načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vlčice - Karel Hvížďala

Vlčice

Elektronická kniha: Vlčice
Autor: Karel Hvížďala

Knížka rozhovorů, které vedl publicista Karel Hvížďala s Magdou Vašáryovou a Ivou Brožovou Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  209
+
-
7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 286
Rozměr: 19 cm
Úprava: ilustrace, portréty
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vnitropolitický vývoj, politický život
Biografie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-204-4589-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Knížka rozhovorů, které vedl publicista Karel Hvížďala s Magdou Vašáryovou a Ivou Brožovou Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.

Popis nakladatele

Vlčice, tak se v Anglii přezdívá sedmi královnám, jež vládly od XII. století až po éru Tudorovců, která začala na konci XV. století. Tyto panovnice vynikaly velkou inteligencí, měly vnitřní mužskou sílu, vyvolávaly divoké reakce. Jejich pojmenování si známý český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala vypůjčil pro portrét dvou silných žen, které představuje ve své nové knize. I Magda Vášáryová (která kandidovala na slovenskou prezidentku) a Iva Brožová (která vyhrála spor s českým prezidentem) jsou velmi inteligentní a ambiciózní, svými postoji vyvolávaly rovněž často divoké reakce a pocházejí z tradičních měšťanských učitelských rodin, jejichž členové v minulém století měli dost odvahy postavit se proti oběma vládnoucím nenormalitám. Proto od malička věděly či alespoň tušily, že legitimování myšlenek autoritou, obecným míněním nebo sociálním vytvářením pravdy je odporné a nebezpečné.

(rozhovory s Magdou Vášáryovou a Ivou Brožovou)
Předmětná hesla
Brožová, Iva, 1951-
Vášáryová, Magda, 1948-
Právničky -- Česko -- 20.-21. století
Herečky -- Slovensko -- 20.-21. století
Političky -- Slovensko -- 20.-21. století
Názory a postoje
Ženy v politice -- Česko
Ženy v politice -- Slovensko
Česko -- Společnost a politika -- 20.-21. století
Slovensko -- Společnost a politika -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Karel Hvížďala - další tituly autora:
Vzpoury - Rozhovory Havel, Landovský, Suchý Vzpoury
České rozhovory ve světě České rozhovory ve světě
Osmý den týdne Osmý den týdne
Dobře mrtvý dědeček Dobře mrtvý dědeček
Prostory a dialogy Evy Jiřičné Prostory a dialogy Evy Jiřičné
Jiří Suchý & tingltangl -- 3 1/2 rozhovoru Jiří Suchý & tingltangl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Vlčice

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.mf.cz

www.e-reading.cz

www.palmknihy.cz

Karel Hvížďala

Vlčice – e-kniha

Copyright © Mladá fronta, a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


MLADÁ FRONTA

KAREL HV ÍŽ D

ALA VLČICE

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 1


vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 2


3

KAREL HV ÍŽ D

ALA

VLČICE

ROZHOVORY S MAGDOU VÁŠÁRYOVOU A IVOU BROŽOVOU

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 3


4

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 4


5

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 5


6

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 6


7

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 7


© Karel Hvížďala, 2017

Photos © Jan Malý, jun. a archiv Magdy Vášáryové a Ivy Brožové, 2017

Typography © Clara Istlerová, 2017

Copyright © Mladá fronta, 2017

ISBN 978-80-204-4589-6 (tištěná kniha)

ISBN 978-80-204-4800-2 (ePDF)

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 8


MOTTO:

Člověk je zvíře mýtot vorné, bez vyprávění, bez příběhu

konkrétních lidí, kte rédávají životu smysl, nemůže jeho

bř ímě snášet.

D.T.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 9


vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 10


11

VLČICE , tak se přezdívá v An gl ii sedmi královnám, které vládl y

od XII. st oletíaž po éru Tudorovců začín ají cí nakonci XV. století.

Tyto panovnice vy nikaly velkou inteligencí , měly vnitřní mužskou sílu,

vyvolávaly divoké reakce, a dokonc e se některé z nic h zapsaly do

dějin i jako válečnice. Jejic h pojmenování jsem si vypůjči l pr o port rét

dvou silných žen, které představuji v té to knize.

I Magda Vášáryová a Iva Brožová jsou velmi inteli gentní i ambici ózní:

je dna chtěla změnit Sl ovenskou re publ iku,druhá obhájila nezávislost

české ju sticea chtěl a změnit fu ngováníNej vyššíhosoudu v Br ně.

Svými postoji ro vněžčasto vyvolávaly di voké re akce, pr otože ji mide

mask ovalyzpůsoby vl ádnutí te hdejší chpředstavitelů moci. Pocházejí

z tr adičníc h měšťanských uči telských rodin, jejichž členové v minu lém

st oletí měli dost odvahy se postavit proti oběma vl ádnoucím nenor -

malit ám.Svou pr estiž neodví jel y odfunkcí či urozenosti, ale od svých

životních příběhů a či nů, kterými ručí a peč etí své posto je.Obě ženy

se od mládí potýkal y s př ij etím víry v Boh a. Proto odmalič kavěděly či

alespoň tušily, že legiti mování myšle nekautoritou, obecným míněním

nebo sociá lní mvyt vá řenímpr av dyje odpornéa nebez pečné.

Chceme-li všakty torozhovory řá dněčí st,měli bychom se zbavit

pře dst avy,že filozofický esej má někomu sloužit, poezie líčit krásu

a ro zhovor někoho oslavovat, pak totiž všechny tyto žánry ztrácejí

smysl, který už v sobě maj í a který je prokaždého čte nářeúplně jiný.

Pomáhá nám na jedné straně si zn ovuuvědomit, že ten druhý vždy

pře sahuje naši představu o ně m, jak napsal Emmanuel Levinas. Jen

takový způsob čtení nám na dru héstraně umožní zn ejistit se ve vlast -

ním post ojia obje vit v sob ě někoho ji ného, vést dia logse sebou

pro st ře dnictvím dialogu, který čteme. Musíme odmítnout číst sl ova

ja konaše domovy, v nich ž se cítíme dobře. Chceme-li se skutečně

něco dozvědět, musíme se naučit tyto stránky číst ja koChagall ův

obra zJá a vesn icenebo je poslouchat jako Janáčkovu Symfo niettu.

K. H.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 11


12

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 12


13

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 13


14

MAG DA VÁŠÁR YOVÁ

žena, která kandidovala

na sl ovenskou pr ezidentku

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 14


15

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 15


vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 16


17

Když si člov ěk př ečte váš živ oto pis, pr vní, co ho zaujme, je čas tá

změ na pro fes e: Od patnácti, tedy už ja ko studentka gy mnázia

i později jako pos luchačkaso ciologie, jste hrálave fi lm ech a od

roku 1970 do ro ku 1990jst e byla profesionálnía taky nejznámějš í

slov enskouherečkou . Po sa met ové revoluci jste se stala velvy

sl ank yní ve Ví dn í a ve Varš avě, pak jste byla poslankyní, kandi -

dova la js te na funkciprezid entkyi pr imátorkya dn es př edn áš íte

po lit ic ko u so ci ologiina insti tutu CE VRO v Praze. Kte ré obdo bí

vašeho živ ota ve sv ých dev ětaš edesátilet ech po va žujeteza nej

důležitější?

Ješt ě js te zapomněl, žejsem byla dva roky vi cemini stryní či , jakse

u vás ří ká, stá tnítaje mnicí ministerstva zahraničních věcí, takže jsem

dva roky tr ávila v let adle . A je ště chybí, že jsem v roce 1993 založil a

první th in k-t ank (n ebo,jak říkají Němci, Denkfabrik) o za hraniční

pol itice,jmenuje se Slovenská společnost pro zahranič nípolitiku

a dodneška dobře fu nguje. Loni byla, tuším, Američany vyhodnocena

jako jedna z nejlepšíc h ta kových org anizací v Evropě. V této institu

ci js embyla sedm let ředitelkou. Odešla jsem až v ro ce 1999, když

jsem kandi dovalana pr ezidentku.V úvodu vám proto chybí sedm let.

A nedávno jsem se do to hoto nevládníh o sektoru znovu vrátila. Nyní

jsem pr ezidentkou nej st aršího že nskéhospolku Živena a ještě js em

k to mu založila další think-tank: jmenuje se Via cultura, institut pro

kulturní politiku.

Jak to vůb ec stí há te ? Kd e se ve vás bereta energie?

Př ip adám si líná.

To si jist ě váš ma nže l a vaš e dě ti nemyslí...

Já bych ře kla,že již ži ji modern í ži vot.To zn amená,že už nejsem tak

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 17


18

napr ogramovaná, jako tomu bylo dříve: skončím šk olu, nast oupím

do za městnání, jsem tam 45 let a odejdu do důchodu. Jsem moder

ní člověk, který volně přechází z jed né činnosti dodru héa vůbec to

př it omnecítím ja ko nějakou cézuru. Všechny mé činnosti vnímám

velmi organicky , aniž bych cítil a něj akézlomy, záseky, jeskyně či

pr opadliště. Mám pocit, že můj život se vy víjíkontinuálně. Lidé se

diví.

Já se ta ky diví m...

Al e musít e si uvědomit, že jsem vyrůstala jako homo politicus, o což

se posta ra l můjtatínek: sledování veřej néhoži votaje mou součástí

od mých třech, čtyřech le t. Toznamená od roku 1952 či 1953,když

mě tatínek poprvé seznámil s tím, co nesmím říkat na veřejnosti, kde

js ouschované knížky, o kte rých se nikdo nesmí dozvědět, atd.

Jak é kn íž ky to byly na Slovensku? U nás to byly hla vně kníž -

ky T. G. Ma sar yk a, Jos efa Pekaře,Fe rdin an da Perou tky , kato lík ů,

ruralistů atd.

U nás byly za kázané všechny knih y, kterévycházely za Slo venského

stá tu:týkalo seto kni h slovenských spisovatelů, jako byl Milo Urban,

dnes zase považovaný za jednoho z nejvýznamnějších re prezenta ntů

moderní slovensk é li teratury, nebo Jozef Cíger-Hronský, první tajem -

ní k a správce Matice sl ovenské, který po válce emigroval do Ar

gentin y,kde zemřel. Ti se za války zapletli s režimem: někteří víc ,

někteř í méně. Mezi těmizakázanými knihami byly hlavně náboženské

knihy: Ži vot Je žiše Kris taa podobné, ale i knihy ze světové kl asiky,

kt er é měly náboženský nádech. Po těch pásli př i domovních prohlí d

kách estébáci, pr ot o je musel ote c ukrýt.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 18


19

Vrať me se zas e k vaš í ve řejn é angaž ov anosti...

Můj zájem o vě ci veře jn é setá hne cel ýmmým ži votembez ohledu na

to , jestl i jsem hrála, nebo ne. Vždy jsem se in tenzivně zají mala o to,

co se děje naveř ej nosti a kol em nás.

Z toh o, co říká te, se mi zdá , že otecvás syst ematicky vychová

val k tom u, ab ys te by la ve spol ečno sti ak tivní.Kd yž se vrátíme

k vašim aktivi tám,mus ím e si říci: kand ido vat na prezi den tku

stát u, to chc e mít nej en velkésebevědomí, přes vědčit sama

se be, že doká žete sv é zem i po moci , ale i ochotuse takov é čin -

no st i zce la obět ova t...

Nevím,jestli mě ot ec vychovávalk tom u, angažovat sev dne šnímslova

smyslu, ale v kaž dém př ípadě byl pro mě pří kladem. Od něj vím, že

člo věkse nemá starat jenom o sebe a rodinu. Můj otec se třeba hodně

angaž oval,aby toho moc nezničil a prvnívárka těch nejprimitivnější ch

komunist ů,kteří se dostávali k mo ci poroce 1948 v malýc h měst ech,

tak ja kov Bansk é Št iavnici,krásnémstředověkémměstě,kdevšechno

ří di l bývalý metař, nevzdělaný ožrala. Meta ř se rozmáchl a řekl, že

všechny goticko-renes ančníst avbyzboříme a po stavíme nové domy.

Otec historii sl avného města vehementně bránil a zú častňoval se

veškerých veřejných aktivit, které to muchtěly zabránit. Protojs me

z toho měst a museli odejít . Tytla kya ši kany se už nedaly vydržet.

Mysle l jsemsi , že se rodi če pře stěhovalikv ůli vám dět em : aby ste

mohl y se se st rou studovat...

Ne, ne. Můj ta tínek byl velmi re li gi ózní, mojemaminka ne až tak, al e

můj tat ínekano a jako učite l na střední průmyslové škole chemické

nevsto upildo komuni stické strany. Taškola měla kdysi vel mivysokou

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 19


20

úr oveňa vy šl i z ní st udenti, kt eřípozději pracovali v Praz e u prof esora

Jaro slava Heyrovského, nositel e Nobelovyceny. Otec li dem hodně

pomáhal, i svým žákům. Když např ík ladpřišla student kaa neměla

zimní kabát, měla jen kožíšek do pasu, který se nosil ke kr oj i, ale už

k tomu neměla ten kroj s mnoha sukněmi, které by ji hřály, přivedl ji

k nám. Maminka se podívala do skříně, vyndala kabát, odpárala z něj

kože šinu a dal a jí ho.Nebochudé chlapce pozval, abynámnanosilido

bytu dřevo, a dostali za to polévku a jíd lo. Otec měl i kvůli tomu –

a nejen proto,že byl vzdělaný ka ntor – ve městěvelkouautoritu,potře -

boval i seho zbavit. Já jsem to hovšeho byla svědkem a viděla, jak

velkou síť kontaktů udržoval. Pamat ujisi, že i herec, který kvůli něj aké

hlouposti, politickému výroku, šel do vězení, skončil u nás , když ho

pak pusti li . Tatínek s maminkou vedli otevřenou domácnost a lid é se

na ně obraceli s kdečím: rodiče st udentůz jiných měst je prosili , aby

na jeji ch dítka dávali pozor. Jeden ze studentů, na kterého měl otec

dohlížet, pak s nám i žil skoro dvacet let. Hlavně rodič e dívek otce

žádal i o dohled, aby se nestýkaly s nějakými grázlíky . Otecv Ban ské

Štiavnici vydržel až do roku 1962, pak ale musel odejít do Bra ti slavy.

V kniz e rozh ov orů va ši dce ry Ha ny s vašímmanželem Mila ne m

La si cou js em se do če tl, že tom u násilnémustěhování z dědi n do

Brat isl avy se říka lo v pa de sá tý ch letechAkce B...

Otce se to ale netýkal o,on odešel až v šedesát ých letech. My jsme

šl i zaot cem později. První odešla moje sestra Emíli a.

Jak jste si po zdě ji tyhl e zk uš eno st i pro sebeartikulovala?

Hlavně mám od té doby potřebu se vždy o někoho starat, někomu

pomáhat. Vím, žemoje odpově dnost musí býtvždyširší.Říkám tomu:

Nečmuchám jenomsebe, ve sl ov enšt ině„neovoniavamlen sama seba“.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 20


21

To je star á kře sť ansk á povi nn ost: jste věřící jako váš ot ec ?

Js emvychovaná v siln ě kat ol ic kém duchu, hl avně otcem a chův ou.

Maminka s námi ta kychodila do kostela, ale dneska si myslím, že

byla spí š vlažnější. Rodi nné kato lic tvíal e nikdynebylo bi gotní. Asi do

dvanáct i js emchodi las moj í pěstounkou rá no naroráty a by la jsem

obdi vovate lkasv at é Ter ezky. Později jsem se bála chodit do kostela

hl avním vchodem, protože bych z to ho měla ve škol e problémy,

ale pr osmekla jsem se vždycky do lavice na poslední chví li přes

zákri sti i. Zlomnasta l, až kdyžjsem si některé věci neuměla vy sv ět li t,

což mě vedlo ke složitěj ší mupřemýšlení o smyslu života. Kl adlajsem

si otázky,jak vznikl svět, co se st anepo smrti, proč přemýšlíme a proč

máme paměť. Pr oto, když jsem odjížděla jako velvyslankyně do si lně

katolického Pols ka,js emsi ře kla,že to je snad jediná možnost v mém

ži votě , jakse vrá ti t dolůna círk ve.

Až takh le dalek o js te šla ?

Ano, to byl také důvod, pr očjs emsvé polské přátele popro sila,aby mi

vybrali zpově dníka:na zpovědi jsem nebyla desetiletí. Představili mi

ve lic e vzděla néhojezuitu,se šlijsmeseas i třikrátnebo čt yřik rát, ale ne -

fungoval o to.Mám pořád velk ouafini tuvůči li dem,kteří jsouvěřící,

a trošk u jimzávidím, pr otože ví m,že udržet si víruv mod erním světě

je umění . Zároveň cítím, že je to odkaz dvoutisíciletí pln éhoobětí.

Musím se ale přiznat, žemněse to bohužel nepovedlo.Nepokl ádámza

vyřešené, že ni c není,a jak o člověk, který se posledních deset let in -

te nz iv nězabývá kulturnípolitikou,si uvědomuj i, cokřesťanst ví zname -

nalo v naší kultuře, ale taky js emvelice ovlivněná osvícenstvím. Když

js emdiskutovala s mým i pols ký mi př átelio nepo skvrn ěnémpočetí

Panny Marie, musela js emse přiznat, že s tím mám pr oblém. Naopak

nemám pro bléms tí m, abych připust ila,že symbolem křesťanství je

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 21


22

Ježíš jako nemanželské dí tě.Nemus ímse vracet do Babylonu, kde se

oplodňoval y ženybohy. Ale debatám o historii křesťanství se nevy -

hý bám, to mě naopak zají má. ZnámsvatéhoAugustina,Tomáše Akvin -

ského. Léta jsem se ta kéamatérsky zaobírala starověkým Řeckem,

a když začala vycházet Antická knihovna, četla js emsi v ní , a ja kmile

jsem mohl a vyjet, cestovala js ems Pausan iem podpaždí. Mýty st aré

hoŘeckamipomohlyodkrýt tajemství budování vír y. A ta kybyc h měla

dodat , žepr ot o aninemám negativní vztah k isl ámu: ví m,že máme

společného pr orokaAbra hama a že my křesťané patříme ke kul tuře

knih y stejně jako židé a musl imové. Navíc my Slováci nemáme k mu s

limům tak daleko: na jižním Slovensku byl chanát padesát le t a gen e

ti ckyjsme s ni mismíchaní. Stačí sepodívatnanosmého muž e. Talibán

původně v př ekladu označoval studenty, a ne bandu za bij ák ů,stejně

ja ko většídžihád původně znamenal úsilí jedince o očišt ění od primi

tivních in stinktů a nečistý ch tužeb. Menší džihád zase bylo pojmeno

vání pro boj zaměřený na obranu, ne jejich ex panzi.

Je ště jednouby ch se vr át il k vaší angažovano sti. Pr oč jste se

roz hod la kan did ova t na pre zid en tku?

To ro zhodnutím má dlouhou hi storii. Začalo to tí m,že jsme s mými

př át el i, jakoje tř ebaRudolf Chmel, li terární historik, a Pav ol Demeš,

bývalý ministr mezinár odníc h vztahů, založili Slovenskou společnost

pr o za hraniční politiku.

To bylo v roce1993 , o tom js me již hovo řili...

Ano a do rok u 1998 se tato společnost stala na Slovensku centrem

poziti vního myšlení. Snažili jsmese odpovědět přesně na ot ázky, kam

má Slovensko patřit, ja kémá vyznávat hodnoty. V dů sledku to hosi

v naší kanceláři podávali dveře li déjako Ti mothy Garton Ash, Adam

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 22


23

Michnik, Jacques Rupnik a da lší . Myslím,že si mohudovolit říci , pro

tože js embyla výk onnou ředitelkou, že každý významný člověk, kt erý

navští vil Slovensko, skončil u mě v kan celáři. Byli jsme hodně vidět

a to se tehdejšímu pr emiér oviVladi míru Mečiarovi nelíbilo. Každý tý

den jeho noviny psaly, žejsem největší zrádce nár oda.

A jak to zdů vo dň ova ly ?

Tř ebatím, že js empr oameri cká, odnárodněná, že se stý káms Vác

lavem Havlem. Když jsem se pak vrátila jako československá vel vy

sl ankyněz Víd ně do Bratis lavy, lidé na mě plivali, kopali do mého auta

i do mě, pr ot oževšichni věděli , žejsem byla proti rozdělení Česko

slovenska. Věděla jsem, že ta síla, která roztrhne Česk osl ovensko,

vrh neSlovensk o navýchod. A měla js embohužel pr avdu.

Vrať me se, pros ím, je ště je dn ou k vaší kandidatuřena prez ident

ku Slo ve nsk a...

Abychom mohli porazit Vl adimíra Mečiara, museli jsme probudit

mladou generaci. Uvědomovali js mesi, že nemá cenu mluvi t se

st arý mili dmi,kt eříse za milovali do Mečiara a ch odili najeho vystou

pení na sta diony, kde mu tl eskal i a zpívali oslavné písně, v modl iteb -

ních knížkách vedle Panenky Marie měli Mečiarovu fotogr afiia mo dlili

se k ně mu. Taky doufám, že tyto křesťanky skončily v pekl e, protože

se dopustily smrtelného hříchu. První přikázání přece zní: Nebudeš

mít ji ného Boha kromě mne.

Jak jst e os lo vov ali ty ml adé, o kterýchjste se zm ín ila ?

Zalo žilijs mesespolupracovníkyObčanskéoko,spolek,který měl kon -

tr olovat průběh voleb, protože js mese báli, že Mečiar by mohl zfalšo -

vat volby v ro ce 1998. Sbírali js mepeníze od sponzorů, abychom

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 23


24

s mými spolupracovníky mohli objíždět re publiku. Nakonec jsme měl i

kolem sebe asi 40 000 mla dýchlidí. Nechali jsme vytisknout trička

s nápi sem, připravili jsme materiály at d.A tito mladí lidé chodili po

celé mSl ovensku, mluvili s lid mi a nakonec drželi hlídky před vol eb

ní mi místnostmi a dáv ali pozor, aby nedošlo ke kupování hl asů. Tahle

akcebyla moc důležitá, vý sle dkembyla86procentníúčast prvovoli čů.

A co jst e těm mladým ří kal i?

My jsme ji mneříkali, koho mají volit, my jsme je jenpřesvědčovali, aby

šlik volbám . To se námpovedloa to pakumožniloMikulášiDzurindovi

vy tvoř it velkoupr otimečiarovskou koali ci,v níž kromězelenýchbyli i bý -

valí komunisté. Vy se teď, v roce 2017, rozčilujete, že by mohli být

v Čechách komunisté ve vládě, ale my už tohle všechno máme za

sebou. Moc dobřese pamatuji,jakmidlouholetýslovenský vel vyslanec

v Praze Peter Weiss – byl tehdy př edsedouSDL, Strany demokratické

le vice– řekl: To, že js emvs toupildotéto vl ády,měbudest átmou stra

nickou budoucnost. Měl pravdu, věděl to, a přest o to udělal . Protože

Mečiarůvpádbylpr o Sl ovenskodůležitější. Zatosi honesmírněvážím.

Chci, abyst e věděl i, ženaSlovenskubyli i ta kovílidé,kteřínemysleli jen

na vlastní prospěch.On věděl, že jde do prohrané bitvy, ale udělal to.

Op ět byc h si vás do vol il vrá ti t k prezidentskékandidatuře ...

Pr ezidentské vo lbymělybýtnásledující rok a neziskovky, charit ati vníor

ganiz acea občan ská hnutí jako třetí sektor už představovaly evi dentní

sí lu, pr ot ožejsme všichni drželi pohro maděa pr opagovalijsme ví tě zství

zdravého rozumu a Ev ropy. V této at mosféře se zrodila id ea,že by

tř et í sektor měl mít svého kandi dáta na pr ezidenta. A ukázal i na mě.

Za tét o sit uace jsem už nemohla říci, že se mi do toho nechce a že

ví m, ženemám šanci, že pr ohraju.Radila jsem se o tom i s Madeleine

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 24


25

Al brighto voua ta mi řekla: Magdo, neváhej, kdybych se narodila

v Americe, kandidovala bych hned, ať to dopadne, jak to dopadne.

Nemohla js emvy hrát ta kyproto, že jsem svou kandidaturou šla proti

vl áděMikuláše Dzuri ndy. BezRudolfa Schustera by nemohl sestavit

koalic i. Alepř esto ta tokandi datura měla pro mě velký význam.

Díky čemu,kdy ž jst e vědě la pře dem,že pro hrajete?

Důkladně js emkv ůli tomupro cestovala celé Slovensko. Byla to pro

mě neuvěřit elnáživotní zk ušenost, al e nakonci kampaně jsem byla

st rašně unavená...

Ale byla js te mla dš í. Byl o vám pad esát let...

Jenže tě chmítinků byly stovky. Tři dnypřed volbami paní mini stryně

financí Brigita Šmögner ovávystoupila ve veřejnoprávní tel evizia ře kl a,

že je st li se sta neVášáryová prezi dentkou, padne slovenská koruna.

Dnes to chápu: Dzurinda se snažil zachránit vl ádu.Ale panSchuster

jako prezident nebyl nebezpečný, protože – i když bývalý velice aktivní

komunista , byl taképro vstup Slovenska do NATO. Sí ly byly nakonec

ro zděleny tak, že dva kandidáti – jáa Schu ster – byli pro NATO

a Mečiar byl proti.

Ješ tě jedn ou se ze ptá m: Vy js te skutečněod počátku nepočítala

s tím, že bystemohl a být zvolená? Ani v koutk u duše jst e si to

ne my slel a?

Doopravdy ne, už ta képroto, že jsem byla první ženou, která na

takovou funkci kandidovala. To byste musel vidět, jak ženy – na ro zdíl

od chlapů, kt eř í měposlouchali – třebav Liptovském Hrádku na mě

kři čely: Utíkej do kuchyně, co se pl et ešdo poli tiky, děti doma pláčou,

vezmi si zástěr u a jdi vaři t. Nejo střej ší byly novinářky.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 25


26

To si vůb ec nedo ve du v Če chá ch před st avit...

To má jednoduché vysvětlení: ženy nejsou solidární. Největším

nepří te le mženských kariér jsou ženy. Buď jsou to novinářky , nebo

když inkarnují ve včelí král ovny , te dykdyž prorazí skleněný poklop,

js ousoustř eděné jen samy na sebe. Pak tvr dí : Já jsemto dokázala

sama, tak ať to dokáží ostatn í ta kysamy. Neschopnost být sol idární

je u žen tra dičně velmi si lná.

Ta kovouzkušenost my muž i ne mám e. To má zř ejm ě bio lo gic ký

dů vod : řa da žen vi dí od mládíve vše ch ostatníc h ženác h

konkurentky v boj i o muže. Ale vzpomínámsi, že podobněo tom

hovoř ila Ade la Ba ná šová po zhlé dnu tí fi lmuUč itelk a, kdy ž sly še la ,

jak po představení od cházelyže ny z kin a hovořily o tom , jak je ta

představitelka hrozná. Ned ošlo jim, že ten fil m byl i o nich ...

To znám.

Vá š ma nže l MilanLasica ješt ě př ipomínádalší rozměr kan di -

dat ury : tvr dí, že vá š kr ok byl na Slo venskurev olučnía že jst e tím

ot ev ře la mo žn os t Iv et ě Ra di čo vé , aby se o desetlet pozd ěji stal a

pře dse dkyn í vlády.Vid ít e to ta ké tak?

Já bych to takhle neřekla, al e určitě nějaká žena na Sl ovenskuten

první kro k muselaudělat v přímé volbě, protože to je úplně něco

jin ého, než když prezidenta volí parlament. Musela jsem projezdit

Slovensko křížem krážem a snést všechny šovinisticko-sexistické

útoky, nechat lidi na sebe křičet a občas i poslouchat, jak vám tleskají,

ale i tak to bylo velmi náročné. Iv etaRadičová se stala premiérkou,

protože Mikuláš Dzurinda ustoupil, když Robert Fico př ipravil pro

sv oustr anuSMER v ro ce 2010 kampaň postavenou jmenovitě proti

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 26


27

Dzurindovi. Vlastně Dzurinda udělal to, co se někdy v boxerské m

ri ngudělá , uhnul,a SMER ta k musel udělat úplně novou kampaň. Na

Iv etuse už nedalo ta k snadno út očit jakona Dzurindu, z kt er éhose

udělal ot loukánek. Dík y tomuse Iveta Radičová stala hlavní postavou

SDKÚ, te dySlovenské demokratické a křesťanské unie a jej í kam

paně. Ta kžev tom jsem nehrá lažá dnouroli. Spíš bych řekla, že dí ky

mně měla lepší výchozí situaci, když kandidovala na prezidentku

v roce 2009. Já jsem měla 250 000 hlasů a ona dostala málem mil ion.

To je veli kýro zdíl.I úto ky na ni byly mírnější. Ni kdonekřičel: Táhni do

kuchyně. Společnost už byla pomalu připravená na to, že i ženy by

př ípadně mohly v pol iti ceněco udělat.

Ješ tě by ch se zeptal , jak to by lo s vaší kandidaturou na primá

tor ku Bra tisla vy v roce20 10. Říká se, že vás vlas tn í str ana,

Slove nsk á de mokratická a křesťans ká unie , podr azi la , a prot o

jst e ji pa k op us tila ....

Ne, ne, to není pravda. Kandidovala jsem, protože Lucie Žitňanská

se chysta lana funkci ministryně spravedlnost i, kteroubyla v letech

2010 až 2012. Já jsem se ta k st al a druhou volbou, a dí kytomu jsem

měla například zkrácenou kampaň. Je ale pravda, že je dna část

SDKÚ v Pe tr žalcešla pro ti mně, al e nez rozhodnutí vedení strany, to

naopak stálo za mnou. Prohrála jsem hlavně pr ot o,že Ján Budaj vy

startoval v po slední fázi proti mně za peníze Smeru. Vyrobil i mu

plakáty, které původně měl dost atMilan Ft áčnik. Tím mi Budaj sebra l

tu část hlasů, kt er á bylarozhoduj ící . MilanFt áčnikpak byl v letech

2010 až 2014 primát orem Bratislavy. A proti mně hl asovaly i všechny

mimovlá dníorganizace, jej ic hžsoučástí jsem byla od roku 1993 do

ro ku1999. Od té doby , když se potkáme, se na sebe nedíváme.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 27


28

A pr oč to uděl aly ?

Vím je n,že po volb áchjeden slo venskýolig archazavolal do mého

št ábu a řek l jim, že ta khle sete ď vyhrávají volby a děl á politi ka.Tento

muž také tehdy zveřejnil, kolik kdo dostal. Protože to nemám ověř ené,

nebudu to šířit, mohu ho jen ta khleobecně citovat.

Poko uš el se vás ně kdo ně kdy upl atit?

Uplat it ne, al e pokusil i se mědonutit násilímnazačátku sedmdesátý ch

let ke spolupráci s St B.Zbili měpod schodištěm ve tmě v dom ě, kde

js embydle la.Počkali si namě po představení asi v půl jedenácté,

aikdyž branka byla zavřená, dostali se do domu. Beze slov mě po -

valili a tiše do mě kopali. Bylo to ta k nenadálé, že js emze sebe

nev yprav ilažá dnýzvuk. Byli toprof es ionálové,bilimětak,aby na mně

nebylo nic vidět. Vůbecjsem nikomu neviděla do tv áře,bylo to, jako

kdyby mě př epadli mimozemšťani. A protože js emnebyla pohmož

děná, nemohla js emto ani ohlási t. Pakse za seobjevili asi zatř i dny

s tím, že musí překontrolovat můj cestovní pas, a odeb rali mi ho.

V dev adesátýchlet ech, kd yž jste byla v politice,se vás nikdo ne

snažil up latit?

Ne. Mě ani nikdo nikdy nelá kal do komunistické strany. Všichni vě děli ,

že se mnou tyhle hrátk y nejde pr ovozovat.

Vy jst e tedypr ohr ála dvo je vo lb y, ale přestojs te se nikd y

k po lit ice neo to či la zády ...

Jak už js emříkala, pr ohruv prezidentských volbách jsem předpoklá -

dala . Bylo ve lic e tě žk é jít s pln ýmnasazenímdokampaněa ve sv ět lý ch

chvílí ch si přiznávat , žeto neděl át e prosebe, al e pr o budoucnost.Ta

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 28


29

dru hápro hramě mrzí, i když moj e rodinabyla naopak strašně ráda,

pro to ževěděla, že bych pracovala denně 24 hodin sedm dní v týd nu.

Pro č?

Jako pr imátorka bych nedovolila zacházet tak benevolentně s měst -

skými poze mky,kt erése rozprodaly velice nekoncepčně. Bratislava

taky nemá dodneška ur banistický plán do roku 2050: kdo si co

vy myslí, to se postaví. Nenívyřešená vnitřní doprava ve městě, chybí

tu nelpod Dunajem. Bylo by rovněž potřeba vystavět nové hla vníná -

draží atd. atd.Jemitolí to,pr otožezačt yři roky, kdyvládlav Bratis lavě

st ranaSMER, vš echny tyto plá nyza padly a zmi zely. Zapomnělo se

na ně. Zbyl nám jenom jeden z nejhnusnějších mostů přes Dunaj,

postavený za evropské peníze. Sice ho hezky nasvítili, ale pr ojekt

udělat z ně j krásný zelený most se sochami, cožby byla část unikát

níh o ze lenéhopásu protínajícího celou Bratislavu, zapadl , stejně ja ko

projekt velkého centrálního parku kolem dvou jezer na Petržalc e.Ofi-

ci ál němně byl o sděleno,že můj projekt byl př ílišambiciózní .

Ale v pa rlamentní ch vol bác h js te vyhrávala...

Ano, kandidovala jsem vždy za SDKÚ, a ač mě dávali na 24. či 25.

míst o,vždy mě voli či kr oužkováním posunuli na čtvrtéči páté míst o.

St ra nas tím sic e počí ta la , ale lí p měnikdy neumístila. Byli roztomilí .

V roce 2010 js emuvažovala o to m, že bych se ucházela po volbách

o post min ist ryněkultury a lépe zabezpečila veřejnoprávní média a je

jic h nezávislost, což jsem považovala za klí čovouvěc, nicméně paní

Radičová dala přednost šk olství, v němž se kromě sociální polit ik y

nejvíc pohybovala. Když to shr nu:v politice jsem něco vyhrála, něco

pr ohr ála, ale ty prohry mi nakonec umožnily snáze odejít.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 29


30

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 30


31

DĚTSTV Í

ASTUDEN TSKÁLÉTA

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 31


Ro diče Joz ef a Hermína, 1941

Em ília a Ad ika, 195 1–195 2

Emí lia a Adi ka, 1954 >

Adi ka, 1949

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 32


vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 33


34

Adika, 1953

Adik a+ partner, 1955

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 34


35

Magd a, 196 7

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 35


36

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 36


37

Vrátil byc h se k prvn í otázce: Kte ré obdobívaš eho živ ot a po -

važu je te za ne jd ůleži tějš í?

Určit ě dětstv í, pr otožeto mě nasměrovalo. Musíte si uvědomit, že

jsem vyr ostla v Ba nské Št ia vnici, což je něco podobného, jako kdy -

byste vy vy rostl v Kutn é Hoře. Nad mou postýlkou byl v kame nu vyte -

saný ro k 1562.To byly první číslice, které jsem viděla.

Co to vro čení oz na čov al o?

Rok, kdy byl post aven klá št er , vekterém jsme bydleli a v němž byla

později prv ní slovenská Joerg esova tiskárna. Štiavnica byla původně

st ar ýmkeltský msí dl ištěm za lo že nýmna místě, kde objevili stříbro

a zlato. Později to bylo jedno z nejbohatších královských měst na

Sl ovensku. Kolem města byl y hl uboké díry, vlastně propadliště, pusté

št ol y, kt er é připomínaly , žese ta mstaletí těžilo. I když jsem vyrůstala

ve měst ě, bylajsem obklopena netopýry, kteří přebýval i hlavně ve

st arých štolách. Žili jsme v kl ášteře, kde se z mého pokoje na záchod

musel o jít deset metrů te mnou chodbou. Když jsem otevřela dveře,

nikdy js emnevěděl a,je stlitam tř ebanebude potkan nebo net opýr.

Kousek dál byly zazděné schody, které sice ven nevedly, al e byly tam

různé komůrky, výklenky a tepa ná železná vrata. Ta po celou dobu,

kdy jsem tam bydlela , seni kdyneot evřela:dodnes nevím, co za ni mi

bylo.

To mi při pom íná Giu seppeTomasiho di La mpedusu, kte rý řek l:

Nedovedl bych ží t v do mě, v kterémznám všechny místnos ti.

Bál a js te se v tom kl áš te ře?

St rašně. Ale zpětně vidím, že mi to neuvěřitelným způsobem rozví

jel o fa ntazii. Když mě maminka poslal a dokomory pr o vajíčka, byl to

zá žit ek.Avata r jeproti tomu nic. Asi proto nesnáším sci-fi, pro to že

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 37


38

js emv něm vyr ůstala. Takové pro středí, ja kopředvádí Pá n pr stenů,

důvěr něznám – pr ožila jsem v něm dětství.

Jak se v Ban ské Štia vni ci mluvi lo?

Čtyř mijazyky: německy, maďarsky, velice tvrdým slovenský mnáře

čí m,v ně mž bylo hodně německých sl ov,a slovensky .

Jak jste mluv ili doma ?

Doma jsme hovořili podle to ho,kdo nás kontroloval.

Kdo vás chod il kontrol ova t?

Estébáci, protože moje maminka byla Němka, tedy Švábka, také

můj dědeček i babička mluvili švábsky. Babičce, Grossmutter, se

v to mtonářečí ří kalo grunta. Jak vi díte,je toúplně jiná němčina. Tomu

nářečí rozumím, naučila js emse ho, když jsem babičce musela

př edčí ta t v době, kdy už neměla dobrý zrak. Dodnes mohu čí st texty

psané švabachem. Ve Štiavnici jsem ještě zažila staré babky, které

v jedné větě př echázely z jedn oho jazyka do druhého a pl ynně ovlá -

dal y třijazyky. Na tržišti se mluvil o mnohanářečími, protože tam

př ic házely selkyz okol ních dědin a ty mluvi ly měkce.Můj tatínek byl

pr ofesore mslovensk éhoja zyka a literatury, mluvil krásnou sl ovenšti -

nou a trv al na tom, abychom i my se sestrou hovořily řádně, což je

těžké, protože spisovná slovenština má zvláštnímelodi ku,úplně jin ou

než ostatní sl ovanské ja zy ky.Vy všichni vyslovujete v hr dle, ale my

vy slo vujeme vpř edu.Proto nemáme přízvuk, když se naučíme cizí ře č.

To vlastnědokazuje i výs lovn ost naš ic h jme n: Hv ížďalase

vys lov uj e v hrd le a Váš áryo vá zcela vepředu... Ale půjdeme dál.

Co dělal a vaše ma mi nka , by la v domácnosti?

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 38


39

Ne! Maminka byla učitelka, mohla však učit dlouho jen to, co jí povo -

li li. Až v šedesátých letech se vrátila k výuce jazyků a je ta ké spoluau -

to rkouprvní učebnice němčinypro základníšk ol y. Dodnesse setk ávám

s lidmi, kteří na ni vzpomínají, pr otože je dobře naučila německ y.

Ano , ano , sá m jse m ta ky donedávna na Slov enskupot káv al lidi,

kte ří vz pomí nal i na mé ho vz dá le ného strýceFranti šk a Hv ížď alu,

který v Bansk é Bys tric i pře d vál ko u uči l latinua řečt in u a oni u něj

matu rov ali . Slov ens kýc h gym náz ií tam byl o tak málo, že u něho

matu rov al kdek do...

Kr omětoho všeho můj tatín ekještě hrál na klavír, maminkana housle.

U nás pořád někdo byl . Občas ta ms nimi hrála celá cikánská muzika:

Farkašovci. Tatínek se nauči l místní hornický tvrdý dialekt a ztěl esnil

post avičku horníka Nácka. V té to ro li vystupoval na estrádách, tí msi

př ivy dělával, pr ot ožeučit el é vždycky měli málo peněz. Můj dědeček

z ot covy st ra nyse nar odilv dne šním Maďarsku, mluvil se mnou jedi

ně maďarsky, zemřel , kdyžmně bylo pět, takže moje maďarština je

bí dná, ačmám báječný přízvuk. Byl to zvláštní člověk, narodil se sv ým

ro di čůmhodně pozdě. Jako malého ho poslali k se strám do Štiav

ni ce, aby ta mzískal něj aké vzdělá ní , stalse řezníkem. Byl kalvi nista

a za že nusi vz al kat ol ič ku, v pát ekvyžadoval maso, ale manželka ho

odmítala poslouchat, tak mu vařila moje maminka. Vyznačoval se

i tím, že nebyla -liv pol edne polé vk a akorát,tedy když byla příliš horká

nebo pří liš studená, vyhaz oval ji i s talířem skrz zavřená okna.

Ješ tě je dn ou byc h se vrá ti l k pr vní otázce:Pro č pov ažujete dět -

st ví za to nejd ůlež itěj ší v životě ?

Od malič kajsem věděla, že moje maminka byla na Slovensku proskri

bovaná jako Němka a že jej í bratr bylv Jách ymově. Z věz ení se vr átil,

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 39


40

když mi byl o deset, a vá žil asi 45 kilo. Proto antikomunistickou a an -

tit otalitární výchovu jsem měla odjakživ a.Můj německý dědeček byl

velký masarykovec a Ně mci mu zaplombovali rá dio,aby nemohl

poslouchat Londýn. A ta maďarská ro dina, to byli zase měšťané,

kt eří sekaždou neděli scházeli na za hradě v altánu . A pro to žemoje

maminka, když jsem se narodila, musela brzy do práce, měla jsem

ještě chůvu. Té byl opadesát, byl anemanželské dí tě,které ve

dvanácti poslali sl oužit do Budapešti. Nikdy pak už nevid ělasvoji

matku. Patři lak nenár okové generaci: nevěděla, že by mohla mít

nárok na lásku, na děti, na dovolenou, sloužila věrně a dů kladně celý

svůj život.Tahle bytost byla se mnoucelé dny, chvíli semnou mluvila

slovensky a chvíli maďarsky. Od ní mám velice důkladný životn í zá

klad. Do dvanácti le t mě naučila vš echnopotřebné: poklidit, zašít,

uvařit, štrikovat. To byla čis táduše, kt eráse starala ještě o aut is

ti ckou slečnu, ta zase nádherně háčkovala.

Ta ky jsemměla št ěstí,že jsem vy růstala mezi knihami. Tatínek měl

snad pět tisí c knížek, a i kdy ž byl strašně přísný – odmlouvat se

nemohlo –, byly dvě věci , kt erése směly: kdykoliv hr átna kl avír

a číst cokoliv. To znamená, kdykoliv jsem se zeptala na cokol iv,

dosta la jsem od tatínka odpověď, jako kdyby mi bylo dvacet, i když

mi bylo tře ba pět.

Nemohu na to zapomenout. Už tehdy mi vy sv ětloval, kdozabil pol

ské důstojníky v Katyni, to se na Slovensku vědělo, ale v Po ls kumi

nechtěli věřit, že js mete hdyvěděli, že to byli Sověti, a ne Němci.

Nebo mi vylíčil, pročje Tito najednou krvavý pes, ja k tv rd ilapr opa

ganda. Tohle já vím od pěti let.Jakmile jsem šla do šk oly, vysv ět lo -

val mi, žeto, co je v uče bnicích, není pravda. Tím pádem jsem

v životě ušetřila hrozně času. Nemusela jsem se složitě dopátr ávat

pr avdya mě nit názory.

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 40


41

To zná m, ale měl jsem po tíže přesněrozeznat, o čem ve škole

mo hu mluvita o čem nes mí m. Dodne s si pamatuji na pro blé m,

kte rý js em měl s tí m, že js em při pom enul 28. říjenja ko den za

lo žení Českosl ove nsk a v době, kdy se ten den slavilje n jako De n

zn árod něn í....

Já to vyře šilajednoduše, byla jsem pořád nemocná. V pokoj i, kde

jsem ležela, byla kle nbaa já si vždycky představovala, že chodí mpo

té kl enbě, a ne po ze mi.A když jsem se podívala z okna , vi děla jsem

barokiz ovanou věž ro mánského hradu z 11. století, v němž visel

obrovský zv on,kte rýse Němci snažili zaválky sundat, aby z něj odlili

kanony, al e nepodařilo se ji mto. O svátcích zvonil a te n zvláštní

hl uboký zvuk dodneška sl yším. A protože Štiavnica je v údolí , ve

středním Sl ovensku, a okolo jsou tisícimetrové vrchy, zvuk se od ni ch

odráže l a neuvěřitelně krásně se nesl celým městem. Dodnes tam

je zdím, máme ta mchalupu. Bez toho místa bych nemohla být . Od

ro ku1993 je součástí kul tu rního dědictví UNESCO.

A co jst e dělal a, kdy ž js te by la do ma...

Hl avně jsem si četla. Naučil a jsem se čí strychle. Protože můj tat ínek

měl na sta rosti je štěkni hovnu ve škole, nosil mi knížky a já dokáz ala

pře čí sttři čtyři denně. On mi nevěřil. Zkoušel mě. Nalistoval třeba

st ranudvacet, řekl, o co tam jde, a já musela pokračovat . Dodneška

čtu velice rychle, di agonálně. A nau čila jsem se to sama. Takhle umím

čí st i v němčině a polšti ně. V ji nýc h jazycích ne.

Jak se vaš e ně me ck á ma mi nk a dostalado BanskéŠt iav nic e?

Moje maminka Hermína byla ze svých sourozenců nej mladší a velmi

krásná, vůbec nebyla podobná ostatním sourozencům. Můj dědeček,

kt erý neměl je dnunohu, byl kr ejčím a zár oveň měl obchod, a jak js em

vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig 9/5/17 10:57 AM Stránka 41




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist