načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Válka začala v Mnichově - Jiří Dobrylovský

Válka začala v Mnichově
-15%
sleva

Kniha: Válka začala v Mnichově
Autor:

Československý boj za svobodu v letech 1938-1939
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Naše vojsko
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201809
Počet stran: 279
Rozměr: 213,0x159,0x33,0 mm
Úprava: tran
Hmotnost: 0,468kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná s přebalem lesklá
ISBN: 978-80-206-1746-0
EAN: 9788020617460
Popis

Jiří Dobrylovský se narodil v roce 1961 v Praze, kde žije dodnes. Vystudoval ekonomii a geografii, v dřívějších dobách působil jako redaktor, nyní již zhruba 20 let vyučuje na vysoké škole. Mezi jeho koníčky patří historie, archeologie a astronomie. Je autorem románů Země a impérium, Nevinný bratrovrah, Válka začala v Mnichově (Naše vojsko) a Omyl kronikáře Kosmy, a spoluautorem vysokoškolských učebnic Makroekonomie.

Další popis

Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později – ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.



Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později – ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.


Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později - ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.


Předmětná hesla
* 1938-1939 * 1938-1945 * 20. století
Druhá světová válka (1939-1945)
Dějiny válek
Armáda -- Analýza -- Československo -- 1938-1939
Armáda -- Analýza -- Německo -- 1938-1939
Vojenská strategie -- Československo -- 1938-1939
strategická situace (vojenství) -- Evropa -- 1938-1939
Československo -- 1938-1945
Německo -- 1938-1945
Kniha je zařazena v kategoriích
Jiří Dobrylovský - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist