načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vnější a vnitřní ochrana před bleskem -- (druhé – aktualizované vydání) - David Klimša

Vnější a vnitřní ochrana před bleskem -- (druhé – aktualizované vydání)

Elektronická kniha: Vnější a vnitřní ochrana před bleskem -- (druhé – aktualizované vydání)
Autor:

Druhé vydání této velmi žádané příručky je aktualizováno podle druhé edice souboru ČSN EN 62305 a dalších norem, které od prvního vydání byly vydány. Norma pro realizaci ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  200
+
-
6,7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » IN-EL
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 137
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Druhé vydání této velmi žádané příručky je aktualizováno podle druhé edice souboru ČSN EN 62305 a dalších norem, které od prvního vydání byly vydány. Norma pro realizaci každé části systému ochrany nabízí několik variant. Žádná z nich není univerzálně platná pro každou situaci. Tato příručka je průvodcem při návrhu hromosvodu a přepěťových ochran. Povede vás „za ruku“ přes jednotlivé křižovatky a ukáže vám výhody a nevýhody jednotlivých cest – směrů. Poté, co se rozhodnete, kterým směrem pokračovat, nabídne vám konkrétní, praktické informace, které tak nemusíte držet v paměti. Pro úspěšný návrh hromosvodu a ochran před přepětím je důležité pochopit logiku celého systému. Nelze vymyslet žádný univerzální postup, podle kterého by se dal celý systém navrhnout. Systém ochrany nebude nikdy navrhovat počítač, který bychom nakrmili odpověďmi na spoustu otázek. Každý dobrý systém bude navržen člověkem, který ví, co je jeho cílem, ví, jak věci fungují, a dokáže si představit, co se při úderu blesku děje. Příručka je rozdělena na dvě části. První část pojednává o blesku a dějích na jeho cestě do země. Dále také o výpočtu rizika, ale hlavně o vnějším LPS neboli o jímačích, svodech, uzemnění a pospojování. Vše z norem ČSN EN 62305-1 až 3 ed. 2. Druhá část se zabývá ČSN EN 62305-4 ed. 2 a doplňuje mnoho praktických informací souvisejících s instalací vnitřního systému, hlavně svodičů přepětí. Příručka předpokládá, že čtenář má základní znalosti jak teoretické elektrotechniky, tak i příslušných norem. Jejím účelem totiž není opisovat text norem, ale podat vysvětlení jejich ustanovení a doplnit je dalšími informacemi, které autor pokládá za důležité. Kniha je určena projektantům, montérům i provozovatelům (včetně revizních techniků) vnějších i vnitřních ochran před bleskem. Je též vhodná jako základní literatura pro vzdělávání elektrotechniků na odborných středních i vysokých školách i pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám a přezkoušení jejich odborné způsobilosti.   E-knihy firmy IN-EL, spol. s r. o. s novými funkcemi   Firma IN-EL, spol. s r. o. vydává odborné příručky pro elektrotechniky již od roku 1992. Od září 2011 vydáváme odborné příručky i v elektronické podobě a postupně všechny aktuální odborné příručky převedeme do klasického formátu pdf. Jako první v České republice nejenže vydáváme e-knihy v oboru elektro, ale nyní mají naše e-knihy řadu standardních, ale i úplně novou funkci. Ke standardním funkcím ve všech e-knihách patří:
- interaktivní obsah, a to jak v levém rámci (úplný obsah), tak v obsahu v textu (pouze kapitoly a podkapitoly prvního řádu),
- přímé odkazy v celém textu na zmiňované kapitoly, obrázky, tabulky, literaturu apod.,
- přímé odkazy v celém textu na zmiňované webové stránky.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Vn

ě

jší a vnit

ř

ní ochrana

p

ř

ed bleskem

druhé – aktualizované vydání

Vn

ě

jší a vnit

ř

ní ochrana

p

ř

ed bleskem

druhé – aktualizované vydání

knižnice elektro

edice dílenská p

ř

íru

č

ka

svazek 21

e

David KlimšaDavid Klimša

iiSEL

iiSEL

www.iisel.com

I

nternetov ̋

I

nformaËnÌ

S

ystÈm pro

E

lektrotechniky

®

®

obal blesk 1_4 sv 21.qxd 12.3.2014 21:58 Page 1


SVODIČE BLESKOVÝCH PROUDŮ A PŘEPĚTÍ

www.citel.cz


David Klimša

VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ OCHRANA

PŘED BLESKEM

(druhé – aktualizované vydání)

IN-EL Praha, 2014

Mezinárodní firma FINDER s téměř 60tiletou tradicí výroby

elektrotechnických a elektronických přístrojů:

pro spínání: pro instalace budov:

– relé do plošných spojů – impulzně ovládané spínače

– průmyslová relé – soumrakové spínače

– vazební členy – pohybová čidla

– schodišt

,

ové automaty

pro ovládání a kontrolu: – spínací hodiny

– relé s nuceně vedenými kontakty – stmívače

– časová relé – modulární stykače

– elektroměry

– kontrolní a měřicí relé pro drážní aplikace

– snímače hladiny

– napájecí zdroje pro fotovoltaické aplikace

– přepět

,

ové ochrany

– polovodičová relé

Kontakt:

Finder CZ, s. r. o., Radiová 1567/2b, 102 00 Praha 10

tel. 286 889 504, fax: 286 889 505

findernet.cz@findernet.com www.findernet.com

Text k inzerátu na první straně obálky

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


2

ISBN 978-80-87942-00-0

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


3

Vnější a vnitřní ochrana

před bleskem

(druhé – aktualizované vydání)

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


4

Druhé vydání této velmi žádané příručky je aktualizováno podle druhé edice souboru ČSN EN 62305

a dalších norem, které od prvního vydání byly vydány.

Norma pro realizaci každé části systému ochrany nabízí několik variant. Žádná z nich není univerzálně

platná pro každou situaci. Tato příručka je průvodcem při návrhu hromosvodu a přepět

,

ových ochran.

Povede vás „za ruku“ přes jednotlivé křižovatky a ukáže vám výhody a nevýhody jednotlivých cest –smě

rů. Poté, co se rozhodnete, kterým směrem pokračovat, nabídne vám konkrétní, praktické informace, které

tak nemusíte držet v paměti.

Pro úspěšný návrh hromosvodu a ochran před přepětím je důležité pochopit logiku celého systému.

Nelze vymyslet žádný univerzální postup, podle kterého by se dal celý systém navrhnout. Systém ochrany

nebude nikdy navrhovat počítač, který bychom nakrmili odpověďmi na spoustu otázek. Každý dobrýsys

tém bude navržen člověkem, který ví, co je jeho cílem, ví, jak věci fungují, a dokáže si představit, co se při

úderu blesku děje.

Příručka je rozdělena na dvě části.

První část pojednává o blesku a dějích na jeho cestě do země. Dále také o výpočtu rizika, alehlav

ně o vnějším LPS neboli o jímačích, svodech, uzemnění a pospojování. Vše z norem ČSN EN 62305-1 až

3 ed. 2.

Druhá část se zabývá ČSN EN 62305-4 ed. 2 a doplňuje mnoho praktických informací souvisejících sin

stalací vnitřního systému, hlavně svodičů přepětí.

Příručka předpokládá, že čtenář má základní znalosti jak teoretické elektrotechniky, tak i příslušných

norem. Jejím účelem totiž není opisovat text norem, ale podat vysvětlení jejich ustanovení a doplnit je

dalšími informacemi, které autor pokládá za důležité.

Kniha je určena projektantům, montérům i provozovatelům (včetně revizních techniků) vnějších ivnitř

ních ochran před bleskem. Je též vhodná jako základní literatura pro vzdělávání elektrotechniků na

odborných středních i vysokých školách i pro přípravu elektrotechniků ke zkouškám a přezkoušení jejich

odborné způsobilosti.

Poznámka autora

Pokusím se být co nejstručnější a budu podávat věci bez zbytečného vysvětlování důvodů a zabíhání do

podrobností. Většina pravidel bude jen komentování ČSN ve srozumitelné formě. Pokud budu potřebovat

připojit nějaký osobní komentář, napíši jej kurzívou. Tyto komentáře však lze bez ztráty na užitku pře

skočit.

© IN-EL Praha, 2014

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


5

Obsah

ČÁST PRVNÍ: VNĚJŠÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM

HROMOSVOD

1. NÁZVOSLOVÍ 7

2. PROTI ČEMU SE CHRÁNÍME STAVBOU HROMOSVODU 9 2.1 Jiskření9 2.2 Proud 9 2.3 Elektromagnetické pole 9 2.4 Napětí 10 2.5 Dynamické účinky 10 3. VÝPOČET RIZIKA A STANOVENÍ TŘÍDY LPS 11 4. VNĚJŠÍ LPS 17 4.1 Typ hromosvodu 17 4.1.1 Izolovaný (oddálený) hromosvod 18 4.1.2 Hromosvod upevněný na stavbě 18 4.2 Jímací soustava 22 4.2.1 Metoda valící se koule 22 4.2.2 Metoda ochranného úhlu 23 4.2.3 Metoda mřížové sítě 26 4.2.4 Další požadavky 35 4.2.5 Náhodné jímače36

4.2.6 Ochrana střešních nadstaveb 39

4.3 Svody 42

4.4 Uzemnění 49

5. MATERIÁLY 57

5.1 (Ne)snášenlivost materiálů 58

6. VNITŘNÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM (VNITŘNÍ LPS) 59

6.1 Ekvipotenciální pospojování proti blesku (EB) 60

6.2 Elektrická izolace vnějšího LPS 67

7. ÚDRŽBA A REVIZE 73

8. LPS V PŘÍPADECH STAVEB S PROSTORY S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 75

8.1 Názvosloví 75

8.2 Zásady 75

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


6

8.2.1 Základní požadavky 75

8.2.2 Stavby, kde se vyskytují tuhé výbušniny 76

8.2.3 Stavby s nebezpečnými prostory 76

ČÁST DRUHÁ: VNITŘNÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM

OCHRANA PŘED PŘEPĚTÍM

9. PROTI ČEMU SE CHRÁNÍME INSTALACÍ VNITŘNÍHO LPS 79

10. TYPY SPD 81

11. ZÓNY BLESKOVÉ OCHRANY LPZ A UMÍSTĚNÍ SPD 83

12. UZEMNĚNÍ A POSPOJOVÁNÍ 91

13. MAGNETICKÉ STÍNĚNÍ A TRASY VEDENÍ 93

14. KOORDINOVANÁ OCHRANA SPD 95

14.1 Koordinace SPD 95

14.2 Montáž SPD 97

14.2.1 Schéma zapojení 97

14.2.2 Umístění v rozváděči 104

14.2.3 Jištění před SPD 105

14.2.4 Parametry SPD 108

14.2.5 Připojovací a zemnicí vodiče 112

15. KONTROLY A REVIZE 119

16. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI INSTALACI KOORDINOVANÉ

OCHRANY SPD 121

17. UMÍSTĚNÍ SVODIČŮ BLESKOVÝCH PROUDŮ TYPU 1

V DISTRIBUČNÍCH SÍTÍCH NN 123

18. VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ LPS VE STÁVAJÍCÍCH OBJEKTECH 125

19. ZÁVĚR 125

LITERATURA 125

Příloha 1 Příklad zprávy o revizi vnější ochrany před bleskem 127

Příloha 2 Příklad zprávy o revizi vnitřního systému ochrany proti přepětí 131

Příloha 3 Praktická pomůcka: Ochrana před bleskem podle souboru

ČSN EN 62305 ed. 2 135

Příloha 4 Praktická pomůcka: Přibližné hodnoty odporu zemničů podle jejich

rozměru a charakteru půdy 136

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


7

ČÁST PRVNÍ: VNĚJŠÍ SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM

HROMOSVOD

(dle ČSN EN 62305-3 ed. 2)

1. NÁZVOSLOVÍ

V ČSN EN 62305-3 ed. 2 je užita řada zkratek.

Některé z nich jsou si docela podobné, takže doporučuji zapamatovat si alespoň tytonejpoužíva

nější:

– LPS – systém ochrany před bleskem:

– vnější LPS – jímače, svody, uzemnění,

– vnitřní LPS – ekvipotenciální pospojování (EB), magnetické a prostorové stínění atd.,

– izolovaný LPS – podle dnes již neplatné ČSN 34 1390 „oddálený hromosvod“,

– neizolovaný LPS – jímací soustava a svody upevněné na stavbě,

– třída LPS I, II, III a IV – třída spolehlivosti (kvality),

– hladina LPL I, II, III a IV – hladina ochrany před bleskem (třída LPS I ≈ hladina LPL I),

– LPZ 0, 1, 2 a 3 – zóna ochrany před bleskem, ve které je dodržena hladina přepětí aelektromagne

tického pole,

– dostatečná vzdálenost s – vzdálenost vnějšího LPS od vodivých částí stavby nebo zařízení nebo

mezi vodivými částmi, na nichž je při úderu blesku rozdílný potenciál,

– bezpečný odstup d

S/1

a d

S/2

– vzdálenost elektronických systémů od stínění na hranicích zón LPZ,

– izolační rozhraní – zařízení, která jsou schopná snížit přepětí v sítích – transformátor (s uzlem,

deskami mezi vinutími) nebo optický kabel,

– SPD typ 1 – svodič bleskových proudů,

– SPD typ 2 a 3 – svodič přepětí,

– LEMP – elektromagnetický impulz vyvolaný bleskem,

– SEMP – elektromagnetický impulz vyvolaný spínáním (v normě nepoužito).

Ostatní zkratky jsou uvedeny přímo v ČSN EN 62305-3 ed. 2.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


8

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


9

2. PROTI ČEMU SE CHRÁNÍME STAVBOU

HROMOSVODU

Pokud chápete, co se děje při úderu blesku, můžete se jeho následkům bránit na základě logického

úsudku.

2.1 Jiskření

Blesk samotný je elektrický výboj dosahující vysokých teplot. Toto nelze ovlivnit. Při úderu blesku se některá část hromosvodu nebo objektu s touto vysokou teplotou určitě potká a hrozí tedy vznícení okolních materiálů. K zajiskření může dojít také mezi částmi s rozdílným napětím proti zemi.

Vysvětlím dále v kapitole 2.4. 2.2 Proud

Proud blesku může dosahovat stovek kA.

Průchodem proudu vodiči nebo částí stavby dochází k jejich zahřívání. Kolem proudových cest se

dále vytváří elektromagnetické pole a vzniká úbytek napětí.

2.3 Elektromagnetické pole

Problém je v tom, že proud blesku je sice stejnosměrný, ale má prudký počáteční nárůst a navíc se nejedná o jeden impulz, ale jde jich několik za sebou.

Z elektrotechniky střední školy připomenu, že proud vyvolá magnetické pole. Změna velikosti proudu vyvolá změnu velikosti magnetického pole. Změna velikosti magnetického pole vyvolá ve smyčce napětí a při uzavření smyčky proud. Velikost napětí je úměrná ploše smyčky a rychlosti změny magnetického pole. Takže logicky: čím blíže bude smyčka proudové cestě nebo čím bude větší, tím hůř.

Příklad je uveden na obr. 1, kde: l = 10 m, s = 1 m, b = 3 mm.

V tomto případě se při proudu ve svodu 100 kA bude indukovat napětí 600 V. Obr. 1 Napětí naindukované proudem

ve svodu

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


10

2.4 Napětí

Na vodiči, kterým prochází proud, se vytvoří úbytek napětí. Stačí. Jen abych to zkomplikoval:vzhle

dem k tomu, že proud blesku není konstantní velikosti, ale jedná se o pulzy, jeho chování a účinky jsou

obdobné jako u střídavého proudu vysoké frekvence. Proto neplatí jen jednoduchý Ohmův zákon, ale

záleží také na délce a tvaru vodiče. To ovlivní jeho výslednou indukčnost při zdánlivé frekvenci blesku

a tím i velikost proudu při daném napětí. Neboli: pokud budou dva podobně dlouhé vodiče ze stejného

materiálu, neznamená to, že se proud rozdělí na dvě poloviny, ale například jedním vodičem poteče 90 %

a druhým jen 10 % proudu, a to jen proto, že se blesku nelíbí jeho tvar.

Tím také končí naše iluze a představy o rozdělení bleskového proudu. Nádherná je jen jistota, že

v praxi bude při skutečném úderu blesku všechno jinak, než jsme „teoreticky“ předpokládali.

Pokud jsou dvě proudové cesty blízko sebe, může rozdílný proud a tím i rozdílné napětí proti zemizpů

sobit přeskok proudu z jedné cesty na jinou. To je ono výše zmíněné zajiskření mezi částmi stavby.

2.5 Dynamické účinky

Proud, elektromagnetické pole a teplota způsobují rozpínání. Jednotlivé proudové cesty se mohouod

puzovat nebo naopak přitahovat. Vodič protékaný proudem má také snahu se narovnat, stejně jakopožár

ní hadice při protékání vodou. V každém případě, at

je příčina jakákoliv, náhodné i strojené částinamá

hané bleskem se všelijak škubou, křiví, narovnávají atd.

Pak se nemůžete divit, že při úderu blesku létá i to, co by létat nemělo.

Proto, pokud ČSN EN 62305-3 ed. 2 stanoví, že nějaká část hromosvodu bude tak a tak velká,

masivní nebo dimenzovaná, je nutné toto pravidlo dodržet a doufat, že to bude stačit.

Občas používám výraz „proudová cesta“ místo „vodič“. Je to proto, že bleskový proud si klidně

dovolí téci mimo cesty, které jste mu určili a běží po čemkoliv vodivém i zdánlivě nevodivém. Proto

se mi o kusu zdi nebo o nějaké konstrukci nechce mluvit jako o vodiči.

Závěr z poznání nepřítele je ten, že víme JAK, ale nevíme přesně KDE a KOLIK. Proto musím

touto cestou ocenit firmy a lidi, kteří se výzkumem blesku do hloubky zabývají a vyvodili určitá

pravidla, která budou dobrou zbraní proti většině výše popsaných nešvarů. Z naší strany to chce

jednak uvědomit si a také respektovat taková pravidla.

V dalších částech se pokusím popsat hromosvod od návrhu po realizaci, od střechy až po zem. Vpod

statě to bude obsah norem řady ČSN EN 62305 ed. 2 podaný řečí běžného smrtelníka. Je troškunespra

vedlivé, když se skupiny lidí za cenu velkých nákladů, náročných pokusů a času dopachtí k pravidlům

boje proti blesku a my je pouze milostivě převezmeme – ale takový už je život. Tímto chci říct: děkujeme.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


11

3. VÝPOČET RIZIKA A STANOVENÍ

TŘÍDY LPS

Smyslem výpočtu rizika je vytvořit hromosvod dostatečně kvalitní pro dané podmínky. Již dříve

existovalo Doporučení ESČ předkládající výpočet, na jehož konci byl výsledek – třída LPS (dnešními

slovy). ČSN EN 62305-2 ed. 2 předkládá výpočet rizika, které se porovná se stanoveným limitem. Pokud

je vypočítané riziko menší než limitní hodnota, hromosvod je dostatečně kvalitní pro dané podmínky.

Bleskem můžeme být poškozeni v několika směrech:

– újma na zdraví nebo na životě,

– ztráta služeb (plynárenský podnik, energetika, TV signál apod.),

– ztráta na kulturním dědictví (kostely, památky),

– finanční ztráta.

První tři zmíněná rizika se musí před stavbou hromosvodu vyhodnotit. Finanční ztrátu vyhodnotit

můžeme.

Škodit může úder do stavby a v jejím okolí, úder do připojených vedení a jejich okolí a rovněž do staveb

sousedících a jejich okolí.

Samotný výpočet je založen na správné volbě možností, které norma ČSN EN 62305-2 ed. 2před

kládá. Volby se týkají rozměrů stavby, okolí, staveb a vedení připojených k oceňované stavbě, množství

lidí nacházející se uvnitř a vně stavby, provedení vnějšího a vnitřního LPS, nasazení protipožárníchopa

tření atd.

Existuje několik programů řešících tento výpočet. Postup výpočtu (správně: ocenění rizika) spočívá

v označení těch nabídek, které odpovídají skutečnosti. Musíte se například vyjádřit k materiálu podlah.

Je vám nabídnut beton, mramor, keramika, mozaika, koberec, linoleum, dřevo. Vy označíte materiálpo

užitý na podlahy ve stavbě. Program po provedení výběru z nabídky přepočítá výsledné riziko a srovná

je se stanoveným limitem. Stejně to funguje u určení všech dalších charakteristik (vlastností) stavby.

Pokud se do limitu nevejdete, je nutné některá opatření nebo podmínky změnit. Zdánlivým paradoxem

je, že třída LPS není výsledkem, ale pouze jedním z mnoha vstupních zadání. Pokud však vypočítané

riziko nevychází, můžete v zadání zvolit přísnější třídu LPS nebo zlepšit jiné opatření, které povede ke

snížení rizika.

Norma opravdu nepředepisuje, že nemocnice musí být v LPS I a kozí chlívek stačí v LPS IV. Pokud

se rozhodnu nemocnici provést v LPS IV a rizika mi vyjdou, pak mi v tom nic nebrání. Rovněž např.

horší hromosvod, ale více hasicích přístrojů, může mít za následek stejný počet mrtvých jako pouze

lépe provedený hromosvod.

Celý výpočet má logiku a používáním sami uvidíte, jaká opatření ovlivňují jaká rizika. Faktem je,

že samotnému postupu nemusíte rozumět, a přesto se můžete za pomocí některého počítačovéhopro

gramu snadno dopracovat k cíli.

Celý postup je obsažen v ČSN EN 62305-2 ed. 2 na několika desítkách stran. Je to v podstatě velké

množství hodnot a koeficientů, které se různě sčítají, násobí, porovnávají atd. Vzhledem k rozsahu

této příručky není možné jednoduše popsat tento výpočet a stejně tak si nedovedu představit, že by

jej někdo prováděl pomocí tužky a papíru.

Norma dále předkládá poměrně jednoduchý postup výpočtu ekonomických ztrát. Smyslem je, aby

hromosvod nebyl dražší než chráněný objekt. Celou záležitost je ale možné vidět z několika pohledů.

Pokud bude 100 stejných domů a shoří zrovna ten můj, pak mi bude malou útěchou, že v průměru

je to OK.

Jiný pohled na věc bude mít majitel jednoho domu, který je mu vším a jiné to bude z pohledu

nadnárodní firmy, pro niž je jeden objekt pouze částí celkového majetku.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


12

Zjednodušeně lze vidět třídy LPS jako různé druhy oblečení. Žádné oblečení nás úplně neochrání

před zimou nebo deštěm. Proto nosíme jeden typ oblečení v zimě, jiný při mírném počasí a jiný v létě.

Někomu nezbude, než se i v zimě choulit v nevhodném oblečení a jiný si může dovolit kvalitní oděv.

Bylo by rozumné, aby třída LPS odpovídala důležitosti a citlivosti stavby a lidí na ní závislých.

Proto doporučuji řídit se tabulkou 1, jak ji předkládají některé publikace.

Ve výpočtu za pomoci počítačového programu bych zadal věci, které nelze změnit [např. rozměry

stavby, její polohu, typ stavby (např. nemocnice)], pak bych dosadil vhodnou třídu LPS a potom

teprve volil ostatní podmínky tak, aby se mi vypočítané riziko vešlo do limitu. Do něčeho budou

hodně mluvit hasiči (např. typ použitých hasicích zařízení). Na prosazení některých věcí můžete mít

velký vliv sami (typ použitých kabelů, jejich trasy atd.).

Třída LPS Druh objektu

I budovy s vysoce náročnou výrobou, energetické zdroje, budovy s prostředím snebezpe

čím výbuchu, provozovny s chemickou výrobou, nemocnice, jaderné elektrárny (+před

pisy KTA), automobilky, plynárny, vodárny, elektrárny, banky, stanice mobilních ope

rátorů, řídicí věže letiště, výpočetní centra

II supermarkety, muzea, rodinné domy s nadstandardní výbavou, školy, katedrály, prostory

s nebezpečím požáru (výroba a zpracování dřeva, barev a laků, plastů), výškové stavby

>100 m, operační a provozní pracoviště hasičů a policie, spediční sklady, akvaparky

III rodinné domy, administrativní budovy, obytné budovy, zemědělské stavby

IV budovy stojící v ochranném prostoru jiných objektů (bez vlastního hromosvodu),

obyčejné sklady apod., stavby a haly bez výskytu osob a vnitřního vybavení

Jak vyřešit, když jsou dva nebo více různě důležité (citlivé) úseky v jedné stavbě (například ordinace

v domě služeb)?

Pokud nelze provést kvalitní ochranu pro celou stavbu, což je obvyklé, pak nezbude než vylepšit to,

co lze vylepšit samostatně pro daný úsek. Asi to nebude vnější hromosvod (jímač, svody, uzemnění), ale

bude to třeba lepší stínění, kvalitnější ochrana proti přepětí, lepší vybavenost prostředky požární ochrany

apod.

Dlužno podotknout, že zatímco se v první části této publikace zabýváme pouze hromosvodem

(správně vnějším systémem LPS), tak výpočet rizika a vše další z každé normy řady ČSN EN 62305

ed. 2 neexistuje samostatně, ale vždy je vnější a vnitřní LPS provázán a tvoří jeden celek.

Po zkušenostech s výpočtem rizika bych chtěl probrat některé věci, které při zadávání vstupů do

výpočtu nebyly mnoha lidem jasné.

1. Výsledky vypočteného rizika

Stanovený limit pro ohrožení zdraví a života je 0,00001. Limit pro veřejné služby je 0,001 a pro

kulturní dědictví je 0,0001. Jsou to velmi malá čísla a vypočtená rizika, která se s těmito limity

porovnávají, jsou ještě menší. V praxi nelze velmi malá čísla zapisovat jako třeba 0,000000000843,

ale zapíšou se tvarem

8,43 . 10

-10

nebo také 8,43E

-10

.

Je to o zvyku a není problém pochopit, že třeba 8,43E

-10

je 100krát menší než 8,43E

-08

.

Tab. 1 Doporučené třídy LPS

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


13

Žonglování s malými čísly zakrývá ještě jednu důležitou věc, a to je fakt, že volba mezi jednotlivými

možnostmi jak je norma nabízí (např. podlaha z mramoru, linolea, dřeva), ovlivní výsledné riziko třeba

10násobně, 100násobně, 1 000násobně. V tomto světle je snaha cokoliv vypočítat s přesností 10 %bez

významná.

K výsledkům ještě další věc: Co když ač děláte, co můžete, vypočtené riziko není menší než limit?

Např. v objektech s rizikem výbuchu?

Původní představa byla, že nějaký orgán s pravomocí řekne: nedá se v tomto konkrétním případě

nic dělat, limit rizika zvýšíte na hodnotu xy.

Takhle to však u nás zatím nefunguje, a proto nezbývá než toto řešení:

– v projektu a tedy i zadání ve výpočtu rizik vylepšíte, co jen rozumně lze,

– limit si posunete sami tak, aby výsledek výpočtů byl vyhovující,

– investora (majitele) na tuto skutečnost upozorníte (viz čl. 5. 4. v ČSN EN 62305-2 ed. 2).

Osobní zkušenost: nechtějte po stavebním úřadu, aby problematice porozuměl a vyjádřil se nebo

nedej bože vzal za nějaké řešení zodpovědnost. Ve vašem případě jste vy tím odborníkem a vy musíte

uvážit co je dostatečné.

Jak je možné, že je někdy vypočtené riziko nulové? Pokud počítáte riziko ohrožení zdraví a života

a zadáte, že v objektu nejsou lidé, tak nemůže být žádné riziko ohrožení života a zdraví těchto žádných

lidí. Jestliže objekt neprodukuje (nezprostředkovává) žádné služby (energetika, TV signál apod.), pak

nemůže být žádné riziko ohrožení těchto služeb. Jestliže stavba není kostelem nebo muzeem, takne

může být riziko ztráty kulturního dědictví... LOGICKY.

Tady se nabízí jedna důležitá možnost. Pokud mi nevychází riziko, jak bylo zmíněno výše, třeba

z důvodu prostoru s nebezpečím výbuchu, pak mohu objekt rozdělit na část s rizikem výbuchu a bez

něj. V části s rizikem výbuchu se třeba nevyskytují lidé a tak součet rizik z obou částí je vyhovující.

Objekt se má rozdělit na části (zóny) pro výpočet rizik právě z důvodu zásadní odlišnosti jedné části

objektu od jiné. Výsledné riziko za celý objekt je prostým součtem rizik z jednotlivých částí.

2. Rozměry objektu – sběrná plocha

Rozměr objektu se zadává proto, aby se

stanovila tzv. sběrná plocha. Čím většíob

jekt, tím více blesků do něj udeří, tím větší

riziko. Sběrná plocha podle normy je vpod

statě půdorys zvětšený o trojnásobekvýš

ky. Takže sběrná plocha čtverce neboob

délníku je zase čtverec nebo obdélník, jen

se zakulacenými rohy.

Obr. 2 Sběrná plocha kolem stavby

jednoduchého tvaru

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


14

U složitějších tvarů nebo při různých výškách střechy daného objektu se sběrná plocha různě

deformuje, ale dá se to pochopit (obr. 3).

Jak tedy s objekty, které jsou členité nebo mají půdorys do L, U nebo jakkoliv jinak?

Klidně si představím, že U není U, ale obdélník. Pro určení pravděpodobnosti („ASI“) to bohatě

stačí. Stejně tak se může, ale nemusí do detailů hrotit promítnutí různých výšek do výsledné sběrné

plochy. Opět stačí zhruba, „ASI“.

3. Přítomnost osob

Pokud jsou lidé trvale přítomni, zadám 365 × 24 = 8 760 hodin. Pokud jsou přítomni od pondělí

do pátku od 6 do 15 hodin, zadám 5 × 9 × 52 (týdnů) = 2 340 hodin. Neřeším, že tam zůstává správce

nebo že týden o vánocích to funguje jinak. Prostě ZHRUBA.

Několikrát jsem zažil, že do výpočtu byly hodiny násobeny počtem lidí a vyšla asi tak miliarda arizi

ko problému z blesku bylo 2 mrtví za každé 3 minuty.

Pokud objekt nepočítáme celý najednou, ale rozdělili jsme jej na části (zóny), pak v jedné části

(zóně) mohou být lidé trvale a jinde vůbec. Proto musíme zadat kolik lidí z kolika je v části, ke které

provádíme výpočet a výsledkem je maximálně číslo 1. Pokud je v dané části 50 lidí z celkového

počtu 100, pak zadám 0,5. Pokud tam je 10 lidí ze 100, pak zadám 0,1. Kdybych to xkrát neřešil,

nepsal bych to .

4. Podlaha

Je jasné, že nebude všude stejná podlaha (dlažba, dřevo, linoleum). Zadám tedy to, co je z pohledu

úrazu z blesku horší nebo to, co převládá nebo to, po čem chodí většina lidí.

Celý výpočet směřuje k ODHADU rizika, možných škod. A jestliže na tento odhad může mít vliv

povrch podlahy, pak to zadám tak, abych byl na straně bezpečnosti (rezervy).

5. Riziko požáru

Norma nabízí „Vysoké“, „Obvyklé“, „Nízké“ a „Žádné“. Bohužel není jak změřit, jestli riziko požáru

je ještě obvyklé nebo už vysoké. Co je obvyklé a co nízké? V žádné normě nenajdete jak zařaditobjekt

pod některý z uvedených výrazů.

Obr. 3 Sběrná plocha kolem stavby jednoduchého tvaru s věží

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


15

6. Služby veřejnosti

Poměrně jednoduchá záležitost, jen: pokud budete počítat riziko ne k celému objektu, ale rozdělíte

si jej do částí (zón), pak musíte určit, jaká část služby je obsluhována z dané zóny. Maximální číslo

je opět 1 (100 %).

Příklad: rozvodna má 2 transformátory. Počítám riziko k části s jedním transformátorem. Do„Obslu

hovaných ze zóny/odjinud:“ zadám 0,5.

Příklad: rozvodna má 4 transformátory. Počítám riziko k části s jedním transformátorem. Do„Obslu

hovaných ze zóny/odjinud:“ zadám 0,25.

Příklad: rozvodna má 4 transformátory. Počítám riziko k administrativní části objektu. Do

„Obsluhovaných ze zóny/odjinud:“ zadám 0. Když blesk zabije všechny operátory, nastoupí noví asluž

ba je bez přerušení poskytována jakoby se nechumelilo.

Stačí to pro pochopení? Každý dotaz i námi zadaný vstup buď zvyšuje, nebo snižuje rizikoohro

žení života, služby nebo kulturního dědictví.

7. Stínění při LPZ 0/1

Rozhraní LPZ 0/1, neboli chráněné a nechráněné před přímým úderem, tvoří hromosvod. Jsou-li

svody 20 m od sebe, pak stínění je 20 ×20, bez ohledu, jestli opravdu tvoří sít

,

nebo se třeba jedná o svody

od hřebene dolů.

8. Stínění při LPZ 1/2 a 2/3

Většinou je LPZ 2 za SPD typ II a LPZ 3 (většinou spotřebič) za SPD typ III a nebývá odstíněn

fyzickým odstíněním prostoru.

9. Provedení vedení (kabely stíněné, nestíněné, s a bez vyloučení indukčních smyček)

Opět, pokud je většina kabelů nestíněná, zadám nestíněná. Abych zadal „stíněné“, pak by musely

být všechny stíněné (např. třeba vyjma světel na WC).

Vyloučení indukčních smyček: indukční smyčku nemůže tvořit např. kabel CYKY (jehož žíly se uvnitř

kabelu otáčejí a magnetické pole jde tu jedním, tu opačným směrem) a jenž vede z jednoho bodu do

druhého. Indukční smyčku může tvořit smyčka např. z rozváděče do stroje s tím, že z jiného rozváděče

jde jinou cestou ovládání. Pak mezi silovým a řídicím rozváděčem může vzniknout napětí z indukčních

smyček. Typickým příkladem je např. EZS. Z jedné rozvodnice jde okruh někde a zpět jinou stranou.

Jinými slovy, pokud mám jen jednoduché obvody z rozváděčů ke spotřebičům a jen obvody

uspořádané do „větví“, „hvězdy“, žádné okružní vynálezy, pak jsou indukční smyčky vyloučeny.

10. Transformátor na přívodním vedení

Každé přívodní vedení nn je z nějakého transformátoru, to je bez řečí. Otázka za 1 000 bodů zní: je

transformátor bariérou mezi objektem a zbytkem světa? Pokud je v objektu, pak zcela jistě. Přepět

,

ová

vlna se překulí i přes trafo, ale bude značně zmenšena. Pokud je trafo v kiosku 30 metrů od objektu, tak

zadám také TRFAO – ANO. Pokud bude trafo na sloupu energetiky a z něj dalších xobjektů, tak rozhodně

nestojí mezi mnou a neřestmi přicházejícími z okolních objektů. Takže v takovém případě TRAFO – NE.

11. Rozměry objektu, ze kterého přívodní vedení nn přichází

Zadám sběrnou plochu souseda přede mnou na stejné větvi. Málokdy přichází z jednoho objektu.

Zadám sběrnou plochu obou mých sousedů v řadě.

Opět jako u všeho: zadání směřuje k tomu, zda dotazovaná věc zvyšuje či snižuje riziko z přímého

úderu, z úderu do souseda, z úderu do sítě či její blízkosti. Moje odpověď programu musí být podle

toho. Opět se po nás chce logicky uvažovat.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


17

4. VNĚJŠÍ LPS

Obr. 4 Možné varianty návrhu vnějšího LPS

4.1 Typ hromosvodu

Dešti se mohu bránit deštníkem nebo nepromokavým oblečením nebo mohu jet autem. Ihromo

svod může mít několik podob.

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


18

4.1.1 Izolovaný (oddálený) hromosvod

Výhodou je, že bleskový proud je sveden do země, aniž by pronikl do stavby. Nevýhodou je náročná,

popřípadě neestetická konstrukce. Také elektromagnetické pole může být silnější než v případěběž

nějšího typu.

Oddálený hromosvod se zřizuje v případě, kdy teplo v místě úderu může způsobit požár nebo výbuch

(stavby s hořlavou střechou nebo stěnami a s prostředím s nebezpečím výbuchu a požáru).

Izolovaný (oddálený) hromosvod může být tvořen buď jednou nebo více tyčemi na stožárech,

nebo jedním nebo více zavěšenými lany. Dosah takových jímačů (ochranný prostor) je uveden vka

pitole 4.2. Co se týče stožárů nebo jiné nosné konstrukce – každý stožár a každá konstrukce musí být

spolehlivě spojena se zemí alespoň jedním svodem. V případě kovových stožárů nebo stožárů akon

strukcí ze železobetonu lze využít jejich vodivé části.

4.1.2 Hromosvod upevněný na stavbě

I tento směr nabízí dvě varianty:

– hromosvod elektricky izolovaný od stavby (obr. 5),

– hromosvod spojený s vodivými částmi stavby (obr. 6).

Výhodou elektricky izolovaného typu hromosvodu je opět zamezení průniku bleskového proudu

do stavby.

Elektricky oddělený znamená, že je spojený s vodivými částmi stavby až (a jen) na úrovni terénu.

Od střechy až po zem je dodržena dostatečná vzdálenost s mezi hromosvodem a vodivými částmi

stavby. Výpočet dostatečné vzdálenosti s je uveden v kapitole 6.2.

Výhodou hromosvodu spojeného se stavbou je jednoduché provedení, možnost využití náhodných

součástí a konstrukcí stavby jako jímačů a svodů. Nevýhodou je pronikání dílčích bleskových proudů do

stavby a z toho vyplývající nutnost nasazení masivnější ochrany proti přepětí. V případě izolovaného typu

hromosvodu stačí přepět

,

ovými ochranami typu 2 (C) eliminovat přepět

,

ové vlny, které se „překulí“ka

pacitními vazbami do vedení, jež vstupují do stavby ze střechy nebo stěn. V případě hromosvodu spo

jeného se stavbou je nutné na vedení vstupující do stavby ze střechy nebo stěn použít svodiče bleskových

proudů typu 1 (B). Tato varianta je nákladnější a také instalace svodičů bleskových proudů typu 1 (B) je

náročnější, a to jak kvůli nutnosti přivedení masivního uzemňovacího vodiče, tak vzhledem k umístění

svodičů a jejich koordinaci s dalšími stupni ochrany.

Na druhé straně výhodou hromosvodu spojeného se stavbou může být slabší elektromagnetické

pole. Blesk tekoucí do země se rozdělí a vytvoří slabší elektromagnetické pole nebo může dokonce

dojít k efektu kvalitní faradayovy klece. Zcela ideální jsou pak kovově opláštěné stavby, kde souvislý

kovový plášt

,

vytvoří ideální bariéru bránící vstupu elektromagnetických polí do stavby.

Na projektantovi je, aby zvážil, co bude ekonomicky, esteticky i jinak výhodnější. Zda zachytit

blesk a vést ho kolem stavby nebo od této varianty upustit a řešit problém vstupujících dílčích

bleskových proudů do stavby. Před rozhodnutím je nutné orientačně spočítat dostatečnou vzdálenost

s a posoudit, kolik zařízení na střeše může do stavby vést dílčí bleskové proudy. Pokud je vypočítaná

dostatečná vzdálenost s značná a zařízení na střeše je hodně, pak nezbude, než hromosvod spojit se

stavbou. Takto se budou pravděpodobně řešit všechny větší stavby, stavby z kovových konstrukcí, sko

vovými střechami nebo stavby ze železobetonu (viz ČSN EN 62305-3 ed. 2 čl. E6.1). Důležité je, že

pokud se projektant rozhodne jít cestou izolovaného hromosvodu, pak porušení dostatečné vzdá

lenosti, byt

,

v jediném místě, znehodnotí celý záměr.

Někdy se montážní firmy uchylují k jakémusi hybridu. Na střeše se snaží dodržet dostatečnou

vzdálenost mezi jímači a zařízeními, ale na kraji střechy hromosvod propojí na vodivé části stavby

a tyto jsou samozřejmě se zařízeními někde vevnitř propojeny. Tato varianta může mít logiku v tom,

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř


19

Obr. 5 Izolovaný hromosvod

(upevněný na stavbě)

Obr. 6 Hromosvod spojený se stavbou

IN-EL, spol. s r. o., Lohenická 111/607, 190 17 Praha 9 - Vinoř




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist