načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Úvod do studia mezinárodních vztahů – Josef Smolík

Úvod do studia mezinárodních vztahů
-11%
sleva

Elektronická kniha: Úvod do studia mezinárodních vztahů
Autor: Josef Smolík

Jednotlivé kapitoly se věnují výuce mezinárodních vztahů v ČR, klíčovým aktérům světové politiky, teorii mezinárodních vztahů, vývoji mezinárodní politiky od novověku po počátek 21. století, národním zájmům a jejich prosazování, různým ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297 Kč 264
+
-
8,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 229
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Mezinárodní vztahy, světová politika
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5131-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jednotlivé kapitoly se věnují výuce mezinárodních vztahů v ČR, klíčovým aktérům světové politiky, teorii mezinárodních vztahů, vývoji mezinárodní politiky od novověku po počátek 21. století, národním zájmům a jejich prosazování, různým druhům konfliktů, globalizaci a jejímu vlivu na mezinárodní vztahy, problematice mezinárodní politické ekonomie nebo evropskému integračnímu procesu probíhajícímu po 2. světové válce a fungování Evropské unie. Součástí každé kapitoly jsou otázky a přehled doporučené literatury. Výklady vybraných témat a problémů z oblasti mezinárodních vztahů.

Popis nakladatele

Je zřejmé, že mezinárodní vztahy jsou komplikovanou oblastí. Samotné prostředí mezinárodní politiky na začátku 21. století je mnohem dynamičtější, než jak tomu bylo kdykoli v minulosti. Kniha Úvod do studia mezinárodních vztahů vybízí čtenáře k onomu prvnímu pomyslnému krůčku k pochopení této komplikované problematiky. Je určena nejen studentům mezinárodních vztahů či politologie, ale také všem těm, kteří se potřebují rychle zorientovat v daném oboru a chtějí získat základních poznatky o teoriích, problémech a současných diskusích, jež se odehrávají nejen na akademické půdě, ale i ve veřejném diskurzu. Přehledně uvádí základní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, behavioralismus, marxismus), principy zahraniční politiky (národní zájmy, jejich řešení), mapuje význam moci v mezinárodním prostředí, konflikty v mezinárodních vztazích a naznačuje možnosti jejich řešení. Nezapomíná ani na mezinárodní politickou ekonomii, globalizaci, Evropskou unii apod.

Některé informace z oblastí mezinárodních vztahů mohou být také vhodným základem pro humanitární pracovníky, diplomaty, novináře a úředníky. Základní přehled však získají především středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří mají zájem seznámit se s mezinárodními vztahy či vybranými událostmi, které formovaly zejména střední Evropu.

Publikace Josefa Smolíka „Úvod do studia mezinárodních vztahů“ je vhodným studijním podkladem pro výuku této problematiky. Souhrnně pojaté zpracování tématu navíc umožňuje vhled do dané oblasti i zájemcům z řad širší veřejnosti. Autor prezentuje mezinárodní vztahy z relevantní teoretické a analytické perspektivy a pracuje přitom s důležitými zdroji, včetně respektovaných zahraničních prací.

doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.

Text lze doporučit jako velmi hodnotný informační zdroj i pro studium kurzů příbuzných oborů jako evropská studia, politologie, rozvojová studia a další.

Mgr. Eva Taterová, M.A.

Smolíkova kniha je do značné míry derivativní a má kompilační charakter, což autor sám nezastírá. Na druhé straně se jedná o kompilát zdařilý, který je obohacen o doprovodné otázky či o tipy na další rozvoj přehledu v dané oblasti. To z něj dělá zajímavý studijní text, výborně použitelný i pro samostudium.

Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Smolík - další tituly autora:
Kristus a jeho lid -- Praktická eklesiologie Kristus a jeho lid
Úvod do studia mezinárodních vztahů Úvod do studia mezinárodních vztahů
 (e-book)
Krajní pravice a krajní levice v ČR Krajní pravice a krajní levice v ČR
 (e-book)
Subkultury mládeže -- Uvedení do problematiky Subkultury mládeže
Interkulturní psychologie -- Vybrané kapitoly Interkulturní psychologie
 (e-book)
Interkulturní psychologie -- Vybrané kapitoly Interkulturní psychologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MEZINÁRODNÍCH

VZTAHŮ

ÚVOD DO STUDIA

Josef Smolík

Správný student mezinárodních vztahů potřebuje mít znalosti mezinárodních dějin, práva, ekonomiky a  stejně tak i  zahraniční politiky a  mezinárodní politiky. Tato publikace je právě tím prvním krokem na cestě za poznáním mezinárodních vztahů. Je zřejmé, že mezinárodní vztahy jsou komplikovanou oblastí. Samo prostředí mezinárodní politiky na začátku 21. století je mnohem dynamičtější, než jak tomu bylo kdykoli v  minulosti. Kniha Úvod do studia mezinárodních vztahů vybízí čtenáře k onomu prvnímu pomyslnému krůčku k pochopení této komplikované problematiky. Je určena nejen studentům mezinárodních vztahů či politologie, ale také všem těm, kteří se potřebují rychle zorientovat v daném oboru a chtějí získat základních poznatky o teoriích, problémech a současných diskusích, jež se odehrávají nejen na akademické půdě, ale i ve veřejném diskurzu. Přehledně uvádí základní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, behavioralismus, marxismus), principy zahraniční politiky (národní zájmy, jejich řešení), mapuje význam moci v mezinárodním prostředí, konfl ikty v mezinárodních vztazích a naznačuje možnosti jejich řešení. Nezapomíná ani na mezinárodní politickou ekonomii, globalizaci, Evropskou unii apod. Některé informace z oblastí mezinárodních vztahů mohou být také vhodným základem pro humanitární pracovníky, diplomaty, novináře a úředníky. Základní přehled však získají především středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří mají zájem seznámit se s mezinárodními vztahy či vybranými událostmi, jež formovaly zejména střední Evropu. Publikace Josefa Smolíka „Úvod do studia mezinárodních vztahů “ je vhodným studijním podkladem pro výuku této problematiky. Souhrnně pojaté zpracování tématu navíc umožňuje vhled do dané oblasti i  zájemcům z  řad širší veřejnosti. Autor prezentuje mezinárodní vztahy z relevantní teoretické a analytické perspektivy a pracuje přitom s důležitými zdroji, včetně respektovaných zahraničních prací.

doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.

Text lze doporučit jako velmi hodnotný informační zdroj i pro studium kurzů příbuzných oborů jako evropská studia, politologie, rozvojová studia a další.

Mgr. Eva Taterová, M.A.

Smolíkova kniha je do značné míry derivativní a má kompilační charakter, což autor sám nezastírá. Na druhé straně se jedná o kompilát zdařilý, který je obohacen o doprovodné otázky či o tipy na další rozvoj přehledu v dané oblasti. To z něj dělá zajímavý studijní text, výborně použitelný i pro samostudium.

Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D.

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Josef Smolík



MEZINÁRODNÍCH

VZTAHŮ

ÚVOD DO STUDIA

Josef Smolík


Kniha byla zpracována v rámci projektu specifického výzkumu Katedry politologie FSS MU „Volby, politické strany a prosazování zájmů II.“ (kód MUNI/A/0846/2013). PhDr. Josef Smolík, Ph.D. ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5550. publikaci Recenzovali: Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. Mgr. Eva Taterová, M.A. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Vojtěch Kočí Návrh a zpracování obálky Vojtěch Kočí Počet stran 232 Vydání 1., 2014 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-5131-3 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9286-6 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9287-3 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

1. Předmluva 9 2. Uvedení do problematiky oboru, výuka mezinárodních vztahů v ČR,

výzkumná pracoviště a vztah k jiným oborům 13

Zpracování tématu 13

2.1 Bezpečnostní a strategická studia (BSS) 23

2.2 Rozvojová studia 30

Shrnující závěr 32

Doporučená literatura 33

Kontrolní otázky 33

Doporučené aktivity 33 3. Stručná historie mezinárodních vztahů, vývoj systému mezinárodních

vztahů, subjekty mezinárodních vztahů, základní pojmy 35

Zpracování tématu 35

Shrnující závěr 56

Doporučená literatura 57

Kontrolní otázky 57

Doporučené aktivity 57

4. Aktéři světové politiky 59

Zpracování tématu 59

Shrnující závěr 74

Doporučená literatura 75

Kontrolní otázky 75

Doporučené aktivity 75

ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

6

5. Základní teorie mezinárodních vztahů 77

Zpracování tématu 77

5.1 Realismus 79

5.2 Liberalismus 84

5.3 Behavioralismus (scientismus) 88

5.4 Marxismus 91

Shrnující závěr 97

Doporučená literatura 98

Kontrolní otázky 98

Doporučené aktivity 98 6. Velké debaty v rámci mezinárodních vztahů 99

Zpracování tématu 99

Shrnující závěr 103

Doporučená literatura 103

Kontrolní otázky 103

Doporučené aktivity 103

7. Zahraniční politika (národní zájmy a jejich prosazování) 105

Zpracování tématu 105

Shr nující závěr 111

Doporučená literatura 111

Kontrolní otázky 112

Doporučené aktivity 112

8. Moc v mezinárodním prostředí 113

Zpracování tématu 113

8.1 Moc médií a jejich vliv na MV 117

Shrnující závěr 124

Doporučená literatura 124

Kontrolní otázky 124

Doporučené aktivity 125

9. Konflikty v mezinárodních vztazích a jejich řešení 127

Zpracování tématu 127

Shrnující závěr 140

Doporučená literatura 140

Kontrolní otázky 140

Doporučené aktivity 141

Stručná historie mezinárodních vztahů

7

10. Mezinárodní vztahy v průběhu 20. století 143

Zpracování tématu 143 Shrnující závěr 154 Doporučená literatura 154 Kontrolní otázky 155 Doporučené aktivity 155

11. Mezinárodní vztahy na počátku 21. století 157

Zpracování tématu 157 Shrnující závěr 161 Doporučená literatura 161 Kontrolní otázky 161 Doporučené aktivity 162

12. Mezinárodní politická ekonomie 163

Zpracování tématu 163 Shrnující závěr 172 Doporučená literatura 173 Kontrolní otázky 173

13. Mezinárodní vztahy a globalizace 175

Zpracování tématu 175 Shrnující závěr 184 Doporučená literatura 184 Kontrolní otázky 184 Doporučené aktivity 184

14. Evropská unie 185

Zpracování tématu 185 Shrnující závěr 200 Doporučené literatura 200 Kontrolní otázky 201 Doporučené aktivity 201

15. Závěr 203

Resume 205

Seznam použitých zkratek 207

Literatura 211

Věcný rejstřík 223

Jmenný rejstřík 227

1. Předmluva

Základním cílem této knihy je představit čtenářům vybraná témata mezinárodních vztahů (dále jen MV). Tato kniha je určena nejenom studentům MV či politologie, ale i všem těm, kteří se potřebují rychle zorientovat v oboru MV a chtějí získat základní poznatky o teoriích, problémech a současných diskusích, které se odehrávají nejenom v akademické komunitě, ale také ve veřejném diskurzu. Podstatnou složkou jsou i jednotlivé historické události, na jejichž základě docházelo ke změnám v MV. Některé informace z oblastí MV mohou být také vhodným základem pro humanitární pracovníky, diplomaty, novináře či úředníky. Základní přehled však získají především středoškolští a vysokoškolští studenti, kteří mají zájem se seznámit s MV či vybranými událostmi, které formovaly zejména střední Evropu.

Aby byl text přehledným a konzistentním, budou mít jednotlivé kapitoly podobnou strukturu, což by čtenáři mělo usnadnit lepší orientaci v tomto studijním textu. Každá kapitola se tedy skládá z představení tématu, zpracovaného dílčího tématu, shrnujícího závěru, doporučené literatury k dalšímu studiu a kontrolních otázek, které by měly směřovat k ověření studované látky. Na závěr budou doporučeny i rozšiřující texty či filmy.

Kontrolní otázky v závěru kapitol by měly čtenáře upozornit na základní problémy a podstatné informace z jednotlivých kapitol. Stejně tak by měly ověřit získané znalosti a porozumění textu.

Vzhledem k tomu, že problematika MV vyžaduje i základní znalosti odborného vyjadřování, bude v textu užito také vysvětlujících poznámek, které čtenářům blíže vysvětlí některé termíny, souvislosti či kontext. V žádném případě však tyto vysvětlující poznámky nelze vnímat jako slovník základních pojmů oboru MV (k tomu viz Evans, Newham 1998, Novotný 2004, Kulašik a kol. 2002, Kroupa 2010).

V jednotlivých kapitolách bude popsán obor MV, vznik a vývoj této disciplíny, základní pojmy, ale i výuka tohoto oboru v českém prostředí. Představena

ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

10

budou také vybraná výzkumná pracoviště a jednotlivé časopisy, které se primárně věnují problematice MV. Následně bude diskutován vztah oboru MV k jiným disciplínám, reflektovány budou i významné osobnosti (filozofové, historici, politici ad.), jež se v minulosti podílely na utváření tohoto oboru.

Následující kapitola se bude věnovat historii MV a vývoji těchto vztahů, které mají významné důsledky i pro 21. století. Krátce se zmíníme také o základních jednotkách MV, tj. o národních státech a mezinárodních organizacích. Následně budou představeny také základní teorie MV, tj. realismus, liberalismus, scientismus a marxismus (neomarxismus, kritické teorie). Na základě těchto teorií budou představeny i současné debaty v MV, které se týkají vztahů mezi pozitivisty a postpozitivisty, neorealismem a neoliberalismem a mezi příznivci liberálního konstruktivismu a radikálního postpozitivismu.

Další kapitola se bude věnovat zahraniční politice a prosazování národních zájmů. Představeny budou jednotlivé zahraničněpolitické koncepce národních států a strategie, které jsou reálně užívány k prosazování národních zájmů. Popsána bude i moc v MV či moc médií. Následně se bude text věnovat definici konfliktu v MV a strategiím jejich řešení. Následující kapitoly se budou zabývat mezinárodními vztahy v průběhu 20. století a na počátku 21. století. Právě v těchto místech však bude patrné, že z hlediska rozsahu celého textu se jedná především o mozaiku představovaných témat a problémů.

Závěr knihy se zaměří na deskripci vybraných témat mezinárodní politické ekonomie (IPE), na důsledky globalizace v oblasti MV a na problematiku evropské integrace.

Je zřejmé, že MV jsou komplikovanou oblastí. Samotné prostředí mezinárodní politiky na začátku 21. století je mnohem dynamičtější, než jak tomu kdy bylo v minulosti, což je způsobeno mnoha faktory, z nichž lze zmínit například zvýšení komunikace, vzájemné ekonomické propojení států i jednotlivých organizací atp. Oproti předchozímu nazírání na MV lze také registrovat nové aktéry, například nadnárodní korporace, soukromé armády (soukromé bezpečnostní agentury působící v ozbrojených konfliktech), mafie či mezinárodní organizace, které si utváří vztahy s původními jednotkami MV, tj. se státy.

Také vzhledem k rozsahu prezentovaného textu lze konstatovat, že tato stručná monografie nemá ambici suplovat stěžejní monografie oboru či konkrétněji zaměřené studie týkající se jednotlivých témat MV, a proto je nutné jej vnímat jako vybrané kapitoly MV.

Z toho je zřejmé, že tento text čtenářům poskytne pomyslný první krok k pochopení této mnohem komplikovanější problematiky. Lze však doufat, že nezůstane pouze u kroku prvního, ale že tento stručný studijní text

Předmluva

11

u čtenářů vyvolá hlubší zájem o zmíněnou problematiku, která souvisí jak s oborem MV, tak i politologií či regionálním rozvojem.

V závěru budou vysvětleny zkratky užívané v samotném textu, které se většinou vztahují k problematice mezinárodních organizací, smluv, aliancí atp. S některými zkratkami se běžný čtenář setkává na stránkách denního tisku, nicméně některé nejsou běžně užívány či jsou užívány pouze v komunitě odborníků z MV. Tato stručná kniha vychází ve velké míře především z českých autorů, jež v oblasti MV, politologie či historie dlouhodobě publikují, pedagogicky i vědecky působí (jedná se mj. o V. Nálevku, M. Strmisku, Š. Waisovou, P. Pšeju, N. Hynka, P. Druláka, R. Drulákovou, P. Kratochvíla, J. Eichlera, M. Kořana, V. Beneše, M. Mareše, V. Havlíka, P. Fialu, M. Pitrovou, O. Krpce, O. Krejčího, P. Baršu, O. Císaře, P. Suchého, P. Zemana, M. Romancova, B. Plechanovovou, T. Šmída, Z. Kříže, F. Tesaře, ad.). Tato skutečnost svědčí o tom, že obor MV je v České republice již oborem etablovaným, institucionalizovaným a respektovaným. Dalšími zdroji jsou původní texty zahraničních autorů, případně jejich práce přeložené do češtiny v několika posledních letech. Kniha také navazuje na skripta Úvod do studia mezinárodních vztahů: vybraná témata vydaná na FRRMS Mendelovy univerzity.

Nezanedbatelným inspiračním zdrojem také byly diskuse se studenty Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií (dále jen FRRMS) Mendelovy univerzity v kurzu Mezinárodní vztahy a diskuse se studenty oboru Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Závěrem lze konstatovat, že problematika MV skýtá i prostor pro dezinterpretace a názorové (ideologické) střety, které vyplývají ze samotné podstaty popisované problematiky. Také této skutečnosti bychom si měli být vědomi. Problematika MV by měla být studována maximálně objektivně, nicméně s kr itickým nadhledem.

Josef Smolík



13

2. Uvedení do

problematiky oboru,

výuka mezinárodních

vztahů v ČR, výzkumná

pracoviště a vztah

k jiným oborům

Představení tématu

Tato kapitola se zaměří na základní představení oboru MV, na jednotlivá pedagogická i vědecká

pracoviště. Dvě podkapitoly se věnují na dvě dynamicky se rozvíjející oblasti MV, bezpečnostní

studia a rozvojová studia.

v

Zpracování tématu

Správný student mezinárodních vztahů (dále jen MV) potřebuje mít znalosti

mezinárodních dějin, práva, ekonomiky a stejně tak i zahraniční politiky

a mezinárodní politiky (Wilkinson 2007: 1).

Většinou jsou však MV pojímány jako součást politické vědy (politologie)

1

.

Politická věda se jako samostatný obor sociálních věd začíná formovat

1

V češtině se běžně setkáváme se dvěma paralelně používanými výrazy vztahujícími se ke kategorii

politiky. Jsou jimi politologie a politická věda. Tato nejednotnost a neustálenost však není z termino

logického hlediska ničím výjimečným. Nelze ji tedy spojovat s relativně pozdním rozvojem této vědní

disciplíny v českém prostředí. Existuje i ve většině zemí, resp. kulturně jazykových prostředí. Jedním

z ukazatelů této nejednotnosti je jazyk, tedy pojmy, které jednotlivé jazykové a kulturní oblasti používají

(Říchová 2006: 13). Jak upozorňují Berg-Schlosser a Stammen (2000: 14), „politologie“ patří k umělým

slovním výtvorům, které vznikly bez znalosti řeckých zákonů tvorby slov, protože v tom případě by

měl znít „politikologie“. Přesto se používá termín politologie, stejně jako „věda o politice“, případně

politická věda (či politické vědy).


ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

14

přibližně o tři dekády dříve, než vzniklo první pracoviště MV (1919)

2

, a to

v průběhu osmdesátých let 19. století (první samostatná katedra politické

vědy vznikla na Kolumbijské univerzitě v roce 1880). Podle rozlišení UNESCO

z roku 1948 jsou mezinárodní vztahy, vedle politické teorie, vládnutí, politic

kých institucí a stran, skupin a veřejného mínění jednou ze čtyř základních

kategorií, či lépe řečeno oborů politické vědy. Mezinárodní vztahy se pak

podle zmíněné kategorizace UNESCO dále člení na mezinárodní politiku,

mezinárodní organizace a správu (administration) a mezinárodní právo

(Waisová 2009: 17).

Současný vztah mezi politologií a MV bychom mohli popsat jako rov

nocenné partnerství, které zeslabuje či zesiluje v závislosti na tematické

oblasti, přičemž existují témata (např. analýza zahraniční politiky), jež stojí

na rozmezí oborů a nelze je výhradně označit ani jako politologická, ani jako

mezinárodněvztahová (Waisová 2009: 18). V minulosti diskuse probíhaly mezi

těmi, kteří se domnívali, že MV jsou nedílnou součástí politologie, a těmi,

kteří zastávali stanovisko, že oblast MV je autonomní vědou, respektive

průsečíkem věd či vědou interdisciplinární, nezávislou na politologii. Obě

extrémní pozice byly oslabovány od přelomu šedesátých a sedmdesátých let

20. století, kdy se v rámci studia politických vztahů objevily globální statis

tické analýzy, nový institucionalismus, teorie komunikace (K. W. Deutsch),

systémový přístup (D. Easton) a teorie závislosti, jejichž východiska sdílejí

jak MV, tak politická věda (viz Cabadová, Waisová 2007: 385).

Přesná a r espektovaná definice oboru MV neexistuje, stejně jako neexistuje

soubor jednotlivých témat charakteristických pro obor MV.

Slovníková definice MV tvrdí, že oblastí zájmu obecně jsou vztahy a také

věda, která se jimi zabývá. Jedná se tedy o:

„„ „Souhrnný název pro komplex politických, diplomatických, právních,

hospodářských, vojenských, kulturních a dalších vztahů mezi státy

a skupinami, přičemž základními subjekty MV jsou státy

3

, které vytvářejí

různá seskupení a spojenectví. Vedle států hrají v MV určitou roli také

mezinárodní a nadnárodní organizace, a to jak vládního, tak i nevládního

charakteru. Význam mezinárodních organizací stoupá zvláště v posled

2 Mezinárodní vztahy jako vědní obor existují již od roku 1919, kdy byla na University of Wales v Aberest

wythu zřízena první profesura, v českém prostředí se nacházejí ve fázi, kterou nelze označit jinak než jako zárodečnou – případně regionálně zaměřenou (Drulák 2003: 47).

3 Minimalistická definice státu dle Krejčího (1997: 8) tvrdí, že se jedná o instituci organizovaného, suverén

ního a legalizovaného násilí na určitém obývaném území. Sørensen (2005: 17) správně upozorňuje na fakt, že musíme přijmout myšlenku, že základní hodnoty pěstované státem – bezpečnost, svoboda, řád, spravedlnost, bohatství a blahobyt – obsahují jak „mezinárodní“, tak i „vnitrostátní“ aspekty. Žádná z těchto hodnot nemůže být redukována na čistě „mezinárodní“ nebo čistě „vnitrostátní“ záležitost.

Uvedení do problematiky oboru, výuka mezinárodních vztahů v ČR

15

ních desetiletích v souvislosti s pokračující ekonomickou a politickou

integrací států. Mezinárodní vztahy se realizují především ve formě

diplomatických, obchodních a vojenských styků. Jejich rámec vymezuje

zahraniční politika jednotlivých států.

„„ „Název vědní disciplíny, která se věnuje vztahům mezi státy. Je to trans

disciplinární obor, jenž se zabývá uvedenými vztahy z hlediska politolo

gického, právního, historického, ekonomického apod. (Žaloudek 1999:

260, srov. Evans, Newham 1998: 274–275). Za jistý terminologický paradox lze považovat i samotný název oboru, který by se měl dle názvu věnovat vztahům mezi národy. Nicméně se jednalo (a jedná) především (ale nejenom pouze) o vztahy mezi národními státy. Přesto s rozšiřováním agendy do popředí vystupují další jednotky spadající do oblasti MV. Jedná se především o mezinárodní organizace, nevládní organizace, ale i nadnárodní společnosti, jejichž ekonomický vliv je často srovnatelný se samotnými státy.

Dříve tato oblast byla pojímána jako mezinárodní politika. Mezinárodní

politika se zabývala podstatně užší tematickou oblastí než dnešní MV. Jejím cílem bylo studovat zahraniční politiku států a faktory, které na ně působí, jako například diplomacii, propagandu, embargo nebo války. Mezinárodní politiku tedy definujeme jako sumu zahraničních politik a strategií jednot

livých států (Novotný 2010: 158).

Existuje teorie, která mezinárodní politiku chápe jako komplex zahraničních

politik nejen jednotlivých států, ale stále více také nadnárodních organizací a seskupení. Celek mezinárodní politiky je výsledkem složitého vzájemného působení uvedených objektů (Žaloudek 1999: 257).

Obor MV se po staletí zabýval válečnickými a strategickými dovednostmi,

a proto je podstatná i provázanost MV s bezpečnostními a strategickými studiemi. Pro zjednodušení této problematiky lze základní náplň MV rozdělit přibližně do tří poměrně širokých oblastí: (1) mezinárodní politické vztahy, (2) mezinárodní ekonomické vztahy a (3) mezinárodní právo

4

. Mezinárodní

právo je hledáním norem a zvyklostí, které by určovaly a řídily vztahy mezi jednotlivými státy.

4 Mezinárodní právo je součástí MV, jako obor se věnuje právním vztahům vzniklým v důsledku interakcí

subjektů s právně vymezeným vztahem vůči státům (mezinárodní právo veřejné upravuje vzájemné

vztahy samotných států, mezinárodní právo soukromé se týká vzájemných vztahů soukromých subjektů

z různých států). Mezinárodní právo v moderním slova smyslu vzniká v 17. století. Za jeho duchovního

otce je považován nizozemský učenec Hugo Grotius (1583–1645). Grotius v roce 1625 napsal dílo

Tři knihy o právu válečném a mírovém (Drulák 2003: 38, srov. kap. 3).

+


ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

16

Mezinárodní právo se podle kontextu může vztahovat zvlášť, nebo v kom

binaci k některé ze čtyř odlišných oblastí.

1. Pozitivní mezinárodní právo je soubor určitých dohod (smluv, konvencí,

deklarací, protokolů), které státy mezi sebou uzavřely a jimiž jsou na

základě svého souhlasu vázány.

2. Obyčejové mezinárodní právo je nepsaný souhrn zvykového chování

zachovávaný na základě neformálního konsenzu.

3. Principy mezinárodního práva jsou takové obecné principy – jako je

například princip „lidskosti“ ve válečném právu, – jež jsou zachovávány

jako základ obyčejového i pozitivního mezinárodního práva.

4. Teorie mezinárodního práva je doménou skupiny vědců veřejného me

zinárodního práva (jde o obdobu právní vědy v domácím právu). Ačkoli se dnes mezinárodní právo opírá o všeobecný konsenzus národů po celém světě, lze říci, že je produktem západní kulturní zkušenosti a její reflexe (Johnson 2003a: 293–295).

Také lze konstatovat, že agenda MV není zcela statická. To samozřejmě

souvisí s prvky, které spadají do agendy MV. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o postupném rozšiřování pojetí MV od úzkého, tradičně státocentrického pojetí MV jako diplomaticko-strategických vztahů států, směrem k inkluzivnímu, širokému pojetí, jež zahrnuje přeshraniční transakce jakéhokoliv druhu a kde státy již nejsou jedinými aktéry. Původně se tedy MV, jak již výraz „mezinárodní“ napovídá, omezovaly na vztahy mezi státy, primárně pak vztahy diplomatické, vojenské a strategické (Druláková, Dubský, Knotková, Trávníčková 2008: 7).

V rámci širší definice MV se již nesledují pouze diplomaticko-strategické

vztahy mezi státy, ale veškeré, zejména společenské vztahy mezi jednotlivými aktéry, tj. vztahy vojenské, politické, hospodářské, sociální, kulturní, ekologické, vědecké atd. (Druláková, Dubský, Knotková, Trávníčková 2008: 7).

Jak tvrdí Hollis a Smith (2000: 27), MV se jako svébytný obor vynořily

v d ůsledku první světové války. V předchozích staletích MV porůznu spadaly do sféry působnosti práva, filozofie, historie a jiných disciplín, z nichž každá měla svůj specifický pohled na svět. Odkaz těchto počátků přetrvává; a tak nikdy nedošlo ke shodě v takových věcech, jako je povaha mezinárodních záležitostí, správná metoda jejich studia či rozsah prvků, anebo které teorie, jež se mezinárodními záležitostmi zabývají, se musejí brát v úvahu. MV zahájily svou existenci (a mnozí by řekli, že takové jsou stále) spíše jako obor interdisciplinární než jako samostatná vědní disciplína. Waisová (2009: 19) upozorňuje také na procesy demokratizace a zprůhlednění tvorby mezinárodní i zahraniční politiky. Ke „zlidštění“ mezinárodní a zahraniční

Uvedení do problematiky oboru, výuka mezinárodních vztahů v ČR

17

politiky a zvýšení zájmu o tyto oblasti přispěl velkou měrou také rozvoj komunikačních prostředků a médií a růst gramotnosti.

Obor MV lze považovat za propojený a čerpající z jiných oborů či vědních disciplín (např. politologie, bezpečností studia, právo, psychologie, sociologie, filozofie, historie, demografie atp.) a rovněž obsahují i některé subdisciplíny jako zahraničněpolitická analýza (foreign policy analysis), výzkum problematiky míru (peace research), strategická studia, studia konfliktu, geopolitika a celá řada dalších (k tomu srov. Waisová 2009, Eichler 2006a, Drulák 2003, 2011 ad.). Velmi rozsáhlým a především významným podoborem je také mezinárodní politická ekonomie (international political economy, IPE, blíže viz kapitola 12).

V současné době jsou jako podobory MV akceptovány například diplomatická studia, environmentální studia, feministická a genderová studia, analýza zahraniční politiky, (globální) rozvojová studia, lidská práva, mezinárodní právo, mezinárodní organizace, mezinárodní politická ekonomie, (mezinárodní) bezpečnostní studia, mírová studia a řešení konfliktů či mezinárodní politická sociologie (viz Waisová 2009: 17–18, Cabadová, Waisová 2007: 389). V souvislosti se zaměřením trendů v rámci MV budou v kapitolách 2.1 a 2.2 popsány samostatně dva výrazné podobory, tj. bezpečnostní a strategická studia a r ozvojová studia.

Mezi nejvlivnější autory oboru MV patří John Vincent, Kenneth Waltz (nejcitovanější autor vůbec), Robert O. Keohane, Robert Gilpin, Bertrand Badie, John G. Ruggie, Hayward Alker, Nicholas G. Onuf, Alexander Wendt, Jean B. Elshtainová, R. B. J. Walker, James Der Derian (blíže viz Neumann, Waever 2005). K významným zahraničním pracovištím patří například:

Mezinárodní institut pro výzkum míru (The International Peace Research Insitute in Oslo; PRIO), který vydává Journal of Peace Research. V roce 1964 vznikla v nizozemském Groningenu Mezinárodní asociace pro výzkum míru (International Peace Research Association). V roce 1966 byl ve Švédsku založen Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institut; SIPRI). SIPRI se stává jedním z prvních výzkumných ústavů, které vytvářejí komplexní soubory a přístupné databáze dat o mezinárodních konfliktech, jejich příčinách, zbrojení a odzbrojení, národních bezpečnostních politikách atd. Tyto výzkumy pak publikuje v ro

čence Yearbook of World Armaments and Disarmament (Waisová 2009:

47, srov. Eichler 2006a).


ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

18

Jako další významná pracoviště lze uvést například International Institute

for Strategic Studies (IISS), Copenhagen Peace Research Institute

5

(COPRI),

Gosudarstvennyj Institut meždunarodnych otnošenij (GIMO) v Moskvě, Institut Francois des Relations Internationales (IFRI) v Paříži, Hesenská nadace pro výzkum míru a konfliktů (HSFK) atp. (srov. Eichler 2006a, Waisová 2003, 2009).

Jak se vyvíjel obor MV v Československu a jaký je stav této vědní disciplíny

v České republice (ČR)?

V Československu se obor mezinárodních vztahů rozvíjel od počátku

meziválečného období. Tento vývoj (podobně jako vývoj dalších sociálních a humanitních věd) byl však na několik desetiletí narušen komunistickou nadvládou a sovětskou politikou. Vývoj oboru MV tak můžeme, v souladu s p olitickým vývojem našeho státu, rozdělit do několika jasně časově vymezených období (viz Drulák 2002):

„„ „období meziválečného Československa (1918–1938/1939);

„„ „krátké období po druhé světové válce (1945–1948);

„„ „stalinistické období (1948 – druhá polovina padesátých let 20. století);

„„ „reformní období (konec padesátých let – konec šedesátých let);

„„ „normalizace a stagnace (sedmdesátá a osmdesátá léta);

„„ „období rozvoje disciplíny po roce 1989 (Waisová 2009: 52, srov. Drulák

2002).

Krátce po osvobození v roce 1945 vzniká Vysoká škola politická a sociální, ta byla zrušena po únoru 1948. Ve školním roce 1949/1950 vznikla pod kádrovým dohledem ÚV KSČ Vysoká škola politických a hospodářských věd (VŠPHV). Výsledky příležitostných výzkumných projektů v té době byly hodnoceny pouze z hlediska jejich politického významu v kontextu studené války, tj. především jako bezprostředně využitelné příspěvky k boji se západním imperialismem (blíže viz Drulák 2002: 44).

Významným milníkem byl rok 1957, kdy byl založen Ústav pro mezinárodní

politiku a e konomii (ÚMPE) jako výzkumný ústav ministerstva zahraničních věcí. Podobné ústavy začaly vznikat i v dalších zemích východního bloku a MV se začaly prosazovat jako autonomní obor. V rámci ÚMPE vzniklo první vědecké pracoviště, které se věnovalo otázkám mezinárodní politiky a ekonomie. Výzkum MV v Československu byl však na přelomu padesátých

5 Ačkoliv byla činnost COPRI ukončena v prosinci roku 2002, poskytují stránky COPRI cenné informace

ve formě working papers, které tematicky pokrývají různé oblasti MV – teorie MV, areálová studia,

bezpečnostní studia atp. (Waisová 2009: 229).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.