načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vivienne Westwoodová - Vivienne Westwoodová; Ian Kelly

Vivienne Westwoodová

Elektronická kniha: Vivienne Westwoodová
Autor: ;

Živoucí legenda, královna módy a punku. První autorizovaný životopis módní ikony – všechno naplno, bez příkras, bez cenzury. Až na dřeň. „Tohle je můj příběh, jak ho ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  419
+
-
14
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 439
Rozměr: 24 cm
Úprava: tran : ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: Ian Kelly
přeložila Dagmar Brejlová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-735-9461-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Živoucí legenda, královna módy a punku. První autorizovaný životopis módní ikony – všechno naplno, bez příkras, bez cenzury. Až na dřeň.

„Tohle je můj příběh, jak ho ještě nikdo nikdy nevyprávěl!“
- Dáma Britského impéria Vivienne Westwoodová

Holka z chudé dělnické rodiny narozená do šedi severoanglického maloměsta. Zdá se, že nic jiného než nudná práce řadové učitelky ji nečeká. A přesto v téhle drobné blondýnce tikala časovaná bomba, která s parádním rachotem vybuchla.
Spolu se svým výstředním partnerem Malcolmem McLarenem otevírá začátkem sedmdesátých let v Londýně butik, jenž se stane kolébkou úplně nového fenoménu jménem PUNK.
Dveře si tu podávají motorkáři, lehké děvy, vyznavači sadomasochismu i fetišismu. Vivienne hýří šílenými nápady budící nadšení. Rve oblečení na kusy a zase sešívá, spojuje ho řetězy a spíná dnes už legendárními spínacími špendlíky. Na potrhaná trika píše provokativní či perverzní slogany, šije modely z pytlů i erotické oblečky z latexu.

Z předváděcích mol duní rebelská muzika Sex Pistols a New York Dolls, v Anglii se rodí kulturní revoluce.

Divoška, rebelka, buřička proti konvencím a puritánství, přítelkyně Naomi Campbellové či Sarah Jessiky Parkerové. První punkerka na světě, dáma vyznamenaná řádem Britského impéria. Ekologická aktivistka věnující tisíce liber a nekonečné úsilí záchraně deštných pralesů. Matka dvou synů, babička, divoška s nepřehlédnutelným sex appealem ještě v sedmdesáti. To všechno je Vivienne Westwoodová a tohle je její příběh.

Dnes má Viviennin módní dům pobočky po celém světě a jejími nápady se inspirují (a ochotně to přiznávají) i tak slavní návrháři, jakými jsou Karl Lagerfeld či Jean Paul Gaultier.

Předmětná hesla
Westwood, Vivienne, 1941-
* 20.-21. století
Módní návrhářky -- Velká Británie -- 20.-21. století
Módní návrhářství -- 20.-21. století
Móda -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Vivienne Westwoodová; Ian Kelly - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VIVIENNE WESTWOODOVÁ


VIVIENNE

WESTWOODOVÁ

VIVIENNE WESTWOODOVÁ

& IAN KELLY

Přeložila Dagmar Brejlová


4 vivienne westwoodová

Copyright © Vivienne Westwood Limited and Ian Kelly

Dame Vivienne Westwood and Ian Kelly have asserted their right to be

identified as the authors of this work in accordance with the Copyright,

Designs and Patents Act 1988.

Doplněním této stránky autorských práv jsou práva k obrazovým

materiálům uvedená na str. 418-420

Translation © Dagmar Brejlová, 2015

Czech edition © Metafora, 2015

ISBN 978-80-7359-461-9

Vivienne Westwoodová a Ian Kelly

VIVIENNE WESTWOODOVÁ

Z anglického originálu Vivienne Westwood,

vydaného nakladatelstvím Picador

(Pan Macmillan, divize Macmillan Publishers Limited)

v Londýně roku 2014,

přeložila Dagmar Brejlová

Vydala Metafora, spol. s r. o.,

v Praze roku 2015

Redakce Jana Moravcová

Korektura Jana Žofková

Technická redakce Hana D. Benešová

Sazba Netopejr

®

Tisk a vazba CPI Moravia Books, a. s.

Vydání první

U Krbu 35

100 00 Praha 10

www.metafora.cz


Mou povinností je chápat. Chápat svět. To potřebujeme pro pocit štěstí

z toho, že jsme naživu. Od lidí, kteří žili před námi, můžeme znovu získat,

znovu objevit různá vidění světa prostřednictvím umění – míněno kultury,

tak to prostě je – a porovnáním tvoříme vlastní představy o světě, lepším než

je ten, ve kterém žijeme a ve kterém jsme nadělali takový nepořádek. Můžeme

změnit svoji budoucnost. Ve snaze o uskutečnění idejí začnete přemýšlet,

a to změní váš život. A pokud změníte svůj život, můžete změnit svět.

v ivienne westwoodová, 2014


oBSAH

VŠECHNo SoUVISÍ SE VŠÍM 9

TA HoLKA V ŠATECH PRo SIR oTKA 39

HURÁ RoKENRoL – Let It Rock 63

SVATEBNÍ ŠATY PANÍ WESTWooDoVÉ 87

ŠPINAVĚ TYRKYSoVÁ SUKNĚ 101

SEX NA KoNCI SVĚTA 131

NEWYoRSKÁ PANENKA 161

BoŽE, CHRAŇ KRÁLoVNU 171

THURLEIGH CoURT 205

PIRÁTSKÁ PRINCEZNA 221

STVoŘENo V ITÁLII 251

KULTURNÍ KLUB 279

FRAU KRoNTHALERoVÁ 311

„ZÁPADNÍ CÍSAŘoVNA VDoVA“ 339

EKoLoGICKÁ REVoLUCIoNÁŘKA 367

A ŘEKA TEČE DÁL 393

SK oNCoVAT S MoNoPoLNÍM KAPITALISMEM 405

CHRoNoLoGIE 408

PoDĚKoVÁNÍ 414

PRÁVA K oBRAZoVÝM MATERIÁLŮM 418

PoZNÁMKY KE ZDRoJŮM 421

PoZNÁMKY 425


8 vivienne westwoodová


VŠECHNo SoUVISÍ

SE VŠÍM

Dítě vidí všechno novýma očima; genialita je záměrně probouzené dětství.

C harles Baudelaire:

Malíř moderního života

Do tance se pouštějte pouze s příběhem v mysli.

1

rudolf nurejev

Pařížský týden módy. Kolekce jaro/léto 2014.

„Iane, teď na mě nemluv, mám fofry.“

Sedím pod věšákem, nade mnou visí dámské šaty v hodnotědeva

desáti tisíc liber a píšu tyhle řádky. Kouknu na jednu stranu a Vivienne

Westwoodová v pletené čepici a vytahaném svetru připíná blýskavé

ozdoby na pletené oblečení a odmítá mi odpovídat na otázky.Mrk

nu na druhou a vidím polonahou modelku. Má lodičky na vysoké

platformě a houpá se na patách. Jsme kdesi ve druhém městském

obvodu. Jsou tři ráno.

o Vivienne byste měli vědět pár základních věcí:

Evidentně je nezničitelná. Za chvíli začne svítat, ale ona je pořád

v plné síle a maká se stejným elánem jako asistent, který je o půl

století mladší než ona.

Sekne jí to: „Má pleť jako z porcelánu“, jak mi sdělila jejíkama

rádka Tracey Emin. Mám dojem, že žije z jablek a čaje.

Je neskutečně chytrá: nenechte se zmást jejím zdánlivě netečným

výrazem, protože ve skutečnosti je chytřejší než liška.

Vypadá, jako by neslyšela. Podle mě je to ale taktická hluchota,

aby nemusela vnímat hluk kolem sebe.

Na Vivienne jsem zatím vypozoroval hlavně tohle – pořád v ní


10 vivienne westwoodová

žije vnitřní dítě, ať se děje, co se děje. Kouká na svět zvědavýma

očima. Zajímá ji všechno. Je otevřená. Startuje bez varování. Jeneosedná. občas se hodí do gala. Tu a tam má pěkně proříznutou

pusu. Je až dojemně loajální. Srdečně opečovává druhé. Zpravidla

se chová slušně. Někdy jí to ale ujede.

Možná si říkáte, že to ve věku třiasedmdesáti let nezní zrovna

důstojně, ale tak tomu v příběhu Dámy britské říše, která vévodí

světové módě a patří k nejslavnějším Angličankám na planetě, není

ani omylem. Tady v Paříži by vlastně ani nemusela být, klidně by

mohla spát na vavřínech nebo se jimi kochat, vždyť je „CocoChanel moderní doby“.

2

Na Dálném východě je mnohem slavnější než

britská královna nebo Madonna. Navíc pořád drandí na kole po

Battersea Bridge Road a i na začátku osmého desetiletí svého života

každý den pracuje.

Takže tenhle příběh možná vůbec nebude pro vás. Jestli simyslíte, že móda jsou jen tretky nebo že sedmdesátníci nemají zrovna

velké právo otevírat světu dveře do budoucnosti, případněrozvíjet standardy minulosti, pak tuhle knížku klidně odložte. ostat - ně jak mi Vivienne jednou řekla, alespoň „se ušetří nějaký ten strom“. Pokud vás ale naopak láká vydat se na pouť s babičkou punku, která je pořád v kurzu a bez ustání bojuje za to, co je podle nísprávné a co se jí líbí, i když se ostatní lidé v jejím věku, povězme si to na rovinu, pohodlně uvelebili v babičkovských křeslech a hýčkají si vzpomínky, tak hurá na to. Možná se ani nenadějete a získátenarosto nečekaný vhled do procesů jedinečné mysli, která vás oslní. Mně se to během té roční spolupráce s Vivienne rozhodně stalo. Byl to pro mě skutečně kouzelný a blýskavý rok. Tenhle příběh totiž zdaleka není jen o módě, i když je protkaný látkou. „Hele, fakt na mě teď nemluv, Iane. Přemýšlím. Jdi si dát něco k pití. Pitiva je tam dost, zato já teď zrovna nejsem k mání.“ o Vivienne byste taky měli vědět, že bývá hodně, hodně vtipná. 26. září 2013, dvě odpoledne. Čeká nás šedesát hodin práce. Za oněch šedesát hodin se Paříži poprvé představí Viviennina nová kolekce. Kolekce Gold Label, zlatá značka, je navíc vlajkovou lodí Vivienne Westwood Group. Každopůlroční spouštění téhle lodě na vodu v Paříži (jaro/léto a pak podzim/zima) se pro Vivienne


stalo zlatým hřebem designérského roku. Samozřejměpředstavu

je další kolekce – třeba Red Label (červenou značku à la noste

hned) a Red Carpet (červený koberec). Pak i „rozptylující arozši

řující“ řady jako Anglomania, které prosívají její nápady a klasický

design a šíří je pod její vlajkou na nová území, a také pánské prádlo

(MAN), které bylo k vidění na modelech v Miláně, na módních

přehlídkách na Dálném východě a jinde – ale pařížské premiéry

jsou pro ni pomyslnou matkou všech show. ostatní designérské

firmy, které touhle roční dobou zaplavují hotely v okolí Place

Vendôme, na tom nejsou jinak. Chanel, Dior, Prada, Comme des

Garçons; tenhle týden úplně všechny představují své kolekce.Vi

vienne se stává dílčí „krejčovskou“ kolekcí prezentovanou v týdnu

prêt-àorter. Zmíněné luxusní kolekce prodávané za zvýhodněné

ceny a definující identitu se navzdory tomu, že se v posledníchde

setiletích vzedmuly konkurenční metropole módy, jako jsou New

York, Londýn, Milán či Hongkong, propagují v Paříži pořád.Vět

šina kolekcí na těchto akcích tratí, i když Vivienne mi hrdě svěřuje,

že Gold Label se díky speciálním objednávkám nakonec dostala

do zisku. Pařížské týdny módy se tak stávají třešničkou na dortu

ročního cyklu módy. Každých pár hodin nějaká přehlídka skončí

a jiná začne. Pařížské chodníky překypují ženami v uzoučkýchdží

nách, cupitajících na vysokých podpatcích a švitořících do mobilu.

Ale vážně: radši se jim nepleťte do cesty. Bývají to hádavice,vy

znavačky „těch správných“ módních stylů a taky reportérky; davy

nákupůchtivých žen a modelek, fotografů a vymetačů večírků, na

kterých je jídlo zdarma. Mnohaměsíční práce pro londýnskéstu

dio Vivienne Westwoodové, práce italských střihačů a obuvnických

továren se dostává do středu dění. Vivienne tuhle kolekci nazvala

„Everything is Connected“, tedy všechno souvisí se vším. Díky

ní se poprvé ocitám v Paříži za jiným účelem, než se najíst nebo

udělat dojem na svoji holku. Hm, tentokrát nestihnu ani jedno, ale

nevadí, stojí to za to.

Během desetiletí, v nichž Vivienne působila jako návrhářka, se

neuvěřitelně proměnil i způsob, jakým se móda prezentuje. Jejípří

běh názorně ukazuje zemětřesný posun, který definuje módu a její

význam pro západní ekonomiky, k nimž patří také Británie.Býva

ly doby, kdy kolekce byly určeny nestoudně privilegované skupině

žen, které potřebovaly outfity na galavečery a diplomatickérecep

všeChno souvisí se vším 11


12 vivienne westwoodová

ce, dostihy a čajové dýchánky. Novinky se díky pomocníkům,ja

ko jsou časopisy, vzory a imitace, poměrně rychle převtělily vhlav

ní proud módy, ale velké firmy vyráběly oděvy na zakázky. Ty se

tudíž objevovaly v miniaturních počtech kusů, jejichž ceny veznač

né míře odrážely obrovské množství mistrů podílejících se navzni

ku kolekcí. V současné době se oděvní kolekce navzdoryastrono

mickým cenám prodávají s nezměrnými ztrátami. Cena jednoho

outfitu Vivienne Westwoodové se po představení na molu vmalo

obchodě obvykle pohybuje mezi dvěma a šesti tisíci liber – přičemž

některé stály i desetkrát tolik. Tato cena ovšem odráží pouzezlo

mek skutečných nákladů na jejich vznik a marketink, protože jde

o umělecká díla, do nichž desítky specialistů a kumštýřůinvestova

ly tisíce hodin práce. Fashion Week proto nedává praktický smysl.

Jeho cílem je upoutat pozornost – čím dál častěji i prostřednictvím

internetu – mnohem širší veřejnosti, která si bude chtít koupitrůz

né verze nových stylů nebo zatouží koupit jméno, působící zde

v Paříži jako ikona. Přesto pařížské kolekce v určitém smyslupřed

stavují módu v té nejryzejší podobě, tedy módu coby umění. Je

to móda zrcadlící své bytí v určitém okamžiku. A v současné době

má Vivienne takovou pozici, že její móda dokonce může měnit

svět.

Kolekce tedy lákají davy jak fyzicky přítomné, tak online.Zejmé

na internetový trend je silný a počet zájemců naprosto neodpovídá

počtu lidí, kteří nosí, nebo dokonce vyrábějí oblečení. BěhemPa

řížského týdne módy se hlavní město Francie stává epicentremjedi

nečného jevu naší doby: nová celosvětová fascinace módou se mění

v nový jazyk, který především online spojuje design a marketink,

slávu, umění, smyslnost a politiku. Nenacházíme zde paralelu shis

torií kultury. Naopak. Tento trend má kořeny ve Viviennině práci na

samém počátku jejích punkových dob spojující v sobě módu,hud

bu, jedinečnou osobnost a „zeitgeist“. Takže ať nikoho nenapadne

spojovat si tu dobu s tretkami pro bohaté dámičky. No, někdy to

tak sice trochu být mohlo, ale její práce je i tak nedílnou součástí

globální ekonomiky a rovněž velkého příběhu soudobé Evropy. Je

to vlastně taková výkladní skříň. Paříž se během týdne módy stává

metaforou pro jednu z cest, jíž se vydává celosvětová ekonomika,

pro vzájemný obchod v impozantní šíři. A taky pro marketinksty

lu takzvaného původního světa spojujícího v sobě módu, muziku


a nový postoj k životu. A pro prodej do Číny, ve stále větším mě -

řítku.

Stovky tisíc lidí sledují dění na internetu. Na Vivienninýchpře

hlídkách se objevují zástupy profesionálních módních časopisů

a blogerů. Stávají se zrcadlem rodících se trhů Dálného východu,

Brazílie a Ruska a zaníceně lapají pozornost početných davů vlož

nicích i v práci i na ulici od Hongkongu přes São Paulo po Moskvu.

Kabelové televize a teď tedy i internet vnesly do módy revoluci

a právě zde je nad slunce jasnější, že příběh VivienneWestwoodo

vé, jejíž jméno znají lidé díky tomu, co se dělo a děje v Paříži, žije po

celém světě. Paříž je totiž mezinárodní scénou reklamy pro všechny

doplňky, parfémy i časopisy živící se módou. Všechny tyto počiny

bez ustání krouží kolem svého zdroje: oděvního průmyslu. Vestře

du všeho toho dění stojí Vivienne, přední představitelka punku své

doby a nyní ikona a majitelka vlastní luxusní značky, sarkasticky se

bavící světem byznysu, který je sám o sobě jedinou velkou show.

Navzdory všemu tomu společenskému povyku se nevzdává své

poklidné vášně pro krásu, především krásu utkanou z látek.Kro

mě toho prostřednictvím módy vytrvale bojuje za vyšší cíle umění

a politiky tak, jak je ona sama vnímá, a za nejvyšší standardy své

práce.

I proto by bylo dobré zdůraznit, že Pařížský týden módy patří

k několika událostem v roce, k nimž Vivienne Westwoodová, „bič“

britského establishmentu, babička, maminka a ekologickáaktivist

ka, obrací svůj hrozivý pohled. V tomto týdnu pro ni všechnoostat

ní přestává existovat, všechno až na to, co ji proslavilo po celém

světě: oblečení. Během roku se zabývá spoustou jiných věcí, ale

v Paříži je všechno jinak. Paříž věnuje módě. Právě proto je Paříž

ideálním místem, kde ji člověk může začít poznávat. Právě tady se

nachází v klidném kreativním rozpoložení, i když je to pěkný fofr,

hlavně ve čtyři ráno – uf, to je síla. Ve víru příprav to ale proVivien

ne není nic neobvyklého, naopak. Pařížský týden módy o víkendu

končí a mezi posledními kolekcemi, které jej budou uzavírat, bude

i její Gold Label. Zbývají necelé tři dny...

Na adrese 13 Rue du Mail v Paříži, kousek za Palais Royale

a pařížskou Bibliotheque Nationale, to tento týden více než vře.

Je to luxusní stará budova, mnohokrát otlučená válkou akomer

čním využitím. Kdysi bývala domovem Ference Liszta, pak úřadem

všeChno souvisí se vším 13


14 vivienne westwoodová

oceněná pozvánka na Gold Label, která spatřila světlo světa ještě dřív ,

než kolekce dostala svůj název.


gestapa a teď tu je v bývalém tanečním sále předváděcí místnost

Vivienne Westwoodové. Každý rok se toto místo na tři zářijové

dny promění v klíčové pódium, na němž rozkvete předváděcí molo

pro kolekci Gold Label. Samotná přehlídka však proběhne jinde.

Když jsem se vydal do Rue du Mail, hned jsem poznal, kterápřed

váděcí místnost patří Vivienne a co se v ní právě odehrává.Sleč

ny s nadpozemsky dlouhýma nohama a průzračnýma očima chodí

sem a tam, čekají, až přijdou na řadu. Modelky. Před chvílí přijely

z Milána, jako by je sem vnesla přílivová vlna. Všechny do jedné

jsou nerozlišitelně a neúprosně krásné, všechny nastupují v černém.

Na nalíčených tvářích sedí matné výrazy. Přijíždějí na motorkách,

míhají se mezi castingy, v batůžcích si vozí lodičky a dlouhé nohy

omotávají kolem těl chlapíků, kteří tu působí jako přepravci. Dva

dny před prezentací klíčových kolekcí je nejvyšší čas na castingy.

Jdu za dívkami dovnitř.

Taneční sál a předváděcí místnost v jednom jsou rozdělenédese

ti velkokapacitními stojany s ramínky, na nichž visí minimálně sto

kusů oblečení – každý jiný a jedinečný. Jsou tu saténové večerní

šaty, průsvitná viskóza, vlněné a plátěné kostýmky, pletené bavlněné

šaty. Našli byste tu miliony liber převtělených do dámskéhoobleče

ní. U jedné stěny stojí vitrína s kompletní nabídkou kabelek z dílny

Vivienne Westwoodové. V další jsou vystavené šperky. A u jiné zdi

jsou utábořené pultíky, zástěny a mobilní telefony. Zákoutí bzučí

jako úl, je doménou manažerů. Šéfuje jim Kiko Gaspar, elegantní,

efektivní Portugalec oblečený od hlavy k patě do VivienneWest

woodové.

Máme tu další koutek. Vyrostlo tu půlkruhové studio ad hoc. Září

zde jasně bílá světla a zabydluje ho stolek a za ním italský grafik

s vyholenou hlavou. Dolaďuje fotky, aby byly ostřejší, výraznější,

oslnivější. Pracuje na fotkách modelek v outfitech na „catwalk“.

Fotky se vytisknou a uspořádají do pořadníku outfitů na hlavnípře

hlídku.

Před chvílí dorazilo oblečení i boty z Vivienniných italskýchto

váren a londýnského studia. Šperky na tuto kolekci zdržela celní

kontrola v Calais, ale nikdo si nad tou komplikací na poslední chvíli

nezoufá.

Některé modely nejsou ani z půlky hotové, jejich části jsou

rozložené na střihacích stolech a obklopené průsvitným papírem

všeChno souvisí se vším 15


16 vivienne westwoodová

s natištěným logem. Casting modelek slouží i k dolaďování outfitů.

Nikomu zjevně nevadí, že se modely za deset tisíc liber válejí po

zemi a jsou prošpikované špendlíky. Před zraky světa stanou za

dva a půl dne. Překročím je a prokličkuju skrze fronty modelek

čekajících na svou příležitost. Na schodišti v sále jsou vyrovnané

boty. Připomínají skleněné střevíčky pro sto mladinkých Popelek.

Sálem se nese tlumený hluk telefonických hovorů. Rozpoznám pět

jazyků.

Mám pocit, že přichází stále víc lidí, ale nikdo zjevněnekont

roluje, jestli tam mají co dělat. Mám pocit, že jedinou podmínkou

vstupu je alespoň jeden kousek od Vivienne Westwoodové a k němu

cool dojem. Evidentně pomáhá i tetování. Uprostřed místnostisto

jí osmačtyřicetiletý Andreas Kronthaler a podle všeho diriguje dění

pouhou svojí přítomností a impozantní výškou. Je to Vivienninman

žel.

Pro lidi ze světa módy to asi nebude žádná novinka, ale ti, kteří

znají Vivienne Westwoodovou pouze podle jména, patrně nevědí,

že spoludesignérem jejích děl je její muž a tvořivý kolega – uždva

cet let. Poznali se, když byla hostující profesorkou ve Vídni. on

se ocitl v řadách jejích studentů designu. Kronthalerovi jsou spolu

asi pětadvacet let, což zhruba odpovídá i jejich věkovému rozdílu.

K tomu se ale ještě vrátíme. Prozatím je každému v místnostijas

né, že Andreas je stejně velký šéf jako Vivienne. V kontextu týdne

módy má vlastně i docela výhodu. Snoubí se v něm totiž vzhled

drsného Jeremyho Ironse a přízvuk Arnolda Schwarzeneggera.

Když k tomu přidáte zneklidňující hypnotický pohled a postavuty

rolského kováře (rodinná tradice), dojde vám, že Andreas vypadá

v pařížském světě módy velmi netypicky a netradičně. Každývčet

ně Vivienne působí dojmem, že podlehl jeho kouzlu. Pozorovat

manželský pár, který životem, uměním i společnou prací prochází

v pohodě a ve společném štěstí, při spolupráci z takové blízkosti

a v tak náročné chvíli překypující stresem, skýtá vskutkuneobyčej

ný zážitek.

Najít Vivienne zpočátku není snadné. Pobíhá kdesi za věšáky. Má

čelenku s příhodným nápisem Chaos.

„Iane, teď na tebe nemám čas – ale jdu.“

Každá potenciální modelka má svoji fotku, někdy i v modelu,

který by mohla na molu prezentovat. Vybrané modelky jsou nata


buli označené červenou tečkou, jako by byly prodaná umělecká díla.

Má to na starosti manažerka náboru modelek Maiwenn. Působídojmem gejši z Pearl Harboru, vyjímá se v botách Anglomania od

Vivienne Westwoodové. Je strážkyní brány pro modelky. Červené

tečky maluje holkám na nos. Zelená tečka znamená, že danémodelce oblečení taky sedí. Je to výhoda, ale nikoli nepřekonatelná

překážka pro modelky, kterým oblečení zrovna nepadne, protože

ne všechny modely jsou hotové. Issa coby kombinace japonského

odkazu, vysoké postavy a symbolu plodnosti možná bude show

uvádět. Ajuma z Nairobi, pravidelná Viviennina spolupracovnice,

je dnes na scéně poprvé od narození potomka. Marta z Valencie

vyhrála soutěž v modelingu, ačkoli by spíš měla chodit do školy.

Je nadšená jako dítě a krásná jako princezna. Dramatičnost situa -

ce s ní pořád mává o sto šest a pojímá pařížskou módní akci jako

extraparádní večírek. Z ostatních modelek vyzařuje okázalá nuda

ošperkovaná iPody.

Nechávám je za zády a mířím na setkání s redaktorkou Vogue.

Množství dívek i oblečení začíná vystupovat do popředí.

„Jde o dostupnost a chemii v jednom,“ vysvětluje mi Maiwenn.

„Vivienne nepatří k cenovým bombám, když dojde na placení,

a nikdy tomu tak nebylo, takže nakonec o pár holek asi přijdeme.

Na druhou stranu chtějí být na té velké párty, třeba i navzdory svým

agentům. Tohle s lidmi Vivienne dělává.“

Zbývá třicet hodin. Zase sedím u věšáku pod bolerkem, zjevně

ušitým ze žinylky a z pavoučích sítí, nohu přes nohu. Vivienne jeproichuje špendlíky a přestehovává. Nacházíme se v obležení spousty

nejkrásnějších žen planety v různém stadiu nahoty. Prohlížím si látky

a výtvory v mnoha podobách krásy a zvláštnosti a v různých fázích

rozpracovanosti. Vivienne se přesto daří soustředit jak naposkytování tiskového prohlášení, v němž vysvětluje, proč tato kolekce vznikla,

tak na vzorky látek kolem sebe, které pozvolna začínají nabíratkonečné tvary a rozměry.

Tak, v téhle chvíli bych vám měl představit hráče na herním poli

Vivienne Westwoodové, kteří jsou porůznu rozmístění po sále.Nedokážu rozlišit, kdo komu šéfuje. Neexistuje tu rozpis ani hlavní

šéf. Věci se tu dějí nepozorovaně, jakoby osmózou: předávají se

od jednoho ke druhému. Šeptá se. Jak tedy vypadá hlavnísestavšeChno souvisí se vším 17


18 vivienne westwoodová

va? Pochopitelně začneme Vivienne a Andreasem. Neuspěchaně

se pohybují kolem nástěnek s fotkami a napůl zakrytých kabinek,

kde se modelky převlékají. Andreas chodí sem a tam. Vivienne buď

sedí, nebo něco zkouší a upravuje na figuríně. Hodiny odtikávají

a modelky se stále více stávají středem pozornosti. Christopher

Di Pietro – šéf marketinku a reklamy – taky chodí sem a tam a je

odháněn od všeho, co ještě není na svém místě. Vyrůstal střídavě

v Londýně, Paříži a irském Ulsteru. Je bývalý francouzský voják...

a teď nosí tak křiklavé oblečení z produkce VivienneWestwoodo

vé, až ho oslovují lidé ve francouzských restauracích, a mámohut

né vousy z nemalé části zakrývající jeho pohlednou galskou tvář.

Christopher je symbolem jasnozřivé inteligence a jednou z mnoha

moudrých a milých bytostí, jimiž se Vivienne při své práciobklo

pila. I Carlo D’Amario, ředitel a italský kmotr Vivienne Westwood

„Inc.“, putuje sem a tam. Carlo vypadá jako borgiovský papež. Má

vyholenou hlavu, statnou postavu a rád dává jasně najevo, že právě

na jeho bedrech spočívá ekonomický úspěch Vivienne Westwood

Group. Vivienne je s ním zajedno. Jejich společná historie setáh

ne už nějaký ten rok, znají se z King’s Road od osmdesátých let

a také měli krátkou milostnou aférku v Itálii. Carlo se osobnězje

vuje pouze na přehlídce Gold Label a pak pokračuje jednáním

s italskými právníky a dálněvýchodními nákupčími. Také designová

„trojka“, která doplňuje Vivienne a Andrease, se zjeví až napřehlíd

ce. Tvoří ji ředitelé návrhářské sekce, Murray Blewett a Mark Spye,

kteří s Vivienne spolupracují už od začátku osmdesátých let, a ještě

Brigitte Stepputtisová, šéfka jehel a nití designové módy. Všichni

tři se osobně podílejí na vzniku každičké kolekce i na jejímvyplu

tí do světa. Mazlivá přítomnost Alexe Krenna, který má nastaros

ti veškerou textilní grafiku, a manželský tým grafiků Joea a Beaty

De Camposových dává vizuálnímu jazyku Vivienne Westwoodové

konkrétní podobu na látce a papíru. Kiko Gaspar z Lisabonu je

event manager, tedy šéf organizace akcí všeho druhu, takže právě

čelí své bitvě, možná dokonce válce. Rozdává úsměvy na všechny

strany, ale sotva se na někoho koukne. Pobízí a současně varuje

ostatní, aby sebou mrskli. Působí dojmem, jako by mělimplantova

ná sluchátka. V samotném sále a navazujícím zákulisí se kreativně

chopili dění Peppe, asistent designu, který zná každičký trend jako

své boty, a jeho kamarádka Ilaria. K ruce mají stylistky Yasmin


a Rachel. Líčení má na starosti samostatná profijednotka a totéž

platí i pro vlasy. Téhle partě šéfují Val Garlandová (líčení) a Sam

McKnight (kadeření). Maiwenn Le Gallová a Brice Compagnon

sedí u jednoho z mála stolů a vybírají modelky. Žijí Planet Fashion,

ale zdá se, že je jim tak dobře. Rafael má podle letošního módního

stylu plnovous a ustavičně pomrkává, protože se skoro nevyspal

a pálí ho oči. Můžeme ho označit za archiváře a asistenta firmy

Westwood, protože vždycky vyřeší každý problém a ještě u toho

stíhá vařit kávu, v miniaturní kuchyňce kuchtit jídlo a nosit ho na

plac. Pro smích nejde nikdy daleko a za všech okolnosti umí vy -

světlit, co se děje. Díky těmto schopnostem se stal mojí hvězdou

Polárkou, bez níž bych v té prapodivnosti nenašel směr. Tuhle roli

obvykle zastává Viviennina osobní asistentka Tizer Baileyová.Zo

sobňuje ženu, v níž se snoubí nadpozemská krása – v devadesátých

letech patřila k Vivienniným neodmyslitelným modelkám – suklid

ňující efektivitou schopné, ba přímo dokonalé šéfky, a taky trochu

s drsným smíchem. A pak tu máme Benedikta, dalšího bezmála

dvoumetrového Rakušana. Po zádech mu splývají dlouhé blonďaté

vlasy a zrovna se nachází v obležení propisek. Je Andreasůvasis

tent a stejně jako spousta dalších – Georg, Alex, Brigitte – bylobje

ven v kterési části habsburské říše, kde jsou přísně zakázané výlevy

emocí a hysterie zvlášť. Upřímně řečeno jsem ve WH Smith’s zažil

mnohem víc dramat a křiku než u Vivienne Westwoodové. Skoro

mě to mrzí.

„Je to tu parádní,“ sděluje mi stážistka Christina Nahlerová.

3

„Chceme tady být. Platím si za to, abych se sem vůbec dostala.

Tady se prostě naučím víc než kdekoli jinde na světě. Je to fičák.

Tahle móda dává smysl, navíc má přímo životní příběh. Tohle není

jen tak nějaká návrhářka, tohle je Dáma Vivienne Westwoodová,

to znamená zatraceně hodně. Stávám se součástí legendy auvědo

muju si to.“

Zbývá osmadvacet hodin. Probírá se hlavně styling vybraných

modelek, začíná vznikat celkový „look“. Řeší se, které modely se

budou prezentovat ve které části přehlídky, dává se dohromady

pořadí modelů. Stručně řečeno se blíží vyvrcholení. Nechybí ani

zkušební líčení a účesy. Andreas na modelkách dolaďuje outfity.

„Takhle vyprávíme příběh,“ usmívá se zpod hustých řas akšil

tovky.

4

„To je důvod, proč lidi zajímáme. My totiž děláme módu,

všeChno souvisí se vším 19


20 vivienne westwoodová

jaká bývala dřív. Vivienne je stálice. Naše modely hned poznáte,

protože se nenecháváme strhávat proudem módnosti. To, codělá

me, vypráví příběh o Vivienne a o jejím přístupu ke světu.“

Teplota v místnosti stoupá jako divá. Stážisti šijí.

Modelky, které zítra nastoupí na molo, přicházejí na zkoušku.

Rozhlížejí se kolem sebe, svlékají si modely, oblékají si modely, krátí

si čas s iPhony, fotí se. Stěny se plní blýskavými fotkami modelek

v různých podobách. Vlasy se zatím neřeší. Vzduch houstne dra -

hými vůněmi a nervózním pohihňáváním. Přijíždějí poslední boty,

které se předtím omylem ocitly v Londýně. Kupí se na rozlehlém

schodišti. Vypadají jako kavalkáda podpatků. Šperky pro kolekci

jsou ještě na bezpečném místě, ale jinak je tu všechno. Věci sevy

balují, všude se hromadí závěje hedvábného papíru, potištěného

nezaměnitelným logem Westwood s královským jablkem aSatur

novým prstencem. Atmosféra připomíná Štědrý den sponzorovaný

Vivienne Westwoodovou.

Přehlídka si žádá asi třicet modelek, a zatím je jich vybráno čtrnáct:

na nosech mají červené tečky a na tělech zase zelené. Pět je zatím

v rezervě. Řada modelek se během odpoledne objeví na seznamech

jiných návrhářů a přehlídek. obvykle jsou to dívky se jmény jako

Dasha nebo Iekeline, pocházejí z nejrůznějších koutů světa anej

různějších etnik. Spojuje je nadpozemská krása, výška a potřeba

dobrého jídla. V průměru je jim devatenáct. Trochu flirtuju sMar

tou, ale utne nás její manažer. Vyklube se z něj její otec... o něco

mladší než já. Den se překulí v podvečer, přijíždějících modelek

přibývá. Pojede se celou noc. Saláty a ovoce pro holky mizí a na

jejich místě se objevují máslové sušenky a čokoláda. Pressovač se

nezastaví, hučí bez ustání. Přehlídka nestojí jenom na oblečení. Je

to show, na níž se zásadní měrou podílejí světelné efekty, hudba,

tematické účesy i líčení.

Je to speciální umění. Nemá sobě rovné.

„S Vivienne pracuju moc ráda,“ prohlašuje Val Garlandová,za

stánkyně tohoto svébytného vytříbeného umění.

5

Právě si dopřává

oddech od bílého obličejového líčidla jako z japonského divadla

kabuki. „Je to taková kreativní dovolená.“

„Holky tu taky rády pracujou,“ přidá se manažerka modelek.

„Každý se k nim chová s respektem, a navíc jsou součástí toho,

co se tu odehrává. Na to se snadno zapomíná. Vivienne a Andreas


jsou v pohodě, váží si práce ostatních.

6

oba jsou navíc v naší branži

celkem netypičtí.“

Pan a paní Pohoda a Respekt se dohadují kvůli něčemu pletené -

mu.

„Ale, Vivienne, vypadá to hrozně,“ zlobí se Andreas.

„Ne ne,“ hádá se Vivienne. „Koukni, Andreasi, tady a tam se to

zastehuje a tamhle se to zaváže. Vymyslela jsem to já. Je tu plno

místa.“ Názorně mu to ukazuje. Andreas pokrčí rameny.

„Nechte to být,“ zašeptá Vivienne stážistce. „Neukazujte mu to.“

Do finiše zbývá třiadvacet hodin. Z Londýna přijíždí tiskový

a marketinkový tým. Giordano Capuano, Laura McCuaigová aVic

toria Archerová rozkládají svůj koutek zhruba v půlcevelkolepé

ho schodiště. Hledají zásuvky, wi-fi, do obálek vkládají pozvánky

pro VIP hosty, náramky „volný vstup“. Sice je znám z londýnské

centrály Vivienne Westwood Group a už vím, že kolem sebeumě

jí šířit typickou elegantní a výkonně laděnou atmosféru ijedineč

né „aroma“ módy (ačkoli Giordano mi hodně rád dává najevo,

že svět módy miluje se stejnou vášní jako ragby), ale přesto mipři

padá divné, že se tísní u stolečku jako studentíci a vyšilují kvůli

hromadám papírů a seznamů. Jejich parta je nezaměnitelná. Dřou

víc než kdokoli, koho jsem poznal mimo medicínu, a podobně jako

vystresovaní doktoři kombinují napětí se záviděníhodnouschop

ností protancovat celou noc, když si to jejich práce žádá. A to se

opravdu čas od času stává. Dorazil už i tiskový tým z Dálnéhový

chodu a z mezinárodní odnože VW Group. Zatím se drží stranou.

Tchajwanská skupina dává dohromady „celebritní“ profildálně

východních hvězd, které zde nemohou chybět. Patří k nim Annie

Chenová a rocková hvězda Wubai, „jedna z největších vjihový

chodní Asii“. Doprovázejí je fotky à la Google, aby se jim dostávalo

patřičné úcty.

občas, ale ne vždycky se stane, že z přehlídky VivienneWestwoo

dové vzejde dívka, která se stane „tváří“ kolekce. V roce 1993 jí byla

Naomi Campbellová, zčásti i proto, že při nástupu na přehlídkové

molo upadla. Koncem osmdesátých let se Vivienninou takzvanou

plakátovou dívkou tvídu a krinolíny stala Sara Stockbridgeová.

„Někdy to bývá první modelka, jindy ta poslední ve svatebním,“

vysvětluje mi Vivienne o něco později. „Andreas má perfektní čich

na správnou volbu. Umí dokonale spárovat modelku s ideální image.

všeChno souvisí se vším 21


22 vivienne westwoodová

Pamatuju si, jak Naomi Campbellová jednou skončila v slzách,pro

tože chtěla předvádět nádherné blýskavé šaty. Andreasův otec na

ně dokonce vyrobil kovové květiny. Andreas ale rozhodl, že je bude

předvádět Linda Evangelista a prohlásil: ‚Naomi, vypadala bys v nich

jako Diana Rossová.‘ Podle mě nikdo nemá lepší oko než on. Taky to

s modelkami bezvadně umí.“ Žhavými kandidátkami na letošní tvář

jsou Ajuma z Nairobi a Marta z Valencie.

„V tomhle oboru mě podporuje nejvíc ze všech,“ svěřuje seAju

ma, bývalá keňská šampionka ve sprintu na 400 metrů.

7

Kromě toho

patří k mnoha „barevným holkám“ (jak sama říká), které siVivien

ne a Andreas vybírají. „Pracujeme spolu v New Yorku i v Londýně

a pak taky v Keni na charitativních akcích. (Vivienne podporujedob

ročinnou organizaci, která v Keni vyrábí její tašky; na této akci sepo

dílí United Nations International Trade Centre Ethical FashionIni

tiative.) Kdykoli se potkáme, je to pro mě veliká událost. Když jsme

rozjížděli kampaň, dostala jsem se s nimi na místa, kde jsem v životě

nebyla – do těch nejdrsnějších slumů... Mají pro strach uděláno...

V Paříži vždycky chci být na jejich přehlídce. Nedávno jsem porodila,

ale jsem zase zpátky. Hrozně mě zajímá, jestli na to ještě mám.“Po

řadí modelek včetně první i poslední pozice zůstávají do posledního

okamžiku otevřené.

Vivienne si zuje lodičky z napodobeniny krokodýlí kůže, ťapká

po místnosti v ponožkách a na polonahou Silvii aranžuje jednotlivé

části úpletu. Volné konce látky sváže a napne. A máme tu nařasené

punčochy výrazně zdobené aplikací. Kolem zadečku a pod ňadry

jsou nakrabacené v klasické westwoodovské linii. Hotovo.Nádhe

ra. Jde se dál. Látka, jehla, živé tělo. „Vivienne je ve svém živlu,“

zašeptá mi Christopher, když kolem mě prochází. Má pravdu.Vi

vienne si práci náramně užívá.

Dostavují se další členové týmu: střihači, designérská skupina,

další stážisti a tiskoví mluvčí. Celkem se tu nahromadí asi šedesát

lidí. Zosobňují osmnáct set hodin dřiny a potu v průběhuuplynu

lých tří dnů, z nichž se vyklube pařížská přehlídka. Čísla rostou.

Přibývají další a další vrstvy výdajů, práce a taky umění: je to jakýsi

nový rukopis luxusu v akci: šedesát „tváří“, devětadvacet modelek,

čtyřicet profíků na líčení a účesy. osm set padesát sedm jmenovitě

pozvaných hostů. Dvě stě párů ručně vyrobených bot. oblečení

v hodnotě milionu liber.


Na tuhle akci padne rozpočet ve výši dvou set tisíc liber.Vivienne Westwood Group zaplatí v přímých nákladech jen sto dvacet

tisíc liber, ale je třeba uspokojit i sponzory a také mezinárodní tisk.

Každý, kdo jede na téhle vlně, se dožaduje stále nových updatů

a fotek na blogy a pro PR týmy. Victoria a Laura svědomitědávkují informace a pro Vivienne připravují text tiskovéhoprohlášení – vzorně ho ťukají na klávesnici a mají skoro hotovo. odtrhnou

pohled od poznámek a citací rozložených po místnosti. Nad ránem

je Viviennino tiskové prohlášení hotové, dostává podobuoběžníku. Cituje v něm Shakespeara, poukazuje na renesanci, osvícenství

a Fridu Kahlo. Ve zbrusu novém názvu „Všechno souvisí se vším“

se propojuje i s myšlenkami E. M. Forstera. „S názvy si hodněpohrávám,“ svěří se mi Vivienne. „V tom jsem dobrá.“ Pozvánky na

„Everything is Connected“ ještě voní tiskařskou barvou.Nacházejí své místo v obálkách, Kiko ve svém koutku jim tam pomáhá.

Skví se na nich logo kolekce, které osobně stvořila Vivienne: dva

hadi požírající si navzájem ocasy coby starověký symbol agresivní

symbiózy, která má vyjadřovat ekonomiku pohlcující planetu. „To

je hlavní poselství revoluce, která bojuje za životní prostředí, a také

poselství mého života: všechno, na co myslíme a co říkáme čiděláme, může přinést něco nového,“ vysvětluje.

8

Všechno souvisí se

vším.

ozve se pobídka, abychom si poslechli hudbu, která budepřehlídku doprovázet. Skladatel Dominik Emrich zvolil pestrou škálu

od pochodů barokního dvora po anglický madrigal a lidové krétské

píšťaly.

Nechybí ani úryvek Alfreda Schnittkeho a filmová hudba Camilla

Saint-Saënse s důraznými rázy dunivého i tanečního ladění: „Je to

jako bum – blíží se konec světa – pozor!“ trylkuje Andreas arozdává energické úsměvy na všechny strany. Náramně si to užívá: buď se mu z módy tvoří v krvi endorfiny, nebo se rozhodl, že bude proti nedostatku spánku bojovat smíchem. Vivienne vypadá spíš zamyšleně. Má co dělat, aby rozuměla, co kdo říká, protože kolem ní vládne neutuchající hluk. „Nic neslyším,“ stěžuje si. Myslí tím Dominicovu zákulisní mantru „the Oracles of Mother Earth... the trail of blood“. Proroctvím Matky Země je krvavá stopa... Určitě by si ji užila, kdyby ji slyšela. Rozhovor mezi Andreasem a Vivienne se točí od bot přes kabelky a účesy po bezradnost, jak tovšechvšeChno souvisí se vším 23


24 vivienne westwoodová

Nahoře: Vyšívaný design z destiček vystříhaných z recyklovaných zrcadlových

brýlí a korálkových tyčinek 11,5 x 20.

Dole: Dokončený detail Gold Label.


no stručně popsat: „Mělo by to být oproti sobě,“ ozve se Andreas

a ukáže na nesouměrné účesy. „Aha, ty myslíš naproti sobě,“ opraví

ho Vivienne. Už přijíždějí Rosita Cataldiová a PaolaIacopuccio

vá z továrny Westwood Italian. Přinášejí Vivienne květiny apolib

ky. Vivienne se ve vřelém objetí kamarádek celá rozzáří. Povídání

naprosto přirozeně a plynule přejde do italštiny. Z Vivienniných

úst zní jemněji než její mateřská angličtina. A také smyslněji aleh

čeji.

Zbývá patnáct hodin, ale nejdříve je na řadě dlouhá noc. „Musí to

přijít v poslední minutě – všechny molekuly musíte mít na jednom

místě a zničehonic fííí...“

9

Andreas gestem naznačí, jako by náhle

vyrostl strom nebo se šířil atomový hřib. Své divadelní etudy dopro -

vází rozmáchlými neurčitými gesty. Podobným způsobem i mluví,

navíc se specifickým přízvukem. „Vivienne a já to děláme pro sebe.

Chceme mít věci co nejdokonalejší. Je mi jedno, co si o tom myslí

ostatní. Hlavně aby všechno vypadalo prostě skvěle.“

Čtrnáct hodin. Vyrazil jsem do Café de Flore na pár šálků pressa

a skleniček whisky. Spolu s pitím se snažím držet krok i s proudem

módy, ale když se ve dvě ráno vracím, Vivienne vězí až po krk vpo

řadí modelů na molu, v muzice a modelkách. Panebože, copak tihle

lidi nikdy nespí? Teď navíc zkouší extra modely, konkrétně outfity,

které nikdy nepůjdou do komerční výroby, ale mohly by se objevit

na titulní straně Vogue nebo by si je při troše štěstí mohl na zakázku

objednat vážený a zámožný klient. Vypadá to, že nejvícpozornos

ti pohlcují kovové pletené bikiny, ke kterým na zítřejší přehlídce

možná půjde, možná ne, výstřední delší sáčko nebo pletenáves

tička. Nutno uznat, že jsou hodně, hodně sexy. Model se dolaďuje

a dokrášluje, modelka je neúnavně optimistická a právě tak krásná.

Na Vivienne jako by padl soustředěný poklid, zapříčiněnýmnoha

letou praxí v oboru a spoustou pařížských kolekcí. Zvažuje, jak by

modelky vypadaly na fotkách, a mně, sobě nebo asi komukoli, kdo

ji může vidět, bezhlesně naznačuje ústy: „Ach jo, vůbec nevím, co

budeme dělat.“ Ale ví to. Na podlaze je rozloženýchdevětadva

cet rozměrných vaků s růžovými lemy. Jsou na nich jména a fotky

„zamluvených“ modelek. Ve vacích jsou připravené modely. Každá

bude předvádět dva. Jména mi připadají všechna stejná, asistředo

evropská.

„Tohle je trend posledních deseti let,“ vyloží mi asistent Rafael.

10

všeChno souvisí se vším 25


26 vivienne westwoodová

„Slovanské lícní kosti a odměřený styl – tímhle se Vivienne sice ne -

proslavila, ale modelky, které mají říz a sexappeal se poslední dobou

shánějí dost těžko. Dokonalost je naopak snadno dostupná,“ dodá

svůj názor. Vida, tiskové prohlášení je hotové. Trápila se s nímLaura, schválil ho Andreas svým neformálním odmávnutím a oslovením

„miláčci“, které může, ale nemusí být metaforou.

„Módní přehlídku jsem nazvala ‚Všechno souvisí se vším‘,“nasala do prohlášení Vivienne, „protože to je hlavní poselstvíekologické revoluce. Je to i klíčové poselství mého života.

11

Všechno, co

si myslíme, říkáme nebo děláme, může přinést nemalý vklad.“

Třináct a půl hodiny. Jsou tři ráno. Kolekce je připravená, pořadí

modelek a modelů taktéž. Vivienne unaveně sedí v křesle, stěžuje

si na nateklé nohy. oči má trochu podlité krví. Popíjí červené víno.

Andreas pije bílé.

„V téhle fázi jde hlavně o systém. Nesmíme to poplést, hlavně

musíme mít jasno v tom, co bude první. První model udává tón

všem ostatním.“ Nakonec tedy bude první model inspirovanýFridou Kahlo. Bude ho předvádět hermafroditní japonská modelka

kost a kůže. Její fotka se na nástěnce přesouvala mockrát, alepořád se vracela až nahoru. Ajuma bude prezentovat dlouhé bílé šaty

s rozšířenou sukní, Marta kromě jiného i žinylkovou krajku.Pozornost se ve finiši upíná na styling, protože právě ten celý příběhdolaďuje – pouť, propojení s Fridou Kahlo. Některé stylingové zásahy

teprve začínají vznikat, konkrétně ozdoby do vlasů sobrovskými květinami a starožitnými stužkami, girlandami a hůlkami.„Tohle umí nejlíp Andreas,“ prohodí Vivienne. „Styling je jeho parketa.

Dokud to nebude dokonalé, nemáme hotovo a basta. Je to odokonalosti, a tu poznáš. Až přijde dokonalost, odejdeme do postele.“

Vivienne s Andreasem pomáhají dolaďovat ceny, o kterých se vedly

diskuze už v Londýně i Itálii. Pohybují se od závratně drahých výšin

po meganedostupné.

Je hrozně pozdě a některé věci vlastně můžou počkat až popřehlídce. Dřív se prostor pro prodej neotevře. Prodeje se stejně řeší

až tady, až všechno skončí, ne na samotné přehlídce.

Jsou čtyři ráno. Dochází mi, že v týdnu módy v Pařížineseženu taxík, ani kdybych se přetrhl. Do bytu kamarádů, kde bydlím,

se trmácím hodinu a půl pěšky. Uvědomuju si, že boty Vivienne

Westwoodové na první pohled nevypadají jako praktický doplněk,


zato vydrží a chodí se v nich jako v polštářích. Alespoň tedy v těch

pánských.

Posledních pět hodin. Trochu jsem se vyspal. Většina týmu VW

ani omylem. V osm se přesunuli ze zkušebny na Rue du Mail, aby

se mohli začít připravovat na klíčovou akci roku. Připravuje ji tým

stavitelů, jevištních dekoratérů. Celou noc budují prostor na pře -

hlídku a zázemí v zákulisí. Adresa 18 Rue du Quatre Septembre,

kousek od Bourse, je banka. Pyšní se velkolepým centrálním atriem,

které zčásti připomíná viktoriánský operní sál a zčásti futuristický

hangár. Vládne tu atmosféra Blade Runnera po vylepšujícímzása

hu Tima Burtona. Plocha je to obrovská. V hale uprostřed byste

se klidně mohli proletět v menším letadle. Vchází se tam poob

rovském schodišti, které hlídá hlučná a zvučná stráž v povinných

brýlích s černými skly, v oblecích od Hugo Bosse. S výhrůžným

výrazem vás provedou bezpečnostními zábranami. Člověk sipři

padá, jako by šel na audienci ke královně. Kolem nás duní hudba,

právě totiž probíhá zvuková zkouška Dominikovy muziky. Sám

skladatel se sklání nad počítačovou konzolí, okusuje si šátek a snaží

se doladit závěr, který společně s potleskem doprovodí Vivienne

a Andrease na molo. Za atriem je skrze spleť skleněných mostů

a průhledné podlahy vidět tři patra pod úroveň. Ze suterénních

kleneb vyjíždějí eskalátory a právě jejich prostřednictvím semo

delky nejprve vynoří a pak opět zmizí. Po příchodu na ně čeká

šestiúhelníkové molo obklopené zástupy fotografů. Počítá se asi

s osmdesáti.

V prostoru nad galerií se rozvěsila obří zrcadla, aby modelky při

příchodu i odchodu doprovázela atmosféra andělů na Jákobově

žebříku. Kromě toho se v zrcadlech bude odrážet publikum asa

mozřejmě fotografové.

V suterénu zalitém denním světlem bylo vybudováno čtyřicetša

ten. Jsou ozářené žárovkami a překypují horečnou aktivitou.

Val a Sam štětci a hnědou tělovou barvou osvěžují tvář„pocáka

nou blátem“. Holky mrkají.

Za dvě hodiny to vypukne. Kiko svolává poradu produkčnísku

piny. Dvě desítky členů mezinárodního týmu Vivienne Westwood

Group, hovořící více než dvanácti jazyky, mají za úkol přivítat aroz

místit zástupce tisku, klienty, kupující i sponzory z nejrůznějšíchkon

čin světa. Třetina míst je vyhrazena Dálnému východu, konkrétnětis

všeChno souvisí se vším 27


28 vivienne westwoodová

ku a kupujícím klientům z Číny, Tchaj-wanu, Hongkongu a Japonska.

„Je to výjimečná příležitost,“ zdůrazňuje Kiko své armádě. „Uděláme

z ní parádní show, jasný?“ Laura stoupá po schodech a v lodičkách

z Vivienniny dílny málem „hodí záda“. Dominovému efektu zabrání

pohotovost jednoho muže v tartanovém obleku VivienneWestwoodové.

Sedadla jsou rozmístěna do tří řad. Zasedací pořádek má přísná

pravidla. „Takhle nějak to asi chodilo ve Versailles,“ prohodíkamarád. Zástupci britského, amerického a dálněvýchodního tisku sedí

v přední řadě, aby viděli modelky jako první. V další části, ovšem

s výsostným výhledem, jsou vybraní kupci Vivienniných oděvů,

konkrétně ženy a muži, kteří poté, co modelky sestoupí z výšinpřehlídkového mola, odkoupí modely Westwood Gold Label buď na

nošení, nebo do své sbírky. o jednom věrném klientovi seproslýchá, že kupuje každý outfit z nové kolekce, což pro něj obnáší výdaj

v hodnotě mnoha set či tisíců liber. Time, Harper‘s Bazaar, Sunday

Times, Telegraph, Marie Claire, New York Times, International Herald

Tribune rovněž mají vyhrazena přednostní místa. Vogue máspoustu prostoru, aby se sem vešli jeho zástupci z různých zemí světa.

A v přední řadě mezinárodních zástupců nesmí chybět ani Gene

Krell z japonské verze Vogue. Je to bývalý majitel butiku GrannyTakes a Trip. Následně se stal módní legendou coby muž, který prodal

glam rock Londýnu. Mimo jiné kdysi býval Vivienninýmpodnájemníkem. Sám tvrdí, že ho Vivienne zachránila před závislostí na

heroinu a předčasnou smrtí.

o kousek níž vidíme, že modelky mají trička s nápisy „VW GoLD

LABEL SS 2014“, přičemž SS znamená samozřejměspring/summer čili jaro/léto, a megasložitě vyčesané vlasy ve stylu rockabilly.

Připomínají tím Noru Battyovou. Většina z nich má ale na sobě jen

tanga. Nic víc.

Zbývá devadesát minut. Zkouška bot. Patří k rituálům módních

přehlídek, ale Vivienne Westwoodová na zkoušku dohlíží přímo

ostřížím zrakem, protože její boty se proslavily vysokými podpatky

a po pádu Naomi Campbellové z mola v roce 1993 nelze nácvik

chůze v botách neprovést. Modelky se svými sto osmdesáticentimetry a patnácticentimetrovými podpatky skutečně potřebujínatrénovat, jak se budou v modelech pohybovat. Navíc budou na molo

vystupovat z jedoucího eskalátoru. Přijíždí poslední modelka.


Teoreticky nás od přehlídky dělí pouhá půlhodinka. Jsou čty -

ři odpoledne a z Paris Federation přichází telefonát, že předchozí

přehlídky překročily časový limit, takže my se na scénu dostaneme

asi ve tři čtvrtě na pět. Všichni slyšitelně vydechnou úlevou.Vi

vienne stahuje pláště z ramen, upravuje složité girlandy a věnečky

ve vlasech. Fotografové se na každý její pohyb vrhají jako žraloci.

Holky jsou na to zvyklé, pózují před černobílým pozadím. Jsou

dokonalé, tváří se vážně, vzápětí hravě, načež přeladí na flirtování.

Postávají tu po dvou, tu po třech a pózují bezpočtu smartphonů

i anonymním fotografům s náramkem „volný vstup“. Ti zachycují

modelky mezi outfity a s vlasy ještě v síťkách. Fotí je polonahé

v kalhotkách. Tady opravdu není místo, které by nebylo sledované,

a to přímo online.

Vivienne má na hlavě šátek, nasadila si brýle. Rázem získala look

bordelmamá punkového stylu. „Jsem docela unavená,“ připouští.

„Ale je to nádhera, když dáme všechno dohromady, viď?“

Zbývá pět minut. A vidíme, že nastal akutní problém. Blíží se

tsunami, pohybující se příliv úslužného poklonkování a ostrýchsvě

tel. V centru dění se nachází drobná, ale okamžitě rozpoznatelná

postava Pamely Andersonové. I v lodičkách od VivienneWestwoo

dové je menší než většina žen, přesto doslova září včetněvyčesa

ných vlasů. Kolem ní se rozprostírá aura „celebritovosti“.Předsta

vuje věrnou, byť nedávno narozenou múzu Viviennina světa. Na

dnešní přehlídku přiletěla speciálně z Los Angeles. V hotelu Plaza

Athénée si zamluvila hned několik apartmánů. Po přehlídce sePa

mela sejde na večeři s bývalou modelkou firmy Westwood Carlou

Bruniovou, podle všeho dobře známou i v Paříži. „Jen pár přátel,

všichni jsme unavení,“ komentuje dění Christopher. Pamela, Carla

a Vivienne mají ve svém sdíleném světě ekologické politiky a práv

zvířat skutečně co dohánět. Koho by to napadlo? SuzyMenkeso

vá se konečně uvelebí, také Pamela Andersonová dosedne na své

místo a představení začíná. S půlhodinovým zpožděním a přesně tři

minuty předtím, než by Paris Federation nasolila pokutu. Světlapo

temní, reflektory namíří proud světla na zařízení padesát metrů nad

námi. Má za úkol přivézt na pódium první modelku, kterávkro

čila na eskalátor. obří zrcadla odrážejí fotografy i první modelku

na scéně. Čtyři sta padesát draze navoněných krků se natahuje výš

a výš.

všeChno souvisí se vším 29


30 vivienne westwoodová

Atrium oslní světla a z řad publika se jako na pokyn vynoří zápla -

va smartphonů. Vypadá to, jako by náhle rozkvetlo dvě stě krokusů.

Nerozkvétají pouze v první řadě, protože v první řadě nikdo vlastní

rukou nefotí.

Dlouhé přípravy pořadí podle všeho určily jako otevíracíkom

binaci, kterou zahajuje Frida Kahlo, pak se přelaďuje na barvy

a různé podoby putování a folkloru a nakonec se vzdává hold haute

couture, Yvesu Saint Laurentovi a strukturovanému baroknímukrej

čovství, které proslavilo Vivienne jako švadlenu v období po zrodu

punku. Všechny modelky nasazují supervážný supersexy ocelový

vzhled a pohled. Používají ho jako profesní brnění. Dvanáct minut

je bezmála nekonečných. Není slyšet vlastního slova, každých třicet

vteřin nastupuje další modelka, děj se co děj. Taková podívaná se

nedá strávit jen tak, málo platné. K tomu si přidejte přehlcenízra

kovými vjemy. Barvy a tvary, nadpřirozená krása oblečení i dívek.

Nastávají okamžiky, kdy svět jako by zvolnil a přehrával se pomaleji.

Modelky odcházejí, mizí mi z dohledu, oblečení se pohupuje ve

vlnách odporujících zákonu přitažlivosti. Sleduju vzdušné nic, které

udržuje tíži očekávání módní velkoříše. I přesto se trošinku zasměju

kráse, kterou lze obalit oblečením a lidskými tvary. Tady jsem ací

tím se dojat krásou. Stojíme na kraji a najednou registruju, že Mark

Spye roní slzy extáze. Něco takového byste od statného padesátníka

v dřevorubecké košili nečekali. „Tahle kolekce patří k jejímnejlep

ším,“ rozplývá se. „Je to nádhera, tohle prostě umí.“

A je konec. Na zlomek vteřiny vypukne panika kvůli tomu, jestli

na molo vystoupí jako první Andreas, nebo Vivienne. V tomzmat

ku se ztratí také kytice, kterou měla Vivienne nést. Andreas aVi

vienne se na molu drží za ruce. Andreas ji nakonec pustí a přidá se

k potlesku pro svou ženu. Vivienne se stydlivě usmívá, jak je jejím

dobrým zvykem, a přijímá ovace.

odborník žasne, laik se diví. Čtvrt milionu liber. Za dvanáct minut.

Šedesát modelů. osmnáct set hodin práce. Nemůžeme se neptat,

k čemu to vlastně celé je. Lord Chesterfield příhodně podotkl (sice

o sexu, ale o světě módy to platí jakbysmet), že ta podívaná jesměš

ná, cena astronomická a rozkoš prchavá. Svět sice potřebuje lidi,

ale lidi už do něj vnesli módy dost, ne? Každý vidí ryzí úchvatnost

krásy, kterou skýtá oblečení na dokonalých postavách. ozdokona


lování kterékoli umělecké formy jako oboru, řemeslného umění či

vyznání je řečeno vše, především tady v Paříži. ovšem kult módy

oproti například výtvarnému umění nebo dokonce gastronomii

s sebou přináší fetiš „tady a teď“, který má vlastní kouzlo, mnohdy

k újmě samotného umění. Ale no tak, vždycky jde v první řadě

o hospodárnost. Které modely obstojí v testu času? K čemunavr

hovat další a další a další? Jak Vivienne obhájí náklady, nalétanékilo

metry, ryzí soustředěnou pozornost stovek neuvěřitelně nadaných

a finančně ponejvíce nedoceněných lidí? Připišme jí k dobru, že nad

kritikou a podezřením nemává rukou, naopak se k nim staví čelem.

Rok strávený s Vivienne mě naučil víc, než se komu kdy poštěstí.

Dozvěděl jsem se, proč by na módě mohlo záležet, co lidi přivádí

zpátky k Vivienninu oltáři umění, co ji motivuje k tomu, aby ve své

práci pokračovala. Samozřejmě jde i o pracovní motivaci – oeko

nomické aspekty. Díky neutuchající tvořivosti Vivienne a Andrease

má spousta lidí obživu. Ve hře je ale mnohem víc: vášnivé vyznání

významu módy coby centru kulturního života. Vášeň vnímat svět

jako Vivienne, tedy prostřednictvím oblečení.

Vivienne se po přehlídce ocitá uprostřed vlnícího se davuno

vinářů, jejichž světem je móda. Kamery a živé televizní vysílání

jedou na plné obrátky: je tu epicentrum, byť prchavé,mediální

ho tornáda v týdnu módy. Vivienne se nenechává ničím vyvést

z míry. Patrně je jedinou ženou v místnosti, která ze svéhoobleče

ní a vzhledu nedělá drama. Moc dobře ví, že její styl stejně září na

všechny strany. Poskytne krátké rozhovory o módě vefrancouz

štině, italštině a němčině. Doménou přesto zůstává mezinárodní

jazyk módy, anglo-američtina. Dokonce i Tchajwanci mají přízvuk

à la Carrie Bradshawová. I tak se všemi těmi zvuky a hluky táhne

červená linie Derbyshiru: „Viděla jsem dívku, která se vydala na

životní pouť...“

Nazítří ráno s menší kocovinou sedím s Vivienne v předváděcímíst

nosti. Čekáme na kupce.

„Na některých místech se rodí legendy,“ prohodí Vivienne.„Tře

ba na ostrově Kythéra se zrodila Venuše.“ Takovouhle odpověď

byste na otázku „Líbí se ti v Paříži?“ samozřejmě nečekali, ale tak

to je. „Paříž mi změnila život. Tady se točí svět. Právě zde můžu být

u všeho. Víš, proč teď spolu sedíme v Paříži a proč jsem módníná

všeChno souvisí se vším 31


32 vivienne westwoodová

vrhářkou? Protože jsem si myslela, že je to moje povinnost. Tehdy

jsem chodila s Malcolmem a potřebovala jsem mu pomoct. Dala

jsem mu na vybranou: ‚Hele, Malcolme, buď ti pomůžu s muzikou,

nebo mi ty pomůžeš v obchodě, oboje nejde. Rozhodni to.‘ A on

odpověděl: ‚Móda má vždycky přednost.‘ No, a pak si to namířil

rovnou do muziky. Já si řekla, že v oboru zůstanu, abych si



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist