načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Výroba a zpracování plochého skla - Štěpán Popovič

Výroba a zpracování plochého skla

Elektronická kniha: Výroba a zpracování plochého skla
Autor: Štěpán Popovič

Publikace je podrobnou analýzou procesu automatické výroby širokého sortimentu plochého skla metodou Float. Rozebírá škálu technických podmínek a technologických parametrů. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  336
+
-
11,2
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 256
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sklářství. Keramika. Cement
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-3154-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace je podrobnou analýzou procesu automatické výroby širokého sortimentu plochého skla metodou Float. Rozebírá škálu technických podmínek a technologických parametrů.

Popis nakladatele

Přehledná a podrobná monografie o výrobě a zpracování plochého skla je určena pro studenty a odborné sklářské pracovníky. Detailně analyzuje proces automatické výroby plochého skla Float až do jemných nuancí, jejichž zvládnutí je podmínkou pro úspěšnou výrobu širokého sortimentu plochého skla nejvyšší kvality.Značnou pozornost věnuje autor zušlechťování skla speciálními postupy povrchových úprav,aby splnilo nejnáročnější požadavky pro aplikace ve stavebnictví, automobilovém průmyslu apod. V závěru knihy pak shrnuje technické trendy a marketingové aspekty rozvoje kapacit na výrobu a zpracování plochého skla Float v globálním měřítku.Publikaci lze zakoupit ve vybraných knihkupectvích v Teplicích, Ústí nad Labem a v Praze, dále v Brně, Ostravě a ve Zlíně.

Předmětná hesla
sklářské technologie
ploché sklo
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování: Publikace je přehlednou příručkou určenou pro studenty a odborné sklářské pracovníky. Zároveň je podrobnou analýzou procesu automatické výroby plochého skla Float s ukázáním jemných nuancí, jejichž zvládnutí je podmínkou pro úspěšnou výrobu širokého sortimentu výrobků z plochého skla. Přes nedostupnost a uzavřenost široké škály technických informací, což znemožňuje jejich plnohodnotné zveřejnění, je autor přesvědčen o užitečnosti předkládané publikace ke studijním účelům i pro odbornou přípravu pracovníků ve sklářství. Štěpán Popovič Výroba a zpracování plochého skla Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou xxxx. publikaci Odpovědný redaktor Radomír Matulík Návrh a grafi cká úprava obálky Ivan Hozák Fotografi e na obálce laskavě poskytla fi rma AGC Grafi cká úprava a sazba Jan Šístek Fotografi e a ilustrace Počet stran xxx První vydání, Praha 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Grada Publishing, a.s., 2009 © Ing. Štěpán Popovič, CSc., Dr.h.c., 2009 Cover Design © Ivan Hozák, 2009 Lektorovali: doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc.

prof. Ing. Jaroslav Menčík, CSc.

doc. Ing. František Novotný, CSc. Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3154-4


┤ 5 ├

Obsah

Přehled symbolů a zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1 Historie výroby plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2 Ruční výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1 Foukání válců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.2 Válcování skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.3 Měsíční sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.4 Mechanizace ruční výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.4.1 Dvoufázový foukací způsob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3 Tažení plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.1 Způsob Fourcault . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.1.1 Tavicí agregát a přítokové kanály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.1.2 Podstrojová komora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.1.3 Tažný systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.1.4 Technologie tažení Fourcaultovým způsobem . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.2 Způsob Asahi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.3 Způsob Libbey-Owens . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.3.1 Tavicí pec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.3.2 Konstrukční uspořádání tažné komory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

3.3.3 Výkon způsobu Libbey-Owens . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.4 Způsob Pittsburgh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.4.1 Tavicí pec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.4.2 Podstrojová komora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.4.3 Tažný stroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.4.4 Provozní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.4.5 Výkon a technologické parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.5 Způsoby tažení BVT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.5.1 Tažení bez ponorného bloku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3.5.2 Tažení s ponorným blokem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.6 Vertikální tažení pásu skla směrem dolů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4 Lití plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.1 Přetržité lití plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 4.2 Nepřetržité lití plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.2.1 Ornamentní sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4.2.2 Sklo s drátěnou sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51


┤ 6 ├

Obsah

5 Výroba plaveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5.1 Historie výroby plaveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 5.2 Charakteristika skloviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 5.3 Suroviny používané pro výrobu plaveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

5.3.1 Sklářský tavný písek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

5.3.2 Dolomit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

5.3.3 Vápenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

5.3.4 Soda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

5.3.5 Sulfát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

5.3.6 Znělec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

5.3.7 Živec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

5.3.8 Vysokopecní struska (calumite) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

5.3.9 Další minoritní suroviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5.3.10 Skleněné střepy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 5.4 Příprava vsázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

5.4.1 Manipulace se surovinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

5.4.2 Kmenárna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 5.5 Zakládání vsázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 5.6 Tavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 5.7 Nátok na cínovou lázeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 5.8 Cínová lázeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

5.8.1 Tvarování pásu skla na cínové lázni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 5.9 Chlazení a chladicí pec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

5.9.1 Charakter napětí ve skle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

5.9.2 Schéma chladicího postupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

5.9.3 Chlazení plochého skla vyráběného plavením . . . . . . . . . . . . . . . 101

5.9.4 Tunelová chladicí pec pro plavené sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

5.9.5 Problematika chlazení skla FLOAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.10 Mytí a sušení pásu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 5.11 Pasivace povrchu skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.12 Detekce vad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.13 Dělení pásu na výstupní formáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

5.13.1 Podélný řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

5.13.2 Příčný řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

5.13.3 Nouzový řez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.14 Práškování a snímání tabule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.15 Výkon zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 5.16 Vlastnosti plaveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

5.16.1 Mechanické vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

5.16.2 Tepelné vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

5.16.3 Optické vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

5.16.4 Elektrické vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

5.16.5 Chemická odolnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

5.16.6 Borokřemičité fl oatové sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 5.17 Kontrola kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124


┤ 7 ├

6 Zpracování plaveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

6.1 Mechanické postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

6.1.1 Broušení a leštění skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

6.1.2 Řezání skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

6.1.3 Vrtání skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

6.1.4 Pískování skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 6.2 Sklo s funkčními povlaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

6.2.1 Vlastnosti skel s povlakem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

6.2.2 Nanášení funkčních povlaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 6.3 Tepelné postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

6.3.1 Tvrzení a tepelné zpevňování plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . 158

6.3.2 Ohýbané ploché sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 6.4 Vrstvené ploché sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

6.4.1 Výroba vrstveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

6.4.2 Výrobky z vrstveného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 6.5 Sklo zpevněné chemicky iontovou výměnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

6.5.1 Vlastnosti a aplikace chemicky zpevněného skla . . . . . . . . . . . . . 186

6.5.2 Výroba chemicky zpevněného skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 6.6 Sklo s dekorativními úpravami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

6.6.1 Tvarové úpravy hran a povrchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

6.6.2 Chemické matování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

6.6.3 Pískování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

6.6.4 Barvení povrchu skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 6.7 Izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

6.7.1 Aplikace a vlastnosti izolačních skel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

6.7.2 Výroba izolačních skel plněných plynem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

6.7.3 Standardní izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

6.7.4 Izolační skla se zvýšenou tepelnou izolací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

6.7.5 Zvukově izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

6.7.6 Bezpečnostní izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

6.7.7 Protisluneční izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

6.7.8 Vakuová izolační skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203

6.7.9 Vícekomorová izolační skla s alternativními materiály . . . . . . . . . 203

6.7.10 Ekonomické a ekologické aspekty používání izolačních skel . . . . 204 6.8 Sklo pro konstrukční využití v architektuře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

6.8.1 Zavěšené fasádní systémy s bodovým uchycením . . . . . . . . . . . 207

6.8.2 Skleněné nosníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

6.8.3 Skleněná zábradlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 6.9 Sklo pro automobily a další dopravní prostředky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

6.9.1 Požadavky na automobilová skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

6.9.2 Bezpečnostní tepelně tvrzené sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216

6.9.3 Bezpečnostní vrstvené sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

6.9.4 Sklo blokující záření UV a IR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

6.9.5 Sklo pro ochranu soukromí a snížení tepelné zátěže . . . . . . . . . . 218

6.9.6 Vrstvené sklo pro zvukovou izolaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

6.9.7 Hydrofobní a snadno čistitelná skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220


┤ 8 ├ Obsah

6.9.8 Vyhřívaná skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220

6.9.9 Sklo pro přenos komunikačních signálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

6.9.10 Sklo s informační funkcí (HUD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

6.10 Opracované sklo pro speciální aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

6.10.1 Vrstvené sklo pro solární aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224

6.10.2 Sklo se zvýšenou odolností proti ohni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 7 Tendence v rozvoji kapacit na výrobu a zpracování plochého

skla Float . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

7.1 Technické trendy a inovace výroby plochého skla Float . . . . . . . . . . . . . 233

7.1.1 Vývojová geneze technologie Float . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233

7.1.2 Pecní agregát pro výrobu skla Float . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234

7.1.3 Cínová lázeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234

7.1.4 Chladicí pec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

7.1.5 Mycí stroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

7.1.6 Úprava horního povrchu skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

7.1.7 Kontrola kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

7.1.8 Trend uplatnění optimalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

7.1.9 Manipulace a logistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

7.2 Nové trendy ve zpracování plochého skla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

7.3 Rozvoj kapacit na výrobu plochého skla Float . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Lektorské posudky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253


┤ 9 ├

Přehled symbolů a zkratek a, s rozměr [m] A tvarový součinitel [–] B fotoelastická konstanta skla [Pa

-1

] C chladicí modul skla [nm.s.cm

-3

.K

-1]

C měrná tepelná kapacita [J.kg

-1

.K

-1

] D, M zrnitost [μm] E modul pružnosti [Pa] g tíhové zrychlení [m.s

-2

] g činitel prostupu solární energie [–] h rychlost ochlazování [K.min

-1

] k parametr charakterizující intenzitu ochlazování [–] k tepelná vodivost [W.m

-1

.K

-1

] K koncentrace [%] N jeden řád odpovídající dráhovému rozdílu 540 nm q

e

, q

i

činitel přestupu tepla [W.m

-2

.K

-1

] R měrný odpor [W.cm] R

w

index neprůzvučnosti [dB]

S povrchové napětí [mN.m

-1

] t teplota [°C] T teplota [K ] U činitel prostupu tepla [W.m

-2

.K

-1

] x vzdálenost [mm] X měrný dráhový rozdíl [nm.cm

-1

] α úhel [rad, °] α součinitel délkové teplotní roztažnosti [K

-1

] D měrný dráhový rozdíl [nm.cm

-1

] h dynamická viskozita [Pa.s] λ vlnová délka [μm; nm] λ tepelná vodivost [W.m

-1

.K

-1

] μ Poissonovo číslo [–] ν frekvence [Hz] ρ hustota, měrná hmotnost [kg.m

-3

] ρ

e

činitel odrazu záření [–]

ρ

λ

spektrální propustnost [%]

δ napětí, pevnost [Pa] τ doba [s; min; hod] τ

e

činitel odrazu záření [–]

τ

λ

spektrální odrazivost [%]

ξ bezrozměrná konstanta [–]


┤ 10 ├

Přehled symbolů a zkratek

AGC fi rma Asahi Glass Company

BIPV Building Integrated Photovoltaics

CVD Chemical Vapor Deposition

CCD zobrazovací modul Carge Coupled Device

CIE barevný diagram zkonstruovaný mezinárodní kalorimetrickou organizací (CIE)

ČSN česká státní norma

DIA diamant

EN evropská norma

ERM edge roll machine

EVA etylvinylacetát

GEPVP Groupement Européen des Producteurs de Verre Plat

GO generální oprava

HDPE High Density Polyethylen

HST tepelně tvrzené prohřívané sklo

HUD Head-Up-Display

IR infračervené záření

ITT Initial Type Testing

LOR zvedací válce

LTO lehký topný olej

LVC Laminar Vapor Coating

PB fi rma Pilkington Brothers

PMMA polymetylmetakrylát

PN podniková norma

PPG fi rma PPG Industries (dříve Pittsburgh Plate Glass Co.)

PVB polyvinylbutyral

RC Roller Coating

SGP ionoplast Sentry Glass Plus

TRM Top Roll Machine

TS sklářský tavný písek

UC Under Cleaner

UPS náhradní zdroj napětí

UV ultrafi alové záření

VÚSU Výzkumný ústav Sklo Unionu


┤ 11 ├

Předmluva Výroba plochého skla je již historicky jednou z nejsložitějších technologií, která svým zvládnutím byla a je dosud měřítkem vyspělosti ekonomiky.

Moderní výroba skla Float je vysoce sofi stikovanou výrobní metodou, která s sebou nese širokou škálu špičkových parametrů z hlediska zvládnutí technologie řízení, inspekční činnosti, rozsáhlého monitoringu a zejména vysokých nároků na dlouhodobou stabilitu systému. Spolu s tím přicházejí požadavky na použité materiály sklářského tavícího agregátu a cínové plavící lázně, na strojní zařízení, na jeho spolehlivost a odolnost vůči extrémním podmínkám a současně vysokou úroveň logistiky, která musí denně k jednomu agregátu zajistit více než 700 tun materiálů a surovin na sklářskou vsázku a současně musí stejné množství produkce opustit linku a brány fi rmy ve speciálních návěsech kamionů s cílem zásobovat soustavu zpracovatelských a distribučních fi rem.

Obecným trendem, který výrobci plochého skla Float sledují, je zvětšování podílu výrobků s vysokou přidanou hodnotou, která se realizuje zušlechtěním skla speciálními postupy povrchových úprav, mechanickým opracováním, termodynamickými postupy s cílenými speciálními vlastnostmi, zahrnujícími širokou škálu funkčních povlaků, zpevňováním a zvyšováním odolnosti skel jejich vrstvením a s cílenými speciálními vlastnostmi do míst s požadavkem vysoké funkční bezpečnosti i odolnosti vůči ohni, vlivům povětrnosti a počasí s možnostmi modifi kace světelné propustnosti a toku tepla ve stavebních aplikacích, v automobilovém průmyslu apod.

Tato práce je podrobnou analýzou procesu automatické výroby plochého a zpracování skla Float s ukázáním jemných nuancí, jejichž komplexní zvládnutí je podmínkou pro úspěšnou a dynamickou výrobu širokého sortimentu plochého skla nejvyšší kvality. Závěrečná kapitola je věnována technickým trendům a marketingovým aspektům rozvoje kapacit na výrobu a zpracování plochého skla Float v globálním měřítku.

Ing. Štěpán Popovič, CSc. Dr.h.c.



┤ 13 ├

1 Historie výroby plochého skla Výroba skla má velice zajímavou, ale především dlouhou tradici. Sklářství se řadí mezi nejstarší známé druhy řemesel, ale o historii výroby skla, ať již se jedná o místo nebo dobu vzniku, nepanuje dodnes mezi historiky shoda [1]. Nejvíce pravděpodobné se jeví konstatování, že výroba skla mohla mít kořeny nezávisle na několika místech současně, případně v krátkém časovém odstupu. Archeologické výzkumy dokládají nálezy skel v oblasti dnešní Sýrie až z období 5. tisíciletí před naším letopočtem, objevy v Egyptě jsou poněkud mladší a jejich stáří se datuje do doby přibližně 3500 let před naším letopočtem.

Výroba plochého skla má historii méně dlouhou, za nejstarší způsob ruční výroby plochého skla je považováno lití skloviny do ploché formy a její uhlazení do tvaru desky. Prvenství je připisováno Římanům. Až přibližně na počátku našeho letopočtu došlo k objevu, který je pro další vývoj sklářské výroby považován za nejvýznamnější – k vynálezu sklářské píšťaly. Využití sklářské píšťaly pro ruční výrobu plochého skla tzv. foukáním je prvním významným krokem k dokonalejší výrobě tabulí skla a touto technologií foukání válců prosluli v Evropě právě čeští skláři [2]. Tomuto způsobu předcházela výroba plochého skla roztáčeného, tzv. korunového, které vykazovalo menší tloušťku a kvalitnější povrch. Z dochovaných pramenů je zřejmé, že na našem území se ploché sklo vyrábělo jak roztáčením, tak foukáním válců, a to přibližně od počátku 15. století. Do té doby ploché sklo používané např. pro zasklívání chrámových oken a pro malbu na skle pocházelo z dovozu, nejspíše z Benátek. Pozoruhodnou skutečností zůstává, že obě historicky nejstarší technologie, tedy foukání válců i roztáčení, byly v malé míře pro ruční výrobu plochého skla u nás využívány ještě přibližně v polovině 20. století. Oba zmíněné způsoby popsal ve svém díle „De Diversis Artibus“ německý mnich Theofi lus v roce 1120. Tak jako stolní a nápojové sklo, mělo i ploché sklo již ve svých počátcích uměleckou hodnotu. Svým výtvarným projevem umožnilo pozvednout románský a zejména pak gotický sloh k nebývalé kráse. Důkazem toho jsou překrásné vitráže dómů, chrámů, kostelů a klášterů, sestavené z barevného nebo pestře malovaného plochého skla. Nedokonale utavené sklo s četnými vadami ve svém jádře dodávalo sluncem prosvícené malbě plastický výraz.

Nástupem dalších stavebních slohů, především baroka, ztrácelo ploché sklo dominantní umělecké postavení a postupem doby kleslo až na úroveň běžného zasklívacího prvku. Výroba plochého skla ze skleněných válců Tento způsob výroby byl založen na foukání skleněné baňky pomocí sklářské píšťaly, jejím postupném protahování, otevření spodního konce, oddělení od píšťaly a po podélném opuknutí vyrovnání vytvořeného válce v rovnací peci pomocí dřevěného bidla [3].

Od druhé poloviny 14. století vynikali ve výrobě plochého skla z foukaných skleněných válců čeští skláři. Na začátku 15. století přišly z Čech do Alsaska-Lotrinska čtyři sklářské rodiny, které v pohoří Vogézy, bohatém na dřevo, založily v průběhu let přes čtyřicet skláren. Tito skláři naučili francouzské skláře vyrábět ploché sklo způsobem dodnes v tomto kraji nazývaném „procédé de Boheme“ [4].


┤ 14 ├ Historie výroby plochého skla

V zásadě byly provozovány dva způsoby výroby plochého skla ze skleněných válců: český a rýnský. Způsoby se lišily délkou a průměrem foukaných skleněných válců: český způsob 1100/400 mm, rýnský 1300/320 mm. Ruční způsob výroby plochého skla z foukaných skleněných válců se dále zdokonaloval – zvětšovala se délka válců, a to až na 3000 mm a zvyšoval se i tloušťkový sortiment. Ruční výroba popsaným způsobem nebyla nikterak náročná, proto byla provozována prakticky na celém území Čech a Moravy, zejména pak na Šumavě. Ruční výroba plochého skla roztáčením V první polovině 14. století oživila Francie v Normandii syrskou, patrně z 9. století našeho letopočtu pocházející, starou výrobní technologii plochého skla roztáčeného tzv. „korunového“. Protože toto sklo vykazovalo menší tloušťku a dobrý ohněm leštěný povrch obou ploch, poklesl rázem po staletí zájem o ploché sklo vyráběné foukáním válců. Výroba kotouče roztáčením byla snadnější, tedy méně pracná, nebylo třeba tak kvalifi kovaných sklářů, jako tomu bylo u výroby plochého skla z předem vytvarovaného válce [4].

Tato technologie výroby plochého skla se udržela v Anglii až do začátku 20. století, neboť sklo vykazovalo kvalitní povrch , jednalo se o ohněm leštěné sklo.

Z dochovaných skel je zřejmé, že se na našem území vyrábělo od začátku 15. století okenní ploché sklo jak způsobem „korunovým“, tak i způsobem foukání válců. V 17. století se projevil výrazný zvrat v pojetí obou výrobních technologií, při kterém výroba „korunového“ skla prudce poklesla. Výroba plochého skla litého a válcovaného na stole V druhé polovině 17. století došlo k zajímavé události, která vytýčila vývojovou cestu novému druhu skla – litému sklu. V r. 1665 založil francouzský král Ludvík XIV. z popudu svého národohospodáře Jeana Baptisty Colberta sklářskou společnost: „Compagnie de Saint Gobain“. Královská podpora a ekonomická zdatnost Colberta daly světu novou sklářskou technologii, určenou na zdolání benátského monopolu ve výrobě zrcadel.

Princip francouzské výrobní technologie litého skla spočíval v tom, že se pánev s utavenou sklovinou vyjmula z tavicí pece a překlopením se její žhavý obsah vylil na vodorovnou kovovou desku licího stolu. Těžkým kovovým válcem se nalitá sklovina vytvarovala do podoby tabule s určitou tloušťkou a to podle výšky kovových lišt, umístěných na obvodu licí desky, po kterých se válec pohyboval. Autorství prvního manufakturního způsobu výroby litého skla bylo dlouho v technické literatuře připisováno jen Louis Lucasi de Nehou, ale pravým vynálezcem licího způsobu byl Bernard Perrot, jak to přiznávají dnešní ofi ciální prameny společnosti Saint Gobain .

Tato technologie výroby plochého skla je zajímavá i tím, že neúspěch při jejím zavádění v Anglii napomohl zrodu výroby plaveného skla.

V Anglii se totiž pokoušeli koncem 17. století zavést francouzský způsob výroby litého skla, ale neuspěli. Teprve v polovině 18. století nastala zcela nová situace. Britský parlament ve snaze zabránit pašování zrcadlového skla, jehož cena na černém trhu byla výhodnější než zdaněné sklo domácí provenience, podpořil podnikatele. V r. 1773 povolali Angličané z Francie bývalé pracovníky společnosti Saint Gobain, kteří byli toho názoru, že výroba litého skla podle francouzského způsobu bude v Anglii rychle zavedena. Vždyť prakticky všechny sklářské suroviny a i uhlí byly těženy v okolí uvažované sklárny v Ravensheadu u St. Helens v hrabství Lancashire [5].


┤ 15 ├

Historie výroby plochého skla

Ale stalo se to, co nikdo neočekával. Francouzští odborníci nezvládli provoz tavicích pánvov ých pecí otápěných černým uhlím, v Anglii již od r. 1701 nařízeným. Byli zv yklí na otop dřevem, kterého bylo ve Francii dostatek. Francouzi přesto tvrdošíjně hájili používání otevřených pánví, se kterými byli zvyklí pracovat. Teprve v r. 1792 byly Angličany zavedeny s velkým úspěchem pánve uzavřené (kukaně), které zamezily znečišťování skloviny pecním ovzduším.

Ale ani tato opatření nepřinesla Anglii výraznou změnu ve výrobě zrcadlového skla a tak převážná většina sklářských podnikatelů zůstávala u málo produktivní ruční výroby skla „korunového“. Jedinou kladnou stránkou z doby dobrodružného podnikání byly četné sklárny v okolí St. Helens, které nakonec zakoupili bratři Pilkingtonové, kteří nikdy před tím nebyli skláři. Ti pak v r. 1826 založili sklářskou společnost Pilkington Brothers v St. Helens Lancashire, která je dnes jednou z největších výrobců plochého skla na světě. Ale nejen plochého skla. V tomto kraji se v padesátých létech 20. století zrodila revoluční technologie plochého skla, jeho výroba plavením na roztaveném kovu, tzv. Float Process. První náznaky strojní výroby plochého skla Odstranění namáhavé práce sklářů – foukačů při výrobě plochého skla ručním způsobem se stalo vůdčí myšlenkou konstruktérů. Na počátku 20. století se objevily dva způsoby, které však otrocky napodobovaly postup klasické ruční výroby [6, 7]. Oba představovaly mechanizaci dílčích operací a proto nemohly přinést žádoucí obrat do výroby plochého skla. Způsob Sievertův byl založen na vylití utavené skloviny do železného kroužku umístěného na licím stole a s ním posunut pod foukací zařízení. Následně probíhalo foukání, opuknutí obou konců a rovnání v peci podobně jako u ručního způsobu. První pokusný stroj byl postaven v letech 1903 až 1904 ve Francii v závodě fi rmy Compagnie des Glaces et Verres Speciaux du Nord S. A. Model vylepšený podle získaných zkušeností, byl instalován v letech 1906 až 1908 v Bílině v Čechách ve sklárně Engels a konečně v letech 1909 až 1910 další pokusný stroj v závodě sklárny Zeller a Hirsch ve Freibergu v Sasku. Provozní realizaci však našel Sievertův způsob v Rusku.

Prakticky současně byla ve Spojených státech amerických zavedena jiná, dokonalejší metoda mechanického foukání skleněných válců podle Lubberse. První pokus táhnout skleněný válec přímo z hladiny utavené skloviny učinil Oppermann v roce 1885 v belgickém Charleroi. Stejnou myšlenku sledoval Lubbers a asi v roce 1905 byl jeho nový způsob schopný soutěže. Na rozdíl od Siever tova postupu není válec jen vyfoukován, nýbrž tažen z vytápěné pánve. Délka obřích válců byla 10 až 12 metrů, po vytažení byly rozděleny na kratší kusy a obvyklým způsobem rovnány. Tato metoda byla krátce provozována i v Čechách a to v letech 1910 až 1921 ve sklárně Třemošná u Plzně.

Mezi uvedené pokusy mechanizovat ruční výrobu plochého skla patří i dvoufázový z působ zkoušený v Anglii, o němž referuje [6].

Teprve na začátku 20. století začal ve světě postupný rozvoj strojní výroby plochého skla, přičemž skláři na severu Čech dosáhli významného postavení. Stalo se tak díky zvládnutí výrobních technologií světové špičkové úrovně. Lité ploché sklo s drátěnou vložkou Rostoucí potřeba používání plochého skla ve stavebnictví si vynutila zlepšování jeho vlastností, mezi které patřilo i zvýšení bezpečnosti při jeho aplikaci. Tato zvýšená bezpečnost byla v tehdejší době realizována „armováním“ drátěnou vložkou.

+


┤ 16 ├ Historie výroby plochého skla

Zhruba v polovině 20. století se řada výrobců snažila vyrábět ploché lité sklo s drátěnou vložkou nejprve odléváním do formy. Způsob výroby spočíval v nalití skloviny na stůl, položení drátěné sítě, nalití další dávky skloviny a v následném válcování .

Malá produkce nestačila uspokojovat rostoucí poptávku odběratelů na bezpečnostní lité sklo s drátěnou vložkou a způsobila návrat ke klasické technologii lití skla na stole. Řada vzniklých variant řešení a získané zkušenosti byly později využity u jiných zařízení na výrobu litého skla s drátěnou vložkou a jeho výroba kontinuálním způsobem je v menším rozsahu provozována i v současné době. Lité ploché sklo tvarované přetržitým litím Výrobní technologie umožňující vyrábět ploché sklo přetržitým litím představují další vývojovou etapu lití plochého skla, kdy se licí stůl stává nikoliv tvarovacím prvkem, ale tvarovaná tabule se na něj pouze pokládá a stůl vykonává jen funkci dopravníku, zatímco vlastní tvarování skloviny probíhá mezi válci ve vertikální poloze s přechodem do horizontální. Řada výrobních strojů se objevila na konci 19. a na začátku 20. století v Americe, Anglii, Francii a Německu. Tyto stroje umožňovaly výrobu surového (brusného) skla, skla s drátěnou vložkou i vzorovaného skla, mimo jiné mohly produkovat i sklo barevné [4].

V českých zemích se licí stroje na v ýrobu plochého skla používaly ve více závodech, ve sklářském slangu se jim říkalo „šancky“ a poslední ukončila svůj provoz v duchcovské sklárně v roce 1952. Strojní lití plochého skla Vývoj civilizace a s ním spojené rostoucí požadavky na úroveň osvětlení interiérů obytných i dalších prostor si vyžádaly výrobu velkých skelněných tabulí, které mohly mít i vzorovaný povrch, případně mohly být opatřeny drátěnou vložkou. Z tohoto pohledu se rozvíjená výroba litého plochého skla rozčlenila do tří jen volně souvisejících odvětví: surové brusné sklo, vzorované sklo a sklo s drátěnou vložkou. Vzorované licí stoly byly velmi drahé, výroba a provoz velkých licích stolů byly obtížné. Řešením bylo přetržité válcování mezi dvěma válci, z nichž jeden může být vzorovaný. Válce svým „nekonečným“ povrchem nahrazují velmi důmyslně licí stůl, kterému zůstává zachována pouze funkce přepravy. Tento způsob, kterého použila jako první anglická fi rma Chance Brothers asi v r. 1890, umožňuje vyrábět tabule až do velikosti 32 m

2

a v upravené, „duplexní“ verzi,

i sklo s drátěnou vložkou. Spíše kvantitativním zdokonalením je systém Bicheroux z dvacátých let, dovolující vyrábět tabule skla velkých rozměrů. Poslední vývojovou etapou je nepřetržité (kontinuální) lití, patentované fi rmami Ford a Saint Gobain v letech 1925 až 1932 a zavedené koncem třicátých let [8].

V poválečných letech byly zprvu vyvinuty zvláštní stroje na výrobu litého skla, zásobující složité a mohutné konvejery, pracující na principu postupného hladinářského broušení a leštění vyrobeného plochého skla. S rozšířením výroby plaveného skla se postupně zastavuje výroba litého skla k broušení, ale současně s rozvojem moderního stavebnictví roste poptávka po litém skle vzorovaném a po skle s drátěnou vložkou. Strojní výroba plochého skla tažením Hlavními výrobci ručně foukaného plochého skla používaného pro zasklívání byly v Evropě Rakousko-Uhersko (převážně země české) a Belgie. Jak již bylo řečeno, na počátku 20. století se objevily první pokusy mechanizovat tuto výrobu. Způsob Sievertův byl


┤ 17 ├

Historie výroby plochého skla

provozován jen pokusně v letech 1906 až 1909 v bílinské sklárně, větší pozornost však byla zaměřena na způsob Oppermann-Lubbersův, který byl do výroby zaveden o několik roků později. Ale ani tato mechanizace, která příliš kopírovala ruční výrobu rovnání ručně foukaných válců, nemohla obstát v masivně rostoucí poptávce po kvalitním okenním skle.

Zajímavým se v této souvislosti jeví patent Francouze F. Vallina z r. 1871, v němž jsou uvedeny tři možné varianty svislého tažení skleněného pásu a to tažení směrem nahoru, tažení vzhůru s následným ohýbáním taženého pásu do horizontálního směru a svislé tažení směrem dolů [9]. Tyto myšlenky, jak známo, byly později rozpracovány a jejich principy se staly zásluhou dalších vynálezců základem samostatných výrobních technologií [10, 11, 12].

Prvním z nich byl Emile Fourcault, který přišel s technologi s kolmého tažení pásu skla za použití šamotové výtlačnice a později Gregorius pracující bez výtlačnice (způsob Pittsburgh). Druhým byl Colburn s kolmým tažením bez výtlačnice, ale s následným ohýbáním přes válec do vodorovné polohy (Libbey-Owens) a třetím fa. Corning Glass Co. USA s kolmým tažením směrem dolů.

Ale vraťme se do prvních let 20. století. Do popředí se dostává myšlenka Belgičana Emile Fourcaulta, který jako první přišel se snahou o realizaci vertikálního tažení skleněného pásu směrem vzhůru nepřetržitým způsobem pomocí šamotové výtlačnice [10]. Přes nesmírné počáteční obtíže se mu podařilo dotáhnout řešení tohoto problému do konečného stádia, takže můžeme konstatovat, že vpravdě revoluční krok v oblasti výroby plochého skla se uskutečnil 1.4. 1919 v české sklárně v Hostomicích u Bíliny, kde byla poprvé na světě zahájena výroba nepřetržitého vertikálního tažení pásu skla podle Fourcaultova způsobu. Je smutným konstatováním, že sám vynálezce se tohoto data nedožil.

Souběžně se evropským způsobem vertikálního tažení pásu skla podle Fourcaulta se zrodil v USA způsob Libbey-Owensův, jehož původním vynálezcem je Irwing Coburn. Tento způsob spočívá v tažení pásu skla z volné hladiny směrem vzhůru až do výše přibližně 600 mm, kdy dochází k ohnutí pásu do vodorovné polohy, v níž sklo prochází chladicí pecí [3].

Způsob umožňoval vyrábět širokou paletu tlouštěk od 0,5 mm. V Evropě se postup dostal do Belgie a Německa, na území Československa k realizaci nedošlo.

Způsob Pittsburgh vznikl teprve na rozhraní 20. a 30. let a jeho autorem byl Američan I. S. Gregorius. V podstatě šlo o nepřetržité vertikální tažení pásu skla směrem vzhůru za využití některých technologických uzlů ze způsobů Fourcault a Libbey-Owens. Jeho vývojem se začali zabývat výrobci plochého skla v americkém Pittsburghu, podle kterého byl nový způsob nazván a na jméno vynálezce se zapomnělo.

Do Evropy se postup dostal asi roku 1931, u nás byla výroba skla tímto způsobem provozována těsně před 2. světovou válkou v Duchcově, k obnově provozu došlo v r. 1952.

Kromě zmíněných výrobních způsobů byly ověřovány i další varianty bezvýtlačnicového tažení, jedním z nich byl i způsob Asahi. Výroba plochého zrcadlového skla Ploché sklo lité i tažené je charakterizováno nepříliš kvalitním povrchem, což je možno rozpoznat i prostým pozorováním objektu umístěného za takovým sklem. U litého skla nerovnost povrchu činí toto sklo prakticky neprůhledným, u taženého skla je zvlnění povrchu zřetelné např. při postříbření jedné strany, tedy při výrobě zrcadel. Právě výroba




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist