načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Úvod do podnikové ekonomiky - Dana Martinovičová; Miloš Konečný; Jan Vavřina

Úvod do podnikové ekonomiky

Elektronická kniha: Úvod do podnikové ekonomiky
Autor: Dana Martinovičová; Miloš Konečný; Jan Vavřina

Kniha seznamuje čtenáře se základy podnikání, podnikových hodnototvorných a vývojových procesů, měření účelností a hospodárnosti, resp. výkonnosti činnosti podniku. Je určena ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  253
+
-
8,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 208
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Řízení a správa podniku
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5316-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha seznamuje čtenáře se základy podnikání, podnikových hodnototvorných a vývojových procesů, měření účelností a hospodárnosti, resp. výkonnosti činnosti podniku. Je určena manažerům a podnikatelům zejména malých a středních podniků. Nicméně může být využitelná také pro studenty vysokých škol a MBA studií. Po charakteristice manažerských funkcí se kniha zabývá základními problémy efektivního řízení výroby, nákupu a prodeje, personálního a finančního řízení, řízení vědeckotechnického a investičního rozvoje. Autoři uvádějí do souladu poznatky z dílčích disciplín podnikové ekonomiky a zdůrazňují souvislosti a návaznosti mezi nimi. Teorie podnikové ekonomiky. Učební text pro studenty, manažery i podnikatele.

Popis nakladatele

Kniha se věnuje základním činnostem podniku, jejichž znalost je nutná pro výkon řídicích funkcí. Je určena studentům VŠ a MBA studií, manažerům a podnikatelům. Autoři seznamují s řízením majetku a finančních zdrojů, objasňují ekonomické vazby a zabývají se finančním řízením a investiční činností.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dana Martinovičová; Miloš Konečný; Jan Vavřina - další tituly autora:
Základy ekonomiky podniku Základy ekonomiky podniku
Základy ekonomiky podniku Základy ekonomiky podniku
Pojištění podnikatelských subjektů Pojištění podnikatelských subjektů
Poistenie rizík malých a stredných podnikov Poistenie rizík malých a stredných podnikov
Úvod do podnikové ekonomiky Úvod do podnikové ekonomiky
Úvod do podnikové ekonomiky -- 2., aktualizované vydání Úvod do podnikové ekonomiky
 
K elektronické knize "Úvod do podnikové ekonomiky" doporučujeme také:
 (e-book)
Matematika pro studenty ekonomie -- 2., upravené a doplněné vydání Matematika pro studenty ekonomie
 (e-book)
Integrované řízení výroby -- Od operativního řízení výroby k dodavatelskému řetězci Integrované řízení výroby
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michael Armstrong

Úvod do podnikové

ekonomiky

 Majetek a fi nanční zdroje

 Ukazatele výsledku hospodaření

 Podnikové řízení

 Výroba, nákup, prodej

 Personální řízení

 Finanční řízení

 Vědeckotechnický a investiční rozvoj

D. MartinovičováM. KonečnýJ. Vavřina

ÚVOD DO PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Dana Martinovičová, Miloš Konečný, Jan Vavřina

2009

2010

2014

2020

www.qi.cz

ROSTE VAŠE FIRMA?

Informační systém QI poroste s vámi

Informační systém QI je jedinečný ve své fl exibilitě. Snadno se přizpůsobí fi rmám různé velikosti a různých oborů.

Roste spolu s vaší fi rmou a pružně se mění podle aktuálních potřeb. Kdykoli zvýší svůj výkon a rozšíří rozsah funkcí,

přitom se dokáže zase zúžit a efektivně optimalizovat fi remní procesy.

Informační systém QI – nejnovější technologie ve vašich službách.


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. doc. Ing. Dana Martinovičová, Ph.D. prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Ing. Jan Vavřina, Ph.D. Úvod do podnikové ekonomiky TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Kniha je monografie Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5630. publikaci Odborná recenze: prof. Ing. Mária Režňáková, CSc. doc. Ing. Darja Holátová, Ph.D. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědný redaktor Mgr. Petr Mušálek Grafická úprava a sazba Milan Vokál Počet stran 208 První vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-5316-4 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9410-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9411-2 (ve formátu EPUB)

Obsah

O autorech .............................................................. 5

Úvod ................................................................... 7

Předmluva .............................................................. 8

1. Podnikání a podnik

1.1 Podnikání a podnikatel .............................................10

1.2 Podnik jako subjekt práva a hospodářská entita ........................12

1.2.1 Znaky podniku .............................................14

1.2.2 Život podniku ..............................................17

1.3 Typologie podniků ................................................18

1.4 Rizikovost podnikání ..............................................23

2. Majetek a finanční zdroje podniku

2.1 Charakteristika majetku a jeho klasifikace .............................28

2.1.1 Dlouhodobý majetek ........................................28

2.1.2 Oběžný majetek ............................................32

2.1.3 Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku ..............35

2.2 Charakteristika finančních zdrojů podniku ............................35

2.2.1 Vlastní kapitál ..............................................36

2.2.2 Cizí zdroje .................................................37

2.2.3 Optimální kapitálová struktura ...............................38

2.3 Rozvaha ..........................................................40

3. Základní ukazatele výsledku hospodaření

3.1 Charakteristika základních ukazatelů výsledku hospodaření .............44

3.1.1 Výnosy ....................................................44

3.1.2 Náklady ...................................................46

3.1.3 Výsledek hospodaření .......................................47

3.1.4 Ekonomický zisk ............................................49

3.2 Klasifikace nákladů ................................................52

3.2.1 Dru hové třídění nákladů .....................................52

3.2.2 Klasifikace nákladů podle závislosti na změně objemu výkonů ....53

3.2.3 Účelové třídění nákladů ......................................56

3.2.4 Manažerské pojetí nákladů ...................................57

3.3 Modelování nákladů ...............................................59

3.3.1 Nákladové funkce ...........................................59

3.3.2 Analýza bodu zvratu ........................................62

3.4 Nástroje řízení nákladů .............................................67

3.4.1 Kalkulace ..................................................68

3.4.2 Rozpočetnictví .............................................74

3.4.3 Technickohospodářské normy a limitování nákladů .............76

3.5 Výkaz zisku a ztráty ................................................76


4

4. Podnikové řízení

4.1 Plánování ........................................................82

4.1.1 Strategie rozvoje podniku ....................................82

4.1.2 Střednědobé a krátkodobé plánování realizace strategie ..........87

4.2 Organizování .....................................................90

4.3 Výběr a rozmístění pracovníků a jejich vedení .........................93

4.4 Kontrolování .....................................................94

4.5 Analyzování problémů, rozhodování a komunikace při realizaci

rozhodnutí .......................................................95

5. Řízení výroby

5.1 Příprava a plánování výroby .......................................100

5.2 Výrobní kapacita a její využití ......................................104

6. Řízení nákupu a prodeje

6.1 Nákup ..........................................................112

6.2 Řízení zásob .....................................................117

6.2.1 Normy zásob materiálu .....................................117

6.2.2 Optimalizace stavu zásob ...................................120

6.2.3 Optimální velikost dodávky .................................121

6.2.4 Využití materiálu ..........................................123

6.2.5 Operativní řízení zásob .....................................126

6.3 Prodej ..........................................................129

7. Personální řízení

7.1 Charakteristika personálního řízení .................................134

7.2 Plánování pracovníků .............................................135

7.2.1 Potřebný počet dělníků .....................................137

7.2.2 Produktivita živé práce .....................................139

7.3 Hodnocení pracovníků ............................................142

7.4 Odměňování pracovníků ..........................................145

8. Finanční řízení

8.1 Cíle finančního řízení podniku .....................................150

8.2 Druhy financování podniku ........................................152

8.3 Finanční rozhodování .............................................159

8.4 Řízení cash flow ..................................................163

8.5 Základy finanční analýzy ..........................................166

9. Řízení vědeckotechnického a investičního rozvoje

9.1 Úkoly vědeckotechnické činnosti ...................................170

9.2 Proces vývoje nového výrobku .....................................175

9.3 Efektivnost podnikatelského projektu ...............................179

Použitá literatura .......................................................191

Příloha A ..............................................................196

Příloha B ..............................................................197

Příloha C ..............................................................200

Shrnutí, Summary ......................................................205

Rejstřík ...............................................................206

O autorech 5

O autorech Doc. Ing. Dana Martinovičová, Ph.D. (*1967) Je docentkou v oboru podniková ekonomika a management (2009). V roce 2001 ukončila doktorské studium (Ph.D.) v oboru Řízení a ekonomika podniku a je absolventkou Fakulty strojní Vysokého učení technického v Brně (1990) v oboru Ekonomika a řízení strojírenské výroby.

Od roku 2008 dosud působí jako vysokoškolská pedagožka na Mendelově univerzitě v Brně, a to na Provozně ekonomické fakultě na Ústavu podnikové ekonomiky jako jeho vedoucí. V  letech 1996–2010 působila na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a v letech 1997–2002 učila i na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1997–2009 spolupracovala se soukromou vysokou školou Akademie Sting v Brně. Od roku 2004 spolupracuje se společností B.I.B.S., a. s., kde je členkou lektorského týmu pro studijní programy MBA, LLM, MSc, BA (hons) a Bc. Od roku 2012 je členkou Vědecké rady Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Od roku 2011 je na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně členkou Oborové rady doktorského studijního programu Ekonomika a management a školitelkou doktorandů. Od roku 2012 spolupracuje se společností Centrum akademických a vzdělávacích služeb, a. s., která poskytuje odborné a manažerské vzdělávání včetně programů MBA a MPA.

Vyučovala a učí ve všech formách vysokoškolského studia, má bohaté zkušenosti v pedagogickém procesu.

Ve své vědecké a výzkumné činnosti se orientuje na problematiku podnikové ekonomiky a problematiku pojištění podnikatelských subjektů v kontextu risk managementu. Je řešitelkou i spoluřešitelkou několika grantových projektů, přičemž výsledky své výzkumné činnosti prezentovala na mnoha mezinárodních vědeckých konferencích. Je autorkou i spoluautorkou několika desítek vědeckých a odborných článků v zahraničních i domácích vědeckých a odborných časopisech (Agricultural Economics; Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis: Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno; E+M Ekonomie a management).

Doc. Martinovičová je autorkou a spoluautorkou několika monografií i vysokoškolských

učebních textů. K jejím nejvýznamnějším publikacím patří: Poistenie rizík malých a stredných podnikov (Bratislava: IURA, 2013); Poistný trh – teória i prax (Bratislava: IURA, 2011); Pojištění podnikatelských subjektů (Ostrava: KEY Publishing, 2007); Základy ekonomiky podniku (Praha: Alfa publishing, 2006); Jak pojistit firmu? (Praha: Computer Press, 2000). Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. (*1931) Je absolventem Vysoké školy ekonomické oboru Ekonomika průmyslu, CSc. mu bylo uděleno v oboru Ekonomika průmyslu a stavebnictví, doc. se habilitoval v oboru Ekonomika a plánování strojírenské výroby, DrSc. a prof. získal v oboru Odvětvové a průřezové ekonomiky.

Řadu let působil ve výrobním podniku strojírenského a elektrotechnického průmyslu a ve Výzkumném ústavu elektrických strojů. Na Vysokém učení technickém v Brně pracoval

Úvod do podnikové ekonomiky6

v Ústavu teorie a metod strojírenské výroby, na katedře teoretické kybernetiky a na katedře matematiky elektrotechnické fakulty, v Ústavu ekonomiky a managementu a Ústavu financí Fakulty podnikatelské. Byl členem několika vědeckých rad vysokých škol. Byl externím examinátorem Nottingham University pro Brno International Business School. V současnosti působí v Ústavu podnikové ekonomiky Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Je členem oborové rady doktorského studijního programu Ekonomika a management Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany.

Vědeckovýzkumná práce prof. Konečného je zaměřena na ekonomiku a zdokonalování managementu podniku, zejména na efektivnost technického vývoje, řízení inovačních procesů a s tím spojené problémy strategického řízení, projektového řízení, marketingu, efektivnosti podnikatelských projektů, controllingu, finančního řízení podniku.

Jeho publikační činnost charakterizují tituly: Efektivnost vědeckotechnického rozvoje, Ekonomika a řízení elektrotechnické výroby, Podniková ekonomika, Ekonomika firmy, Management, Controlling, Řízení změny, Finanční analýza a plánování, Finance podniku, Kalkulace pro podnikatele. Mnoho let byl soudním znalcem v oboru ekonomiky a managementu, ekonomickým a organizačním poradcem. Má úzký kontakt s průmyslovou praxí. Ing. Jan Vavřina, Ph.D. (*1977) Je absolventem doktorského studia v rámci oboru řízení a ekonomika podniku na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v  Českých Budějovicích (2005), kde také absolvoval magisterské studium v oboru Obchodně podnikatelském (2000).

Od roku 2010 doposud působí jako vysokoškolský pedagog na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzitě v Brně, Ústavu podnikové ekonomiky, kde vyučuje podnikohospodářsky zaměřené předměty pro bakalářský i magisterský stupeň studia. V období let 2004–2010 působil v rámci různých pracovních pozic na Státním zemědělském intervenčním fondu, regionálním odboru Brno jako analytik v rámci oblasti evropských finančních podpor pro podniky, municipality, potažmo organizační složky veřejné správy a místní samosprávy. V  letech 2000–2004 byl zaměstnancem Ministerstva zemědělství ČR, kdy vykonával činnosti v oblasti koordinace a kontroly finančních podpor pro podnikatelské i municipální projekty spolufinancované z předstrukturálních fondů EU.

Ve vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje na ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost korporací se zaměřením na malé a střední podniky a jejich specifika ve vazbě na politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a územního rozvoje. Participoval jako řešitel či spoluřešitel několika grantových projektů, přičemž dílčí výsledky byly prezentovány na mezinárodních konferencích a dále prostřednictvím odborných článků v tuzemských i zahraničních vědeckých periodicích a sbornících.

Úvod 7

Úvod Milí čtenáři, předkládaná publikace „Úvod do podnikové ekonomiky“ nabízí čtenářům základy podnikání, podnikových hodnototvorných a vývojových procesů, měření účelnosti, hospodárnosti a výkonnosti jednotlivých činností podniku. Kniha je určena především manažerům a podnikatelům, zejména malých a středních podniků, nicméně může být využitelná také pro posluchače vysokých škol a MBA studií.

Podnikovou ekonomiku je možno označit jak za teoretickou, tak praktickou disciplínu orientovanou na podnik jako jeden ze subjektů trhu, který je zaměřen na spokojenost zákazníků, je stále v interakci se svým okolím, dosahuje strategických cílů vlastníků, vyrovnaně uspokojuje zájmy zaměstnanců a dalších interesentů ve stále měnících se podmínkách.

Podniková ekonomika vychází z obecné ekonomické teorie, poznatky však čerpá z celé řady dalších vědních disciplín, zejména z makroekonomie, mikroekonomie, managementu, účetnictví, statistiky, matematiky, financí atd. Úspěšné zvládnutí problematiky podnikové ekonomiky předpokládá vědomostní bázi z těchto vědních disciplín.

Cílem předkládaného textu je poskytnout informace, vědomosti a dovednosti z oblasti podnikové ekonomiky jako předpoklad pro výkon řídicích a ekonomických funkcí v podnicích a dále uvést do souladu poznatky z dalších disciplín uplatňovaných v podnikové ekonomice a zdůraznit souvislosti a návaznosti mezi nimi.

Text knihy je rozdělen do devíti kapitol, zahrnujících tematické oblasti podstata podniku a podnikání, majetek a finanční zdroje, základní ukazatele výsledku hospodaření a vztah mezi nimi, podnikové řízení, se zaměřením na jednotlivé funkce, resp. činnosti podniku a specifika jejich řízení v oblasti výrobní, nákupu a prodeje, personální, finanční, vědeckotechnického a investičního rozvoje.

Podnikatelům, ekonomům i manažerům podniková ekonomika poskytuje především metodické nástroje pro takové vedení příslušných podniků, které zajistí co nejvyšší výkonnost a hospodárnost směrem k tvorbě a udržení jejich konkurenční pozice v náročném tržním prostředí. Podnikovou ekonomiku je nutno tedy vnímat nejen z pohledu teoretických přístupů, ale především praktické aplikace jako disciplínu dynamickou, která se snaží co nejpružněji reflektovat vývoj ve vnitřním i vnějším okolí podniku pro zajištění jeho konkurenční výhody.

Autoři


Úvod do podnikové ekonomiky8

Předmluva Znalosti a informace jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které umožňují pochopit principy fungování dnešního světa a také to, jak se v něm stát úspěšným. Pomáhají správně se rozhodnout a reagovat na neustále se měnící vlivy okolí. Z praxe vím, že každodenní rozhodnutí, která v podniku uděláte, mají vliv na jeho výkon a růst. Ekonomické znalosti jsou bezesporu nezbytnou součástí startu vašeho podnikání.

Pokud se chcete seznámit se základy podnikové ekonomiky nebo si jen připomenout veličiny, které cirkulují v srdci úspěšného podniku, je právě tato kniha vaší dobrou investicí.

Jako výrobce elastického informačního systému QI akademické znalosti využíváme a  při vývoji našeho softwaru je v praxi uplatňujeme. Plníme tak ty nejnáročnější požadavky na řízení a zpracování podnikových informací. Na druhou stranu jsou také znalosti manažera o podnikové ekonomice jedním z klíčů, jak efektivně využívat informační systém, a cestou k prosperitě podniku.

Věřím, že tato kniha bude střípkem v mozaice vašeho úspěchu. Za tým společnosti DC Concept, a. s., výrobce informačního systému QI

Ing. Libor Hofmann, MBA


KAPITOLA 1

1. Podnikání

a podnik


Úvod do podnikové ekonomiky10

H

odnototvorné procesy lze v jednotlivých národních ekonomikách velmi úzce spo

jovat s podnikatelskou činností a s podniky jako se subjekty příslušných oborových

prostředí. Přestože je ve vyspělých světových ekonomikách trendem snaha minimalizovat zásahy do činnosti hospodářských entit, je nutné v rámci podnikání respektovat právní rámec země, na jejímž území je daná podnikatelská činnosti vyvíjena. Za základní právní předpisy upravující podnikání v České republice lze považovat: ■ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; ■ zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních

korporacích), ve znění pozdějších předpisů; ■ zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění poz

dějších předpisů; ■ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 1.1 Podnikání a podnikatel Podnikání v současné době spočívá v samostatné, soustavné, udržitelné, dlouhodobé výdělečné činnosti na vlastní odpovědnost, usilující o zhodnocování vlastníky investovaného kapitálu k dosažení zisku a maximalizaci tržní hodnoty podniku konkurenceschopným uspokojováním potřeb zákazníků, zaměstnanců a dalších zájmových skupin v měnícím se globálním prostředí.

Podnikání obsahuje hledání, objevování a využívání podnikatelských příležitostí k vyplňování mezer na trhu. Nedílnou součástí podnikání jsou samozřejmě podnikatelská rozhodnutí o znovurozdělení disponibil ních zdrojů a překoná vá ní tradičních stereotypů, což představuje iniciaci a zavádění nových řešení, ochotu a připrave nost podni katele převzít nevyhnutelné podnikatelské riziko spojené s možným ekono mickým úspěchem (Martinovičová, 2006).

Podnikání je prostředkem k uspokojování svých potřeb uspokojováním cizích potřeb. Podnikavost je schopnost, umění a motivace nacházet, vytvářet a využí vat příležitosti pro zabezpečení předpokládané či plánované prosperity podniku. Podnikání představuje praktickou realizaci podnikavosti.

Za podnikatele se na základě občanského zákoníku (§ 420) považuje osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Z hlediska ochrany spotřebitele je podle občanského zákoníku (§ 1963) za podnikatele považována také každá osoba uzavírající smlouvy, které souvisejí s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností nebo při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, jež jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Podnikatel je rozhodujícím faktorem hospodářského rozvoje. Činnost úspěšného

podnika te le je založena na vysoké kvalifikaci, odbornosti, informovanosti a na systematickém cílevědomém úsilí. Je to tedy člověk se specifickými osobnostními rysy a vlastnostmi, a k těmto charakte ristikám se někdy přidává i schopnost řídit a být vůdčí osobností. Podnikatel odpovídá za rozhodnutí týkající se:

Podnikání a podnik 11

■ předmětu podnikání, ■ proč a jaké produkty pro koho vyrábět, ■ na jakém trhu prodávat, ■ kolik jakých produktů vyrábět, ■ s jakými zdroji a s jakou jejich alokací podnikat, ■ jak podnikat. Úspěch podnikání je spojen s vhodným podnikatelským záměrem, resp. plánem,

1

při

čemž „být podnikavý“ znamená mít určité dispozice (schopnosti, vědomosti, dovednosti) a osobní vlastnosti (nespecifické, specifické). Mezi typické rysy podnikatele, které by měl uplatňovat ve své každodenní činnosti, je možné zařadit vytrvalost, sebedůvěru, odpovědnost, informovanost, iniciativu, monitoring, úsilí o úspěch, racionální chování, respektování okolní reality (Veber, 2006).

Status podnikatele představuje pro každého, kdo se rozhoduje pro podnikání, řadu

pozitivních, ale i negativních důsledků. Tyto důsledky by si měl potenciální zájemce o podnikání uvědomit, promyslet a samozřejmě také vyhodnotit. Pro určení výhod a nevýhod podnikání versus zaměstnanecký poměr neexistují jednoduchá a přímočará rozhodovací schémata. Situace, ve které se potenciální zájemce o podnikání nachází, mohou být následující (Veber, 2006): ■ zájemce o podnikání má zaměstnání a jistotu pracovního místa; ■ zájemce o podnikání ztratil zaměstnání; ■ zájemce o podnikání má zaměstnání, popř. důchod, a rád by realizoval své představy. Je nesporné, že jen výjimečně je podnikání bezproblémové a bezrizikové. Na osobu podnikatele klade řadu povinností účetních, daňových a znalosti dodržování zákonů. V případě, že podnikatel je zaměstnavatelem, má také odpovědnost za své zaměstnance, za zabezpečení prostředků na jejich mzdy atd. Naproti tomu zaměstnanecký poměr přináší méně odpovědnosti. Obvykle tam, kde podnikatel podniká, většinou i žije. A to je fenomén, který předurčuje další rozhodnutí. Je nutné si uvědomit, že každé podnikání ovlivňují tři životní jistoty podnikatele: zdraví, zázemí (např. rodina) a uspokojení z  práce (profese „podnikatel“).

Většina podnikatelských aktivit vyžaduje určité materiální předpoklady pro podnikání,

a to vhodné prostory, určité vybavení (provozní zařízení, administrativní zázemí) a dále je nutné vést stanovené formy účetní evidence, dostát daňovým povinnostem apod. S uváděnými aspekty podnikání souvisí rozhodování ohledně volby způsobu ručení za závazky vzniklé v přímé souvislosti s podnikáním. Vhodné je zpracovat ve vazbě na příslušnou aktivitu podnikatelský záměr, který představuje strategickou vizi determinovanou časovým 1

Pro založení podniku nebo pro zajištění jeho dalšího rozvoje je nutné definovat cíle, a to pro tak

rozdílné oblasti, jako jsou vývoj potřeb trhu a poskytování služeb, zdroje financování či stanovení

strategií a jejich dosažení. Výsledky tohoto plánovacího a rozho do vacího procesu musí být obsaženy

v  písemné studii, kterou je podnikatelský plán (podnikatelská koncepce). Studie musí přede vším

obsahovat úda je o vzdělání a zkušenostech odborných pracovníků podniku, odhady tržní situace,

infor mace o dosavadním rozvoji podniku a o finančním plánování. Podnikatelský plán je tedy vý

chozím dokumentem podnikatelského záměru, definuje a kvantifikuje podnikatelské cíle a strategii

zvolenou k jejich dosažení.

Úvod do podnikové ekonomiky12

rámcem a projektující vývoj základních prvků podnikatelské činnosti. Perspektivní podnikatelský záměr je však nutně spojen s ideou primárně určující zejména oblast podnikání.

Bariéry podnikání jsou skupiny faktorů, které ovlivňují skutečnost, kdy člověk jako jednotlivec či sociální skupina nechce, neumí nebo nemůže podnikat. Bariéry podnikání je možno rámcově determinovat prostřednictvím endogenních činitelů a exogenních činitelů ovlivňujících vznik příslušných bariér. Mezi činitele endogenní, ovlivňující vznik bariér podnikání lze zařadit averzi k podnikatelské činnosti jako takové, která může úzce souviset s nedostatečnou motivací, obavou z rizik podnikání či s osobnostními vlastnostmi jednotlivce. Stejně tak je možno klasifikovat jako endogenní činitele vzniku bariér podnikání nedostatečné předpoklady pro podnikatelskou činnost. Tyto nedostatečné předpoklady pro podnikání lze spojovat s předmětem podnikání, schopností identifikovat, vyhodnotit a reflektovat příležitosti, stejně jako znalostní deficience ohledně esenciálních požadavků s podnikáním souvisejících a v neposlední řadě také nedostatek předpokladů pro výkon role podnikatele. Výčet možných endogenních činitelů vzniku bariér podnikání je možno doplnit také o oblast schopností jedince jednat s  lidmi, disponovat se zdroji, majetkem i o chybějící podporu jeho relevantního vnitřního okolí.

Oproti tomu lze zmínit jako exogenní činitele vzniku bariér podnikání aspekty související s minulým, současným a očekávaným stavem složek vnějšího okolí jedince, jako jsou právní a ekonomické prostředí. Tato zmiňovaná prostředí limitně determinují především předpoklady vzniku právního rámce podnikatelských aktivit a perspektivy jejich udržitelnosti a rozvoje. Za významný exogenní činitel je možno označit také stav a perspektivy rozvoje podnikatelské infrastruktury v  rámci zájmových území ve vazbě na výkon podnikatelské činnosti. Mnohdy opomíjeným aspektem v souvislosti se vznikem bariér podnikání je také např. sentiment veřejnosti vzhledem ke konkrétní podnikatelské činnosti. 1.2 Podnik jako subjekt práva a hospodářská entita Podnik je instituce vytvořená k podnikatelské činnosti. Při charakteristice podniku vycházíme z  definice, kterou vymezuje Evropská komise v  nařízení č. 800/2008

2

, kde se

podnikem rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům se řadí zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

V českých právních předpisech není pojem podnik specificky vymezen. Občanský zákoník však pro oblast podnikání definuje pojmy jako je obchodní závod (§ 502) a rodinný závod (§ 700).

Za obchodní závod je považován organizovaný soubor jmění (tj. majetku a dluhů), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Předpokládá se, že obchodní závod je tvořen vším, co zpravidla slouží k jeho provozu, přičemž je vymezen jako hromadná věc.

Rodinný závod je subjekt, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na příbuzné, kteří trvale 2

Nařízení Komise 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES

prohlašují určité kategorie za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).


Podnikání a podnik 13

pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí zpravidla jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Podniky existují proto, aby vyráběly a distribuovaly výrobky, zboží a poskytovaly služby zákazníkům a také uspokojovaly potřeby všech ostatních, kteří jsou s vývojem podniku spjatí. To je je jich hlavní poslání. Podniky byly někým založeny a tedy i někomu patří. Pod niky byly vytvořeny proto, aby tzv. vyráběly peníze. Podniky, stejně jako jednotlivci, ve svém chování sledují určitý cíl. Cílem podnikání je maximalizace hodnoty podniku – maximalizace hodnoty majetku vlastníků.

Pojetí podniku jako prostředku pro zhodnocování kapitálu a současně respektování jeho společenských funkcí ve vztahu k  zájmovým skupinám může nakonec vyústit do dvou zdánlivě protikladných tezí: 1. dominantním cílem je dosahovat zisk na základě uspokojování koupěschopné poptávky; 2. dominantním cílem podniku je uspokojovat koupěschopnou poptávku a oprávněné

požadavky okolí, tedy „sloužit“, a tím dosahovat zisk.

Nejde jen o hru se slovy, ale spíše o filozofii, kterou podnikatel uplatňuje.

Velkou společnost obvykle vlastní akcionáři, kteří sami podnik neřídí, ale její řízení svěřují placeným manažerům. Akcionáři na valné hromadě volí představenstvo, které jmenuje vrcholové manažery, tzv. top management. Tím dochází k oddělení vlastnictví od řízení. Vzniká tím problém řešení vztahů mezi vlastníky, statutárními orgány, vrcholovým managementem a ostatními zájmovými skupinami. Tato problematika se označuje jako corporate governance – řízení a správa společnosti či vlastnické ovládání korporace či struktura moci v podniku. Nejdůležitější a nejsložitější jsou vztahy mezi vlastníky a vrcholovými manažery. Oddělením vlastnictví od řízení se rozhodovací pravomoci koncentrují v rukou manažerů, kteří tak ve skutečnosti vykonávají vlastnické právo v rámci omezení vymezených vlastníky.

Snahu po zvyšování hodnoty majetku vlastníků podniku nelze oddělit od společenského poslání podniku, které spočívá v systematickém zvyšování užitku pro zákazníky a ostatní zájmové skupiny. Mezi ně patří mimo zákazníky i jiné osoby a organizace z okolí podniku spjaté s podnikem, ale i zaměstnanci podniku.

Zájmové skupiny (stakeholders) jsou jedinci, skupiny nebo jiné instituce nějak spojené s podnikem. Obvykle se jedná o vlastníky (akcionáře), zákazníky, zaměstnance, manažery, dodavatele, partnery (spolupracující společnosti), banky a finanční instituce, okolní podnikatelské subjekty, sponzory, stát, města a obce, zdravotní pojišťovny, kontrolní instituce atp.

Vyvstává otázka, zda vrcholoví manažeři striktně sledují zájmy jen svých akcionářů nebo jsou odpovědni i za blaho a prospěch svých zaměstnanců, zákazníků, obce, ve které podnikají apod. Tuto odpovědnost lze považovat za věc etiky, současně je však i odpovědností sociální. Praxe tržního hospodářství však ukazuje, že značná část podniků musí být k sociální odpovědnosti přinucena různými zákony a vládními opatřeními, neboť jejich podnikatelská etika je na nízké úrovni.

V  souladu s  obecným cílem podnikání je také nezbytné určit a zpřesňovat soustavu dílčích cílů dlouhodobých i krátkodobých, ekonomických, technických i sociálních, cílů funkčních oblastí a cílů organizačních jednotek podniku. Při stanovení dílčích cílů je nutné vycházet ze souvislostí podstatného okolí podniku, provést rozbor vlastních předpokladů

Úvod do podnikové ekonomiky14

a nedostatků, respektovat pravidla podnikání stanovená a kontro lovaná státem, mít neustále na paměti, že podnikání je spojeno s rizikem a že probíhá v čase. Dílčí cíle musí být v souladu s nadřazenými cíli, s obecným cílem podnikání.

Své cíle uskutečňuje podnik svou činností. Ta se liší podle charakteru podniku, podle odvětví, podle velikosti, podle právní formy atd. Jednotlivé činnosti podniku se člení do skupin činností, které se označují jako podnikové funkce. Mezi hlavní podnikové funkce průmyslo vé ho podniku patří: ■ prodejní (vyčleněné činnosti související s prodejem výrobků a služeb); ■ výrobní (zhotovování výrobků; u nevýrobních podniků – funkce provozní); ■ zásobovací (pořízení surovin, materiálů, součástí, příjem, skladování, pře dá vá ní do

výroby); ■ personální (zajištění spolupracovníků, hodnocení spolupracovníků, růst jejich kvalifi

kace, systémy odměňování, pracovní podmínky); ■ finanční (obstarávání potřebného množství finančních zdrojů, použití fi nančních zdrojů

k obstarání potřebných statků a k úhradě dalších výdajů na činnost podniku, rozdělování

zisku, všechny finanční operace při založení podniku, při běžné činnosti, při rozšiřování

podniku, při fúzi, sanaci a likvidaci podniku); ■ vědeckotechnická (aplikovaný výzkum, technický vývoj, příprava výroby, realiza ce

výsledků uvedených fází vědeckotechnického pokroku u výrobce nových technických

prostředků a u uživatelů); ■ investiční (zajištění potřebného dlouhodobého majetku); ■ správa (např. controlling, plánování, účetnictví, statistika, právní čin nosti či vnitřní

audit). 1.2.1 Znaky podniku Každý podnikatelský subjekt se vyznačuje znaky, jejichž znalost velmi přispívá ke správné mu řízení podniku.

Podnik je obklopen okolím, jehož vývoj na podnik výrazně působí nejen jako určité ome zu jící podmínky, ale také jako příležitosti pro dal ší rozvoj, jejichž včasné využití znamená konkurenční výhodu. Podnik ovšem také působí na své okolí.

Okolí podniku je jedním z nejzávažnějších faktorů, které musí brát podnik, resp. jeho vedení v úvahu při jakémkoli rozhodování. Toto okolí je třeba chápat především v jeho dynamice a snažit se dohlédnout na změny, které zde střednědobě i dlouhodobě nastanou.

Okolí je ve vztahu k podniku vnější síla, kterou může měnit jen omezeně, a to např. lob- bováním, ovlivňováním veřejného mínění či prosazováním určitých etických norem. Bylo by ovšem velmi jednostranné a zavádějící považovat okolí za omezujícího činitele. Tím v některých případech opravdu může být, daleko spíš je v něm ovšem třeba vidět příležitosti, šance, přičemž se může jednat např. o obsazování mezery na trhu, nebo dokonce o vytváření nové potřeby zákazníků vyrobením světově zcela nového produktu a jeho uvedení na trh. Ten, kdo příležitosti dokáže využít jako první, získává nespornou konkurenční výhodu.

Okolí podniku je možné rozčlenit na prvky, které však nepůsobí izolovaně, ale působí při vzájem ném ovlivňování. Mezi nejdůležitější prvky okolí podniku patří:

Podnikání a podnik 15

■ g eografické okolí (umístění podniku, nákupní a prodejní logistika, vlivy globalizace); ■ technologické okolí (technický pokrok v podniku a jeho účinky); ■ sociální okolí (sociální zájmy okolí, sociální zájmy zaměstnanců a so ciální důsledky

činnosti podniku); ■ politické a právní okolí (zájmy politických stran – právní normy určují cí podmínky,

možnosti a meze chování podniku); ■ ekonomické okolí (globální konkurenční prostředí, zásobovací a odbytové trhy, ostatní

ekonomické subjekty, finanční ústavy, stát); ■ ekologické okolí (ekologizace – omezení a ekonomická zátěž i příleži tosti pro rozvoj

podniku); ■ etické okolí (etika v podnikání); ■ kulturně-historické okolí (celková úroveň vzdělanosti a kultury obyvatelstva – určité

podmínky ekonomického rozvoje). Podstatnou většinu prvků okolí podniku (např. právo, politika, sociální aspekty, celkové ekonomické klima společnosti) má zcela v rukou nebo je významně ovlivňuje stát. Podnik se považuje za zcela autonomní jednotku, která má nejen právo, ale i povinnost suverénně rozhodovat o tom, co a za jakou cenu vyrábí, komu prodá a odkud bude nakupovat potřebné výrobní faktory. Stát si ponechává pouze ty činnosti, které nemůže trh zabezpečit nebo které vytvářejí rámec pro vlastní uplatnění trhu a rozvíjí je.

Nemá-li být podnik při svém ekonomickém rozhodování okolím zaskočen, ale hodlá-li ho využít ve svůj prospěch, musí se o jeho dynamiku aktivně zajímat. Jedině tak se může „vézt na vrcholu vlny a neutopit se“. K získání potřebných informací existuje řada zdrojů a technik. K obecně přístupným zdrojům informací o podnikatelských subjektech patří např. Obchodní věstník či Veřejný rejstřík. Informace, které potřebuje podnik, jsou spíše specifické, protože musí respektovat potřeby konkrétních podnikatelů, případně jejich skupin. Jde tedy o to, aby podnik dokázal rozumně definovat své informační potřeby, pokud jde o okolí a jeho dynamiku, a ty systematicky naplňoval, a to především s ohledem na udržování, obnovování a zdokonalování svých konkurenčních výhod.

Podnik se skládá z prvků a vazeb mezi prvky nutných procesů. Stručné vyjádření nutných procesů představují činnosti tzv. hodnotového řetězce a vazby mezi nimi (viz obr. 1.1). Každý proces má vstupy, vnitřní činnosti a výstupy. Organizační struktura podniku musí umožňovat pružný efektivní průběh nutných procesů ve vzájemných vazbách k dosahování cílů v měnících se podmínkách. V hodnotovém řetězci

3

jsou rozlišovány:

1. primární činnosti, mezi něž patří řízení vstupních operací, výroba a provoz, řízení

výstupních operací, marketing, odbyt a servisní služby; 2. sekundární (podpůrné) činnosti, které zahrnují procesy vytváření organizační a řídící

struktury (infrastruktury) podniku, řízení pracovních sil, technický rozvoj a obstara

vatelské činnosti (zásobování). 3

Hodnotové řetězce podniků jednoho odvětví mohou, na základě různých podnikových strategií,

struktur a procesů, vykazovat značné rozdíly. Hodnotové řetězce jednotlivých produktů jsou součástí

celkového hodnotového řetězce dodavatelů, výrobců, kooperačních partnerů a odběratelů.

+


Úvod do podnikové ekonomiky16

infrastruktura podniku

řízení pracovních sil

technický rozvoj

obstaravatelská činnost

servisní

služby

řízení

vstupních

operací

výrobní

a provozní

operace

řízení

výstupních

operací

marketing

a odbyt

Obr. 1.1 Hodnotový řetězec podle Portera Zdroj: Porter (1995) Velmi významným aspektem je také vhodná kombinace výrobních faktorů. Vý robní faktory z hlediska podnikové ekonomiky jsou představovány dispozitivním výrobním faktorem a elementárními výrobními faktory. Dispozitivní výrobní faktor, tj. dispozitivní práce (řídící práce), je členěn jednak na část originální, tj. původní (řízení podniku vlastníky, jejichž rozhodovací pra vo moc je odvozena z vlastnictví výrobních faktorů) a jednak na část odvozenou (práce manažerů, jejichž rozhodovací pravomoc je více nebo méně omezována příkazy vlastníků). Za elementární výrobní faktory je považována výkonná práce (práce při výrobě produktů), dlouhodobý hmotný majetek, suroviny, materiály a energie. Kombinace výkonné práce, dlouhodobého majetku, pracovních předmětů a enegie neprobíhá živelně, ale je výsledkem řídící činnosti lidí. Protože celková kombinace výrobních faktorů představuje dispozitivní pracovní výkon, a protože bez řídící činnosti nemohou být ostatní výrobní faktory hospodářsky účelně vy užívány, vy čle ňuje se z faktoru práce (lidská pracovní síla) dispozitivní práce jako samo statný výrobní faktor. Funkcemi dispozitivní práce (řídící práce) jsou manažerské funkce. Pro fungování pod niku je nezbytné, aby výrobní faktory byly v potřebném a účel ném množství neustále k dispozici, tudíž aby byly v podniku vázány.

Podnik má cílové chování. Podnikatel určuje cíle podnikání, kterých chce dosáhnout a podle nichž se musí řídit všechna činnost v podniku. Hlavní cíle podniku by měli znát všichni zaměstnanci podniku. Podnikových cílů je možné dosáhnout pouze aktivním jednáním, proto podnik musí být dynamický. Jde o systematické uskutečňování inovací při uplat ňo vání principu efektiv nosti, po dle něhož se má daného cíle dosáhnout s  minimální spotřebou a vázaností zdrojů, nebo dosáhnout maximálního cíle při nasazení daných zdrojů.

Podnik má sociální (společenský) charakter. Je součástí lidské společnosti a sám se mj.  skládá ze skupiny lidí. Z hlediska společnosti plní podnik svůj účel tím, že vyrábí výrobky či poskytuje služby, které potřebují zákazníci, a současně poskytuje příjmy zaměstnancům. Pro podnik jsou důle ži té dobré vztahy k jeho okolí, ale i dobré vztahy mezi vlastníky, manažery a zaměstnanci, spojené úsilím o uspokojování jejich potřeb.

Podnikání a podnik 17

Dění v podniku je možné sledovat ze čtyř různých hledisek: ■ hmotně energetického hlediska (vstupy z pořizovacích trhů, trans formační proces,

výstupy pro trh), ■ sociálního hlediska (mezilidské vztahy v podniku), ■ informačního hlediska (uvnitř podniku, mezi podnikem a okolím), ■ hodnotového hlediska (finanční stránka podnikového dění). 1.2.2 Život podniku V tržní ekonomice v důsledku konkurenčního boje neustále vznikají nové podniky a jiné podniky zanikají. I podnik, jako je tomu v lidském životě, prochází za dobu své existence různými vývojovými fázemi. Na obr. 1.2 je uveden graf životního cyklu podniku.

růst stabilizace krize zánik

výdaje

příjmy

příjmy

, výdaje

čas

Obr. 1.2 Životní cyklus podniku Životní cyklus podniku je zpravidla prezentován fázemi založení podniku, růst podniku, stabilizace podniku, krize podniku, zrušení a zánik podniku.

Založení podniku představuje cílevědomý proces řízený vlastníkem či podnikatelem. Jedná se o vytvo ře ní základních předpokladů pro plnění funkcí podniku. Založení je spojeno s podnika telským záměrem na založení podniku, zpracováním zakladatelského projektu se zakla da telským rozpočtem, získáním kapitálu pro založení, rozběhem podniku a zahájením jeho činnosti.

Úvod do podnikové ekonomiky18

Růst podniku spočívá v rozšiřování objemu prodeje, rostou tržby, rozšiřují se činnosti podniku. Pod nik usiluje o trvale udržitelný růst, o dlouhodobou existenci umožněnou perfektní péčí o zákazní ky, neustálými inovacemi, vysokou výkonností zaměstnanců a správným vedením. Investice v této fázi života podniku rostou rychleji než odpisy dlouhodobého majetku. Růst podniku může být financovaný z interních zdrojů získáva ných na základě vlastní činnosti podniku, a z externích zdrojů, např. zvýšením vkladu vlastníků, emisí akcií, finančními úvěry, leasingem, dotacemi, fúzí, zakládáním vyšších organizačních celků či rozdělením podniku.

Stabilizace podniku se vyznačuje tím, že podnik dosáhl optimální velikosti s ohledem na příležitosti trhu. V  této fázi života podniku se investice zpravidla rovnají odpisům dlouhodobé ho majetku. Podnik usiluje o dosahování vynikajících výsledků po co nejdelší dobu, a to perfektní péčí o zákazníky, neustálými inovacemi, vysokou výkonností zaměstnanců a správným vedením.

Ve fázi růstu a ve fázi stabilizace je nutné soustavně dbát o finanční zdraví podniku. Finanční zdraví podniku je možné posuzovat na základě schopnosti podniku udržet vlastní existenci a na základě schopnosti podniku produkovat efekty pro vlastníky, a to ve formě co nejlepších hospo dářských výsledků. Jedná se tedy o schopnost podniku udržet si dynamickou rovnováhu jednak ve vzta hu k měnícím se podmínkám a požadavkům vnějšího prostředí, a jednak ve vztahu k rozho du jí cím zájmovým skupinám, které se na chodu podniku podílejí. Nutnou podmínkou finančního zdraví je perspektiva dlouhodobé likvidity. Proto je dů ležitý poměr dluhů podniku k trvale vloženému vlastnímu kapitálu. Čím je tento po měr menší, tím je podnik v několika dalších letech méně zranitelný při dočasně slabších výsledcích. Finanční tíseň nastává tehdy, když problémy likvidity jsou tak vážné, že je není možné řešit bez zásadních změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování.

Krize podniku je stádium života podniku, v němž dochází k nepříznivému vývoji jeho výkonnost ního potenciálu, tržní hodnoty, čistého obchodního jmění, likvidity apod. a je ohro že na jeho další existence v případě, že tento vývoj bude pokračovat. Tato situace vzni ká postup ně. Čím dříve si vedení podniku uvědomí narůstání této situace a čím roz hod něji jí bude čelit, tím větší je naděje na úspěch potřebné sanace a zachránění podniku.

Podnik zaniká v den výmazu z veřejného rejstříku. Zánik podniku následuje po jeho zrušení. Zrušení podniku upravuje obchodní zákoník (zrušení s  likvidací, zrušení bez likvidace). Podnik zaniká, i když je v úpadku (v procesu konkurzu, vyrovnání nebo vyrov nání mimo konkurz).

Podnik může být úspěšný nebo neúspěšný. Úspěch je výsledkem správného řízení vývoje procesů v podniku, a to prostřednictvím dosahování vytýčených strategických cílů. 1.3 Typologie podniků Národní hospodářství je komplex všech ekonomických činností na území státu, přičemž se jedná o činnosti zaměřené na výrobu statků a poskytování služeb. V této souvislosti je možné se setkat s pojmem organizace, na nějž můžeme nahlížet třemi způsoby: ■ organizace jako činnost, což znamená organizování něčeho (např. pracovního týmu,

podniku);



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist