načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Vybrané aspekty obchodního práva s přihlédnutím ke komunitární úpravě – Roman Puda

Vybrané aspekty obchodního práva s přihlédnutím ke komunitární úpravě
-7%
sleva

Kniha: Vybrané aspekty obchodního práva s přihlédnutím ke komunitární úpravě
Autor: Roman Puda

Publikace je výběrem tří oblastí obchodního práva, které jsou využitelné pro management strojírenského podniku zabývajícího se automatizací papírenských linek. Jejím cílem je podat ... (celý popis)
Titul doručujeme za 6 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  145 Kč 135
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2009
Počet stran: 71
Rozměr: 176x250
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Datum vydání: 28.07.2009
Nakladatelské údaje: Ostrava, Key Publishing, 2009
ISBN: 978-80-7418-019-4
EAN: 9788074180194
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace je výběrem tří oblastí obchodního práva, které jsou využitelné pro management strojírenského podniku zabývajícího se automatizací papírenských linek. Jejím cílem je podat managementu společností obecný návod, jak postupovat v řešení sporů vznikajících v souvislosti s jejich činností. ((příručka pro management))

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

vybrané aspekty

obchodního práva

s přihlédnutím

ke komunitární úpravě

(příručka pro management)

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2009

Brno International Business School

Roman Puda


Název: Vybrané aspekty obchodního práva s přihlédnutím

ke kumunitární úpravě (příručka pro management) Autor: Bc. Roman Puda, MSc. Vydavatel: KEY Publishing s.r.o., Nádražní 733/176, 702 00 Ostrava-Přívoz

v koedici s B.I.B.S., a.s., Lidická 81, 602 00 Brno Tiskárna: NOVPRESS s.r.o., nám. Republiky 15, 614 00 Brno Vydáno v roce: 2009 Vydání: první © Roman Puda 2009 isbn 978-80-7418-019-4 (KEY Publishing s.r.o.) isbn 978-80-87255-29-2 (B.I.B.S., a.s.) Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business School (B.I.B.S., a.s.). Abstrakt

Strojírenství má v České republice dlouholetou tradici sahající do dob Rakousko-Uherské monarchie. V období mezi dvěma světovými válkami patřil český průmysl ke světové špičce a byl jedním z hnacích motorů české ekonomiky. Díky této tradici má jeho rozvoj velký význam i v dnešní době a v rámci Evropského společenství je dána rozvoji malého a středního podnikání podpora. Existuje zde ovšem také dravé konkurenční prostředí, které se ještě znásobilo nastupující krizí, a tak hrozí mnohým z těchto firem zánik.

Tato práce je výběrem tří oblastí obchodního práva, které jsou využitelné pro management strojírenského podniku zabývajícího se automatizací papírenských linek. Firma je zaměřena především na engeneering a oblast soutěžního práva – právo duševního vlastnictví se ho bezprostředně týká. Podnik je držitelem mnohých patentů a průmyslových vzorů, které jsou dále využívány i jinými podniky v rámci licence.Také řešení sporů a to jak před soudy státními, tak i rozhodčí řízení je zde hojně využíváno, a tak je cílem této práce podat managementu této společnosti obecný návod jak postupovat v řešení sporů vznikajících v souvislosti s jejich činností. Abstract

The Czech lands have a long tradition of mechanical engineering stretching back to the Austro-Hungarian Empire. In the period between the two World Wars Czech industry ranked among the best in the world, and represented one of the driving forces of the Czech economy. Owing to this tradition industrial development still plays a significant role – at present the European Community provides small and medium-sized businesses support. There are of course fierce competition environment, which was compounded by incoming crisis. On the base of these facts, lots of these companies are facing the axe.

This thesis is choice of three area of business law, which are utilizable for management of engineering company which is pursued of automation of paper industry assembly lines. Fist of all, this thesis is directed to engineering, area of law of competition and law of intellectual property, which is closely related. The company is proprietor of many patterns and industrial models, which can be used under the terms of licence by other companies. Also solving cases before public court and trial of adjudicator is abundantly utilized. Main goal of the thesis is to give general instructions how to proceed in cases solving, which are originated in according to their activity to management of this company. Obsah 1 Úvod...................................................................................................................................7

1.1 Smysl a cíl práce ...........................................................................................................9

1.2 Teoretické otázky .........................................................................................................10

1.2.1 Výklad pojmu duševní vlastnictví ..................................................................10

1.2.2 Formy rozhodčího řízení .................................................................................15

1.2.3 Institut předběžného opatření ........................................................................17

1.3 Metody výzkumu.........................................................................................................22

2 Analýza.............................................................................................................................24

2.1 Zneužití dominantního postavení nositelem práva duševního vlastnictví ..............24

2.1.1 Vztah dominantního postavení a práva k duševnímu vlastnictví ................24

2.1.2 Zneužití dominantního postavení nositelem práva

k duševnímu vlastnictví .................................................................................26

2.2 Rozhodčí řízení ...........................................................................................................32

2.2.1 Historie vývoje rozhodčího řízení ..................................................................32

2.2.2 Prameny rozhodčího řízení ............................................................................33

2.2.3 Charakteristika mezinárodního rozhodčího řízení – vymezení, průběh ......35

2.2.4 Zhodnocení výhod a nevýhod rozhodčího řízení ..........................................38

2.3 Předběžná opatření .....................................................................................................40

2.3.1 Složení jistoty a obsah návrhu na předběžné opatření ..................................40

2.3.2 Časový aspekt ..................................................................................................43

2.3.3 Opravné prostředky ........................................................................................46

2.3.4 Rizika porušení povinnosti dané předběžným opatřením ............................50

2.3.5 Náhrada škody vzniklé nařízením předběžného opatření .............................52

2.3.6 Analýza případu z praxe .................................................................................53

3 Závěr ................................................................................................................................63

Seznam použité literatury .....................................................................................................67

Seznam grafů Graf č. 1 .....................................................................................................................................13

Graf č. 2 .....................................................................................................................................13


7

kapitola

Úvod

1

Tato práce je shrnutím dosavadního autorova studia obchodního práva

a vytvořením souboru obsahujícího tři vybrané oblasti, které jsou z pohledu autora použitelné pro praktické využití managementem strojírenského podniku působícího v rámci Evropského společenství.

První z těchto oblastí je evropské soutěžní právo, a to konkrétně zneužití

dominantního postavení nositelem práva duševního vlastnictví, tedy oblastí soutěžního práva regulujícího trh, oblast, ve které je největší snahou soutěžících společností ovládnutí maximálního podílu na trhu. Díky lukrativitě tohoto podílu jsou zde používány praktiky jak legální, tak i praktiky „contra lege“. Tato část práce se zabývá jednáním podniků, které k tomuto boji využívají své dominantní postavení založené na duševním vlastnictví. Hospodářská soutěž představuje mechanismus tržní ekonomiky nutící jeho účastníky ke stále větším výkonům. Snahou těchto podniků

1

je získání ur

čité výhody, a tak se často dopouštějí jednání, které odporuje pravidlům tržního soutěžení. K zamezení tohoto protisoutěžního jednání vytvářejí státy pravidla eliminující jednání vedoucí ke zneužívání dominantního postavení těchto soutěžících podniků. Soubor těchto pravidel tvoří soutěžní právo regulující hospodářskou soutěž. Evropské (komunitární)

2

soutěžní právo se

začíná vytvářet společně se vznikem evropských společností. 1

Soudní dvůr v rozhodnutí ve věci 36/74 ze dne 12. 12. 1974 judikoval, že podnikem je „každá entita vykonávající činnosti ekonomické povahy, nezávisle na její právní podobě“. 2

Pojem „komunitární právo“ je v češtině odvozen z anglického, popř. francouzského terminologického pojetí (European community law, droit communautaire, resp. droit des communautés européennes). Komunitární právo lze tak definovat jako souhrn právních norem upravujících postupný vznik společného trhu, jeho fungování v členských státech Evropských společenství a dále též právních norem regulujících oblast hospodářské a měnové unie. citace z: Běhan, P. Dominantní postavení na trhu a jeho zneužití. Právní úprava ES a v ČR. 1. vydání. Praha, Prospektrum, 2002, s. 5, ISBN 80-7175-112-X.

První ustanovení evropského soutěžního práva nalézáme ve smlouvě „o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) ze dne 18. 4. 1951, účinné od 25. 7. 1952 (tzv. Pařížská smlouva), dále smlouvou o založení Evropského společenství atomové energie (Euratom, ESAE) ze dne 25. 3. 1957, účinné od 1. 1. 1958 a smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (EHS, od 1. 11. 1993 ES) ze dne 25. 3. 1957, účinné od 1. 1. 1958 (dvě posledně jmenované smlouvy bývají též označovány jako tzv. Římské smlouvy).“

3

Nynější úprava soutěžního práva je dvouúrovňová. První z nich představuje úroveň národní neboli vnitrostátní úpravy jednotlivých států Evropského společenství, tyto úpravy jsou platné pouze na jednotlivých územích členských států. Úroveň druhá, komunitární, upravuje soutěžní právo na území všech států ES. Závaznost tohoto práva je dána jejich členstvím v ES a je obsažena v Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002.

Druhá část je věnována rozhodčímu řízení.

Účelem této části práce je popsat historii, charakteristiku, formy a prameny rozhodčího řízení se závěrečným zhodnocením výhod a nevýhod rozhodčího řízení.

Ve společenství socialistických států RVHP existovaly povinné arbitráže v rámci mezinárodního obchodu mezi organizacemi, ty však nebyly dle mého názoru tak vyhrocené jako arbitráže, které jsou konané v současném dravém prostředí. Tyto arbitráže v rámci RVHP byly silně politicky ovlivňovány, což pociťuje náš stát do dnešní doby, kdy nám mnohé z těchto států dodnes dluží poměrně vysoké částky.

„V mezinárodní obchodní praxi existuje celá řada technik řešení sporů nejenom vytvořených státy či státem, ale vytvořených samotnou komunitou obchodníků.“

4

Tyto techniky řešení sporů leze rozdělit následovně:

1. Alternativní způsoby řešení sporu – jedná se o řešení sporu, při kterém se obě strany snaží dobrovolně najít řešení rozporu a podrobit se nalezenému společnému řešení sporu.

2. Rozhodčí řízení čili mezinárodní obchodní arbitráž – toto lze dále rozdělit:

a) řízení u rozhodčích soudů ad hoc

b) řízení u institucionalizovaných rozhodčích soudů

c) řízení on-line

3. Řízení před státními soudy – tato pravomoc je dána:

a) prorogační úmluvou, tedy dohodou o přenosu pravomoci na konkrétní

věcně a funkčně příslušný soud určitého státu nebo obecně na soud

nictví určitého státu

b) je dána normami vnitrostátního nebo mezinárodního původu určitého

státu

3

Běhan, P. Dominantní postavení na trhu a jeho zneužití. Právní úprava ES a v ČR. 1. vydání.

Praha, Prospektrum, 2002, s. 7, ISBN 80-7175-112-X. 4

Rozehnalová, N. Mezinárodní právo obchodní II. Řešení sporů: Masarykova univerzita

Brno, 1999, s. 7.

Cílem této části práce je podat výklad rozhodčího řízení, jeho formy, s přihlédnutím k právním úpravám okolních států a také zhodnocení jeho výhod a nevýhod ve srovnání s řízením před soudy státními.

Třetí část je zaměřena na obchodní soudnictví a to konkrétně na úkon soudu týkající se předběžného opatření.

Obchodní soudnictví se po mnoha desítkách let historického vývoje

5

konstituovalo do současné podoby v roce 2000, kdy byly zrušeny krajské obchodní soudy a pro rozhodování případů se obecně příslušnými staly okresní soudy. Občanský soudní řád však v ust. § 9 taxativně uvádí, ve kterých (obchodních) věcech jsou prvoinstančně příslušné krajské soudy.

6

Obchod ní senáty okresních a krajských soudů svými rozhodnutími ovlivňují podnikatelský život stovek subjektů, a to nejen rozhodnutími, ale i dalšími úkony, mezi něž patří i předběžná opatření. „Předběžné opatření je pojmenování pro úkon orgánu, kterým se prozatímně upravuje určitý poměr ještě dříve, než o něm dojde ke konečnému rozhodnutí v příslušném řízení (...), nebo se zabezpečuje možnost provedení takového konečného rozhodnutí nebo úředního opatření, které by mohlo být jinak ohroženo.“

7

Relativní komplikovanost formálních i obsahových náležitostí, které na návrh na uložení předběžného opatření klade platná právní úprava, jejich množství do určité míry omezuje, nicméně i tak jsou homogenní součástí podnikatelského prostředí. „Soudy jsou při posuzování důvodnosti takových návrhů (na vydání předběžného opatření – pozn. aut.) především v obchodních sporech velmi přísné. Většina předběžných opatření bývá zamítána, protože navrhovatel podcení nebo si neuvědomí svoji povinnost tvrdit a především prokazovat skutečnosti rozhodující pro jejich vydání.“

8

Tato třetí část je analýzou právního institutu předběžného opatření, které je upraveno v ust. § 74 a násl. o.s.ř., přičemž pozornost je věnována zejména časovým aspektům při jeho nařizování a rušení, postavení povinného a oprávněného z předběžného opatření, jakož i slabým místům platné právní úpravy s návrhy možných formulačních úprav de lege ferenda. Zkoumány jsou i možnosti přezkoumání rozhodnutí o nařízení předběžného opatře

ní a – práce je jako východisko – rovněž příslušnost soudů vůbec.

1.1 Smysl a cíl práce

Smysl a cíl práce spočívá v provedení následujících úkonů (i) Provést analýzu právní úpravy české (za pomoci judikatury a teoretic

kých prací) a také jejího srovnání s právní úpravou zahraniční.

5

Srov. např. Schelleová, I. – Schelle, K. a kol. Soudnictví (historie, současnost a perspekti

vy). 1. vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. s. 37 a násl., zejm. s. 111 a násl. 6

V ust. § 9 odst. 4 stanoví o.s.ř. rovněž možnost, že v některých věcech, u nichž tak stanoví

zvláštní právní předpis, rozhoduje jako prvoinstanční Nejvyšší soud ČR. Protože se však nejedná o věci obchodní povahy, je prvoinstanční příslušnost Nejvyššího soudu ČR z hlediska tématu této práce irelevantní. 7

Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. 2. díl, P-Z. 1. vydání. Praha: Linde, 1995. s. 875.

8

Svoboda, K. Předběžné opatření v obchodních věcech. Daně a finance, 6/2007.


10 (ii) doporučení pro implementaci návrhů (iii) návrhy na zlepšení právní úpravy či využití pro praxi (iv) závěr – zhodnocení dosažených cílů práce; zhodnocení praktického

přínosu; tendence a (možný) vývoj de lege ferenda (predikce)

Základním cílem první části je analyzovat a interpretovat rozhodčí řízení se závěrečným zhodnocením jeho výhod a nevýhod. Tedy podat výklad rozhodčího řízení, jeho formy, s přihlédnutím k právním úpravám okolních států a také zhodnocení jeho výhod a nevýhod ve srovnání s řízením před soudy státními.

Druhá část je zaměřena na vymezení zneužívajících praktik, kterými je schopen nositel práva duševního vlastnictví ́ovlivnit výrazně trh tak, aby získal dominantní postavení. Cílem této části je za pomoci praktických případů uvedených v rozhodnutích ESD a komise vymezit tyto praktiky, a to v oblastech omezování výroby, odbytu a technického rozvoje, neposkytnutí licence a jinými.

Třetí část si dává za úkol analyzovat a interpretovat institut předběžného opatření, kriticky definovat meze jeho využití v aplikační praxi. Obdobný postup je zvolen i pro analýzu možných opravných prostředků proti již nařízenému předběžnému opatření i s možnými komunitárnímu, resp. evropskými souvislostmi.

Dílčí cíle pak jsou následující: 1) zhodnotit časová hlediska nařizování předběžných opatření, rozhodová

ní o opravných prostředcích proti nim a jejich rušení, 2) navrhnout možné změny de lege ferenda v legislativní úpravě předběžné

ho opatření a 3) na základě materie teoretických vědomostí podložených obecnou částí

práce analyzovat konkrétní příklad z praxe.

Cílem práce je za pomoci teoretického výkladu poskytnout ucelený výklad výše uvedených právních oblastí, které budou použitelné pro managment firmy.

Smyslem práce je tedy poskytnout managementu společnosti obecný komplexní materiál, na jehož základě bude moci po zvážení všech zásadních aspektů – tj. zejména případných rizik – zvážit případná strategická rozhodnutí ve věci řešení případných sporů a využití svého duševního vlastnictví tak, aby se nedostal do rozporu se současnou právní úpravou v oblasti soutěžního práva. 1.2 Teoretické otázky 1.2.1 Výklad pojmu duševní vlastnictví a Definice duševního vlastnictví

Evropské právo nedefinuje duševní vlastnictví jako takové, pouze z nařízení č. 772/2004 ES

o blokové výjimce pro transfer technologií lze vyvodit,


11

že duševním vlastnictvím jsou patenty, ochranné známky, vzory a autorská práva. Dále je také zmíněno v článku 30 smlouvy o ES. Zde se národní ochrana duševního vlastnictví uvádí jako jeden z přípustných důvodů omezení volného pohybu zboží mezi členskými státy. V rámci pravidel na ochranu hospodářské soutěže se Smlouva ES o duševním vlastnictví již nezmiňuje a výjimku podobnou článku 30 tak nezakotvuje. Další definice duševního vlastnictví je uvedená v čl. 2/VIII Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967) – zejména literární, umělecká a vědecká díla, výkon lidské činnosti, vědecké objevy, průmyslové vzory a modely, tovární, obchodní známky a známky služeb, obchodní jména a obchodní názvy.

Vymezení práva k duševnímu vlastnictví spočívá v tom, že toto právo vylučuje situace, kdy by jiné podniky produkovaly výrobky, které z pohledu spotřebitele mohou plnit stejnou funkci, jako výrobek pokrytý přiděleným právem.

Konkurence tedy má právo na volné využívání informací volně dostupných a nechráněných technických znaků výrobků, které nejsou chráněny právy na ochranu duševního vlastnictví.

„Například ochrana duševního vlastnictví se nevztahuje na myšlenku jako takovou v absolutním smyslu, ale pouze na její konkrétní vyjádření (ochrana autorským právem) nebo na praktickou aplikaci této myšlenky (znalostí, informací) v užitkovém výrobku.“

9

b Jednotlivá odvětví duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je možné rozdělit na tři různá odvětví. Prvním z nich je průmyslové vlastnictví, které je možné definovat jako „hospodářsky využi telné statky – vynález, užitný vzor a průmyslový vzor, šlechtitelská odrůda, topografie polovodičů, ale též know-how“,

10

které je možné zařadit

pod pojem obchodní tajemství, definovaný § 17 Obch. Z.

11

Know-how je také definováno v čl. 1/1 (i) nařízení 772/2004 ES jako soubor nepatentovaných praktických informací, vyplývajících ze zkušeností a testování, jež je tajné – není obecně známé či snadno dostupné, podstatné pro výrobu smluvních produktů a srozumitelně popsané tak, aby bylo možné splnění kritérií tajnosti a podstatnosti. „Předmětem ochrany je cesta k dosažení výsledku, nikoli výsledek sám (např. metoda zpracování železné rudy, nikoliv železo samo).“

12

9

Melcer, V. Duševní vlastnictví jako zdroj kvalitativního rozvoje. 1. vydání. Praha, Úřad

průmyslového vlastnictví, 2004, s. 9, ISBN 80-7282-031-1. 10

Munková, J. – Svoboda, P. – Kindl, J. Soutěžní právo, 1. vydání. Praha, C.H.Beck, 2006,

s. 192, ISBN 80-7179-440-6. 11

§ 17 Obch. Z. Předmětem práv náležejícím k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní

tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. 12

Munková, J. – Svoboda, P. – Kindl, J. Soutěžní právo, 1. vydání. Praha, C.H.Beck, 2006,

s. 192, ISBN 80-7179-440-6.

Patentová ochrana technických řešení má velmi dlouhou tradici. S patentem byla již v historických dobách spojována výsada udělovaná panovníkem na určitou dobu. Obvykle to bylo právo tvůrce řešení na výsadní právo jím vytvořený vynález výlučně využívat. Postupně získával název patent nové využití, a to na případ, kdy vynálezce prodal svůj objev na určitou dobu k využití jinému subjektu. Např. dle naší právní úpravy § 21 patentového zákona je doba platnosti patentu stanovena na dvacet let od podání přihlášky vynálezu, avšak účinky patentu nastávají až od oznámení o udělení patentu ve Věstníku Patentového úřadu. To znamená, že doba účinků patentu je proti době platnosti patentu kratší o dobu sdělovacího řízení, tj. zpravidla o dobu tří až pěti let.

Dalším odvětvím duševního vlastnictví je obchodní vlastnictví, které zahrnuje ochranné známky, označení původu a také podle vyjádření ESD práva k obchodní firmě (věc 255/97 Pfeifer Grosshandel). Předmětem ochrany je tedy v tomto případě vztah mezi produktem či službou a vlastníkem dotyčného duševního vlastnictví a z tohoto vztahu vzniká záruka kvality pro spotřebitele. Ochrana tohoto duševního vlastnictví je podmíněna jeho zápisem. Jedná se např. o zápis firmy do Obchodního rejstříku. Ochrana obchodní firmy je dána § 10 odst. 1 Obch. Z.

13

Tento paragraf „zakotvuje“ tzv. zásadu výlučnosti

obchodní firmy. Zásada výlučnosti znamená, že obchodní firma nesmí být shodná nebo zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele. A dále § 12 Obch. Z.

14

„Pojem neoprávněného užívání firmy je nutno chápat v dostatečně

širokém smyslu. Bude sem spadat nejenom případ, kdy si rušitel přisvojí cizí firmu a užívá ji, ale i případ, kdy si sám zvolí a nechá pro sebe zapsat firmu zaměnitelnou s firmou po právu již užívanou jiným podnikatelem. Ochrana bude aplikovatelná i na případy, kdy někdo užívá svou firmu ve zkreslené podobě, nepřesně, jestliže tím vyvolá zaměnitelnost s jinou firmou.“

15

Ochranná známka nabývá v nynějším vnitřním i mezinárodním obchodě na stále větším významu. Pády bariér mezinárodního obchodu a následná otevřenost trhu způsobily příliv obrovské nabídky služeb a zboží z celého světa. Tento příliv má ovšem i své stinné stránky v podobě nabídky značného množství nekvalitních produktů a služeb. Informaci o výrobci a původu zboží tak nejlépe zabezpečuje právě ochranná známka, jejíž význam se neustále zvyšuje.

„Jistě netřeba zdůrazňovat, že mnohé světoznámé ochranné známky, v tomto případě „značky“, jsou dnes ukazatelem určité společenské úrovně jejich uživatele, nelze zastírat, že pro některé má význam ukazatele příslušnosti k určité sociální skupině.“

16

13

§ 10 odst. 1 Obch. Z. Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí

působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. 14

§ 12 odst. 1. Obch. Z. Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy,

může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích. 15

Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 1. díl, 3. vydání, Linde Praha, 2003, s. 151,

ISBN: 80-7201-420-X. 16

kolektiv autorů. Aktuální otázky práva duševního vlastnictví a soutěžního práva, Oecono

mika Praha, 2005, s.102, ISBN: 80-245-0944-X.

Tento aspekt činní z ochranné známky předmět zájmu obchodování, zvy

šuje hodnotu zboží jí označeného, činní z ní vhodný objekt pro investice, a přináší jejímu majiteli výhodu náskoku v tržním prostředí. Z těchto důvodů se mnoho výrobců snaží o výrobu a distribuci napodobenin, často velmi nízké kvality, avšak opatřených ochrannou známkou prestižního výrobce. Graf 1

Srovnání počtu zajištěného zboží 2000 - 2006

200000

400000

600000

800000

1000000

1200000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

rok

počet

zdroj: http://www.celnisprava.cz

To se v současné době týká různých čínských napodobenin jako je např.

sportovní oblečení Adidas, spotřební elektronika, hudební nosiče a jiné. Poměr tohoto zboží a počty zabavených kusů jsou znázorněny na přiložených grafech a je z nich patrný největší podíl textilu a obuvi. Graf 2

Poměrné zastoupení zajištěného zboží 2006

Parfémy a kosmetika

Textil, obuv,

sport.oblečení, doplňky

Elektrické přístroje a

součástky

Hodinky a bižuterie

CD, DVD a VHS

Hry a hračky

Ostatní zdroj: http://www.celnisprava.cz

Třetím odvětvím duševního vlastnictví je autorské dílo a související vědecké či umělecké statky.

Autorské dílo je možné vystihnout definicí – jedná se o myšlenku, která vznikla tvořivou duševní činností, patřící do oblasti vědy, literatury nebo umění, vyjádřenou v objektivní formě. Tato definice je sice výstižná, má ovšem i své nedostatky. Uvádí nás do klamné představy, že záleží na oblasti k níž se dílo vztahuje. Tak například některé Čapkovy romány se zabývají technikou (román R.U.R. přináší do oblasti techniky název robot, včetně jeho popisu), jedná se však o dílo literární, ne o technický výtvor. Předmětem práva je zde tedy jen dílo, ztvárněné takovým způsobem, aby mohlo být vnímáno objektivním způsobem jako dílo literární, vědecké nebo umělecké.

Autorské právo můžeme definovat jako ochranu literárních a uměleckých děl přinášejících informace a zábavu. Vedle těchto autorských práv existuje také „technické autorské právo“ pro užitková díla v průmyslové sféře, které lze vymezit těmito typy děl. – technologické popisy – technologické popisy a inženýrské výkresy jsou

chráněny proti kopírování a nelze „v praxi zabránit výrobě, prodeji

a využí vání užitkových předmětů, které jsou založené na jeho funkčních,

praktických a užitečných nápadech“

17

Tento užitkový obsah se stává veřejně známým, a jako známý stav techni

ky je překážkou v jeho budoucí patentovatelnosti. – databáze – jsou chráněny automaticky databázovým či autorským prá

vem. Jeho ochrana je zajištěna proti neoprávněným výpisům a opětovné

mu využívání dat po dobu 15 let od zhotovení nebo zveřejnění. – počítačové programy – jsou chráněny jako literární díla. Ochrana autor

ským právem se zde vztahuje na vyjádření, nikoli však na myšlenku po

čítačového programu. – díla užitného umění – jedná se o umělecké šperky, lampy, nábytek apod.

Ve většině případů jsou chráněny podle autorského práva průmyslových

vzorů, mohou však být také chráněny dle autorského práva, pokud jsou

uvedeny v dokumentech týkajících se vzorů jako literární díla, výkresy,

plány či projekty.

Předmětem ochrany je zde výsledek, nikoliv způsob jeho dosažení. Tímto se zásadně liší od průmyslového vlastnictví. Zápis v tomto případě není podmínkou pro poskytnutí ochrany. „Zprávy Komise o soutěžní politice konsistentně poukazují na to, že se na autorskoprávní oblast aplikuje analogie zejména s patentovými právy. I ESD používání této analogie posvětil („obchodní využití autorských práv vyvolává stejné problémy jako u jiných práv průmyslového nebo obchodního vlastnictví“ – C-92/92 Phil Collins), výsledky aplikace soutěžního práva se u autorského práva liší.“

18

17

Melcer, V. Duševní vlastnictví jako zdroj kvalitativního rozvoje. 1. vydání. Praha, Úřad

průmyslového vlastnictví, 2004, s. 9, ISBN 80-7282-031-1. 18

Munková, J. – Svoboda, P. – Kindl, J. Soutěžní právo, 1. vydání. Praha, C.H.Beck, 2006,

s. 229, ISBN 80-7179-440-6.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist