načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vše, co byste měli vědět o víně.... -- ...a nemáte se koho zeptat - Pavel Pavloušek; Pavla Burešová

Vše, co byste měli vědět o víně.... -- ...a nemáte se koho zeptat
-6%
sleva

Elektronická kniha: Vše, co byste měli vědět o víně.... -- ...a nemáte se koho zeptat
Autor: ;

Kniha potěší každého, kdo začíná s poznáváním vína a umožní mu rozeznávat jeho vlastnosti, rozlišovat kvalitu, harmonicky skloubit s pokrmy a lépe se orientovat na neustále se ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254 Kč 238
+
-
7,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 140
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.), mapy
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4351-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha potěší každého, kdo začíná s poznáváním vína a umožní mu rozeznávat jeho vlastnosti, rozlišovat kvalitu, harmonicky skloubit s pokrmy a lépe se orientovat na neustále se zvětšujícím trhu domácích a zahraničních vín. Víno je zde představeno jako fenomenální nápoj, jehož výsledná chuť závisí už na způsobu pěstování révy vinné ve vinici, na klimatu, půdě a na tom, jak ji dotvářejí vinaři při výrobě. (--a nemáte se koho zeptat)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Pavel Pavloušek; Pavla Burešová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Pavel Pavloušek Pavla Burešová Pavel Pavloušek PPavel Pavloušek Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod @grada.cz, www.grada.cz U rčitě jste často na rozpacích, zda právě ochutnáváte dobré, nebo špatné víno. Podle etikety to obvykle nepoznáte. Možná ani nevíte, jak víno správně uchovávat, podávat a jak ho harmonicky skloubit s určitým typem jídla. Kniha vám odpoví na spoustu otázek, které vás napadnou při pití tohoto lahodného nápoje a na které se zpravidla nemáte koho zeptat. Potěší každého, kdo začíná s poznáváním vína. Umožní navíc rozeznávat jeho vlastnosti, rozlišovat kvalitu a lépe se orientovat na neustále se zvětšujícím trhu domácích a zahraničních vín. Víno je zde představeno jako fenomenální nápoj, jehož výsledná chuť závisí už na způsobu pěstování révy vinné ve vinici a na tom, jak ji dotvářejí vinaři při výrobě. Vše, co byste měli vědět o víně... Pavel Pavloušek, Pavla Burešová Pa ... a nemáte se koho zeptat rčitě jste často na rozpacích zda právě ochutnáváte dobré nebo špatné víno Podle d ě t o v í í n ě íP dl í í ě Grada Publishing Pavel Pavloušek Pavla Burešová ... a nemáte se koho zeptat Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 9 Réva vinná a víno ................................................................................................................... 11 Vinařské oblasti a podoblasti v České republice ................................................... 15 Vinařská oblast Čechy .......................................................................................................... 17 Litoměřická vinařská podoblast .......................................................................................... 17 Mělnická vinařská podoblast ............................................................................................... 18 Vinařská oblast Morava ...................................................................................................... 19 Znojemská vinařská podoblast ........................................................................................... 19 Mikulovská vinařská podoblast .......................................................................................... 21 Velkopavlovická vinařská podoblast .................................................................................... 22 Slovácká vinařská podoblast .............................................................................................. 23 Odrůdy révy vinné, jejich vůně a chutě ..................................................................... 25 Odrůdy révy vinné ze světového sortimentu ................................................................... 26 Odrůdy pro výrobu bílých vín .............................................................................................. 26 Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín ..................................................................... 27 Nové zahraniční odrůdy révy vinné ................................................................................... 27 Odrůdy pro výrobu bílých vín .............................................................................................. 27 Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín ..................................................................... 27 Nové odrůdy révy vinné původem z České republiky .................................................... 28 Odrůdy pro výrobu bílých vín .............................................................................................. 28 Odrůdy pro výrobu červených a růžových vín ..................................................................... 30 Světové odrůdy v českých a moravských vinicích ........................................................... 32 Terroir a víno ............................................................................................................................. 34 Vliv půdních podmínek na kvalitu vína ............................................................................. 34 Vliv klimatických podmínek na kvalitu vína .................................................................... 36 Vliv agrotechniky ve vinici na kvalitu vína ....................................................................... 37 Aplikace terroir ve vinařství v České republice ................................................................ 38 Jak se vypěstují kvalitní hrozny ..................................................................................... 40 Jak se vyrobí kvalitní víno ................................................................................................. 46 Výroba tichých bílých vín ..................................................................................................... 46 Výroba tichých růžových vín ............................................................................................... 48 Výroba červených vín ........................................................................................................... 48 Využití sudů ve vinařství ...................................................................................................... 50 Výroba speciálních vín .......................................................................................................... 51 Výroba šumivých vín ............................................................................................................. 53 Svatomartinské víno ............................................................................................................. 54 Kde se tvoří vůně, chuť a barva vína ........................................................................... 55 Cukry a jejich vliv na senzorické vlastnosti vína .............................................................. 55 Kyseliny v hroznech a jejich vliv na senzorické vlastnosti vína .................................... 56 Dusíkaté látky v hroznech a ve víně .................................................................................. 57 Polysacharidy a jejich vliv na kvalitu vína ......................................................................... 57 Aromatické látky v hroznech a jejich význam pro senzorické vlastnosti vína ............ 57 Fenolové látky v hroznech a jejich význam pro senzorické vlastnosti vína ................ 60 Vůně a chutě vína ................................................................................................................... 62 Vady a choroby vína .............................................................................................................. 65 Vady vína ................................................................................................................................ 65 Choroby vína ......................................................................................................................... 66 Aromatické nedostatky ....................................................................................................... 69 Co vyčteme z etikety na láhvi .......................................................................................... 71 Současné styly vín ................................................................................................................. 73 Lehká suchá bílá vína ........................................................................................................... 75 Květinová a kořenitá aromatická vína ............................................................................... 75 Suchá, středně plná bílá vína ............................................................................................. 76 Bohatá bílá vína ..................................................................................................................... 76 Růžová vína ............................................................................................................................ 77 Ovocná, svěží červená vína ................................................................................................. 77 Středně plná červená vína ................................................................................................... 77 Velká – plná červená vína ................................................................................................... 78 Přírodní sladká vína ............................................................................................................. 78 Sladká dolihovaná vína ....................................................................................................... 79 Autentická vína ...................................................................................................................... 79 Smyslové hodnocení vína ................................................................................................... 80 Chemická analýza vína ......................................................................................................... 80 Senzorické hodnocení vína .................................................................................................. 80 Jak posuzovat víno ............................................................................................................... 81 Popis vína ................................................................................................................................ 87 Sommelier a sommelierství ............................................................................................... 88 Sommelier v minulosti ......................................................................................................... 88 Jak se stát sommelierem ...................................................................................................... 88 Základní charakteristika současného sommeliera .......................................................... 89 Sklenice a pomůcky na servis vín ................................................................................ 93 Sklenice na podávání vína ................................................................................................... 94 Sklenice je součástí image každého nápoje ...................................................................... 94 Uzávěry láhví ........................................................................................................................... 96 Zásady uchovávání vín ........................................................................................................ 98 Jaká vína uložit k archivaci? ................................................................................................ 98 Proč ukládáme vína k archivaci? ......................................................................................... 99 Zásady podávání bílých a růžových tichých vín ................................................ 101 Lehká suchá bílá vína s ovocitým charakterem ............................................................. 101 Květinová a kořenitá aromatická bílá vína .................................................................... 102 Středně plná, suchá a minerální bílá vína ...................................................................... 102 Bohatá plná bílá vína ......................................................................................................... 102 Zásady podávání růžových vín ........................................................................................ 103 Zásady podávání červených vín .................................................................................... 104 Ovocná, svěží červená vína s jemnou tříslovinou .......................................................... 104 Středně plná červená vína ................................................................................................. 104 Vzácná, plná, vyzrálá červená vína ................................................................................. 105 Dekantace – podávání vín v karafě .................................................................................. 105 Zásady podávání archivních vín ................................................................................. 107 Zásady podávání šumivých vín ..................................................................................... 109 Fortifikovaná a likérová vína .......................................................................................... 111 Hodnoticí systémy využívané při hodnocení vína ............................................. 115 Enogastronomie – jak harmonicky skloubit víno s jídlem .......................... 119 Zásady uplatňované pro harmonické párování vín a pokrmů .................................... 120 Jak postupovat při párování vín a pokrmů .................................................................... 122 Jak používat vína při přípravě pokrmů ........................................................................... 129 Příklady párování pokrmů a vín ........................................................................................ 129 Zdravotní účinky vína ........................................................................................................ 132 Vinařský slovník .................................................................................................................... 134 Seznam použité a doporučené literatury ................................................................. 138 9 Úvod Vinohradnictví a vinařství provází lidskou civilizaci od nepaměti. Réva vinná a víno jsou nedílnou sou­ částí každodenního života v mnohých vinařských zemích světa. Archeologické nálezy dokládají výrobu vína již 5000 let před naším letopočtem v horských ob­ lastech Íránu. Původ vinohradnictví a vinařství je možné situovat právě na území Kavkazu, odkud se vinohradnictví a vinařství rozšířily do Mezopotámie a Egypta. Egyptští faraonové uctívali víno pro jeho opojnost a považovali ho za božský nápoj. Kromě běžného pití ho používali i k rituálním účelům. Jako důkazy nám poslouží malby, záznamy na papyru­ sech a na hrobech faraonů. Na mnoha egyptských amforách je možné najít informace o původu vína, ročníku nebo o vinici, ze které hrozny pocházely. Z Egypta jsou doloženy také nálezy o podílu vinných kvasinek Saccharomyces cerevisiae na vzniku vína. Z Egypta se potom pravděpodobně přes Krétu rozšířilo pěstování révy vinné a výroba vína po celé Evropě. Z období starého Říma se nám dochova­ ly důkazy o rozmanitosti a způsobech konzumace tehdejších vín. Starověké zdroje také uvádějí, že vína byla vylepšována směsí medu, bylin a koření pro lepší chuť a jako konzervační látka byla také přidávána mořská voda. Za císaře Augusta, který miloval sladká vína a nutil vinaře ponechat plody dlouho na keřích, vznikala vína podobná našim bo­ bulovým výběrům. Díky římské kolonizaci se dostaly révové sazenice také na území Moravy a od té doby se pěstování révy vinné a výroba vína staly součástí života u nás. Obliba vína a jeho konzumace v České republice neustále stoupá. Konzumenti jsou stále vzdělaněj­ ší a vybírají si vína podle jakostních stupňů, odrůd nebo podle lokality. Snaží se získávat co nejvíce po­ znatků, které se vztahují k terroir, odrůdám, způ­ sobům pěstování révy, výrobě vína a k základům ochutnávání vína. Všechny potřebné informace jsme se snažili shrnout do této knihy způsobem, aby byl dobře pochopitelný nejen pro studenty, ale i pro každého, kdo začíná s poznáváním vína, ane­ bo si chce rozšířit své znalosti. Víno je zde představeno jako fenomenální nápoj, jehož výsledná chuť závisí už od způsobů pěstování révy vinné ve vinohradu a dotvářejí ji vinaři při výro­ bě. Jeho komplexní vlastnosti oceníte až po otevření láhve a při konzumaci s vybranými pokrmy. Vychá­ zíme ze zkušeností, které jsou výsledkem naší dlou­ hodobé odborné, pedagogické, vědecké a praktic­ ké činnosti. Pevně věříme, že vám kniha odpoví na otázky, které vás napadnou při pití tohoto lahodné­ ho nápoje a na které se nemáte koho zeptat. Pavel Pavloušek a Pavla Burešová, 2014 10 11 Réva vinná a víno Obecně známé termíny – réva vinná a víno – bývají velmi často chybně používané. Správná terminolo­ gie je však základem znalostí úspěšného vinohrad­ níka, vinaře, konzumenta i milovníka vína, proto si je musíme nejdřív stručně ujasnit. Réva vinná, v latinské terminologii Vitis vinifera L., je kulturní rostlina, jejíž plody lidé po staletí využívají ke konzumaci čerstvých hroznů, k výrobě šťáv, vína a destilátů. Réva vinná se pěstuje ve vini­ cích nebo vinohradech. Často se mluví o pěstování vinné révy, nebo dokonce o pěstování vína. Oboje je však chybné. Ve vinicích se pěstuje pouze réva vin­ ná. Tento správný botanický název vychází ze jména rodového – Vitis – réva, a jména druhového – vinifera – vinná. Často je možné se dočíst, že „vinaři pěstují víno v sadech“. Tato věta je plná chybných údajů. Nejed­ ná se totiž o sady, ale vinice nebo také vinohrady. Z pohledu zákona je vinohrad neboli vinice část ze­ mědělsky obhospodařované půdy, která je souvisle osázena keři révy vinné. Vinice se vysazují většinou na svazích. Svahovité podmínky vytvářejí nejlepší podmínky pro celodenní oslunění révových keřů a předpoklad pro kvalitní vyzrálost hroznů. Základem révového keře je podzemní a nad­ zemní část. Podzemní část představuje mohutný kořenový systém. Hlavní kořeny révy vinné mají schopnost prorůstat do hlubších vrstev půdy, odkud získávají vodu, a mohou dosahovat hloubky i ně­ kolika metrů. Často se dostávají až na matečnou horninu, tzn. na geologické podloží vinice, a proto se předpokládá, že mají schopnosti ovlivňovat také mineralitu vína. Nadzemní část révového keře tvoří kmínek, plodné dřevo, letorosty, listy, hrozny a bobule. Podzemní i nadzemní část jsou ve vzájem­ ném poměru a tento vztah ovlivňuje kvalitu hroznů. Vinice Révový keř 12 Viniční trať Šobes Plodem révy vinné je bobule. Bobuli je možné označit za „biochemickou továrnu“, v níž se vytvá­ řejí cukry, kyseliny, aromatické, fenolové a minerální látky, vitamíny atd., které rozhodujícím způsobem ovlivňují kvalitu bobulí a následně také vína. Bobule jsou uspořádané na třapině a vytváří hrozen. Na podzim, při sklizni hroznů – vinobraní, se proto z révových keřů ve vinici sklízejí hrozny. Slavnost vinobraní je určitou oslavou celoroční práce vino­ hradníků, kteří završují celoroční úsilí sklizní kvalit­ ních hroznů. Pěstováním révy vinné ve vinici se za­ bývají vinohradníci a výrobou vína potom vinaři. Vinohrady se nacházejí v jednotlivých viničních tratích. Viniční trať je určitý počet pozemků osa­ zených révou vinnou, které vytvářejí jeden souvislý 13 využívá mnoho konzumentů při výběru vína. Patrně nejznámější viniční tratí v České republice je Šobes ve vinařské obci Podmolí a pravděpodobně nejpo­ užívanějším názvem viniční tratě je Stará hora, kterou je možné najít v několika vinařských obcích. Vinařská obec je obec, v jejímž katastru se pěstuje réva vinná v registrovaných vinicích a viničních tra­ tích. Na území České republiky je v současné době 384 vinařských obcí, z toho 312 v oblasti Morava a 72 v oblasti Čechy. Vinařské obce spadají pod vinařské oblasti a pod­ oblasti. Vinařskou oblast lze charakterizovat díky podobné odrůdové skladbě a osobitým vlastnostem vína. Na našem území se nacházejí dva hlavní re­ gio ny pěstování révy vinné – vinařská oblast Čechy a vinařská oblast Morava. Vinařská pod oblast je region s podobnými podmínkami terroir, tradicí pěstování révy vinné a kulturními tradicemi. Vinice v rámci jedné podoblasti jsou podobné svou odrů­ dovou skladbou a charakteristickými vlastnostmi vína. Ve vinicích se pěstují různé odrůdy révy vinné. Česká republika je charakteristická širokou rozma­ nitostí moštových, ale také stolních odrůd. Moštové odrůdy jsou primárně určené pro vý­ robu vína. Hrozny jsou malé až středně velké, s hus­ tě uspořádanými a výrazně šťavnatými bobulemi. Při lisování se z nich proto velmi lehce získává vysoký podíl moštu, který se následně využívá při výrobě vína. Stolní odrůdy s velkými, pevnými a chrupkavý­ mi bobulemi volněji uspořádanými ve větším hroz­ nu jsou určené především pro konzumaci v čerst­ vém stavu. Bobule mohou být také bezsemenné (partenokarpické), nebo s malými, měkkými, nedo­ konale vyvinutými semeny (stenospermokarpické), které prakticky nejsou při konzumaci patrné. Stolní hrozny je možné také skladovat. V České repub­ lice se velkovýrobně prakticky nepěstují, spíše jen u drobných pěstitelů a zahrádkářů. Získaný mošt nebo rmut se pomocí alkoholové­ ho kvašení zpracovává na víno. Mošt se nejčastěji získá lisováním hroznů a je základem výroby bílých a růžových vín. Rmut představují hrozny zbavené třapin – odstopkované, podrcené nebo pomleté. celek v rámci jedné vinařské obce. Viniční trať má obvykle velmi podobné geologické, půdní a klima­ tické podmínky. V rámci vinařské obce se nachází obvykle několik viničních tratí. Viniční trať se svými přírodními podmínkami je obvykle základem proje­ vu „terroir“ ve vyrobených vínech. Na území České republiky se nachází asi 1278 viničních tratí, z nichž každá trať má svůj název. Název viniční tratě 14 a přirozené postupy výroby. Součástí technologie je dlouhá macerace hroznů, spontánní kvašení a mi­ nimální používání oxidu siřičitého. Vína vyrobená těmito postupy je možné označovat také jako „pří­ rodní vína“, „natur vína“ nebo „autentická vína“. Vína je možné dále rozdělit na tichá vína a šumi­ vá vína. Šumivé víno je charakteristické obsahem oxidu uhličitého, který způsobuje jeho perlivost a ovlivňuje senzorické vlastnosti. Za otce šumivého vína je považovaný benediktinský mnich Dom Pierre Pérignon, jenž vyvinul ve francouzské oblasti Cham­ pagne tradiční metodu „champenoise“ pro výrobu šumivých vín. Výchozím produktem pro výrobu těchto vín jsou tichá vína a oxid uhličitý se získává druhotným kvašením. Ostatní vína, u kterých se nevyskytuje významný obsah oxidu uhličitého, tzn., že se v nich neobjevuje perlení, se označují za tichá vína. Bobule Hrozen moštové odrůdy SauvignonHrozen stolní odrůdy Talisman S využitím technologie macerace se rmut využívá pro výrobu červeného vína. Konzumenti vína se mohou nejčastěji setkat s bílým, růžovým a červeným vínem. V posled­ ním období získávají oblibu také tzv. „oranžová vína“, u nichž se využívají staré, staletími ověřené 15 v přír od ních podmínkách působí. Nejdůležitějšími složkami terroir jsou proto geologické podloží vinice a z něho vyplývající půdní podmínky, topografické parametry vinice, klimatické, kulturní a historické faktory. Hrozny a vína s charakterem terroir jsou vždy produkovány v určitém, přesně vymezeném a dobře charakterizovaném místě. Čím přesnější a užší toto označení původu je, tím bývá většinou i vyšší kvalita vyrobeného vína. Mezi vinohradníky se stále vedou diskuse, zda je terroir ovlivňované také činností člo­ věka, a tedy jeho agrotechnickými zásahy ve vinici. Jelikož zásahy člověka přímo ovlivňují mikroklima vinice, je podle našeho názoru vhodné je za součást terroir považovat. Vinařské oblasti a podoblasti v České republice Podobně jako ve většině vinařských zemích světa, se i vinice v České republice seskupují na základě své geografické, geologické, půdní, klimatické a kul­ turní příbuznosti do vinařských oblastí a vinařských podoblastí. V České republice existují dvě velké vinařské ob­ lasti: vinařská oblast Čechy a vinařská oblast Mo­ rava. Vinařskou oblast Čechy tvoří dvě podoblasti: litoměřická a mělnická. Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři podoblasti: znojemská, mikulovská, vel­ kopavlovická a slovácká. Vinařské podoblasti mají úzký vztah k terroir. Pojmem „terroir“ je možné označit stanoviště pro pěstování révy vinné se všemi faktory, které na ni Viniční domek na vinici Žernoseckého vinařství © Jan Kupsa + Mapa vinařských oblastí a podoblastí na území České republiky © Národní vinařské centrum, o.p.s. 17 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy je menší ze dvou vinařských oblastí v naší republice. Její území není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příznivých lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce. Většinou se rozprostírají kolem toků velkých českých řek – Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Vinař­ skou oblast Čechy tvoří celkem 72 vinařských obcí a 152 viničních tratí. Plocha osázených vinic je při­ bližně 700 hektarů. Litoměřická vinařská podoblast Litoměřickou podoblast nalezneme v severní části Čech. Viniční obce se nacházejí v okresech Most, Litoměřice a Ústí nad Labem. Část vinic je situo­ vaná v údolí řeky Labe, kam patří Litoměřice, Vel­ ké Žernoseky a Ústí nad Labem. Další část vinic je situována v okolí Mostu a Kadaně, kam patří vinař­ ské obce Kadaň, Březno, Pětipsy, Vilémov a Most. Litoměřickou podoblast tvoří 30 vinařských obcí a 70 viničních tratí. Na větší části litoměřické podoblasti se rozpro­ stírá České středohoří, na jehož svazích je založena většina viničních tratí. Podloží tvoří převážně čedič, i když je zde možné najít také vinice na vápenatém podloží. V litoměřické podoblasti převažuje produkce bí­ lých vín, protože plocha osázená bílými moštovými odrůdami představuje 64 % z celkové plochy vinic podoblasti. Modré odrůdy představují 36 % a pou­ žívají se k výrobě červených a růžových vín. Nejrozšířenější zde pěstované jsou bílé moštové odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Mezi modrými odrůdami se nejvíce pěstují Svatovavřinecké, Rulandské modré a Modrý Portugal. Labe vytváří příznivé klima pro pěstování révy vinné na svazích kaňonovitého údolí Porta Bohemica, jímž řeka vstupuje do Českého středohoří. © Žernosecké vinařství, s.r.o. 18 Údolí řeky Labe vytváří velmi příznivé podmín­ ky pro zrání bílých odrůd révy vinné. Ryzlink rýn­ ský, Rulandské bílé, Chardonnay, Sylvánské zelené, Tramín červený a další zde poskytují vína vynikající kvality – vína jsou jemně aromatická, s výraznější ky­ selinou a plnou, harmonickou chutí. V chuti a vůni převažují tóny zelených jablek, hrušek a citrusových plodů, zajímavé jsou také květinové tóny. Vína jsou velmi vhodná pro delší zrání v láhvích. Modré odrůdy se pěstují na různých lokalitách. Červená vína z nich vyrobená jsou jemně aroma­ tická, ovocnějšího typu, s výraznější tříslovinkou. V chuti a vůni dominují tóny červeného a modrého ovoce. Barva je nejčastěji rubínová. Velmi zajímavou lokalitou je okolí Mostu, kde se pěstuje réva vinná na rekultivacích hnědouhelných dolů a červená vína z této oblasti dosahují vysoké kvality. Mělnická vinařská podoblast Mělnická podoblast se nachází především ve Středo­ českém kraji. Vinice se rozprostírají na území hlavní­ ho města Prahy a rovněž západně od Prahy v údolí řeky Berounky, v oblasti Karlštejna. Dalším velkým centrem vinohradnictví a vinařství je Mělník a jeho okolí. Na západ od Mělníka najdeme vinice také v okolí Kralup nad Vltavou a Slaného. Poslední velké centrum vinařství v podoblasti je východně od Pra­ hy, kde je soustředěné v okolí Čáslavi a Kutné Hory. Mělnickou podoblast tvoří 42 vinařských obcí a 82 viničních tratí. Mělnické vinice leží většinou na vápenatém podkladu vrstev opuky, které jsou místy překryté hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou zde lehké a záhřevné. V oblasti Karlštejna, v údolí řeky Berounky, se pěstuje réva vinná také především na vápenatém podloží, které pozitivně ovlivňuje kvalitu vína. V Mělnické podoblasti je rovněž vyšší produk­ ce bílých vín, protože bílými odrůdami je osázeno 62 % z celkové plochy vinic v podoblasti. Nejroz­ šířenější bílé odrůdy jsou Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Modré odrůdy představují 38 % plochy vinic a nejroz­ šířenější jsou Modrý Portugal, Rulandské modré a Svatovavřinecké. Bílá vína jsou jemně aromatická. V chuti a vůni převažují tóny citrusových plodů, jablek, hrušek, kdoulí a bohaté květinové tóny. Kyselina je výraz­ nější. Vína jsou velmi vhodná pro delší zrání v láh­ vích. Chuť je harmonická, plná. Červená víva jsou jemně aromatická, ovocnější­ ho typu. V chuti a vůni dominují tóny červeného a modrého ovoce. Barva je nejčastěji rubínová. Chuť vína je jemná s výraznější tříslovinkou. Kutná Hora 19 Vinařská oblast Morava Většina vinic v České republice se nachází ve vi­ nařské oblasti Morava. Její terroir představuje vel­ mi příznivé podmínky zejména pro produkci bílých vín. V určitých mikroregionech je soustředěno také pěstování modrých odrůd a s ním spojená výroba kvalitních červených vín. Ve vinařské ob­ lasti Morava převládá opět vyšší produkce bílých vín, protože plocha osázená bílými moštovými odrůdami představuje 66 % z celkové plochy vi­ nic v podoblasti, zatímco modré odrůdy se pěstují na zbylých 34 %. Vinařská oblast Morava se nachází z převážné většiny v Jihomoravském kraji, v okresech Znojmo, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště, a částečně zasahuje i do Zlínského kraje. Je ohraničená stát­ ní hranicí s Rakouskem a Slovenskou republikou. Vinařskou oblast Morava tvoří 312 vinařských obcí a 1126 viničních tratí. Mezi největší vinařské obce patří Velké Bílovice (710,91 ha), Valtice (560,13 ha) a Čejkovice (510,33 ha). Znojemská vinařská podoblast Znojemská vinařská podoblast se nachází v Jiho­ moravském kraji, z převážné části v okrese Znojmo a částečně v okrese Brno­venkov. Jen jedna vinařská obec – Kojetice na Moravě – se nachází v kraji Vy­ sočina, v okrese Třebíč. Zde je možné najít Vinařství Sádek s naučnou vinařskou stezkou. V jižní části je oblast ohraničená státní hranicí s Rakouskem. Severní hranici podoblasti tvoří vinař­ ské obce Moravský Krumlov, Ivančice, Dolní Kouni­ ce, Ořechov a Rajhrad. Ve své východní části souse­ dí s podoblastmi velkopavlovickou a mikulovskou. Znojemskou podoblast tvoří 90 vinařských obcí a 215 viničních tratí. Oblast Znojemska leží v dešťovém stínu Česko­ moravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, je­ jichž výběžky daly na mnohých místech vzniknout kamenitým půdám vynikajícím pro pěstování bílých odrůd. Její nejvýchodnější výspou je Bobravská pa­ horkatina, okolo které jsou roztroušeny nejseverněji položené vinohrady této podoblasti. Plocha osázená bílými odrůdami zde představuje 70 %, modrými 30 % z celkové plochy vinic v po­ doblasti. Významné je pěstování modrých odrůd v mikroregionu Dolních Kounic. Nejrozšířenější bílé moštové odrůdy v podoblas­ ti jsou Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Mezi modrými odrůdami révy vinné převládají Svatovavřinecké, Frankovka, Zwei­ geltrebe a Rulandské modré. Tyto odrůdy, doplněné o Rulandské šedé a Tramín červený, je možné pova­ žovat za nejtypičtější pro tuto podoblast, z nichž se zde vyrábějí vynikající vína. Příznivé podmínky terroir pro zrání bílých odrůd umožňují produkovat jemně až výrazně aromatická bílá vína. V bílých vínech dominují ve vůni a chuti ovocné (zelené jablko, hruška, kdoule, meruňky, broskve, černý rybíz, citrusové plody) a květinové tóny. U vyšších jakostních tříd jsou ve vůni a chuti patrné medové tóny a vyzrálé citrusové plody. Díky přírodním podmínkám podoblasti je kyselina jemná a harmonická, chuť vína svěží, ušlechtilá. Červená vína se vyrábějí průřezově na celé plo­ še podoblasti, ale nejvýznamnější výsadby modrých odrůd jsou v okolí Dolních Kounic. V červených vínech převažují tóny červeného ovoce (třešeň, vi­ šeň), lesního ovoce (maliny, ostružiny) a červeného Stošíkovice na Louce, viniční trať U tří dubů


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist