načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: V soukolí okřídleného šípu -- Zákulisí automobilky Škoda pohledem tří generací rodiny Hrdličků - 2., rozšířené vydání - Jan Králík

V soukolí okřídleného šípu -- Zákulisí automobilky Škoda pohledem tří generací rodiny Hrdličků - 2., rozšířené vydání

Elektronická kniha: V soukolí okřídleného šípu -- Zákulisí automobilky Škoda pohledem tří generací rodiny Hrdličků - 2., rozšířené vydání
Autor:

Dramatické příběhy tří generací rodiny Hrdličků, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou. Kniha osvětluje zákulisí známých i zcela neznámých skutečností, které ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  288
+
-
9,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 197
Rozměr: 25 cm
Úprava: tran : ilustrace, portréty, faksimile
Vydání: 2. rozšířené vydání
Spolupracovali: životopisy osobností připravil Petr Hrdlička
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0177-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Ing. Petr Hrdlička nastoupil do automobilky Škoda jako učeň v roce 1948 a přestože byl syn bývalého ředitele, podařilo se mu nakonec vystudovat vysokou školu. Mnoho let působil v Ústavu pro výzkum motorových vozidel a v 80. letech se stal ředitelem Výzkumně vývojového závodu AZNP. Jeho vyprávění odhaluje málo známé skutečnosti a zajímavé detaily z historie vývoje a výroby automobilů Škoda od 60. do 90. let 20. století. Velmi zajímavé jsou úvodní kapitoly věnované Ing. Karlu Hrdličkovi, za jehož působení ve funkci ředitele se automobilka Škoda stala největším předválečným výrobcem osobních automobilů v tehdejším Československu. V poznámkách pod čarou je uvedeno mnoho krátkých medailonů osobností spjatých s naším automobilovým průmyslem. Rozšířené vydání je doplněno o působení třetího z rodu Hrdličků, Ing. Martina Hrdličky, Ph.D., MBA, v mladoboleslavské automobilce. Vzpomínky významného českého automobilového konstruktéra, vůdčí osobnosti vývoje vozu Škoda Favorit, na činnost v automobilovém průmyslu a na otce, předválečného vedoucího ředitele automobilky Škoda.

Popis nakladatele

Dramatické příběhy tří generací rodiny Hrdličků, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou. Kniha osvětluje zákulisí známých i zcela neznámých skutečností, které ovlivnily současný vývoj automobilového průmyslu v ČR. (zákulisí automobilky Škoda pohledem tří generací rodiny Hrdličků)

Předmětná hesla
Hrdlička, Karel, 1888-1979
Hrdlička, Petr, 1934-
Hrdlička, Martin, 1969-
Škoda Auto (firma)
* 20.-21. století
Automobilový průmysl -- Česko -- 20.-21. století
Automobilové podniky -- Česko -- 20.-21. století
Automobiloví konstruktéři -- Česko -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

GRADA Publishing

V SOUKOLÍ

OKŘÍDLENÉHO

ŠÍPU

ZÁKULISÍ AUTOMOBILKY ŠKODA

OČIMA KONSTRUKTÉRA FAVORITU

PETRA HRDLIČKY

Ptal se, naslouchal a zapsal Jan Králík

Životopisy osobností připravil Petr Hrdlička


Jan Králík

V soukolí okřídleného šípu

Zákulisí automobilky Škoda očima konstruktéra Favoritu Petra Hrdličky

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3262. publikaci

Odpovědná redaktorka Šárka Němečková

Grafi cká úprava a sazba Michal Dusil

Počet stran 160

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Michal Dusil

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978 - 80 -247-2415-7


Obsah

Předmluva .........................................................................................................8

KAREL HRDLIČKA

Jak začínal ...................................................................................................... 10

Řídicí pracovník ........................................................................................... 14

Automobilka na úrovni ............................................................................. 21

Válka ................................................................................................................. 31

Defi nitivní důchod ...................................................................................... 33

PETR HRDLIČKA

Trnitá cesta k maturitě ............................................................................... 35

Poprvé v ÚVMV............................................................................................. 37

Na vysokou školu ......................................................................................... 43

Do fabriky ....................................................................................................... 45

Do ozubárny .................................................................................................. 50

Do Švýcarska ................................................................................................. 53

Lekce o demokracii a o penězích........................................................... 58

Opět do ÚVMV .............................................................................................. 63

Zuby ................................................................................................................. 69

Spolupráce ..................................................................................................... 73

Úkoly ................................................................................................................ 76

Škoda 1000 MB ............................................................................................. 79

Škoda 120 ....................................................................................................... 82

Nový vůz ......................................................................................................... 89

Do AZNP ......................................................................................................... 97

Vývoj ..............................................................................................................101

Kanadský průšvih ......................................................................................105

Motor .............................................................................................................108

Převodovka, nápravy ...............................................................................116

Bolestný nástup modelu Favorit ..........................................................123

Listopad 1989 .............................................................................................131

U Helbigů .....................................................................................................134

Nové úkoly ...................................................................................................139

Ničeho nelituji ............................................................................................152

Použitá literatura .......................................................................................156

Rejstřík ...........................................................................................................157


8 | V soukolí okřídleného šípu

Předmluva

Poprvé jsem se s ním setkal takřka před čtvrt stoletím. Sekretářka sjednala schůzku na půl

sedmou. Ráno! Vstával jsem před pátou, abych byl v Mladé Boleslavi včas. Jel jsem na roz

hovor o připravovaném novém automobilu Škoda, který se právě vyvíjel. Celý motoristický

národ na něj s napětím čekal a doufal, že konečně dostaneme vůz evropského standardu.

V polovině 80. let minulého století se však Evropa na hony vzdálila Československu takřka

ve všech oblastech. Jak může zastaralá fabrika v Mladé Boleslavi vyprodukovatkonkurence

schopný automobil, když se do ní naposledy zásadně investovalo na začátku 60. let? Když

jako jediná vyrábí už dvacet let vozy s motorem vzadu a v podprůměrné kvalitě? Když její

subdodavatelé jsou mnohdy v podstatně horším stavu? A co teprve lidé v nejrůznějších

funkcích, jimž už šlo jen o to udržet se na dosaženém místě. Nic neriskovat, do ničeho se

nepouštět, nenést kůži na trh bylo zaběhnuté pracovní krédo.

Dvě hodiny, které jsem strávil v kanceláři ředitele Výzkumně vývojového ústavu AZNPMla

dá Boleslav Ing. Petra Hrdličky, CSc. na mě tehdy působily jako z jiného světa. Hutně sevyja

dřoval, srozumitelně formuloval i komplikované technické problémy, logicky argumentoval

a neváhal použít ostré slovo, když bylo na místě. Hovořil s naléhavostí, přesvědčivostí azna

lostí i vzdálených detailů. Tomuto člověku by bylo těžké postavit se na odpor, říkal jsem si.

A hned mě napadlo, že právě s ním by stálo zato sepsat víc než rozhovor do časopisu.

V polovině devadesátých let k tomu skutečně došlo. Ing. Hrdličku jsem tehdy navštěvoval

s diktafonem alespoň jednou týdně. Co všechno se za deset let od našeho prvního setkání

změnilo v jeho životě i v mladoboleslavské automobilce! Byla tu ovšem Škoda Favorit, vůz

opravdu evropského standardu, natolik dobrý, že zlákal koncern Volkswagen, aby vstoupil

do mladoboleslavské automobilky a Favorit dál kultivoval. Bude to možná znít nadneseně,

ale jsem o tom přesvědčen: Favorit zachránil nejen automobilku, ale i budoucnostdomácí

ho automobilového průmyslu.

Rukopis sice ležel v šuplíku, ale čas od času jsem panu Ing. Hrdličkovi zavolal, abychom se

sešli a jeho životaběh doplnili o změny v průběhu plynoucího času. Stálo to za to? Posuďte

sami.

Jan Králík


9Zákulisí automobilky Škoda očima konstruktéra Favoritu Petra Hrdličky |

Kola, to je název bestselleru Arthura Haileyho, v němž na osudu několika osob popisuje

poměry a vztahy v Detroitu, sídle amerického automobilového průmyslu. Při čtení tétoskvě

lé knihy jsem se nemohl ubránit srovnání s našimi českými a československými podmínkami.

Záviděl jsem Američanům zejména kontinuitu, stejně jako jsem za svého působení vCury

chu obdivoval sedmisetletou tradici Švýcarské konfederace. Je zdaleka tolik nezasáhla ani

první, ani druhá světová válka. Rozhodně nedošlo ke změně režimů vládnutí, a už vůbec

neměli únor 1948, srpen 1968 a listopad 1989. Čeští manažeři a technici museli znovu azno

vu začínat mnohdy na troskách toho, co usilovně pomáhali vytvářet, nebo přinejmenším

pod zcela novými pány a za zcela jiných podmínek. Zejména generace mého tatínka, která

prožila naplno obě války, je obdivuhodná tím, jak čelila soukolí historie. Toto povídání je

také mým díkem tatínkovi, který byl skvělou osobností, čestným a vysoce vzdělaným člo

věkem, řekl bych člověkem renesančního ražení. Na mezinárodní výstavě Techno Classica

v březnu 2007 v Essenu vyzdvihl otce mimořádně úspěšný importér vozů Škoda v Německu,

když ho označil za jeden z pilířů pětasedmdesátileté kompetence Škody ve vývoji a výrobě

kompaktních – chcete-li v nejlepším slova smyslu lidových – automobilů.

Snad to tato knížka trochu více objasní. Kola po česku jsou tedy soukolí.

Petr Hrdlička

Vlevo Peter Sudeck ze společnosti Škoda Deutschland, za námi na promítací ploše prototyp lidového vozu


10 | V soukolí okřídleného šípu

KAREL HRDLIČKA

Jak začínal

Můj tatínek Ing. Karel Hrdlička se narodil 1. břez

na 1888 v Poděbradech. Když mu byl rok, jeho

otec, úředník poděbradské spořitelny Josef Hrd

lička, zemřel.

Maminka, do té doby pochopitelně v domác

nosti, se musela začít sama starat o syna Karla

a dceru Marii, tatínkovu starší sestru. Když se

Marie později stala pomocnou učitelkou v Kos

monosech, přispívala do rozpočtu také ona. Otec

dával za svých studií kondice, jak bývalo zvykem.

Také získal chudinské stipendium, s jehožpodpo

rou absolvoval reálku v Mladé Boleslavi, kterou

tenkrát nově postavili. Sedmileté studiumzakon

čil maturitní zkouškou z němčiny, francouzštiny,

matematiky a deskriptivy s vyznamenáním, stej

ně jako zkoušky po celou dobu svého dalšíhostu

dia. Strojařskou praxi začal velmi záhy, a sice ve

svých třinácti letech, kdy pomáhal o prázdninách

v kovárně. Tady poznával základy technologie. Po

absolvování reálky nastoupil o prázdninách do

klempířské dílny.

Po přijetí na C. a k. českou vysokou školutech

nickou v Praze opět získal chudinské stipendium,

které pro vynikající studenty vypisoval mecenáš

Josef Hlávka

1

. Studenti, kteří stipendium získa

li, bydleli na Hlávkově koleji v Jenštejnské ulici

nedaleko Karlova náměstí. Podmínkou bylo řím

skokatolické vyznání, osvědčené pravidelnou

účastí na mších, adept dále musel na studiích

získat stanovené množství bodů dané počtem

zkoušek a hlavně musel mít výborné studijní

výsledky. Hlávka chtěl vychovávat lidi s rozletem,

a tak další podmínkou byla studia jazyků. Otec se

proto pustil do angličtiny. Důraz se kladl i naspo

Maminka Hrdličková se synem Karlem vnece

lém roce jeho věku

Karlova sestra Marie


11Zákulisí automobilky Škoda očima konstruktéra Favoritu Petra Hrdličky |

lečenské chování, k němuž patřil mj. šerm, který otec povinně absolvoval. Mecenáš dr.Hláv

ka platil pro ten účel italského mistra šermu a majitele šermířské školy v Mikulandské 4

v Praze pana Orazia Santelliho. Tatínek vynikal zejména v šavli a pan Santelli ho angažoval

jako cvičitele. Dostal od něho na památku i stříbrné pouzdro na cigarety v krásnémseces

ním provedení.

Otec začal studovat na Fakultě strojní a elektrotechnické na Karlově náměstí, cožzname

nalo věnovat se oběma oborům, elektrotechnika se tehdy ještě nepřednášela samostatně.

Po celou dobu studií ho podporovala také sestra Marie. Rozumělo se samo sebou, že po

absolutoriu by se naopak on stal její oporou. K tomu bohužel nedošlo, protože Mariezemře

la při porodu v roce 1910, v době, kdy otec na studiích končil. I na technice se snažil opatřit

si peníze vlastními silami. Ve volných obdobích a o prázdninách v roce 1908 pracoval vopra

várenských dílnách Strossovy továrny v Bělé pod Bezdězem, kde si také vydělal prvnípení

ze odbornou činností. O prázdninách v roce 1909 se svým přítelem z Poděbrad, budoucím

lékařem Vladislavem Boučkem, prošli tehdejší knížectví Černou Horu. Během studia byl otec

privátním asistentem profesora Karla Domalípa

2

, vynikajícího elektrotechnika a odborníka.

1

Josef Hlávka (1831–1908) byl významný pražský stavitel, architekt (vídeňská opera, pražská porodnice UApoli

náře) a úspěšný podnikatel. Patřil k nejšlechetnějším domácím mecenášům. Podporoval především vysokéškol

ství a nadané nemajetné studenty. Byl zvolen prvním prezidentem České akademie věd a umění, od roku 1897

řídil Soupis památek historie a umění v zemi české.

2

Karel Domalíp se narodil 24. června 1846 v Kosmonosech. Přednášel na české a německé technice a zasloužil se

o to, že se elektrotechnika stala součástí pravidelné výuky (1884). V roce 1893 byl jmenován řádným profesorem.

Založil elektrotechnickou laboratoř, prosazoval bezdrátový rádiový přenos, propagoval rentgen, věnoval sepro

blematice rezonance a vedení elektřiny v kovovém prstenci. Byl členem národních i mezinárodních vědeckých

společností, napsal řadu odborných statí. Zemřel v Praze 19. listopadu 1909.

Student Karel Hrdlička

jako šermíř


12 | V soukolí okřídleného šípu

Počátkem roku 1911, tedy ve svých třiadvaceti letech,

ukončil studia a nastou pil na technice jako asistent

při stolci textilních strojů. V létě o prázdninách odjel

na brigádu k fi rmě Bartoň do Náchoda a dále na čtvrt

roku do Anglie k fi rmě Dobson & Barlow v Boltonu.

Poté absolvoval vojenskou službu. Nastoupil u maríny

jako námořník na křižníku Viribus Unitis v přístavu Pula

na Istrii, což se pak táhlo celým otcovým životem,mari

ňáci spolu drželi a v dobách Československé republiky

se scházeli v Brandýse nad Labem u jednoho hoteliéra,

rovněž bývalého námořníka.

Po návratu z vojny působil ještě krátce na techni

ce, odkud v roce 1912 odešel na místo samostatného

závodního inženýra (dnes bychom

řekli správce provozu) do textilní

barvírny Rothkosteletzer-Erlacher

v Červeném Kostelci, kde pracoval

pod ředitelem Ing. Karlem Kriso.

Od 1. ledna 1913 nastoupil jako

konstruktér do Ringhoff erovy va

gonky na Smíchově s ročním pla

Josef Hlávka se studenty před kolejí v Jenštejnské ulici vítá císaře Františka Josefa I.


13Zákulisí automobilky Škoda očima konstruktéra Favoritu Petra Hrdličky |

tem 1800 Kč. Jako živitel své maminky byl již dříve

zproštěn další vojenské povinnosti, navíc se staral

o neteř, kterou si vzal s maminkou na vychová

ní a o niž se staral až do její svatby s brněnským

profesorem Brandstädterem. Byl to spolupracov

ník speleologa profesora Karla Absolona, zná

mého zejména zkoumáním punkevních jeskyní

v Moravském krasu.

Tyto události měly vliv na způsob tatínkovamyš

lení. Byl to čestný a zodpovědný člověk. Pokládal

za životní prioritu postarat se o své blízké avycho

vat dceru sestry, které se cítil být zavázán za její

podporu v době, kdy studoval. I později počítal

s „the worst case“ – s nejhorším případem, že když

se ožení a bude mít děti, může zemřít stejně jako jeho otec Josef, že by tedy rodina zůstala

bez prostředků. Navíc měl rakousko-uherskou zkušenost, která potvrzovala, že největší jis

totou jsou peníze uložené ve spořitelně. Pokládal proto za povinnost neženit se dříve, než

nastřádá dost peněz, aby rodina nestrádala ani v případě, že by náhle zemřel. Oženil se až

26. listopadu 1932, tedy ve svých 44 letech. Jistě měl pocit, že všem svým zásadám učinil

zadost. Zdánlivě neotřesitelnou teorii o zajištěné budoucnosti rozmetaly další známédějin

né události. Nepomohly mu ani anglické dluhopisy u Živnobanky, které měly sloužit jako

Asistentem na technice, 1911

Ředitel červenokostelecké textilky

Ing. Karel Kriso


14 | V soukolí okřídleného šípu

pojistka, za niž bychom s bratrem vystudovali prestižní školy. Tatínek si pro náspředstavo

val ETH-Eidgenossische Technische Hochschule v Curychu, kde měl známého vynikajícího

světového odborníka na parní turbíny profesora Stodolu

3

. Z toho všeho pochopitelně sešlo.

Nejdříve byly za protektorátu znehodnoceny peníze a zablokovány anglické dluhopisy,

v květnu 1945 přišla druhá měna a vázané vklady. Po únoru 1948 zabavil stát dluhopisy bez

náhrady. Nakonec měnová reforma v roce 1953 po známém slibu prezidenta Zápotockého,

že k ní nedojde, znamenala likvidaci i oněch vázaných vkladů, respektive jejichznehodno

cení v poměru 50 : 1. To ovšem v roce 1913 nemohl tatínek tušit.

Z doby svého působení u Ringhoff era mi vyprávěl o tom, že pracoval mimo jiné na zná

mém vagónu pro císaře Františka Josefa I., pro nějž řešil i tajné zasunovací stěny mezicísa

řovým kupé a kupé Kateřiny Schrattové, resp. mezi jejich postelemi. Schrattová byla zná

má vídeňská herečka a císařova blízká přítelkyně. Továrna měla zakázky na vagóny osobní,

nákladní i motorové, objednávky přišly také z Egypta. Otcova dobrá pozice u Ringhoff era se

brzy ukázala být velkým štěstím, protože díky ní nemusel v roce 1914 narukovat na frontu.

V roce 1918 začal pracovat ve správě provozu a o rok později se stal zástupcem správcepro

vozu, dnes bychom řekli šéfem dílen, v nichž pracovalo 3200 dělníků. V této funkci působil

až do listopadu 1920. Paralelně přednášel na Českém vysokém učení technickémmechanic

kou technologii vláknin, kde po tři roky zastupoval profesora Vyhlídala.

Řídicí pracovník

Když přišla nabídka od tehdy mocného Svazu zaměstnavatelů při Sdružení kovodělného

průmyslu československého, nastoupil 1. ledna 1921 na místo tajemníka podřízenéhogene

rálnímu tajemníkovi dr. Samkovi s ročním platem 60 000 Kč a roční remunerací ve výšinej

méně 5000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dva roky, tedy do 31. prosince 1922. Od 1. ledna

1923 se stal generálním tajemníkem s platem 90 000 Kč ročně a s minimální ročníremune

rací 7500 Kč. Byly to náramné peníze, jen pro představu: Tatra 11, uvedená v témže roce na

trh, stála 39 400 Kč.

Nové postavení bylo zajímavé a současně významné. Otec se dostal do styku s nejvyššími

vládními a hospodářskými špičkami té doby, od ředitele Živnobanky Jaroslava Preisse po

3

Prof. Ing. dr. h. c. Aurel Stodola se narodil 10. května 1859 v Liptovském Mikuláši. Studoval v Košicích, Budapešti,

Curychu, Charlottenburgu a v Paříži na Sorboně. Pracovat začal v pražských Českomoravských strojírnách a ve

strojírně Ruston. Roku 1892 přijal docenturu na technice v Curychu, brzy se stal profesorem a působil zde až do

své smrti 25. prosince 1942. Světovou pověst si zajistil teoretickými pracemi v oboru parních turbín. Jeho dílo „Die

Dampfturbinen und ihre Aussichten als Wärmekraftmaschinen“ z roku 1903 se dočkalo mnoha vydání a vyšlo

v řadě světových jazyků. Pracoval rovněž na funkčních pohyblivých protézách.


15Zákulisí automobilky Škoda očima konstruktéra Favoritu Petra Hrdličky |

prezidenta T. G. Masaryka. V této funkci byl pověřen i jednáním v Ženevě v tehdejšíSpoleč

nosti národů, kde působil Edvard Beneš jako ministr zahraničí. Otec spolupracoval s dr.Aloi

sem Rašínem, s Karlem Englišem a s řadou průmyslníků. Tak se seznámil i s JUDr. Karlem

Loevensteinem

4

, generálním ředitelem plzeňské Škody. Dr. Loevenstein nabídl otci v roce

1923 funkci viceředitele a místo šéfa zaměstnavatelského oddělení na generálním ředitel

ství v Praze s ročním příjmem 120 000 korun. Z této částky tvořilo služné 84 000 Kč,příby

tečné 22 000 Kč a minimální zaručená remunerace ve výši 14 000 Kč. Otec na tuto pozici

nastoupil 1. března 1924.

4

JUDr. Karel Loevenstein se narodil 24. července 1885 v Praze. Jako velmi nadaný student se stal nejmladšímdok

torem práv na Karlově univerzitě. V roce 1919 přišel do Škodovky jako tajemník generálního ředitele Ing. Františka

Hanuše. Po jeho odchodu v roce 1923 postoupil na jeho místo, kde setrval do roku 1934. Tehdy zemřel předseda

správní rady Josef Šimonek a Karel Loevenstein byl jmenován do této nejvyšší funkce. Setrval v ní až do své smrti

2. února 1938.

Tajemníkem Svazu zaměstnavatelů při Sdružení kovodělného průmyslu českosleovsnkého, 1921


16 | V soukolí okřídleného šípu

V roce 1927 byl povýšen do funkce ředitele, v níž nadále

vedl zaměstnavatelské oddělení. Jeho dalším působištěm

se od ledna 1929 stala Mladá Boleslav, kde byl jmenován

náměstkem závodního ředitele s úkolem zahájit pásovou

výrobu v nově postavených budovách mechaniky akaro

sárny. Na své jmenování vzpomínal otec ještě po letech

a v roce 1977, to mu bylo 89 let, vzpomínky namluvil na

magnetofonový pásek:

„Býval jsem na generálním ředitelství Škody v Prazeředi

telem, jemuž podléhalo oddělení zaměstnavatelské čili

francouzsky groupe personnel. Bylo prodlouženou rukou

generálního ředitele, poněvadž mělo za úkol obstarávat

všecky úkoly, které si jinak v soukromém závoduobstará

val majitel sám (personální politika, úřednické platy, děl

nické mzdy, vzdělávání, vybavení kanceláří a pomocných

zařízení apod., podřízen byl přímo generálnímu řediteli

– pozn. aut.). Při tak velikém závodě jako Škodovka nebylo

myslitelné, že by se generální ředitel mohl vedleobchod

ních a technických záležitostí zaměstnávat ještě těmito

obory. Tak to všecko podléhalo mně, což znamenalo, že

jsem musel mít velmi časté konference s generálnímředi

telem, abychom neztratili kontakt. A aby to vyšlo, dělalo

se to následovně: Já jsem vždycky všechny záležitosti,

které byly k vyřízení, srovnal do jedné z knih, které jsme

měli z doby, kdy se pořizovaly mokré kopie, a k tomu jsem

sestavil seznam všech otázek, které ten den bylo potřeba

řešit. Obyčejně to dopadlo tak, že mě generální ředitel

vzal s sebou do vozu a odjeli jsme k němu na večeři. Po

večeři jsme si rozložili lejstra a začali jsme to probírat.Jed

nou mi říká:

„Poslouchej, já tam s tou Mladou Boleslaví nějak nejsem

srozuměnej, tam by se něco mělo udělat. Tam by měl přijít

nějakej jinej člověk.“

„No, to je jednoduchý,“ řekl jsem. Měl jsem vždycky

v zásobě dva nebo tři lidi velmi schopné, které jsem navrhl

na vedoucí místa, poněvadž se mohlo stát, že někdo zředi

Jmenovací dekret na místo viceředitele zaměstnavatelského oddě

lení koncernu Škoda




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist