

sleva
Kniha:
Velká přátelství
Autor:
Raissa Maritainová

Nakladatelství: | » TRIÁDA |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2012 |
Počet stran: | 379 |
Rozměr: | 193,0x151,0x28,0 mm |
Úprava: | ilustrace, portréty |
Vydání: | Vyd. 1. |
Název originálu: | Grandes amitiés |
Spolupracovali: | přeložila Věra Dvořáková |
Skupina třídění: |
Sociologie kultury. Kulturní život Biografie |
Hmotnost: | 0,578kg |
Jazyk: | česky |
Vazba: | Pevná bez přebalu matná |
Nakladatelské údaje: | Praha, Triáda, 2012 |
ISBN: | 978-80-87256-50-3 |
EAN: | 9788087256503 |
Autobiografické vzpomínky ruské básnířky a filozofky žijící nejpodstatnější část života ve Francii. R. Maritainová (1883-1960), rozená Umancovová, se narodila v ruském Mariupolu v židovské rodině. Rodiče po deseti letech emigrovali s dcerami do Paříže, kde Raissa vystudovala na Sorbonně a potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Ve svém domě v Meudonu kolem sebe shromáždili okruh duchovně blízkých přátel z kulturních, filosofických a církevních kruhů. V roce 1940 emigrovali do Kanady a posléze žili v New Yorku (v roce 1944 Ch. de Gaulle jmenoval J. Maritaina velvyslancem ve Vatikánu, v Římě Maritainovi strávili roky 1945-1948). Tímto obdobím svého života se zabývá Raissa Maritainová v přítomné knize (1949), považované za její nejvýznamnější dílo. Vzpomíná v něm na své dětství v Mariupolu, emigraci do Francie, studia, na své odborné působení, konverzi ke katolictví, na přátele, kteří ji v životě provázeli, a na společný život s manželem Jacquesem Maritainem (1882-1973). Kniha přináší zajímavá svědectví o postavách jako Charles Péguy, Georges Rouault nebo Ernest Psichari, na duchovní a kulturně-společenskou situaci Francie mezi dvěma světovými válkami.
R. Maritainová (1883–1960), rozená Umancovová, se narodila v ruském Rostovu na Donu v židovské rodině. Rodiče po deseti letech emigrovali s dcerami do Paříže, kde se Raissa v době studií na Sorbonně v roce 1901 potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Duchovní a myšlenkový vývoj dvojice probíhal v těsném sepětí, společně opírali své filosofické uvažování o středověkou filosofii a myšlení H. Bergsona, u něhož studovali. Společně rovněž konvertovali ke katolictví pod vlivem L. Bloy. Ve svém domě v Meudonu kolem sebe shromáždili okruh duchovně blízkých přátel z kulturních, filosofických a církevních kruhů. V roce 1940 emigrovali do Kanady a posléze žili v New Yorku (v roce 1944 Charles de Gaulle jmenoval J. Maritaina velvyslancem ve Vatikánu, v Římě Maritainovi strávili roky 1945–1948).
Tímto obdobím svého života se zabývá Raissa Maritainová v přítomné knize (původně dva díly: New York 1941, 1944; poprvé ve Francii v jednom svazku: 1948), považované za její nejvýznamnější dílo. Vzpomíná v něm na své dětství v Mariupolu, emigraci do Francie, studia, na své odborné působení, konverzi ke katolictví, na přátele, kteří ji v životě provázeli, a na společný život s manželem Jacquesem Maritainem (1882–1973). Kniha přináší zajímavá svědectví o postavách jako Charles Péguy, Georges Rouault nebo Ernest Psichari, na duchovní a kulturně-společenskou situaci Francie mezi dvěma světovými válkami. Autorka vysvětluje též své pojetí některých filosofů, zvláště H. Bergsona a Tomáše Akvinského. Zvláště se pak věnuje postavě L. Bloy, kterého oba manželé považovali za svého duchovního učitele (srov. též výbor ze spisů Léona Bloy Stránky z díla pořízený J. a R. Maritainovými).
Intelektuálky – 19.-20. stol.
Intelektuálky – přátelé a spolupracovníci
Náboženské konvertitky – Francie – 20. stol.
Filozofky – Francie – 20. stol.
Intelektuální život – Francie – 20. stol.
Filozofie a náboženství – Francie – 20. stol.
Katolická víra – Francie – 20. stol.