načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Vraždy na střední škole - James Patterson

  > > > > Vraždy na střední škole  

Kniha: Vraždy na střední škole
Autor:

Odhal pravdu. Zachráníš si život. Po smrti svých rodičů Tandy pokračuje v pátrání po vlastní minulosti a doufá, že se dokáže povznést nad špinavé dědictví, které jí rodiče ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  254
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  299 Kč
15%
naše sleva
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » COOBOO
Rok vydání: 2016-08-01
Počet stran: 368
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 364 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložil Tomáš Bíla
Vazba: brožovaná lepená
Doporučená novinka pro týden: 2016-32
ISBN: 9788075441508
EAN: 9788075441508
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Odhal pravdu. Zachráníš si život. Po smrti svých rodičů Tandy pokračuje v pátrání po vlastní minulosti a doufá, že se dokáže povznést nad špinavé dědictví, které jí rodiče zanechali. Již se zdá, že se svět vrací do normálu, ale v tom okamžiku je obviněn její bratr z vraždy své okouzlující přítelkyně. Tandy se snaží dokázat bratrovu nevinu a při vlastním vyšetřování zjistí, že po celém Manhattanu jsou vražděni studenti a studentky prestižních soukromých středních škol. Jednou z posledních obětí byl student školy, na kterou chodí i sama Tandy – a ona sama až příliš dokonale zapadá do profilu obětí. Policie však odmítá brát její obavy vážně a ani si nedokáže spojit jednotlivé vraždy. Ovšem Tandy jedno ví určitě – v jejím bezprostředním okolí řádí vrah a je velmi pravděpodobné, že ona má být jeho další oběť. A tak jí zbývá stále méně času, nejen aby dokázala bratrovu nevinu, ale především aby si zachránila vlastní život. Přečtěte si pokračování knihy Zpovědi podezřelé.

Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Vraždy na střední škole" mají také často zájem o tyto tituly:
Druhé líbánky Druhé líbánky
Patterson, James
Cena: 257 Kč
Přítelkyně smrti Přítelkyně smrti
Aichner, Bernhard
Cena: 287 Kč
Cizinec z Cornwallu Cizinec z Cornwallu
Fenwick, Liz
Cena: 266 Kč
Melouch Melouch
Viewegh, Michal
Cena: 248 Kč
Z tebe peklo ráj Z tebe peklo ráj
Gruber, Václav
Cena: 199 Kč
Kulka Kulka
Kellyová, Mary Louise
Cena: 279 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7
1
Není to tak dlouho, co jsem se ti posledně zpovídala,
ale už toho zase mám na srdci docela dost. A předem
varuju: Něco z toho je opravdu síla.
Můj příběh začíná strašlivou smrtí Malcolma a Maud
Angelových. Nebyli to jen ti bohatí představitelé
newyorské smetánky, o kterých se píše v New York Times.
Byli to mí rodiče. Jsou mrtví. Před třemi měsíci za
děsivých okolností zemřeli ve vlastní ložnici a mí bratři
a já jsme zůstali sami, zdrcení a bez peněz.
Ani nemluvě o tom, že jsme všichni byli podezřelí
z vraždy.
Nakonec – poté, co jsem odhalila klíčový důkaz –
nás podezírat přestali. Takže co myslíš, jaká je
pravděpodobnost, že v mém životě dojde k dalšímu otřesnému,
děsivému zločinu? Asi sto procent, na to můžeš vzít jed.
Protože už se to stalo.
Můj bratr Matthew byl obviněn z toho, že zabil svou
čtyřiadvacetiletou přítelkyni, herečku Tamaru Geeo vou,
a její nenarozené dítě. Aby to nebylo málo, začala
Tamara po smrti našich rodičů před novináři tvrdit, že
Matthewovi byla nevěrná – s naším otcem.





8
Pohoda.
Tím se dostávám ke dnešnímu dni, který se ke
vzpomínání moc nehodí. Snažím se myslet pozitivně a
usmívat se kvůli Matthewovi, za kterým jsem přijela na
návštěvu.
Do vězení.
Hluboko uvnitř nechvalně proslulé Newyorské
městské věznice, přezdívané (z dobrého důvodu) Hrobky,
jsem se zatajeným dechem následovala statného
dozorce dlouhou šedivou chodbou, která byla cítit po moči
a mužském potu. Zavedl mě ke skládací židli před
plexisklovou stěnou.
„Tady počkejte.“
Tak jsem čekala. A hned jsem si začala nervózně
pohrávat s knofl íky svého kabátu. Už za pár dní se
Matthew měl dostat před soud a já mu nesla špatné
zprávy. Jeho údajně neprůstřelné alibi na noc, kdy byla
Tamara zavražděna, se sesypalo jako domeček z karet.
Svíralo se mi břicho, když jsem si představila, co by to
pro něj mohlo znamenat a co by to mohlo znamenat
pro nás – pro to, co z naší rodiny zbylo.
Ruce se mi třásly. Dříve jsem bývala klidná, ať se
dělo cokoli, ale v posledních dnech jsem se cítila tak
bídně, že jsem už skoro zapomněla na to, jak tlumivé
léky, které mi rodiče dávali každý den, dokázaly držet
moje emoce pod kontrolou.
Zaslechla jsem ozvěnu kroků, které se ke mně blížily
někde za betonovými stěnami. Matthew pořád nikde.
Zavrzaly panty a kov zaskřípal o kámen. Pak práskly
dveře a kovově cvaknul zámek. Každý z těch zvuků ve
mně probouzel ještě hlubší beznaděj.
Konečně se otevřely dveře na opačném konci cely





9
s plexisklem. Matthew vstoupil v doprovodu
uniformovaného dozorce.
Možná si Matthewa Angela pamatuješ z doby, kdy
vyhrál Heismanovu cenu, jak sebevědomě vyběhl na
pódium a zvedl těžkou trofej nad hlavu, když všude
kolem blýskaly fotoaparáty. Možná si pamatuješ, jak
vykopával za New York Giants, jak si v koncové zóně
stavěl míč a zvedal nad hlavu zaťatou pěst.
Přinejmenším ho snad znáš jako toho mladíka z reklamy na
polévku. Matthew Angel byl vždycky tím, kým se chce
stát každý desetiletý kluk: hrdinou, rockovou
hvězdou, usměvavým svalovcem s vynikající fyzičkou. Byl
to bůh amerického fotbalu.
Teď by ho asi nikdo z jeho fanoušků nepoznal.
Matthew vypadal jako zachmuřený medvěd v oranžové
kombinéze, ruce měl řetězem připoutané ke koženému
opasku, pouta měl i na nohou.
Můj dříve sebejistý bratr se tak styděl, že se mi ani
nepodíval do očí. Dozorce mu ztěžka položil ruku na
rameno a donutil ho usednout na židli, než mu
rozepnul pouta.
Do očí mi vyhrkly slzy. To bylo něco, na co jsem si
zatím ještě nezvykla.
Matthew se pokusil o úsměv. Pak se naklonil k
mřížce vsazené do plexiskla. „Ahoj Tandy. Jak se máš? Jak
se mají kluci?“
Naši bratři Harrison a Hugo. I v téhle zoufalé
situaci myslel Matthew na ně. A na mě. Po tváři mi sklouzla
slza. Rychle jsem ji otřela, aby to neviděl.
Zhluboka jsem se nadechla. „Matthew, musím ti
něco říct.“





10
2
„Jde o ty tvoje kamarády, Matty,“ řekla jsem skrz
mřížku. „O ty, co se dušovali, že jste společně hráli poker,
když Tamaru zabili. Teď tvrdí, že lhali, aby tě kryli, ale
potom se v nich hnulo svědomí. Řekli Philippovi, že
pod přísahou budou vypovídat podle pravdy.“
Zadržela jsem dech a připravila se na výbuch, který
se dal čekat. Matthew si sice na veřejnosti zachovával
dokonalou image, ale doma jsme věděli, že může
kdykoli vybuchnout. Sklony k násilným výbuchům, tak se
tomu odborně říkalo.
Ale dnes můj bratr jen překvapeně zamrkal. Oči měl
plné smutku a nejistoty.
„Možná jsem to udělal, Tandy,“ řekl nakonec. „Já
vážně nevím.“
„No tak, Matthew!“ vyhrkla jsem zděšeně. „Ty jsi
Tamaru nezabil.“
Naklonil se blíž k mřížce a přitiskl dlaně na
plexisklo, až zbělely. „Ti kluci říkají pravdu, Tandy. Hráli
jsme poker jenom pár hodin. V době, kdy podle
patologa Tamara zemřela, jsem s nimi už nebyl.“
Sevřela jsem rty ze všech sil, abych v sobě udržela





11
hněv. Ani nemluvě o pochybnostech a hluboké hrůze.
„Cože? A kde jsi byl?“
Zavrtěl hlavou. „To ani nevím. V nějakém baru?
Opil jsem se do němoty a nějakým zázrakem jsem se
dostal domů. Nepamatuju si z toho prakticky nic.“
Přitiskl si dlaně na spánky a zhluboka se nadechl, než
pokračoval. „Vím jenom to, že jsem si k ní lehl do postele,
a když jsem se probudil, byla mrtvá. Byl jsem celý od
krve, Tandy. Krev byla úplně všude. A co se stalo před
tím, to vůbec nevím.“
Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. Snad poprvé
v životě jsem nevěděla, co říct.
Na druhou stranu to nebylo tak úplně nemožné.
Když byla Tamara zavražděna, ještě užíval přípravky
Angel Pharma – experimentální koktejly rodinné
farmaceutické fi rmy, které nám rodiče sami
naordinovali – jež v něm vyvolávaly sklony nejenom k násilným
výbuchům, ale i k výpadkům paměti.
Zadívala jsem se na vlastní ruce. Chvěly se. Sbírala
jsem odvahu položit mu otázku, nad kterou jsem si
lámala hlavu už celé týdny.
„Proč jsi mi neřekl, že je Tamara mrtvá, Matty?“
zeptala jsem se a riskla krátký pohled do očí. „Ten den jsi
přišel domů. Strávil jsi s námi celé dopoledne. To sis za
celou tu dobu nenašel chvilku, abys nám řekl: ,Jo,
mimochodem, ráno jsem Tamaru našel mrtvou.‘?“
Matthew si dlaněmi zakryl oči. „Byl jsem v šoku,“
řekl. „A taky jsem se bál, jasné? Nevěděl jsem, co se
stalo. A vás tři už tou dobou pořádně dusil státní
návladní kvůli našim. Měl jsem pocit... měl jsem pocit...“
Najednou vztekle uhodil do plexiskla, až se celá
stěna zachvěla.





12
„Klídek!“ zaburácel dozorce za jeho zády.
„Jaký pocit?“ zeptala jsem se tiše.
Zavrtěl hlavou. „Myslím, že jsem měl pocit, že když
to nebudu brát na vědomí, tak to nějak samo přejde.
Nechtěl jsem naši rodinu vtáhnout do dalšího
maléru.“ Když se na mě konečně podíval, měl v očích slzy.
„Možná jsem to udělal, Tandy. Víš přece, že v našich
žilách koluje šílenství.“
„V mých ne, Matty. Už ne.“ Zhluboka jsem se
nadechla. „Já už nechci mít se šílenstvím nic společného.“
„Tak to je samo o sobě dost šílené.“
A pak se Matthew zničehonic rozbrečel. Něco
takového jsem nikdy v životě neviděla.
„Byl jsem opilý. Nevím, jak jinak bych to mohl
udělat,“ řekl mezi vzlyky. „Kdybych se znovu podíval do
bytu... možná... kdybych se tam mohl vrátit, tak bych
si možná vzpomněl. Bože, kéž by mě pustili na kauci.
Už jsi mluvila se strýčkem Peterem? Nesehnal by ty
peníze někde?“
Zavrtěla jsem hlavou, hrdlo se mi svíralo. „Jsme na
mizině, vzpomínáš? A kauce je pět milionů dolarů.“
Přitiskla jsem svou vlastní dlaň na plexisklo v místech,
kde se o něj opíral on, jako bychom si tak byli blíž.
„Prosím tě, Matty, už nemluv o tom, že bys byl vinen.
To nemůže být pravda.“
Dveře za jeho zády se otevřely. „Konec,“ zavelel
dozorce.
„Je mi to líto, Tandy,“ řekl Matthew a pokusil se
o omluvný úsměv. Dozorce ho odvedl z cely, dveře se
zavřely a já pořád seděla na židli, úplně omráčená.
„Chcete se tady zabydlet nebo co?“ ozval se
dozorce, který stál za mnou. Vstala jsem a svižně jsem





13
vykročila zpátky chodbou, jako bych vnitřně nebyla
úplně zlomená.
Když jsem odcházela z Hrobek, ostré sluneční
světlo mě pálilo v očích. Mžourala jsem, když jsem si na
Baxterově ulici zastavila taxík, a pak jsem za sebou
práskla dveřmi tak silně, až se celé auto zhouplo.
„Prosím, odvezte mě domů,“ řekla jsem řidiči.
Chladně se na mě zadíval do zpětného zrcátka. „Mám
hádat, kde bydlíte?“
„Do Dakoty,“ odsekla jsem. „Prostě jeďte.“
Vůz poskočil dopředu a zamířil do centra.





14
ZPOV Ěć
Je tu jedna věc, které se vyhýbám. Věc, kterou jsem
nikdy nikomu neřekla. Ani sama sobě jsem ji nechtěla
přiznat. Ale tohle je zpověď, takže se můžu vyzpovídat. Tak
do toho.
Nejsem si jistá, co si mám myslet o celé té záležitosƟ
s emocemi.
Já vím, já vím, byla jsem to já, kdo nejvíc šílel, když se
ukázalo, že všechny ty pilulky, které nám rodiče každé ráno
dávali, byly ve skutečnosƟ testované přípravky Angel
Pharma ovlivňující emocionální, duševní i fyzický vývoj. Já to
byla, kdo po Harrym chtěl, aby společně se mnou všechny
ty léky okamžitě vysadil a abychom se pokusili stát se
znovu pány svých životů, hlav a možná i duší.
Ale ty léky už prosákly do nás samotných – do
všeho, co nás dělá lidmi. Když jsem viděla těla našich
rodičů, zkroucená v posteli v předsmrtných křečích, ani jsem
neplakala! NecíƟ la jsem bolest ani ztrátu, jen zlost. Zlost
byla jediná emoce, která byla v rodině Angelových do
určité míry povolena. Možná proto, že zlost podněcuje
tvorbu adrenalinu a adrenalin může být velice prospěšný. Ať
už hrajete americký fotbal nebo Mozarta v Carnegie Hall,





15
a ť se proplétáte složitými výpočty na papíře anebo dosud
nezmapovanou džunglí a divočinou, adrenalin se vždycky
může hodit.
Malcolm a Maud to samoz řejmě věděli. Proto se nás
snažili sƟ mulovat k opƟ málním výkonům. Odměňovali
výjimečné výkony extravagantními odměnami zvanými
Grande Gongo a trestali selhání extrémními tresty
zvanými Sekec. Všechny emoce, jako soucit, lítost, dokonce i
radost, byly projevem selhání. Byly bezúčelné. Pro jejich děƟ
nevhodné.
Dokud Malcolm a Maud nezemřeli. A já se nezačala
rozhodovat sama za sebe.
Teď, o tři měsíce později, už leccos cíơ m. Cíơ m bolest
a nervozitu a vzrušení. Cíơ m radost, nejistotu a
pochybnosƟ . Dokonce čas od času cíơ m i naději. Prostě pořád
něco cíơ m, a abych byla upřímná, někdy bych nejraději
spolykala celou hrst těch pilulek, abych zas na chvíli měla
pokoj.
Ale nejhorší ze všech těch nových emocí je strach.
Strach opravdu nenávidím. A poslední dobou se bojím
pořád. Bojím se, co bude s mým bratrem MaƩ hewem. Bojím
se, co bude s mým dvojčetem Harrym a s naším malým
Hugem, jak to dopadne s naším bytem a jestli nás
nevystěhují, nepošlou k pěstounům a do státních škol. Ani si
nechci představovat, co by se stalo, kdyby se jeden z nich ve
škole stal oběơ šikany. Harry by se nejspíš sesypal a zůstal
v slzách ležet na zemi, zaơ mco Hugo by se asi – ne, určitě –
proměnil v malého Hulka a roztrhal dotyčného na
kousíčky. A pak bych měla za mřížemi dva bratry.
Jo, a taky se hrozně bojím, že už nikdy neuvidím Jamese.
James Rampling. Jediný kluk, kterého jsem kdy
milovala, a jediný člověk (kromě mé starší sestry Katherine,





16
jež zahynula už p řed lety), kterému bych se s ơ mhle vším
mohla svěřit... kdybych věděla, kde ho najdu.
To by asi bylo to úplně nejhorší – že už bych nikdy
znovu nepoznala pravou lásku. Při té představě se mi svírá
žaludek, srdce mi buší a hlava třešơ .
Vidíš? Strach. Nesnáším ho. A jestli se všechno rychle
neuklidní, tak se už jenom kvůli tomu strachu zase znovu
stanu ơ m hodným malým robotem, kterého ze mě udělali
Malcolm a Maud. Začnu zase brát jejich léky.
Opět budu bezcitná.






James Patterson

JAMES PATTERSON


22. 3. 1947

James Patterson patří k nejlepším spisovatelům poslední doby. Za rok napíše dvě až tři knihy, ale jak sám říká, nápadů má stále víc než může sepsat.

Napsal sérii knih s detektivem/psychologem Alexem Crossem, z nichž například dvě byly zfilmovány v hlavní roli s Morganem Freemanem.
Další řadou jsou příběhy "Woman´s Murder Club" (Ženský vyšetřovací klub). Na základě těchto románů vytvořila americká televizní stanice ABC seriál. Jedním z producentů je i James Patterson.

James Patterson velmi rád čte Gabriele Garcíu Márqueze a Jeana Geneta, ale co ho inspirovalo ke psaní byl "Deník šakala" a "The Exorcist".

James Patterson žije se svou ženou a jejich malým synem v Palm Beach County na Floridě.

V roce 1977 obdržel cenu Edgar za nejlepší detektivní prvotinu (The Thomas Berryman Number). V roce 2007 pak získal Thriller Master Award od The International Thriller Writers .




       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.