načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Včelí královna - Laura Rubyová

Kniha: Včelí královna
Autor:

Láska a ztráta, magie a záhady, vina a odpuštění. Neobyčejný příběh o tom, že tvář, kterou ukazujeme světu, se vždy liší od toho, kým skutečně jsme. Všichni vědí, že ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  257
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  289 Kč
11%
naše sleva
8,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Rok vydání: 2016-10-05
Počet stran: 312
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 285 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu přeložil Kryštof Herold
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025329290
EAN: 9788025329290
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Láska a ztráta, magie a záhady, vina a odpuštění. Neobyčejný příběh o tom, že tvář, kterou ukazujeme světu, se vždy liší od toho, kým skutečně jsme. Všichni vědí, že Kostispáry jsou podivné místo. Jsou totiž plné spár - takových, které vás zachytí i těch, jimiž se můžete propadnout a zmizet navěky. Takže když zmizí mladá a krásná Roza, nikoho to moc nepřekvapí. Není první ani poslední, kdo od bratrů O'Sullivanových utekl. Finn O'Sullivan ale ví, že to bylo jinak. Roza byla unesena nebezpečným mužem, jehož tvář si nedokáže vybavit. Ale lidé i policie mu už dávno přestali věřit. A jeho brácha Sean? Ten nemá daleko k tomu, aby na plnou pusu řekl to, co si beztak všichni myslí. Že je to všechno Finnova chyba. Silný příběh zasazený do prostředí malého města s podivnou atmosférou dostal již několik literárních cen. Kniha, ke které se budete vracet a pokaždé odhalíte nový kus skládačky, který vám předtím zůstal ukryt.

Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

18 19VČELÍ KRÁLOVNA PŘEJETÉ ZVÍŘE
Ale utíkání ani skrývání vlastně nemělo smysl a už nezbývalo
nic, čeho by se bál. Zašoupal nohama, až se po cestě rozkutálely
kamínky.
Jeden z Ruďasů se ohlédl. „Hele, koukejte, to je Vejr. Už zase se
nám drží za zadkem.“
„Co děláš, Vejre?“
„Vejráš na vejry?“
Nepříjemní jako vosy, tupí jako polena. Povzdechl si a jeho výdech
zasyčel jako všechny ty rostliny okolo.
„Komu se směješ?“
A taky to byli prosťáčci. „Já se nesměju.“
„To teda jo.“
„Dobře, směju se.“
„Nám ale ne,“ řekl jeden.
„Ne, jestli ti to pálí,“ dodal jiný.
„Vy jste o tom neslyšeli?“ zeptal se Finn. „Moc mi to nepálí.“
Zmatení prosťáčci, obočí se jim krčila jako píďalky. Ruďasové
nechápali, o co mu jde. A nevěděl to ani on.
„To je fuk,“ řekl Finn. „Jen si tu něco mumlám.“
„Jo, tak si mumlej dál, protože my máme něco na práci.“
„Uvidíme se pozdějc, Vejre.“
Pozdějc, pomyslel si Finn.
Jenže: Pozdějc se nic nezmění.
Nesmál se, zato vrány? To ty se smály. Kukuřice dál šeptala. Slunce
bylo žluté oko vypálené do modrého pláště. Díval se do něj moc
dlouho, vyžralo mu do hlavy díry. Ráno byl v Rózině bytě a zjistil, že
všechny její věci jsou pryč. Ve vzduchu se vznášel borový čisticí prostředek.
Bůhvíkdy v noci Finnův bratr všechno poklidil, všechno vydrbal, jako
by šlo dívku vyplavit z paměti vytřením podlahy.
Po cestě přelétly další kamínky, z úst vylétla další slova. „Vlastně
jste mi něco připomněli. Tuhle jsem se bavil s vránama. Nebylo jim
úplně jasný, proč chodíte, jako byste na sobě měli plíny.“
Ruďasové ho měli v kleštích, než by stihl vymyslet, kudy utéct. Ne,
že by tedy chtěl. Obestoupili ho. Staré i nové přezdívky na něj padaly
jako planá jablka.
„Kosmonaute! Mluvíme s tebou!“
Finn řekl: „Co?“
„Co máš v báglu?“ Servali z něj batoh, prohledali ho. Pak taška
odlétla do pole.
Prohrané to ještě neměl.
„Hej! Hovnivále! Slyšíš?“
Mohl skočit do kukuřice – seběhnout, odběhnout někam mimo.
„Na co máš tolik knih, když neumíš číst?“
Na to Finn odpověděl: „Vtipný, že to říkáte zrovna v y, co nepoznáte
svý krávy od svejch holek.“
První rána mu vyrazila vzduch z plic. Ohnul se v pase a snažil se
popadnout dech. Ani nevěděl, který z nich ho udeřil – Derek, Erik, Frank,
Jake nebo Spike. Jeden od druhého se věkem nelišili víc než o 18
měsíců, všichni byli blonďatí a pihatí a spálení od sluníčka: kdo by je rozeznal?
Dostal pár zákeřných ran do ledvin, načež ho jeden z nich čapl za
vlasy a škubl mu hlavou vzhůru. Finn na kluka před sebou zamžoural
a zaostřil na slavnou ruďasovskou předsunutou bradu.
Ani se nesnažili.
Finn řekl: „Poslyš, Dereku, jestli sis myslel, že –“
„Utahuješ si ze mě?“
„Ne, já –“
„Derek je on,“ řek l k luk a ukázal na jiného. „Já jsem Frank. A t y jseš
přejetý zvíře.“






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.