načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Úvod do dějin tištěných médií - Pavel Večeřa

Úvod do dějin tištěných médií

Elektronická kniha: Úvod do dějin tištěných médií
Autor:

Jak se proměňovala tištěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v průběhu staletí hrála? To vše a mnohem víc se dozvíte v této publikaci, kterou jistě ocení studenti ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  365
+
-
12,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 270
Rozměr: 24 cm
Úprava: 8 nečíslovaných stran obrazových příloh: ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Noviny. Tisk. Žurnalistika
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4178-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor rekapituluje historické mezníky a technické vynálezy, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj médií. Sleduje proměny mediální komunikace během staletí i vývoj státní regulace médií. Všímá si jednotlivých profesí, které v tištěných médiích působily a působí. Zamýšlí se rovněž nad poněkud nejistou budoucností tohoto druhu médií. Sleduje především vývoj v anglosaských zemích, Francii a Německu. Publikace mapuje vývoj tištěných médií od počátků v raném novověku až do současnosti.

Popis nakladatele

Jak se proměňovala tištěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v průběhu staletí hrála? To vše a mnohem víc se dozvíte v této publikaci, kterou jistě ocení studenti mediálních studií a žurnalistiky, historie, sociologie a jiných sociálních a humanitních věd, ale také novináři či zájemci o média.

Předmětná hesla
Tisk -- 16.-21. století
Masmédia a společnost -- 16.-21. století
Dějiny médií -- 16.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Pavel Večeřa - další tituly autora:
Úvod do dějin tištěných médií Úvod do dějin tištěných médií
 (e-book)
Dějiny českých médií 20. století Dějiny českých médií 20. století
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Úvod do dějin

Ɵ štěných médií

Pavel Večeřa

Úvod do d

ě

jin

Ɵ

št

ě

ných médií

Pavel Ve

č

e

ř

a

Zaměřuje se na okamžiky, které ovlivnily vývoj Ɵ ště

ných médií ve světě. Sleduje proměny komunikačních

nástrojů umožňujících zprostředkování informací jak

ve vztahu ke slovu a textu, tak k obrazu, všímá si do

bových informačních zdrojů, zprostředkování infor

mací i práce s nimi. Nabízí poutavý pohled na eko

nomickou základnu Ɵ štěných médií a samotný proces

jejich tvorby. Zabývá se otázkami jejich periodicity

a dostupnosƟ , nákladu a sledovanosƟ , rovněž promě

nami jejich forem a obsahů. V centru její pozornosƟ je

také vliv inzerce a reklamy na rozvoj Ɵ štěných médií,

ale i posuny v rovině mediální legislaƟ vy a cenzurní

praxe, stejně jako vnímání cenzury veřejnosơ . V ne

poslední řadě se dotýká problemaƟ ky účinků tohoto

typu médií na publikum.

Autor svým čtenářům nabízí stručný násƟ n feno

ménu, jehož refl exe je v našich zemích vlastně teprve

v začátcích. Usiluje o kombinaci maximální plasƟ city

s co největší úspornosơ . Nakolik se mu to podařilo,

to už musí posoudit sám čtenář. Přejeme vám mnoho

potěšení ze získávání nových informací při čtení této

bezesporu ojedinělé knihy.

9

ISBN 978-80-247-4178-9

788024 741789

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Jak se proměňovala Ɵ štěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v prů

běhu staleơ hrála? To vše a mnohem víc se dozvíte v této publikaci, kterou jistě ocení

studenƟ mediálních studií a žurnalisƟ ky, historie, sociologie a jiných sociálních a hu

manitních věd, ale také novináři či zájemci o média.

Představit vývoj Ɵ štěných médií v horizontu více než jednoho půlƟ sícileơ není snad

ný úkol, třebaže o víc než o pouhý vhled do mnohotvárné problemaƟ ky novin, časopisů

a drobných Ɵ sků nemůže jít. Tato kniha tudíž není historií Ɵ štěných médií, ale pouhým

úvodem k vyprávění o jejich pozoruhodném příběhu. Jejím cílem je popsat klíčové zlomy

na cestě od zpravodajských a publicisƟ ckých letáků 16. stoleơ přes noviny a časopisy ra

ného novověku až k jejich dědicům v moderní éře, kteří se na prahu třeơ ho Ɵ sícileơ stali

ohroženým druhem.



Úvod do dějin

Ɵ štěných médií

Pavel Večeřa

Grada Publishing


PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D.

ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5865. publikaci Recenzoval: PhDr. Petr Orság, Ph.D. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Vojtěch Kočí Návrh a zpracování obálky Vojtěch Kočí Počet stran 272 a 8 stran barevné přílohy Vydání 1., 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978 -8 0 -247-9765 - 6 (ePub) ISBN 978-80-247-9764-9 (pdf ) ISBN 978-80-247-4178-9 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Předmluva .................................................................................................9

1. Tištěná média a dějiny ...........................................................................11

1.1 Tištěná média v historické perspektivě ................................................11

1.2 Tištěná média – vymezení pojmu ..........................................................12

1.3 P eriodizace ................................................................................................13

2. Prehistorie tištěných médií ...................................................................15

2.1 Typy komunikace .....................................................................................15

2.2 Vynález písma ..........................................................................................15

2.3 Komunikace ve starověku .......................................................................16

2.4 Komunikace ve středověku .....................................................................18

3. Tištěná média v raném novověku .........................................................21

3.1 Historický kontext ...................................................................................21

3.2 Předpoklady vzniku a rozšíření tištěných médií ................................25

3.2.1 Pošta .................................................................................................25

3.2.2 Korespondence ..............................................................................26

3.2.3 Psané noviny ...................................................................................27

3.2.4 Knihtisk ...........................................................................................28

3.2.5 Dřevoryt a mědiryt ........................................................................31

3.2.6 Papír a papírenství .........................................................................32

3.3 Tištěná média ...........................................................................................32

3.3.1 Regulace a kontrola........................................................................32

3.3.1.1 Obsahová kontrola – cenzura předběžná

a následná ........................................................................33

3.3.1.2 Ekonomická a fiskální kontrola – privilegia

a kolky ..............................................................................36

3.3.1.3 Profesní a distribuční kontrola – vzájemné ručení

a poštovní souhlas ...........................................................37

3.3.2 Příležitostná tištěná média ...........................................................37

3.3.2.1 Zpravodajské letáky ........................................................38

3.3.2.2 Publicistické letáky .........................................................41

3.3.2.3 Raně periodická tištěná média .....................................45


ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ6

3.3.3 Noviny .............................................................................................47

3.3.3.1 Informační zdroje, ekonomické podmínky

a technologické předpoklady .........................................48

3.3.3.2 Tvůrci mediálních obsahů ............................................48

3.3.3.3 Rozšíření ..........................................................................50

3.3.3.4 Životnost ..........................................................................53

3.3.3.5 Periodicita ........................................................................54

3.3.3.6 Struktura, obsah a forma ...............................................55

3.3.3.7 Náklady a publikum ......................................................66

3.3.4. Časopisy ..........................................................................................69

3.3.4.1 Informační zdroje, ekonomické a technologické

předpoklady .....................................................................70

3.3.4.2 Tvůrci mediálních obsahů ............................................71

3.3.4.3 Rozšíření ...........................................................................72

3.3.4.4 Životnost .........................................................................72

3.3.4.5 Periodicita ........................................................................72

3.3.4.6 Struktura, obsah a forma ..............................................73

3.3.4.7 Náklady a publikum ......................................................80

3.3.5 Reflexe tištěných médií ................................................................81

4. Tištěná média v éře modernity .............................................................83

4.1 Historický kontext ...................................................................................83

4.2 Revoluce v komunikaci ............................................................................86

4.2.1 Zrychlení a intenzifikace dopravy ..............................................87

4.2.2 Zrod telekomunikace ....................................................................88

4.2.2.1 Optická telegrafie ............................................................88

4.2.2.2 Elektrická kabelová telegrafie .......................................90

4.2.2.3 Telefon ..............................................................................92

4.2.2.4 Bezdrátová telegrafie ......................................................92

4.2.3 Vznik zpravodajských agentur .....................................................93

4.2.4 Transformace času a prostoru ......................................................95

4.3 Tištěná média ...........................................................................................97

4.3.1 Proměna významu ........................................................................97

4.3.2 Technologické předpoklady ........................................................98

4.3.2.1 Výroba papíru .................................................................98

4.3.2.2 Strojová výroba – rychlolis, rotačka ............................99

4.3.2.3 Xylografie a litografie ...................................................100

4.3.2.4 Fotografie ......................................................................100

4.3.2.5 Automatická sazba a autotypie ..................................102

4.3.3 Ekonomické podmínky ..............................................................102

4.3.3.1 Vydavatelé a vydavatelské společnosti ......................105

4.3.4 Informační zdroje ........................................................................106

4.3.5 Regulace a kontrola......................................................................107

4.3.5.1 Obsahová kontrola – cenzura předběžná

a následná ......................................................................108

4.3.5.2 Ekonomická a fiskální kontrola – kolky a kauce ......111

Obsah7

4.3.5.3 Profesní a distribuční kontrola – poštovní

souhlas a pouliční prodej .............................................112

4.3.6 Tvůrci mediálních obsahů .........................................................113

4.3.6.1 Novináři, výtvarníci, fotografové ..............................113

4.3.6.2 Novinářské organizace .................................................119

4.3.7 Noviny ...........................................................................................120

4.3.7.1 Rozšíření ........................................................................120

4.3.7.2 Životnost .......................................................................123

4.3.7.3 Periodicita .....................................................................124

4.3.7.4 Obsah .............................................................................124

4.3.7.5 Forma ..............................................................................127

4.3.7.6 Struktura ........................................................................129

4.3.7.7 Náklady a publikum .....................................................143

4.3.8 Časopisy ........................................................................................14 6

4.3.8.1 Rozšíření .........................................................................14 6

4.3.8.2 Životnost a periodicita ................................................14 6

4.3.8.3 Struktura, obsah a forma ............................................147

4.3.8.4 Náklady a publikum ....................................................155

4.3.9 Reflexe tištěných médií ..............................................................155

5. Tištěná média ve 20. století .................................................................157

5.1 Historický kontext .................................................................................157

5.2 Prostředky komunikace ........................................................................162

5.2.1 Přenos informací .........................................................................162

5.2.1.1 Telex (dálnopis) .............................................................162

5.2.1.2 Telefax (fax) ....................................................................163

5.2.2 Vysílací média ..............................................................................163

5.2.2.1 Rozhlas ............................................................................163

5.2.2.2 Televize ...........................................................................16 4

5.2.3 Vývoj zpravodajských agentur ..................................................165

5.3 Tištěná média .........................................................................................166

5.3.1 Ztráta dominance ........................................................................166

5.3.2 Technologické předpoklady ......................................................167

5.3.2.1 Ofsetový tisk ..................................................................167

5.3.2.2 Fotosazba a desktop publishing (DTP) .....................168

5.3.3 Ekonomické podmínky .............................................................168

5.3.3.1 Vlastníci tištěných médií .............................................169

5.3.4 Informační zdroje .......................................................................174

5.3.5 Regulace a kontrola......................................................................175

5.3.5.1 Obsahová kontrola – autocenzura .............................176

5.3.5.2 Ekonomická a fiskální kontrola – státem řízená

média, regulace reklamy ..............................................177

5.3.5.3 Profesní a distribuční kontrola – profesní svazy,

monopol na distribuci .................................................177

5.3.6 Tvůrci mediálních obsahů ..........................................................178

5.3.6.1 Novinářská etika ...........................................................182

5.3.6.2 Profesní a odborové organizace .................................182

5.3.6.3 Významné osobnosti ....................................................184

5.3.7 Noviny ...........................................................................................192

5.3.7.1 Rozšíření .........................................................................192

5.3.7.2 Životnost ........................................................................194

5.3.7.3 Periodicita ......................................................................195

5.3.7.4 Obsah .............................................................................196

5.3.7.5 Forma ..............................................................................198

5.3.7.6 Struktura ........................................................................200

5.3.7.7 Náklady a publikum ....................................................216

5.3.8 Časopisy ........................................................................................221

5.3.8.1 Obsah a struktura ........................................................221

5.3.8.2 Náklady a publikum ....................................................229

5.3.9 Reflexe tištěných médií ..............................................................231

6. Tištěná média na přelomu 20. a 21. století .........................................233

6.1 Historický kontext ..................................................................................233

6.2 Globální komunikační revoluce ..........................................................236

6.3 Tištěná média ve věku internetu...........................................................240

6.4 Budoucnost tištěných médií .................................................................245

Summary ..............................................................................................247

Použitá literatura ..................................................................................249

Internetové zdroje ............................................................................................255

Rejstřík věcný ........................................................................................257

Rejstřík jmenný .....................................................................................265

Předmluva

Představit vývoj tištěných médií v horizontu více než jednoho půltisíciletí není snadný úkol, třebaže o víc než o pouhý vhled do mnohotvárné problematiky novin, časopisů a  drobných tisků nemůže jít. Publikace není historií tištěných médií, ale pouhým úvodem k vyprávění o jejich pozoruhodném příběhu. Jejím cílem je popsat klíčové zlomy na cestě od zpravodajských a publicistických letáků 16. století, přes noviny a časopisy raného novověku až k jejich dědicům v moderní éře, které se na prahu třetího tisíciletí staly ohroženým druhem.

Předložený text se pokouší zařadit objekt svého zájmu, tištěná média, do politických, socioekonomických a kulturních, stejně jako technologických a organizačních souvislostí doby. Pozornost je věnována rovněž dosaženému stupni komunikace, jež vždy limitovala možnosti, dosah i formu tištěných médií. Problematika působení, účinků a dobové reflexe tištěných médií je ovšem jen naznačena, neboť by si kvůli svému významu a rozsahu zasloužila samostatné knižní zpracování.

U neperiodických letáků a periodických novin a časopisů jsou popsány formy jejich regulace a kontroly ze strany světských i duchovních institucí, zdroje jejich informací, ekonomické podmínky, v nichž existovaly, či technologické předpoklady jejich produkce. Opomenuty nebudou ani profese, které s nimi byly spjaté. Zhodnocení vývoje tištěných médií se koncentruje na jejich rozšíření, životnost, periodicitu, proměny jejich obsahů, forem a struktur a také na jejich náklady a publikum.

Rozmanitost tištěných médií odrážejících pestrost reálného světa, jeho politických a sociálních konfliktů, ekonomických zájmů a kulturních preferencí, si vyžádala redukci geografického prostoru, jenž bude sledován. Vyprávění se musí omezit pouze na klíčové reprezentanty euroamerické civilizace: Velkou Británii a Spojené státy, které byly průkopníky svobody tisku, politické žurnalistiky, levných masových a bulvárních titulů;

ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ10

Francii, kde se rozvíjela hlavně kulturní publicistika provázená bohatou nabídkou časopisů; a  Německo, jež sehrálo důležitou roli v  počátcích tištěných médií a  poté fungovalo jako „zprostředkovatel“ moderních trendů pro řadu evropských oblastí včetně českých zemí.

Ještě pro 19. století, kdy byly noviny a časopisy v zásadě pouze euroamerickým produktem – s  výjimkou úspěšně westernizovaného Japonska –, je tato redukce vcelku přijatelná. Ve 20. století – nemluvě již o přelomu 20.–21. století se svým globalizačním dynamismem – je ovšem už třeba ji překračovat, aby bylo možno ukázat příklady specifického vývoje na Východě kontrolovaném Sovětským svazem a v zemích „třetího světa“, kde se tištěná média bouřlivě rozvíjela zvláště po druhé světové válce. Vzdor tomu zůstane i  v  tomto období anglosaský, francouzský a německý kulturní prostor dominantním terénem vyprávění.

Názvy titulů, o nichž publikace pojednává, musely být někdy zkráceny, což platí zvláště pro 17. a 18. století, které si libovalo v květnatosti. Jména novin a časopisů se také mohla v průběhu času mírně měnit, v tomto textu se pracuje s jejich ustálenými verzemi. V řadě jazyků jsou součástí názvu tištěných médií také členy, obvykle určité. Autor je důsledně používá všude tam, kde jsou součástí hlavičky příslušného titulu.

Tento text svým čtenářům nabízí stručný nástin fenoménu, jehož reflexe je v našich zemích vlastně teprve v začátcích, a to navzdory vynikajícím publikacím Barbary Köpplové. Pokud tato kniha o sebemenší krůček přiblíží svět tištěných médií, splní se tím smysl vkládaný do následujících stránek. Autor usiloval o kombinaci maximální plasticity s co největší úsporností. Nakolik se mu to podařilo, to už musí posoudit sám čtenář.

1.1 Tištěná média v historické perspektivě

Roli tištěných médií v dějinách lidstva, především toho euroamerického ve druhé polovině druhého tisíciletí našeho letopočtu, nelze oddělit od formativních dějů v ekonomickém, sociálním, politickém a kulturním kontextu.

Tištěná média vznikla na pomezí středověku a  raného novověku, v tradiční společnosti charakteristické převahou zemědělské výroby, ostře diferencovaným sociálním systémem (stavy) a dominancí univerzalistických náboženství (křesťanské konfese). Jejich význam však vzrostl až v moderní společnosti formující se od přelomu 18. a 19. století. Tento proces, obecně nazývaný modernizací, byl vyvolán první průmyslovou revolucí, moderním pojetím zisku a komodifikací peněz, práce a přírodních zdrojů (Polanyi 2006: 47). Doprovázen byl industrializací, urbanizací a alfabetizací, přeměnou stavovských komunit v třídně strukturované společnosti, demokratizací a zrodem moderního nacionalismu, moderních národů a národních států.

Teprve v moderní společnosti se mohla tištěná média plně rozvinout a plnit všechny funkce masových médií.

Charakter tištěných médií je rovněž podmíněn technologickým vývojem, a proto lze na tento fenomén pohlížet optikou komunikačně technologické perspektivy. Gutenbergův knihtisk, a kromě něj dřevoryt a mědiryt, otevřely v 15. století cestu masové reprodukovatelnosti textových a obrazových sdělení, a tím vzniku tištěných médií v užším slova smyslu. Řada dalších vynálezů 19. a 20. století (rychlolis, rotačka, linotyp, autotypie, ofsetový tisk, DTP aj.) reprodukovatelnost dále usnadnily, zrychlily a zkvalitnily.

1.

Tištěná média a dějiny


ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ12

1.2 Tištěná média – vymezení pojmu

Tištěná média jsou součástí masových médií, kam náleží rovněž film, rozhlas, televize či veřejně přístupná internetová produkce. Masová média představují formu veřejné komunikace, která je adresována veřejnosti. Její produkty jsou určeny relativně velkému počtu konzumentů, teoreticky neomezenému množství uživatelů. Zatímco konzumenti novin a časopisů, stejně jako filmové, rozhlasové a televizní produkce, jsou rozptýleni, jejich tvůrci jsou součástí ekonomických a  výrobních, organizačních, technických a distribučních jednotek, které umožňují vytváření a šíření mediálních produktů v daném prostoru.

Funkce médií jsou rozličné – jsou zdrojem informací a  orientují adresáta v jeho prostředí, interpretují předložené informace, zasazují je do širšího kontextu a napomáhají utvářet veřejné mínění, a v neposlední řadě jsou nositeli zábavy. Podílejí se rovněž na procesu socializace, neboť předávají „sumu poznání“ dalším generacím a plní také veřejnou kontrolu moci tím, že spoluvytvářejí politické názory a  společenské postoje svých adresátů.

Pojem tištěných médií označuje noviny a časopisy, které vycházejí periodicky, ale i  neperiodický tisk, k  němuž patří knižní publikace či příležitostné tiskoviny.

Tištěná média je nutné chápat v kontextu vývoje lidské komunikace. Patří do éry tisku, jejíž počátek souvisí s  Gutenbergovým vynálezem knihtisku. Od přelomu 19. a 20. století se lidstvo dostávalo do fáze masové komunikace, která byla vyznačena nástupem levných masových listů, ale hlavně filmem, od dvacátých let rozhlasem a od poloviny století televizí.

Noviny se formovaly od počátku 17. století, časopisy od poslední třetiny téhož století. Spojuje je periodicita umožňující přinášet veřejně přístupné, pravidelné a  (relativně) aktuální informace univerzálního (noviny) nebo specializovaného (časopisy) charakteru. Právě na ně bude upřena hlavní pozornost, neboť reprezentují tištěná média v užším slova smyslu, která plní – jakkoliv v určitých fázích vývoje omezeně nebo kuse – výše zmíněné funkce médií, v prvé řadě přinášet aktuální informace.

Orbit knižních publikací naproti tomu nelze, už s ohledem na jeho význam, rozsah a funkce, vřadit do tohoto vyprávění jinak než jen okrajově v souvislosti s nástupem knihtisku ve druhé polovině 15. a v 16. století.

Spojnicí mezi novinovou a časopiseckou produkcí raného novověku a tiskařskými dílnami, v nichž vznikaly knižní publikace raného novověku, však představují příležitostné tisky, především zpravodajské a pub­

Tištěná média a dějiny 13

licistické letáky představující vývojové předchůdce novin a  časopisů. Také jim proto bude v této publikaci věnována pozornost, na rozdíl od jiných drobných tisků, které již tak blízký vztah k novinám a časopisům neměly (např. almanachy, kalendáře či plakáty).

Tištěná média přinášela vedle textových sdělení také sdělení obrazová, a proto bude dotčena rovněž problematika související s dřevorytem, mědirytem, litografií a fotografií.

1.3 Periodizace

Úkol přiblížit vývoj tištěných médií vyžaduje časové vymezení prezento­ vaného jevu a jeho periodizaci, která dovolí učinit výklad přehlednější.

Neperiodické letáky zpravodajské a publicistické (někdy označované jako pamflety) a poté noviny a časopisy zaujímají období více než půltisíciletí. Jeho počátek lze hledat v již zmíněném epochálním vynálezu knihtisku v  padesátých letech 15. století. Jeho vyústění je v  současné době, na přelomu 20.–21. století, která je z komunikačního a mediálního hlediska neméně převratná. Pro pochopení fenoménu tištěných médií je však rovněž třeba provést stručnou bilanci komunikačních dovedností a „mediálních forem“ starověkého a středověkého člověka. Periodizace vymezeného období se řídí logikou politického a  socioekonomického vývoje, konfrontuje ji však s komunikačně technologickou perspektivou, tak důležitou pro svět tištěných médií. Zvolená periodizace je výsledkem obou hledisek, přičemž jí odpovídá rozčlenění publikace do pěti základních kapitol:

1. Prehistorie tištěných médií (do poloviny 15. století): nabízí stručný

vývoj komunikace a  raných „mediálních forem“ starověku a  stře

dověku.

2. Období raného novověku (od poloviny 15. století do konce 18. století):

je identifikováno s existencí tradiční společnosti a zároveň přítomností

neperiodických (letáky, pamflety) i  periodických tištěných médií

(noviny – výjimečně deníky, časopisy).

3. Období raně moderního vývoje (od konce 18. století do první světové

války), někdy označované jako „dlouhé 19. století“: započalo první

průmyslovou revolucí (ekonomickou) ve Velké Británii a  Velkou

francouzskou revolucí (politickou) a  je identifikováno s  výše zmí

něnými modernizačními procesy. Skončilo první světovou válkou,

ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ14

která rozmetala optimismus rané modernity. V  tomto období byla

tištěná média „mediálním hegemonem“, který nenacházel podstatnou

konkurenci. V kontextu novin se staly dominantní deníky. Časopisy

se vyprofilovaly v celou řadu časopiseckých typů, jež odrážely pestrost

reflektované reality. Na konci tohoto období již vyvstal film a byly

položeny základy budoucího rozhlasu.

4. Období 20. století (od první světové války do přelomu osmdesátých

až devadesátých let), někdy označované jako „krátké 20. století“:

jednoticím prvkem této dějinné etapy je střet liberální demokra

cie s  totalitaristickými ideologiemi představujícími reakci na krizi

moderního věku. Tištěná média hrála dosud významnou roli, ale

film, rozhlas a od poloviny 20. století televize je vystavovaly vážné

konkurenci, jež je však neohrožovala existenčně.

5. Období přelomu 20.–21. století: období vyznačující se globalizací

a  globální komunikační revolucí, která svými důsledky ohrožuje

samotnou existenci novin jako prvořadého druhu periodických

tištěných médií. 2.1 Typy komunikace

Pro lidské bytosti je příznačná schopnost symbolické komunikace, jež

je předpokladem kultury. Schopností předávat si informace pomocí sym

bolů se člověk liší od jiných živočichů. Díky tomuto typu komunikace je

možné dále rozvíjet mentální schopnosti člověka, budovat rozdílné typy

sociálních organizací a  také překonávat bariéru způsobenou existencí

času a prostoru, která od sebe odděluje jednotlivé generace i příslušníky

různých zemí a kultur (Keller 2012: 49–50).

Povaha realizované symbolické komunikace odpovídá charakteru

společnosti, v níž se odehrává. Podle komunikační typologie G. Bragy

lze nalézt kapilární komunikaci v archaické společnosti – má výlučně

orální charakter a funguje v rovině interpersonální výměny informa

cí –, systém organizované kultury v tradiční společnosti obvykle již

využívající znalost písma, kterou disponuje nepočetná elita, a masovou

komunikaci v moderní společnosti (Keller 2012: 50). 2.2 Vynález písma

První velkou komunikační revolucí byl vynález písma umožňující pře­

chod od komunikace orální ke komunikaci literární, která usnadnila

translaci informací napříč časovou a  prostorovou bariérou a  ulehčila

tezauraci vědění. Zrod písma představoval předěl mezi věkem prehistorie,

2.

Prehistorie tištěných

médií

+


ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ16

v němž se lidstvo nacházelo drtivou většinu své existence, a dobou, kdy už bylo možné s pomocí písemných pramenů minulost rekonstruovat.

Písmo dovolilo jistou emancipaci od strnule chápané tradice, společnost začala hledat nové formy ekonomické, politické a  náboženské organizace. Důležitou úlohu nyní hrál stát, jemuž písmo napomohlo v kontrole společnosti.

Využívání písemných systémů představovalo jeden ze znaků přechodu od archaických primitivních společností k  tradičním společnostem, pro něž už byla charakteristická organizovaná literární kultura s komunikátory náležejícími ke společenské elitě, různými písaři, mudrci, učenci, později vědci. Dlouho se písmo využívalo buď pro praktické účely obchodování či zdanění (obchodní smlouvy, daňové soupisy, inventáře majetku), nebo pro formalizované až ritualizované cíle právního a náboženského charakteru (zákony, kodexy, sakrální texty).

První písemné systémy se objevily na konci 4. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii, o něco později v Egyptě. Zprvu bylo písmo obrázkové, nebo slabičné. Výrazný posun vpřed znamenal nástup hláskového (fonetic­ kého) písma, které nalézalo pro každou hlásku (souhlásku) specifický písemný znak. Počátky hláskového písma lze hledat v polovině 2. tisíciletí př. n. l. v severosyrském městě Ugaritu, odkud se tento výdobytek rozšířil prostřednictvím Féničanů ve Středomoří.

2.3 Komunikace ve starověku

Vznik velkých staroorientálních říší si vyžadoval budování komuni­ kačních systémů zprostředkujících informace na velké vzdálenosti. Využívalo se jízdního a lodního spojení, poštovních holubů, běžců, ale také jednoduché optické a akustické signalizace.

Perská říše měla štafetový systém jízdní pošty. V Římské říši s impozantní silniční sítí oběh informací cenných pro stát zajišťovala státní římská pošta, cursus publicus. Využívala přepravních stanic, které se nazývaly posita statio (pochází od nich označení pošta, poštovní stanice).

V antice se objevily i úvahy o sofistikovanějších formách přenosu informací, než byl poštovní systém. Například v díle řeckého historika Polybia se lze setkat s ideou optického telegrafu, v němž měl střídající se počet pochodňových znamení odpovídat určitému písmeni řecké abecedy (Wilke 2000: 10). Nic podobného ale realizováno nebylo, pro

Prehistorie tištěných médií 17

tože vybudovat takový systém by si vyžadovalo velké náklady. Stávající možnosti byly shledány jako postačující.

Pro charakter komunikace byla vždy důležitá role měst. Už ve staroorientálních despociích se politickými, správními, ekonomickými a  kulturními centry stala města. Jejich význam ještě více vzrostl během antiky. Antická civilizace byla tvořena sítí měst, z nichž některá dosáhla rozměrů megalopolí (Řím, Antiochie, Alexandrie, Kartágo, Konstantinopol).

Ve městech bylo třeba obyvatelstvu informace zprostředkovat hromadně, například na agorách a  fórech, kde se odehrával politický život, na tržištích či v divadlech. Právě v antice se zrodila rétorika, kte

rá byla využívána především při politických debatách, soudních přích

nebo náboženských slavnostech. Antické publikum bylo ovlivňováno

také divadelními představeními, velkolepými podívanými v  cirku či oslavnými politickými akcemi (např. triumfální průvody vítězných vojevůdců). Paměť současníků i budoucích generací byla propagandisticky zpracovávána obrazovými výjevy vtělenými do triumfálních oblouků či výpravných sloupů.

Specifickým typem rozšiřování informací ve starém Římě byla acta diurna. Šlo o jakési státní noviny, jež disponovaly určitou aktuálností, obsahovou univerzálností, veřejnou přístupností, a dokonce i periodicitou. Jejich zdrojem byly protokoly ze senátního jednání a oficiální kronika důležitých dat a  událostí, annales maximi, vedená úřadem pontifika maxima, nejvyššího náboženského činitele v Římě. Tyto „noviny“ byly patrně psány na dřevěné tabule umístěné na Kapitolu. Soukromou iniciativou byly opisy těchto „státních novin“ zasílány do provinčních měst, kde byli jejich adresáty především příslušníci místní elity. Acta diurna se objevovala mezi rokem 59 př. n. l., kdy je z politických důvodů zavedl Gaius Iulius Caesar, a rokem 222, kdy jsou v pramenech zmiňována naposledy. Acta diurna ovšem kvůli chybějící masové reprodukovatelnosti postrádala rozhodující znak novověkých tištěných médií.

Specifickým příkladem městské komunikace byly dipinti, předchůdci plakátů. Na vápnem potřené stěny byly černou nebo červenou barvou malovány volební výzvy, ohlášení gladiátorských zápasů a divadelních představení, soukromé vyhlášky, nabídky pronájmů či ohlášení ztrát. Nápisy byly realizovány na objednávku kandidátů, soukromníků a spolků (Prokop 2005: 29–30).

Přes všechny vymoženosti antika masovou komunikaci neznala. Postrádala totiž technologie umožňující masovou reprodukci písem

ÚVOD DO DĚJIN TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ18

ných či obrazových sdělení, která by dovolila časoprostorovou distanci adresátů oněch sdělení od místa a času jejich produkce.

2.4 Komunikace ve středověku

Doba stěhování národů i raný středověk byly na Západě poznamenány civilizační regresí, která postihla také oblast informační výměny. Zároveň se tu ale vytvářely obrysy vitální západní civilizace.

Pozemní komunikace byly málo udržované a nebezpečné, a tak se doprava a s ní i komunikační výměna odehrávaly hlavně na moři. Ve vnitrozemí nabyly velkého významu řeky, které tvořily komunikační páteř dobových politických útvarů. Orální komunikace neměla téměř konkurenci, využívala ji také světská elita. Politicky a etnicky byl křesťansko­latinský Západ roztříštěný, jeho duchovní elitu koncentrovanou v římskokatolické církvi ovšem spojovala tatáž vysoká kultura zprostředkovávaná latinským jazykem.

Právě církev byla hlavním pojítkem vytvářejícího se Západu. Měla centrálně řízenou strukturu, která ke svému fungování potřebovala udržovat informační spojení mezi jednotlivými články. Toto spojení se odehrávalo na literární úrovni, s pomocí dopisů.

Relativní uklidnění situace po roce 1000 vedlo k ekonomickému rozvoji, vzestupu zemědělství, demografickému růstu a středověké kolonizaci. V 11. a 12. století byla již na Západě hojně zakládána města, hlavně ve Francii a v Německu. Města získala politickou, ekonomickou a  soudní samosprávu a  jejich obyvatelé, politicky sebevědomí a  ekonomicky zdatní měšťané, přispěli zásadním způsobem k  rozmachu vrcholného středověku. Města byla centry obchodu, řemeslné výroby i vyspělé kultury. Utvářely se v nich zárodky kritické veřejnosti, které negativně hodnotily materializaci církve a nemorální chování některých jejích reprezentantů.

Ve vrcholném středověku připadala komunikační hegemonie ještě oralitě a  vizualitě. Drtivá většina obyvatelstva na venkově zůstávala negramotná. Kultivována byla hlavně prostřednictvím kázání anebo obrazových sdělení v chrámech.

Rozvíjela se ovšem také literární komunikace, na níž participovaly zejména kláštery a univerzity. Středověké úřadování, rozšíření gramotnosti a  vznik městské veřejnosti vytvářely předpoklady pro budoucí

Prehistorie tištěných médií 19

rychlé praktické upotřebení knihtisku. Již během vrcholného středověku

se písemné formy komunikace velmi rozšířily. Relativně široké literární

publikum vznikalo už ve 12.–13. století.

Pro budoucí tištěná média byl důležitým zdrojem informací dopis.

Během vrcholného středověku došlo k  rozšíření korespondence mezi

aristokraty, ale také měšťany, kteří byli spjati s obchodem a s finančními

styky realizovanými napříč Evropou. Postupně se vytvářel pravidelný

korespondenční systém vtahující do svého orbitu vzdělané, ekonomicky

aktivní a politicky privilegované elity středověké společnosti.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist