načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: V kůži rytíře – Oldřiška Ciprová; Lenka Němcová

V kůži rytíře

Elektronická kniha: V kůži rytíře
Autor: Oldřiška Ciprová; Lenka Němcová

Dobrodružný příběh zasazený do středověku vypráví o Sebastianovi, který se neočekávaně dostane do služby rytíře Damiana z Davosu. Je předvečer bitvy a Sebastian, jenž se zprvu obává o vlastní život a neumí ani vystřelit z luku, je najednou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 127
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: ilustrace Lenka Němcová
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-2093-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dobrodružný příběh zasazený do středověku vypráví o Sebastianovi, který se neočekávaně dostane do služby rytíře Damiana z Davosu. Je předvečer bitvy a Sebastian, jenž se zprvu obává o vlastní život a neumí ani vystřelit z luku, je najednou ochoten pro svého pána i zemřít a dobrovolně se hlásí do bitvy. Svou statečností si získává dvořany i samotnou královnu. Sebastian však skrývá tajemství, které nakonec Damián z Davosu odhalí.

Popis nakladatele

Chudý a věčně hladový Sebastian při útěku před strážnými vrazí do vozu šlechtice, který zde právě čeká na nového panoše. Mladík se začne za panoše pohotově vydávat a stane se pomocníkem temného rytíře, Damiána z Davosu.

Nadšení z nové služby mu ale vydrží jen do doby, než zjistí, že musí svého pána doprovázet i v boji. Sebastian se tedy chystá na svou první bitvu po boku nejsilnějšího královského rytíře. Překvapivé rozuzlení napínavého příběhu tě naprosto uchvátí.

Zařazeno v kategoriích
Oldřiška Ciprová; Lenka Němcová - další tituly autora:
Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy -- Konečně českej deník! :-) Deník praštěný ségry a šílenýho bráchy
Zhubni a nezblbni! -- Super deník pro náctileté s recepty k sežrání Zhubni a nezblbni!
Ema a jednorožec – Kouzelný roh -- Úžasný příběh o velkém kamarádství! Ema a jednorožec – Kouzelný roh
 (e-book)
Zhubni a nezblbni! -- Super deník pro náctileté s recepty k sežrání Zhubni a nezblbni!
Netahej vlka za ocas Netahej vlka za ocas
Špalíček pohádek Špalíček pohádek
Ema a jednorožec – Záhadné bludiště -- Neobyčejný příběh o velkém kamarádství! Ema a jednorožec – Záhadné bludiště
Nelinka – Štěňátko na cvičáku -- Povídání o pejskovi a holčičce Nelinka – Štěňátko na cvičáku
 (e-book)
Ema a jednorožec – Medailon moci -- Báječný příběh o velkém kamarádství! Ema a jednorožec – Medailon moci
 (e-book)
Vlk a já Vlk a já
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ilustrace Lenka Němcová

V kuži rytíre

Oldřiška Ciprová

V kuži rytíre




© Grada Publishing, a.s., 2019

Text © Oldřiška Ciprová, 2019

Ilustrace © Lenka Němcová, 2019




7

1. kapitola

„Chyťte zloděje! Chyťte ho!“ zařval pekař, když zahlédl

Sebastiana u svého stánku na tržnici.

Sebastian leknutím upustil velkou housku, kterou si

právě bez zaplacení strkal do rukávu haleny. Zvedl oči

a setkal se pohledem s rozzuřeným pekařem. Sebastian

se mu ani nedivil. Chodil do jeho krámku krást jídlo

už od začátku jarmarku.

Podzimní trh byla ve Fragile velká událost nejen pro

kupce, ale i pro drobné zlodějíčky, kterým Sebastian

bohužel byl.

Každý rok se na velký trh sjížděli obchodníci i z vět

ších vzdáleností a nabízeli běžně nedostupné zboží.

K vidění byly i různé potulné atrakce, jako bylo lidové

a loutkové divadlo, artisté, medvědáři nebo potulní

malíři.

Sebastian se vždycky rád pouličním uměním pobavil,

ale na trh chodil z úplně jiného důvodu. Bylo samo

zřejmě jen otázkou času, kdy bude pekař nebo někdo

z dalších kupců bystřejší a chlapce přistihne při činu.


8

Sebastian se rychle rozhlédl a zjistil, že pekař na

ně svým křikem přivolal nežádoucí pozornost dvou

strážných, kteří stáli nedaleko, a teď se k Sebastianovi okamžitě vrhli.

Chlapec před nimi uskočil a rozběhl se. Nevěděl,

kam běží, ale věděl, že musí strážné setřást. Nehodlal

skončit v šatlavě jen proto, že už týdny neměl v ústech pořádné jídlo, a jinak než nečestným způsobem se k němu dostat nemohl.

Rozběhl se k padací bráně hradu. Nejvyšší čas, bylo

už před západem slunce a padací mříž se touhle dobou

zavírala, aby do hradu neprošel nikdo nežádoucí.

Mříž pomalu klesala.

Musím běžet rychleji, šlo Sebastianovi hlavou. Strach

ho však zpomaloval. Srdce mu bilo v hrudi jako o závod.

Utíkej rychle jako kůň!

Padací most se začínal zvedat.

Rychleji. Musím ještě přidat. Slyšel strážné, běžící

za ním, utíkal, co mu síly stačily. Utíkal rychleji, než

běžel kdy předtím, s hlavou skloněnou k zemi a nohama

vířícíma prach, utíkal tak, jak se běží o život.

Na poslední chvíli se protáhl pod padací mříží. Vběhl

na nádvoří plné lidí a konečně zpomalil, aby se mohl nadýchnout. Otočil se a s nelibostí zjistil, že proná

sledovatelé jsou stále za ním. Vyčerpaně se nadechl. S pohledem stále upřeným na strážné nemohl sledovat cestu, a než sebral síly k dalšímu úprku, vší silou do něčeho vrazil.

Strážní byli v mžiku u něj.



10

„A máme tě!“ vykřikl první z nich a hrubě sevřel

Sebastianovi rameno.

V Sebastianovi byla malá dušička.

Je se mnou konec. Hodí mě do šatlavy a tam shniju.

Roztřásl se strachy jako osika.

„Myslíte mého panoše?“ zaznělo najednou někde nad

ním a on se teprve teď podíval, do čeho vlastně vrazil.

Muž, na první pohled urozený, se nad ním tyčil jako

hora. Byl oblečený celý v černém a ledabyle se opíral

o dvouruční meč. Sebastian si všiml obrovského prstenu

s rudým kamenem, který měl rytíř na prstě, a v hlavě

rychle vyčíslil jeho hodnotu.

Posunul se pohledem výš a zrakem se střetl s cizin

covýma očima. Podvědomě udělal krok zpět. V jeho

obličeji bylo něco, co mladému Sebastianovi nahánělo

hrůzu. Nevěděl, jestli to byly oči, černé jako uhlíky,

a nebo obrovská jizva, která vedla cizinci přes celý

obličej. Vypadal jako ďábel.


11

Sebastian přesunul oči na urozencova koně. Ten

vyhlížel jako stvoření noci. Očividně patřil člověku,

který žil v temném neznámu, a jezdec, jemuž kůň patřil,

vypadal téměř, jako by byl jeho přirozenou součástí.

Urozenec byl také štíhlý a svalnatý s velkýma a silnýma

rukama, které by dokázaly snadno někomu zlomit vaz.

Sebastianův žaludek udělal přemet. Podařilo se mu

vrazit do nejnebezpečnějšího člověka, kterého kdy viděl.

„Ten hoch je tvůj panoš, pane?“ zeptal se strážný a ne

ohrabaně se poklonil. Z hlasu mu zaznívala nedůvěra,

ale snažil se ji potlačit. Bylo zřejmé, že by nerad muži

v černém odporoval.

Sebastian se s velkou obavou podíval ďáblovi do očí.

Teď přizná, že v životě Sebastiana neviděl, a strážní

ho odvedou do vězení.

„Ne,“ řekl přesně podle předpokladu a Sebastianovi

klesla ramena. „Ale má se jím stát. Vidím ho dnes

poprvé, měl by se u mě učit,“ dodal naštěstí ďábel

a Sebastian by byl přísahal, že na něj ten temný muž

mrknul.



13

2. kapitola

Strážní nic nenamítali a ponechali Sebastiana s černým mužem jejich osudu. Už z toho bylo patrné, že Sebastianův zachránce má nejspíš velkou moc, když nežádali jiné vysvětlení.

„Nuže... panoši,“ oslovil Sebastiana muž, „odteď

budeš dělat všechno, co ti řeknu, a budeme si náramně

rozumět.“

„Ale já...“

„Nejdřív se však najíme a napijeme, co říkáš?“ usmál

se na něj cizinec a Sebastianův žaludek odpověděl

hlasitým zakručením za něj. „Musíš mít hlad! Jdeme do krčmy.“

„Ano, pane.“

„Jsem Damián z Davosu.“

„Panebože, Ďábel!“ ulítlo Sebastianovi a zrudl. Tak

se přece jen nemýlil, když muže považoval za ďábla.

Každé dítě ve Fragile znalo pověst tohoto rytíře. Byl

královým oblíbencem a vedl si velmi dobře ve všech


14

bitvách, ve kterých pro svého krále riskoval život. Vy

sloužil si za to hojné statky a hraběcí titul.

Od jara toho roku měl hrabě z Davosu plné ruce

práce. Králova sestřenice Izabela Krutá si začala dělat

nároky na trůn a se svými bojovníky přepadala královy

državy bez varování.

A král se opíral právě o Damiána z Davosu, který

ho nikdy ve vyvolaných bitvách nezklamal. Nepřátele

kosil jako obtížný hmyz.

Za deset let své služby králi nenašel přemožitele na

bitevním poli ani v soubojích, na které ho pravidelně

zvali. Byla na něj krátká i Izabela, která najímala vrahy

jenom proto, aby jí statečného rytíře zbavili a uvolnili

jí tak cestu k moci.

Ale Ďábel z Davosu přežíval. Mezi lidmi se začalo

šeptat, že má spolky s ďáblem. A mnozí hovořili o tom,

že všechna pekelná síla je soustředěna v prstenu, který

nosí rytíř na prstě. Ten šperk mu nejen dává sílu, ale

i ho ochraňuje.


15

Sebastian polkl naprázdno a očima znovu sklouzl

na prsten na rytířově prstě. Skutečně vypadal jako vý

robek z pekla. Pověsti nelhaly. Jistě svého pána chrání.

Nebylo přece možné, aby se mu smrt tak dlouho vy

hýbala, tím spíš, že bylo všeobecně známé, že Damián

jde vždycky do největší válečné vřavy.

Sebastian tomu nemohl uvěřit. Ďábel! A on ho má

přímo před očima.

„Ano, říkají mi tak,“ odtušil Damián naprosto lidsky

a pokračoval v cestě do krčmy.

„Pane... počkej,“ pípl Sebastian a trochu se narovnal,

snad v naději, že vedle Damiána nebude vypadat tak

m a lý.

„Copak?“

„Proč vlastně potřebuješ nového panoše?“

„Ten starý je mrtvý. Moji panoši nemívají moc dlou

hou životnost.“

+


„Ten starý je mrtvý. Moji panoši nemají příliš dlou

hou životnost.“


17

3. kapitola

Sebastian od té chvíle nepromluvil ani slovo. V hlavě

měl zmatek. Samozřejmě se potřeboval nasytit, jak

mu rytíř nabízel, ale rozhodně nestál o to nechat se

někde zabít.

Cestou ke krčmě vyhodnocoval svou situaci a těsně

předtím, než s Damiánem do hostince dorazili, dospěl

k názoru, že se s rytířem dosyta nají a při vhodné pří

ležitosti vezme do zaječích.

Na rameni mu v té chvíli přistála Damiánova ruka.

Rytíř stiskl Sebastiana pevně, až chlapec bolestivě vyjekl.

Snad mi nečte myšlenky, napadlo Sebastiana a vy

děšeně se otočil na Damiána.

„Ano, pane?“ Hlas se mu třásl jako listí ve větru.

„Vezmi koně a odveď ho do maštale za hostincem,

pak za mnou přijď dovnitř.“

Sebastian s obavou uchopil otěže černého oře a tro

chu zatáhl. Kůň ho kupodivu bez zaváhání následoval.

Sebastian si hlasitě oddechl a vedl koně svého nového

pána ke stáji.



19

Napadlo ho, že když ho kůň tak dobře poslouchá,

možná by si na něj mohl sednout a ujet z dosahu své

ho ďábelského pána, ale pak si to rozmyslel. Vidina

šťavnaté pečínky mu nedovolila, aby myšlenku na útěk

dotáhl ke skutečnosti.

Ze stájí už dlouho nikdo nevyvážel hnůj, soudě podle

příšerného zápachu, který se linul až ven. Sebastian si

zacpal dvěma prsty nos a nahlédl dovnitř. Mezi slámou

se rojily stovky vypasených černých much, bzučely od

stání ke stání a lezly po hromadách koňských kobli

žek, které se povalovaly všude kolem, třebaže k vidění

tam byli jen tři koně – těžkopádný hnědý tahoun, bílý

valach a rytířský jezdecký kůň, živý energický grošák.

Sebastian se podíval na koně svého pána. Vůbec se

mu nechtělo v tomto odporném prostředí zanechávat

tak vznešené zvíře. Pokrčil rameny a vycouval i s hřeb

cem z maštale.

Odvedl koně zpět před hostinec a přivázal ho k zá

bradlí. Zvedl hlavu, aby si krčmu dobře prohlédl. Na

štítu přede dveřmi byl namalovaný jakýsi starý král

na kolenou.

Sebastian vešel dovnitř a spatřil jídelnu, kde stála

s rukama v bok velmi vysoká ošklivá žena a mračila se.

„Nestůj tam tak, chlapče,“ utrhla se na něj. „Nebo

jsi děvče?“

Sebastian zatajil dech a rozzlobeně sevřel ruce v pěst.

„Ať jsi, co chceš, stojíš mi ve dveřích. Buď pojď do

vnitř, nebo běž ven.“

„Patří ke mně,“ ozvalo se za ženou.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.