E-kniha: Volby do Poslanecké sněmovny 2013 – Miloš Gregor; Vlastimil Havlík; Otto Eibl; Kamil Gregor

V

LASTIMIL

H

AVLÍK

A

KOL

.

Volby do Poslanecké sněmovny 2013

Kniha autorského kolektivu z Katedry politologie a Mezinárodního

politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univer

zity komplexním způsobem analyzuje volby do Poslanecké sněmovny

v roce 2013, které byly výjimečné z několika důvodů. Jejich vypsání

bylo vyústěním politické krize spojené s pádem vlády Petra Nečase,

přičemž nečekanost předčasných voleb dala politickým stranám jen

limitovaný čas na přípravu volebních programů, vytvoření strategie

pro volební kampaně a sestavování kandidátních listin. Samotné vý

sledky voleb lze potom charakterizovat především pokračující desta

bilizací spočívající v rekordním poklesu podpory etablovaných stran

a nástupu stran nových. Monogra e nabízí detailní analýzu volebních

kampaní, programatiky politických stran a výsledků voleb.

ISBN 978-80-210-7147-6

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

Volby

do Poslanecké

sněmovny 2013

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

VLASTIMIL HAVLÍK A KOL.

Konrad

Adenauer

Stiftung

M 

F  

M  

—

E  M

S . 57

VOLBY DO POSLANECKÉ

SNĚMOVNY 2013

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Mezinárodní politologický ústav

Brno 2014

VLASTIMIL HAVLÍK A KOL.

© 2014 Masarykova univerzita © 2014 Vlastimil Havlík a kol. ISBN 978-80-210-7147-6 (brožovaná vazba) ISBN 978-80-210-7794-2 (online : pdf) Publikace vychází s nanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze Vědecká redakce Masarykovy univerzity:

prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.

Mgr. Iva Zlatušková

Ing. Radmila Droběnová, Ph.D.

Mgr. Michaela Hanousková

doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.

doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.

Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.

prof. PhDr. Petr Macek, CSc.

PhDr. Alena Mizerová

doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.

doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.

Mgr. David Povolný

Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D.

prof. RNDr. David Trunec, CSc.

prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.

prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.

doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Recenzent: PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.OBSAH

OBSAH

Seznam tabulek, grafů, obrázků, map a příloh..............................................11

Seznam použitých zkratek...............................................................................19

1 ÚVOD............................................................................................................21

O E

2 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ....................................................23

2.1 Úvod ....................................................................................................... 23

2.2 Metody analýzy..................................................................................... 24

2.3 Představení programů voličům........................................................... 26

2.4 Rozsah a proporcionální zastoupení témat v programech.............. 28

2.5 Bojovaly strany o pozice, či kompetence?.......................................... 30

2.6 O čem se v programech mluvilo nejčastěji?...................................... 37

2.7 Konkrétní nabídka politických stran před volbami 2013................ 42

2.8 Vybraná ekonomická témata v programech politických stran....... 42

2.8.1 Míra zdanění................................................................................ 43

2.8.2 Sociální dimenze programů politických stran........................ 45

2.8.3 Sociální dávky a nezaměstnanost.............................................. 46

2.8.4 Zdravotnictví............................................................................... 46

2.8.5 Školství ......................................................................................... 47

2.8.6 Sport a kultura............................................................................. 48

2.8.7 Další prvky programů jednotlivých stran................................ 50

2.9 Namísto závěru...................................................................................... 51

M G, A M 3 PŘEDVOLEBNÍ KAMPANĚ 2013: PROHLOUBENÍ TRENDŮ, NEBO NÁSTUP NOVÝCH?..........................55

3.1 Co kampaním předcházelo.................................................................. 56

3.2 Témata a negativita kampaní .............................................................. 59

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 20136

3.3 Outdoorová reklama............................................................................. 61

3.4 Kontaktní kampaň................................................................................ 63

3.5 Internet a on-line sociální sítě............................................................. 65

3.5.1 Web a mikrostránky .................................................................. 65

3.5.2 On-line sociální sítě.................................................................... 66

3.5.3 Aplikace........................................................................................ 68

3.6 Kreativita a další nevšední prvky v kampaních................................ 68

3.7 Shrnutí.................................................................................................... 70

A M, L H 4 MÉDIA A VOLBY........................................................................................73

4.1 Změny na mediálním trhu před volbami.......................................... 75

4.2 Psaná zpravodajská média před volbami........................................... 78

4.2.1 Média o stranách......................................................................... 79

4.2.2 Na co se mediální zprávy zaměřovaly?..................................... 83

4.3 Předvolební televizní vysílání a rozhlas............................................. 86

4.4 Nová média............................................................................................ 88

4.5 Závěr....................................................................................................... 90

R C, T M 5 PRŮZKUMY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ........................................................93

5.1 Úvod ....................................................................................................... 93

5.2 Kvalita výzkumných procedur ............................................................ 94

5.2.1 Dohoda pod patronací konsorcia SIMAR –

„pasport výzkumu veřejného mínění“..................................... 94

5.2.2 Volební průzkumy celostátních preferencí

prováděné jednotlivými agenturami a jejich kvalita.............. 95

5.2.3 Průzkumy krajských preferencí a diskuse

o „Volebním potenciálu“..........................................................104

5.2.4 Jednostranně politické využívání průzkumů ........................108

5.3 Volební průzkumy jako žitá zkušenost ...........................................110

5.3.1 Jak média reportovala o průzkumech ...................................110

5.3.2 Re exe průzkumů ve veřejném prostoru...............................112

5.4 Závěr.....................................................................................................113

7OBSAH

P S

6 KANDIDÁTNÍ LISTINY.......................................................................... 115

6.1 Úvod .....................................................................................................115

6.2 Počty nominovaných a členství ve stranách....................................117

6.3 Věk a pohlaví kandidátů.....................................................................122

6.4 Vzdělání a povolání kandidátů .........................................................128

6.5 Teritoriální složení listin....................................................................132

6.6 Závěr.....................................................................................................138

V H

7 VÝSLEDKY VOLEB.................................................................................. 141

7.1 Úvod .....................................................................................................141

7.2 Všeobecné výsledky voleb .................................................................141

7.3 Výsledky jednotlivých politických stran..........................................144

7.4 Kvantitativní proměny systému politických stran..........................152

7.5 Závěr.....................................................................................................159

M N

8 VOLEBNÍ ÚČAST V PŘEDČASNÝCH VOLBÁCH.............................. 161

8.1 Úvod .....................................................................................................161

8.2 Volební účast v novodobé české historii..........................................162

8.3 Variabilita ve volební účasti na různých úrovních agregace.........164

8.4 Záleží na velikosti obce? ....................................................................170

8.5 Shlukování okresů podle většího počtu kritérií..............................172

8.6 Determinanty volební účasti na individuální úrovni.....................178

8.7 Shrnutí..................................................................................................183

K G

9 PŘESUNY HLASŮ.................................................................................... 189

9.1 Úvod .....................................................................................................189

9.2 Použitá data..........................................................................................191

9.3 Bayesovský hierarchický model ekologické inference ...................193

9.4 Srovnání výsledků modelů s předvolebním průzkumem..............198

9.5 Struktura voličských přesunů............................................................206

9.6 Shrnutí..................................................................................................214

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 20138

M P, P V 10 VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 2013 A VOLEBNÍ GEOGRAFIE.......................................................................... 215

10.1 Úvod .....................................................................................................215

10.2 Volební výsledky a jejich základní vlastnosti .................................217

10.3 Česká strana sociálně demokratická ...............................................219

10.4 Křesťanská a demokratická unie –

Československá strana lidová ...........................................................221

10.5 Komunistická strana Čech a Moravy ..............................................223

10.6 Občanská demokratická strana ........................................................226

10.7 TOP 09 s podporou Starostů ............................................................227

10.8 ANO .....................................................................................................229

10.9 Úsvit .....................................................................................................231

10.10 Možná podoba vysvětlení podmíněnosti volební podpory .........233

10.11 Závěr.....................................................................................................236

E K

11 VYUŽÍVÁNÍ PREFERENČNÍCH HLASŮ........................................... 239

11.1 Míra využívání preferenčních hlasů.................................................240

11.1.1 Parlamentní vs. neparlamentní strany

a preferenční hlasy....................................................................243

11.2 Podíly získaných preferenčních hlasů – úvodní přehled...............244

11.3 Nejúspěšnější kandidáti z hlediska zisku preferenčních hlasů......246

11.4 Zvolení poslanci a zisk preferenčních hlasů....................................247

11.5 Poslanci zvolení díky preferenčnímu hlasování..............................248

11.6 Lídři volebních krajů..........................................................................252

11.7 Využívání preferenčních hlasů dle stranické příslušnosti .............253

11.8 Obměna politické reprezentace?.......................................................255

11.9 Závěr.....................................................................................................257

P V 12 EFEKT KANDIDÁTA VE VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY V ROCE 2013 ..................................... 259

12.1 Úvod .....................................................................................................259

12.2 Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů ....................260

12.2.1 Pořadí na kandidátce................................................................264OBSAH

12.2.2 Obhajoba mandátu...................................................................265

12.2.3 Povolání......................................................................................266

12.2.4 Vzdělání kandidátů...................................................................268

12.2.5 Stranická příslušnost.................................................................269

12.2.6 Pohlaví kandidátů ....................................................................270

12.2.7 Věk .............................................................................................270

12.2.8 Bydliště.......................................................................................271

12.2.9 Rekonstrukce státu....................................................................272

12.3 Analýza efektu kandidáta...................................................................273

12.4 Závěr.....................................................................................................280

J Š

13 MOŽNOSTI VOLEBNÍHO INŽENÝRSTVÍ V ČR V KONTEXTU VOLEB 2013...................................................................... 283

13.1 Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky a pokračování úvah

o jeho změně........................................................................................286

13.2 Modelování výsledků voleb...............................................................295

13.2.1 Změna přepočtu hlasů na mandáty........................................295

13.2.2 Změna velikosti volebního obvodu........................................297

13.2.3 Existence a výše klauzule.........................................................301

13.2.4 Počet úrovní distribuce............................................................302

13.2.5 „Historické“ modelování..........................................................303

13.2.6 Voliči v zahraničí.......................................................................305

13.2.7 Spojenectví ve volbách.............................................................307

13.2.8 Volební účast..............................................................................308

13.2.9 Efekt reforem iniciativ z volebního období 2010–2013.......309

13.3 Závěr.....................................................................................................312

Použité zdroje ............................................................................................... 315

Summary....................................................................................................... 333

Autoři ............................................................................................................ 342

Jmenný rejstřík.............................................................................................. 345

11SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, MAP A PŘÍLOH

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, MAP A PŘÍLOH

Tabulka 2.1: Počet zakódovaných jednotek ................................................... 28

Tabulka 2.2: Zastoupení tematických oblastí v programech

analyzovaných stran (sloupcová procenta).............................................. 29

Tabulka 2.3: Vzájemná blízkost jednotlivých stran podle otázek

a témat zařazených do volební kalkulačky sdružení KohoVolit.eu...... 37 Graf 2.1: Proporcionální zastoupení témat.................................................... 29

Graf 2.2: Podíl valenčních a pozičních výroků bez ohledu na téma........... 31

Graf 2.3: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu ANO ........... 32

Graf 2.4: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu ČSSD........... 32

Graf 2.5: Poměr valenčních a pozičních výroků

v programu KDU-ČSL................................................................................ 33

Graf 2.6: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu KSČM......... 33

Graf 2.7: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu ODS ............ 34

Graf 2.8: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu SZ................ 34

Graf 2.9: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu TOP 09 ....... 35

Graf 2.10: Poměr valenčních a pozičních výroků v programu Úsvitu ....... 35

Obrázek 2.1: Wordcloud vytvořený z programu ANO................................. 39

Obrázek 2.2: Wordcloud vytvořený z programu ČSSD................................ 39

Obrázek 2.3: Wordcloud vytvořený z programu KDU-ČSL........................ 40

Obrázek 2.4: Wordcloud vytvořený z programu KSČM.............................. 40

Obrázek 2.5: Wordcloud vytvořený z programu ODS.................................. 40

Obrázek 2.6: Wordcloud vytvořený z programu SZ..................................... 41

Obrázek 2.7: Wordcloud vytvořený z programu TOP 09 ............................ 41

Obrázek 2.8: Wordcloud vytvořený z programu hnutí Úsvit ...................... 41

Graf 4.1: Vývoj počtu článků před volbami .................................................. 79

Graf 4.2: Četnost zmínek o jednotlivých stranách a jejich lídrech............. 80

Graf 4.3: Vývoj počtu zmínek o vybraných stranách v médiích................. 81

Graf 4.4: Vyznění článků o sledovaných stranách......................................... 82

Graf 4.5: Zaměření zpráv na program, aktuální dění a kampaň

v jednotlivých médiích............................................................................... 84

Graf 4.6: Zastoupení programových témat v předvolebních médiích........ 85

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201312

Tabulka 5.1: Komponenty pasportu výzkumu veřejného mínění............... 95

Tabulka 5.2: Obecné charakteristiky celostátních průzkumů

veřejného mínění prováděných před volbami 2013.............................103

Tabulka 5.3: Vybrané charakteristiky související s pasportem

a jejich zveřejňování v tiskových zprávách agentur..............................104

Tabulka 5.4: Průzkumy agentury SANEP zveřejněné 21. 10. 2013...........109

Tabulka 5.5: Titulky v hlavních tištěných médiích uvádějící

nové celostátní průzkumy veřejného mínění .......................................110

Tabulka 5. 6: Seriál výsledků celostátních průzkumů typu

volební model, 1. 9. – 21. 10. ..................................................................111

Obrázky 5.1, 5.2 a 5.3: Srovnání prezentace statistiky Volební

potenciál pro Kraj Vysočina a celostátního volebního jádra

a volebního potenciálu v červnu a červenci 2013. ČT (5.1),

SANEP (5.2) a Median (5.3) ...................................................................106

Tabulky 6.1 a 6.2: Počet kandidátů nominovaných do voleb

za politické strany......................................................................................119

Tabulka 6.3: Počet a podíl kandidátů podle stranické příslušnosti ..........120

Tabulka 6.4: Kandidáti stran podle věku......................................................123

Tabulka 6.5: Průměrný věk kandidátů podle stran.....................................124

Tabulka 6.6: Kandidáti podle pohlaví...........................................................125

Tabulka 6.7: Podíl žen ve vymezených částech kandidátních listin..........126

Tabulka 6.8: Rozdělení kandidátů podle vzdělání.......................................129

Tabulka 6.9: Kandidáti podle povolání.........................................................131

Tabulky 6.10 a 6.11: Index ukončení rotace stran ve volbách 2013..........135

Tabulka 6.12: Penetrace okresů na předních místech listin.......................137

Graf 6.1: Podíl mužů a žen v první skupině kandidátních listin...............127

Tabulka 7.1: Základní přehled výsledků voleb

do Poslanecké sněmovny v letech 1990–2013.......................................142

Tabulka 7.2: Volební výsledky parlamentních

a neparlamentních stran (1990–2013) ...................................................143

Tabulka 7.3: Výsledky voleb – zisky politických stran,

které překročily volební klauzuli.............................................................145

Tabulka 7.4: Výsledky voleb v letech 2010–2013.........................................145

Tabulka 7.5: Výsledky voleb v letech 2010–2013 –

rozdělení mandátů mezi politické strany,

které překročily volební klauzuli.............................................................146

13SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, MAP A PŘÍLOH

Tabulka 7.6: Vítězové ve volebních obvodech (2002–2013)......................147

Tabulka 7.7: Výsledky voleb 2010–2013 ve volebních obvodech..............148

Tabulka 7.8: Výsledky politických stran v obcích dle volební účasti........151

Tabulka 7.9: Výsledky politických stran v obcích dle počtu obyvatel ......151

Graf 7.1: Podíl hlasů pro politické strany, které obhajovaly

parlamentní zastoupení............................................................................144

Graf 7.2: Vývoj volatility a podpory ryze nových

politických stran (1992–2013).................................................................155

Graf 7.3: Vývoj efektivního počtu politických stran (1990–2013)............157

Graf 7.4: Podíl hlasů čtyř největších politických stran (1990–2013)........158

Graf 7.5: Podíl mandátů čtyř největších politických stran

v Poslanecké sněmovně (1990–2013).....................................................158

Tabulka 8.1: Volební účast v krajích..............................................................165

Tabulka 8.2: Základní statistiky volební účasti

na různých úrovních agregace.................................................................167

Tabulka 8.3: Deskriptivní statistiky kritérií..................................................174

Tabulka 8.4: Výstupy analýzy kontingenčních tabulek...............................179

Tabulka 8.5: Hlavní důvody volební neúčasti .............................................182

Graf 8.1: Volební účast v různých typech voleb..........................................163

Graf 8.2: Volební účast podle velikosti obce................................................171

Graf 8.3: Charakteristiky shluků ...................................................................176

Obrázek 8.1: Volební účast v okresech.........................................................169

Obrázek 8.2: Výstupy shlukové analýzy........................................................175

Příloha A: Dendrogram .................................................................................185

Příloha B: Vnitroshlukové průměry z-skórů volební účasti......................184

Příloha C: Individuální proměnné zahrnuté do analýzy............................186

Příloha D: Binární logistická regrese............................................................187

Tabulka 9.1: Obecný tvar kontingenční tabulky voličských

přesunů mezi dvojími po sobě následujícími volbami.........................197

Tabulka 9.2: Rozhodování ve sněmovních volbách v roce 2010...............199

Tabulka 9.3: Rozhodování v prezidentských volbách v roce 2013............199

Tabulka 9.4: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami v letech

2010 a 2013 podle průzkumu agentury STEM/MARK a Median......201 Tabulka 9.5: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami v letech

2010 a 2013 podle modelu ekologické inference..................................201

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201314

Tabulka 9.6: Rozdíly mezi voličskými přesuny mezi sněmovními

volbami v letech 2010 a 2013 podle volebního průzkumu

a modelu.....................................................................................................202

Tabulka 9.7: Indexy podobnosti voličských přesunů

podle bayesovských modelů ekologické inference

a dotazníkových průzkumů.....................................................................204

Tabulka 9.8: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami

v roce 2013 a druhým kolem prezidentských voleb v roce 2013

podle průzkumu agentury STEM/MARK a Median............................204

Tabulka 9.9: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami

v roce 2013 a druhým kolem prezidentských voleb v roce 2013

podle modelu ekologické inference........................................................205

Tabulka 9.10: Rozdíly mezi voličskými přesuny mezi sněmovními

volbami v roce 2013 a druhým kolem prezidentských voleb

v roce 2013 podle průzkumu a modelu..................................................205

Tabulka 9.11: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami

v letech 2010 a 2013 podle modelu ekologické inference

(sloupcová procenta)................................................................................206

Tabulka 9.12: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami

v letech 2010 a 2013 podle modelu ekologické inference

(řádková procenta)....................................................................................207

Tabulka 9.13: Voličské přesuny mezi prvním kolem prezidentských

voleb a sněmovními volbami v roce 2013 podle modelu

ekologické inference (celkem).................................................................210

Tabulka 9.14: Voličské přesuny mezi prvním kolem prezidentských

voleb a sněmovními volbami v roce 2013 podle modelu

ekologické inference (sloupcová procenta)............................................210

Tabulka 9.15: Voličské přesuny mezi prvním kolem prezidentských

voleb a sněmovními volbami v roce 2013 podle modelu

ekologické inference (řádková procenta)...............................................211

Graf 9.1: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami v letech

2010 a 2013 vážených podíly hlasů pro strany v roce 2010 I. .............208

Graf 9.2: Voličské přesuny mezi sněmovními volbami v letech

2010 a 2013 vážených podíly hlasů pro strany v roce 2013 II. ...........208

Graf 9.3: Voličské přesuny mezi prvním kolem prezidentských

voleb a sněmovními volbami v roce 2013 vážených podíly

hlasů pro strany I. .....................................................................................212

15SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, MAP A PŘÍLOH

Graf 9.4: Voličské přesuny mezi prvním kolem prezidentských

voleb a sněmovními volbami v roce 2013 vážených podíly

hlasů pro kandidáty II. ............................................................................213

Tabulka 10.1: Variabilita volebních výsledků na úrovni okresů ...............218

Tabulka 10.2: Základní vzájemné souvislosti volební podpory ...............219

Tabulka 10.3: Souvislosti volební podpory ČSSD –

sněmovní volby .........................................................................................219

Tabulka 10.4: Souvislosti volební podpory ČSSD –

prezidentské volby ....................................................................................220

Tabulka 10.5: Souvislosti volební podpory KDU-ČSL –

sněmovní volby .........................................................................................222

Tabulka 10.6: Souvislosti volební podpory KDU-ČSL –

prezidentské volby ....................................................................................222

Tabulka 10.7: Souvislosti volební podpory KSČM –

sněmovní volby .........................................................................................224

Tabulka 10.8: Souvislosti volební podpory KSČM –

prezidentské volby ....................................................................................224

Tabulka 10.9: Souvislosti volební podpory ODS –

sněmovní volby .........................................................................................226

Tabulka 10.10: Souvislosti volební podpory ODS –

prezidentské volby ....................................................................................226

Tabulka 10.11: Souvislosti volební podpory TOP 09 –

sněmovní volby .........................................................................................228

Tabulka 10.12: Souvislosti volební podpory TOP 09 –

prezidentské volby ....................................................................................228

Tabulka 10.13: Souvislosti volební podpory ANO –

sněmovní volby .........................................................................................230

Tabulka 10.14: Souvislosti volební podpory ANO –

prezidentské volby ....................................................................................230

Tabulka 10.15: Souvislosti volební podpory Úsvitu –

sněmovní volby .........................................................................................232

Tabulka 10.16: Souvislosti volební podpory Úsvitu –

prezidentské volby ....................................................................................232

Tabulka 10.17: Podmíněnost volební podpory 2013 .................................234

Mapa 10.1: Území volební podpory ČSSD v letech 2010 a 2013 .............220

Mapa 10.2: Území volební podpory KDU-ČSL v letech 2010 a 2013 ..... 223

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201316

Mapa 10.3: Území volební podpory KSČM v letech 2010 a 2013.............225

Mapa 10.4: Území volební podpory ODS v letech 2010 a 2013................227

Mapa 10.5: Území volební podpory TOP 09 v letech 2010 a 2013...........229

Mapa 10.6: Území volební podpory ANO v roce 2013..............................231

Mapa 10.7: Území volební podpory Úsvitu v roce 2013............................232

Tabulka 11.1: Podíl preferenčních hlasů na maximálním

možném získaném počtu preferencí.......................................................241

Tabulka 11.2: Míra využívání preferenčních hlasů

u parlamentních a neparlamentních stran.............................................243

Tabulka 11.3: Průměrný podíl preferenčních hlasů získaných

jednotlivými kandidáty dle velikosti volebních obvodů .....................244

Tabulka 11.4: Průměrný podíl obdržených preferenčních hlasů

podle toho, zda kandidáti (ne)získali mandát.......................................244

Tabulka 11.5: Percentuální výše preferenčních hlasů

v závislosti na pořadovém čísle ...............................................................245

Tabulka 11.6: Dvacet nejúspěšnějších kandidátů podle zisku

preferenčních hlasů – všech sedm sledovaných subjektů....................246

Tabulka 11.7: Zvolení poslanci podle % získaných

preferenčních hlasů...................................................................................248

Tabulka 11.8: Počet poslanců zvolených díky preferenčním

hlasům podle kraje a navrhující strany..................................................249

Tabulka 11.9: Kandidáti, kteří získali mandát díky

preferenčním hlasům................................................................................250

Tabulka 11.10: Lídři volebních krajů a efekt preferenčních

hlasů na zisk mandátu..............................................................................252

Tabulka 11.11: Průměrný percentuální zisk preferenčních

hlasů podle toho, zda lídr získal mandát8..............................................253

Tabulka 11.12: Průměrné preferenční hlasy pro kandidáty

podle stranické příslušnosti.....................................................................255

Tabulka 11.13: Obhajující poslanci podle toho, zda (ne)byli

na volitelných místech a zda (ne)získali mandát ..................................256

Graf 11.1: Míra využití preferenčních hlasů v letech 2002–2013

dle navrhující strany .................................................................................242

Graf 11.2: Počet mandátů získaných díky preferenčním hlasům

ve volbách 2002–2013 dle navrhující strany..........................................251SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, MAP A PŘÍLOH Tabulka 12.1: Průměrné standardizované a nestandardizované %

preferenčních hlasů dle délky kandidátní listiny

v poslaneckých volbách 2013...................................................................261

Tabulka 12.2: Průměrné % preferenčních hlasů podle obhajoby

v krajských volbách 2012..........................................................................266

Tabulka 12.3: Průměrné % preferenčních hlasů dle povolání

v poslaneckých volbách 2013...................................................................267

Tabulka 12.4: Průměrné % preferenčních hlasů podle vzdělání

v poslaneckých volbách 2013...................................................................268

Tabulka 12.5: Průměrné % preferenčních hlasů dle stranické

příslušnosti v poslaneckých volbách 2013.............................................269

Tabulka 12.6: Průměrné % preferenčních hlasů dle pohlaví

v poslaneckých volbách 2013...................................................................270

Tabulka 12.7: Průměrné % preferenčních hlasů dle věku

v poslaneckých volbách 2013...................................................................271

Tabulka 12.8: Průměrné % preferenčních hlasů dle typu místa

bydliště kandidáta v poslaneckých volbách 2013..................................272

Tabulka 12.9: Průměrné % preferenčních hlasů dle aktivity v rámci

iniciativy Rekonstrukce státu v poslaneckých volbách 2013...............273

Tabulka 12.10: Výsledky regresní analýzy pro kandidáty všech stran......276

Tabulka 12.11: Efekt pořadového čísla (za kontroly vlivu

obhajoby, Rekonstrukce státu, strany, stranické příslušnosti,

pohlaví, věku, bydliště, povolání a vzdělání).........................................277

Tabulka 12.12: Výsledky regresní analýzy dle kandidujících stran...........279

Graf 12.1: Zisk preferenčních hlasů na kandidáta

dle pořadového čísla a strany...................................................................265

Tabulka 13.1: Index reprezentace ve volbách 2002–2013 ..........................293

Tabulka 13.2: „Ideální“ proporcionalita výstupů voleb v roce 2013.........294

Tabulka 13.3: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

dle různých kvót........................................................................................296

Tabulka 13.4: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

dle různých dělitelů...................................................................................296

Tabulka 13.5: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

při různé velikosti volebních obvodů.....................................................300

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201318

Tabulka 13.6: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

při jiném nastavení klauzule....................................................................301

Tabulka 13.7: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

při existenci dvou skrutinií......................................................................302

Tabulka 13.8: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

při „historických“ volebních systémech.................................................303

Tabulka 13.9: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR v roce 2013

dle návrhů projednávaných Topolánkovou vládou..............................304

Tabulka 13.10: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR při zařazení

voličů ze zahraničí do jiného volebního obvodu28..............................306

Tabulka 13.11: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám na základě výsledků voleb do PSP ČR při koaliční

spolupráci TOP 09 a ODS........................................................................308

Tabulka 13.12: Modelový výpočet počtu mandátů přidělených

stranám při jiném způsobu stanovení počtu krajských mandátů.......309

Příloha: Shrnutí provedených výpočtů.........................................................313

19

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ANO ANO 2011

ČPS Česká pirátská strana

ČRo Český rozhlas

ČSSD Česká strana sociálnědemokratická

ČSÚ Český statistický úřad

ČT Česká televize

DSSS Dělnická strana sociální spravedlnosti

EU Evropská unie

HV Hlavu vzhůru

KDU-ČSL Křesťanská a demokratická unie – Československá strana

lidová

KSČM Komunistická strana Čech a Moravy

ODS Občanská demokratická strana

PHZ Politické hnutí změna

PSP ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

SOÚ AV Sociologický ústav akademie věd

SPOZ Stran práv občanů – Zemanovci

SSČR Strana soukromníků České republiky

SSO Strana svobodných občanů

STAN Starostové a nezávislí

SUV-SZR Suverenita – Strana zdravého rozumu

SZ Strana zelených

Úsvit Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury

VV Věci veřejné

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

211 ÚVOD

1 ÚVOD

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 byly překvapivé jak termínem svého konání, tak svými výsledky. Po volbách v roce 1998 se jednalo o druhé předčasné volby. Konaly se více než půl roku před řádným termínem jako důsledek politické krize následující po pádu vlády Petra Nečase, disponující bezprostředně po volbách v roce 2010 nejvýraznější parlamentní podporou od vzniku samostatné České republiky. Ve srovnání s volbami v roce 1998 byla cesta k jejich uskutečnění o poznání komplikovanější a vyústila v historicky první „aktivaci“ čl. 35, odst. 2 Ústavy, který v důsledku novelizace z roku 2009 umožňuje seberozpuštění Poslanecké sněmovny.

Speci cká nebyla jen cesta k volbám, ale i jejich výsledek s nejvíce fragmentovanou Poslaneckou sněmovnou od roku 1996, svým složením velmi vzdálenou období jasné převahy České strany sociálně demokratické (ČSSD) a Občanské demokratické strany (ODS), po takřka dvě desetiletí dvou hlavních pólů českého systému politických stran. Volby přinesly sněmovní návrat Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL), ale především bezprecedentní vzestup nových politických hnutí, alternativy nejen k etablovaným politickým stranám, ale také k fungování politického systému. ANO 2011 dokonce obsadilo druhou příčku za sociální demokracií. Místo mnohými očekávané a v průběhu volebního období výzkumy veřejného mínění naznačované vlády založené na spolupráci sociální demokracie a Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) vznikl po volbách ideově pestrý kabinet ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL vedený Bohuslavem Sobotkou.

Cílem předkládané monogra e je přinést pokud možno komplexní analýzu sněmovních voleb v roce 2013. V úvodní kapitole Otto Eibl analyzuje a komparuje volební programy. Obsah kampaní představují Miloš Gregor a Alena Macková, která se dále ve spoluautorství s Lenkou Hrbkovou zabývá rolí a využíváním médií v průběhu volební kampaně. Rostoucí význam výzkumů veřejného mínění, jejž jim připisují jak voliči, tak politické strany, je jedním z důvodů začlenění kapitoly Romana Chytilka a Tomáše Macečka věnované především kvalitě prováděných průzkumů a jejich prezentaci. Peter Spáč se zaměřuje na

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201322

charakteristické rysy a rozdíly mezi kandidátními listinami jednotlivých politických stran. Kapitola Vlastimila Havlíka věnovaná přehledu volebních výsledků je dále rozvedena textem Michala Nového, který analyzuje volební účast, a kapitolou Kamila Gregora, jenž pomocí metody ekologické inference rozebírá problematiku přesunů voličů. Územnímu rozložení volební podpory je věnována kapitola Michala Pinka a Petra Vody. Osobnostním rozměrem hlasování se zabývají dva texty: Eva Kneblová zkoumá využití preferenčního hlasování a Petr Voda se soustřeďuje na efekt kandidáta. Poslední kapitola, jejímž autorem je Jakub Šedo, reaguje na trvající diskuse o (ne)potřebnosti volební reformy a nabízí přehled simulací výsledků voleb za použití odlišných volebních systémů.

Při tvorbě jednotlivých kapitol/studií bylo nutné vyrovnat se jak s teoreticko-metodologickou pestrostí (vzhledem k rozličnosti zkoumaných témat byla nutností), tak s vymezením výzkumného pole především v podobě de nice politických stran zahrnutých do analýzy. Tematická pestrost, byť jednoznačně rámovaná sněmovními volbami v roce 2013, vedla k příklonu k „liberálnějšímu“ pojetí výběru zkoumaných stran, odůvodněnému speci ckým kontextem každé z kapitol. Věříme, že tato praxe přináší ucelenější a hodnotnější pohled na sněmovní volby, než by tomu bylo v případě za každou cenu sjednocovaného kritéria. Nechť čtenář posoudí, zda toto rozhodnutí přispělo ke kvalitě monogra e.

Kniha by nemohla vzniknout bez projektu speci ckého výzkumu „Volby, politické strany a prosazování zájmů II.“ (MUNI/a/0846/2013). Kvalitu rukopisu pomohly zvýšit komentáře recenzenta PhDr. Miloše Brunclíka, Ph.D., jemuž autoři tímto děkují. Za spolupráci při formální úpravě textu by autoři rádi poděkovali Janu Míčovi, jazykovým korektorům a pochopitelně nakladatelství Munipress. Zvláštní poděkování náleží Lucii Mořkovské za zajištění hladkého průběhu vydání knihy.

Za autorský kolektiv

Vlastimil Havlík

232 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ

2 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ

OTTO EIBL

2.1 Úvod

Volební programy jsou nedílnou součástí předvolební stranické nabídky a nechybí samozřejmě ani v případě předčasných voleb, byť tato situace pro strany představuje nemalý problém. Už jen kvůli tomu, že se jim výrazně zkrátí čas na přípravu veškerých materiálů, které zamýšlejí použít ve volební kampani, a zejména na formulaci více či méně komplexních programových dokumentů.

V případě předčasných voleb v roce 2013 představování volebních programů probíhalo pozvolna, často následovalo až poté, co byla spuštěna samotná kampaň. Ukázalo se, že v tomto ohledu mohou mít o trochu snazší výchozí pozici strany, které již na politickém trhu nějaký čas působí a svůj program mohou odvíjet od svého minulého působení, resp. mohou čerpat ze svých „identit“. Ztížená situace panuje u nových hnutí, která se teprve formují a která nevznikají na základě přihlášení se k určitému (ve smyslu ideologického) politickému směru.

V obecné rovině je však třeba poukázat na fakt, že programy jednotlivých stran již dávno nepřinášejí zcela antagonistické pohledy na svět a že se v mnohém fakticky shodují (Eibl 2010; Kožušníková 2011). To odráží skutečnost, že voliči podle všeho mají představu o tom, jak by stát měl – bez ohledu na ideologii – fungovat a jaké služby by měl poskytovat. V zásadě můžeme tuto představu verbalizovat jako efektivní, funkční, bezpečný a prosperující stát, který nabízí kvalitní nezkorumpovanou správu věcí veřejných a dostatečnou paletu sociálních služeb (Šíma 2012: 26–27). A jen velmi těžko bychom pak hledali stranu, která by ve svém programu měla body, jež by šly proti těmto předpokladům. Nabídky politických stran se tak do značné míry vzájemně přiblížily. Platí to zejména pro cíle, kterých je třeba dosáhnout, liší se pouze v prostředcích, které naplnění cílů mají napomoci, a v intenzitě, se kterou jednotlivá témata komunikují.

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201324

A samozřejmě se liší i v tom, jak komunikují vlastní kompetenci

k naplnění takových cílů, resp. v tom, jak jejich schopnost prosadit

žádanou změnu či udržet status quo vnímají voliči. Do hodnocení

volebních programů a nabídek jednotlivých stran se tak stále více

promítá spíše souboj o kompetence než zvažování věcných rozdílů

mezi programy.

Tuto situaci můžeme zastřešit pojmem valenční hlasování, resp.

valenční témata. Poprvé politická témata na valenční a poziční rozlišil

v roce 1963 Donald Stokes, který kritizoval Downsův model mediá

nového voliče. V současné době dochází k rozvoji výzkumu valenční

povahy politiky, resp. valenčního hlasování, zejména ve Velké Británii

(Clarke et al. 2004; Clarke et al. 2009; v českém prostředí se tomuto

tématu věnoval např. Linek 2010 nebo Šíma 2012). Navíc se zdá, že

valenční hlasování se více projevuje ve volbách nižšího řádu (Johns

2011), kdy shoda na cílech je ještě intenzivnější než na národní úrovni,

kde se stále mohou lišit principy správy státu (srov. i výsledky analýzy

programových dokumentů v krajských volbách roku 2012; Eibl et al.

2013).

* * *

Tato kapitola se věnuje analýze a porovnání volebních programů těch

stran, které ve volbách obdržely více než 3 % hlasů. Autor kombinuje

kvantitativní a kvalitativní přístup. Zatímco v kvantitativní části jde

zejména o identi kaci podílu jednotlivých tematických oblastí, které

jsou v programech zastoupeny, na celkovém obsahu a o podíl valenč

ních, resp. pozičních výroků, kvalitativní část srovnává nabídku jed

notlivých stran ve vybraných oblastech.

2.2 Metody analýzy

Metoda použitá v případě kvantitativní analýzy vychází z metodiky

skupiny Comparative Manifesto Project (Volkens a kol. 2013), oproti

původní podobě metody však autor provedl několik podstatných

změn. Podobně jako v případě CMP je analytickou jednotkou věta (ne

však kvazivěta, se kterou pracuje právě CMP), jíž je přiřazován číselný

kód podle tematické oblasti, které se výrok týká. Změna však spočívá

v tom, že autor nekóduje kategorie „uvnitř“ tematických oblastí, ale 2 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ spokojí se pouze se zařazením věty k jednomu ze sedmi širších témat.

1

Těmito tématy jsou: 1) zahraniční politika, problematika EU, vnější obrana, 2) svoboda a demokracie, lidská práva, 3) politický systém a efektivita státu, 4) ekonomika, 5) sociální systém, včetně problematiky kultury, sportu, školství

a životního prostředí, 6) společenské uspořádání, včetně vnitřní bezpečnosti, vztahu

k imigrantům, náboženství a tradičním hodnotám, 7) problematika profesních skupin, menšin a venkova. Rozhodnutí, proč nekódovat i kategorie uvnitř tematických okruhů, vychází částečně z kritiky, se kterou se původní metodika CMP potýká (viz Mikhaylov et al. 2008; srov. Dinas, Gemenis 2010). Jedním z kritizovaných momentů je totiž i skutečnost, že ne ke všem výrokům v kódovací knize nacházíme opoziční kategorii (a to i přesto, že kódovací kniha je chápána jako spíše poziční; srov. McDonald, Mendes 2001), neboť designéři schématu nepředpokládali výskyt takových témat v programech (viz Laver, Benoit 2006: 100–101). I z toho důvodu je problematické podle nich soudit pravicovost či levicovost stran podle indexu RILE, který je nejčastějším výstupem kódování. Navíc jak vyplývá z předchozích výzkumů (Eibl 2010; Eibl et al. 2013), strany mají tendenci se sbližovat a obsazují pozice kolem politického středu. Proto cílem této kapitoly není posoudit, nakolik byl program stran pravicový či levicový, ale zvážit, jaká část programu je poziční a jaká valenční.

Namísto přiřazování větných celků k tematickým kategoriím tedy

byla každá věta zakódována podle toho, zda je její vyznění či obsah poziční, nebo valenční. Způsob, jakým bylo rozhodnuto o charakteru věty, opět kopíruje mechanismus kódování CMP. Výzkumník sám zvažuje, zda větě přizná valenční, nebo poziční obsah (samotnému rozhodnutí předchází několikeré čtení do analýzy zařazených dokumentů pro vytvoření si povědomí o jednotlivých nabídkách). Autor si je vědom možného zkreslení subjektivním posuzováním, nicméně se zdá, že toto zkreslení je

1

Při přiřazování vět k jednotlivým kategoriím autor následuje pokyny CMP – pokud

je výrok možné zařadit do více oblastí, přednost dostává ekonomická oblast, s výjimkou témat, která se týkají zemědělství.

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201326

o něco menší než při přiřazování 56 a více původních kategorií. Každá věta tak musela projít jednoduchým testem: Pokud bylo v kontextu České republiky představitelné, aby některá z relevantních politických stran nesouhlasila, příznak byl „poziční“. Pokud se výrok zdál být přijatelný pro všechny, byl označen jako „valenční“. Poziční charakter tak měly nejčastěji konkrétní ekonomické prostředky a nástroje k dosahování cílů (zatímco cíl „ekonomická prosperita“ bychom mohli označit za valenční, prostředek v podobě výše zdanění fyzických či právnických osob už bychom museli označit za poziční), zatímco valenční charakter obecnější výroky vztažené k prosperující a fungující České republice.

Druhá fáze analýzy spočívala v rozboru konkrétní stranické nabídky. Ten probíhal ve dvou krocích. V první etapě se autor pokoušel identi kovat, zda je pro každý jeden program něco typické, resp. zda je výrazně častěji pozornost věnována určitému tématu. K tomu slouží dále prezentované wordcloudy, které znázorňují četnost výskytu užitých výrazových prostředků. Pro sestavení wordcloudů byla užita všechna slova, která byla součástí programů, očištěná o zájmena, spojky, předložky a vybraná slovesa (typicky sloveso být). Poté byla provedena lemmatizace zbývajících slov (tedy různé gramatické tvary slova byly sjednoceny do in nitivů a nominativů), z lemmat pak byl vykreslen příslušný wordcloud.

Poslední krok v analýze s sebou nese porovnání nabídek stran ve vybraných oblastech života, resp. politiky.

2.3 Představení programů voličům

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal zákon o rozpuštění Poslanecké sněmovny 28. srpna. Ve stejnou chvíli také vyhlásil termín předčasných voleb, strany tak měly jistotu data, ke kterému se upínala jejich pozornost. Většina stran se však na nadcházející volby připravovala ještě před jejich (řádným) vyhlášením – např. komunisté a sociální demokraté již schválili kandidátní listiny, obě strany měly za sebou i zveřejnění svého programu voličům. KSČM svůj program nazvaný „Program pro budoucnost“ představila už 21. srpna, ČSSD ukázala voličům dokument zaštítěný heslem „Prosadíme dobře fungující stát“ jen o něco málo později – 24. srpna. Dne 27. srpna následovalo představení (bezejmenného) programu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. 2 ANALÝZA VOLEBNÍCH PROGRAMŮ

Jako další voličům své plány předestřela ODS, která 11. září zveřejnila první část svého programu „#Volím_pravici“. Další kapitoly strana uvolňovala postupně až do 1. října, kdy byla zveřejněna poslední. ODS se postupným odkrýváním programových kapitol snažila udržet si pozornost médií a voličů. Bezprostředně po ODS představila svůj program další vládní strana – TOP 09 („Víme, kam jdeme“).

Od 16. září měla veřejnost možnost seznámit se i s programem SZ a od 20. září s programem KDU-ČSL „Dáme zemi do pořádku“.

Jako poslední z analyzovaných stran představilo svůj program hnutí ANO. Stalo se tak 22. září, tedy jen o něco málo více než měsíc před otevřením volebních místností. Tento fakt poměrně ostře kontrastuje s červencovým datem, kdy se objevily první billboardy, na kterých se objevoval Andrej Babiš, které však původně neměly směřovat k předčasným volbám, jejich cílem bylo položit základ pro řádnou kampaň pro volby v roce 2014.

2

Avšak na rozdíl od ostatních stran, které své

programové dokumenty v průběhu srpna a září představily, nešlo v případě hnutí ANO o nální verzi dokumentu. Prakticky do bezprostřední blízkosti voleb ANO na základě průzkumů mezi voliči svůj program upravovalo, na což mj. upozornil server iDNES.cz 23. října (Pokorný 2013). Prováděné změny byly místy kosmetickými či rétorickými korekcemi (správa státu jako rmy vs. správa státu dobrým hospodářem po negativních reakcích upozorňujících na to, že stát je na rozdíl od rmy demokratickým zřízením), místy však docházelo i k věcným změnám (např. přístup ke zdravotnickým poplatkům či kapitoly o justici nebo úřednících). Andrej Babiš změny hájil jako vylepšování stávajícího dokumentu. Faktem však zůstává, že ANO je zřejmě prvním politickým subjektem v novodobé historii České republiky, který svůj program měnil i po jeho představení voličům.

3

2

ANO však nebylo jedinou politickou silou, která začala s kampaní skutečně velmi

brzy – už v červenci se objevily i billboardy KSČM, SPOZ či ČSSD.

3

O silné marketingové orientaci hnutí svědčí i způsob, jakým se formovalo a jakým

představovalo kandidáty. Zatímco dříve vznikaly politické strany na základě přihlášení se politiků k určitým myšlenkám, hodnotám a politikám, u ANO tomu bylo naopak. Nejprve se vytvořila skupinka „osobností“ kolem Andreje Babiše, kterým pak byl na základě průzkumů veřejného mínění vytvářen program. Na tuto skutečnost opakovaně upozorňoval mj. i Tomáš Lebeda (Pokorný 2013; Němec 2013).

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 201328

2.4 Rozsah a proporcionální zastoupení témat v programech

Nejrozsáhlejší program, resp. takový, který obsahoval nejvíce zakódovaných jednotek, předložily ODS (612) a TOP 09 (510). Naopak nejméně jednotek bylo zakódováno v již tradičně (srov. Eibl 2010) nejstručnějším programu KSČM (226). Programy ostatních stran obsahovaly mezi 300 a 400 zakódovanými jednotkami. Tabulka 2.1: Počet zakódovaných jednotek

ANO 352

ČSSD 382

KDU-ČSL 330

KSČM 226

ODS 612

SZ 379

TOP 09 510

ÚSVIT 252

Zdroj: autor

Nejčastěji zastoupenými tématy ve všech analyzovaných programech byly otázky spojené s ekonomikou, technologickým rozvojem a budováním infrastruktury na straně jedné a otázky týkající se nastavení sociálního systému, péče o kulturní dědi