načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Virtuální počítač -- Praktická řešení pro domácí uživatele - Michal Šika

Virtuální počítač -- Praktická řešení pro domácí uživatele
-15%
sleva

Kniha: Virtuální počítač
Autor:
Podtitul: Praktická řešení pro domácí uživatele

Zkoušíte rádi nový software, upravujete nastavení svého operačního systému, ale nechcete, aby testování změnilo vaše stávající data? Zkušený autor vám na praktických postupech ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  99 Kč 84
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 256
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 1. 2. 2014
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2011
ISBN: 9788025133347
EAN: 9788025133347
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Zkoušíte rádi nový software, upravujete nastavení svého operačního systému, ale nechcete, aby testování změnilo vaše stávající data? Zkušený autor vám na praktických postupech vhodných i pro úplné začátečníky vysvětlí, jak virtualizovat operační systémy a aplikace. Tato přelomová publikace vám ukáže, že slova virtualizace se není třeba obávat a že se virtualizace může stát běžnou součástí vaší práce s počítačem. Naučíte se pracovat s virtualizačními nástroji: Microsoft Virtual PC, VirtualBox, VMware Player i VMware Workstation, vytvořit virtuální počítač a nainstalovat do něj Windows nebo Linux. Kromě domácích uživatelů mohou knihu využít také podnikatelé, kteří byli při nákupu nových počítačů nuceni přejít na nový operační systém. Je rovněž určena nadšencům, kteří před časem používali osmibitové počítače (Atari, Commodore) a rádi by si pomocí emulátorů opět zahráli některé starší hry či spustili starší aplikace. V publikaci najdete mimo jiné tato témata: * Příprava a nastavení virtualizačních nástrojů * Vytváření virtuálních počítačů pro Windows i Linux * Instalace operačních systémů Windows i Linux na virtuální disky * Přizpůsobení virtuálního počítače vlastním požadavkům * Snímky stavů a nastavení sítě * Sdílení dat s virtualizovaným systémem * Využití virtuálního počítače k testování a ke zvýšení zabezpečení * Emulace počítače Commodore C64 a systému MS-DOS * Virtualizace aplikací pomocí nástroje ThinApp V přílohách navíc naleznete přehledně řazené informace o jednotlivých virtualizačních nástrojích a odkazy na další zdroje informací. O autorovi: Michal Šika v současnosti pracuje ve firmě Ness Czech, s.?r.?o., jako systémový specialista a konzultant systému EMC Documentum. Na volné noze působí také jako systémový specialista: spravuje IT infrastrukturu živnostníkům, malým a středním firmám, a to jak na platformě Windows, tak i na Linuxu. S virtualizací má bohaté zkušenosti z praxe: zákazníkům virtualizuje část infrastruktury, využívá virtuální servery a počítače pro testování aplikací a operačních systémů a poskytuje virtuální infrastrukturu zákazníkům pro testovací účely. (praktická řešení pro domácí uživatele)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Michal Šika - další tituly autora:
333 tipů a triků pro VMware -- Sbírka nejužitečnějších návodů pro podnikovou virtualizaci 333 tipů a triků pro VMware
 (e-book)
333 tipů a triků pro VMware 333 tipů a triků pro VMware
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAPITOLA 4

Instalace operačního

systému na virtuální

počítač

Instalace operačního systému na jednotlivé nástroje je téměř shodná. Proto zde uvedené snímky obrazovek jsou pořízeny z virtualizačního nástroje VMware Workstation, kde byla instalace prováděna. Pouze v případě odlišností jsou uvedeny i tyto výjimky a jsou náležitě popsány. Pro instalaci předpokládáme, že jsme si vytvořili virtuální počítače podle postupů v kapitolách 2 nebo 3, v nástroji, který upřednostňujeme.

Důležité

Pokud používáme VirtualPC, týká se nás pouze část s instalací Windows XP a Windows

Vista. Ostatní operační systémy instalovat nebudeme.


160

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Dále si zde ukážeme instalaci následujících operačních systémů:  Windows XP  Windows Vista/7  Ubuntu Linux verze 10.04 LTS  Linux Mint 9  Fedora Linux 13 Výsledkem této kapitoly tedy bude, že budeme mít vytvořeno pět různých virtuálních počítačů s různými operačními systémy. Z toho důvodu je tedy nutné si vytvořit další virtuální počítače podle postupů uvedených v kapitolách 2 a 3 pro zbylé operační systémy. My si pouze ukázali vytvoření virtuálního počítače pro Windows XP a Ubuntu Linux. Instalace Windows Nejprve si projdeme instalaci Windows XP a Windows Vista. Windows XP Samozřejmě musíme mít pro tento operační systém k dispozici platnou licenci. Virtuální počítač je z hlediska licenční politiky brán jako jakýkoliv jiný počítač. Příprava instalace Připravíme si instalační médium, a to buď instalační CD, nebo .ISO soubor s obrazem tohoto instalačního CD. .ISO soubor má tu výhodu, že nám zůstane volná optická mechanika, kterou můžeme využít pro něco jiného. Navíc je práce s .ISO souborem rychlejší než se samotným optickým diskem. 1. Připojíme instalační médium:

 Do mechaniky vložíme instalační CD (při vytváření virtuálních počítačů jsme si nastavili, že

bude použita optická mechanika hostitelského počítače, proto stačí CD jen vložit).

 Nebo si namapujeme .ISO soubor s obrazem instalačního disku. To provedeme v nastavení

virtuálního počítače:

 VMware Workstation (viz obrázek 4.1):

 Klepneme na položku CD/DVD.

 Klepneme na Use ISO image (použít obraz ISO).

 Klepneme na tlačítko Browse a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko OK.

 Vir tualBox (viz obrázek 4.2):

 Klepneme na položku Úložiště.

 Klepneme na položku Hostitelská jednotka ve Stromu úložiště.

 Klepneme na ikonu souboru vpravo od pole CD/DVD zařízení.


Instalace Windows

161

 Otevře se Správce virtuálních médií (viz obrázek 4.3). Zde klepneme na tlačítko Při

dat a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko Vy brat.

 Potvrdíme klepnutím na tlačítko OK.

 VMware Player (viz obrázek 4.1)

 Shodné jako u VMware Workstation

 Virtual PC (viz obrázek 4.4)

 Zde lze použít pouze instalační

2. Poté virtuální počítač spustíme klepnutím na tlačítko Start v konzole virtualizačního softwaru:

 Start u Virtual PC  Play virtual machine u VMware Playeru  Spustit u VirtualBoxu  Power on this virtual machine u VMware Workstation

3. Po klepnutí na jedno z výše uvedených tlačítek (podle použitého virtualizačního programu) se

virtuální počítač spustí a ihned se načte modrá obrazovka instalátoru. Nejprve jsou načteny ovlaObrázek 4.1 Použití .ISO souboru ve VMware Workstation


162

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Obrázek 4.2 Použití .ISO souboru ve VirtualBoxu

Obrázek 4.3 Výběr .ISO souboru ve Správci virtuálních médií


Instalace Windows

163

dače pro hardware (je jedno, že se jedná o virtuální hardware) a poté se dostaneme na uvítací obrazovku instalátoru Windows XP.

Důležité

Nelekněme se toho, že okno konzoly, ve které je spouštěn virtuální počítač, mění svou velikost.

Pouze se kalibruje podle aktuálního rozlišení instalačního programu.

Důležité

Abychom mohli ovládat instalátor, klepneme myší v prostoru modré obrazovky instalátoru. Tím

budeme přepnuti do virtuálního počítače. Pro opětovné „vyskočení“ ven použijeme klávesovou

zkratku Ctrl+Alt (klávesy Control a Alt) u VMware nebo pravý Ctrl (pravá klávesa Control) u Vir

tualBoxu.

Instalace systému

Po spuštění virtuálního počítače s instalačním médiem (ať už je to přímo instalační optický disk nebo

.ISO obraz tohoto disku) se nám spustí instalace našeho operačního systému.

1. Na první obrazovce stiskneme klávesu Enter. Tím potvrdíme, že chceme instalovat nový operační

systém, a dostaneme se na další obrazovku s licenčními ujednáními. Pokud s nimi souhlasíme, stiskneme klávesu F8. V opačném případě klávesu Esc.

2. Po odsouhlasení licenčních podmínek se dostaneme na obrazovku s vytvořením oddílů na disku

počítače, viz obrázek 4.5. Jedná se o virtuální pevný disk virtuálního počítače. Obrázek 4.4 Virtual PC nemůže používat .ISO soubory


164

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Stisknutím klávesy Enter zvolíme okamžitou instalaci (doporučené) nebo si můžeme ručně rozdělit pevný disk na více oddílů pomocí klávesy C. Vzhledem k tomu, že máme pouze 10 GB velký virtuální pevný disk, je tvoření více oddílů zbytečné. Stiskneme tedy klávesu Enter a dostaneme se dál.

3. Na obrazovce znázorněné na obrázku 4.6 zvolíme způsob naformátování virtuálního pevné

ho disku. Mezi jednotlivými položkami se pohybujeme kurzorovými klávesami na klávesnici. Zvolíme si první možnost, „rychlé zformátování systémem souborů NTFS“, a stiskneme klávesu Enter.

Důležité

Tato část instalátoru se ovládá klávesnicí počítače. Ovládání myší budeme moci použít až dále.

4. Tím se spustí formátování virtuálního pevného disku, které trvá několik vteřin (závisí na velikosti

disku). Potom instalační program nakopíruje potřebné soubory pro samotnou instalaci Windows XP (toto bude trvat několik minut).

Důležité

Až do tohoto bodu se jednalo o přípravné práce pro instalaci operačního systému Windows XP.

Samotná instalace začne až nyní.

5. Po nakopírování instalačních souborů se spustí samotný instalátor. V průběhu instalace budeme

dotázáni na několik nastavení.

6. Nejprve jsme dotázáni na místní a jazykové nastavení. Zde můžeme změnit nastavení operačního

systému na jiný jazyk a také rozložení klávesnice. My zde v tomto případě máme češtinu a české rozložení klávesnice, proto klepneme jen na tlačítko Další. Obrázek 4.5 Vytvoření oddílů na disku virtuálního počítače


Instalace Windows

165

7. Dále jsme dotázáni na naše jméno a  jméno společnosti či organizace. Vyplníme požadované

údaje a klepneme na tlačítko Další. 8. Nyní jsme dotázáni na vložení licenčního klíče Windows. Tento klíč vložíme a klepneme na tla

čítko Další.

Obrázek 4.6 Naformátování virtuálního pevného disku

Obrázek 4.7 Nastavení sítě Windows XP


166

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

9. Dále jsme dotázáni na název počítače a heslo správce. Jako název si zvolíme winXPtest. Heslo

správce můžeme ponechat volné. Potom klepneme na tlačítko Další. 10. Nastavíme datum, čas a časové pásmo. Po nastavení klepneme na tlačítko Další. 11. Nyní instalátor zase nějakou dobu bude instalovat a poté se nás ještě zeptá na nastavení sítě, viz

obrázek 4.7. Ponecháme zaškrtnuté typické nastavení a klepneme na tlačítko Další. 12. Naposled se instalátor zeptá, zda chceme mít počítač v síti v pracovní skupině nebo v doméně,

viz obrázek 4.8. Vzhledem k tomu, že domény se používají pouze ve velkých korporacích, pone

cháme zařazení do skupiny. Výchozí název je „SKUPINA“, můžeme si ji ale pojmenovat jinak,

například „DOMA“ apod. Klepneme na tlačítko Další. 13. Nyní bude instalace dokončena. Po doběhnutí instalace proběhne automatický restart virtuální

ho počítače. Po něm již nastartuje nově nainstalovaný operační systém Windows XP. Před jeho

prvním spuštěním bude potřeba ještě několik málo kroků.

Důležité

Doba instalace je závislá na rychlosti hostitelského počítače. V současnosti je většinou nižší, než

jakou odhaduje samotný instalátor. Na našem zkušebním počítači byl jeho původní odhad cca

30 minut, ale reálná doba instalace byla asi 15 minut.

14. Jsme pomocí dialogového okna dotázáni, zda chceme vylepšit rozlišení prvků obrazovky. Klep

neme na tlačítko OK.

Obrázek 4.8 Pracovní skupina nebo doména počítače


Instalace Windows

167

15. Systém si změní nastavení obrazovky a v dalším okně se zeptá, zda jsme spokojeni. Klepneme

na tlačítko OK a jdeme dále. 16. Nyní je potřeba provést základní nastavení počítače, jak nás informuje úvodní obrazovka. Klep

neme na tlačítko Další v pravém dolním rohu a posuneme se dále. Nastavení po instalaci Před prvním spuštěním operačního systému jsme dotázáni ještě na několik dalších informací, viz následující postup. Ty nám nastaví náš operační systém na počítači. 1. Nyní jsme dotázáni (pokud máme Windows XP Service Pack 2 a novější), zda chceme zapnout

Automatické aktualizace, viz obrázek 4. 9. Zaškrtneme první možnost a klepneme na tlačítko

Další. 2. Dále jsme dotázání, zda bude počítač připojen k Internetu přímo nebo pomocí místní sítě, viz

obrázek 4.10. Zvolíme první možnost a klepneme na tlačítko Další. První možnost volíme proto,

že při vytváření virtuálního počítače byla vytvořena místní virtuální síť. 3. Dále se systém zeptá, jestli se chceme registrovat u společnosti Microsoft. Podle svého uvážení

zvolíme jednu z variant a klepneme na tlačítko Další. 4. Dalším krokem je dotaz na uživatele počítače, viz obrázek 4.11. Pokud bude virtuální počítač

používat pouze jeden člověk, napíšeme pouze jeho jméno. Pokud jej bude používat více lidí, vyu

žijeme i další možnosti. Po vyplnění klepneme na tlačítko Další.

Obrázek 4.9 Nastavení Windows XP – Automatické aktualizace


168

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Obrázek 4.10 Nastavení Windows XP – připojení k Internetu

Obrázek 4.11 Nastavení Windows XP – uživatelé počítače


Instalace Windows

169

5. Tím je prvotní nastavení hotovo. Zde klepneme na tlačítko Dokončit a systém se spustí.

Důležité

Toto nastavení se provádí pouze při prvním spuštění operačního systému po jeho instalaci. Nikdy

dále se s ním již nesetkáme a operační systém bude vždy spuštěn standardně. Na obrázku 4.12 vidíme již spuštěný operační systém Windows XP ve virtuálním počítači. Můžeme s ním pracovat jako s jakýmkoliv jiným operačním systémem Windows XP na fyzickém počítači. Pokud se velikost obrazovky zdá malá, je to tím, že výchozí rozlišení všech operačních systémů ve virtuálních počítačích je nastaveno na 800x600 bodů. Toto rozlišení si můžeme standardně změnit na jakékoliv vyšší.

Důležité

Pokud by nám změnu rozlišení virtualizační nástroj nedovoloval, je nutné nainstalovat ještě

VMware Tools (v případě, že používáme virtualizační nástroje VMware). Obrázek 4.12 Obrazovka Windows XP ve virtuálním počítači


170

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Důležité

Po dokončení instalace je vhodné zrušit namapování .ISO souboru (pokud byl použit), aby se

virtuální počítač nechtěl při dalším spuštění opět začít instalovat.

Instalace VMware Tools Instalaci VMware Tools provedeme klepnutím na položku VM v horní nabídce a zde vybereme položku Install VMware Tools. Je nutné to provádět za běhu virtuálního počítače. Na ploše se objeví okno s nově instalovaným softwarem, kde následujeme instrukce tohoto instalátoru. Standardně je VMware Tools nainstalováno v  hostovaném operačním systému Windows XP do adresáře C:Program FilesVMwareVMware Tools. Po instalaci je proveden restart hostovaného operačního systému. Základní používání virtuálního počítače ve VMware Protože je virtuální počítač v nástrojích VMware (Player a Workstation) oddělen od hostitelského systému, je potřeba vzít v potaz následující:  Pro začátek práce s virtuálním počítačem je třeba klepnout myší na plochu virtuálního operační

ho systému v konzole virtualizačního nástroje. Je možné také použít klávesovou zkratku Ctrl+G

(Control a písmeno G).  Pro opuštění virtuálního počítače je potřeba použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Con

trol a Alt).  Ve virtuálním počítači nelze použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt+Del (klávesy Control, Alt

a Delete).  Místo toho používáme klávesovou zkratku Ctrl+Alt+Ins (klávesy Control, Alt a Insert).  Pokud máme nastaveno drag-and-drop v nastavení virtuálního počítače, můžeme myší přeta

hovat položky (soubory, adresáře) z  pracovní plochy virtuálního počítače na pracovní plochu

hostitelského počítače a naopak. Základní používání virtuálního počítače ve VirtualBox Protože je virtuální počítač v nástroji VirtualBox oddělen od hostitelského systému je potřeba vzít v potaz následující:  Pro začátek práce s virtuálním počítačem je třeba klepnout myší na plochu virtuálního operač

ního systému v konzole virtualizačního nástroje nebo stisknout klávesu Control (vpravo na klá

vesnici) pokud je kurzor nad konzolou se spuštěným virtuálním počítačem.  Pro opuštění virtuálního počítače je potřeba použít klávesu Ctrl vpravo (klávesa Control vpra

vo na klávesnici). Windows Vista a Windows 7 Windows Vista a Windows 7 jsou, co se týká instalace systému, totožné, proto si zde ukážeme instalaci pouze jednoho z nich (druhá by byla zbytečná). Samozřejmě musíme mít pro tento operační systém k dispozici platnou licenci. Virtuální počítač je z hlediska licenční politiky brán jako jakýkoliv jiný počítač.


Instalace Windows

171

Příprava instalace

Připravíme si instalační médium, a to buď instalační CD, nebo .ISO soubor s obrazem tohoto insta

lačního CD.

.ISO soubor má tu výhodu, že nám zůstane volná optická mechanika, kterou můžeme využít pro něco

jiného. Navíc je práce s .ISO souborem rychlejší než se samotným optickým diskem.

1. Připojíme instalační médium:

 Do mechaniky vložíme instalační CD (při vytváření virtuálních počítačů jsme si nastavili, že

bude použita optická mechanika hostitelského počítače, proto stačí CD jen vložit).

 Nebo si namapujeme .ISO soubor s obrazem instalačního disku. To provedeme v nastavení

virtuálního počítače:

 VMware Workstation (viz obrázek 4.1):

 Klepneme na položku CD/DVD.

 Klepneme na Use ISO image (použít obraz ISO).

 Klepneme na tlačítko Browse a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko OK.

 Vir tualBox (viz obrázek 4.2):

 Klepneme na položku Úložiště.

 Klepneme na položku Hostitelská jednotka ve Stromu úložiště.

 Klepneme na ikonu souboru vpravo od pole CD/DVD zařízení.

 Otevře se Správce virtuálních médií (viz obrázek 4.3). Zde klepneme na tlačítko Při

dat a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko Vy brat.

 Potvrdíme klepnutím na tlačítko OK.

 VMware Player (viz obrázek 4.1).

 Shodné jako u VMware Workstation.

 Virtual PC (viz obrázek 4.4).

 Zde lze použít pouze instalační.

2. Poté virtuální počítač spustíme klepnutím na tlačítko Start v konzole virtualizačního softwaru:

 Start u Virtual PC.

 Play virtual machine u VMware Playeru.

 Spustit u VirtualBoxu.

 Power on this virtual machine u VMware Workstation.

3. Po klepnutí na jedno z výše uvedených tlačítek (podle použitého virtualizačního programu) se

virtuální počítač spustí a ihned se načte modrá obrazovka instalátoru. Nejprve jsou načteny ovla

dače pro hardware (je jedno, že se jedná o virtuální hardware) a poté se dostaneme na uvítací

obrazovku instalátoru Windows 7.


172

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Důležité

Nelekněme se toho, že okno konzoly, ve které je spouštěn virtuální počítač, mění svou velikost.

Pouze se kalibruje podle aktuálního rozlišení instalačního programu.

Důležité

Abychom mohli ovládat instalátor, klepneme myší v  prostoru obrazovky virtuálního počítače.

Tím budeme přepnuti do virtuálního počítače. Pro opětovné „vyskočení“ ven použijeme kláve

sovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Control a Alt) u VMware nebo pravý Ctrl (pravá klávesa Control)

u VirtualBoxu.

Instalace systému

Instalace Windows 7 a Windows Vista je si vzájemně velmi podobná, proto není třeba zde popisovat

obě dvě instalace. Oproti Windows XP se jedná o komfortní a plně grafickou instalaci.

1. Na úvodní obrazovce instalátoru si vybereme, jaké prostředí chceme používat. Výchozí volba

je nastavena na český jazyk, české nastavení prostředí a českou klávesnici. Pokud nám to takto vyhovuje, klepneme na tlačítko Další.

2. Na další obrazovce máme možnost projít si nápovědu, opravit počítač, pokud byl dříve poško

zený (nás se netýká), nebo nainstalovat Windows 7. My chceme provést instalaci, proto klepneme na tlačítko Nainstalovat.

3. Objeví se okno s  licenčními ujednáními. Zaškrtneme políčko Přijímám licenční podmínky

a klepneme na tlačítko Další.

Důležité

Bez přijmutí licenčních podmínek by tlačítko Další zůstalo neaktivní a  my bychom nemohli

pokračovat dále v instalaci.

4. Na další obrazovce (viz obrázek 4.13) jsme dotázáni, jaký typ instalace požadujeme. Můžeme si

vybrat: Upgrade, který předpokládá již nainstalovaný starší operační systém Windows a zajistí, že nepřijdeme o data. Toto se nás ale netýká, jelikož instalujeme na čistý virtuální počítač. Instalaci Vlastní, kde se předpokládá instalování operačního systému na nový počítač či počítač s jiným operačním systémem. Klepneme tedy na volbu Vlastní.

5. Dostaneme se na obrazovku (viz obrázek 4.14), kde jsme dotázáni, kam chceme systém Windows

instalovat, tedy na jaký pevný disk. Pokud máme jeden malý pevný disk jako v našem případě, klepneme na tlačítko Další pro pokračování.

6. Pokud máme pevný disk velký a chceme jej dále rozdělit na více oddílů, klepneme na volbu Mož

nosti jednotky (upřesnit). Tím získáme další volby, viz obrázek 4.15, kterými můžeme vytvořit nový oddíl na disku, rozšířit jej, odstranit nebo naformátovat. Až uděláme, co je třeba, klepneme na tlačítko Další pro další postup.


Instalace Windows

173

Obrázek 4.13 Typ instalace Windows 7

Obrázek 4.14 Kam nainstalovat Windows 7


174

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

7. Tím je spuštěna instalace systému Windows. Během instalace jsou nejprve nakopírovány insta

lační soubory na disk. Poté je provedena instalace, automatické nastavení, stažení a  instalace

aktualizací. Potom je proveden restart a následuje dokončení instalace, které je automatické.

Následuje další restart, po němž se již začne spouštět nově nainstalovaný systém Windows. Pro

tože se ale jedná o první spuštění, je třeba provést několik dalších kroků nastavení.

Obrázek 4.16 Průběh instalace Windows 7 Nastavení po instalaci Po dokončení instalace se stejně jako v případě Windows XP spustí průvodce nastavením systému. 1. Jeho první obrazovku můžeme vidět na obrázku 4.17. Zde jsme vyzváni k zadání jména uživa

tele, který bude s daným počítačem pracovat. Dále je třeba zadat název počítače. Pokud máme

vyplněno, klepneme na tlačítko Další.

Důležité

Nesmíme se leknout toho, že během vyplňování uživatelského jména bude automaticky vyplňo

ván i název počítače, kam se bude přepisovat jméno uživatele. To si potom samozřejmě můžeme

ručně přepsat podle toho, jak potřebujeme.

Obrázek 4.15 Ruční rozdělení pevného disku pro instalaci Windows 7


Instalace Windows

175

2. Dále jsme vyzváni k  nastavení hesla našeho účtu. Do prvního textového pole napíšeme naše

heslo, do druhého také (to pro kontrolu) a v třetím poli vyplníme nápovědu pro to, abychom se

rozpomenuli, kdybychom heslo zapomněli.

Vyplnění hesla není povinné, ale je vhodné si jej nastavit. Tento důležitý bezpečnostní prvek nové

Windows převzaly z Linuxu, kde to bez hesla nejde vůbec.

Po vyplnění klepneme na tlačítko Další.

Důležité

Všimněme si, že v horní části obrazovek nastavení se nachází panel jazyků, kde lze změnit výcho

zí jazyk klávesnice a kde je přímo přístupná nápověda.

3. Na další obrazovce jsme vyzváni k  zadání licenčního klíče, který jsme obdrželi při zakoupení

svých Windows. Dále zde můžeme zaškrtnout možnost aktivace systému Windows ihned po při

pojení k síti. Vzhledem k tomu, že aktivace je povinná, je zaškrtnutí políčka rozumnou volbou.

Po vyplnění potřebných údajů klepneme na tlačítko Další. 4. Na obrázku 4.18 je zachycena obrazovka, kde si zvolíme způsob automatické ochrany a vylepšení

systému Windows. V praxi se jedná o to, jakým způsobem budou stahovány a instalovány aktua

lizace a záplaty systému, případně nějaké rozšiřující programy (jako je Service Pack).

Máme zde tři volby:

 Použít doporučená nastavení – tato volba zajistí automatické stahování a instalace aktuali

zací všeho druhu. Dále se budou automaticky stahovat různá vylepšení systému apod.

Obrázek 4.17 Nastavení Windows 7 – jméno uživatele a počítače


176

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

 Instalovat pouze důležité aktualizace – tato volba bude instalovat pouze bezpečnostní aktu

alizace a záplaty systému Windows.  Zobrazit dotaz později – tato volba automatické aktualizace nezapne a  budeme dotázáni

později. V systémové oblasti v pravém dolním rohu pracovní plochy Windows ve spodní liště

bude tento symbol červeného štítu a bude se objevovat „bublina“ s upozorněním, že počítač

není dostatečně chráněn. Klepnutím na jednu z voleb se posuneme dále.

5. Dále následuje kontrola data a času virtuálního počítače. Můžeme si změnit časové pásmo nebo

zaškrtnout automatickou změnu při přechodu z normálního času na čas letní. Dále je možné si zvolit datum a ručně změnit čas. Po nastavení (nebo pokud změny neděláme) klepneme na tlačítko Další.

6. Po přesunu na další obrazovku (viz obrázek 4.19) zvolíme, v jaké síti bude náš virtuální počítač

fungovat. Na výběr máme ze tří možností:  Domácí síť – je naše pracovní síť doma. Jsou zde zahrnuty všechny počítače, které jsou v této

síti dostupné.  Pracovní síť – je síť ve firmě. Předpokládejme, že si vytvoříme virtuální počítač, který bude

me chtít používat v práci. Poté zvolíme tuto volbu.  Veřejná síť – v podstatě se jedná o Internet, tedy přímý přístup k Internetu.

Zvolíme jednu možnost a klepneme na ni myší.

Obrázek 4.18 Nastavení Windows 7 – Automatické aktualizace


Instalace Windows

177

Nastavení sítě bylo posledním nastavením instalačního programu systému Widnows 7. Následuje již jen automatické nastavení všech našich předchozích voleb a spuštění systému.

Důležité

Toto nastavení se provádí pouze při prvním spuštění operačního systému po jeho instalaci. Nikdy

dále se s ním již nesetkáme a operační systém bude vždy spuštěn standardně. Na obrázku 4.20 vidíme již spuštěný operační systém Windows 7 ve virtuálním počítači. Můžeme s ním pracovat jako s jakýmkoliv jiným operačním systémem Windows 7 na fyzickém počítači. Pokud se vám velikost obrazovky zdá malá, je to tím, že výchozí rozlišení všech operačních systémů ve virtuálních počítačích je nastaveno na 800x600 bodů. Toto rozlišení si můžeme standardně změnit na jakékoliv vyšší.

Důležité

Pokud by nám změnu rozlišení virtualizační nástroj nedovoloval, je nutné nainstalovat ještě

VMware Tools (v případě že používáme virtualizační nástroje VMware).

Obrázek 4.19 Nastavení Windows 7 – počítačová síť


178

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Důležité

Po dokončení instalace je vhodné zrušit namapování .ISO souboru (pokud byl použit), aby se

virtuální počítač nechtěl při dalším spuštění opět začít instalovat. Instalace VMware Tools Instalaci VMware Tools provedeme klepnutím na položku VM v horní nabídce a zde vybereme položku Install VMware Tools. Je nutné to provádět za běhu virtuálního počítače. Na ploše se objeví okno s nově instalovaným softwarem, kde následujeme instrukce tohoto instalátoru. Standardně je VMware Tools nainstalováno v hostovaném operačním systému Windows 7/Vista do adresáře C:Program FilesVMwareVMware Tools. Po instalaci je proveden restart hostovaného operačního systému. Základní používání virtuálního počítače ve VMware Protože je virtuální počítač v nástrojích VMware (Player a Workstation) oddělen od hostitelského systému, je potřeba vzít v potaz následující:

Obrázek 4.20 Obrazovka Windows 7 ve virtuálním počítači


Instalace Ubuntu a Linux Mint

179

 Pro začátek práce s virtuálním počítačem je třeba klepnout myší na plochu virtuálního operační

ho systému v konzole virtualizačního nástroje. Je možné také použít klávesovou zkratku Ctrl+G

(Control a písmeno G).  Pro opuštění virtuálního počítače je potřeba použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Con

trol a Alt).  Ve virtuálním počítači nelze použít klávesovou zkratku Ctrl+Alt+Del (klávesy Control, Alt

a Delete).  Místo toho používáme klávesovou zkratku Ctrl+Alt+Ins (klávesy Control, Alt a Insert).  Pokud máme nastaveno drag-and-drop v nastavení virtuálního počítače, můžeme myší přeta

hovat položky (soubory, adresáře) z  pracovní plochy virtuálního počítače na pracovní plochu

hostitelského počítače a naopak. Základní používání virtuálního počítače ve VirtualBox Protože je virtuální počítač v nástroji VirtualBox oddělen od hostitelského systému, je potřeba vzít v potaz následující:  Pro začátek práce s virtuálním počítačem je třeba klepnout myší na plochu virtuálního operač

ního systému v konzole virtualizačního nástroje, nebo stisknout klávesu Control (vpravo na klá

vesnici), pokud je kurzor nad konzolou se spuštěným virtuálním počítačen.  Pro opuštění virtuálního počítače je potřeba použít klávesu Ctrl vpravo (klávesa Control vpra

vo na klávesnici). Instalace Ubuntu a Linux Mint Jako zástupce jedné větve Linuxu (vycházející z distribuce Debian a používající balíčkovací systém .DEB) si zde ukámžeme instalaci Ubuntu Linuxu, který je v současnosti asi nejznámější. Nezáleží na tom, která varianta se instaluje, zda Ubuntu, Kubuntu či jiné. Instalace je shodná. Kromě Ubuntu si ještě ukážeme instalaci Linux Mint, což je operační systém založený na Ubuntu (má stejné jádro a základní programové vybavení). Je ale více optimalizovaný a obsahuje mnohem více dalších programů. Ubuntu Linux Ubuntu je v současnosti asi nejznámější linuxová distribuce, která je více než vhodná pro začátečníky a lidi, kteří chtějí s Linuxem začít. Získat jej můžeme na stránkách http://www.ubuntu.com, kde jsou jak odkazy ke stažení, tak i informace o tomto operačním systému. Zmíním jen, že Ubuntu existuje v několika verzích (Kubuntu, Xubuntu atd.), které ale jsou naprosto stejné. Alespoň co se instalace týká. Příprava instalace Připravíme si instalační médium, a to buď instalační CD, nebo .ISO soubor s obrazem tohoto instalačního CD. .ISO soubor má tu výhodu, že nám zůstane volná optická mechanika, kterou můžeme využít pro něco jiného. Navíc je práce s .ISO souborem rychlejší než se samotným optickým diskem.


180

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

1. Připojíme instalační médium:

 Do mechaniky vložíme instalační CD (při vytváření virtuálních počítačů jsme si nastavili, že

bude použita optická mechanika hostitelského počítače, proto stačí CD jen vložit).

 Nebo si namapujeme .ISO soubor s obrazem instalačního disku. To provedeme v nastavení

virtuálního počítače:

 VMware Workstation (viz obrázek 4.1):

 Klepneme na položku CD/DVD.

 Klepneme na Use ISO image (použít obraz ISO).

 Klepneme na tlačítko Browse a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko OK.

 Vir tualBox (viz obrázek 4.2):

 Klepneme na položku Úložiště.

 Klepneme na položku Hostitelská jednotka ve Stromu úložiště.

 Klepneme na ikonu souboru vpravo od pole CD/DVD zařízení.

 Otevře se Správce virtuálních médií, viz obrázek 4.3. Zde klepneme na tlačítko Při

dat a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko Vy brat.

 Potvrdíme klepnutím na tlačítko OK.

 VMware Player (viz obrázek 4.1).

 Shodné jako u VMware Workstation.

2. Poté virtuální počítač spustíme klepnutím na tlačítko Start v konzole virtualizačního softwaru:

 Start u Virtual PC.

 Play virtual machine u VMware Playeru.

 Spustit u VirtualBoxu.

 Power on this virtual machine u VMware Workstation.

3. Po klepnutí na jedno z výše uvedených tlačítek (podle použitého virtualizačního programu) se

virtuální počítač spustí. Po chvíli načítání se zobrazí uvítací stránka instalačního programu, viz

obrázek 4.21. Tato stránka je sice anglicky, ale není potřeba se znepokojovat.

Stačí v seznamu jazyků vlevo najít češtinu a na tu myší klepnout. Instalátor se okamžitě přepne

do češtiny a dále s námi bude komunikovat česky.

Důležité

Nelekněte se toho, že okno konzoly, ve které je spouštěn virtuální počítač, mění svou velikost.

Pouze se kalibruje podle aktuálního rozlišení instalačního programu.

Instalace systému

Po spuštění virtuálního počítače s instalačním médiem (ať už je to přímo instalační optický disk nebo

.ISO obraz tohoto disku) se nám spustí instalace našeho operačního systému.

1. Na této uvítací obrazovce máme na výběr ze dvou možností:


Instalace Ubuntu a Linux Mint

181

 Vyzkoušet Ubuntu  Nainstalovat Ubuntu Zvolením první z nich se spustí tzv. live systém, který si můžeme vyzkoušet bez jeho instalace. Toto je vhodné, zejména pokud chceme Ubuntu vyzkoušet na skutečném počítači, aniž bychom poškodili nainstalovaný operační systém. My si zvolíme druhou možnost. Klepnutím na ni se posuneme dále.

Důležité

Abychom mohli ovládat instalátor, klepneme myší v  prostoru obrazovky virtuálního počítače.

Tím budeme přepnuti do virtuálního počítače. Pro opětovné „vyskočení“ ven použijeme kláve

sovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Control a Alt) u VMware nebo pravý Ctrl (pravá klávesa Control)

u VirtualBoxu.

1. Otevře se okno, kde je zobrazen průběh zjišťování času a časového pásma z místní sítě. Pokud

bychom klepli na tlačítko Přeskočit, bylo by toto zjišťování přeskočeno a posunuli bychom se dále.

2. Na další obrazovce vidíme nastavení oblasti a časového pásma, které určil instalátor. Pokud s ním

nesouhlasíme, provedeme ruční změnu. Dále se dostaneme klepnutím na tlačítko Vp ř e d.

Důležité

Zobrazený čas na mapě světa na obrazovce Kde jste? se nemusí shodovat se skutečným časem

našeho hostitelského počítače či virtuály. Ponecháme však, co nám instalátor nabídl, a změnu

provedeme po instalaci systému. Obrázek 4.21 Uvítací obrazovka instalátoru Ubuntu


182

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

3. Dále si zvolíme rozložení klávesnice, viz obrázek 4.22. Instalátor určil nějakou možnot. My ji

můžeme buď akceptovat, nebo ručně zvolit svou vlastní. K ověření nám slouží textové pole v dolní

části okna, kde můžeme napsat libovolný text pro kontrolu rozložení klávesnice. Pro další postup

klepneme na tlačítko Vp ř e d. 4. Na další obrazovce určíme, kam a jakým způsobem bude Ubuntu instalováno, viz obrázek 4.23.

Zvolíme si první možnost, tedy Smazat a použít celý disk. Druhá volba vyžaduje mírně vyšší

Obrázek 4.22 Instalace Ubuntu – rozložení klávesnice

Obrázek 4.23 Instalace Ubuntu – rozdělení disku


Instalace Ubuntu a Linux Mint

183

znalosti ohledně rozdělování pevných disků pro instalaci Linuxu a je vhodnější pro pokročilé uživatele. Klepneme na tlačítko Vp ř e d a posuneme se dále.

5. Na další obrazovce jsme dotázáni na naše indicie (viz obrázek 4.24): jaké je naše jméno (první

textové pole) a jaké chceme použít přihlašovací jméno (druhé textové pole). Přihlašovací jméno se automaticky vyplňuje při zadávání jména do prvního pole, ale můžeme si jej libovolně změnit. Dále zadáme heslo pro přihlášení. Opět dvakrát. Navíc instalátor Ubuntu ověřuje sílu hesla. Také zadáme název počítače. Ten se při vyplňování našeho jména do prvního textového pole automaticky vyplnil, stejně jako přihlašovací jméno. Není ale problém jej ručně změnit. V pravé části si všimněme posuvníku. Když odrolujeme dolů, získáme ještě několik dalších voleb, viz obrázek 4.24b. Zde můžeme zvolit buď:  Přihlašovat se automaticky – při startu systému budeme automaticky přihlášeni a Ubuntu

nebude po nás chtít ani jméno, ani heslo.  Požadovat mé heslo při přihlášení – po nastartování systému se zobrazí úvodní obrazov

ka a budeme vyzváni, abychom zadali své uživatelské jméno a heslo, které jsme zadali výše

na této stránce.  Požadovat heslo při přihlášení a rozšifrování mé složky – stejné jako předchozí, ale zde je

navíc šifrována domovská složka uživatele a pro její zobrazení bude nutné zadat heslo.

Zvolíme jednu z variant (z hlediska bezpečnosti je nejvhodnější druhá varianta) a klepne

me na tlačítko Vp ř e d.

6. Následuje souhrn zvolených parametrů pro instalaci. Klepnutím na tlačítko Nainstalovat zahá

jíme instalaci Ubuntu na náš virtuální počítač. Obrázek 4.24 Instalace Ubuntu – obrazovka Kdo jsme?


184

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

7. Všimněme si tlačítka Pokročilé na závěrečné obrazovce. Klepnutím na něj získáme možnost

nastavit pokročilé volby, viz obrázek 4.25. Zde se jedná o umístění zavaděče operačních systémů a nastavení proxy sítě. Pokud nechceme nic měnit, tuto volbu necháme být. Následuje instalace operačního systému Ubuntu. Zobrazí se grafické okno, kde v dolní části je zobrazen průběh a v horní části je popisován systém Ubuntu. Po doběhnutí instalace se objeví okno s informací o dokončení (viz obrázek 4.46) a dotazem na restart. Klepneme na tlačítko Restartovat nyní.

Důležité

Po dokončení instalace během restartu je nutné zrušit namapování .ISO souboru (pokud byl

použit) nebo vyjmout z mechaniky instalační CD/DVD, aby se virtuální počítač nechtěl při dal

ším spuštění opět začít instalovat. Po restartu počítače nastartuje systém Ubuntu a zobrazí se přihlašovací obrazovka (tedy pokud jsme zvolili druhou nebo třetí možnost přihlašování, viz obrázek 4.24b). Klepneme na své jméno a zobrazí se dialog pro zadání hesla. Heslo zadáme a klepneme na tlačítko Log In. Obrázek 4.24b Instalace Ubuntu – obrazovka Kdo jsme? – druhá část Obrázek 4.25 Instalace Ubuntu – pokročilé volby


Instalace Ubuntu a Linux Mint

185

Důležité

Všimněme si, že na rozdíl od Windows je Linux ihned po instalaci připraven k práci a není nutné

dělat ještě jakákoliv nastavení při prvním spuštění. Bleskově jsme přihlášeni (s Windows Vista a XP se tato rychlost nedá srovnat) a zobrazí se pracovní plocha operačního systému Ubuntu, viz obrázek 4.26.

Důležité

Nelekněme se, že je systém z větší části v angličtině, i když jsme zvolili češtinu. Je to proto, že na

instalační CD se nevejdou všechny jazykové mutace. Ihned po přihlášení do systému jsme na

toto upozorněni vyskakovacím oknem, kde stačí jen následovat instrukce (v češtině) pro doin

stalování potřebných jazykových balíčků. Po restartu bude vše již v pořádku. Pokud se vám velikost obrazovky zdá malá, je to tím, že výchozí rozlišení všech operačních systémů ve virtuálních počítačích je nastaveno na 800x600 bodů. Toto rozlišení si můžeme standardně změnit na jakékoliv vyšší. Obrázek 4.26 Obrazovka Ubuntu 10.04 LTS ve virtuálním počítači


186

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Důležité

Pokud by nám změnu rozlišení virtualizační nástroj nedovoloval, je nutné nainstalovat ještě

VMware Tools (v případě, že používáme virtualizační nástroje VMware).

Důležité

Instalace VMware Tools není na Linuxu zrovna triviální záležitost. Proto je nejvhodnější jako vir

tualizační nástroj použít VirtualBox, který je pro běh kteréhokoliv Linuxu dobře uzpůsoben;

u něj není nutné cokoliv doinstalovávat a instalovaný Linux funguje jako na klasickém hardwaru. Linux Mint Linux Mint je poměrně nová linuxová distribuce, která je ale pro začátečníky ještě vhodnější nežli Ubuntu. Z Ubuntu totiž vychází, proto veškeré programy psané pro Ubuntu v Linux Mint fungují také. Na rozdíl od Ubuntu ale obsahuje veškeré základní programové vybavení již v základní instalaci a není toho příliš k doinstalaci. Příjemné je i to, že v grafickém prostředí Linux Mint je pouze jedna nástrojová lišta na rozdíl od dvou v Ubuntu. Linux Mint můžeme stáhnout na adrese http://www.linuxmint.org, kde získáme i kompletní informace o tomto operačním systému. Příprava instalace Připravíme si instalační médium, a to buď instalační CD, nebo .ISO soubor s obrazem tohoto instalačního CD. .ISO soubor má tu výhodu, že nám zůstane volná optická mechanika, kterou můžeme využít pro něco jiného. Navíc je práce s .ISO souborem rychlejší než se samotným optickým diskem. 1. Připojíme instalační médium:

 Do mechaniky vložíme instalační CD (při vytváření virtuálních počítačů jsme si nastavili, že

bude použita optická mechanika hostitelského počítače, proto stačí CD jen vložit).

 Nebo si namapujeme .ISO soubor s obrazem instalačního disku. To provedeme v nastavení

virtuálního počítače:

 VMware Workstation (viz obrázek 4.1):

 Klepneme na položku CD/DVD.

 Klepneme na Use ISO image (použít obraz ISO).

 Klepneme na tlačítko Browse a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko OK.

 Vir tualBox (viz obrázek 4.2):

 Klepneme na položku Úložiště.

 Klepneme na položku Hostitelská jednotka ve Stromu úložiště.

 Klepneme na ikonu souboru vpravo od pole CD/DVD zařízení.


Instalace Ubuntu a Linux Mint

187

 Otevře se Správce virtuálních médií (viz obrázek 4.3). Zde klepneme na tlačítko Přidat

a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko Vy brat.

 Potvrdíme klepnutím na tlačítko OK.

 VMware Player (viz obrázek 4.1).

 Shodné jako u VMware Workstation.

2. Poté virtuální počítač spustíme klepnutím na tlačítko Start v konzole virtualizačního softwaru:

 Start u Virtual PC.  Play virtual machine u VMware Playeru.  Spustit u VirtualBoxu.  Power on this virtual machine u VMware Workstation.

3. Po klepnutí na jedno z výše uvedených tlačítek (podle použitého virtualizačního programu) se

virtuální počítač spustí.

Důležité

Nelekněme se toho, že okno konzoly, ve které je spouštěn virtuální počítač, mění svou velikost.

Pouze se kalibruje podle aktuálního rozlišení instalačního programu.

Důležité

Abychom mohli ovládat instalátor, klepneme myší v  prostoru obrazovky virtuálního počítače.

Tím budeme přepnuti do virtuálního počítače. Pro opětovné „vyskočení“ ven použijeme kláve

sovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Control a Alt) u VMware nebo pravý Ctrl (pravá klávesa Control)

u VirtualBoxu.

4. Na rozdíl od Ubuntu je instalační CD Linux Mint jako live distribuce. Tedy nejprve se spustí ope

rační systém zavedený z tohoto instalačního CD, viz obrázek 4.27. Můžeme zde vidět klasickou pracovní plochu systému Linux Mint. Poklepáním na ikonu Install Linux Mint spustíme instalační program, který nám operační systém nainstaluje na náš virtuální počítač.

5. Spustí se instalátor systému. Tato stránka je sice anglicky, ale není potřeba se znepokojovat.

6. Stačí v seznamu jazyků vlevo najít češtinu a na tu myší klepnout. Instalátor se okamžitě přepne do

češtiny a dále s námi bude komunikovat česky. Poté klepneme na tlačítko Vp ř e d pro pokračování.

7. Otevře se okno, kde je zobrazen průběh zjišťování času a časového pásma z místní sítě. Pokud

bychom klepli na tlačítko Přeskočit, bylo by toto zjišťování přeskočeno a posunuli bychom se dále.

8. Na další obrazovce vidíme nastavení oblasti a časového pásma, které určil instalátor. Pokud s ním

nesouhlasíme, provedeme ruční změnu. Dále se dostaneme klepnutím na tlačítko Vp ř e d.

Důležité

Zobrazený čas na mapě světa na obrazovce Kde jste? se nemusí shodovat se skutečným časem

našeho hostitelského počítače či virtuály. Ponecháme však, co nám instalátor nabídl, a změnu

provedeme po instalaci systému.


188

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

9. Dále si zvolíme rozložení klávesnice, viz obrázek 4.28. Instalátor určil nějakou možnot. My ji

můžeme buď akceptovat, nebo ručně zvolit svou vlastní. K ověření nám stejně jako u Ubuntu

Obrázek 4.27 Pracovní plocha live distribuce Linux Mint

Obrázek 4.28 Instalace Linux Mint – rozložení klávesnice


Instalace Ubuntu a Linux Mint

189

slouží textové pole v dolní části okna, kde můžeme napsat libovolný text pro kontrolu rozložení klávesnice. Pro další postup klepneme na tlačítko Vp ř e d.

10. Na další obrazovce určíme, kam a jakým způsobem bude Linux Mint instalován, viz obrázek 4.29.

Zvolíme si první možnost, tedy Smazat a použít celý disk. Druhá volba vyžaduje mírně vyšší znalosti ohledně rozdělování pevných disků pro instalaci Linuxu a je vhodnější pro pokročilé uživatele. Klepneme na tlačítko Vp ř e d a posuneme se dále.

Důležité

Stejně jako u  Ubuntu i  zde je možnost nainstalovat operační systém „vedle“ stávajícího ope

račního systému na pevný disk počítače. Automaticky bude vytvořen prostor pro tuto instalaci

a my si potom při startu počítače můžeme zvolit, zda pracovat v Linuxu nebo ve Windows. Jde

o takzvaný „dual boot“.

11. Na další obrazovce jsme dotázáni na naše indicie (viz obrázek 4.30): jméno (první textové pole)

a přihlašovací jméno (druhé textové pole). Přihlašovací jméno se automaticky vyplňuje při zadávání jména do prvního pole, ale můžeme si jej libovolně změnit. Dále zadáme heslo pro přihlášení. Opět dvakrát. Navíc instalátor Ubuntu ověřuje sílu hesla. Také zadáme název počítače. Ten se při vyplňování našeho jména do prvního textového pole automaticky vyplnil, stejně jako přihlašovací jméno. Není ale problém jej ručně změnit. V pravé části si všimněme posuvníku. Když odrolujeme dolů, získáme ještě několik dalších voleb, viz obrázek 4.30b. Zde můžeme zvolit:  Přihlašovat se automaticky – při startu systému budeme automaticky přihlášeni a Ubuntu

nebude po nás chtít ani jméno, ani heslo.

Obrázek 4.29 Instalace Linux Mint – rozdělení disku


190

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

 Požadovat mé heslo při přihlášení – po nastartování systému se zobrazí úvodní obrazovka,

kde budeme vyzváni, abychom zadali své uživatelské jméno a heslo, které jsme zadali výše.  Požadovat heslo při přihlášení a rozšifrování mé složky – stejné jako předchozí, ale zde je

navíc šifrována domovská složka uživatele a pro její zobrazení bude nutné zadat heslo. Zvolíme jednu z variant (z hlediska bezpečnosti je nejvhodnější druhá varianta) a klepneme na tlačítko Vp ř e d. Obrázek 4.30 Instalace Linux Mint – obrazovka Kdo jsme? – první část Obrázek 4.30b Instalace Linux Mint – obrazovka Kdo jsme? – druhá část


Instalace Ubuntu a Linux Mint

191

12. Následuje souhrn zvolených parametrů instalace. Klepnutím na tlačítko Nainstalovat zahájíme

instalaci Ubuntu na náš virtuální počítač. 13. Všimněme si tlačítka Pokročilé na závěrečné obrazovce. Klepnutím na něj získáme možnost

nastavit pokročilé volby, viz obrázek 4.31. Zde se jedná o umístění zavaděče operačních systémů

a nastavení proxy sítě. Pokud nechceme nic měnit, tuto volbu necháme být. Následuje instalace operačního systému Linux Mint. Zobrazí se grafické okno, kde v dolní části je zobrazen průběh a v horní části je popisován systém Linux Mint (obdobně jako u Windows). Po doběhnutí instalace se objeví okno s informací o dokončení (viz obrázek 4.32) a s dotazem na restart. Klepneme-li na tlačítko Pokračovat ve zkoušení, bude instalátor ukončen a my zůstaneme v live distribuci a můžeme dále zkoušet tento operační systém. Po restartu bude již systém připraven k použití. Klepneme tedy na tlačítko Restartovat nyní.

Důležité

Po dokončení instalace během restartu je nutné zrušit namapování .ISO souboru (pokud byl

použit) nebo vyjmout z mechaniky instalační CD/DVD, aby se virtuální počítač nechtěl při dal

ším spuštění opět začít instalovat.

Po restartu počítače nastartuje systém Ubuntu a zobrazí se přihlašovací obrazovka (tedy pokud jsme zvolili druhou nebo třetí možnost přihlašování, viz obrázek 4.30b). Klepneme na své jméno a zobrazí se dialog pro zadání hesla. Heslo zadáme a klepneme na tlačítko Log In.

Obrázek 4.31 Instalace Linux Mint – pokročilé volby Obrázek 4.32 Instalace Linux Mint – instalace dokončena


192

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Důležité

Všimněte si, že na rozdíl od Windows je Linux Mint ihned po instalaci připraven k práci a není

nutné dělat ještě jakákoliv nastavení při prvním spuštění.

Po bleskovém přihlášení se ocitneme na pracovní ploše Linux Mint, viz obrázek 4.33. Při prvním přihlášení se zobrazí uvítací obrazovka, kde si můžeme projít jednotlivé její body. Této obrazovky se zbavíme klepnutím na tlačítko Zavřít v pravém dolním rohu. Pokud nezrušíme zaškrtnutí políčka Zobrazovat tento dialog při spuštění, zobrazí se tato obrazovka i příště. Operační systém je opět částečně anglicky. Pokud máme připojení k Internetu, není problém doinstalovat kompletní češtinu. 1. Klepneme na Menu v liště systému a vybereme volbu Ovládací centrum, viz obrázek 4.34. 2. Spustí se aplikace Ovládací centrum (viz obrázek 4.35), kde v levém seznamu klepneme na polož

ku System. V pravé části okna klepneme na položku Language Support. 3. Objeví se zpráva, že jazyková podpora není kompletně nainstalována, viz obrázek 4.36. Zde

klepneme na tlačítko Install a instalace bude provedena. Poté budeme moci zvolit češtinu jako

výchozí jazyk systému a po restartu již vše bude česky. Obrázek 4.33 Pracovní plocha Linux Mint s uvítacím oknem


Instalace Ubuntu a Linux Mint

193

Obrázek 4.34 Spuštění Ovládacího centra

Obrázek 4.35 Ovládací centrum – výběr nastavení systému


194

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

Pokud se vám velikost obrazovky zdá malá, je to tím, že výchozí rozlišení všech operačních systémů ve virtuálních počítačích je nastaveno na 800x600 bodů. Toto rozlišení si můžeme standardně změnit na jakékoliv vyšší.

Důležité

Pokud by nám změnu rozlišení virtualizační nástroj nedovoloval, je nutné nainstalovat ještě

VMware Tools (v případě, že používáme virtualizační nástroje VMware).

Důležité

Instalace VMware Tools není na Linuxu zrovna triviální záležitost. Proto je nejvhodnější jako vir

tualizační nástroj použít VirtualBox, který je pro běh kteréhokoliv Linuxu dobře uzpůsoben;

u něj není nutné cokoliv doinstalovávat a instalovaný Linux funguje jako na klasickém hardwaru. Instalace Fedora Linuxu Fedora je jednou z nejstarších linuxových distribucí. Ke stažení je na stránkách http://www.fedora- project.org, kde se nachází i informace o tomto operačním systému. Na rozdíl od Ubuntu a  Linux Mint je Fedora určena spíše pro uživatele, kteří mají s  Linuxem již nějaké základní zkušenosti. Příprava instalace Připravíme si instalační médium, a to buď instalační CD, nebo .ISO soubor s obrazem tohoto instalačního CD. Obrázek 4.36 Podpora jazyků – instalace


Instalace Fedora Linuxu

195

.ISO soubor má tu výhodu, že nám zůstane volná optická mechanika, kterou můžeme využít pro něco

jiného. Navíc je práce s .ISO souborem rychlejší než se samotným optickým diskem.

1. Připojíme instalační médium:

 Do mechaniky vložíme instalační CD (při vytváření virtuálních počítačů jsme si nastavili, že

bude použita optická mechanika hostitelského počítače, proto stačí CD jen vložit).

 Nebo si namapujeme .ISO soubor s obrazem instalačního disku. To provedeme v nastavení

virtuálního počítače:

 VMware Workstation (viz obrázek 4.1):

 Klepneme na položku CD/DVD.

 Klepneme na Use ISO image (použít obraz ISO).

 Klepneme na tlačítko Browse a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko OK.

 Vir tualBox (viz obrázek 4.2):

 Klepneme na položku Úložiště.

 Klepneme na položku Hostitelská jednotka ve Stromu úložiště.

 Klepneme na ikonu souboru vpravo od pole CD/DVD zařízení.

 Otevře se Správce virtuálních médií, viz obrázek 4.3, zde klepneme na tlačítko Při

dat a vybereme požadovaný soubor.

 Klepneme na tlačítko Vy brat.

 Potvrdíme klepnutím na tlačítko OK.

 VMware Player (viz obrázek 4.1).

 Shodné jako u VMware Workstation.

2. Poté virtuální počítač spustíme klepnutím na tlačítko Start v konzole virtualizačního softwarem:

 Start u Virtual PC.

 Play virtual machine u VMware Playeru.

 Spustit u VirtualBoxu.

 Power on this virtual machine u VMware Workstation.

3. Po klepnutí na jedno z výše uvedených tlačítek (podle použitého virtualizačního programu) se

virtuální počítač spustí.

Důležité

Nelekněme se toho, že okno konzoly, ve které je spouštěn virtuální počítač, mění svou velikost.

Pouze se kalibruje podle aktuálního rozlišení instalačního programu.

Důležité

Abychom mohli ovládat instalátor, klepneme myší v  prostoru obrazovky virtuálního počítače.

Tím budeme přepnuti do virtuálního počítače. Pro opětovné „vyskočení“ ven použijeme kláve

sovou zkratku Ctrl+Alt (klávesy Control a Alt) u VMware nebo pravý Ctrl (pravá klávesa Control)

u VirtualBoxu.


196

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

4. Instalační CD Fedora je distribuováno jako live distribuce. Nejprve se tedy spustí operační sys

tém zavedený z tohoto instalačního CD, viz obrázek 4.37.

Můžeme zde vidět klasickou pracovní plochu systému Fedora. Poklepáním na ikonu Install to

Hard Drive spustíme instalační program, který nám operační systém nainstaluje na náš virtu

ální počítač. 5. Spustí se instalátor systému. Zde pouze klepneme na tlačítko Next, abychom se posunuli dále. 6. Následuje obrazovka s výběrem klávesnice pro operační systém. Zde si vybereme českou kláves

nici a klepneme na tlačítko Next.

Důležité

Zde si nevybíráme jazyk pro instalaci, ale klávesnici, kterou potom budeme v nainstalovaném

systému použítat. Samotná instalace probíhá anglicky.

7. Nyní si vybereme, na jaký typ disku budeme systém instalovat. Ponecháme původní hodnotu,

tedy Basic Storage Devices, a klepneme na tlačítko Next. 8. Dále si vybereme, na jakou diskovou jednotku budeme systém instalovat, viz obrázek 4.38.

V našem případě je to jednoduché, protože máme k dispozici pouze jeden pevný disk. Poté klep

neme na tlačítko Next.

Obrázek 4.37 Pracovní plocha live distribuce Fedora


Instalace Fedora Linuxu

197

9. Objeví se obrazovka s varováním (viz obrázek 4.39), která neznamená nic jiného, než že budou

ztracena data na diskové jednotce. Protože tam žádná data nemáme, jedná se pouze o informa

tivní hlášení. Klepneme na tlačítko Re-initialize a pokračujeme dále.

Obrázek 4.38 Výběr pevného disku pro instalaci Fedory

Obrázek 4.39 Informativní okno pro reinicializaci disku


198

Kapitola 4: Instalace operačního systému na virtuální počítač

10. Následuje obrazovka s výběrem jména počítače, viz obrázek 4.40. Do textového pole napíšeme

zvolené jméno počítače a klepneme na tlačítko Next. 11. Na další obrazovce si vybereme časovou zónu pro náš počítač. K výběru můžeme použít rozbalo

vací nabídku pod interaktivní mapou nebo se můžeme k naší časové zóně dostat přímo klepnutím

na interaktivní mapu v horní části obrazovky. Po výběru klepneme na tlačítko Next.

Důležité

Interaktivní mapu lze různě přibližovat nebo oddalovat. Pracuje se s ní podobně jako s mapa

mi na Internetu.

12. Objeví se obrazovka se dvěma textovými poli pro zadání hesla superuživatele. Tento superuži

vatel (root) je důležitý pro další správu počítače a instalace softwaru, kdy na toto heslo budeme

dotázáni. Po nastavení hesla klepneme na tlačítko Next. 13. Dále si máme vybrat, jakým způsobem bude systém na pevný disk nainstalován, viz obrázek 4.41.

Na výběr máme z několika možností:

 Use All Space – operační systém bude nainstalován na celý prostor pevného disku.

 Replace Existing Linux System(s) – instalátor přepíše instalace stávajících operačních systémů

tímto novým. To se stane pouze u počítačů s již nainstalovaným operačním systémem.

 Shrink Current System – instalátor nainstaluje nový operační systém „vedle“ stávajícího ope

račního systému (v případě, že již na počítači nějaký je), jehož prostor na disku bude zmenšen.

 Use Free Space – Fedora bude nainstalována do volného místa na pevném disku počítače.

Pokud se na disku (počítači) nacházejí jiné operační systémy, budou zachovány.

 Create Custom Layout – sami si můžeme zvolit, kam a  jakým způsobem bude operační

systém Fedora na náš počítač nainstalován. Tato volba je vhodná spíše pro pokročilé uživatele.

Také můžeme nastavit, že systém bude šifrovaný – volba Encrypt system. To zvýší bezpečnost

našich dat, ale zpomalí práci počítače. Nakonec si můžeme zvolit ruční změnu rozložení disku,

kam bude systém nainstalován.

Zvolíme si první možnost – Use All Space – a klepneme na tlačítko Next.

Obrázek 4.40 Nastavení jména virtuálního počítače


Instalace Fedora Linuxu

199

14. Objeví se upozornění, že data na disku budou přepsána. Zde klepneme na tlačítko Write chan

ges to disk a jdeme dále.

Instalátor nyní zapí



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist