načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Úvod do psychologie -- 2., přepracované a doplněné vydání – Zdeněk Helus

Úvod do psychologie -- 2., přepracované a doplněné vydání

Elektronická kniha: Úvod do psychologie
Autor: Zdeněk Helus
Podnázev: 2., přepracované a doplněné vydání

Učebnice klade důraz na charakteristiku základních psychických jevů, procesů a činností, díky kterým se člověk ve světě, ve společnosti i v sobě samém orientuje, zvládá nároky na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 310
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., přepracované a doplněné vydání
Skupina třídění: Psychologie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4675-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice klade důraz na charakteristiku základních psychických jevů, procesů a činností, díky kterým se člověk ve světě, ve společnosti i v sobě samém orientuje, zvládá nároky na něho kladené a usiluje dát svému životu směr a smysl. Klíčové kapitoly jsou věnovány tématům osobnosti, její vnitřní skladby, jejího začlenění do mezilidských vztahů i života společnosti, fázím jejího vývoje. Jsou analyzovány problémy narušeného vývoje a formulovány principy, jejichž respektování napomáhá vývoji osobnosti zdravé a bohatě se rozvíjející. Načrtnuty jsou také počátky vědecké psychologie a základní směřování moderní psychologie.

Popis nakladatele

Úspěšná publikace renomovaného odborníka a vysokoškolského pedagoga vychází ve druhém vydání a přináší aktualizované základní poznatky o vědecké psychologii, které by měly tvořit nezbytný znalostní fundament každého zájemce o studium tohoto oboru.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdeněk Helus - další tituly autora:
Psychologie Psychologie
Sociální psychologie pro pedagogy -- 2., přepracované a doplněné vydání Sociální psychologie pro pedagogy
 (e-book)
Sociální psychologie pro pedagogy -- 2., přepracované a doplněné vydání Sociální psychologie pro pedagogy
 (e-book)
Úvod do psychologie -- Učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ Úvod do psychologie
Úvod do psychologie -- 2., přepracované a doplněné vydání Úvod do psychologie
 
K elektronické knize "Úvod do psychologie -- 2., přepracované a doplněné vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Vývojová psychologie Vývojová psychologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Zdeněk Helus

ÚVOD

DO PSYCHOLOGIE

2., PŘEPRACOVANÉ

A DOPLNĚNÉ VYDÁNÍ

y vývoj vědecké psychologie

y základní duševní jevy

y osobnost

y uvedení do sociální a vývojové psychologie



Zdeněk Helus

ÚVOD

DO PSYCHOLOGIE

2., PŘEPRACOVANÉ

A DOPLNĚNÉ VYDÁNÍ

y vývoj vědecké psychologie

y základní duševní jevy

y osobnost

y uvedení do sociální a vývojové psychologie


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. prof. PhDr. Zdeněk Helus, Dr.Sc. ÚVOD DO PSYCHOLOGIE 2., přepracované a doplněné vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6877. publikaci Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Milan Vokál Zpracování obálky Antonín Plicka Foto a obrazový materiál archiv autora Počet stran 312 Vydání 1., 2018 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a. s., 2018 Cover Illustration © Depositphotos/lightsource ISBN 978-80-247-2985-5 (ePub) ISBN 978-80-247-2990-9 (pdf ) ISBN 978-80-247-4675-3 (print)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah Předmluva ke druhému vydání 13

ČÁST PRVNÍ

K ROZLIŠENÍ PSYCHOLOGIE LAICKÉ A ODBORNÉ,

ROZVÍJENÉ NA VĚDECKÉM ZÁKLADĚ

1. Čtyři znaky odborné, vědecky fundované psychologie 18

1.1 Znak prvý: Poznatky, terminologie, teorie 18

1.2 Znak druhý: Spolehlivé metody, metodické postupy a strategie 21

1.3 Znak třetí: Psychologie je rozvíjena ve vědeckých centrech, aplikačních

institucích 23

1.4 Znak čtvrtý: Utváření vztahů k jiným vědním disciplínám 24 2. Členění psychologie – psychologické disciplíny 25 Stručná rekapitulace první části 27 Náměty k promýšlení a cvičení 27 Základní doporučená literatura 28 Literatura k dalšímu studiu 28

ČÁST DRUHÁ

VĚDECKÁ PSYCHOLOGIE: OD PŘEDCHŮDCŮ K JEJÍMU ZRODU

1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 31

1.1 Zastavení prvé – důraz na duši 31

1.2 Zastavení druhé – důraz na mysl, vědomí 32

1.3 Zastavení třetí – důraz na reagování 33

1.4 Zastavení čtvrté – zkoumání vztahu mezi psychickými jevy a mozkem 34

1.5 Zastavení páté – člověk jako příslušník národa či pohlcený davem 35 2. Zrod vědecké psychologie: Čtyři vybrané události jejího počátku 37

2.1 Založení první laboratoře 37

2.2 Vydání velkého syntetického díla 39 ——— 6 —————————————————

2.3 Klinická bádání, psychoterapeutická pomoc 42

2.4 První testování 48 Stručná rekapitulace druhé části 52 Náměty k promýšlení a cvičení 53 Základní doporučená literatura 53 Literatura k dalšímu studiu 53

ČÁST TŘETÍ

SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE: OBLASTI JEJÍHO VYMEZOVÁNÍ

1. Psychologie: Věda o psychice, o vědomém a nevědomém prožívání 57

1.1 Čtyři výchozí poznatky 57

1.2 Vědomí 60

1.2.1 Dvě základní charakteristiky vědomí 61

1.2.2 Změněné stavy vědomí 63

1.3 Vědomí v akci – pozornost 64

1.4 Vědomí a nevědomí 66

1.5 K výzkumům souvisejícím s nevědomím 68

1.5.1 Podprahové vnímání 68

1.6 Spánek a sen 70

1.6.1 Stadia spánku 71

1.6.2 Sen 73

2. Psychologie: Věda o chování 75 3. Psychologie: Prožívání, chování a neurohumorální systém 78

3.1 K výzkumům psychických korelátů mozkových hemisfér 80

3.2 Nervová soustava, endokrinní systém a psychika 82

3.3 Mozek ve vývoji, plasticita mozku a psychika 83 4. Psychologie: Prožívání, chování a sociokulturní systém 85

4.1 K vymezení pojmu kultura 86

4.2 Přínosy terénních kulturně antropologických výzkumů 88

4.3 Dimenze charakterizující kulturu – jejich psychické koreláty 90 Stručná rekapitulace třetí části 93 Náměty k promýšlení a cvičení 94 Základní doporučená literatura 94 Literatura k dalšímu studiu 94

————————————————— 7 ———

Obsah

ČÁST ČTVRTÁ

POHLED NA ZÁKLADNÍ DUŠEVNÍ JEVY:

ÚVOD DO OBECNÉ PSYCHOLOGIE

1. Vnímání 97

1.1 Od počitku ke vjemu 97 1.2 Smyslové modality 98

1.2.1 K rozlišování druhů receptorů 98

1.2.2 Prahy vnímání 100 1.3 Organizace vjemového pole 101

2. Operování s primárními obsahy mysli:

Představy a fantazie 106 2.1 K paměťové představivosti 106 2.2 K podobám a významu fantazijní představivosti 107

3. Myšlení 109

3.1 Druhy myšlení 109 3.2 Myšlení a jazyk 110 3.3 Pojmy – pojmotvorba 112 3.4 K vývoji myšlení 114

3.4.1 Piagetova koncepce čtyř stadií vývoje myšlení u dětí 114

3.4.2 Vygotského koncepce činitelů rozvoje myšlení 117

3.4.3 Škola a vedení žáků k rozvoji myšlení 118

4. Emoce/city 120

4.1 Důležité znaky emocí/citů 120

4.1.1 Prožívání emocí/citů 120

4.1.2 Fyziologické koreláty emocí 121

4.1.3 Výrazy/exprese emocí 122

4.1.4 Šíření emocí 123

4.1.5 Regulace emocí 123 4.2 Ke druhům emocí 123

4.2.1 K tématu základních emocí 124

4.2.2 Vyšší, respektive sociální emoce 124 4.3 Aktuální téma: Emoční inteligence 126

5. Motivace 128

5.1 Motiv a jeho skladba: Potřeby a incentivy 128 5.2 K analýze potřeb 129 5.3 Aktuální téma: Výkonová motivace 133

——— 8 —————————————————

6. Učení: Základní činnost adaptace a rozvoje osobnosti 135

6.1 Paměť – předpoklad učení 136

6.1.1 Paměť jako proces – jeho tři fáze 138

6.1.2 K druhům paměti 139 6.2 K psychofyziologickým základům paměti a učení 140 6.3 Čtyři základní druhy učení 141

6.3.1 Učení signálům (podmiňováním) 142

6.3.2 Učení operantní (instrumentální) 142

6.3.3 Učení nápodobou (imitací) 143

6.3.4 Učení vhledem 144 6.4 Učení disfunkční 145 6.5 Specifika lidského učení 146 6.6 Usilování o způsoby efektivního učení 148

Stručná rekapitulace čtvrté části 150

Náměty k promýšlení a cvičení 150

Základní doporučená literatura 151

Literatura k dalšímu studiu 151

Č Á S T PÁTÁ

OSOBNOST

1. „Já“ a sebepojetí 155

1.1 Sebepojetí a jeho aktualizace 156 1.2 K obsahové orientaci sebepojetí 158 1.3 Sebepojetí a autoregulace osobnosti 160

2. Pohled na vlastnosti osobnosti: Čtveřice základních vlastností 162

2.1 Schopnosti 163

2.1.1 Inteligence 164

2.1.2 Mezníky v pojetí inteligence 164 2.2 Temperament 168

2.2.1 Temperament jako vrozená vlastnost 168

2.2.2 Temperamentové dimenze 170 2.3 Charakter 171 2.4 Odolnost 173

2.4.1 Zátěž a stres 173

2.4.2 Posttraumatická stresová porucha 175

2.4.3 K choroboplodným dopadům stresu 176

2.4.4 Typy osobnosti a stres 177

————————————————— 9 ———

Obsah

2.4.5 Vulnerabilní versus resilientní vlastnosti osobnosti 177

2.4.6 Odolná – sebeozdravná osobnost 179 3. Pohled na vlastnosti osobnosti: Velká pětka – „big five“ 181 Stručná rekapitulace páté části 184 Náměty k promýšlení a cvičení 184 Základní doporučená literatura 185 Literatura k dalšímu studiu 185

ČÁST ŠESTÁ

ČLOVĚK MEZI LIDMI: UVEDENÍ DO SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

1. Mezilidské vztahy: Jejich význam a pojetí 190

1.1 Základní druhy mezilidských vztahů 190

1.1.1 Vztahy osobní blízkosti versus vztahy výkonově funkční 191

1.1.2 Vztahy zvnitřněné versus distancované 192

1.1.3 Vztahy zprostředkované 193

1.1.4 Vztahy posilující (aktivizující) versus oslabující (dezaktivizující) 194

1.2 K činitelům ovlivňujícím mezilidské vztahy 195

1.2.1 Vytváření dojmu – efekt primárnosti 195

1.2.2 Interaktivní posilování výchozího dojmu – efekt očekávání 197

1.2.3 Atribuční tendence: Základní atribuční chyba 201

1.2.4 Atribuční tendence: Aktivizující versus dezaktivizující atribuce 202 2. Sociální začlenění – problematika sociálních skupin 205

2.1 Hlavní znaky malé sociální skupiny 207

2.2 Pohled na druhy malých sociálních skupin 208

2.3 Jedinec ve skupině  209

2.3.1 Transformace individua v člena skupiny 209

2.3.2 Osobnost a role 210

2.4 Vedení skupiny 213

2.4.1 Styly vedení – řízení skupiny 213

2.4.2 K osobnosti efektivně řídícího vůdce –vedoucího 214

2.5 K uplatňování vlivu skupiny 215

2.5.1 K tématu konformity 216

2.5.2 K tématu poslušnosti 218

2.5.3 K tématu předsudků 220

——— 10 —————————————————

3. Sociální interakce a komunikace 224

3.1 Základní podoby a dimenze komunikace 225 3.2 Druhy komunikace 226

3.2.1 Verbální komunikace 226

3.2.2 Paraverbální komunikace 227

3.2.3 Neverbální komunikace 227

3.2.4 Metakomunikace 231 3.3 Komunikace zdravá – funkční oproti komunikaci nezdravé –

disfunkční 231

4. Antisociální a prosociální jednání: Příklad agresivity versus altruismu

a lidskosti 234 4.1 Agresivita jako příklad antisociálního jednání 235

4.1.1 K formám agresivity 235

4.1.2 K příčinám agresivity 236 4.2 Prosociální chování – altruismus 238 4.3 Prosociální chování – lidskost 241

Stručná rekapitulace šesté části 242

Náměty k promýšlení a cvičení 243

Základní doporučená literatura 244

Literatura k dalšímu studiu 244

ČÁST SEDMÁ

ČLOVĚK VE VÝVOJI: UVEDENÍ DO ZÁKLADŮ

VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE

1. Vývoj – souvislost s věkem 247

2. Pět základních úrovní vývoje 248

2.1 Vývoj jako zrání 248 2.2 Vývoj jako učení 249 2.3 Vývoj jako socializace 250

2.3.1 Fáze celoživotní socializace 251

2.3.2 Socializace funkční a disfunkční 252 2.4 Vývoj jako edukace 254

2.4.1 Edukace jako výchova 255

2.4.2 Edukace jako vzdělávání 257 2.5 Vývoj jako sebeutváření jedince 258

————————————————— 11 ———

Obsah

3. P olarity charakterizující vývoj 259

3.1 K ontinuita versus diskontinuita ve vývoji 259

3.2 Vzes tupné – evoluční versus sestupné – involuční směřování vývoje 261

3.3 V ývojová normalita versus odchylky od ní 263

4. V ývojové epochy a období 266

4.1 P renatální věk 267

4.2 V ývojová epocha dětství 268

4.2.1 O bdobí novorozenecké a kojenecké 269

4.2.2 O bdobí batolecí 273

4.2.3 O bdobí předškolní 274

4.2.4 O bdobí raného školního věku 279

4.3 E pocha dospívání 281

4.3.1 P ubescence 281

4.3.2 A dolescence 284

4.4 D ospělost 288

4.4.1 R aná dospělost 288

4.4.2 S třední a vrcholná dospělost 289

4.4.3 O bdobí pokročilé dospělosti 291

4.5 S táří 292

4.5.1 S táří rané versus stáří pokročilé 293

4.5.2 P ozitiva stáří – způsoby, jak čelit negativům stárnutí 293

295

295

296

296

297

302

Stručná rekapitulace sedmé části

Náměty k promýšlení a cvičení

Základní doporučená literatura

Literatura k dalšímu studiu

Literatura

Rejstřík věcný

Rejstřík jmenný 309

————————————————— 13 ———

Předmluva ke druhému vydání

Předmluva ke druhému vydání Skutečnost, že tato učebnice vychází ve druhém vydání, dosvědčuje, že plnila svůj účel. Byla studována, mnohým napomohla solidně se orientovat v základech vědecké psychologie i v možnostech jejího využívání; případně se stala užitečným východiskem pro další pronikání do oboru, který sehrává stále důležitější roli v širokém spektru studijních, profesních i běžných životních situací.

Charakteristiky cíle a pojetí učebnice, tak jak byly formulovány před sedmi léty, kdy učebnice vycházela poprvé, zůstávají v platnosti. Cílem je poskytnout výchozí, základní orientaci v psychologii těm, kdo se jí dosud nezabývali, anebo těm, kteří mají pocit, že své dřívější seznámení s ní potřebují oživit, nově uspořádat, založit na pevnějších základech. Mám na mysli jednak studenty středních škol, kteří mají předmět psychologie ve svém studijním plánu, samostatně nebo v rámci základů společenských věd; ale také ty, kteří v rámci pokračujícího vysokoškolského studia nebo celoživotního vzdělávání stojí před úkolem absolvovat úvod do psychologie na vyšší úrovni – na úrovni zevrubnějšího promýšlení a tvořivého aktualizování získaných poznatků. A konečně, kniha by měla uspokojit zvídavost těch, kteří si z čistě osobního zájmu chtějí ujasnit, co to psychologie je, na jakých základech je vybudována, k čemu je dobrá. Autor vynaložil úsilí nejen poskytnout ty nejdůležitější informace, ale také nabídnout zajímavou, inspirující četbu. Dbal, aby nezbytné teoretické pasáže byly skloubeny s vhodnými příklady, a to jak z konkrétních výzkumů, ilustrujících, jak psychologie dospívá ke svým poznatkům, tak i z reálného života. Nemělo by uniknout, že psychologie je pomocnicí lidí v jejich rozhodování, překonávání náročných situací, řešení zapeklitých problémů, hledání cest smysluplného a zdravého života.

Ani struktura díla se zásadně nemění. Nově bylo jako samostatná část vyděleno úvodní pojednání o laické versus odborné, na vědeckých základech budované psychologii. Čtenář/student si má uvědomit, že psychologizování patří neodlučitelně k životu; nastupuje vždy, když uvažujeme o druhých lidech či o sobě samotných, když se v nich či v sobě chceme vyznat a rozhodnout se, jak si nadále počínat. Tato obecně praktikovaná psychologie, figurující pod označením psychologie laická, má ovšem své meze. Mnohdy je nezbytné, aby přišla ke slovu psychologie odborná, vědecky fundovaná, opřená o důkazy a podloženě argumentující. Těžiště knihy je pak ve výkladu vzniku a podob této vědecké psychologie a v uvedení do jejích základních disciplín. A sice do psychologie obecné, psychologie osobnosti, psychologie sociální a vývojové. Porozumění člověku v různých životních situacích, při řešení celé řady těžkostí a problémů, se bez nich neobejde. ——— 14 —————————————————

Sedm let, které uplynuly od vydání prvního, ovšem přinesly ledacos nového, co bylo třeba zohlednit. A také se stalo žádoucím využít poznatků, které z dosavadního používání učebnice vyplynuly. Krátce řečeno, nové vydání se stalo výzvou mnohé doplnit a vylepšit. A o to jsem se jako autor pokusil. Nejde o dílo podstatně nové, ale – doufám – v několika ohledech inovované, snad i lepší. Změny jsou také v aktualizaci pramenů, na které odkazuji; v uvádění poznatků prokazujících, že psychologie je vědou, která se vyvíjí a jejíž potřebnost narůstá; ve zvýšení důrazu na to, jak psychologie ke svým poznatkům dospívá a jak jich lze využívat.

Autorovi nezbývá než popřát všem, kteří se odhodlají k četbě, respektive studiu této knihy, aby v ní nenacházeli jenom soubor poznatků, z nichž budou eventuálně zkoušeni; ale také, a především aby v ní nacházeli vědění, inspirující na cestě životem, pomáhající vyznat se v sobě samotném, v druhém člověku, na kterém nám záleží, v lidech kolem nás. Tak, abychom si byli vzájemným obohacením.

Zdeněk Helus


ČÁST PRVNÍ

K rozlišení psychologie

laické a odborné, rozvíjené

na vědeckém základě

+


——— 16 ————————————————— Uvedení do tématu Je nesporné, že každý z nás je svého druhu psychologem, má své psychologické zkušenosti.

1

To znamená, že se zajímá o lidi kolem sebe, chce znát jejich vlastnosti, chce vědět, proč se chovají tak, jak se chovají, co zamýšlejí, na co stačí, jak prožívají určité události, v čem je na ně spolehnutí. V podobném duchu je každý z nás psychologem i vůči sobě samému: Chci se sám v sobě vyznat a řídit své jednání tak, abych dosáhl cílů, na kterých mně záleží. Klást si psychologické otázky a hledat na ně odpověď je běžnou nevyhnutelností. V tomto případě ovšem nejde o psychologii odbornou, ale o psychologii laickou.

Příklad 1

Ukázka běžných životních situací, kdy jsme chtě nechtě laickými psychology

Laickým psychologem je dívka, která se vážně zamilovala a přemýšlí, zdali její chlapec je ten

pravý; klade si otázky, zdali za tím, jak se k ní chová, je opravdu hluboký a trvalý cit.

Když muže opustila partnerka, na které mu záleželo, tak pravděpodobně laicky psychologi

zuje. Vyjasňuje si, proč se tak stalo: „Co na mé a co na její straně vedlo k tomuto konci a v čem

bych se měl změnit, abych v budoucnu podobným selháním předešel?“

Laicky psychologizují rodiče, když zvažují, zda dát dítě na gymnázium, či nikoliv, a kladou

si otázky po jeho schopnostech, vytrvalosti a píli.

Podobně je tomu, když vedoucí obchodu přijímá nového prodavače a snaží se ze vstupní

ho jednání s ním vyvodit, je-li poctivý, bude-li se na něj moci spolehnout, dokáže-li dělat na

zákazníky dobrý dojem.

Taktéž provádím laické psychologické sebezpytování, když mne přátelé pozvou na horskou

túru a já si musím vyjasnit, zda takovou zátěž fyzicky i psychicky vydržím, zdali mne nepřemůže

závrať z výšky, zdali mne vůbec něco takového baví a zda lidé, kteří se takto zaměřují, jsou pro

mne těmi pravými. Laická psychologie může být provozována velmi nešťastně. Známe případy, kdy se někdo v druhých lidech či v sobě samotném opakovaně mýlí, někdy s tragickými důsledky. Známe ale i případy, kdy je laická psychologie praktikována s kromobyčejnou zdatností. Často se v televizi a tisku dovídáme o podvodních, kteří dokážou až s neuvěřitelnou obratností získávat důvěru lidí, aby je okradli, zneužili. Jsou známy bezpočetné historky o sňatkových podvodních, kteří vědí, jak jít na opuštěné ženy a „omotat si je kolem prstu“. Ale jsou známy i opačné, pozitivní případy, kdy nám někdo, aniž by se psychologií jakkoliv zabýval, dokáže vdechnout sebedůvěru až tak, že zvládneme věci, na které bychom si jinak netroufali; kdy nám někdo dokáže vnést do duše klid, pozvednout naši mysl, když jsme v krizi. Máme radost, že jsme se setkali s dobrým laickým psychologem! 1

K tématu například Kern, H., Mehl, C. a další (2006); Říčan, P. (2006); Vágnerová, M. (2007).

Viz Literatura k dalšímu studiu.


————————————————— 17 ———

K rozlišení psychologie laické a odborné, rozvíjené na vědeckém základě

Zvláštním případem laické psychologie je takzvaná psychologie narativní, založená na vyprávění. Setkáváme se s  ní v  románech, divadelních hrách, memoárové literatuře, filmech, v rozhovorech o životních osudech. Je nedocenitelným zdrojem inspirací. Geniálními, klasickými představiteli narativní psychologie jsou například Dostojevský, Strindberg, Proust, Kafka, Čapek... Shakespeare nás třeba ve svém Othellovi uvádí do zrodu posedlosti žárlivostí a bezmocnosti určitého jedince jí čelit. Jeho lady Macbeth je geniálním vystižením posedlosti vládnout nad druhými, realizovat za každou cenu svou touhu po neomezené moci. Narativní psychologizování ale prostupuje i takzvaný lehčí žánr, jmenovitě detektivky: Jádrem je vyprávění objasňující motiv zločinu.

Již bylo řečeno, že laická psychologie není ušetřena vážných omylů, třeba i s neblahými důsledky. Cesty psychologického poznání a jednání je třeba postavit na pevnější základy, než jakých je schopna laická psychologie, vesměs založená na intuici, osobních zkušenostech, pocitech a dojmech... Ani narativní psychologie nemá za cíl podat ucelený systém psychologického poznání, o který bychom se mohli opřít. Ale život v současné společnosti si naléhavě žádá rozvinuté, argumentované, hodnověrné poznatky, na které se lze spolehnout mnohem více než na závěry a domněnky psychologie laické. Pomysleme například na výběr řidičů veřejné dopravy ve velkoměstě; na odhalování příčin alkoholismu či drogové závislosti a volbu adekvátní metody léčby; na strategii jednání s člověkem, který trpí úzkostmi ze selhání do té míry, že nedokáže využít schopností, které má, apod. Takováto zadání, a mohli bychom uvést bezpočet dalších, se už zcela vymykají možnostem laické psychologie. Jsou to zadání pro psychologii odbornou. ——— 18 ————————————————— 1. Čtyři znaky odborné,

vědecky fundované

psychologie

Nadále se budeme zabývat odbornou psychologií, tedy psychologií budovanou na vědeckých základech. Je pro ni podstatná přítomnost určitých znaků, které jsou ovšem vlastní i jiným vědním disciplínám. Jak ale uvidíme v následujících částech a kapitolách této knihy, aktualizují se v psychologii jí vlastním způsobem, tak jak to odpovídá tomu, čím se zabývá, co je jejím předmětem. 1.1 Znak prvý: Poznatky, terminologie,

teorie

Vědecká psychologie se opírá především o poznatky, které jsou ověřené, průkazné. Po

znatky jsou logicky uspořádány tak, že tvoří víceméně ucelený a argumentovaný po

znatkový systém. Jeho nezbytnou součástí je terminologie, spočívající v jednoznačnosti

klíčových slov, zakládající spolehlivé a jednoznačné porozumění prezentované poznat

kové oblasti. Logické uspořádanosti, ucelenosti a argumentovanosti poznatků zásadním

způsobem napomáhá teorie. Teorie zabezpečuje, že poznatky nezůstávají jen prostými

fakty, ale jsou interpretovány, vysvětlovány co do svých souvislostí s jinými fakty, co do

své platnosti, co do způsobů jejich zjišťování... Teorie krom toho, že poznatky vysvětluje,

také otevírá perspektivy cest k poznatkům novým.

Existují na jedné straně teorie omezeného rozsahu, zacílené na poměrně ostře,

respektive úzce vymezenou, specifickou oblast psychologického poznání. Například na analýzu činitelů vysvětlujících vznik a vývoj výkonové motivace – tedy motivace aktivně přistupovat k úkolům a problémům; nebo na složky inteligence a možnosti jejich zjišťování, s důsledky pro diagnostiku intelektové schopnosti (viz část čtvrtá) apod. Na straně druhé pak existují takzvané velké, komplexní teorie, zaměřené na to, co je, či mělo by být základním východiskem psychologického přístupu k člověku. Takových



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist