načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vládní vojsko 1939-1945 -- Vlastenci či zrádci? - Miroslav Kalousek

Vládní vojsko 1939-1945 -- Vlastenci či zrádci?

Elektronická kniha: Vládní vojsko 1939-1945 -- Vlastenci či zrádci?
Autor:

Třetí svazek řady se věnuje v historické literatuře zcela opomíjenému fenoménu, kterým je vládní vojsko. To působilo nejen v českých zemích v nelehkém období protektorátu, ale na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  80
+
-
2,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 152
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-727-7101-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Třetí svazek řady se věnuje v historické literatuře zcela opomíjenému fenoménu, kterým je vládní vojsko. To působilo nejen v českých zemích v nelehkém období protektorátu, ale na sklonku 2. světové války také v Itálii. Autor se pokouší objektivně popsat vznik, strukturu a v neposlední řadě i roli, kterou jak velení, tak vojáci sehráli.

Zařazeno v kategoriích
Miroslav Kalousek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VLÁDNÍ VOJSKO 1939–1945

Vlastenci či zrádci?

Miroslav Kalousek

Nakladatelství Libri

Praha 2002


© Miroslav Kalousek, 2002

Odborný recenzent: PhDr. Jaroslav Hrbek

© Libri, 2002

ISBN 80-7277-063-2


5

OBSAH

Úvod 9

Likvidace československé branné moci 10

Vznik vládního vojska 12

Důvody k vytvoření vládního vojska 12

Schůzka v hotelu Imperial 12 Organizace vládního vojska 14

Zřízení a organizace vládního vojska 14

Početní stavy 14

Doplňování 15

Zákaz sňatků 16

Předčasné propuštění 17

Vládní vojáci židovské národnosti 17

Legionáři 18 Hierarchie vládního vojska 19

Generální inspektorát 19

Generální inspektor 19

Inspektoráty 20

Prapory 20

Mužstvo vládního vojska 21

Vojenské sklady, ozdravovny 21 Výcvik vládního vojska 22

Zbíhání 22 Výzbroj a výstroj 24

Výzbroj 24

Výstroj 24 Vojenské a pracovní asistence vládního vojska 26

Odchody ledů 26

Jiné pracovní asistence 27 Železniční strážní služba 28

Hlídky 28

Zranění a úmrtí strážných 29

Sabotáže 30

Zadržení běženci 31 Nasazení vládních vojáků k potírání „padákových skokanů“ 32 Nástin spojení vládních vojáků s národním odbojem 35

Obrana národa a vládní vojáci 35 Odbojové skupiny s účastí vládních vojáků 38 Upozornění a výhrůžky 39

Vládní vojsko v Itálii 42

Důvody pro odsun z protektorátu 42

Odvelení vládního vojska do Itálie 45

Zasazený generální inspektorát 45

Přeprava do Itálie 45

Německý spojovací štáb 47

Soudní pravomoc 47

Dislokace velitelství a praporů 48

Vztahy s italskými partyzány 49

Přepady 49

„Odvlékání“ 51

Další formy kontaktů s partyzány 53 Postihy za zbíhání a odměny pro vládní vojáky v Itálii 55 Zapojení vládních vojáků do odboje v Itálii 57

Kontakty s krajany 57

Češi v italském odboji 58

Partyzánská skupina Pudlo 59

Spojení domácího odboje s vládním vojskem v Itálii. Situace

ve vlasti 61 Ústřední vedení odboje v Miláně 62 Operace SILICA 68 Odzbrojení vládního vojska 70 Dislokace zasazeného vládního vojska od listopadu 1944 72 Zásobování, styk s vlastí 74 Československý revoluční výbor vládního vojska v severní Itálii 74 Zima 1944/1945 75 Péče o mužstvo 77 Sabotáže 77 Jaro 1945 78 Ilegální činnost 79

Vládní vojsko v americké internaci 81

Situace v internovaných jednotkách 83

Vládní vojsko ponechané v protektorátu 85

Nemocnice vládního vojska v Praze 86

Odebrání vybavení vládního vojska německou armádou 86

Strážní oddíl Lány 87

Pracovní asistence vládního vojska v protektorátu 87

Vládní vojáci v Pražském povstání 89

Napojení vládních vojáků na odboj 89

Vládní vojsko v Praze a okolí na počátku května 1945 90

Počátky povstání a posádka Štefánikových kasáren 91


7

Akce u Rozhlasu 94

Vládní vojáci při obraně Staroměstské radnice 95

„Hájili jsme Hrad“ 96

Uprostřed Wehrmachtviertelu 99

Likvidace vládního vojska 103

Závěr 105

Přílohy

Příloha 1: Složení útvarů vládního vojska 106

Příloha 2: Přehled hodností a titulů používaných ve vládním

vojsku a wehrmachtu 110 Příloha 3: Zkratky užívané ve vnitřním styku vládního vojska 113 Příloha 4: Dislokace útvarů vládního vojska v roce 1939 113 Příloha 5: Opatření pro hladký odchod ledů 114 Příloha 6: Výkaz pro státního presidenta E. Háchu o průběhu

asistencí vládního vojska za rok 1942 116 Příloha 7: Přehled počtu mužstva ke dni 1. 4. 1942 119 Příloha 8: Přehled asistenčních zákroků vládního vojska

v době odchodu ledů v roce 1940 119 Příloha 9: Rozvrh železniční strážní služby 121 Příloha 10: Výzva k veřejným zaměstnancům Protektorátu Čechy

a Morava ze 3. listopadu 1941 122 Příloha 11: Výzva k dobrovolnému vstupu do vládního vojska –

zpráva pro tisk 122 Příloha 12: Projev státního presidenta E. Háchy k vojákům

v roce 1940 123 Příloha 13: Výstrojní řád vládního vojska 124 Příloha 14: Podřízenost jednotek vládního vojska zasazeným

inspektorátům v květnu 1944 128 Příloha 15: Početní stavy zasazeného vládního vojska 129 Příloha 16: Dislokace zasazeného vládního vojska od června 1944 130 Příloha 17: Dislokace zasazeného vládního vojska na přelomu let

1944/45 131 Příloha 18: Seznam českých partyzánských oddílů v Itálii 132 Příloha 19: Přehled výzbroje ukořistěné vládními vojáky v průběhu

květnového povstání 133 Příloha 20: Bojové úseky a opěrné body posilované praporem 1

v květnovém povstání v Praze 133 Příloha 21: Ztráty vládního vojska při bojích v Praze 134

O pramenech a literatuře 135

Prameny 135

Literatura 137

Seznam pramenů a literatury 139

Poznámky 143


Bylo či nebylo

spíš bylo vojsko jež

v Čechách se zrodilo

když právě za války

hlásaly kutálky

Němcům že

všechno se dařilo.

Až přijde

den lidské odplaty

i vládní voják

se neztratí

vyžene ze země

nacistický plémě

které se

nikdy už nevrátí.

Karel Effa


9

ÚVOD

„Platný jako vládní vojsko v Itálii.“ Okřídlené rčení, které se však zpovědomí vytrácí společně s pamětníky italské anabáze českých vojáků

v období druhé světové války. Označuje neschopnost, zbytečnost, zmar.

Co však se skrývá za termínem vládní vojsko? Máme vůbec povědomí

o osudech příslušníků tohoto vojenského tělesa? Můžeme se oprávněně

ptát, zda se vládní vojáci zařadili do odboje proti okupantům, nebo nám

nezbude nic jiného než konstatovat jejich podíl na represích protiobyvatelům protektorátu?

Často se setkáváme s osočováním Čechů z kolaborace, kterou vedou ve svůj vlastní prospěch, a dokonce pro taková tvrzení můžeme najít věrohodná svědectví. Podobně však nacházíme prameny potvrzující zapojení příslušníků našeho národa do odboje. I ve vládním vojskumůžeme najít oba póly této velmi široké škály.

Příběh vládních vojáků je třeba vnímat především jako příběh lidí ve složité době. Hodnoťme proto příslušníky vládního vojska conejobjektivněji a přemýšlejme, jak bychom se v obtížné situaci, již jim bylo dáno prožívat, zachovali na jejich místě.

LIKVIDACE ČESKOSLOVENSKÉ

BRANNÉ MOCI

Jedním z důsledků násilného obsazení okleštěné republiky nacisty

15. března 1939 se stalo rozpuštění československé armády, kterévylývalo z článků 1 a 7 výnosu Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939:

„Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako Protektorát Čechy a Morava pod její ochranu.“

1)

Článek 7 se celý dotýká vojenské ochrany protektorátu:

„1) Říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu.

„2) Vykonávajíc tuto ochranu, udržuje říše v protektorátu posádky a vojenské zařízení.

„3) Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může protektorátzřídit vlastní sbory. Organizaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda.“

2)

Na základě tohoto výnosu vydala vláda 6. června nařízení č. 139 o umísťování a jiném zaopatření zaměstnanců vojenské správy adélesloužících, kterým přesně stanovila způsob, jakým se všichni vojenští gážisté z povolání a délesloužící převáděli do jiných oborů veřejných služeb. Také se jim mělo usnadnit zakládání a nabývání hospodářských podniků či přestup do soukromých služeb. Ministerstvo se dokoncezavázalo zabezpečit studium nebo odborné školení těm vojákům, kteří neměli odslouženo 10 let tvořících nárok na výslužné.

Nařízení dále určovalo obory, do kterých dotyčný nesměl nastoupit. Vojákům z povolání a délesloužícím mělo ministerstvo nalézt práci v různých oborech veřejných služeb, přičemž nesměli být převeleni do pracovních služeb, svazu mládeže či jiných podobných organizací anesměli vstupovat do cizích armád. Již zde je tedy možné pozorovat první důvody vzniku vládního vojska.

3)

Zaměstnancům vojenské správy, kteří dovršili 48. rok věku,umožnily vojenské správy přejít do trvalé výslužby. Židé byli propuštěni do výslužby z moci úřední a ti, kteří nedovršili 10 let služební doby, byli propuštěni s odbytným.

Podle části II § 5 vládního nařízení č. 139 byla vojenským gážistům z povolání a délesloužícím mimo uvolněná místa ve státní správěvyhrazena veškerá místa ve vládním sboru protektorátu, nazývanémpozději české vládní vojsko a po zásahu okupantů pak již pouze vládní vojsko.

Převádění do ministerstvem určeného zaměstnání nemohl dotyčný odříci a domáhat se zařazení do služby jiné.

4)

Každý zaměstnanecvojenské správy byl povinen nastoupit na místo, které mu bylo přiděleno.

Pokud někdo nemohl službu nastoupit, musel svou situaci obratem

oznámit ministerstvu národní obrany v likvidaci a podrobně udat

důvody. Pokud by dotyčný službu nenastoupil bez předchozíhovysvětlení, jeho projev by ministerstvo klasi¤kovalo jako rezignaci na službu

a dotyčný by ztratil nárok na zaopatření dle vládního nařízení č. 139/

39 Sb., neboť mu ministerstvo národní obrany již zaopatření obstaralo.

Od 1. srpna 1939 zakázali okupanti nošení československéhovojenského stejnokroje a zbylí vojáci museli do práce docházet v civilním oděvu. Termíny likvidace československé armády byly stanoveny takto: útvary zbraní a služeb, úřady a ústavy, velitelství divizí do 31. 7. 1939, velitelství sborů do 30. 9. 1939 a ministerstvo národní obrany do 31. 12. 1939. Likvidací byl pověřen do 7. 5. 1939 generál Jan Syrový, poté generál Alois Eliáš.

5)

Od 7. září plnil tento úkol generál Jan Hrabčík.

6)


12

VZNIK VLÁDNÍHO VOJSKA

DŮVODY K VYTVOŘENÍ VLÁDNÍHO VOJSKA

O motivech, které vedly okupanty k vytvoření protektorátního vojska,

se můžeme pouze dohadovat. Snad nejblíže pravdě bude teorie, žekoncepce mezinárodní politiky Německa v této době připouštěla možnost,

aby si satelity říše zřídily omezené ozbrojené sbory. Tím měla býtdemonstrována tolerantnost okupační moci jak k domácímu obyvatelstvu

„ochraňovaných“ zemí, tak směrem ke spojencům a velmocím. Celému

světu Německo signalizovalo, že je partnerem, se kterým se musípočítat, nicméně život národů vzatých pod protektorská křídla může mít

kromě jiného i spousty pozitiv.

Můžeme se též domnívat, že okupační moc chtěla předejítsociálnímu pnutí uvnitř protektorátu, které by jistě nastalo, kdyby mnohovojáků z povolání nemohlo najít práci a uživit své rodiny. Toho se Němci museli obávat, protože na území protektorátu by vyvstala stálá hrozba vzniku odbojových skupin či útěků špičkových důstojníků apoddůstojníků za hranice a jejich následné zapojení se do zahraničních armád. Vždyť jenom z resortů ministerstev obrany a zahraničí muselo odejít na 120 000 zaměstnanců.

7)

Vznik autonomních vojenských jednotek proto připouští již Hitlerův výnos o zřízení protektorátu, kde se praví, že „pro udržení vnitřníbezečnosti a pořádku může protektorát zřídit vlastní svazky“.

8)

Také

německá legace ujišťovala presidenta Emila Háchu 15. března 1939

o tom, že jeho hradní stráž mu bude ponechána.

9)

SCHŮZKA V HOTELU IMPERIAL

Mezi 17. a 19. březnem byl ve Vídni v hotelu Imperial AdolfemHitlerem ustanoven říšským protektorem v Čechách a na Moravě Konrad

von Neurath a Karl Hermann Frank jeho státním tajemníkem. K. H.

Frank k setkání v hotelu Imperial po válce řekl: „8. března jsem byl

Hitlerem povolán do Vídně do hotelu Imperial, kde jsem byl sNeurathem uveden do pokoje, kde byl již Hitler. Hitler jmenoval osobněNeuratha říšským protektorem a mne státním tajemníkem a při tépříležibr />

13

tosti se zmínil, mluvě o osobě dr. Háchy, že president bude požívat vší

úcty jako hlava státu a k jeho ochraně zřídí malou osobní gardu jen

z českých vojáků. Také prohlásil, že dovoluje zřízení zvláštní jednotky,

ozbrojené pouze lehkými zbraněmi z českých lidí v počtu 8000 mužů.

Více o věci nemluvil.“

10)

Podle následných informací od zmocněnce říšské branné moci, které upravil generál Franz Halder, náčelník generálního štábu pozemních vojsk, mělo být vládní vojsko postaveno do konce roku 1939 v počtu asi 7000 mužů: „Příslušníci tohoto vojska mají být nejprve nabráni znynějších příslušníků československé branné moci, a to důstojníků,rotmistrů a délesloužících.“ První nábor do vládního vojska nemusel býtdobrovolný, ale mohl být – a také byl – prováděn stejně jako umísťování zaměstnanců vojenské správy ve státních a veřejných službách, tedy rozkazem.

11)

Rozhodnutím protektorátní vlády, která přistoupila na Halderovu podmínku o snížení počtu členů nové vojenské formace, byl stanoven způsob výstavby vládního vojska, a to jako vládního vojska z povolání, jehož služební doba činila 25 let. Stavba tělesa se prováděla:

1. převedením vojenských gážistů a délesloužících, včetně

občanských zaměstnanců z rušeného resortu obrany;

2. dobrovolným vstupem na základě přihlášky;

12)

3. přijímáním smluvních zaměstnanců.

13)

Ministerstvo národní obrany, nacházející se ve stavu likvidace, tak v roce 1939 do vládního vojska podle vládního výnosu převedlo 490důstojníků všech zbraní a hodností (z toho 70 legionářů), 2935 rotmistrů (z toho 629 legionářů a italských domobranců) a 2515 délesloužících poddůstojníků.

14)

Jednotky byly podřízeny vrchnímu zmocněnci říšské branné moci v protektorátu. Tuto funkci vykonával v té době generál pěchoty Erich Friderici.

15)

Do organizace vládního vojska tak bylo ze strany německých orgánů neustále zasahováno, ostatně jako do všech vnitřníchzáležitostí protektorátu. A tak není divu, že při potlačování všechsymbolů samostatnosti českého národa nařídil úřad říšského protektora,

že se vládní vojsko nesmí nazývat „českým vládním vojskem“, nýbrž

pouze vojskem „vládním“. Slovo „český“ mělo z očí obyvatelstva navždy

vymizet.

Po pražských podzimních demonstracích v roce 1939 udělil generál Friderici představitelům vládního vojska „kamarádskou radu“, podle které se měli vládní vojáci vyvarovat protistátních projevů. Viníci vtakovém případě měli být potrestáni na hrdle a vládní vojskorozpuštěno. Tisíce živitelů rodin by tak přišlo o existenci.

16)

„Přátelskéupozornění“, jakých se později vládnímu vojsku dostalo nepočítaně...


14

ORGANIZACE VLÁDNÍHO VOJSKA

ZŘÍZENÍ A ORGANIZACE VLÁDNÍHO VOJSKA

V důsledku výnosu vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939,

č. 75 Sb. o Protektorátu Čechy a Morava čl. 7, odst. 3, zřídili okupanti

vládním nařízením vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava. Vládní

nařízení mělo zpětnou účinnost od 1. 7. 1939.

17)

Vojsko bylo podřízeno

státnímu presidentovi prostřednictvím předsedy vlády. Mělo za úkol

spolupůsobit při udržování vnitřní bezpečnosti a pořádku včetně pomocných služeb, zvláště při pohromách ohrožujících život a majetek. Do

budoucna se povinnosti představované pomocnými službami (knemalé radosti nadřízených důstojníků wehrmachtu) neustále rozrůstaly.

Vládní vojsko bylo organizováno jako profesionální armáda, mužstvo se zavazovalo k službě o celkovém trvání 25 let. Po ukončení služby měl mít každý voják nárok na umístění na vyhrazeném úřednickémslužebním místě. Doba služby v bývalé československé armádě, v armáděbývalého Rakousko-Uherska nebo v bývalém československémzahraničním vojsku se do délky služby započítávala.

18)

Tímto rozhodnutím byla pro službu v českém protektorátním vojsku získána řada vojáků, neboť nárok na umístění na vyhrazenémúřednickém místě mohlo mužstvo uplatnit počínaje 1. říjnem 1940. Pro mnohé starší ročníky se zdála krátkodobá služba a brzké vyřazení vcelkudobrou alternativou, jak v rozbouřených dobách zajistit rodinu. Nelze však zapomenout na fakt, že kontingent vládního vojska v roce 1939 tvořili převážně vojáci, které na jejich nové působiště převedlo ministerstvo národní obrany v likvidaci.

POČETNÍ STAVY

Maximální síla vládního vojska měla činit 7000 mužů (včetně 280důstojníků). Z toho počtu se počítalo s 2000 vojíny, které by bylo možné

„přidržeti k pracem nižšího druhu“. Dále mělo vojsko přijmout na 350

stálých civilních zaměstnanců, přičemž bývalí českoslovenštídůstojníci mohli vstoupit do vládního vojska v celkovém počtu 200 osob, aniž by

byli počítáni do stavu 280 důstojníků nebo 350 civilních zaměstnanců.

19)

Se zaměstnanci ženského pohlaví se nepočítalo vůbec.


15

V červnu 1939 ministerstvo národní obrany v likvidaci převedlo z původní československé armády celkem 5940 vojáků, jak podrobněji rozvádím na straně 13.

20)

Plánovaných počtů však těleso nikdy nedosáhlo a počet vojáků se pohyboval okolo počtu prvního roku existence,

neboť přijímání nových členů vládního vojska limitoval úřad říšského

protektora, odkud na vládní vojáky s nelibostí dohlížel K. H. Frank.

DOPLŇOVÁNÍ

Protože odchody vojáků do výslužby a zatýkání redukovaly stavy české

jednotky již v prvním roce existence, Generální inspektorát muselpočty neprodleně doplnit. Nábor se prováděl každoročně dobrovolným

vstupem. Uchazeč se zavazoval odsloužit 25 let. Minimální věk pro

vstup činil 18 let. Vybraní odvedenci nastupovali k útvarům 1. října

každého roku.

Výzvu k dobrovolnému vstupu zveřejňoval Generální inspektorát každoročně do konce prosince ve Věstníku Protektorátu Čechy aMorava a stejně tak v denním tisku a rozhlasu spolu s uveřejněnímvšeobecných podmínek pro přijetí, jimiž byly:

1. dokončený 18. rok a nepřekročený 24. rok;

2. svobodný stav (bez alimentačních otcovských povinností),

což bylo třeba v žádosti doložit

21)

;

3. státní občanství Protektorátu Čechy a Morava, česká národnost,

původ árijský;

4. bezúhonnost, svéprávnost a duševní způsobilost;

5. silné, zdravé tělo a minimální výška 165 cm;

6. znalost českého jazyka slovem i písmem;

7. ukončená obecná škola.

Vstup do vládního vojska byl spojen se závazkem sloužit 25 let na základě podepsaného reversu, na němž vlastnoruční podpis uchazeče musel ověřit příslušný obecný (městský) úřad. Nezletilí potřebovali k vstupu do vládního vojska souhlas otce nebo poručníka, jejichžpodis ověřil úřad v místě trvalého bydliště. Přání odváděných sloužit u určité zbraně nebo v určité posádce vládní vojsko nevyhovovalo.

Prapory do konce března předložily Generálnímu inspektorátužádosti se všemi doklady uchazečů, kteří vyhověli i při předběžnélékařské prohlídce, s posudkem velitele praporu a dobrozdáním šéflékaře Generálního inspektorátu. Odvod se prováděl zpravidla od 1. května.

22)

Nutno poznamenat, že nespolehlivost a dezerce po odsunu většiny

vládních vojáků do Itálie před létem 1944 způsobily, že se náborové

akce v posledních dvou letech 2. světové války už nekonaly.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist