načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Víly Nevíly: Mezi světy - Kiki Thorpeová

Kniha: Víly Nevíly: Mezi světy
Autor:

Tohle není jen knížka. To je vstupenka do Země nezemě! A dobrodružství pokračuje... Tomu, že Katka, Mia, Linda a Gábi mají prožít něco neobvyklého, nenaznačuje víc než vůně slané ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  194
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  229 Kč
15%
naše sleva
6,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Rok vydání: 2016-06-08
Počet stran: 112
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 108 stran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustrovala Jana Christyová
překlad: Eva Kadlecová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-24
ISBN: 9788026410355
EAN: 9788026410355
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tohle není jen knížka. To je vstupenka do Země nezemě! A dobrodružství pokračuje... Tomu, že Katka, Mia, Linda a Gábi mají prožít něco neobvyklého, nenaznačuje víc než vůně slané vody, závan mořského větru a zvonivé cinkání vílího smíchu. Jediným mrknutím oka se čtyři kamarádky přenesou ze svých obyčejných životů na to nejúžasnější místo na světě – do Země Nezemě, domova víl a mořských panen… a teď i světa našich čtyř ztracených hrdinek. Nechce se jim zase hned odejít, ale královna Klarion a Zvonilka už přišly na to, jak je vrátit zpátky domů. Copak to fantastické dobrodružství Katky, Mii, Lindy a Gábi opravdu skončí dříve, než pořádně začalo?

Kniha je zařazena v kategoriích
Kiki Thorpeová - další tituly autora:
Víly Nevíly: Mrknutím oka Víly Nevíly: Mrknutím oka
Thorpeová, Kiki
Cena: 194 Kč
Víly Nevíly: V lesích za roklinkou Víly Nevíly: V lesích za roklinkou
Thorpeová, Kiki
Cena: 167 Kč
Víly Nevíly: Špetka kouzla Víly Nevíly: Špetka kouzla
Christyová, Jana; Thorpeová, Kiki
Cena: 167 Kč
Víly Nevíly: Daleko od břehů Víly Nevíly: Daleko od břehů
Thorpeová, Kiki
Cena: 180 Kč
Víly Nevíly: Než zazvoní Víly Nevíly: Než zazvoní
Christyová, Jana; Thorpeová, Kiki
Cena: 194 Kč
Víly Nevíly: Na stopě Víly Nevíly: Na stopě
Thorpeová, Kiki
Cena: 194 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

11
1. Kapitola
Linda Vašáková se vznášela.
Na kratičký okamžik měla pocit, že se jí zastavilo
srdce. Země se ztratila v hlubině a ona stoupala výš,
výš a výš... přes padlý kmen stromu.
Okamžik nato dosedla zpátky na zem a uháněla
lesem na hřbetě mladé laně. Stromy se kolem nich
míhaly jen jako zelenavé skvrny. Linda zavrtala prsty





12
hluboko do laní srsti. Pevně se jí držela a společně se
proháněly mezi křovinami a stoupaly přes kameny.
Nad hlavou jí zachrastilo listí. Linda se podívala
vzhůru a uviděla po větvích poletovat veverku.
Na jejím hřbetě seděla drobounká víla, za kterou
se ve větru pohupoval dlouhý hnědý cop. Veverka
hopsala z větve na větev a bez potíží vystačila
Lindině lani.
Linda se předklonila a pobízela laň k běhu. Víla
udělala totéž.
Před nimi se objevila malá mýtina. Uprostřed
ní stál vysokánský javor, větší než všechny ostatní
stromy v lese. Z dálky se zdálo, jako by se jeho
větve třpytily a pohybovaly. Mohly za to zástupy
víl, které se kolem stromu hemžily jako včelky
kolem úlu. Javor měl i své jméno – strom Domova
– a stál v srdci Hvězdné roklinky, vílího světa
v Zemi Nezemi.
Linda na lani zamířila ke stromu Domova.
Ani se nemusela podívat vzhůru a věděla, že víla
na veverce je jí v patách.





13





14
Pár metrů od stromu veverka Lindinu laň
předběhla. Přistála na větvi a zastavila přesně
ve chvíli, kdy Lindina laň zůstala stát před
rozložitými kořeny stromu Domova.
Linda se rozesmála. „Zase jsi mě porazila,
Fauno!“ zvolala na vílu na veverce.
„Co bych to byla za zvířátkovou vílu, kdybych
nevyhrála závod s Nemotorou?“ usmívala se
Fauna.
Linda seskočila z laně a posunula si na nose svoje
velké brýle. Bylo jí jedno, jestli vyhraje. Největší
radost přece byla sama jízda na lani, cítit, jak
zatáčí, přesně když chtěla zatočit a vědět předem,
kdy laňka vyskočí. Ve skutečném životě tam, co
chodila do školy a bydlela s rodiči, neměla Linda
žádné domácí zvířátko, dokonce ani hloupou
zlatou rybku. Ale tady v Zemi Nezemi si hrála
na schovávanou s divokými zajíci. Naslouchala
zpěvu potáplic. Kolébala na rukou maličká ježčí
mláďátka. Věci, o kterých se jí nikdy ani nesnilo,
tady byly na denním pořádku.





15
Zatímco Fauna seskočila z veverky a přistála lani
na hlavě, Linda poplácala laň po zádech. Zašeptala
jí něco do ucha. Laň sklonila hlavu, jako by
přikývla. Potom se otočila a odhopsala pryč do lesa.
„Cos jí řekla?“ zajímala se Linda.
„Řekla jsem, že příště na ní pojedu já a ty
dostaneš veverku,“ zažertovala Fauna.
„Kéž bych tohle taky uměla,“ povzdechla si
Linda.
Fauna zvedla obočí: „Jezdit na veverce? Nemyslíš,
že jsi na to trochu velká?“
Linda se rozesmála: „Ne, chtěla bych se naučit
mluvit jelením jazykem.“
„Musíš se umět plazit, než začneš skákat,“
odvětila Fauna.
„Cože musím?“ nechápala Linda.
„To je takové pořekadlo zvířátkových víl,“
vysvětlila Fauna. „Znamená, že musíš začínat
pomalu. Mluvit s vysokou zvěří je ošemetné. Jeleni
dovedou pěkně nadělat kvůli přízvuku. Teď pojďme
zkusit, jak jsi daleko s myším jazykem.“





16
Linda soustředěně zkrabatila čelo a vypískla: „Íííí-ííí!“
Fauna totiž Lindu učila, jak hovořit řečí myší.
Až doteď se ale Linda naučila jen jediné vypísknutí.
Volně přeloženo znamenalo: „Jak se daří vašim
vouskům?“
Dvě mléčné myši, které čenichaly nedaleko
od nich, zvedly hlavičky a otočily je k Lindě.
„To nebylo špatné,“ přikývla Fauna. „A teď si
zkusíš zavolat támhle toho sýkoráčka.“ Ukázala
na buclatého malého ptáčka usazeného na větvi.
„Ale... já sýkorštinu
neumím!“ namítla
Linda.
„Ta je snadná,“ řekla
Fauna. „Jen udělej tohle.“
Našpulila rty a vydala
zaštěbetání, které znělo asi
jako: týdl dý týdl dý dý. „Zkus to.“
Linda se ze všech sil snažila Faunu napodobit.
Našpulila rty a hvízdla. Ale výsledkem bylo jen
jedno smutné fj ú!





17
K jejímu velkému překvapení však ptáček přiletěl
k ní a posadil se jí na prst.
„Jak jsem to dokázala?“ nechápala Linda. Pak si
všimla Faunina smíchu. „Počkej chvilku. To ty jsi
ho zavolala, že?“
„A co když jo?“ odvětila Fauna s rozpustilým
úsměvem. „Kdyby nechtěl, nepřiletěl by.
Zvířátka tě mají ráda, Lindo. Řekla bych, že se
z tebe stává Nemotora s opravdovým talentem
na zvířátka.“
Linda se začervenala.
Fauna vytáhla z kapsy slunečnicové semínko.
Podala ho sýkorce, ta si ho vzala do zobáčku
a odletěla pryč.
„Hm, taky už mám hlad,“ nadhodila Fauna.
„Nepodíváme se, co pro nás dneska vykouzlily víly
pekařky?“
Linda zavrtěla hlavou. „Já musím najít ostatní
holky. Uvidíme se později?“
„Jasně,“ odpověděla Fauna. „Mám dojem, že
je tu jedno drozdí hnízdo, ve kterém potřebují





18
trochu pomoct s líhnutím. Možná bys mi mohla
píchnout.“ Zamávala Lindě a odletěla.
Linda se ve výborné náladě vydala přes louku.
V uších jí ještě zněla Faunina pochvala. Nemotora
s opravdovým talentem na zvířátka. Linda si
nemohla pomoct a musela se usmát, kdykoli si
na to vzpomněla.
Třeba má pravdu, říkala si v duchu. Třeba mám
opravdu talent na zvířátka.
Než přišla s kamarádkami do Hvězdné roklinky,
nepřipadala si Linda nikdy nijak zvláštní. Nebyla
ani krásná jako její kamarádka Mia, ani statečná
jako kamarádka Katka. Nebyla dobrá ve sportech
a ani ve škole nedostávala ty nejlepší známky. No,
ve skutečnosti si Linda nebyla jistá, jestli je dobrá
vůbec v něčem.
To se ale změnilo, jakmile začala trávit čas se
zvířátkovými vílami. Linda se učila, jak naslouchat
zvířátkům, jak je sledovat a naslouchat jim. A měla
na to opravdu talent!
Nemotora s opravdovým talentem na zvířátka.





19
Zvláštní svištění nad hlavou přimělo Lindu
zvednout zrak. Zastavila a sledovala prolétající hejno
plameňáků. Milovala pohled na bledě růžové ptáky
na jasně modrém pozadí nebe. Plameňáci patřili
k vůbec prvním stvořením, která v Zemi Nezemi
spatřila, a pohledu na ně se nikdy nenabažila.
Linda pokračovala přes louku a dorazila
k potůčku Živobylu. Tam konečně našla Katku,
Miu a Gábi, svoje kamarádky, se kterými se
do Země Nezemě dostala. Pouštěly lodičky
s vodními vílami. Drobounké víly v červených,





20
zlatých a zelených loďkách z listí se nechávaly
unášet proudem, zatímco dívky jim foukáním
zajišťovaly vítr do plachet.
Byla mezi nimi i pihovatá kudrnatá víla
jménem Prila. To ona vlastně způsobila, že se
dívky do Země Nezemě dostaly. Její talent byl
v celé Hvězdné roklince zcela jedinečný. Dokázala
totiž cestovat do světa lidí a zase zpátky pomocí
pouhého mrknutí oka. Jednoho dne takhle
docestovala až na dvorek Mii a Gábi a bezděky
dovedla všechna čtyři děvčata s sebou zpět
do Hvězdné roklinky.
Prila zjistila, že neumí dívky mrknutím dostat
zpátky domů, a tak je víly z Hvězdné roklinky
přijaly mezi sebe. Už to bylo několik dnů – anebo
týdnů? Linda si nebyla jistá. V Zemi Nezemi čas
plynul podivně: každý den svítilo sluníčko a nikdo
tu nevyrostl ani nezestárnul.
„Ahoj Lindo,“ pozdravila ji Mia. „Kde jsi byla?“
„Jezdila jsem po lesích s Faunou,“ odpověděla
Linda.





21
Katka vstala a oprášila si kolena džín. „Říkaly
jsme si, že bychom se došly podívat na Kamennou
lebku, jen abychom viděly, jak vypadá,“ navrhla
Lindě. Katka si totiž dala za cíl prozkoumat
každičký koutek v Zemi Nezemi.
„Prila říkala, že bychom tam mohly vidět
mořskou pannu!“ přizvukovala Gábi vzrušeně.
Gábi bylo teprve pět let, ale byla každým coulem
stejně dobrodružná duše jako její kamarádky.
„Nebudeme tam dlouho,“ dodala ještě Mia.
„Dnes večer bude vílí tanec a já bych určitě chtěla
být zpátky včas. Víly tkadlenky mi slíbily, že mi
do vlasů zapletou jasmín!“
„Chceš jít s námi?“ zeptala se Katka.
Linda zaváhala. Chtěla jít se svými
kamarádkami, ale současně chtěla i sledovat
líhnutí ptáčků s Faunou. V Zemi Nezemi se dělo
tolik zajímavých věcí! Někdy nebylo snadné se
rozhodnout, čemu dát přednost.
A vtom dívky uviděly, jak k nim přilétá víla.
Když se přiblížila, poznaly v ní Nebi. Klobouček





22
z růžového okvětního plátku měla na hlavě nakřivo
a vypadala, že sotva popadá dech.
„Hledala jsem vás, holky, už úplně všude!“
vydechla. „Je čas!“
„Čas na co?“ nechápala Katka.
„Země Nezemě se zase dala do pohybu,“
odpověděla Nebi.
Dívky se na sebe vyděšeně podívaly. Věděly, co
to znamená. Byl čas, aby se vrátily domů.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.