načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Volejbal - kondiční příprava - Miroslav Vavák

Volejbal - kondiční příprava

Elektronická kniha: Volejbal
Autor: Miroslav Vavák
Podnázev: kondiční příprava

První kniha na českém a slovenském trhu, která přináší konkrétní východiska a přímou realizaci specifického a řízeného kondičního zatížení ve volejbale. Dá se použít jako ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  249
+
-
8,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 224
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, 1 portrét
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: překlad Ladislava Doležalová
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3821-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha přináší konkrétní východiska a přímou realizaci specifického a řízeného kondičního zatížení ve volejbale. Dá se použít jako přímý návod a postupovat podle ní v kondiční přípravě v průběhu celého roku. V první části se zaměřuje na potřeby současného volejbalu a popisuje celý rok kondiční přípravy. Druhá část je konkrétním metodickým návodem, jak postupovat v jednotlivých obdobích ročního makrocyklu podle periodizace volejbalové herní sezony.

Popis nakladatele

První kniha na českém a slovenském trhu, která přináší konkrétní východiska a přímou realizaci specifického a řízeného kondičního zatížení ve volejbale. Dá se použít jako přímý návod a postupovat podle ní v kondiční přípravě v průběhu celého roku. V první části se zaměřuje na potřeby současného volejbalu a popisuje celý rok kondiční přípravy. Druhá část je konkrétním metodickým návodem, jak postupovat v jednotlivých obdobích ročního makrocyklu podle periodizace volejbalové herní sezony. Vždy je charakterizována potřeba a možnosti rozvoje síly, rychlosti, vytrvalosti a koordinace v tom určitém období. Následují příklady možných tréninkových mikrocyklů a konkrétní cvičení na rozvoj síly, rychlosti a vytrvalosti. Třetí část se zabývá tvorbou speciálních posilovacích cvičení pro volejbalisty. Klasické tréninkové prostředky používané k posilování jsou transformovány do takové podoby, aby prostorově a časově zohledňovaly hru volejbalu, tedy imitovaly pohyb a časování v konkrétních situacích. (kondiční příprava)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslav Vavák

Volejbal

kondiční příprava

Recenzenti:

doc. PhDr. Jaromír Šimonek, Ph.D., doc. PaedDr. Jaromír Sedláček, Ph.D.,

PaedDr. Zdeněk Haník, Ph.D. , PaedDr. Peter Kalný.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel. +420 234 264 401, fax +420 234 264 400

jako svou 4335. publikaci

Překlad Ladislava Doležalová

Ilustrace Anton Lednický

Odpovědná redaktorka Ivana Kočí

Jazyková úprava Gabriela Janů

Sazba Vladimír Velička

Fotografi e autor

Návrh a grafi cká úprava obálky Grafi cké studio Hozák

Počet stran 224

První vydání, Praha 2011

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s. r. o., České Budějovice

© Grada Publishing, a.s., 2011

Publikace je určena jako metodický list pro trenéry volejbalu, učební text pro studenty

specializace volejbal a specializace kondiční trenér.

ISBN 978-80-247-3821-5


5

» Část první Východiska a realizace ................................................................................... 9

» Kondiční příprava – podmínka limitující, ale nepostačující ............................ 10

Hledání problému a postup řešení – logistika v kondiční přípravě ................ 11

» Somatické a fyziologické předpoklady ............................................................... 15

Somatické faktory ................................................................................................ 15

Fyziologické faktory .............................................................................................. 16

Neuromuskulární systém ..................................................................................... 17

Srdečně-cévní systém ......................................................................................... 18

Dýchací systém .................................................................................................... 18

Centrální nervový systém (CNS) ........................................................................ 19

» Metabolismus a energetické zabezpečení sportovního výkonu .................. 21

Energetická zásoba .............................................................................................. 21

Látková potřeba .................................................................................................. 23

Vitaminy ................................................................................................................. 24

Minerální látky ....................................................................................................... 25

Vláknina ................................................................................................................. 26

» Pitný režim .............................................................................................................. 28

» Psychické faktory .................................................................................................. 30

» Východiska a odlišnosti v kondiční přípravě u žen ........................................... 32

» Lateralita (stranová orientace) ve volejbalu ..................................................... 35

» Individuální přístup k rozvoji kondičních schopností ....................................... 38

» Diagnostika vybraných silových schopností ve volejbale ............................... 40

» Uvolnění a relaxace po tréninkové činnosti ...................................................... 43

» Volejbal je i pro věkem pokročilejší... ................................................................ 45

» Pocit silného těla – důležitý faktor pro vstup do zápasu ............................... 46

Obsah » Běhat či neběhat ve volejbalovém tréninku? .................................................... 49

» Tonizace před sportovním výkonem ................................................................... 52

» Typy periodizace a použití tréninkových podnětů kondičního charakteru ........................................................................................... 55

Jednoroční jednovrcholový systém sportovní přípravy ................................... 56

Jednoroční vícevrcholový systém sportovní přípravy ...................................... 59

Mezocykly se speciálním zaměřením ................................................................. 60

» Pohybové schopnosti v herním výkonu .............................................................. 61

Síla ..........................................................................................................................61

Rychlost ................................................................................................................. 64

Vytrvalost ............................................................................................................. 67

» Koordinační schopnosti ......................................................................................... 69

Reakční schopnost ............................................................................................... 70

Schopnost rovnováhy .......................................................................................... 70

Kinesteticko-diferanciační schopnost ............................................................... 71

Orientační schopnost ........................................................................................... 71

Rytmická schopnost ............................................................................................. 72

» Konkretizace rozvoje pohybových schopností .................................................. 73

Přípravné období 1 – P 1 ..................................................................................... 73

Přípravné období 2 – P 2 ..................................................................................... 83

Přípravně herní období 1 – pH 1 ......................................................................... 90

Herní období 2 – H 2 ............................................................................................ 96

Mezipřípravné herní období 3 – mPH 3 ...........................................................101

Herní období 4 – H 4 ..........................................................................................105

Herní období 5 (play-off ) – H 5 ..........................................................................111

Přechodné období .............................................................................................115 » Část druhá Speciální cvičení na rozvoj silových schopností – – upravená pro volejbal .............................................................................121

» Technické upřesnění – správná technická realizace

klasických posilovacích cvičení ..........................................................................122

Základní připomínky k vykonávání posilovacích cvičení .................................122

Cvičení pro rozvoj silových schopností spodní části těla ..............................124

Cvičení pro rozvoj silových schopností horní části těla .................................132

Cvičení pro rozvoj silových schopností komplexního charakteru .................142

» Technika práce kotníku při posilování ..............................................................146

Práce kotníku při smečařském útoku ...............................................................146

» Technika práce zápěstí při posilování ...............................................................154

» Specializovaná cvičení na rozvoj síly svalů trupu ...........................................158

Cviky na svaly pánevního dna a svaly spodní části trupu .............................158

» Cviky na boční svaly trupu ..................................................................................165

» Specializovaná cvičení na vertikální výskok (cvičení na blok) ......................175

Komplexní cvičení na zlepšení vertikálního výskoku ......................................182

» Speciální – časovaná – volejbalová cvičení......................................................191

» Specializované pohybové řetězce v kondiční přípravě ..................................206

Specializované pohybové řetězce pro období P 1, P 2 .................................209

Specializované pohybové řetězce pro období pH 1, H 2, mP 3 ...................210

Specializované pohybové řetězce pro období H 4, H 5 .................................211

» Jak vytvářet nové variace klasických cviků .....................................................213

» Literatura ...............................................................................................................218

Část první

Východiska a realizace

Kondiční příprava – podmínka

limitující, ale nepostačující

Moderní světový volejbal vyžaduje dobře připravené hráče a hráčky, kteří jsou schopni zasáhnout do hry v průběhu pěti setů. Odehrát první set většinou není problém pro žádného hráče, ale aktivně zasáhnout v průběhu celého pátého setu už není tak jednoduché, a  to od začátku do konce v  plném nasazení, s  dostatečnou (důraznou) razancí úderů a aktivním pohybem po hřišti. Ale k pohybové dokonalosti... Dá se říci, že k optimálnosti je nutné se propracovat. Žádnému hráči nic nespadne samo od sebe do klína, ale musí na sobě dlouhodobě a  tvrdě pracovat. A  právě fyzická zdatnost je faktor, na kterém může pracovat každý a nepotřebuje k tomu žádné mimořádné materiální zabezpečení. Ale i ve fyzické přípravě je důležité myslet na možnosti a „nemožnosti“ kondiční přípravy. Sama fyzická příprava bez rozvoje ostatních specifi ckých volejbalových dovedností je samoúčelná.

Základem rozvoje fyzické zdatnosti je rozvoj jednotlivých pohybových schopností. Každý komplexní pohyb člověka vyžaduje určitý stupeň rozvoje rychlosti, síly a vytrvalosti. Všechny tyto kondiční pohybové schopnosti spojují a doplňují koordinační schopnosti.

Postupným vývojem se volejbalová hra zrychluje. Je to dané potřebou momentu překvapení a snahou o zmeškanou nebo nepřesnou reakci soupeře. Proto je nutné rozvíjet rychlostní schopnosti mimo hru i ve hře. A i když rychlý hráč, hráč s velkým R, se musí „narodit“, stále zůstává hodně možností pro rozvoj této pohybové schopnosti. V tréninkové praxi se setkáváme s různými typy hráčů, kteří dokážou více nebo méně využívat svoje rychlostní schopnosti. Setkáváme se s hráči, kteří jsou rychlí z „pohledu“ atletiky. Na krátkých úsecích vyhrávají všechny souboje, ale mají problém tento rychlostní projev zabudovat do herní činnosti, respektive nejsou schopni ho použít ve správný čas a na správném místě hry. Proto i tréninková činnost ve zvyšování rychlostních schopností by se měla realizovat v podmínkách blížících se hře.

Hodně hráčů, ale i trenérů má zkreslený pohled na rozvoj vytrvalosti. Chápou potřebu drilové práce při opakování herních kombinací či nacvičování standardních situací, ale často podceňují význam aerobní vytrvalosti. A přitom právě práce organismu s kyslíkem podmiňuje efektivní využití jiných pohybových schopností. Ale čas zatížení není v tomto případě jediným faktorem zvyšování únavy. Je nutné pochopit, že nejen objem a intenzita, ale i složitost a způsob organizace vytrvalostních podnětů přímo ovlivňuje stupeň únavy. Koordinační schopnosti jsou ty, které mají schopnost spojit jednotlivé pohybové

»


11

Kondiční příprava – podmínka limitující, ale nepostačující

schopnosti kondičního charakteru do očekávaného pohybového tvaru. Každému trenérovi je jasné, že bez schopnosti rovnováhy či orientační schopnosti anebo bez schopnosti vykonávat následující (i složité) pohyby a jejich změny, není možné hrát volejbal.

Svět už pochopil, že bez fyzické přípravy to nejde, a velké volejbalové kluby ve světě se kondiční přípravě pravidelně a hlavně cílevědomě věnují. Není to jen doplněk herního tréninku, ale plnohodnotná součást tréninkového procesu, a to v průběhu celé sezony, ba dokonce i  mimo ni. V  hokeji je běžné, že když hráči přicházejí po náročné sezoně z NHL, po krátkém oddechu začínají na sobě kondičně pracovat. Vědí, že se nemohou ukázat v klubu na začátku sezony v žalostném fyzickém stavu. A ruku na srdce... Kolik našich hráčů se chová zodpovědně k sobě samému? A kolik trenérů vysvětlí hráčům, jak a kolik by měli trénovat i mimo sezonu? A zkontrolují si trenéři, jak hráči pracovali?

V úvodu je napsané, že fyzická příprava je sice limitujícím faktorem, ale ne postačujícím. Bez dobře připravené tělesné schránky žádný volejbalista není schopný dlouhodobě odolávat náporům, které přináší každodenní trénink. Ale také si třeba hned uvědomit, že ani nejlépe připravená tělesná schránka neznamená nic, když k tomu není připojená speciální herní zdatnost. Proto je vhodné od začátku rovnoměrně rozvíjet obě stránky volejbalové přípravy.

Hledání problému a postup řešení –

– logistika v kondiční přípravě

Na začátku řešení problému plánování a realizace dávkování fyzického zatížení kondičního charakteru ve volejbale je vhodné si rozebrat základní otázku, která v tomto sportu – v jeho tréninkovém zatížení – má svůj významný charakter. V podstatě je tato otázka základní otázkou jakéhokoliv fyzického zatížení a  obecně každého problému v  životě člověka. Je to ale i otázka logistiky každého trenéra (řízeného a promyšleného postupu) v kondiční přípravě a základem pro následné aktivní použití „vlastního těla“ pro konkrétní sport (volejbal). Jde o to, jak správně postupovat od prvopočátku, kdy zjistíme (vytyčíme si) konkrétní problém, až po kontrolu jeho vyřešení. » Správné určení problému Úplně první otázkou, když se vstupuje do kondiční přípravy, je vymezení si, co vlastně potřebujeme: v jakém stavu je tělo nejvhodnější pro aktivní provádění našeho zvoleného sportu – volejbalu. Na první pohled je tato otázka asi téměř nesmyslná – nepochopitelná. Každý trenér přece ví, co potřebuje, lépe řečeno, co potřebují jeho svěřenci. Ale zkuste si

»


12

sami dát na papír kdy, v jakém čase, v jakém období přípravy mají být tak nebo jinak rozvinuté jednotlivé pohybové schopnosti. Co je třeba v září, co v prosinci anebo co v březnu? A jak musí na sebe jednotlivé části navazovat, aby fyzická příprava dávala logický smysl? Hráči by neměli být výborně připraveni v době, kdy to až tak není nutné, ale naopak, když se „láme chleba“ a volejbalisti jsou fyzicky – kondičně téměř nepoužitelní. V podstatě jde o vlastní určení otázky posloupnosti ve fyzické přípravě, konkrétně v jejích jednotlivých částech. Je potřebné si správně pojmenovat problém, který se má řešit právě v každém období. V  některém období má jeho řešení velký smysl, v  jiném má malý nebo nemá už téměř žádný. Dokonce se může stát, že forsírovaná kondiční příprava zaměřená na některou pohybovou schopnost v nesprávném čase může na organismus působit kontraproduktivně – tedy záporně.

Správné vytyčení si problému závisí na mnoha faktorech. Základním faktorem je složení družstva. Trenér se musí přizpůsobit svému družstvu – lidem (hráčům), které má. Snažit se změnit je, výhradně ve svůj obraz, není správné. Mohou se zničit individuálně dané nebo už rozvinuté pohybové schopnosti jednotlivých hráčů a tito následně ztrácejí schopnost kreativně zasahovat do pohybových řetězců a hry jako takové. Dalším faktorem je věkové složení trénujícího družstva, zda se jedná o chlapce či dívky, v jakém fyzickém stavu se již hráči a hráčky nacházejí z předchozí přípravy a jaká mají vývojová nebo zdravotní omezení. Hlavně tomuto poslednímu bodu (zdravotnímu omezení) se trenéři často vyhýbají. A to i vědomě... Trenéry zajímá pouze momentální sportovní výkon, snaží se je dostat do tréninku a hry téměř za každou cenu a nechtějí vědět, co bude s jejich svěřenci za rok, za dva, za pět let. » Stanovení priorit jednotlivých problémů Druhou otázkou je vymezení, který problém má v  jaké době prioritu a  které problémy můžeme nebo také musíme realizovat později. Tedy ne pouze, jaké problémy se vyskytují, ale také v jakém pořadí je optimální je řešit. Tento problém se týká jak otázky periodizace, tedy v jakém období rozvíjet a budovat jednotlivé pohybové schopnosti (což je teoretickou otázkou zvládnutí základů teorie a didaktiky sportu), tak i otázky složení družstva. Pokud je družstvo fyzicky vyspělé, postupuje se jinak – rychleji než v případě družstva, které se pouze učí hrát volejbal a prudce se vyvíjí. Takové družstvo potřebuje více času věnovat rozvoji všeobecných i speciálních pohybových schopností. Také je potřebné reagovat na podmínky, v nichž můžeme realizovat naši fyzickou a herní přípravu.

Často se stává, že nevhodně stanovené priority jednotlivých problémů nevytvoří ty předpoklady pro využití v herním tréninku, které jsou nezbytné. Když hráči nejsou dostatečně připraveni (vyspělí) na realizaci těch herních cvičení, které se od nich předpokládají, v takovém případě herní trénink předbíhá fyzickou připravenost. Nebo naopak hráči ne

13

Kondiční příprava – podmínka limitující, ale nepostačující

dostatečně využívají ty schopnosti, které již byly „získány“. Netransformují se do herního

projevu a jejich další rozvoj neznamená pokrok v této činnosti. Naše tréninková činnost je

tím neefektivní! Jedno i druhé je plýtvání časem a schopnostmi trenérů i svěřenců. V prv

ním případě se hráči učí herní činnosti s chybami, protože nemají fyzickou výkonnost pro

jejich realizaci, a tedy si pomáhají, jak umí – a vlastně se učí chyby. V druhém případě se

hráči stávají kulturisty, atlety nebo něčím jiným, ale ne hráči volejbalu. Občas tam hráči

sklouznou i vlastním přičiněním. To tehdy, když se více orientují na to, jak budou vypadat

v létě na koupališti u bazénu než na svůj herní výkon.

» Hledání správného řešení jednotlivých problémů

Třetím bodem, a často tím nejtěžším, je najít způsob, jakým je vhodné jednotlivé problé

my, které jsou spojeny s fyzickou přípravou (a často ne jen s fyzickou), vyřešit, jaký zvolit

postup a následnost kroků jeho řešení. Jde stále jen o teoretickou přípravu – umění vě

dět, co a kdy se dá a může použít a realizovat. Jedná se o možnosti posloupnosti fyzické

přípravy, postupné řešení problémů, které se vyskytují v kondiční přípravě v jednotlivých

obdobích přípravy pro různá výkonnostní družstva. Jde také o  problémy s  periodizací

přípravy, systémem zatížení, podmínkami pro realizaci v zvyšování své fyzické kondice

a také specifi ky pro ženy a mládež. Právě tento třetí bod zohledňuje odborné znalosti

trenéra, jeho všeobecný rozhled v  problematice a  praktické zkušenosti. Čím vyšší od

borné a praktické znalosti a zkušenosti trenér má, tím je možná vyšší variabilita použití

jednotlivých tréninkových prostředků.

Je vhodné mít dopředu vypracovaný způsob, jakým chce trenér řešit jednotlivé úkoly.

Tím nechceme říct, že by měl mít rozepsaný každý den tréninkového zatížení rok dopře

du (to ani není možné), ale jde o to, aby byly určeny jednotlivé kroky, větší celky, které je

možné kontrolovat, a tím zajistit optimalizaci tréninkového zatížení. Toto je zodpovědný

přístup kondičního trenéra.

» Časoprostorová realizace řešení jednotlivých problémů

Až v tomto bodě se dostáváme ke konkrétnímu tréninku, k realizaci tréninkového zatí

žení, které bylo podle předchozích bodů naplánováno. Až teď je vidět, kolik předchozích

kroků je nezbytné a nutné projít, aby tato fáze, konkrétní tréninková jednotka zaměřená

na fyzickou přípravu, mohla být s plnou zodpovědností uskutečněna. Kolik trenérů takto

zodpovědně přistupuje ke své přípravě na tréninky? Často se na tréninkové jednotce

vychází z toho, jaké bylo fyzické zatížení předchozí a jaké čeká následující, bez ohledu

na to, co by se mělo dělat podle dlouhodobé přípravy. A tak se dělají hluboké dřepy celý

rok, plyometrie celý rok nebo aerobní vytrvalost se provádí pouze na začátku sezony.

14

Všechny tři zmíněné příklady jsou však nesprávné. Tréninkové zatížení má svou posloup

nost a nerespektování fyziologie nebo vývinu mladého organismu může způsobit mnoho

problémů až zranění hráčů.

Ke správnému časoprostorovému plnění požadavků kondiční přípravy, tedy ve správ

ném čase a na správném místě, je třeba volit i místo, ne pouze čas konkrétního zatížení.

Je proto vhodné uvažovat i o místě realizace kondiční přípravy. Nesnažíme se za každou

cenu nepohnout z volejbalové haly. Je to sice pohodlné, ale pro trénujícího hráče psychic

ky únavné. Proto je vhodné vyjít ven z haly (tělocvičny), a to i v zimě, nebo vybrat i jiné

prostory pro realizaci fyzického zatížení.

» Zpětná kontrola (zpětná vazba)

Poslední bod logistické úvahy se týká problému zpětné kontroly. Je vhodné a nezbyt

né, aby kontrola byla prováděna během celého období přípravy. Tedy kontrola vstupní

(i kdyby jen částečná), postupná během sezony a také závěrečná. Jde o to, abychom si

ověřili, zda tréninkový postup byl efektivní a přinesl takový požadovaný výsledek, který

jsme mohli použít i aktivně ve hře. Pokud nebylo možné zahrnout to, co jsme vybudovali,

mohlo to být způsobeno i nesprávnou metodikou spojení kondiční a herní přípravy.

Somatické a fyziologické předpoklady

Somatické a fyziologické předpoklady

Somatické faktory

Jaké tělesné předpoklady musí mít volejbalista? Je nutné, aby každý volejbalista mĕl ideální tělesné míry?

Ve volejbale se setkáváme s různými postavami na jednotlivých postech. Tím, že se volejbal ve světě neustále zrychluje, což umožnila a přinesla nová pravidla, silové komponenty získávají stále větší význam, ukazuje se potřeba mít na hřišti k tomu „vyvinuté“ jedince.

Hodnoty jako tělesná výška, délkové rozměry a jejich poměry, složení těla apod. jsou relativně stále a významně geneticky podmíněné. Týkají se jak opěrného, tak i pohybového aparátu. Kostra, vazy, šlachy, svaly a množství tuku jsou faktory, které už vizuálně ukazují na předpoklady hráčů pro volejbal.

Délky jednotlivých kostí určují výškové postavení hráče u  sítě, vytvářejí efektivnější pákovou soustavu. Pevnost vazů určuje kloubový rozsah pohybů a  zvyšuje možnost využití silových schopností. Podíl aktivní a  pasivní hmoty diferencuje předpoklady pro aktivní pohybové prvky.

V praxi se somatické charakteristiky vyjadřují pomocí tělesné výšky a tělesné hmotnosti. Tělesná výška se za posledních 20 let mírně zvýšila. Požadavek moderní hry je, aby nahrávači měli tělesnou výšku v rozmezí 185–200 cm u mužů a 172–185 cm u žen. Běžně se setkáváme i s nižšími nahrávači, ale je potřebná taková tělesná výška, aby nahrávač stále viděl přes ramena spoluhráčů. Útočící hráči by se měli pohybovat v rozmezí 195–205 cm u mužů a 178–188 cm u žen. Nejvyšší tělesnou výšku vyžaduje moderní volejbal na postě blokaře, a to 200–210 cm u mužů a 182–192 cm u žen. Částkovými somatickými faktory jsou délky tělesných segmentů, délka paží, nohou atd. a jejich vzájemné proporce. Je výhodné, když mají hráči hlavně delší paže, než je populační průměr.

Výška těla do značné míry souvisí s tělesnou hmotností a % tuku u sportovců. Hmotnost těla se vztahuje k muskulatuře těla, ale i k rozložení podle segmentů, může sehrávat důležitou úlohu v použitelnosti hráčů. Tělesná hmotnost se u volejbalistů pohybuje v hodnotách 76–80 kg u nižších hráčů a 95–105 kg u vyšších hráčů. U žen se průměrná tělesná hmotnost pohybuje v rozmezí 62–80 kg.

Rozptyl jednotlivých tělesných proporcí je u špičkových volejbalistů dosti veliký!

»

»

+


16

Každý jedinec nemusí splňovat ideální míry, když má jiné vlastnosti a schop

nosti, kterými to nahradí.

Ve složení těla rozlišujeme aktivní a pasivní tělesnou hmotu. Speciálně určujeme množství tělesného tuku. U  volejbalistů je průměrné množství tělesného tuku 10 % u  mužů a 16 % u žen. Kromě podílu aktivní tělesné hmoty je důležité i složení svalů z hlediska zastoupení jednotlivých typů svalových vláken. Čím má volejbalista vyšší podíl rychlých svalových vláken k  pomalým svalovým vláknům, je to pro jeho sportovní výkon lepší předpoklad. V průměru mají volejbalisti 55 % pomalých a 45 % rychlých svalových vláken.

Sportovní antropologie umožnila vyjádřit tělesný typ každého člověka se speciálním zaměřením pro potřeby jednotlivých sportů. Tzv. somatotyp vyjadřuje komplexním způsobem tělesné danosti jednotlivce. Endomorfní, mezomorfní a ektomorfní komponent zařadí každého volejbalistu do prostoru trojrozměrného grafu a zkušenostmi už bylo určené, kde se v tomto prostoru pohybují nejlepší nahrávači, smečaři, blokaři apod. Volejbalisti (muži) se pohybují průměrně v  těchto hodnotách: endomorf – 1,8; mezomorf – 5,5; ektomorf – 3,0. Všeobecně platí, že k motorickým výkonům mají dobrý předpoklad somatotypy ektomorfně-mezomorfní s převládající mezomorfní složkou a minimální endomorfní složkou. U volejbalistů ale určitý stupeň endomorfi e souvisí se silovou složkou jejich sportovního výkonu.

Fyziologické faktory

Sehrává limitující úlohu jenom výška a hmotnost volejbalisty? Je možné, aby volejbalista se zdravotním omezením hrál vrcholový volejbal?

Funkčnost orgánů v těle sportovce je dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje kvalitu sportovního výkonu. Fyziologická reakce organismu při sportovním výkonu znamená, že mnoho funkcí dosahuje svoje maximální až hraniční hodnoty. Tréninkovou činností potom dochází k adaptačním změnám, které zvyšují homeostázu (vyrovnanost) organismu a jeho připravenost na podávání vyšších fyzických výkonů.

Reakce organismu a adaptační děje jsou regulované na více úrovních. Jednou z nich je nervová regulace, která integruje činnost organismu a zabezpečuje spojení všech regulačních systémů, a  druhou je metabolická (látková) regulace, která zahrnuje regulaci hormonální a regulaci imunitní.

Fyziologické funkce a jejich adaptační změny vlivem tréninkové činnosti umožňují organismu optimálně reagovat na tělesné zatížení. Každý systém člověka plní svou úlohu, někte

»


17

Somatické a fyziologické předpoklady

rý více, jiný méně, ale každý má své místo v řádném fungování těla sportovce. Podstatnou a nezastupitelnou úlohu plní hlavně tyto systémy:

Neuromuskulární systém

Centrální nervová soustava (CNS) je základem řízení celého lidského těla. Na ni přímo navazuje nervosvalový systém v součinnosti s funkcí jednotlivých analyzátorů.

Základem je vegetativní nervový systém. Tento řídí bez našeho vědomí funkce těla. Děje se to na základě drah vláken sympatiku a parasympatiku. Tyto nervové regulace úzce souvisejí s hormonální regulační aktivitou organismu. Hormonální regulace zajišťuje klíčové reakce metabolismu (energetický metabolismus, okysličení tkání, anabolické a katabolické děje atd.).

Svalová činnost je řízena z primární kůrové oblasti mozku a končí ve svalových vláknech na nervosvalové ploténce. Celé je to propojené se správnou funkcí komplexního analyzátoru (což je souhrnný pojem pro všechny analyzátory). Ten souvisí u trénovaného sportovce přímo s pocitem, který vytváří jeho pohybová činnost. U volejbalisty je to např. pocit míče. Z tohoto souboru je třeba věnovat více pozornosti „vedoucímu analyzátoru“, kterým je v našem případě jednoznačně zrak. Nervový systém přímo podmiňuje proces motorického učení, který je prvořadým předpokladem dosažení dobrých sportovních výkonů v  pohybově složitých kolektivních hrách. Vytváření pohybových vzorců na úrovni CNS je nezbytnou podmínkou pro aktivní zasáhnutí do souhry hráčů na hřišti. Postupně přes jednotlivé fáze motorického učení dochází až ke stupni plné automatizace herních činností a pohybových schémat. Optimalizace souhry jednotlivých systémů organismu, a tím funkční ekonomizace, je výsledným a očekávaným jevem.

Podrobněji nyní rozepíšeme jednotlivé typy svalových vláken. Červené vlákno (pomalé) obsahuje více myoglobinu, který váže kyslík. Tím se stává více odolný vůči únavě, ale jeho stahy jsou pomalejší a vlákno reaguje na podnět méně pohotově. Rychlých vláken známe dva druhy. Přechodné vlákno je méně odolné vůči únavě a  kontrahuje rychleji a považuje se více za rychlé vlákno, které pracuje podle toho, jak ho trénujeme. Při adekvátním rychlostním tréninku se přiřazuje k rychlým vláknům a při dlouhotrvajícím vytrvalostním tréninku se pracovně přiřazuje k pomalým vláknům. Bílé vlákno obsahuje méně myoglobinu, kontrahuje se rychle, ale je více a rychleji unavitelné. Typologie složení svalů podle zastoupení jednotlivých typů svalových vláken opět předurčuje sportovce ke konkrétnímu sportu, respektive k jeho možnostem a omezení v tom sportu, který si vybral.

Jako to tedy vlastně funguje? Jednoduše:

Nerv – sval – nerv – sval – nerv – sval – a to donekonečna.

»




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist