načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy - Rostislav Čevela; Libuše Čeledová; Hynek Dolanský

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy

Elektronická kniha: Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy
Autor: ; ;

Základní učebnice pro předmět Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Přináší poznatky z oblasti zdraví, metod výchovy ke zdraví, zdravého způsobu života, rizikových faktorů, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  118
+
-
3,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 108
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2860-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Přináší poznatky z oblasti zdraví, metod výchovy ke zdraví, zdravého způsobu života, rizikových faktorů, ekologie a programů podpory zdraví. Poskytuje přehled o základech podpory a udržování zdraví, o rizikových faktorech vzniku onemocnění a zároveň učí studenty orientovat se v záplavě současných informací o zdraví a zdravotnictví. Nakladatelská anotace Základní učebnice pro předmět Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví.

Popis nakladatele

Základní učebnice pro předmět Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. Přináší poznatky z oblasti zdraví, metod výchovy ke zdraví, zdravého způsobu života, rizikových faktorů, ekologie a programů podpory zdraví. Poskytuje přehled o základech podpory a udržování zdraví, o rizikových faktorech vzniku onemocnění a zároveň učí studenty orientovat se v záplavě současných informací o zdraví a zdravotnictví.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Rostislav Čevela; Libuše Čeledová; Hynek Dolanský - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Bc. Rostislav Čevela

MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D.

MUDr. Hynek Dolanský, Ph.D.

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ PRO STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY

Kapitolu 12.3 Komunikace zpracovala PhDr. Ivanka Kohoutová, R.S.

Recenzent: Doc. MUDr. Vladimír Vurm, CSc.

Autoři i nakladatelství děkují společnosti Wyeth

za fi nanční podporu,

která umožnila vydání této publikace.

© Grada Publishing, a.s., 2009

Obrázky dodali autoři.

Cover Photo © Mgr. Vlasta Wirthová, 2009

Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3683. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková

Sazba a zlom Karel Mikula

Počet stran 112

1. vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Tato publikace je určena pro odbornou zdravotnickou veřejnost apracov

níky ve zdravotnictví vybraných oborů.

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannýmiznám

kami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků,

což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejichfor

mách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů.

Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pronaklada

telství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným

způsobem reprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemnéhosouhla

su nakladatelství.

ISBN 978 -80 -247-2860 -5


5

Obsah

1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Význam předmětu výchova ke zdraví . . . . . . . . . . . . . 10 2 Zdraví a jeho determinanty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.1 Defi nice zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.2 Faktory vnitřního a vnějšího prostředí . . . . . . . . . . . . 14

2.3 Základní determinanty ovlivňující zdraví člověka

– Diamantový model příčin nemocí . . . . . . . . . . . . . . 18

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3 Výchova ke zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.1 Cíl zdravotní výchovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.2 Formy a metody výchovy ke zdraví . . . . . . . . . . . . . . 21

3.3 Úkol zdravotní výchovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.4 Metody a formy zdravotní výchovy . . . . . . . . . . . . . . 22

3.5 Zásady výchovy ke zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4 Podpora zdraví a prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4.1 Podpora zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

4.2 Prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

4.3 Preventivní prohlídky – obsah a časové rozmezí . . . . . . . 28 5 Screening . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

5.1 Screening prevence karcinomu prsu . . . . . . . . . . . . . . 32

5.2 Screening kolorektálního karcinomu . . . . . . . . . . . . . 33

5.3 Screening karcinomu děložního hrdla . . . . . . . . . . . . . 34 6 Dispenzární péče – dispenzarizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 7 Zdravotně sociální prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 8 Zdravý způsob života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

8.1 Vymezení pojmu životní styl . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

8.2 Odpovědnost za vlastní zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

8.3 Oblasti zdravého způsobu života . . . . . . . . . . . . . . . . 41

8.4 Výživa (racionální) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

8.5 Tělesná aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

8.6 Mentální hygiena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 9 Rizikové faktory ovlivňující zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

9.1 Stres (psychická zátěž) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

9.2 Kouření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

9.3 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

9.4 Drogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

9.5 Pohlavní nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

9.6 Šikanování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

9.7 Gamblerství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

9.8 Dopravní a jiné úrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

9.9 Sebevražednost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

9.10 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

9.11 Možnosti prevence ve všech oblastech . . . . . . . . . . . . . 69

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 10 Prostředí – ekologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

10.1 Člověk a životní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 11 Programy podpory zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

11.1 WHO – Světová zdravotnická organizace . . . . . . . . . . . 74

11.2 Program WHO, Národní program . . . . . . . . . . . . . . . 75

Přehled cílů Zdraví 21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

11.3 Regionální programy (programy podpory zdraví) . . . . . . 82

11.4 Zdravotní stav obyvatelstva v ČR . . . . . . . . . . . . . . . 85

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 12 Etické zásady práce zdravotníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

12.1 Etika práce sestry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

12.2 Etika sociální práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

12.3 Komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Kontrolní otázky a úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

12.4 Ekvita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 13 Demografi cký vývoj a stárnutí populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

13.1 Problematika zdravotně sociální péče

a prevence ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

13.2 Zdravé stárnutí a preventivní péče

ve starším a pokročilém věku . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

14 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106



9

1Úvod

1 Úvod

Cílem učebnice Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy je

zprostředkovat studentům poznatky z oblasti zdraví, metod výchovy

ke zdraví, zdravého způsobu života, rizikových faktorů s důrazem

na jejich škodlivost v dětství a dospívání, ekologie a programůpodpo

ry zdraví takovým způsobem, aby byli schopni pozitivně ovlivňovat

přístup ke zdraví nejen svůj a svého okolí, ale zejména pacientů akli

entů, se kterými se budou setkávat ve svém pracovním životě.Jednot

livé kapitoly reagují na požadavky na obecné znalosti každého občana

o zdraví jako celku. Zdraví není jen významnou hodnotouindividu

ální, má i hodnotu společenskou, neboť je důležité i pro hospodářský

a sociální rozvoj společnosti. Je jisté, že první, kdo o zdraví člověka

rozhoduje, je člověk sám. V tomto smyslu je jeho individuální role

prvořadá. Ale zdraví je také výsledkem mnoha vztahů, které člověka

činí součástí širšího lidského společenství. Proto péče o zdraví asta

rost o ně připadá také společnosti. Péče o zdraví je široce pojatý souhrn

zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších

prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat,

rozvíjet a navracet lidem zdraví. Těžiště péče o zdraví spočívá vrodi

nách, školách, na pracovištích. Ty zdravotní problémy, jejichž řešení

přesahuje možnosti běžné občanské veřejnosti, se stávají předmětem

profesních zdravotnických aktivit.

Snažili jsme se přijatelnou a lehce pochopitelnou formou poskytnout

studentům potřebné informace o zásadách zdravého životního stylu,

který je důležitou součástí primární prevence jako základní kategorie

pro zachování zdraví. Obecným cílem výchovy ke zdraví je poskytnout

přehled o systému péče o zdraví. Svým zaměřením učebnice předmětu

„Výchova ke zdraví“ může přispět nejen k podpoře zájmu ozdravot

nické profese, ale také, vyjma středních zdravotnických škol, může

být podkladem ke studiu problematiky na vyšších odborných školách.

Publikace motivuje studující nejen k ovlivňování zdraví, ale také kpre

venci a řešení již existujících zdravotně sociálních patologických jevů

v průběhu života člověka.


10

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy1

1.1 Význam předmětu výchova ke zdraví

Zdrav ý životní styl a dodržování zásad primární prevence je zák ladem

pro život bez zdravotních komplikací nejen pro jedince či celou spo

lečnost, ale jde i o důležitý zdroj šetření fi nančních prostředkůvydá

vaných na zdravotní péči. Tím, že výchova ke zdraví dává studentům

přehled o základech podpory a udržování zdraví, o rizikových fak

torech vzniku onemocnění a učí je orientovat se v záplavě informací

o zdraví a zdravotnictví, stává se tak nedílnou součástí primárnípre

vence osobní i celospolečenské a posléze i zdravotnické. Většina lidí již

v dnešní době chápe, že je lépe nemocem předcházet než jimi trpět, ale

aplikovat preventivní chování do běžného života je pro mnohé z nich

stále ještě obtížné.

V předmětu výchova ke zdraví získávají studenti nejen informace,

ale i praktické návyky prostřednictvím seminářů a interaktivnívýu

ky, jak se preventivně chovat v osobním i pracovním životě, aby nebyli

zbytečně sami ohroženi nemocemi např. z obezity. Získají informace

o programu Zdraví pro všechny v 21. století, národním a regionálních

programech podpory zdraví v souladu s programem WHO. Součástí

předmětu jsou i poznatky o rizikových faktorech vzniku onemocnění

i preventivní péči. Předmět výchova ke zdraví rozvíjí komunikativní

dovednosti, umožňuje se vyjadřovat přiměřeně k problematicezdra

vého životního stylu a podpory a prevence nemocí. Důležité je, aby

studenti získané poznatky z výchovy ke zdraví předávali dál svým

spoluobčanům. Velký význam je právě kladen na občanské hledisko –

naučit se vážit si života jako nejvyšší hodnoty, uvědomovat si vlastní

odpovědnost za zdraví a schopnost přispět k řešení problematiky zdraví

jednotlivce i celé společnosti.


11

2Zdraví a jeho determinanty

2 Zdraví a jeho determinanty

2.1 Defi nice zdraví

Zdraví patří k nejvýznamnějším hodnotám života každého člověka.

Nepředstavuje samo o sobě cíl života, ale představuje jednu zpodmínek smysluplného žití.

Zdraví a péče o zdraví patří k základním lidským právům. Jeden z bývalých generálních ředitelů Světové zdravotnické organizaceHalfdan Mahler o hodnotě zdraví řekl: „Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím.“

Zdraví je základní lidskou potřebou, je cennou hodnotouindividuální i sociální, výrazně ovlivňující kvalitu života, a hodnotou zasluhující si celospolečenskou ochranu.

I když k dosažení co nejlepšího zdraví je velmi důležitá prevence, diagnostika, terapie i rehabilitace, zdravotnické služby jej samy o sobě nezajistí, a nelze jej proto chápat jako kategorii výlučně medicínskou, ale široce humánní. Je podmíněno tím, do jaké míry dokáží kochraně, udržení a rozvoji svého vlastního zdraví přispět jednotliví občané a jakou oporu najdou u všech ostatních v celé společnosti.

Zdraví a nemoc jsou specifi ckými kvalitami živých organizmů a stanovit jejich vhodnou a přesnou defi nici je velmi obtížné. Základní podmínkou zdraví je optimální a vyvážené fungování organizmu. Má vícerozměrný charakter, biologickou, psychickou a sociální stránku.

Zdraví a nemoc jsou výsledkem dynamického vztahu meziorganizmem a prostředím. Mění se v závislosti na změnách, které probíhají jak v lidském organizmu, tak v prostředí, ve kterém člověk žije. Kromě kvality však v sobě zahrnují i moment kvantity. Kvantitativněmůžeme zdraví hodnotit jako od minimálního po maximální, nemoc zase od nejlehčího stupně po maximální nebo od benigního – nezhoubného – stadia po maligní – zhoubné – onemocnění.

Přístup k vymezení zdraví může být různý. V psychosociálním – sociomedicínském – pojetí je zdraví vnímáno jako stav naprosté vyrovnanosti, kdy se každý jedinec cítí v dokonalé harmonii se svým okolím, je schopen plnit všechny úkoly a společenské role, které se od něho očekávají.

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy2

Zdraví lze tedy komplexně chápat jako schopnost vyrovnat se snároky vnitřního a zevního prostředí bez narušení životních funkcí.

Podle defi nice Světové zdravotnické organizace z r. 1948 je zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady. Této defi nici se však vytýká, že vychází zesubjektivního pocitu jednotlivce, zda se mu daří po všech stránkách dobře.Subjektivní hodnocení pocitu zdraví tedy nemusí odpovídat objektivnímu stavu. Experti SZO proto v r. 1957 defi nici z r. 1948 doplnili s důrazem na zdraví jako stav nebo kvalitu organizmu, který vyjadřuje jehoadekvátní fungování za daných genetických podmínek a podmínek prostředí. V úvahu se zde již bere vztah mezi organizmem a komplexním prostředím.

Z komplexního chápání zdraví vycházejí v roce 1960 Burešovyobecné defi nice zdraví a nemoci, které již obsahují dynamický moment.

„Zdraví je potenciál vlastností (schopností) člověka vyrovnat se snároky (požadavky) vnitřního a zevního prostředí bez narušení životních funkcí.“

„ Nemoc ( porucha zdraví) je pak takový potenciál vlastnostíorganizmu, který omezuje možnosti vyrovnání se s nároky prostředí (včetně pracovního) bez narušení vitálně důležitých funkcí.“

Nemoc i zdraví jsou podle zmíněných defi nic procesy stále seměnícími v závislosti na výsledku vzájemného působení mezi měnícími se nároky prostředí a měnícími se vrozenými i získanými vlastnostmi organizmu.

Při stanovení programu SZO „Zdraví pro všechny do roku 2000“ bylo v r. 1977 zvažováno, jakého stupně zdraví by se mělo dosáhnout v tomto období. Bylo to vyjádřeno stanoviskem, že všichni lidé na světě by měli dosáhnout do r. 2000 takové úrovně zdraví, která by jimdovolovala vést společensky a ekonomicky produktivní život.

Zdraví lze chápat jako optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopnosti organizmu přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí.

V odborné literatuře je do roku 1977 uváděna defi nice zdraví jako „schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život“, přičemž je důraz kladen na slovíčko „schopnost“.

Nemoc je nutné chápat jako protiklad zdraví, tedy jen krajní polohy řady možných výsledků vzájemného působení organizmu a prostředí, kdy obě kvality mohou někdy dost neostře přecházet jedna v druhou.

2Zdraví a jeho determinanty

S vývojem poznání se mění názory na to, co je již patologické, co je jen

odchylkou od normy, co je ještě v mezích normy a co je přechodem,

stavem mezi zdravím a nemocí.

Jinak může být nemoc pociťovaná nemocným a jinakzdravotnickým pracovníkem, kdy nemocný vychází ze svých pocitů a odborník zase nemoc posuzuje na základě objektivního nálezu. Subjektivnívnímání nemoci však nemusí vždy odpovídat objektivnímu nálezu. Pojem zdraví obsahuje tři složky:

tělesnou a psychosociální integritu,1.

nenarušenost životních funkcí a společenských rolí,2.

adaptabilitu ve smyslu fyziologické a sociologické homeostázy.3.

V biologickém – biomedicínckém – pojetí je zdraví chápáno jako stav dokonalé homeostázy, kdy každá buňka a každý orgán tělafungují bez poruchy, v naprosté harmonii s ostatními buňkami a orgány. Homeostáza je tedy udržování relativní stálosti složení vnitřního prostředí.

V psychosociálním – sociomedicínském – pojetí je zdraví vnímáno jako stav naprosté vyrovnanosti, kdy se každý jedinec cítí v dokonalé harmonii se svým okolím, je schopen plnit všechny úkoly aspolečenské role, které se od něho očekávají.

Jejich výslednicí je stav optimální pohody. Schéma 1 Stav optimální pohody. Zdroj: Dolanský, H. Veřejné zdravotnictví. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2008.

Tělesná a

psychosociální

integrita

Nenarušenost

životních funkcí

a společenských rolí

STAV

OPTIMÁLNÍ

POHODY

Adaptabilita ve

smyslu fyziologické a

sociologické homeostázy


14

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy2

Zdravotní potenciál (potenciál zdraví) – tento pojem je užíván spolu s pojmem zdraví v programu Zdraví 21. Je to ta nejv yšší úroveň zdraví, kterou může konkrétní jedinec žijící v dané společnosti dosáhnout. Je podmíněna možnostmi jedince starat se o sebe i o druhé, schopností se samostatně rozhodovat a přijmout svůj díl odpovědnosti za vlastní životní osud. Rozhodující je také, zda společnost, ve které žije, dbá na to, aby všichni její členové mohli dosáhnout plného zdraví.

Potenciál zdraví lze rovněž defi novat jako schopnost odolávatstresorům. Je dynamická, neustále se mění a je kvantitativně v y jádřitelná, tzn. že ji lze změřit funkčními testy. 2.2 Faktory vnitřního a vnějšího prostředí Zdraví je ovlivňováno mnoha faktory. Jejich souhrn, který zdravíčlověka podmiňuje (determinuje), nazýváme determinanty zdraví. Jednotlivé faktory působí na zdraví člověka buď přímo, nebo zprostředkovaně, ale vždy se navzájem ovlivňují. Působení faktorů na zdraví člověka může být ve svém konečném důsledku buď biopozitivní (chrání a posilující zdraví), nebo bionegativní (oslabující zdraví a vyvolávající nemoc nebo poruchu zdraví).

Determinanty lze tedy defi novat jako komplexy příčinných faktorů působících integrovaně na zdraví v pozitivním nebo negativním smyslu.

Determinanty zdraví můžeme rozdělit na vnitřní a zevní.

faktory vnitřní – genetické, ■

faktory zevní – životní ■ prostředí, sociální prostředí, zdravotní péče.

Determinanty vnitřní jsou dědičné faktory. Dědičnou (genetickou) výbavu získává každý jedinec již na začátku svého ontogenetického v ý voje od obou rodičů při splynutí jejich pohlavních buněk. Dotohoto genetického základu se promítají vlivy přírodního i společenského prostředí i určitý způsob života.

Zevní faktory, které mají vliv na zdraví, se člení do tří základních skupin: 1. životní styl, způsob života,

kvalita životního a pracovního 2. prostředí,

zdravotnické služby (jejich úroveň a kvalita 3. zdravotní péče).

2Zdraví a jeho determinanty

Z hlediska možnosti ovlivnění faktorů se používá následující dělení na základní skupiny: ■ životní styl, způsob života, osobní chování – individuální faktory,

socioekonomické ■ prostředí, vnější prostředí,

■zdravotní péče.

Životní styl, způsob života, osobní chování

Nesprávný životní styl, jako je kouření cigaret, energetickynepřiměřená, nevhodně složená výživa, nedostatek tělesného pohybu,nadměrná psychická zátěž, nadměrný příjem potravy a její nevhodné složení,

nadměrná konzumace alkoholu, drogová závislost a nevhodné sexuální

chování, znečišťování ovzduší, vody a půdy chemickými látkami,prachem, pevnými odpady, nebezpečné změny klimatu v důsledku tohoto

znečišťování, nadměrný hluk, jednotvárná monotónní práce, vysoké

životní tempo a stresy chronického rázu atd. patří k nejvýznamnějším

zdravotně škodlivým složkám podílejícím se na vzniku civilizačních

nemocí, nemocí s dlouhodobým průběhem a závažnými následky pro

jedince a společnost.

Na jejich vzniku se spolupodílí i psychická sféra, tzv. psychosomatické nemoci. Patří k nim ischemická choroba srdeční, diabetes mellitus, alergie, záněty průdušek, obezita, choroby pohybovéhoústrojí, psychické poruchy, zhoubné novotvary atd. Pozornost ke studiu postojů, emocí, názorů, návyků, chování a jednání lidí a jejichživotosprávě, vlivu na zdraví člověka je zájmem tzv. behaviorální medicíny. Socioekonomické prostředí Vnější přírodní a sociální prostředí ovlivňuje zdravotní stav méně než životní styl. Rovněž však patří k významným faktorům působícím na zdraví člověka.

V životním prostředí působí na zdraví člověka škodlivinychemického, fyzikálního a biologického charakteru, k rozhodujícím patří stav ovzduší, půdy, vod a stupeň jejich znečištění.

Výsledkem je zvýšený výskyt akutních a chronických respiračních onemocnění již v dětském věku, nárůst alergií, škodlivin přítomných ve vodě, ovzduší a potravinách, vznik některých nádorů, snižování imunity. K rozhodujícím faktorům sociálního prostředí patří kulturní, hmotná a technická úroveň obyvatelstva, úroveň vzdělání, pracovní a rodinné prostředí a mezilidské vztahy. Za závažný problém je třeba považovat také vzájemné spolupůsobení různých druhů škodlivin.

+


16

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy2

Více je ohroženo zdraví lidí s nižší sociální úrovní a s nižší úrovní

životního stylu.

Souhrn všech vnějších činitelů a podmínek označujeme jako vnější (zevní) prostředí. Rozeznáváme prostředí přírodní a sociální, životní a pracovní. Vztahy organizmů a prostředí studuje ekologie, vztahyčlověka k prostředí a jejich vzájemné závislosti humánní ekologie.

Na zdraví člověka působí kromě faktorů ekologických i faktorysociální. Dělíme-li vnější prostředí na přírodní a sociální, musíme mít vždy na paměti, že jejich působení je vzájemné a integrované. Prostředí přírodní představují faktory fyzikální (mechanické, termické,světelné, ionizující záření apod.), chemické (prvky a sloučeniny),biologické (mikro a makroorganizmy). V integrované podobě pak přírodní faktory vytváří komplexy, a to ovzduší, vodu, půdu a horniny, fl óru, faunu, různé ekosystémy, energie, geografi cké a klimatické podmínky atd. Sociální prostředí je ta část prostředí, která se vytváří v procesu společenského vývoje především lidskou činností.

Ze sociálních faktorů jsou pro zdravotní stav nejvýznamnější:

socioekonomické faktory v životosprávě – životní úroveň, životní ■

jistoty,

socioekonomické faktory v komplexním životním ■ prostředí,

pracovní podmínky – pracovní proces, pracovní ■ prostředí,

vzdělávání a kultura, ■

vzájemné mezilidské vztahy – rodina, zaměstnání, vztahy v dalších ■

sociálních skupinách,

systémy zdravotní a sociální péče, ■

■ demografi cké faktory – hustota, rozmístění, pohyb a věkové složení obyvatelstva.

K nárokům prostředí patří také práce, neboť na něj člověk působí svou prací. Práce formuje člověka jako komplexní biopsychosociální bytost.

Pracovní potenciál je ta část potenciálu zdraví, která ovlivňuje možnost pracovního uplatnění jedince. Pracovní podmínky kladou na člověka různé požadavky v závislosti na charakteru jeho práce apracoviště. Požadavky mohou být přiměřené nebo nepřiměřené lidskému pracovnímu potenciálu. Přesahují-li požadavky zaměstnání pracovní potenciál člověka, může dojít k poruše zdraví, k onemocnění a ztrátě pracovní schopnosti.

2Zdraví a jeho determinanty

Pracovní proces a pracovní prostředí mohou být zdrojempatogenních činitelů, především na tzv. rizikových pracovištích. Mohou vznikat pracovní úrazy a nemoci z povolání. Pracující na rizikovýchpracovištích jsou po zdravotní stránce pravidelně sledováni, jsou prováděny preventivní prohlídky vstupní, periodické, výstupní a dispenzarizace. Jsou kontrolovány předpisy v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. V podnicích je zřizována pracovně lékařská péče.

Dominantní faktory socioekonomického prostředí zahrnují ekonomickou úroveň společnosti, bydlení, zaměstnání, reálný příjem, zaměstnanost či nezaměstnanost, úroveň životního prostředí, sociální status jedince i úroveň mezilidských vztahů. Zdravotní péče Specifi cká primární prevence a léčebná péče zahrnuje předevšímpreventivní a kurativní činnost, zdravotní výchovu obyvatel, dostupnost lékařské péče a organizační uspořádání zdravotnické péče.

Organizace, kvalita, efektivita a dostupnost léčebně preventivní péče významným způsobem ovlivňují nejen zdraví, ale zároveň i kvalitu života. Nedostatečné preventivní zaměření s pozdním záchytemonemocnění zapříčiňuje nejen zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva, ale zároveň s sebou přináší vzrůstající ekonomickou náročnost v podobě fi nancí investovaných na terapii a následnou sociální péči.

Z uvedeného vyplývá, že je méně náročné (fi nančně i sociálně)nemoci předcházet než nemoc léčit. Ve všech vyspělých zemích je zdravotní péče považována za důležitou prioritu politiky státu.

Jde o společenský úkol v zájmu občana. V České republice je základním principem modelu zdravotnického systému existence více zdravotních pojišťoven a kombinace podílu trhu a veřejného dohledu, přičemž zdravotní pojištění je povinné ze zákona. Občané mají však možnost výběru zdravotní pojišťovny. Fak tor y individuální Zahrnují věk, pohlaví a další genetické vybavení jedince. Individuální faktory spočívají jak ve specifi ce lidského organizmu, tak v chování člověka.

Patří sem především faktory:

Genetické – podílejí se na celé řadě chorob. U genotypických cho- ■

rob je podíl genetických faktorů rozhodující a maximální, u jiných

Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy2

chorob je rozhodující podíl působení faktorů genetických (genetická

dispozice) a nepříznivých vlivů vnějšího prostředí.

Psychické – jsou určujícími pro vznik řady chorob, ovlivňují průběh ■

všech onemocnění. Silně ovlivňují také chování člověka.

Chování člověka (tzv. behaviorální faktory) – zahrnují zdravotní ■

postoje a zdravotní chování člověka, vyplývající z komplexu tzv.

subjektivních faktorů. Patří k nim např. individuální systémhodnot, zásad, priorit, obecná kulturní úroveň, vliv y etické, víra, zv yky,

obyčeje, tradice atd.

Subjektivní faktory formují do značné míry zdravotní uvědomění člověka. Utvářejí se v procesu vzdělávání, výchovy, vývoje světového názoru člověka apod. Nejde však jen o poznatkovou sféru, ale i ojednání v souladu s těmito poznatky. Chování člověka je takédeterminováno sociálními podmínkami.

Sociální stratifi kace je významným faktorem vzniku chorob.Sociální stratifi kace neboli rozvrstvení obyvatelstva na vrstvy sociálně slabých, různě situované střední vrstvy a vrstvu bohatých se odráží i na zdravotním stavu jejich příslušníků. Zdravotní stav sociálně výše postavených a více vzdělaných osob bývá lepší, nežli je tomu u osob ze sociálně slabých skupin. Sociální prostředí je určitým spojujícím článkem mezi nepřímými a přímými determinantami; sociálnístratifi kace společnosti vede ke vzniku různých typů sociálních prostředí. 2.3 Základní determinanty ovlivňující zdraví člověka –

Diamantový model příčin nemocí

■ Životní styl – životní styl, osobní chování: 50–60 %.

Genetický základ – genetické a konstituční faktory, věk: 10–15 %. ■

Socioekonomické ■ prostředí – životní prostředí: 20–25 %.

Zdravotnická péče a služby: 10–15 %. ■

Hlavní determinanty působící negativně na zdraví v celosvětovém měřítku 21. století (dle Dolla, USA) jsou znečišťování ovzduší s následným oteplováním zemské atmosféry, neregulovaný růst lidské populace a chudoba.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist