načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Vnímání srdcem - Stephen McKenzie

Vnímání srdcem
-11%
sleva

Kniha: Vnímání srdcem
Autor:

Za hranice všímavosti - objevte svůj skutečný život
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  319 Kč 284
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ANAG
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201806
Počet stran: 190
Rozměr: 235,0x151,0x16,0 mm
Úprava: tran : ilustrace
Spolupracovali: z anglického originálu Heartfulness. Beyon mindfulness - finding your real life přeložila Julie Tesla
Hmotnost: 0,29kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7554-154-3
EAN: 9788075541543
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Všímavost se v poslední době stala každodenní součástí běžného života mnoha lidí a roste počet těch dalších, kteří ji do svých životů zapojují. Stala se tak celosvětovým trendem. Naplňte své srdce prostřednictvím všímavosti
Stephen McKenzie, učitel všímavosti, nás přivádí zpět k jejím kořenům – propojení srdce s všímavostí se proměňuje v naplněnost srdce. Jasně ukazuje, jak žít naplněný život. Být srdečný znamená být plně propojený – sám se sebou a s ostatními lidmi, a tudíž žít naplno, šťastně, bez stresu a v míru. Tato kniha pojednává o nepřízni osudu, humoru, poznání, laskavosti, lásce a naději mezi ostatními a je doplněna cvičeními.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7/“."/“

43%$&.

Dr. STEPHEN MCKENZIE

;")3"/*$&.*74“."7045*

0#+&75&476+4,65&$/:;*705


Všechna práva vyhrazena. Tato publikace a  všechny její části jsou

chráněny autorskými právy. Žádná část této publikace nesmí býtroz

množována, uložena v  rešeršním systému nebo dále předávána, a  to

v  jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky,

kopírováním, nahráváním apod., bez předchozího písemnéhosouhla

su vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky

v  souvislosti s  touto publikací, muže být vystavena trestnímu stíhání

a vymáhání náhrady za způsobenou újmu.

Ačkoliv má tato kniha sloužit jako zdroj všeobecných informací a její

obsah byl zpracován s maximální pečlivostí, nezohledňuje individuální

okolnosti a  nenahrazuje profesionální poradenství. Využití těchto

informací závisí na  vlastním uvážení čtenáře. Autor, nakladatel ani

distributoři nenesou žádnou zodpovědnost za  jakoukoliv újmu,

nároky či jednání, které mohou vzniknout v závislosti na informacích

obsažených v této knize.

Původně vyšlo jako Heartfulness. Beyond mindfulness – fi nding

your real life v nakladatelství Exisle Publishing Pty Ltd, Wollombi,

Australia

Copyright © 2016 in text: Dr Stephen McKenzie

Dr. Stephen McKenzie si vyhrazuje morální právo být označován

za autora tohoto díla.

Design: Big Cat Design

Fotografi e na obálce © shutterstock.com

Překlad © Julie Tesla, 2018

© Nakladatelství ANAG, 2018

ISBN 978-80-7554-154-3


0CTBI

$w¡45

0CKFWPW¡O¬WO¬N¡O¬TSEDFN

BQSPDwUPTUPK¬[BUP

1 Objevte svůj počáteční potenciál vnímání srdcem 12

2 Domov je tam, kde je vaše vnímání srdcem 16

3 Spojení srdce a všímavosti 23

4 Jak vypadá vnímání srdcem a jaké je? 29

$w¡45

4UF[LZWFEPVD¬

LWO¬N¡O¬TSEDFN

5 Laskavost 46

6 Nepřízeň osudu 56


7 Humor 68

8 Spokojenost 86

9 Láska 99

10 Odvaha 118

11 Vědění 132

12 Naděje 153

13 Kreativita 165

$w¡45

/PW ̈PC[PSZWO¬N¡O¬

14 Návrat domů k vnímání srdcem 182

15 Objevte svůj nový potenciál vnímání srdcem 185

16 Další zdroje k rozvíjení vnímání srdcem 188


7/“."s/“43%$&.

14

Test poĀáteĀního potenciálu vnímání srdcem

Než se vydáme na  cestu domů k  vnímání srdcem, vyplňte prosím tento test

vašeho počátečního potenciálu, který vám pomůže zjistit, co byste měli vědět

o sobě i ostatních.

Každou otázku ohodnoťte číslem od 1 (vůbec) do 10 (naprosto).

Čím upřímnější budete, tím bude test směrodatnější.

1. Jak moc jste laskavý/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2. Jak snadno se vyrovnáváte s nepřízní osudu?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

3. Jak velký máte smysl pro humor?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

4. Jak jste šťastný/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

5. Jak jste láskyplný/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

6. Jak jste odvážný/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

7. Jak jste vzdělaný/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


15

Objevte svůj počáteční potenciál vnímání srdcem

8. Jak jste optimistický/á?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

9. Jak jste kreativní?

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

SpoĀítejte si svĪj poĀáteĀní potenciál vnímání srdcem

1. krok: Sečtěte body, které jste získali u každé otázky.

2. krok: Své skóre odečtěte od čísla 90.

Čím vyšší je vaše výsledné skóre, tím větší je váš potenciál rozvinout svévní

mání srdcem. Po přečtení této knihy si můžete test udělat znovu, abyste zjistili,

zda se něco změnilo.


7/“."s/“43%$&.

20

Všechny cesty nakonec vedou domĪ...

Domov je tam, kde jsi ty.

Emily Dickinson, „Where Thou Art, That Is Home“ (česky dosud nevyšlo)

Nedělejte si starosti, pokud nevíte, co je s vaším životem v nepořádku,a nedělejte si starosti ani tehdy, pokud to víte. A  neznepokojujte se, pokud si starosti děláte, naše mysl je prostě taková a  jen dělá svou práci  – je to továrna

na  starosti.

Ve svém srdci můžeme znovu nabýt ráj žití. Jak? Jak se dá získat zpět něco, o co jsme sami sebe okradli? Jak můžeme být opravdu šťastní, spokojení, klidní a také skutečně produktivní, když žijeme v době, v níž jsou náboženství zastaralá, filozofi e choré a rodiny nemoderní, v níž medicína ztratila srdce, Bůh je nepochopený, psychiatrie šílí, právo ztrácí přitažlivost, věda přichází o své kouzlo a Oprah odešla do důchodu...? Co bude dál?

Existuje cesta k  utrpení i  cesta ven. A  cesta ven je na  tom posledním místě, kde bychom ji hledali – spočívá totiž v naší cestě dovnitř, do lidského srdce.

Naše cesta domĪ – devďt stezek vedoucích

k vnímání srdcem

Jestliže vnímáme srdcem, pak jsme plně naživu a  žijeme ve  světle, lehkosti

a radosti. K vnímání srdcem vede devět stezek, na něž se nyní zaměříme:

• laskavost,

• nepřízeň osudu,

• humor,

• spokojenost,

• láska,

• odvaha,

• vědění,

• naděje,

• kreativita.

KAPITOLA 3

Spojení srdce

a všímavosti

Všímavost znamená mnohem víc než jen prožívání

přítomného okamžiku. Musíte ho prožívat s jasnou

myslí v hodnotícím režimu – tehdy z ní moudrý

ochránce v naší mysli udělá ryzí všímavost, protože

všímavost byla v ryzím slova smyslu vždycky strážcem

mysli... proti falešným myšlenkám a rušivým

podnětům. Potřebujete hodnotící aspekt, ten je

velice důležitý. Jen setrvávat v přítomnosti s rušivými

podněty nestačí! To, čemu se říká všímavost,

by v takové znehodnocené formě dlouhodobě

nefungovalo.

Dr. Jeffr ey Schwartz – z rozhovoru s autorem v pořadu Život, co z něj budu mít?

Rádio The Pulse, 94,7 FM, prosinec 2014/“."s/“43%$&.

34

N ďkolik nám blízkých pĢíkladĪ

Lidé, které známe

Vzpomeňte si na někoho, kdo vnímá srdcem nebo alespoň vnímá srdcem víc

než vy (nebo si to myslíte). Jaké je jeho tajemství? Co ten člověk má, co vám

chybí nebo si myslíte, že vám chybí? Má něco takového? Má něco, co máte i vy,

ale on to má déle? Nebo se tomu méně brání?

Jakmile poznáme hodnotu vnímání srdcem, musíme ji najít a pěstovat – a nejlepším způsobem, jak v sobě něco najít, může být najít to u jiných

lidí. Všichni známe někoho, kdo alespoň občas vnímá srdcem. Možná to byl

nebo je náš rodič či jiný příbuzný, blízký přítel, manžel, kolega z  práce nebo

někdo jiný, koho dobře známe. Možná je to někdo, kdo dokáže navázat spojení

s ostatními, kdo je vlídný, láskyplný, vtipný nebo moudrý – bez ohledu na to,

co se mu děje.

Je možné, že osobu, která alespoň občas vnímá srdcem, nepotkáváte často

nebo jste ji nepotkali nikdy. Možná je to někdo, koho neznáte osobně, ale víte

o něm, například představitel nějaké organizace nebo systému životnímoudrosti nebo čehokoliv, k čemu máte nějaký vztah. Může to být papež, dalajláma

nebo jiná slavná moudrá osoba, za jejíž vystoupení platíte nebo ji zdarmasledujete v televizi. Může to být člověk, u nějž si kupujete chleba nebo pivo,člověk, který vám je prodává s úsměvem, jímž k vám z hloubi promlouvá, a který

se na vás usmívá bez ohledu na to, co prožívá... Může to být kdokoliv... Můžete

to být i vy.

Když víme, jak vypadá vnímání srdcem u druhých, pomůže nám to poznat

ho v sobě. Vnímání srdcem je cestou ven z komplikací, nikoliv k nim,netrapte se proto tím, zda kolem sebe vidíte nějaký příklad vnímání srdcem ani zda

dokážete popsat, proč tomu tak je. Vnímání srdcem nám koneckonců nijak

nepomůže, pokud nejdeme sami sobě příkladem, protože řešení druhých jsou

jejich řešení a  všichni máme jedinečnou životní příležitost najít svou vlastní

stezku k vnímání srdcem. Děti

Pokud si myslíte, že nedokážete najít dobrý živoucí příklad vnímání srdcem

ani jím sami být, najděte příklad, který je tak běžný a evidentní, že honemůžete přehlédnout.

Malé děti jsou přirozeně vnímavé, protože životním podmínkáma nastavení našeho světa ještě nejsou vystaveny dost dlouho na to, aby o toto vnímání přišly. Pokud malé dítě požádáte, aby vás naučilo umění srdce, pravděpodobně vám na  intelektuální úrovni nepomůže. Pokud s  ním ale budete mluvit jeho vlastní řečí  – řečí otevřeného, neomezeného, obdivného a  obdivuhodného spojení na  hlubší úrovni, než je jazyk  –, pravděpodobně vám dá živou lekci toho, co znamená být dokonale otevřený, plný radosti a  spojený s  druhými a jaké to je vnímat srdcem a být plně naživu.

Krátký pĢíbďh

Když byly mé dceři Mirandě asi 2 roky, vzal jsem ji do kostela na uzdravovací setkání pro veřejnost. Tehdy už chodila poměrně zkušeně, ale ještě to pro

ni nebylo něco běžného a nudného. Bylo to pro ni nové, stejně jako všechno

ostatní. Vyrazili jsme spolu na onu akci a já jsem byl z nějakého důvodupříliš starý na to, abych pro ni měl pochopení, když si sedla do trávy a začala si

hrát s tobolkami eukalyptu. Její chování mě rozzlobilo, protože ostatní lidé,

které znám, mají obvykle mnohem pragmatičtější styl chůze. Rozzlobilo mě

něco, co moje mysl vnímala jako přerušení naší potřeby udělat další věc,kterou jsme měli v plánu, a co ve skutečnosti nebylo důležité. Pak jsem si však

vzpomněl na všímavost a začal ji uplatňovat v praxi – sedl jsem si do trávy

vedle Mirandy a přidal se k jejímu eukalyptovému dobrodružství. Přišlo mi to

vhod, jelikož jsem v té době o všímavosti psal knihu. Soustředění na tobolky

namísto vlastních myšlenek o takzvaném zpoždění bylo projevem všímavosti;

motivace navázat spojení s jinou bytostí s lidskou potřebou však byla známkou

vnímání srdcem.

Živoucí pĢíklady devíti stezek vedoucích k vnímání srdcem

Laskavost

Gautama Buddha

Gautama řekl, že není „Buddhou z kamene“. Je snadné nebýt zasažen utrpením

druhých, pokud nám na  nich nezáleží. Není už ale tak snadné nebýt zasažen

utrpením těch, na  nichž nám záleží dost na  to, abychom svůj život zasvětili

Jak vypadá vnímání srdcem a jaké je?


7/“."s/“43%$&.

40

Odvaha

Gautama Buddha

Co jiného je odvaha než opustit všechno kromě silné touhy najít hlubšía přenositelnou pravdu o lidském štěstí?

Máří Magdalena

Máří je v evangeliích popisována jako osoba, která měla dost odvahy na to, aby

stála při Ježíšovi v době jeho utrpení a smrti i aby poté stála sama za sebou.

Marcus Aurelius

Velká odvaha Marca Aurelia nespočívala v jeho schopnosti úspěšně čelitpolitickým i  vojenským nepřátelům a  zvítězit nad nimi, ale v  jeho schopnosti

postavit se omezením, obavám a pochybám vlastní mysli a zvítězit nad nimi.

Nelson Mandela

Zjistil jsem, že odvaha není absence strachu, ale vítězství nad ním. Statečný člověk

není ten, který necítí strach, nýbrž ten, který tento strach překoná.

Oprah Winfrey

Co jiného než odvaha je překonat extrémně chudé a těžké dětství a stát sepravděpodobně nejmocnější ženou světa, rozhodně však jednou z těch s největším

duchovním vlivem?

Někdo, koho znáte...

Kdo z vašich známých žije odvážně? Vďdďní

Gautama Buddha

Gautama věděl, co je opravdu důležité (kdo skutečně jsme), protože dokázal

zapomenout na to, co je nedůležité (kdo si myslíme, že jsme).

Máří Magdalena

Máří se osobně znala s Kristem a znala i jeho poselství, že království nebeské

se nachází uvnitř nás. Víme-li, kdo opravdu jsme, můžeme k tomuto poznání

pomoci i ostatním.

Marcus Aurelius

Marcus Aurelius věděl, co bylo a je důležité a co bylo a je nedůležité. Jako všichni

fi lozofi čtí velikáni věděl, že to nejdůležitější je znát sebe sama a to, co nási druhé činí šťastnými a spokojenými – něco, co je hlubší a cennější než naše mysl.

Co kdyby se vám zhroutil svět,

nebo by to tak alespoň vypadalo?

Co kdybyste přišli o něco zdánlivě životně důležitého

a nenahraditelného, jako je práce, vztah nebo zdraví?

Co kdybyste přišli o srdce?

Je to konec, nebo začátek?

Německý fi lozof Friedrich Nietzsche pronesl slavný výrok „co mě nezabije, to

mě posílí“. Tento princip se využívá také jako účinná látka při imunizaci proti

nemocem, jako jsou plané neštovice a  tuberkulóza, v  homeopatii a  při léčení

kocoviny stylem „čím ses rozbil, tím se napravíš“. U  všech těchto procedur

dostaneme malou dávku něčeho, co by nám ve  větší dávce ublížilo, což nás

posílí, abychom byli vůči plné verzi imunní. Funguje to stejně i u nepřízněosudu? Mohou nám věci, které bychom si nikdy nevybrali – například extrémně

obtížná životní situace – ve skutečnosti přinést prospěch tím, že nám dají větší

hloubku, empatii a  odolnost? Může nás nepřízeň osudu donutit najít cestu

domů ke svému ztracenému srdci a vnímání?

Mnoho věcí nemá na  první pohled jasný smysl a  neexistují na  ně snadné odpovědi. Má nepřízeň osudu a utrpení, k němuž může vést, nějakýneviditelný pozitivní smysl? Musí nepřízeň osudu vést k  utrpení? Pokud ne, můžeme se z rozdílu mezi tím, kdy k němu vede, a kdy ne, nějak poučit? Může nám být nepřízeň osudu nějakým velice záhadným způsobem prospěšná?

Známý kardinál George Pell a ještě známější ateista Richard Dawkinsspolu kdysi v televizi vedli debatu, která se proměnila spíš v intelektuální hádku. Během ní kdosi v publiku položil kardinálu Pellovi těžkou otázku: „Pokudexistuje Bůh a pokud všechno stvořil, proč stvořil utrpení?“ Kardinál Pell uznal, že to je známý kámen úrazu, a  Richard Dawkins jej zdvořile nechal, aby se s tím vypořádal sám. Kardinál odpověděl, že utrpení pro nás může být dobré: jakýmsi hlubokým a  záhadným způsobem nám může pomoci vyrůst v  to, co skutečně jsme.

Pokud je to pravda, možná mohou být některé formy utrpení alespoň pro někoho určitým způsobem dobré a možná nám utrpení dokáže pomoci sespojit s  druhými lidmi, se skutečným smyslem života a  s  životním potenciálem. /“."s/“43%$&.

64

Uzdravení hlavy státu

Nově zvolená hlava známého státu měla svou práci ráda. Řídit

stát může být úžasně naplňující a tento konkrétní vůdce si to

řádně užíval. Být při své činnosti sledován miliony dalších lidí

má ovšem i svá proti – jako tomu je u všech veřejných funkcí.

Nakonec prohrál zdánlivě neprohratelné volby a v důsledkutohoto neštěstí, jak tuto situaci chápal, se u něj objevila deprese.

Na zdánlivou nepřízeň osudu zareagoval nyní už bývalý vrcholný

představitel státu tak, že začal vnímat srdcem a zjišťovat, co ji

způsobilo. Tento účinný proces refl exe mu nakonec otevřelsrdce a pomohl mu otevřít srdce i mnoha jiných lidí, když se stalředitelem významné národní organizace zaměřené na zlepšování

duševního zdraví. Organizace pomáhá lidem s duševnímichorobami, poskytuje jim o jejich nemocích informace, zvyšujepovědomí veřejnosti o tomto tématu a zkoumá nové způsoby léčby. Dalšími dvěma příklady potenciálních přínosů nepřízně osudu jsou dvavýjimeční američtí prezidenti.

Rooseveltovo zrání

Když bylo Franklinu Rooseveltovi 39 let, onemocněl dětskou

mozkovou obrnou. Tento stav mohl znamenat konec jehoslibné politické kariéry či jejího rozvoje. V roce 1933, dvanáct let

poté, co se u něj obrna projevila a skončil na vozíku, bylRoosevelt zvolen prezidentem Spojených států a poté sloužilúctyhodná tři období. A nejen to – úspěšně Spojené státy vyvedl ze dvou

největších krizí: hospodářské krize a druhé světové války. Lidé,

kteří ho znali už před onemocněním, byli přesvědčeni, že se

významným prezidentem nestal navzdory svému nešťastnému

fyzickému postižení, nýbrž díky němu.

11

Jeho nemoc ho ukáznila.

Robert Jackson, soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických

Humor

Humor

Typ Element Charakteristika

sangvinik vzduch odvážný, optimistický, hravý, lehkovážný

cholerik oheň ambiciózní, vůdcovský, neklidný, vznětlivý

melancholik země sklíčený, tichý, analytický, vážný

flegmatik voda klidný, přemýšlivý, trpělivý, vyrovnaný Časem začalo být slovo „humor“ spojováno s  „dobrou náladou“  – a  dobře naladění možná můžeme být všichni (tak jako sangvinici nebo i  fl egmatici), pokud se dokážeme zbavit části své ctižádosti, neklidu, hněvu, sklíčenosti,přílišného analyzování a vážnosti.

Humor, nebo alespoň určitý druh humoru, souvisí s důvtipem, jehožanglický ekvivalent „wit“ má původ ve staroanglickém slově znamenajícímchápání, duševní schopnosti či vědomí a je příbuzný se slovem „wisdom“ (moudrost). Moderní význam anglického výrazu „wit“ jako „schopnosti spojit dohromady myšlenky a  vyjádřit je zábavným způsobem“ byl zřejmě prvně zaznamenán ve 40. letech 16. století.

1

Jak důvtip, tak i humor může vyžadovat jiný pohled na věci. Už jste někdy v životě viděli, jak se něco čím dál víc zhoršuje, a pak jste se najednou začali cítit lépe, protože situace vypadala tak příšerně, až byla směšná? Možná jste pocítili náhlou lehkost, protože vaše reakce na  to, co se vám děje, byla tak negativní, že jste to museli utnout. Je možné, že když jste pocítili lehkost,spatřili jste světlo, protože jste se na temnotu dívali jinak. Možná nás humor stejně jako láska osvobozuje od toho, co si myslíme./“."s/“43%$&.

80

P Ģínosy humoru

Humor je zdaleka nejdůležitější aktivitou lidského mozku.

Edward de Bono

Humor je protilátkou proti všem chorobám.

Patch Adams Některé populární výklady vědecké výzkumné literatury se ne vždy shodují s  jejím vědeckým výkladem. Existuje například populární názor, že dospělí se smějí méně často než malé děti. To může být klidně pravda; neexistuje pro to ale žádný pádný vědecký důkaz. Je ovšem vědecky dokázáno, že se na  veřejnosti dospělí smějí méně často než děti. To vypovídá něco zajímavého o  tom, co se stane, když dospějeme, a  o  co můžeme přijít. Mark Chapell

4

studoval 15 824 dětí, adolescentů, mladých dospělých, dospělých ve středním

věku a starších dospělých a zjistil pokles v usmívání na veřejnosti napříčvěkovými skupinami. Připisoval to zvýšení „emočních regulací“ v  průběhu času.

Ve skutečnosti to může znamenat, že my dospělí cítíme rostoucí potřebu brát

se vážně, být „dospělí“. Vezmeme-li v  potaz vědecky prokázané a  evidentní

přínosy humoru pro nás samotné i naše vnímání srdcem, je to tak k pláči, až

je to k smíchu!

Časté usmívání je náš přirozený stav, stejně jako smích a  dobrá nálada. Když si uvědomujeme své přirozené vnímání srdcem, chrání to a posiluje naši přirozenou dobrou náladu, a  když si uvědomujeme svou přirozenou dobrou náladu, chrání to a  posiluje naše přirozené vnímání srdcem. Humor a  smích udržují náš vnitřní klid a  pomáhají nám vrátit se k  němu. Jsou přirozenými protilátkami proti stresu, a dokonce i proti emoční a fyzické bolesti – mají pro nás totiž významné přínosy:

• Zdravotní přínosy:Zdravotní přínosy: Humor uvolňuje endorfi ny (přirozená

analgetika v našem těle) a povzbuzuje imunitní systém tím,

že zvyšuje hladinu T-lymfocytů a snižuje hladinu kortizolu.

Odbornice Wilkins a Eisenbraun

5

zjistily, že nezáleží

na tom, který ze tří hlavních výše popsaných typů humoru

použijeme, všechny totiž mají významný fyziologický přínos.


87

Jaký je to pocit být spokojený?

Cítíte se tak teď?

Cítili jste se tak někdy?

Jaký je to pocit být nespokojený?

Cítíte se tak teď?

Cítili jste se tak někdy?

Jaký je rozdíl mezi spokojeností a nespokojeností?

Spokojenost není tak moderní jako uvolnění od stresu ani tak sexy jakoosvícení. Kolik generálních ředitelů zveřejňuje zprávy o tom, že ve fi rmě za poslední

fi skální rok stoupla spokojenost? Kolik čtenářů knih a účastníků kurzůosobního rozvoje chce být na konci knihy či kurzu spokojenější než na začátku? Kolik

pracovníků se propracovává ke spokojenosti? Kolik škol vyučuje spokojenost?

Kolik dětí vám řekne, že chtějí být spokojené, až vyrostou?

Musíme si uvědomit, že jsme-li spokojení s  tím, co máme, máme všechno – pak pochopíme velkou životní ironii i příležitost. Až přestaneme hledat

život, lásku a důvody, proč cítit lásku k životu, někde tam venku, uvědomíme si, že to všechno máme uvnitř, vždycky jsme to měli a vždycky mít budeme.

Někdejší mesiáš Džiddú Krišnamúrti jednou uvedl svou přednášku v Indii

před početným publikem slibem, že jim na  konci prozradí tajemství štěstí.

Na  světě není mnoho bývalých mesiášů, díky čemuž je Džiddú Krišnamúrti

a jeho tajemství ještě výjimečnější. Krišnamúrti byl jinak vcelku obyčejnýchlaec z jihu Indie, v němž byl na začátku 20. století „odhalen“ moderní mesiáš.

Toto „odhalení“ měla na svědomí Annie Besant, druhá předsedkyně Teosofi cké

společnosti, organizace, která se snaží spojit fi lozofi i a náboženství jakokomlementární cesty k  obecné životní pravdě. V  roce 1912 odešel Krišnamúrti

ve věku 17 let do mesiášského důchodu a následujících 74 spokojených letprožil jako obyčejný velký myslitel, spisovatel, řečník, učitel a odborník na životní

moudrost.

Slíbit obecenstvu tajemství štěstí je skvělý způsob, jak ho přimět zůstat až

do konce přednášky. V této kapitole o spokojenosti to můžeme udělat stejně,

protože je to stejné tajemství.


7/“."s/“43%$&.

96

Spokojený doma i jinde

Zafod Bíblbrox z Restaurantu na konci vesmíru od Douglase Adamse

je takový normální dvouhlavý extravagantní prezident Galaxie.

Galaxii ovšem ve skutečnosti řídí někdo, kdo vede naprosto

obyčejný život, každé ráno se probouzí v obyčejném domě

na obyčej né planetě a dělá víceméně stále to samé, například

obyčejná rozhodnutí o tom, jak má vesmír pokračovat.Skutečný vládce si užívá všechno, co se v jeho obyčejném životěodehrává, i svá obyčejná rozhodnutí. Prožívá je, jako by to bylo

poprvé, a tudíž je s nimi naprosto spokojený. Existuje také mnoho skvělých reálných příběhů o  moci spokojenosti spojené s vnímáním srdcem. Zde je několik mých oblíbených:

Spokojený

významný teoretický fyzik...

Stephen Hawking nebyl žádný obyčejně významný teoretický

fyzik. Byl to mimořádně významný teoretický fyzik, a to díky své

výjimečné schopnosti učinit komplikované skutečným a skutečně zajímavým. Často někoho považujeme za inteligentního,

protože říká věci, jimž nerozumíme; skutečná inteligence však

spočívá v tom rozumět věcem dost dobře na to, abychom pochopili jejich jednoduchost a vysvětlili ji těm, kteří ji zatímnechápou. Stephen Hawking nám vysvětlil čas a věčnost, téměř

nekonečně velké (klasická fyzika) i téměř nekonečně malé

(kvantová mechanika). Byl spokojený nejen s tím, že je velkým

teoretickým fyzikem; byl spokojený i se svým životem. Trpěl

vážnou nemocí, která ho před mnoha lety upoutala na vozík

a způsobila, že mohl mluvit pouze prostřednictvím hlasového

syntetizátoru. Neprobudilo to v něm však vztek, zahořklost,zlobu, obviňování ani zoufalství; dovedlo ho to ke spokojenosti:

„Co víc bych si mohl přát?“

Láska

Láska nám může připadat vzácná jako diamant: je výjimečná, můžeme o ni přijít a musíme o ni usilovat, a když ji najdeme, musíme si ji střežit, obdivovat ji, zpívat o  ní a  psát o  ní sonety. Láska je ovšem ve  skutečnosti vzácná jako východ a západ slunce – je všude a pro každého. Máme ji neustále, jsmeneustále v jejím dosahu, ať už si myslíme cokoliv.

Láska je naše esenciální věčné bytí: je to srdce a  duše vesmíru i  našeho zdánlivě individuálního kousku z  něj. Naší největší životní chybou je myslet si, že jsme ji ztratili. Ve skutečnosti jsme k ní však jen ztratili přístup, protože naše mysl ztratila kontakt s něčím hlubším, než je ona sama – s naším vlastním srdcem a s kolektivním srdcem. Je lepší přijít o rozum než o srdce, jakmile totiž ztratíme to, co je podle nás důležité, získáme to, co je skutečně důležité.

Lásku sice nemůžeme ztratit, ale můžeme zapomenout, kde jsme ji nechali. Stává se to, když si ji spleteme s pouhou kapkou v moři lásky. Pak po nítoužíme tak moc, že zapomeneme, že je to jen jedna kapka. Tato iluze vytvořená naší myslí se může projevit zoufalstvím ze vztahu, který se nám z jakéhokoliv důvodu rozpadl, nebo úzkostí či frustrací z vlastní neschopnosti vytvořit či udržet kvalitní vztah. To je ta špatná zpráva. Dobrá zpráva je, že láskuve skutečnosti nikdy neztratíme, stejně jako nikdy neztratíme srdce nebo slunce během zamračeného dne – jen se nám ztratí z dohledu.

Jak tedy znovu objevíme čistou lásku? Jak jí umožnit, aby nás přenesla do rozšířeného, živého stavu spojení, v němž vnímáme srdcem? Jak nám může vnímání srdcem pomoci znovu objevit čistou lásku?

Co je láska?

Toto je láska: letět k tajnému nebi, v každém okamžiku nechat spadnout stovky

závojů. Nejprve se odpoutat od života. Nakonec vykročit bez chodidel.

Rúmí, Díwáne Šams Tabrízí (česky dosud nevyšlo) Na  tuto otázku je, jak známo, obtížné odpovědět jinak než písní. Všichni víme, co je to láska; musíme se na to jen rozpomenout tím, že zapomeneme, co není – nejsou to naše představy o ní, například že se omezuje na konkrétní osobu či aktivitu. Kdyby byla přítomná jen při činnosti, o níž si myslíme, že ji /“."s/“43%$&.

120

Co je odvaha?

Odvaha je vědět, čeho se nebát.

Sokratova slova zaznamenaná Platonem Oxfordský online slovník defi nuje odvahu jako „schopnost udělat něco, cočlověka děsí“. Už dřív přišel s podobnou defi nicí velký humorista a fi lozof Mark Twain: „Odvaha je odolnost vůči strachu, ovládnutí strachu, ne jeho absence.“

Vikingové měli o odvaze své vlastní představy a měli za to, že to skutečně je absence strachu. Stejně tak jiní, kteří tvrdili, že strach se dá překonat – dokonce i strach ze smrti, jestliže máme dost odvahy přesáhnout to, co se bojímeztratit. Hinduisté, buddhisté i  američtí indiáni stejně jako vikingové zdůrazňovali, že aby naše mysl dosáhla klidu, musíme uznat nevyhnutelnost smrti, a to i  předčasné smrti způsobené šípy či čímkoliv jiným. Abychom uznali nevyhnutelnost smrti, musíme uznat, že vše pomíjí, včetně lidského těla i šípů, které mohou smrt uspíšit.

Čelit osudu – nést následky svého jednání – může být stejné jako postavit se šípům, často i  horší. Neustále něčemu čelit, učit se, smát se, milovat a  žít vyžaduje odvahu.

Je důstojnější zapřít se a snášet

surovost osudu a jeho rány,

nebo se vzepřít moři trápení

a skoncovat to navždy?

*)

William Shakespeare, Hamlet, 3. jednání, 1. scéna Nemusíme být vikingové, nemusíme se jim podobat a  nemusíme je ani sledovat v televizi, abychom mohli využít jejich moudrost života a smrti. Stejně tak nemusíme být jako velcí Dánové, nemusíme je znát ani je mít rádi, abychom mohli těžit z  Hamletovy moudrosti. Nemusíme zemřít, abychom se dostali do Valhally. Nejdůležitější chvílí našeho života nemusí být našeposlední chvíle; může to být náš přítomný okamžik.



Přeložil Martin Hilský


125

Odvaha

Odvaha v akci

• Objevte zdroj své odvahy.

• Vnímejte své srdce, ať už dělá cokoliv.

• Naslouchejte svému srdci, ať už říká cokoliv.

• Naslouchejte svému tichému hlasu v hloubi svého nitra,

dokud si neuvědomíte, že to, co máte udělat, je jasné jako

svítání. • Nepřestávejte vnímat své srdce. • Zůstaňte se svým pocitem tak dlouho, dokud nezapomenete

na čas. • Zůstaňte se svým pocitem tak dlouho, dokud nepocítíteodvahu uvědomit si, že je jen jedno srdce, jen jedno vnímání

srdcem, jen jedno... • Porážku vnímejte jako příležitost k vítězství. • Zoufalství vnímejte jako příležitost k naději. • Útlum vnímejte jako příležitost k růstu. • Nepřízeň osudu vnímejte jako příležitost k lásce. • Temnotu vnímejte jako příležitost zazářit.

DŮLEŽITÉ RADY

• Nemyslete, konejte.

• Nekonejte, buďte.

• Prostě ze sebe vydávejte to nejlepší, dokud to jde... a pak přestaňte.

• Prostě jděte dál, až dokud nenajdete... klid.


7/“."s/“43%$&.

128

Osobní krize rodiny

von Trappových

Na lehčí notu odvahy hraje fi lm Za zvuků hudby z roku 1965 podle

skutečného příběhu zpěváků z von Trappovy rodiny, který sesala Maria von Trapp a vyšel v roce 1949. Vezmeme-li v potaz

infl aci, je Za zvuků hudby dodnes jedním z nejvýdělečnějších fi lmů

všech dob a je velkým překvapením pro ty, kdo si myslí, že fi lm

se nikdy nevyrovná knize nebo realitě, podle níž je natočen.

Za zvuků hudby byl prvním fi lmem, který jsem viděl v kině vAdelaide. Bylo to zhruba v roce 1966 a od té doby jsem ho viděl ještě

mnohokrát. Jedna z úžasných vzpomínek a životních lekcí, které

mi tento fi lm dal, byla o síle odvahy. Úžasný příběh síly, krásy

a nutnosti odvahy zpívala jeptiška v písni „Climb EveryMountain“ (Vyšplhej na každou horu). I moje čtyřletá dcera Miranda

dnes díky příběhu zpívanému v písni chápe, že jsou chvíle, kdy

musíme odejít z kláštera, ze země nebo jiného místa, kterépovažujeme za svůj domov, a uvědomit si, že v nás a skrze nás toto

místo žije kdekoliv.

Jeptiška zpívá tuto píseň Marii (hraje ji Julie Andrews), která

utekla zpět do kláštera poté, co odešla dělat guvernantku sedmi

dětem námořního kapitána ve výslužbě von Trappa. Neutekla

od nich proto, že by se jich bála; utekla, protože se bála svérostoucí lásky k nim. Myslela si, že se do kláštera, kde byla ne příliš

úspěšnou novickou, vrátila proto, že chtěla žít tichýmduchovním životem bez dětí a námořních kapitánů. Sestrapředstavená však znala pravý důvod: Marie byla vyděšená z volání svého

srdce, seberealizace nebo osudu. Sestra proto Marii v písnipovzbuzovala k tomu, aby se vrátila ke svému záchrannému kruhu

a dala skutečnou šanci svému skutečnému životu.

Vyšplhej na každou horu,

přebroď každou řeku,

jdi za každou duhou,

dokud nenajdeš svůj sen.

Vědění

P Ģínosy vďdďní

Lidská bytost je součástí celku, který nazýváme „vesmír“, součástí omezenou

časem a prostorem. Sama sebe a své myšlenky a pocity vnímá jako něcoodděleného od ostatních, což je jakýsi optický klam jejího vědomí.

Albert Einstein v dopise z 12. února 1950

Skutečné vědění znamená skutečnou svobodu. Skutečné vědění je našípřirozenou protilátkou proti falešným představám, nevědomosti a utrpení. Skutečné

vědění je naší cestou ven, kterou najdeme jen tehdy, když se vydáme dovnitř.

Skutečné vědění je skutečná životní moudrost, a pokud mu to dovolíme,přinese nám pomoc, štěstí a zdraví.

Skutečné vědění funguje, stejně jako my, na  mnoha úrovních a  také nám

přináší prospěch na mnoha úrovních:

• Fyziologická úroveň (tělo):Fyziologická úroveň (tělo): Jestliže víme, co našemu těluprospívá, pak také víme, co mu neprospívá. Víme tedy, jak se vrátit

do našeho přirozeného stavu rovnováhy a zdraví. Ke svému

tělu si můžeme vypěstovat dobrý vztah stejně jako kčemukoliv a komukoliv jinému – tak, že mu budeme opravdu

naslouchat, spojíme se s jeho potřebami a nebudeme tyto

potřeby přehlížet, nebudeme se na něj zlobit ani se ho bát;

budeme reagovat na jemné signály ohrožení, ještě než se

promění v přímá varování. Klíč ke spojení s naším tělem

spočívá ve spojení s tělesnými pocity, v jejich uvědomění

a plném přijetí – jak přicházejí, odcházejí, jaké jsou. • Psychologická úroveň (mysl):Psychologická úroveň (mysl): Pokud víme, co dělá naší mysli

dobře, pak víme i to, co jí dobře nedělá. Víme tedy, jak

se vrátit do našeho přirozeného stavu rovnováhy a zdraví.

Ke své mysli si můžeme vypěstovat dobrý vztah stejně

jako k čemukoliv a komukoliv jinému – tak, že jí budeme

opravdu naslouchat, opravdu se spojíme s jejími potřebami

a nebudeme je přehlížet, nebudeme se na ni zlobit ani se jí

bát; budeme reagovat na jemné signály ohrožení, ještě než

se promění v přímá varování. Klíč ke spojení s naší myslí

spočívá ve spojení s našimi myšlenkami, v jejichuvědomění a plném přijetí – jak přicházejí, odcházejí, jaké jsou./“."s/“43%$&.

148

Příklad z praxe

Osobním příkladem buddhismu jako stezky k vnímavé moudrosti skrze vědění je moje zkušenost s meditací vipassaná.

Zřejmě ji praktikoval Gautama Buddha a jde o klíčovou techniku, na níž je založena meditace všímavosti a vnímání srdcem.

Vipassaná znamená „vidět věci takové, jaké opravdu jsou“ nebo se

dá přeložit jako „spřátelení s realitou“, či dokonce „uvědomění

si svého propojení se všemi věcmi“.

Vipassaná se tradičně vyučuje během desetidenní meditace

v ústraní, během níž nesmíte mluvit s nikým kromě osoby,

která kurz vede. Té se během každodenních půlhodinových

individuál ních sezení můžete zeptat na jednu nebo dvě stručné

otázky týkající se této techniky. Jednou jsem kvůli dotazu seděl

ve fr ontě téměř půl hodiny a ani jsem si nebyl jistý, jaký dotaz to bude, až dokud jsem ho nevyslovil. Zněl takto: „Není

buddhistická představa, nebo spíš neředstava nejvyšší

nicoty – žádného já, prázdnoty – vlastně úplně stejná jako

védant ská fi lozofi cká a hinduistická náboženská neředstava

absolutní reality neboli Já?“

Vipassanský průvodce několik okamžiků mlčel a pak dramaticky

zvolal: „ Ano!“

Taoismus

Význam slova „taoismus“ je obtížné správně uchopit, protože žádný nemá.

Taoismus vznikl v  Číně zhruba ve  stejné době jako buddhismus a  říká se

o něm, že je nepřeložitelný. Přesto to zkusím a přeložím ho jako „život“. Taoisté

rozhodně nepovažují tao za systém životní moudrosti ani nic jiného,pravděodobně proto, že to zkrátka je život, nikoliv vědomosti o něm.


161

Naděje

• Nedoufejte, že budete někým, kým nejste. Někým, kdo

bude mít víc toho, co chcete, nebo méně toho, co nechcete.

Nedoufejte, že budete něčím jiným, než už jste, nebo že

budete mít něco jiného, než už máte. Doufejte v to, že si

uvědomíte, že naději nepotřebujete.

DŮLEŽITÉ RADY

• Doufejte, že prožijete život, a ne představy o něm.

• Otevřete se skutečné naději, nesnižujte se k falešným ani slepým nadějím.

• Uvědomte si, že kde je život, tam je naděje, a kde je naděje, tam je život.

• Uvědomte si, že nepotřebujete důvod k naději.

• Doufejte srdcem, ne myslí.

P Ģíklady stezky k vnímání srdcem skrze nadďji

Billy Wilder natočil v roce 1959 skvělý fi lm Někdo to rád horké, v němžhrála Marilyn Monroe, Tony Curtis, Jack Lemmon a  Joe E. Brown. Konec byl

úžasně beznadějný a zároveň plný naděje. Jack Lemmon byl z důvodůdůležitých pro neustále se komplikující zápletku převlečený za  ženu a  ocitl se

na  jachtě milionáře Joa E. Browna. Lemmon s  Joem E. Brownem randil,

aby jeho kamarád, jazzový hudebník Tony Curtis, mohl na Brownově jachtě

bavit Marilyn Monroe. Situace se najednou vyvine tak, jak by nikdo kromě

scenáristy nečekal  – Brown požádá Lemmona na  jachtě o  ruku. Lemmon

divoce protestuje a tvrdí, že toho není hoden, což Brownovi aniv nejmenším nevadí. Lemmon se nakonec vzdá veškeré (falešné) naděje na  to, že

situaci zachrání, odhodí přestrojení a přizná, že je muž. Brown na to odpoví

nesmrtelným „nikdo není dokonalý“.

Někdy je jediným místem, kde najdeme nezlomnou naději, naše beznaděj. Existuje mnoho příkladů naděje zrozené z beznaděje; možná vás napadne

i nějaký vlastní... Například:

• Jakou naději měl chlapec s afr oamerickými, bělošskými,

indiánskými a čínskými kořeny jménem Eldrick, že sijednou vybuduje jméno, které si lidé budou chtít pamatovat? /“."s/“43%$&.

162

Eldrick „Tiger“ Woods je však jedním z nejslavnějších,nejbohatších a nejlepších golfi stů, jaké svět zná.

• Jakou naději měla šestačtyřicetiletá skotsko-chilská

zaměstnankyně anglické televize bez spisovatelských

zkuše ností Erika Mitchell, že skončí jako skvělá (nebo

spíš velice úspěšná) spisovatelka? E. L. James prodala

kolem 100 milionů výtisků erotické knihy, kterou si

čtenáři původně kupovali na jakési „dluhopisy“, a osobně

dohlížela na natáčení obrovského kasovního trháku

natočeného podle této knižní předlohy.

• Jakou naději měla devatenáctiletá dívka, že jedné temné noci roku 1816 u švýcarského jezera zvítězí v soutěži

o nejstrašidelnější příběh, když měla za soupeře mimo

jiné i básníky Lorda Byrona a (svého budoucího manžela)

Percyho Shelleyho? Mary Shelley vymyslela vítěznýhororový příběh a později román FrankensteinFrankenstein.

• Jakou naději měla sedmnáctiletá nevzdělaná Francouzka

rolnického původu, že zachrání svět, nebo alespoňuchrání Francii od okupace Angličany? Jakou měla šanci, že

se v devatenácti letech stane první osobou, která kdy bez

jakéhokoliv vojenského výcviku úspěšně vedla obrovskou

armádu? Jakou měla Johanka z Arku šanci, že budenakonec svatořečena?

• Jakou měl kdokoliv naději, že během druhé světové války prolomí neprolomitelný kód nacistů „Enigma“? Alan

Turing vedl tým, který tento kód rozluštil díky tomu, že

proti němu použil jeho vlastní metodu. Sestrojil počítač,

který měl porozumět jinému počítači, a nakonec námpomohl lépe pochopit náš vlastní počítač – naši mysl.Winston Churchill Turinga popsal jako člověka, který nejvíc

přispěl k vítězství ve druhé světové válce, aniž by jedinkrát

vystřelil. Enigma symbolizuje všechny naše beznadějně

neřešitelné problémy a rozluštění kódu symbolizuje sílu

naděje.

Kreativita

Odpověděli jste, že byste cihlu upustili na palec onoho

všetečného člověka, který test sestavoval?

Je kreativita jen kreativní inteligence?

Co jsme, když tvoříme? Dokážeme dát kreativitě

další významy?

Naše nejkreativnější odpovědi na  naše nejkreativnější otázky možná začínají

uvědoměním, že neexistuje a nikdy nebude existovat nic nového, a tudíž se nic

nového nedá vytvořit. Hmota a energie jsou tím, čím jsou, a ačkoliv se jejich

forma mění, nemůžeme z nich udělat nic víc. A přesto je všechno nové,protože pokud existuje jen jeden okamžik, pak jsme před ním nic neprožilia neprožijeme ho znovu. Ve  skutečnosti nemůžeme nic vytvořit, protože všechno už

existuje, jen v různých seskupeních hmoty a energie. To, co vytváříme, jevlastně jen rozpomenutí na  to, co jsme zapomněli, odkrytí toho, co jsme zakryli,

a prozrazení toho, co zatím zdánlivě neexistuje.

Skvělý fi lmový režisér George Lucas jednou dostal otázku, jak dokázal vytvořit tolik úžasných nových věcí, tolik báječných nových příšer, robotů a zápletek. Odpověděl, že nic nového neexistuje, že jen různě přeskupuje to, co už existuje, aby to vypadalo nově.

VytvoĢení životního pĢíbďhu

Vesmír tvoří příběhy, ne atomy.

Muriel Rukeyser, The Speed of Darkness (česky dosud nevyšlo) Pozitivní část našeho příběhu je ta, že náš přirozený stav je šťastný, zdravý a vnímavý. Špatná zpráva je, že nic z toho nemůžeme vytvořit, protoženemůžeme vytvořit nic, co ještě neexistuje. To nejlepší ale je, že štěstí, zdravía vnímání srdcem můžeme vytvořit jednoduše tím, že odhalíme, co jsme skryli. Na počátku bylo odhalení našeho stvoření./“."s/“43%$&.

176

P Ģíklady stezky k vnímání srdcem skrze kreativitu

Kreativní rozhovor s ne tak úplnď živým

kreativním géniem

Mary Shelley

(věda/sci-fi )

Moderátor: V pořadu Život, co z něj budu mít? dnes více či méně

naživo přivítáme výjimečnou milovnici života a kreativníhogénia. Jste neobyčejně zajímavým a inspirativním géniem, protože jste stejně jako někteří starořečtí a egyptští bohové stvořila

stvořitele, který dal život vlastnímu výtvoru... Mimořádně zajímavé a inspirativní je na vás i to, že vám stejně jako Johance

z Arku bylo teprve devatenáct, když jste začala dělat to, co vás

proslavilo.

Vytvořila jste úžasnou literární i „lidskou“ formu, a to vestoletí, kdy se od dobře vychované mladé dámy takové věcineočekávaly – zvlášť ne takový výtvor a stvořitel.

Vítejte zpět z onoho světa a děkuji, že jste opustila mlčící většinu

alespoň na tak dlouho, abyste si s námi dnes mohla popovídat.

Stvořitelka Viktora Frankensteina, který byl stvořitelem Frankensteinova „monstra“ – Mary Shelley!

Mary Shelley: Děkuji za pozvání do vaší show; v současnosti

ze zřejmých důvodů nedělám živé rozhovory v rádiu příliš často.

Vlastně jsem jich moc nedělala ani zaživa, hlavně proto, žerádio tehdy ještě neexistovalo.

Moderátor: Takže, Mary Shelley, autorko Frankensteina, přítelkyně a později manželko básníka Percyho Shelleyho, jaké pro

vás jako ženu (a velmi mladou ženu!) bylo napsat skvělý vědecký

Kreativita

a hororový román, což jsou témata, o nichž ve vaší době nepsalo

mnoho žen a pravděpodobně na ně ani nemyslely?

Mary: Nepřemýšlela jsem o sobě jako o ženě, která píše velký

hororový román inspirovaný vědou. Dokonce jsem o soběneřemýšlela ani jako o ženě a nezabývala jsem se ani tím, že píšu

cokoliv velkého, že to je inspirované vědou nebo že je to horor.

Prostě jsem psala a výsledek byl nejrůznějšími lidmi, kteří se

považovali za znalce, označován nejrůznějšími nálepkami. Velký

příběh dělá velkým to, že nebyl napsán jako výtvor určitéosoby určitého pohlaví z určité doby... Velký příběh je prostě velký

příběh. Myslím si, že když vytvoříte atributy stvořitele, ať už je

to Bůh nebo úspěšný fi lmový producent (a mezi těmito dvěma

evidentně není velký rozdíl!), pak překryjete kreativitu tohoto

stvořitele. Výtvor je výtvor bez ohledu na jeho rodokmen!

Moderátor: Rád bych se zeptal na několik opravdu kreativních

otázek, třeba proč a jak jste Frankensteina napsala a jaké to bylo

žít s Percym Shelleym. Nejdříve ale úvodní otázka, abychom si

spolu mohli utvořit nějaký vztah, jak se doporučuje veStephenově učebnici zdravotní statistiky v kapitole o kvalitativnímvýzkumu... Takže, kam jezdíte na dovolenou?

Mary: Na všechny tři vaše otázky mohu odpovědět najednou,

protože jsem kreativní génius a protože spolu souvisejí!

Moderátor: Báječné! Ještě předtím ovšem posluchače uvedu

do kontextu. Frankensteina jste začala psát v létě roku 1816. Bylo to

krátce po Napoleonově porážce a Wellingtonově vítězství uWaterloo. Velkou část Evropy zahalil mrak z obří sopky. Nebylo to

žádné obyčejné léto!

Mary: A my jsme nebyli na žádné obyčejné letní dovolené!

S Percym, Lordem Byronem a jeho osobním lékařem

Dr. Johnem Polidorim jsme byli na dovolené ve Švýcarsku.

Bydleli jsme v hezkém hotelu u krásného, i když trochustrašidelného jezera...

KAPITOLA 14

Návrat domuÝ

k vnímání srdcem

Neustaneme ve zkoumání,

a až vše prozkoumáme,

dospějeme tam, kde jsme začali,

a poprvé poznáme to místo.

*)

T. S. Eliot, „Little Gidding“ Čtyři kvartety

Uspokojení, které potřebuji, možná závisí na mé cestě pryč

z domova, abych ho pak našel doma, až se vrátím.

Rúmí

Domov je tam, kde je srdce.

Plinius starší



Přeložil Jiří Valja

183

Chtěli byste znát tajemství?

Chtěli byste znát tajemství života?

Chtěli byste znát tajemství svého života?

Chtěli byste se životem tančit,

a ne s ním zápasit?

Tajemství života, včetně toho vašeho, je...

Tajemství života není žádné tajemství.

Tajemství života je volně a veřejně dostupné.

Tajemství života nikomu nepatří.

Na životě není nic složitého, život je prostě život.

Tajemství života nenajdeme v  žádné knize, teorii, výkladu ani slovech. Žije

v srdci této knihy a v srdci jakékoliv knihy, teorie, výkladu či slov a žije i v srdci

čtenáře těchto slov – ve vás.

Tajemství života žije v  tom, kdo jej žije: v  našem esenciálním, věčném,

nesmrtelném prostoru, v srdci srdcí, v mysli myslí, v podstatě podstat. Podstata

naší všímavosti žije v prostoru mezi našimi myšlenkami. Podstata našehovní

mání srdcem žije v  prostoru mezi údery našeho srdce. Podstata našeho těla

žije v  prostoru mezi našimi nádechy a  výdechy. Podstata našeho řešení žije

v  prostoru mezi našimi problémy. Moje podstata žije ve  vás. Vaše podstata

žije ve mně.

Tajemství života žije hlouběji než nepřímé důkazy našeho života  – to, co

se v něm děje. Žije v nás jako jeho svědcích, v našem živoucím prožitku, který

je neměnný bez ohledu na to, co se děje v jeho nekonečném čase a prostoru.

Žít život naplno, hluboce a vnímavě znamená žít ho zevnitř, nikolivzvnějš

ku. Toto živoucí tajemství přirozeně objevíme, jakmile se zbavíme všeho, co

si o  sobě myslíme, a  prostě budeme sami sebou. Zvolíme-li si život v  našem

reálném světě, a ne ve virtuálním světě vytvořeném naší myslí, pak umožníme

něco, co by naše mysl nazvala zázrakem: naplnění našeho životního poten

ciálu být ve  spojení s  ostatními, veselí, plní života, milující, spokojení, klidní

a svobodní.

Všímavost je slovo, které je dnes neustále omíláno.

Ale neskrývá něco víc, než si myslíte? V Asii je myšlenka

všímavosti spojena s jiným, bohatším pojetím – vnímáním

srdcem. V některých asijských jazycích je slovo označující

„všímavost“ téměř totožné se slovem označujícím „srdce“.

V knize Vnímání srdcem Dr. Stephen McKenzie posouvá hranice, které jsou často

vytyčeny nesprávnou interpretací myšlenky všímavosti, a noří se do nekonečných

hlubin vnímání srdcem, aby vám pomohl žít naplněnější a přínosnější život.

Tato pronikavá kniha s vřelostí a zájmem zkoumá devět cest k srdečnosti:

• laskavost,

• nepřízeň osudu,

• humor,

• spokojenost,

• lásku,

• odvahu,

• vědění,

• naději,

• kreativitu.

Dr. Stephen McKenzie má mnohaleté zkušenosti s výzkumy, učením, psaním

a vydavatelskou činností na poli psychologie, fi lozofi e a všímavosti – a nyní, v této

významné knize, zkoumá dříve nepoznané hluboké životní spojení: vnímání

srdcem.

www.anag.cz

ŽƉŽƌƵēĞŶĄĐĞŶĂϯϭε<ē



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist