načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Včelaření od jara do zimy - Miroslav Urban

Včelaření od jara do zimy

Elektronická kniha: Včelaření od jara do zimy
Autor: Miroslav Urban

Bohatě ilustrovaná knížka pro začátečníky i poučené včelaře je skvělým, srozumitelným a hlavně praktickým návodem, jak včelařit podle přirozených zákonitostí včel.
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 157
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Včelařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0365-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Úvodní kapitoly představují včelu jako biologických druh, seznamují se strukturou včelstva a shrnují vývoj soužítí včel a člověka v průběhu historie. Následuje včelařské kalendárium, které provází činnostmi včelaře od jara do zimy. V publikaci nechybí ani kapitola věnovaná včelím produktům.

Popis nakladatele

Bohatě ilustrovaná knížka pro začátečníky i poučené včelaře je skvělým, srozumitelným a hlavně praktickým návodem, jak včelařit podle přirozených zákonitostí včel.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Urban - další tituly autora:
Včelaření od jara do zimy Včelaření od jara do zimy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslav Urban

život včel

praktické rady a postupy

opatření proti varroóze

včelí produkty

VČELAŘENÍ

od jara do zimy



VČELAŘENÍ

Miroslav Urban

Grada Publishing

od jara do zimy


Poděkování

Mým rodičům Boženě a Janu Urbanovým,

kteří včelaří již 50 let a mě do toho nikdy nenutili.

Panu Josefu Novákovi z Čestína,

který je mým vzorem pro vnímání včelí i včelařské přirozenosti.

PSNV-CZ, z. s. za pomoc a inspiraci

Miroslav Urban Včelaření od jara do zimy Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401 jako svou 6851. publikaci Ilustrace a fotografie v knize: Miroslav Urban Autoři fotografií z archivu PSNV: MVDr. Zdeněk Klíma, Ing. Petr Texl, fotografie elektronovým mikroskopem doc. RNDr. František Weyda, CSc. Obrázky pořízeny rastrovacími elektronovými mikroskopy v Laboratoři elektronové mikroskopie Biologického centra AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích Odborná spolupráce: Mgr. Petr Janšta, Ph.D. Odpovědný redaktor: Mgr. Tomáš Dimter Grafická úprava a sazba: Jakub Náprstek Návrh obálky: Miroslav Urban Počet stran 160 První vydání, Praha 2018 Vytiskla tiskárna TISK CENTRUM, s.r.o. © Grada Publishing, a.s., 2018 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-4325-7 (pdf)

ISBN 978-80-271-0365-2 (print)

„Máš mě ráda? Máš krásný kožíšek...“


OBSAH

VČELA JAKO DRUH 15

VČELY A ČLOVĚK 73

VČELÍ PRODUKTY 14 3

Závěr .....................................................................................................................................................156

VČELAŘSKÉ KALENDÁRIUM 85 VČELSTVO 35 Zařazení včely do biologického systému ..............................................................................................16

Rodokmen včely ........................................................................................................................................18

Vývoj společenského chování hmyzu ................................................................................................20

Kdy je hmyz společenský........................................................................................................................22

Komunikace včel ........................................................................................................................................24

Orientace včel v krajině ...........................................................................................................................26

Pohyb včel v krajině...................................................................................................................................28

Včely v ekosystému – opylování ..........................................................................................................30

Včely v ekosystému – biodiverzita ......................................................................................................32

Úvod ...............................................................................................................................................................10

Rejstřík .......................................................................................................................................................156

Literatura ..................................................................................................................................................160

Historie – brtě a košnice .........................................................................................................................74

Včelí mezera ................................................................................................................................................76

Velikost rámkové plochy .........................................................................................................................78

Konstrukce nástavkového úlu ..............................................................................................................80

Základní pomůcky včelaře .....................................................................................................................82

Včelí vosk ..................................................................................................................................................144

Propolis, mateří kašička .......................................................................................................................146

Med ..............................................................................................................................................................148

Pyl, včelí jed ..............................................................................................................................................150

JARO ...................................................................87

Konec zimy ........................................................88

Jarní rozvoj ........................................................90

KONEC JARA ....................................................93

Přehození nástavků – tradičně ...................94

Přehození nástavků – spodní pryč .............96

Zebrování ...........................................................98

Protirojová opatření ....................................100

Roj ......................................................................102

Oddělek ...........................................................104

Zužitkování oddělku ....................................106

Chov matek – příprava ................................108

Chov matek – startér ..................................110

Chov matek – nová matka .........................112

Přirozené výměny matek ...........................114

Varroóza .........................................................117

Monitoring .......................................................118

Kyselina mravenčí ..........................................120

Odpařování kyseliny mravenčí ...................122

Kyselina šťavelová .........................................124

Kyselina mléčná a další

přírodní látky ...................................................126

Syntetické akaricidy ......................................128

Zootechnická opatření .................................130

Zootechnika – moje dnešní praxe .............132

LÉTO .................................................................135

Medobraní .......................................................136

PODZIM, ZIMA ..............................................139

Příprava na zimu ............................................140

Základní struktura včelstva .........................36

Včelí dílo .............................................................38

Včelstvo v průběhu roku ...............................40

Jarní rozvoj ........................................................42

Rojení je v létě přirozené ..............................44

Konec léta, zimní klid .....................................46

Zdroje potravy – cukry ..................................48

Zdroje potravy – bílkoviny ............................50

Stavba těla včely medonosné .....................52

Zrak, dýchání a let včel .................................54

Vývoj a práce dělnice .....................................56

Vývoj a práce matky .......................................58

Vývoj a práce trubce.......................................60

Nemoci včel .......................................................62

Houbové nemoci...............................................64

Bakteriální nemoci ............................................66

Virové nemoci ....................................................68

Varroóza – biologie roztoče ...........................70


10 11

ÚVOD

Otevíráte novou knihu o včelařství, která se snaží velmi přístupně, někdy až zjednodušeně,

popsat přírodní zákonitosti tváří v tvář krajině jako při procházce po naučné stezce. Popsat

složité věci, ještě k tomu jednoduše, ale bývá někdy těžké. Na následujících stránkách bych

rád popsal, jak jsem se se včelami potkal já, jak jsem se s nimi skamarádil a jak se společně

snažíme vzájemně se pochopit...

„Včelky moje“

Včely se „narodily“ před mnoha miliony let, já jsem se včelám našich rodinných úlů narodil

v roce 1972. Stal jsem se součástí rodinného včelařství čítajícího kolem 120 úlů, umístě

ného na okraji Vysočiny v nadmořské výšce kolem 450 m n. m.

Moji rodiče se zasadili o zavádění a rozvoj nástavkových úlů mezi české včelaře

v sedmdesátých letech minulého století (obr. 1). Sami v té době včelařili na rámkové míře

42 × 22 cm, v nástavcích s devíti rámky. Všechny pomůcky a zařízení si vyráběli doma z lev

ných a dostupných materiálů – z odpadního dřeva, sololitu, polystyrenu (některé nástavky,

k mé současné hrůze, vydržely skoro 40 let). V zimě se doma v koupelně vyráběly mezistěny a ve sklepě řadové bytovky byla improvizovaná prodejna medu. Když byl dobrý rok, mohli si za roční produkci medu koupit nové a na svou dobu luxusní auto. Jejich včelařská metoda byla velmi intenzivní, založená na malém, mateří mřížkou odděleném plodišti, odkud každý devátý den převěšovali zavíčkovaný plod do medníku a do plodiště vkládali prázdné plásty nebo mezistěny. Plodování matky bylo normovaně kontrolováno na omezeném prostoru. Tato metoda měla velikou efektivitu v získávání medu, ale velikou časovou náročnost. Rodiče v té době zimovali svá včelstva jen na jednom nástavku (obr. 2). Jarní rozvoj včelstev často podporovali kočováním do sadů ovocných stromů v nížině, popřípadě k (v té době) ojedinělým polím řepky, kde rozšířili včelstvo na dva nástavky (obr. 3). V průběhu léta včelstva dosahovala své maximální velikosti ve třech nástavcích. Konec ve využívání této metody přineslo rozšiřující se pěstování řepky po roce 2000 a překotná jarní snůška,

která vyžadovala jiný přístup a hlavně větší

prostor v úlu. Začali zimovat svá včelstva na

dvou až třech nástavcích a jaro probíhalo

ve znamení přehazování nástavků, které ve

většině případů vedlo k masovému rojení

včelstev (o zebrování nebo nárazníkovém

pásmu tehdy nikdo nic neslyšel). Včelstva na

snadnou snůšku z řepky reagovala zvětše

ním své velikosti. Úly v době kvetení řepky

dosahovaly velikosti šesti i více nástavků.

Nástavky s devíti rámky začaly být malé pro

včelstvo a nepohodlné pro včelaře (obr. 4).

Změnu k lepšímu přinesl postupný přechod

na nízké nástavky úlové sestavy „Optimal“,

ale práci rodičů začala brzdit ubývající ener

gie nezvratného stáří a neochota vpustit

na včelnice svou vlastní mladou nastupu

jící včelařskou generaci. Překrývání gene

rací pracujících dělnic je přitom jedním ze

základních pilířů společenského chování

včel, nikoli však asi včelařů.

Včelaření rodičů mi přineslo od dětství

časté pobyty v přírodě. U úlů jsme museli

pomáhat jen v době medobraní, a tak jsem

dobu běžných prohlídek včelstev mohl strá

vit v okolních lesích. Dětský zájem o přírodu

se přehoupl do studia na lesnické škole

a k trvalému zájmu o hluboké poznávání

zákonitostí v biologii a ekologii. Od prvních

her v lese až po současnost mě nejvíce fas

cinují vzájemné a často křehké vazby vytvo

řené v každé krajině.

Sám jsem začal včelařit až po založení

rodiny, na Valašsku. Začal jsem vyrábět

jednoduché celodřevěné nízké nástavky

s rámkovou mírou „Optimal“ 42 × 17 cm

a zakládal malé včelnice (cca po 15 produkč

ních včelstvech) v nadmořské výšce kolem

600 m n. m. v bohaté nezemědělské krajině hřebenových partií Vsetínských vrchů (obr. 5,

7, 8). Po dosažení počtu asi sta včelstev jsem začal zjednodušovat obsluhu včelnic, a tak

jsem převedl včelařství na kombinovanou metodu typu Dadant (obr. 9). Včelám tento zásah

vyhovuje, jarní rozvoj je na vysokém rámku v plodišti rychlejší a práce s medníky jedno

dušší. Ve včelařství jsem testoval různé chovné matky, své i cizí. Sledoval jsem proměn

Zavádění nástavkových úlů, 1970

Zimování včelstev na jednom nástavku

1

Jarní rozvoj včelstev u tehdy vzácné řepky, 1970

3

Vysoké úly v době masového pěstování řepky,

2003

4

2

Včelnice na Valašsku, 2010

5


12 13

livé populace roztočů a hygienické chování včel. Při ošetřování včelstev proti roztočům jsem omezoval množství používaných syntetických chemických přípravků a experimentoval s organickými látkami. Čistotu a pohodu včelstev, ale také kvalitu medu, jsem podporoval vlastní výrobou mezistěn (obr. 6). Počet mých včelstev překročil číslo 150 a prosperitu provozu zajišťoval přísun kvalitního medu z čisté krajiny a dobrý marketing. Následovalo období všeobecného nadšení mezi včelstvy, zákazníky a včelařem. Poblíž včelařství jsem zřídil včelařskou naučnou stezku, kde se uplatnily mé první kresby s touto tematikou. Pořádal jsem komponované prohlídky s výkladem o včelách v krajině, o včelích produktech a jejich využití pro své zákazníky, žáky z okolních škol, skupiny včelařů, zájezdy důchodců. Přibývalo také fotografií o včelách, které plnily webové stránky mého včelařství. Vlastním nákladem jsem vydal brožurky pro včelaře začátečníky. Bylo to období plné krásné a smysluplné práce (nebo to tak alespoň vypadalo).

Nezbývalo, než aby následovalo vystřízli

vění, jak už to v životě chodí. Přišlo období bez snůšky medu, uživit celý provoz bylo náročné, zachraňování zdrojů financí vedlo k zanedbání kontroly populace roztočů a následnému poškození zimní generace včelstev. Protože včelaření bez velikých dávek chemie vyžaduje preciznost a přesnost, důsledky polevení byly fatální. Listopad toho roku přinesl pohled jako z učebnice. V úlech zimní zásoby, několik uhynulých dělnic s matkou a na podložce pár roztočů, jinak prázdno. Lidský rozum a schopnosti byly v koncích. Příroda zasáhla ve své jednoduché velikosti a vymazala z mé krajiny nezodpovědné lidské počínání. Udělala to snadno a rychle, daleko efektivněji než ošetřením akaricidy. Kdyby člověk kdysi nepřevezl včelstva včely medonosné do oblasti východní Asie, kde se přiro

zeně nevyskytovala a kde žije roztoč Varroa na včele

východní, nedošlo by k rozšíření této zhouby po téměř

celé planetě. Člověk má ale stále potřebu dělat věci

proti přirozenosti přírody. Potom hledá opět nepřiro

zené cesty, jak omyly napravit. To se mu ale většinou

nedaří. Často jen dokáže udržet problém v rádoby při

jatelné míře. Kdyby příroda řešila současný problém

s roztoči, tak by nechala vyhynout většinu populace

napadených včel i s roztoči. Přeživší populace by buď

roztoče neměla, nebo by byla vůči nim odolná a rozší

řila by se zpátky do oblastí bez včel. Naše dosavadní

snahy vedou jen k udržování a zvětšování odolnosti

populace roztočů v naší krajině.

Včelí společenstva žijí na planetě desítky milionů

let. Pracují, komunikují, vytvářejí vazby s rostlinami a opylováním zajišťují produkci potravy

pro celou planetu Zemi. Naše lidská společnost je stará jen pár tisíc let, a přesto se stavíme

do role nejúspěšnějšího organismu na planetě. Nevím přesně, v čem spočívá náš úspěch,

ale v komunikaci s krajinou a v podpoře a ochraně vlastního životního prostředí to nebude.

Hmyzí společenstva už zažila období, kdy vyhynula převládající forma živočichů, a počínání

člověka je jistě nepřekvapí. Naopak my máme možnost se od nich učit, jak společně žít

miliony let udržitelným způsobem.

Přistupujme k našim úlům s úctou, neboť spo

lečenstva uvnitř mají daleko hlubší historii, než

má naše lidská společnost. A tak i já se v nové

etapě svého včelaření přikláním k cestám kopíru

jícím postupy v přírodě. Když se například přem

noží roztoči v hnízdě včely východní, včely hnízdo

opustí a nechají uhynout roztoče v buňkách

s opuštěným plodem. Nám se nabízí přemetení

včelstva na mezistěny a likvidace napadeného

plodu. Je to opatření s účinností téměř 90%, a to

bez jediné kapky chemie. A existuje spousta dal

ších pohledů a podnětů, které najdete i na násle

dujících stranách knížky.

Nechci vás učit, co máte dělat. Chci vás při

vést k pokoře dívat se, jak to včely dělají přirozeně,

a podle toho přizpůsobit svou práci u včel. Včelstva

mají se včelím životem větší zkušenosti než my,

a proto to můžeme jen vzít na vědomí, studovat

jejich chování, skamarádit se s nimi a snažit se je

pochopit.

Přeji vám příjemné putování včelím světem!

Miroslav Urban

Tvorba oddělků

Kombinovaná metoda typu Dadant

Med uložený ve vystavěných mezistěnách

Nová včelnice

6

7

8

9


XXXXXXXXXX14 15

VČELA JAKO DRUH

Zařazení včely do biologického systému

Rodokmen včely

Vývoj společenského chování hmyzu

Kdy je hmyz společenský

Komunikace včel

Orientace včel v krajině

Pohyb včel v krajině

Včely v ekosystému – opylování

Včely v ekosystému – biodiverzita

Říše: živočichové

Kmen:

členovci

Třída:

hmyz

Řád:

blanokřídlí

Čeleď:

včelovití

Rod:

včela

Druh:

včela medonosná

Podřád:

štíhlopasí

9Ë(/D-D.R'58K16 17

Včela je v biologickém systému zařazena, stejně jako my lidé, do říše živočichů. Jsme tedy

příbuzní, i když velmi vzdálení. Kmen členovců, kam včela patří, má tělo složené z chitino

vých článků. Třída hmyz má článkované tělo rozdělené do tří hlavních oddílů – hlavy, hrudi

a zadečku. Obvykle má hmyz pár složených oči, pár tykadel, tři páry nohou a křídla. Hmyz

z řádu blanokřídlých má na hrudi dva páry blanitých křídel, a proto je schopný velmi dobře

létat. Jen některé dělnice společensky žijících blanokřídlých křídla nemají. Blanokřídlí se dělí

na širopasé a štíhlopasé. Podřád štíhlopasí, do kterého patří naše včela, má zadeček při

pojený k hrudi štíhlou stopkou a celkem čítá přes sto tisíc druhů řazených do mnoha čeledí.

Do rodu včela řadíme celkem několik druhů (dnes konkrétně až dvanáct). Zařazení naší

včely z úlu do čeledi včelovití, do rodu včela a přesněji druhu včela medonosná, je další

přesně vědecké vymezení tvaru jejího těla a jejího chování. Někdo to prozkoumal, změřil,

zaznamenal, pojmenoval. Pro naši knihu to ale není tak podstatné.

Včelí rodokmen sahá do dávné prehistorie, kdy vznikaly první formy členovců, kdy se vyvi

nuli první zástupci blanokřídlého hmyzu. Na větvích rodokmenu najdeme jak druhy hmyzu

žijícího samostatně, tak i druhy žijící společensky. Společensky žijící druhy hmyzu znamenají

veliký přínos celkovému rozšíření života na planetě. Opylují asi 85 % všech kvetoucích rost

lin a zajišťují tak tvorbu jejich semen, což znamená, že jsou pro život na planetě naprosto

nepostradatelné. Zemědělská úroda by bez nich byla mizivá.

Stejně tak jsou pro přírodu důležití blízcí příbuzní včel, mravenci, kteří žijí a pracují

v lesích a na loukách, regulují počty hmyzu, aby se nepřemnožil, přispívají k tvorbě zeminy

a podobně. Jejich počty jsou obrovské a objem jejich potravy převyšuje objem potravy

obratlovců na stejném území. Hmotnost všech mravenců na naší planetě je téměř shodná

s hmotností celého lidstva!

[5]

ZAŘAZENÍ VČELY DO BIOLOGICKÉHO SYSTÉMU



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist