načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Vesnice / Průvodce českou historií - Vlastimil Vondruška

Vesnice / Průvodce českou historií
-20%
sleva

Kniha: Vesnice / Průvodce českou historií
Autor:

Průvodce českou historií je nová řada výpravných encyklopedií, věnovaných životu v našich zemích od vzniku českého státu do počátku moderní doby. Jednotlivé díly ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  398 Kč 318
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3% 77%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-01-01
Počet stran: 200
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 199 stran : barev. ilustrace , faksim.
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788074293627
EAN: 9788074293627
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autoři se v publikaci zaměřují na vznik a vývoj vesnic od středověku až do nástupu mechanizace v zemědělství. Druhý díl je věnovaný proměnám venkova od počátků zemědělství, přičemž důraz klade na období od středověku do nástupu industrializace. Autoři sledují vývoj sídlištních typů, proměny usedlostí a jednotlivých vesnických staveb. Podrobně se zabývají regionálními rozdíly lidové architektury, popisují nejvýznamnější technické stavby spojené se životem venkova a také dějiny zemědělství. Knihu úspěšné autorské dvojice doplňuje několik set fotografií, výkladové slovníčky a tabulky.

Popis nakladatele

Průvodce českou historií je nová řada výpravných encyklopedií, věnovaných životu v našich zemích od vzniku českého státu do počátku moderní doby. Jednotlivé díly postihují na základě hmotných, písemných a ikonografických památek nejdůležitější fakta o vývoji společnosti. Knihy jsou určeny pro zájemce o historii, studenty středních a vysokých škol a jejich pedagogy, pracovníky muzeí, novináře a publicisty, stejně jako pro návštěvníky památek a čtenáře historických románů. V roce 2013 vyšel první díl Město. Druhý díl je věnovaný proměnám venkova od počátků zemědělství, přičemž důraz klade na období od středověku do nástupu industrializace. Autoři sledují vývoj sídlištních typů, proměny usedlostí a jednotlivých vesnických staveb. Podrobně se zabývají regionálními rozdíly lidové architektury, popisují nejvýznamnější technické stavby spojené se životem venkova a také dějiny zemědělství. Knihu úspěšné autorské dvojice doplňuje několik set fotografií, výkladové slovníčky a tabulky. Připravujeme: Šlechta - podzim 2017 Všední život - podzim 2018

Předmětná hesla
* 6.-19. stol.
Vesnice -- Česko -- 6.-19. stol.
Vesnice -- dějiny
Každodenní život -- Česko -- 6.-19. stol.
Stavby -- Česko -- 6.-19. stol
Česko -- Dějiny -- 6.-19. stol.
Česká historie
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Vesnice / Průvodce českou historií" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ

VESNICE

Alena a Vlastimil Vondruškovi

VYŠEHRAD


4 PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ – VESNICE

Vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Pojem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8–9

Pravěkáosada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

Slovanskávesnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11–12

Podoba sídla, Slovanská zemnice

Středověkávesnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13–16

Středověkákolonizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17–18

Termín, Právní rámec, Osobní rámec, Společenský rámec, Hospodářský rámec,

Lokátor, Průběh kolonizačního podniku, Význam kolonizace

Novověkávesnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19–24

Rozdíly ve vývoji, Roviny, Hory, Zrušení nevolnictví

Podoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

Půdorys . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26–32

Formování sídliště, Okrouhlice, Návesní vesnice, Řadová vesnice, Nepravidelná zástavba

Náves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33

Plužina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34–35

Typy, Lán

Komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

Usedlost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55

Termín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38–39

Vývoj, Lidová architektura, Skanzeny

Dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40–43

Pojem, Jednotraktová usedlost, Dvoutraktová usedlost, Trojtraktová usedlost, Čtyřtraktová usedlost

Dřevěnéstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44–46

Způsob užití, Kůlová technika, Drážková technika, Technika roubení

Zděnéstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47–49

Kámen, Nepálená cihla, Pálená cihla

Hrázděnéstavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

Konstrukce, Typy

Základnístavebníprvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51–70

Regionální typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71

DDůůmm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72–73

Pojem, Jednoprostorový dům, Dvouprostorový dům, Trojprostorový dům

NNáárrooddooppiissnnýý rreeggiioonn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 –75

Pojem, Současný stav

VVyybbrraannéé rreeggiioonnyy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76–114

Budějovicko, Jihočeská Blata, Volyňsko, Českokrumlovsko, Šumava, Volary, Klatovsko,

Horažďovicko a Prachaticko, Chodsko, Plzeňsko a Rokycansko, Křivoklátsko, Kralovicko, Chebsko,

Karlovarsko, Krušné hory, Slánsko, Okolí Prahy, Kokořínsko, Úštěcko a Českolipsko, Liberecko a Frýdlantsko,

Podkrkonoší a Turnovsko, Svitavsko a Poličsko, Horácko, Haná, Valašsko, Slovácko, Znojemsko a Jihlavsko

Hospodářské stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115

Stodola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116–119

Brah, Typy stodol

Špýchar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120–125

Funkce, Obilní jámy, Rozšíření špýcharů, Typy špýcharů

Chlév . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126–129

Vývoj, Podoba, Umístění

Seník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130

Vinný sklep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131–132

Vinařská bouda

Drobné hospodářské stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .133–136

Salaš, Boudy, Kurník, Holubník, Králíkárna, Sušárna ovoce, Sklep na brambory, Haltýř

OBSAH


5PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ – VESNICE

Obecní stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137

Rychta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138–139

Rychtářství, Rychta

Krčma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140–142

Pivovarnictví, Právo šenku, Krčma

Pastouška, škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143

Pastouška, Škola

Chlebná pec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144

Studna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .145

Rybník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146

Panské stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147

Tvrz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148–149

Vývoj, Typy tvrzí

Zámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150

Provozní stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151–152

Panský dům, Poplužní dvůr, Hájovna

Církevní stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .153

Kostel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .154–157

Nejstarší kostely, Gotické kostely, Kostely v pohusitské době, Barokní kostely

Kaple . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158

Boží muka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

Zvonice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160

Fara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .161

Hřbitov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162

Technické stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .163

Mlýn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .164–168

Ruční mlýnky, Počátky mlynářství, Typy vodních kol, Vodní mlýn, Větrný mlýn

Olejna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169

Pila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170–171

Kovárna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172–173

Pazderna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .174–175

Valcha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .175

Bělidlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176

Zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .177

Vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178–180

Prestiž zemědělství, Obrysy vývoje

Plodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181–184

Obiloviny, Luštěniny, Brambory, Len, Chmel, Vinná réva, Cukrová řepa,

Tabák, Ovoce, Zelenina, Řepka, Pícniny

Rostlinná výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185–189

Příprava půdy, Tradiční polní nářadí, Osev, Sklizeň, Výmlat

Chov dobytka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190–194

Pastva, Stájové krmení, Dobytek, Stříž vlny, Mléčné hospodářství, Výroba sýra,

Typy máselnic, Typy zápřahu, Povozy

Včelařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .195–196

Výběr základní literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .197–198

O autorech a poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .199


(c) Alena a Vlastimil Vondruškovi, 2014

Foto (c) Vlastimil Vondruška, 2014

Cover Design (c) Marcela Knapová, 2014

ISBN 978-80-7429-362-7

Kniha vychází

v roce 80. výročí založení

nakladatelství Vyšehrad

|1934–2014|


13VÝVOJ

V průběhu 10. a 11. století došlo k upevňováníčeského státu a k zásadní proměně venkovskéhoosídlení. Původní rozptýlenou síť osad doby hradištní

začala nahrazovat souvislá zástavba, typická pro

středověkou krajinu.

S růstem počtu obyvatel se neustále zvyšoval počet

rodin, které se živily zemědělstvím. Extenzivní způsob

obdělávání půdy žďářením vyžadoval poměrněvelkou plochu, na níž se střídala pole sneobdělávanými

pozemky. Přibýval sice počet hradišť advorců, kolem

nichž se mohly rodiny zemědělců usazovat, ale to

nestačilo. Někteří rolníci museli obdělávat velicevzdálené pozemky apro mnohé se tak stávalo časověneúnosné chodit každý den takovou dálku. Proto se

začali stěhovat blíže ke své půdě. Kolem hradišť

advorců vznikala souvislá síť samot aosad, která se

rovnoměrně rozprostřela v celé úrodné části země.

Tato sídla vytvářela základ pozdější podoby venkova.

Některé samoty amalé osady sice vdalším vývojizanikly, ale většina se udržela adál se rozrůstala dopodoby předkolonizačních vesnic.

Vpolovině 11. století měla průměrná vesnice vúrodné

krajině asi deset usedlostí a zhruba 50 obyvatel.Některé nově zakládané byly ještě menší, někdy je tvořilo

třeba jen pět usedlostí. Odhaduje se, že vzemi senacházelo více než osm tisíc vesnických sídel,soustředěných vnejúrodnějších oblastech kolem řek (Polabí,

Poohří, Povltaví, úvaly moravských řek) a pak vmalých enklávách kolem významných obchodních cest

(Plzeňsko, Písecko, východní Čechy).

K dalšímu rozšíření zemědělsky využívané půdy

a venkovského osídlení došlo ve 13. století v souvis -

losti s hospodářským rozkvětem Čech a Moravy za

vlády posledních přemyslovských králů. Podle odha -

dů měly české země na konci 12. století asi 800 tisíc

obyvatel, na konci 13. století již 1,5 milionu. Růst

populace vyžadoval osidlování do té doby pustých

a zalesněných krajin, kde rolníci získávali novouzemě dělskou půdu. Na počátku 13. století zabíraly lesy

asi 70% rozlohy země, na konci tohoto století už jen

50%. Počet vesnic stoupl na cca 12 tisíc ajejichhustota byla na konci 13. století srovnatelná s mapou

vesnických sídel na konci 19. století (s výjimkou tehdy

ještě pustých pohraničních hor).

Velikost vesnic v předhusitském období umožňují

analyzovat nejstarší písemné prameny (zlomkyklášterních urbářů, emfyteutické listiny). Ty ovšemneuvádějí soupis obyvatel, nýbrž počet osedlých. Šlo

oprávní termín, označující držitele usedlosti, který měl

smlouvu s vrchností o užívání půdy, za niž odváděl

rentu. Jako jeden osedlý se tak zaznamenávalausedlost bez ohledu na počet jejích obyvatel.

Průměrná vesnice ve 14. století měla 11 až 20 osed -

lých. V podhůří či v lesnatých krajích se ovšemnacházely i vesnice, které neměly ani 5 osedlých (ty se

označovaly jako sedliště). Naproti tomu v úrodných

krajích se v blízkosti královských hradů či městobjevovaly vesnice s počtem 50 až 85 osedlých. Mnohé

měly charakter zemědělského městečka a některé

časem městská privilegia opravdu získaly.

Počet lidí, kteří žili v jedné usedlosti, odpovídal vždy

tomu, kolik se jich mohlo na daném statku uživit. To

ovšem nebylo ani v rámci jedné vesnice stejné.Velikost polí, náležejících kjednotlivým usedlostem, selišila, a tak od 13. století vedle sebe žili běžně držitelé

celého lánu s půlláníky a čtvrtláníky. Čím více polí

k usedlosti patřilo, tím více v ní žilo obyvatel. Jeden

osedlý tak mohl reprezentovat usedlost odeseti avíce

lidech, stejně jako dvůr, v němž žili jen tři nebo čtyři

lidé. Někdy se však dají sociální rozdíly mezi osedlými

postihnout podle výše renty, neboť ta bývalastanovena podle velikosti polí (láník odváděl obvykledvojnásobek toho co půlláník).

Ani pojem lán však nemůžeme při odhadech počtu

populace brát jako jednotné měřítko, protože v růz -

ných krajích označoval různě velkou plochu polí.Nejlidnatější byly kolonizační lánové vesnice, neboť tam

se vyměřovaly největší lány. Při odhadu počtuobyvatel vesnic v předhusitském období je třeba vzít

v úvahu, že se klimatické podmínky ve 14. století ve

Vesnický dům ve 13. století (archeoskanzen Curia Vítkov)

STŘEDOVĚKÁ VESNICE


14 VÝVOJ

srovnání s předešlými staletími zhoršily azemědělství skýtalo nižší výnosy. Je pravděpodobné, že se

průměrný počet obyvatel jedné usedlosti ve srovnání

se 13. stoletím snížil. Odhaduje se proto, že vesnice

s10 až 20 usedlostmi měla na přelomu 14. a15.století nejvýše kolem sta dospělých osob.

Pokles obyvatel venkova pokračoval v důsledkuválečných událostí husitské revoluce ataké hladomoru

a dvou morových epidemií (v letech 1433 až 1439)

ivprvní polovině 15. století. Vněkterých oblastech šlo

odramatický úbytek, podle odhadů přišly české země

voněch letech až opolovinu obyvatel. Mnohé vesnice

zanikly, jiné byly obsazené jen ztřetiny nebo poloviny.

Tato demografická katastrofa ovšem neznamenala,

že všechny vesnice byly postiženy stejně. Voblastech,

kterým se za vlády Jiřího z Poděbrad domácí válka

vyhnula, došlo k rychlé hospodářské obnově.Poměrně záhy se plnily lidmi, neboť sem přicházelyrodiny zpanství, kde se žilo ještě hůře, asměřovala sem

také chudina z měst.

Právě nekontrolovaný pohyb obyvatel venkova se stal

důvodem, proč se feudální vlastníci pokoušelipřioutat rolníky k půdě, aby si zajistili pracovní síly

a pravidelný příjem. Tyto kroky sice začalprojednávat zemský sněm, ale až do třicetileté války senevolnictví prosadit nepodařilo.

Koncem 15. století se lidnaté a prosperující vesnice

nacházely v okolí Prahy, stejně jako na panstvíchněkterých velmožů (v jižních i východních Čechách

a také v mnoha moravských regionech). V důsledku

růstu měst měli rolníci zajištěn dobrý odbyt svýchzemědělských produktů, přičemž do vnitřního obchodu

ještě výrazně nezasahovala vrchnost (jako potřicetileté válce), takže míra jejich zisků byla dobrá. To se

odrazilo i v poměrně slušné životní úrovni větších

a středních sedláků.

Ve druhé polovině 15. století se začaly, i kdyžzpočátku živelně, osídlovat hory (Krkonoše, Krušné hory,

Šumava, Beskydy a Jeseníky). Důvody kolonizace

nejsou úplně jasné, protože v nižších a prozemědělství příznivějších polohách se vdůsledku úbytkuobyvatel nacházela řada opuštěných statků, které se daly

snadno získat (každá vrchnost ráda přijímala nové

osídlence a dokonce jim nabízela různé výhody).

Vyklučit horské hvozdy bylo pracné adělo se to často

bez souhlasu vlastníka, kterým býval většinoupanovník. Lidé se navzdory tomu na opuštěnýchmístech usazovali a při kontrole pohraničních hvozdů

v16. století královští komisaři súdivem nacházelihluboko vhorách celé vesnice, onichž žádný úředníknevěděl. Zdá se, že se lidé usazovali v opuštěných

horských údolích proto, že chtěli z nějakého důvodu

Pozdně gotická usedlost v Krníně u Českého Krumlova


15VÝVOJ

uniknout ze společnosti (ať již kvůli spáchání zločinu,

znáboženských důvodů, nebo prostě proto, že chtěli

žít svobodně a po svém).

Vprůběhu 16. století se situace venkova stabilizovala,

i když počet obyvatel zřejmě nedosáhl úrovně před

husitskou revolucí (kolem roku 1400 mohly žít vČe

chách, na Moravě ave Slezsku zhruba 4 milionyoby

vatel). Podle odhadů žilo v roce 1529 v Čechách

něco přes 1 milion obyvatel a na Moravě zhruba

500 tisíc, na konci 16. století v Čechách asi 1,25 až

1,5 milionu obyvatel a na Moravě zhruba 700 tisíc.

České země se v té době řadily mezi nejlidnatější ve

střední Evropě. Růst obyvatel v16. století nebyl jen dů

sledkem přirozené porodnosti, ale také přistěhova

lectví, protože dobrá životní úroveň lákala obyvatele

okolních zemí. Právě ti osídlovali v 16. století pusté

po h ra niční hory, které získávaly etnicky německý ráz.

Kromě zemědělství se v některých oblastech lidé

začali živit i nezemědělskou prací (předení, tkaní

plátna, povoznictví, dřevařské a stavební práce).

Koncem 16. století se však začal život obyvatelven

kova zhoršovat, protože na některých panstvích

vrchnosti zvyšovaly ekonomický tlak na své poddané.

Šlechta začala sama podnikat, a proto odebíralarol

níkům pole a dávala jim za ně méně úrodná, pro své

ovce rovněž zabírala obecní pastviny. Nutila poddané

odebírat pivo ze svého pivovaru a kupovat ryby,zvy

šovala rentu a také požadavky na robotní práci.Ka

tastrofu z hlediska vývoje venkova přinesla však až

třicetiletá válka.

Vesnická usedlost z konce 16. století v Horní Pohledi u Havlíčkova Brodu

Původně pozdně gotický statek v Neprobylicích na Slánsku Renesanční usedlost v Krníně u Českého Krumlova


AlenaaVlastimilVondruškovi

Vesnice

EdicePrůvodcečeskouhistorií

VydalonakladatelstvíVyšehrad,spol.sr.o.

roku2014jakosvou1219.publikaci

OdpovědnáredaktorkaMarieVálková

Návrhobálky,grafickáúpravaasazbaMarcelaKnapová,Doksy

Vydáníprvní.Stran200

VytisklyTiskárnyHavlíčkůvBrod,a.s.

Doporučenácena398Kč

NakladatelstvíVyšehrad,spol.sr.o.,

Praha3,VítaNejedlého15

e-mail:info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN978-80-7429-362-7




Vlastimil Vondruška

VLASTIMIL VONDRUŠKA


9. 5. 1955

PhDr. Vlastimil Vondruška, CSc. je český historik, publicista a spisovatel (především historických detektivních příběhů). Jako podnikatel patří k předním českým výrobcům kopií historického skla.

Vlastimil Vondruška se narodil roku 1955 na Kladně. Po absolvování kladenského gymnázia roku 1974 začal studovat historii a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil roku 1979. Poté působil v Československé akademii věd v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde roku 1983 ukončil svou vědeckou aspiranturu. V letech 1983 až 1989 pracoval v Národním muzeu, od roku 1986 jako ředitel jeho historické části.

Od roku 1990 se Vlastimil Vondruška věnuje podnikání. Společně s manželkou Alenou, která je teoretikem uměleckého řemesla, autorkou řady výtvarných návrhů a sklářských realizací a rovněž publicistkou, založil roku 1997 v Doksech sklárnu Královská huť, jejíž produkce je zaměřena jednak na výrobu kopií historického skla dle originálů z muzejních sbírek, jednak na barevné hutní sklo dle vlastních autorských návrhů. Huť také sponzoruje mnohé kulturní akce a za tuto činnost obdržel Vlastimil Vondruška roku 1999 ocenění od ministra kultury České republiky Pavla Dostála.

Literatuře se Vlastimil Vondruška věnuje s přestávkami od mládí. Dosud napsal více než padesát vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, mnoho knih vědeckých a populárně naučných, více než dvacet historických románů pro dospělé (některé z nich pod pseudonymem Jan Alenský) a několik knih pro mládež. Přízeň širokého čtenářstva si získal především sérií detektivních knih z doby vlády Přemysla Otakara II., ve kterých je skvěle vykreslen život v tehdejší době, mentalita lidí a atmosféra středověku vůbec. Hlavní postavou příběhů je vzdělaný a čestný rytíř a královský prokurátor Oldřich z Chlumu, který jako správce hradu Bezděz má také pravomoc vyšetřovat a trestat hrdelní zločiny v okolí.

Vlastimil Vondruška rovněž spolupracuje s Českým rozhlasem v němž pravidelně představuje zajímavé události z českých dějin a života lidí ve středověku.

Za svou práci obdržel Vlastimil Vondruška roku 1987 Cenu literárního fondu, roku 2005 od Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu Zlatou stuhu IBBY v kategorii Literatura faktu a populárně naučná literatura pro mládež a v letech 2006 a 2007 Cenu čtenářů nakladatelství MOBA.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist