načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Velká iluze? -- Esej o Evropě – Tony Judt

Velká iluze? -- Esej o Evropě

Elektronická kniha: Velká iluze?
Autor: Tony Judt
Podnázev: Esej o Evropě

– V eseji nazvaném Velká iluze? , poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  119
+
-
4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PROSTOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 166
Rozměr: 20 cm
Vydání: V českém jazyce vydání první
Spolupracovali: přeložil Martin Pokorný
Skupina třídění: Politika
Jazyk: česky
Téma: Evropská unie, dějiny
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-0445-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V eseji nazvaném Velká iluze?, poprvé publikovaném roku 1996, předložil Tony Judt skeptickou, pronikavou a hluboce předvídavou úvahu o politické situaci v Evropě a o otázkách, jimž kontinent čelí na prahu nového tisíciletí. Jaké jsou reálné vyhlídky na rozšíření Evropské unie a kde je hranice, po jejímž překročení přejde rozšiřování v rozpad? Které státy mají „patřit k Evropě“ a podle jakých kritérií? Čím je Evropa definována a jak máme přemýšlet o její budoucnosti? Pokud – jak tvrdí Judt – je mýtus jednotné Evropy příliš abstraktní na to, aby si mohl zajistit hlubší loajalitu voličů, a pokud nám mnohdy naopak brání najít řešení konkrétních problémů, pak bude všeobecně prospěšné podrobit jej kritickému rozboru. Judtova mistrovská analýza vytyčuje centrum diskuse a uchovává si relevanci i po více než dvaceti letech.

 

 

 

 

Tony Judt (1948–2010), britský historik a esejista, studoval na univerzitách v Cambridgi a v Paříži. Přednášel na prestižních britských a amerických vysokých školách, dlouhodobě působil jako profesor Newyorské univerzity a ředitel jejího Remarque Institute. Původně se věnoval francouzské intelektuální historii, později rozšířil svůj zájem na obecnější problémy evropských dějin. Po roce 1989 se intenzivně věnoval změnám ve východní Evropě, ale už v osmdesátých letech navázal styky s východoevropskými intelektuály a naučil se mj. česky. Je autorem desítek článků a patnácti knih, česky vyšel jeho esej Zle se vede zemi (2011). V nakladatelství PROSTOR vyšly knihy Intelek­tuál ve dvacátém století. Rozhovor Timothyho Snydera s Tonym Judtem (2013), Penzion vzpomínek (2016), Falešné ideje, cizí krev. Francouzská inteligence 1944–1956 (2018). V roce 2017, devět let po prvním českém vydání, jeho monumentální Poválečná Evropa a o dva roky později soubor esejů Zapomenuté 20. století. Osobnosti, události, ideje.

 

 

 

„Jeden z nejprozíravějších textů o Evropské unii. ... Judtovy myšlenky směřují ke všemu, co se dnes skutečně děje – od pozvolného rozpadu sociálního státu až po obnovené vlny nacionalismu.“

Rachel Donadiová, The New York Times

 

 

„Tony Judt ve svém eseji vytvořil příhodný základ pro zahájení diskuse o dvou zásadních otázkách poválečné doby: Co je Evropa? A kam kráčí?“

Michael Mandelbaum, Johns Hopkins University

 

 

„Komentátoři upozorňovali a upozorňují, že Judtovy pronikavé a vnímavé postřehy o Evropě jsou i dnes stejně relevantní a pravdivé jako v době, kdy je psal.“

Oficiální webové stránky Evropského parlamentu,
„100 důležitých knih o Evropě“

 

(esej o Evropě)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Tony Judt - další tituly autora:
Penzión spomienok Penzión spomienok
Postwar : A History of Europe Since 1945 Postwar : A History of Europe Since 1945
Thinking the Twentieth Century Thinking the Twentieth Century
Poválečná Evropa -- Její historie od roku 1945 Poválečná Evropa
Falešné ideje, cizí krev Falešné ideje, cizí krev
Velká iluze? -- Esej o Evropě Velká iluze?
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Tony Judt: Velká iluze?


2

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?


3

Tony Judt: Velká iluze?

Tony Judt

Velká iluze?

Esej o Evropě

PROSTOR


4

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?


5

Tony Judt: Velká iluze?

přeložil Martin Pokorný

PROSTOR | PRAHA | 2020

Esej

o Evropě

Tony Judt

Velká iluze?


6

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?

Originally published under the title A Grand Illusion? An Essay on Europe.

Copyright © Tony Judt, 1996

Czech edition © PROSTOR, 2020

Translation © Martin Pokorný, 2020

ISBN 978-80-7260-445-6


7

Předmluva

OBSAH

Předmluva 9

1. VELKÁ ILUZE 13

2. V ÝCHODNÍ PŘÍSTUPY 58

3. SBOHEM VŠEMU? 97

Doslov 145

Rejstřík 159


8

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?


9

Předmluva

Předmluva

Knížka, již držíte v rukou, vychází z přednášek, které

jsem pronesl v květnu 1995 na Johns Hopkins Center

v Boloni pod záštitou čtrnáctideníku The New York

Review of Books a nakladatelství Hill and Wang. Chci

řediteli centra prof. Robertu Evansovi poděkovat za

pohostinství a šéfredaktorovi La Rivista dei Libri

prof. Pietru Corsimu za podíl na organizaci a pod

poře přednáškové řady. Živé diskuse, jež po před

náškách následovaly, pro mne byly velkým příno

sem; snad bude z následujících kapitol patrné, jak

moc jsem se z nich poučil. Původní myšlenka kníž

ky vzešla z rozhovorů s Robertem Silversem a Eli

sabeth Siftonovou, jimž jsem oběma zvláště vděčen

za podněty a povzbuzení.

Nejedná se o čistě příležitostnou stať, ale ani o od

borný historický výklad. Snažím se vyrovnat s trojicí

aktuálních otázek: Jaké jsou vyhlídky Evropské unie?

Pokud ne zcela růžové, proč tomu tak je? A jak moc

je vůbec důležité, zda vznikne, či nevznikne jednot

ná Evropa? Formulacemi, jež pro své otázky volím,

a podanými odpovědmi si možná vysloužím cejch


10

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?

euroskeptika, zvlášť vzhledem k faktu, že jsem (původem, byť ne místem pobytu) Brit. Proti takovému obvinění se chci důrazně ohradit a bránit. Jsem nadšený Evropan; nikdo jen trochu informovaný si nemůže vážně přát návrat do onoho zvenčí obléhaného a konflikty zmítaného kroužku podezíravých a do sebe zahleděných národů, jímž evropský kontinent ještě před nedávnem byl. Cokoli nás vede od této Evropy pryč je dobré, a čím jsme od ní dále, tím lépe.

Leč považovat určitý výsledek za žádoucí je jedna věc, považovat jej za dosažitelný je věc jiná. A teze následující stati zní: skutečně jednotná Evropa je nepravděpodobná do té míry, že trvat na jejím prosazování je nemoudré a sebedestruktivní. Nejspíše jsem tedy europesimistou. Na rozdíl od zakladatele Evropského společenství Jeana Monneta si nemyslím, že je rozumné či vůbec možné „zahnat ducha historie“ v míře vyšší než malé, a můj esej proto končí výzvou k dílčímu obnovení či nové legitimizaci národních států. Z týchž důvodů shledávám, že bez ohledu na to, zda bývalé komunistické země východní Evropy mají v budoucnu náležet do plně integrované Evropy, faktem je, že k tomu možná nedojde; a bylo by proto nejspíš moudřejší přestat slibovat opak.

Argumentace i tón celé úvahy nesou výrazné stopy toho, že kniha vznikla v Rakousku. Vyhlídky Evropy a její nadcházející obtíže vypadají z centra kontinentu jinak než na jeho západním okraji, kde se nachází

11

Předmluva

většina institucí Evropské unie. Imperiál ní dědictví

a současná provinčnost střední Evropy, všudypřítom

nost Německa, blízkost bývalé Jugoslávie a skuteč

nost toho, jak snadno lze překračovat dávné hranice

mezi Východem a Západem a zjišťovat, jak odlišné

obě Evropy zůstávají, to vše společně přispívá k to

mu, že se odtud vyhlídky na sjednocení jeví mlha

vější než při pohledu více ze severu nebo ze západu.

Jsem proto zvláště vděčný Newyorské univerzitě za

to, že mi poskytla badatelské volno, a Institutu věd

o člověku a jeho řediteli prof. Krzysztofu Michalské

mu za velkorysé pozvání, abych tuto dobu strávil ja

ko jejich host ve Vídni.

Vídeň, leden 1996

12

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?

13

1. Velká iluze

1

VELKÁ ILUZE

Evropské společenství uhlí a oceli se roku 1951 zrodilo

z myšlenky, kterou pojal Jean Monnet a v květnu 1950

předložil francouzský ministr zahraničí Robert Schu

man. Roku 1958 se ESUO změnilo v Evropské hospo

dářské společenství, běžně označované jako „Evropa

šesti“ (Francie, Západní Německo, Itálie a Benelux).

Tato blahobytná, „dálnozápadní“ Evropa následně

umožnila přistoupení Spojeného království, Dánska

a Irska a změnila se v „Evropu devíti“, načež se zno

vu rozrostla a s připojením Řecka, Španělska a Por

tugalska v osmdesátých letech se z ní stala „Evropa

dvanácti“. S trojicí nejnovějších členů – Rakouskem,

Švédskem, Finskem – se dostáváme na patnáct. Když

se dnes mluví o možném přičlenění dalších zemí, zce

la bez rozpaků se říká, že se ta a ta země – například

Slovinsko či Polsko – „připojí k Evropě“.

Toto podivuhodné vyjádření dokládá, že dnešní Ev

ropa už vlastně není lokalita; je to idea a mírumilov

né, blahobytné mezinárodní společenství sdílených

14

TONY JUDT: VELKÁ ILUZE?

zájmů a spolupracujících složek – „Evropa ducha“, lid

ských práv, volného pohybu zboží, myšlenek a osob,

stále těsnější spolupráce a jednoty. Zrod této hyper

reálné Evropy, evropštější než sám kontinent, této

projekce všech vznešených hodnot dávné civilizace –

ovšem očištěné od svých temných rysů – do vnitřních

vzájemných vztahů a do budoucnosti, nelze přisoudit

výhradně komunistickému uvěznění druhé, východní

půle Evropy. Stranou vůči nové „Evropě“ koneckon

ců nestály jen lidové demokracie, ale také Švýcarsko,

Norsko a (až donedávna) Rakousko a Švédsko, vzory

mnoha sociálních a občanských ctností, které se „Ev

ropané“ snaží svými novými institucemi ukotvit. Po

kud máme chápat prameny – a, jak mám v plánu de

monstrovat, též meze a možná rizika – této „Evropy“,

jež nám je představována jako vodítko a příslib, mu

síme se vrátit do nedávné minulosti, kdy vyhlídky na

Evropu jakéhokoli druhu byly mimořádně chmurné.

Domněnka, že výstavbu západní Evropy zdevasto

vané válkou podnítili idealističtí zastánci jednotné

ho kontinentu, je plodem pochopitelného retrospek

tivního omylu. Lidé uvedeného druhu nepochybně

existovali; náleželi například ke Hnutí evropské jed

noty z roku 1947 a jejich vliv v reálném světě byl mi

zivý. Je kuriózním faktem, že hlavní slovo v otázce

sjednoceného kontinentu mělo britské vedení, kte

ré přitom ve skutečném budování evropské jednoty

v následujících letech nemělo sehrát žádnou aktivní

15

1. Velká iluze

roli. V říjnu 1942 upozornil premiér Winston Chur

chill britského ministra zahraničí Anthonyho Edena,

že „by bylo nezměrnou pohromou, kdyby měl ruský

bolševismus překrýt kulturu a nezávislost staroby

lých evropských států. Jakkoli se to dnes těžko říká,

jsem přesvědčen, že evropská rodina bude s to ko

nat jednotně jen pod vedením Evropské rady.“

1

Není

pochyb o tom, že v osvobozených zemích kontinen

tální Evropy panovala v roce 1945 idealistická ná

lada, avšak většina jejich mluvčích si kladla domácí

cíle: změnu a reformu ve vlastní zemi v podobě sta

novované různými koalicemi, jež se utvořily během

války v zájmu odboje proti nacistické okupaci. Až

do padesátých let nebylo obvyklé nacházet v Evro

pě intelektuály či politiky, jejichž hlavním zájmem

by byla budoucnost sjednoceného kontinentu, a ni

koli politika vlastní země.

Pokud hnacím motorem Evropanů v těchto le

tech nebyl idealismus, nebyly jím ani zjevené im

perativy historického osudu. V bezprostředně po

válečném období máloco nasvědčovalo tomu, že by

se přeživší z války s Hitlerem měli spontánně či ne

vyhnutelně spojit dohromady. Americká novinářka

Janet Flannerová v pravidelné depeši pro The New

1/ Proslovy o sjednocené Evropě měl Churchill i po válce: v září 1946

v Curychu a v květnu 1947 v londýnské Albert Hall. Ve shodě s většinou

britských politiků si ale představoval a přál v podstatě jen místo k se

tkávání a rozhovorům, jakým se nakonec stala a zůstala „Rada Evropy“.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.