načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Vnitřní kruh - Mari Jungstedtová

Vnitřní kruh
-15%
sleva

Kniha: Vnitřní kruh
Autor:

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
doručujeme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  279 Kč 237
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KNIHA ZLÍN
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-02-01
Počet stran: 280
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 275 stran
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Den inre kretsen
Spolupracovali: ze švédského originálu ... přeložila Karolína Kloučková
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788087497609
EAN: 9788087497609
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Na Gotlandu pracuje mezinárodní skupina studentů archeologie na vykopávkách starého vikinského přístavu. Zdá se, že vztahy mezi studenty jsou vynikající, pak však jedna ze studentek zmizí a záhy je objevena zavražděná. Stopy na jejím těle naznačují možnost rituální vraždy. Komisař Knutas se pouští do vyšetřování a na ostrov opět přijíždí i televizní reportér Johan Berg, aby případ sledoval a zároveň se pokusil vyřešit svůj milostný vztah. Třetí detektivní příběh ze švédského ostrova Gotland, ve kterém se komisař Knutas opět pouští do vyšetřování brutálních vražd.

Popis nakladatele

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřováním ocitá ve slepé uličce. Mezinárodní skupina studentů archeologie pracuje na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Uvolněná atmosféra je však náhle přerušena zmizením jedné ze studentek. Knutase tentokrát nečeká klidné léto. Může být mezi oběma událostmi nějaká spojitost? Události na ostrově opět sleduje televizní reportér Johan Berg. Podaří se mu na Gotlandu obnovit stálou redakci? A naplnit svou touhu po pevném vztahu s Emmou Winarvovou?

Další popis

Gotland uprostřed léta. Mezinárodní skupina studentů archeologie se potí na vykopávkách v místech, kde se právě odkrývá tisíc let starý vikinský přístav. Nálada mezi studenty je vynikající, téměř každý den pořádají společné večírky. Klid je však náhle přerušen zmizením Holanďanky Martiny Flochtenové. Kolují zvěsti o tajném milenci. Zanedlouho je studentka objevena mrtvá. Nahá, visící na stromě. Stopy na těle poukazují na rituální vraždu.

Komisař Knutas zahajuje vyšetřování mezi blízkými zavražděné. Kdo je ten tajemný milenec? A jaký je význam znamení na mrtvém těle? Možná existuje nějaká souvislost s bestiální vraždou koně, která před nedávnem pobouřila veřejnost. Komisař s celým týmem usilovně pátrá. Vrah ale brzy zaútočí znovu.



Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Mari Jungstedtová - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Vnitřní kruh" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Copyright © Mari Jungstedt 2005

Published in agreement with Stilton Literary Agency

Translation © Karolína Kloučková 2013

ISBN 978-80-87497-60-9


11

Pondělí 28. června

Lány rozkvetlé řepky se táhly od kostela ve Fröjelu dolů

k moři jako zelenožluté koberce. Na jednom okraji bylo

vidět nesourodou skupinku lidí. Nad vzrostlou trávou

se občas objevila hlava některého z jejích členů, který se

zvedl, aby si protáhl bolavé údy nebo aby změnil polohu.

Bílá kšiltovka, slamák, uvázaný šátek, dlouhé vlasy, které

si někdo přidržel na temeni ve snaze se nakrátkoochladit, aby se vzápětí stejně svezly zpátky na ramena. A za

nahrbenými zády třpytící se hladina moře jakonekonečná, blankytně modrá naděje. Mezi rudými vlčími máky

bzučeli čmeláci a vosy a obilí se vlnilo v závanechlehkého vánku. Jinak stál vzduch téměř bez hnutí. Na Gotland

dorazila oblast tlakové výše z Ruska a na ostrově sedržela už týden.

Dvacítka studentů archeologie metodicky pracovala na vykopávkách toho, co před tisícem let bývalo vikinským přístavem. Byla to těžká práce vyžadující značnou trpělivost.

Holanďanka Martina Flochtenová seděla na bobku ve své šachtě a archeologickou lopatkou škrabala mezikameny a hlínou. Pracovala s drobným nástrojem horlivě, ale opatrně, aby nepoškodila případný nález. Občas zvedla některý kámen a hodila ho do plastového kýble předsebou.

Konečně to začalo být zábavnější. Po několika týdnech bezvýsledné práce se před pár dny za svou námahu konečně dočkali odměny. Martina objevila několik stříbrných mincí a skleněných korálků. Vědomí, že drží vruce předmět, kterého se od devátého či desátého století nikdo nedotkl, ji pokaždé znovu silně zasáhlo. Začala si představovat, jak asi lidé v těchto místech žili: Jaká žena asi nosila tyhle korálky? Co byla zač a co se jí honilo hlavou?

Martina patřila mezi zahraniční účastníky kurzu. Cizinců byla asi polovina. Byli tu dva Američané, jedna Britka, jeden Francouz, jeden kanadský indián, několik Němců a jeden Australan, Steven. Zastavil se tady během své cesty kolem světa. Steven objíždí archeologicky zajímavá místa po celé zeměkouli. Jeho otec je podlevšeho hodně bohatý, takže si Steven může dělat, co se mu zachce. Martina sama studuje archeologii na univerzitě v Rotterdamu a dozvěděla se tam o archeologickýchmetodických kurzech, které pořádá vysoká škola ve Visby. Bude si za něj doma v Holandsku moct započítat deset studijních kreditů. A Martina je navíc napůl Švédka. Její matka se narodila na Gotlandu, ale Martina žila odnarození s rodiči v Holandsku. Jezdívali sice na ostrovpravidelně každé prázdniny a tradici zachovali i po tom, co její matka před pár lety zahynula při dopravní nehodě. Ale možnost strávit na Gotlandu delší dobu a věnovat se tu právě tomu, co považuje za nejúžasnější na světě, to byla šance, kterou si rozhodně nechtěla nechat ujít.

Až doposud překonával průběh pobytu veškerá očekávání. Mezi účastníky panovala dobrá nálada, většina jich byla přibližně jejího věku, kolem dvacítky, i když někteří byli starší: jednomu z Američanů, Brucovi, bylo přes padesát a držel se trochu stranou. Říkal, že pracuje jako datový technik, ale archeologie je jeho největším koníčkem. Britku odhadovala Martina kolem čtyřicítky, působila dost svérázně.

Tohle prolínání švédského s mezinárodním se jí moc líbilo. Vztahy ve skupině byly srdečné. Často všichnivybuchli hlasitým smíchem, když vtipkovali o technicepráce jednotlivých účastníků nebo o proměnlivě úspěšném úsilí konečně něco nalézt. Chudinka Katja z Göteborgu zatím neměla štěstí na nic jiného než na zvířecí kosti,kterých bylo všude plno. Zdálo se, že v její šachtě asi ani nic jiného nebude, ale práci bylo i tak třeba dokončit. A tak tam seděla den za dnem, potila se a pořád nicnenacházela. Martina jí moc přála, aby se směla brzy přesunout do jiné šachty.

Archeologický kurz začal dvěma týdny teorie vbudově vysoké školy ve Visby a pokračoval osmitýdenní praxí na vykopávkách ve Fröjelu na západním pobřeží ostrova. Vzhledem k tomu, že Martinu tolik zajímalo právě vikinské období, nemohlo to být lepší. V dané doběbyla patrně osídlena celá okolní oblast. Běhemuskutečněných vykopávek tady už byly objeveny nálezy z období od rané doby vikinské v 9. století až po samý konecepochy ve 12. století. Oblast, kde účastníci kurzu pracovali, zahrnovala přístav, osadu i několik pohřebišť. A protože nacházeli množství závaží a stříbrných mincí, muselo tu být i skutečné tržiště.

Steven dřepící ve vedlejší šachtě náhle vykřikl. Všichni se k němu rozběhli. Právě pracoval na odkrytí lidskékostry a objevil kousek čehosi, co považoval za bronzovou přezku, kterou měla kostra nyní v oblasti krku. Vedoucí vykopávek Staffan Mellgren opatrně slezl dolů došachty a natáhl se do kbelíku s nástroji pro menší kartáček. Opatrně odstraňoval zbytky hlíny a po několika minutách uviděli celou sponu. Účastníci kurzu se shromáždili okolo šachty a fascinovaně pozorovali, jak se zachovalá spona začíná kousek po kousku znovu objevovat nadenním světle. Entuziasmus vedoucího kurzu byl nakažlivý.

– Úžasné! vydechl. Je fantasticky zachovalá. Jehlice neporušená, a vidíte tady ty ornamenty?

Mellgren vzal do ruky ještě drobnější štěteček alehkými tahy sponu dočistil. Ukázal štětcem na horní část předmětu.

– Touhle sponou se zapínala vnitřní vrstva oděvu,kterou lidé nosili přímo na těle. Když budeme mít štěstí, objevíme u ramene ještě jednu větší. Takže se zase pusť do práce.

Povzbudivě kývl na Stevena, který vypadal hrdě aspokojeně.

– Buď opatrný a nestoupej si moc blízko ke kostře. Může tady toho být víc.

Ostatní se s novou chutí vrátili k práci. Vědomí, žemohou v každém okamžiku narazit na něcopozoruhodného, jim dodávalo sílu.

Martina pokračovala v kopání. Asi za hodinu bylonačase vyprázdnit kbelík. Přešla k jednomu z velkých sít a opatrně na něj vysypala obsah nádoby. Síto tvořilavelká dřevěná bedna se dnem z husté síťoviny. Celá bedna spočívala na železných tyčích, díky kterým bylo možné posouvat ji dopředu a dozadu. Martina uchopila dřevěné rukojeti po obou stranách a začala silnými pohybyposunovat bednu tam a zpět. Byla to těžká práce. Po několika minutách byla úplně zpocená. Když prosela většinunečistot, pozorně prohlížela zbytek materiálu v bedně, aby nepřehlédla nic hodnotného. Nejdřív zpozorovalazvířecí kost a potom ještě něco. Byl to malý kovový předmět, zřejmě hřebík.

Nic se nesmí vyhodit, všechno je třeba uchovat azdokumentovat, protože po nich už to tady znovu nikdopřekoávat nebude. Jednou prozkoumaná oblast je navždycky „zničená“, a proto musí archeologové maximálněodpovědně uchovat všechno, co může vypovídat o tom, jak lidé v daných místech žili.

Musela si na pár minut odpočinout. Měla žízeň a zašla si do batohu pro láhev vody. Sedla si na dřevěnou bednu, která tu ležela dnem vzhůru, pokoušela se masírovat si ramena a pozorovala ostatní. Všichni soustředěněpracovali, někteří vkleče, další v podřepu a někteří dokonce leželi na okraji šachty na břiše a horečně prohledávali tmavou půdu.

Cítila Markův pohled, ale nedala to na sobě znát. Její city pařily jinému a nechtěla, aby si dělal falešné naděje. Byli dobří kamarádi a to jí stačilo.

Jonas, sympatický kluk ze Skåne s kroužkem v nose a pirátsky uvázaným šátkem na hlavě, zpozoroval jejípokus o masáž.

– Bolí tě ramena? Mám tě namasírovat?

– Jo, díky, odpověděla Martina švédsky. Zvláštněznějící rodný jazyk své matky ovládala jen trošku a měla chuť si švédštinu procvičovat, i když všichni okolo mluvili plynně anglicky.

Jonas byl jedním z jejích nejlepších kamarádů v celém kurzu a dobře si rozuměli. Cenila si jeho ochoty, i když tušila, že za tím není jenom starost o její bolavá ramena. Pozornost, kterou jí někteří mužští účastníci kurzuvěnovali, byla příjemná, ale ve skutečnosti se o ni nijak zvlášť nestarala.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist