načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Úžasné chemické pokusy v kuchyni - Cynthia Light Brown

Úžasné chemické pokusy v kuchyni
-15%
sleva

Kniha: Úžasné chemické pokusy v kuchyni
Autor: Cynthia Light Brown

Chemické pokusy v kuchyni pro děti od devíti let. V knize Úžasné chemické pokusy v kuchyni mohou děti starší 9 let experimentovat s materiály, které najdou doma v kuchyni, a odhalovat při ... (celý popis)
169
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 128
Rozměr: 203 x 254 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Amazing kitchen chemistry projects you can build yourself
Spolupracovali: ilustrace Blair Shedd
překlad Kateřina Komárková
Skupina třídění: Chemie. Mineralogické vědy
Literatura pro děti a mládež (naučná)
Vazba: brožovaná lepená
Novinka týdne: 2015-10
Datum vydání: 25. 2. 2015
Nakladatelské údaje: V Brně, Edika, 2015
ISBN: 9788026606390
EAN: 9788026606390
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Chemické pokusy v kuchyni pro děti od devíti let. V knize Úžasné chemické pokusy v kuchyni mohou děti starší 9 let experimentovat s materiály, které najdou doma v kuchyni, a odhalovat při tom tajemství chemie. Dozví se, co jsou to atomy, molekuly, pevné látky, kapaliny, plyny, polymery, jak vypadá periodická tabulka prvků, a spoustu dalších informací. Výroba gumového slizu, různých dobrot a chemické reakce, které si vyzkouší, jim pomohou ozřejmit důležité chemické pojmy. Použité materiály jsou snadno dostupné a u většiny pokusů je vhodná drobná pomoc dospělé osoby. Úžasné chemické pokusy v kuchyni je zábavný a vzrušující způsob, jak se malí čtenáři mohou dozvědět, co je to chemie, a stát se vědeckými pracovníky doma v kuchyni!

Popis nakladatele

Zábavné experimenty v bezpečí domova V knize Úžasné chemické pokusy v kuchyni mohou děti starší 9 let experimentovat s materiály, které najdou doma v kuchyni, a odhalovat při tom tajemství chemie. Dozví se, co jsou to atomy, molekuly, pevné látky, kapaliny, plyny, polymery, jak vypadá periodická tabulka prvků, a spoustu dalších informací. Výroba gumového slizu, různých dobrot a chemické reakce, které si vyzkouší, jim pomohou ozřejmit důležité chemické pojmy. Použité materiály jsou snadno dostupné a u většiny pokusů je vhodná drobná pomoc dospělé osoby. Úžasné chemické pokusy v kuchyni je zábavný a vzrušující způsob, jak se malí čtenáři mohou dozvědět, co je to chemie, a stát se vědeckými pracovníky doma v kuchyni! Věděli jste, že: - Jedno zrnko cukru obsahuje asi 1 000 000 000 000 000 000 molekul? - Při jediném nádechu vdechnete víc molekul, než kolik je na celé zeměkouli zrnek písku? - Polymer zvaný kevlar je speciální vlákno pětkrát pevnější než ocel a používá se k výrobě ochranné a sportovní výstroje? - Rubidium je tak reaktivní, že se vznítí při kontaktu s vodou, a dokonce i při kontaktu se vzduchem? „CHEMICKÉ POKUSY V KUCHYNI! OD ZÁHADNÉHO SLIZU PO SODOVKOVOU RAKETU PŘINÁŠÍ TATO KNIHA TU NEJVĚTŠÍ ZÁBAVU. NEMŮŽU SE DOČKAT, AŽ SI NĚKTERÉ Z UVEDENÝCH POKUSŮ VYZKOUŠÍM. A MOJE VNOUČATA? TA BUDOU MUSET POČKAT.“ - Roald Hoffmann, nositel Nobelovy ceny za chemii 1981 „JAKMILE SE DĚTI PUSTÍ DO VĚDECKÝCH POKUSŮ, ZJISTÍ, JAK JE VĚDA VE SKUTEČNOSTI ZÁBAVNÁ.“ - Peter Agre, M.D., nositel Nobelovy ceny za chemii 2003 „ŠKODA, ŽE JSEM TUHLE KNÍŽKU NEMĚL! URČITĚ BY PODNÍTILA ZVĚDAVOST MÝCH, NYNÍ UŽ DOSPĚLÝCH, SYNŮ.“ - Stephen S. Bates, Ph.D., vědecký pracovník v Toxic Phytoplankton, Fisheries and Oceans v Kanadě „DÍKY TÉTO KNIZE OBJEVÍ CHEMII ZÁBAVNOU FORMOU CELÁ RODINA. POKUD VÍTE O NĚKOM, KOHO CHEMIE ZAJÍMÁ, TUHLE KNÍŽKU SI PROSTĚ ZAMILUJE.“ - Mike Young, učitel páté třídy na škole v Pittsburghu v Pensylvánii, nositel ocenění Učitel roku, udělovaného Národní vědeckou nadací

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Úžasné chemické pokusy v kuchyni Úžasné chemické pokusy v kuchyni
Brown Cynthia Light
Cena: 195 Kč
Zábavné vědecké pokusy pro děti Zábavné vědecké pokusy pro děti
Heineckeová Liz Lee
Cena: 239 Kč
Ke knize "Úžasné chemické pokusy v kuchyni" doporučujeme také:
Malý vědec -- Experimenty, které můžete provádět i doma Malý vědec
Malý vědec 4 -- Neviditelné zdvihadlo a další experimenty pro děti Malý vědec 4
Malý vědec 3 -- Kaleidoskop a dalších více než 60 experimentů Malý vědec 3
Zábavné experimenty pro děti -- Jednoduché fyzikálně a chemicky zaměřené pokusy pro malé vědce Zábavné experimenty pro děti
Malý vědec 2 -- Kompas z jehly a 60 domácích experimentů Malý vědec 2
Policie Policie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

vězda. Vzduch. Brouk. Mraky. Žhavá láva. Ledovce.

Vy. Každá z těchto věcí má jiný tvar, barvu, teplotu,

povrch a hustotu. Jinak jsou ale zcela stejné. Všechny

jsou utvořeny z relativně málo druhů částic. Právě

uspořádání těchto částic je příčinou odlišností

v našem světě, dokonce i ve vesmíru.

Atomy

a molekuly

Nenechte drobotinu,

aby se tak dřela

Atomy jsou základní stavební prvky

všech věcí. Jsou velmi malé – tak malé,

že je nezahlédnete ani pod mikrosko

pem. Každý atom se skládá z protonů,

neutronů a elektronů. Protony

mají kladný elektrický náboj,

elektrony mají záporný náboj

a neutrony nemají žádný – jsou

neutrální. Protony a neutrony se

shlukují v jádru neboli centru

atomu a elektrony kolem jádra

krouží.

5


Atom: nejmenší částice hmoty, kterou

nelze chemicky rozdělit. Atom je tvořen

z jádra s protony a neutrony obklopeného

mrakem elektronů.

Proton: druh elementární částice

s kladným elektrickým nábojem, nachází se

v jádru každého atomu.

Neutron: částice atomu bez elektrického

náboje, která se nachází v jádru každého

atomu.

Elektron: stabilní, záporně nabitá částice

nacházející se v každém atomu.

Elektrický náboj: základní vlastnost

hmoty. Protony a jádra atomů jsou kladně

nabité, elektrony záporně nabité a neutrony

jsou bez elektrického náboje. Každý

atom má obvykle stejné množství protonů

i elektronů, a proto nemá žádný elektrický

náboj. Jinými slovy, atom je neutrální.

Jádro: centrální část atomu složená

z protonů a neutronů.

Jaderná reakce: proces, kdy se dvě

jádra nebo jaderné částice srazí, aby vznikl

nový produkt odlišný od původních částic.

Zapamatujte si

ÚŽASNÉ CHEMICKÉ POKUSY V KUCHYNI

6

TOHLE JE NEJLEPŠÍ

ZNÁZORNĚNÍ

ATOMU...

...NEBO NENÍ?

Před mnoha lety se lidé domnívali, že elek

trony krouží kolem jádra v přesných kru

zích neboli orbitech. Možná jste takové

obrázky viděli. Nyní již víme, že se elek

trony nepohybují kolem jádra pravidelně,

spíše ho obklopují. Slavný fyzik jménem

Erwin Schrödinger řekl, že je elektron něco

jako „vibrující struna“. Pokud byste vyfo

tili pohyb všech elektronů, vypadalo by to

jako mrak, podobně jako na obrázku dole.

Elektrony vytvářejí něco jako plášť či kru

nýř, který obklopuje jádro. Pokud si jádro

představíte jako včelí úl, potom elek

trony budou včely kroužící kolem

něj.

Jádro drží pohromadě velmi pevně – tak pevně, že

ho dokáže rozdělit jen jaderná reakce. Elektrony

pohromadě tak pevně nedrží, takže je snazší přidat elektron

k atomu nebo ho z něj odebrat. Tyto elektrony nezůstávají

vždy na jednom místě. Mají záporný náboj a jsou přitahovány

ke kladně nabitým protonům.


Proto se často pohybují a přemisťují k protonům v jiných atomech. Díky tomuto

pohybu elektronů se atomy mohou spojovat, aby vytvořily všechny ty odlišné látky ve vašem těle i okolním světě. Právě tím se zabývá chemie.

Prvky

Látku složenou z jednoho typu atomu nazýváme základní prvek. Například ryzí zlato má jen jeden typ atomu. Existuje 92 různých druhů atomů neboli prvků, které se vyskytují přirozeně. Veškerá hmota, od nejmenšího smítka po tu největší hvězdu, je tvořena těmito prvky.

Rozdíl mezi různými druhy prvků spočívá v počtu protonů v atomovém jádře.

Tak třeba atom vodíku má vždy jeden proton. Atom kyslíku má vždy osm protonů a atom zlata 79 protonů.

Kolem roku 440 př. n. l., tedy před více než 2 400 lety, se

řečtí fi lozofové snažili pochopit povahu vesmíru. Příliš

neexperimentovali, spíše si kladli spoustu otázek a diskutovali

o nich. Dva z těchto fi lozofů, muž jménem Demokritos a jeho

učitel Leukippos, se ptali, co by se stalo, kdybyste rozpůlili

kus stříbra, pak rozpůlili tu polovinu a tak pokračovali stále

dál. Domnívali se, že byste nakonec dospěli k nejmenší části

stříbra, kterou by již nešlo rozdělit, a tyto části nazvali atomy. Atom

v řečtině znamená něco, co nejde rozdělit. Tvrdili také, že se tyto atomy neustále

pohybují, a protože k tomu potřebují místo, musí existovat také prázdný prostor neboli

prázdnota. To by šlo. Jenže podle Demokrita a Leukippa byly atomy nekonečně

rozmanité, takže strom se podle nich skládal z něčeho úplně jiného než vzduch.

Nesouhlasili s nimi samozřejmě všichni. Aristoteles byl výjimečný řecký fi lozof, jenž velmi

přispěl k vědeckému poznání, jenže pokud jde o atomy, dopustil se i on několika omylů.

Tvrdil, že budete-li dělit stříbro, nikdy nedojdete konce, takže o existenci nějakých

atomů nemůže být řeč. Spolu s dalšími řeckými fi lozof y přišel s myšlenkou, že se každá

hmota skládá ze čtyř prvků – země, vzduchu, vody a ohně – a se tyto prvky mohou měnit

z jednoho na druhý. Ačkoli se v počtu prvků Aristoteles mýlil, správně se domníval, že je

relativně málo prvků, které se různě kombinují, aby vytvořily veškerou hmotu.

STAŘÍ ŘEKOVÉ

Atomy a molekuly

7


Molekuly

Existuje atom vody? Ne. Atomy se málokdy vyskytují samostatně. Voda je stejně

jako většina věcí tvořená molekulami. Molekuly tvoří vazba dvou a více atomů.

Atomy můžou být stejného druhu, většinou se však jedná o různé druhy atomů.

Vazba, která je drží pohromadě, není něco pevného

jako lepidlo nebo řetěz, i když to tak někdy znázor

ňujeme. Vazba je síla – atomy se tak můžou stále

vrtět či vibrovat, i když jsou svázané. Existují různé

druhy vazeb, všechny však s atomy sdílejí nebo smě

ňují jejich elektrony. Vzpomeňte si, že elektrony rády

cestují, a protože jsou stále v pohybu, nemáme jen

92, ale miliony různých druhů přírodních látek.

Ionty

V každém atomu je stejné množství elektronů i pro

tonů, takže se záporný náboj elektronů a kladný

náboj protonů vzájemně vyrušují. Výsledkem

je neutrální náboj atomu. Neon má 10 protonů

a 10 elektronů. Některé prvky mají tendenci získat

nebo ztratit jeden či více elektronů, ale jako prvek

se nemění.

Při jediném nádechu vdechnete

víc molekul, než kolik na

Zemi existuje zrnek písku.

VĚDĚLI JSTE, ŽE...VĚDĚLI JSTE, ŽE...

Základní prvek: látka, jejíž atomy jsou

všechny stejné. Základní prvky jsou například

zlato, kyslík a uhlík.

Hmota: materiální substance vesmíru, která

má hmotnost, zabírá místo a může se měnit

(přeměňovat) v energii.

Prázdnota: prostor, ve kterém se nenachází

žádná hmota.

Molekula: nejjednodušší stavební jednotka

prvku nebo sloučeniny, skupina vázaných

atomů. Molekuly se mohou rozpadat a utvářet

nové a tomu se říká chemická reakce.

Vazba: přitažlivá síla, která drží pohromadě

atomy, ionty nebo skupiny atomů v molekule

či krystalu.

Iont: atom s nevyváženým počtem protonů

a elektronů. Ionty mají buď kladný, nebo

záporný náboj.

Neon: plyn vydávající oranžovou záři, když

jím prochází elektrický proud. Používá se

v zářivkovém osvětlení.

Zapamatujte si

ÚŽASNÉ CHEMICKÉ POKUSY V KUCHYNI

8


Tak třeba vodík může poměrně snadno přijít o elek

tron. Bude to stále vodík, ale bez elektronu získá kladný

náboj. Když atom ztratí nebo získá elektron a má kladný

nebo záporný náboj, říkáme mu iont.

Chemické vzorce

Kdybyste měli zapsat matematickou rovnici, zřejmě byste nenapsali: „Dvacet osm

plus čtrnáct rovná se čtyřicet dva.“ Trvalo by to moc dlouho a nešlo by to rychle

přečíst. Napsali byste „28 + 14 = 42“. V chemii je to stejné. Chemici neustále píšou

nějaké chemické rovnice, a pokud by měli všechno slovně vypisovat, příliš by je to

zdržovalo. Proto používají symboly, stejně jako to děláme v matematice.

Každý prvek má svůj symbol. To, co obsahuje molekula,

se zapisuje určitým způsobem, kterému říkáme chemický

vzorec. Zahrnuje všechny prvky tvořící molekulu a vpravo

dole u symbolu prvku se píše malá číslice vyjadřující, kolik

atomů daný prvek obsahuje. Například chemický vzorec

vody je H

2

O. Znamená to, že molekulu vody tvoří dva atomy vodíku (H a 2) a jeden

atom kyslíku (O).

Uhlík

Broušené diamanty jsou jiskřivé a krásné. Jsou zároveň nejtvrdším materiálem,

jaký známe. Graβit, který se používá v tužkách, je šedý a bez lesku a tak měkký,

že jím můžete psát. To jsou velké rozdíly, nemyslíte?

Diamant je nejtvrdší

známá přírodní látka.

VĚDĚLI JSTE, ŽE...VĚDĚLI JSTE, ŽE...

Molekuly a atomy jsou tak malé, že si je stěží dokážeme vůbec

představit. Jedno zrnko cukru obsahuje přibližně 1 000 000

000 000 000 000 – tedy trilion – molekul. Jak velký je trilion?

Pokud by každá molekula byla velká jako koruna, zrnko cukru

by bylo široké a dlouhé jako fotbalové hřiště a mince by byly

vyskládány na sobě do výšky 160 000 kilometrů. To by byla asi

polovina vzdálenosti na Měsíc. Představte si, jak velký byste

asi měli zubní kaz, kdybyste tolik cukru snědli!

JAK MALÁ JE MOLEKULA?

Atomy a molekuly

9

k

dný

CUKR!


Kdepak! Diamant a graβit jsou si velmi podobné. Oba tvoří jedna a tatáž látka:

uhlík. A nic víc. Graβit, který je hluboko v zemi, se ve skutečnosti může vlivem

dlouhodobého tlaku přeměnit v diamant.

Tak rozdílné vlastnosti diamantu a graβitu nezpůsobuje to, z čeho jsou vytvo

řeny, ale jak jsou všechny uhlíky spojeny. Pokud byste se mohli scvrknout na

velikost atomu a procházet se uvnitř diamantu a kousku graβitu, viděli byste ten

rozdíl. V diamantech tvoří každý atom uhlíku vazbu se čtyřmi dalšími a vytváří

tak čtyřstěn. Všechny vazby jsou velmi pevné.

Všimněte si tvaru trojhranu, který má čtyřstěn na

obrázku vlevo. Trojhrany jsou velmi pevné.

V graβitu se atomy uhlíku vážou v prstencích po

šesti neboli v šestiúhelnících, které vytvářejí

uhlíkové vrstvy. Tyto vrstvy při

pomínají včelí plást a jsou velmi

pevné, stejně jako diamanty, ale

vazba mezi jednotlivými vrst

vami pevná není a snadno se

přeruší. Když se tak stane, vrstvy

se posunou a oddělí. Když píšete

tužkou, trocha graβitu se oddělí

a vytvoří na papíře stopu. Při

psaní tak na stránce zanecháváte

uhlíkovou stezku.

Jak moc složité mohou být molekuly na bázi uhlíku? Vezměme si třeba hemoglobin,

díky kterému je krev červená. Hemoglobin je obsažený v krvi a nese kyslík z našich

plic do zbylých částí těla. Bez něj bychom nemohli žít. Chemický vzorec hemoglobinu

je C

2954

H

516

N

780

O

806

S

12

Fe

4

. To znamená 2 954 atomů uhlíku (C), 516 atomů vodíku (H),

780 atomů dusíku (N), 806 atomů kyslíku (O), 12 atomů síry (S) a 4 atomy železa (Fe).

To všechno se nachází v každé molekule hemoglobinu a atomy jsou uspořádány velmi

specifi ckým způsobem. To je ale pořádně složitá molekula!

OBŘÍ MOLEKULY

ÚŽASNÉ CHEMICKÉ POKUSY V KUCHYNI

VĚDĚLI JSTE, ŽE...VĚDĚLI JSTE, ŽE...

Nanotrubice je 50 000krát

tenčí než lidský vlas.

MODEL GRAFITU

MODEL

DIAMANTU

10




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist