načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Urgentní příjem – druhé, přepracované a doplněné vydání – Martin Polák

Urgentní příjem - druhé, přepracované a doplněné vydání

Elektronická kniha: Urgentní příjem
Autor: Martin Polák
Podnázev: druhé, přepracované a doplněné vydání

. – – – Druhé, doplněné vydání úspěšné knihy, která se věnuje nejčastějším stavům, se kterými se může lékař na oddělení urgentního příjmu setkat, především stavům interní povahy. Součástí publikace jsou seznamy léků pro urgentní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  479
+
-
16
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 675
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-016-2467-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

.


Druhé, doplněné vydání úspěšné knihy, která se věnuje nejčastějším stavům, se kterými se může lékař na oddělení urgentního příjmu setkat, především stavům interní povahy. Součástí publikace jsou seznamy léků pro urgentní použití, kapitoly o třídění pacientů, kteří přicházejí na oddělení urgentního příjmu, o dokumentaci na urgentních příjmech, zásadách transportu pacientů v rámci nemocnice a kapitola o péči o pacienty v terminálním stavu. Vzhledem ke skutečnosti, že nemocnice všech typů již oddělení centrálního příjmu v některé z variant zavádějí, je existence podobného manuálu nezbytná. První vydání bylo rychle rozebráno a druhé bude obsahovat řadu nových a přepracovaných kapitol, včetně vybraných diagnostických a terapeutických algoritmů na urgentním příjmu. Plánuje se i vydání v podobě e-knihy.



 

Zařazeno v kategoriích
Martin Polák - další tituly autora:
Bezlopatková miniturbína Bezlopatková miniturbína
Třídění pacientů na oddělení emergency -- aneb návrh, jak by to mohlo vypadat Třídění pacientů na oddělení emergency
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Urgentní příjem druhé, přepracované a doplněné vydání

Martin Polák

Urgentní příjem

Martin Polák

Nejčastější znaky, příznaky a nemoci

na oddělení urgentního příjmu

druhé, přepracované a doplněné vydání


Myšlenková mapa knihy


druhé, přepracované a doplněné vydání

Urgentní příjem

Nejčastější znaky, příznaky a nemoci

na oddělení urgentního příjmu

Martin Polák


© Martin Polák, 2014, 2016

© Mladá fronta a. s., 2014, 2016

Vydalo nakladatelství Mladá fronta a. s., Mezi Vodami 1952/9,

143 00 Praha 4, www.mf.cz

ISBN 978-80-204-3939-0

MUDr. Martin Polák

Urgentní příjem

Nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu

druhé, přepracované a doplněné vydání

Vyloučení odpovědnosti

Autoři i vydavatel věnovali maximální možnou pozornost tomu, aby infor

mace uvedené v knize odpovídaly aktuálnímu stavu znalostí v době přípravy

díla k vydání. I když tyto informace byly pečlivě kontrolovány, nelze s napros

tou jistotou zaručit jejich úplnou bezchybnost. Z těchto důvodů se vylučují

jakékoli nároky na úhradu ať již přímých, či nepřímých škod.

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírovány, rozmnožovány ani jinak šířeny

bez písemného souhlasu vydavatele.

Autor:

MUDr. Martin Polák

Oblastní nemocnice Příbram, a. s., Interní oddělení, JIP interních oborů

Recenzenti:

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice v Motole, Klinika

anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

doc. MUDr. Pavel Těšínský, CSc.

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice Královské Vino

hrady, Jednotka intenzivní metabolické péče


Knihu věnuji památce své maminky,

díky níž jsem se stal lékařem

a dokázal to, co jsem dokázal.

Knihu také věnuji své manželce Aleně,

jejím rodičům Aleně a Vaškovi,

a dětem Martinovi a Nikole,

kteří mají velké zásluhy na tom,

že jsem mohl tuto knihu začít psát a dopsat.


Motto knihy: „Zdraví je dobro, o kterém nevíme, dokud ho neztratíme.“

Walther

„Nejde ani tak o to, vědět toho mnoho, ale znát ze všeho toho, co je možné vědět, to nejpotřebnější.“

Lev Nikolajevič Tolstoj

„Není moudrý ten, kdo ví mnoho, nýbrž ten, kdo ví, co je třeba.“

Ezop

„Vše musí být učiněno co nejjednodušeji. Ale ne zjednodušeně.“

Albert Einstein „Nejsi-li schopen vysvětlit vše šestiletému dítěti, nepochopíš to ani ty sám.“

Albert Einstein

Urgentní příjem

8 Obsah Předmluva .................................................................... 17

Jak pracovat s knihou ..................................................... 21

I Obecná část ............................................................. 23

Charakteristika oddělení urgentního příjmu ..................22

Přístup k pacientovi na urgentním příjmu .....................24

Komunikace na urgentním příjmu .............................28

Příjem pacienta na oddělení urgentního příjmu ...............33

Propuštění pacienta do ambulantní péče ......................41

Transport pacientů ..............................................43

Pacient v terminálním stadiu onemocnění a smrt

na urgentním příjmu ............................................45

Dokumentace na urgentním příjmu .......................... 49

II Nejčastější znaky a příznaky A–Z ................................ 51

Alterace mentálního stavu a vědomí ............................52

Anémie ............................................................57

Ascites .............................................................63

Bolesti břicha .................................................... 68

Bolesti hlavy ......................................................76

Bolesti kloubů ....................................................82

Bolesti na hrudi ................................................. 88

Bolesti zad ....................................................... 99

Cyanóza ..........................................................107

Dyspnoe ..........................................................111

Epistaxe ..........................................................117

Febrilie .......................................................... 120

Hematemeze .....................................................127

Hematurie .......................................................134

Hemoptýza ...................................................... 140

Urgentní příjem

Horečka nejasné etiologie ......................................145

Hyperventilace ..................................................152

Ikterus ........................................................... 156

Kašel ............................................................. 160

Křeče ............................................................ 164

Lymfadenopatie (uzlinový syndrom) ......................... 169

Nauzea a zvracení ...............................................175

Otoky .............................................................181

Palpitace .........................................................185

Poruchy močení ................................................ 190

Průjem .......................................................... 195

Stridor ........................................................... 201

Synkopa ......................................................... 204

Vertigo .......................................................... 210

III Nejčastější nemoci a nozologické jednotky A–Z ...........217

Akutní stavy v dermatologii ....................................219

Akutní končetinová ischemie ................................. 229

Akutní koronární syndrom .....................................233

Akutní selhání jater ............................................ 243

Alergická reakce – systémová anafylaxe .......................252

Aneuryzma abdominální aorty ................................ 258

Astma ........................................................... 263

Biliární kolika ...................................................271

Cévní mozkové příhody ischemické povahy ...................275

Disekce hrudní aorty ........................................... 284

Erysipel ......................................................... 290

Fibrilace síní ................................................... 294

Hluboká žilní trombóza ....................................... 300

Hyperglykemie ................................................. 307

Hypertenzní krize ...............................................311

Hypoglykemie ...................................................316

Hypotermie ..................................................... 320

Meningitida a encefalitida .....................................325

Mezenteriální ischemie – akutní ...............................332

Pankreatitida – akutní ......................................... 338

Plicní edém ..................................................... 346

Plicní embolie .................................................. 354

Pneumonie ...................................................... 360

Pneumotorax ................................................... 369

Poruchy srdečního rytmu .......................................374

Renální kolika .................................................. 385

Renální selhání – akutní ...................................... 389

Respirační selhání – akutní ................................... 395

Sepse ............................................................400

Šok ................................................................411

Úpal ............................................................. 420

IV Poruchy acidobazické rovnováhy a vnitřního

prostředí ...............................................................425

Acidóza – metabolická ..........................................431

Acidóza – respirační ............................................ 436

Alkalóza – metabolická ........................................440

Alkalóza – respirační ........................................... 444

Hyperkalcemie .................................................. 448

Hyperkalemie ................................................... 452

Hypernatremie ................................................. 459

Hypofosfatemie ................................................ 464

Hypokalcemie ..................................................469

Hypokalemie ................................................... 473

Hypomagnezemie .............................................. 478

Hyponatremie .................................................. 482

V  Nejčastější otravy na urgentním příjmu ................... 489

Otrava alkoholem ..............................................499

Otrava tricyklickými antidepresivy ........................... 503

Otrava benzodiazepiny ........................................ 507

Otrava houbami ................................................ 510

Otrava etylenglykolem .........................................515

Otrava karbamazepiny ........................................ 519

Otrava metanolem ..............................................522

Otrava oxidem uhelnatým .................................... 526

Otrava paracetamolem .........................................531

Otrava salicyláty ............................................... 534

Uštknutí hadem ................................................ 538

VI Psychiatrický a agresivní pacient na urgentním příjmu .....543

Nepsychiatrické stavy s možnou psychiatrickou

symptomatologií ............................................... 545

„Medical Clearance“ na urgentním příjmu .................. 547

Agitovaný a agresivní pacient na urgentním příjmu ........ 549

Pacient po suicidálním pokusu nebo s úmyslem

se poškodit ...................................................... 552

Řešení některých specifických situací u psychiatrického

pacienta ..............................................................556

VII Vybrané diagnostické a léčebné metody používané

na urgentním příjmu ........................................... 563

Základy EKG diagnostiky ...................................... 564

Ultrazvukové a echokardiografické vyšetření

na urgentním příjmu .......................................... 570

POCT metody na urgentním příjmu ...........................574

Zajištění dýchacích cest na urgentním příjmu ...............577

Kardiopulmonální resuscitace na urgentním příjmu ....... 586

Neinvazivní plicní ventilace .................................. 592

Elektrická kardioverze/defibrilace ............................ 596

Dočasná externí kardiostimulace .............................600

Terapeutická hypotermie ...................................... 602

VIII Speciální témata ..................................................609

Léčba bolesti na urgentním příjmu .......................... 610

Poruchy trvalé stimulace .......................................612

Urgentní příjem


Péče o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci na urgentním příjmu .......................................... 615

Terapie krvácivých komplikací u pacientů léčených

antikoagulačními látkami ..................................... 619

Geriatrický pacient na urgentním příjmu .................... 624

Onkologický pacient na urgentním příjmu .................. 627

Akutní stavy na palubě dopravních letadel ................... 628

Medicína katastrof a hromadných neštěstí...................640

Paradoxní nálezy na urgentním příjmu ...................... 642

IX Přílohy ................................................................ 645

Příloha 1 – Vybrané diagnostické a terapeutické

algoritmy........................................... 646

Příloha 2 – Vybrané klasifikace a skórovací schémata ........ 691

Příloha 3 – Indikace k přijetí na lůžko JIP/ARO ................699

Příloha 4 – Nejčastější výkony na urgentním příjmu ........ 702

Příloha 5 – Prostředky pro provádění oxygenoterapie ........ 703

Příloha 6 – Indikace k zahájení ventilační podpory

na UP ................................................703

Příloha 7 – Základní nastavení ventilátoru na UP ............ 704

Příloha 8 – Nejčastější příčiny ovlivnění délky

intervalu QT......................... ................704

Příloha 9 – Přehled nejčastěji používaných léků na UP

a jejich dávkování........................... ........705

Příloha 10 – Interakce léků používaných na UP ................714

Příloha 11 – Přehled návykových látek a způsob jejich

užívání............... ...............................719

Příloha 12 – Nejčastější varovné příznaky ..................... 719

Příloha 13 – Přehled doporučených základních

vyšetření na UP ................... .................727

Příloha 14 – Indikace k povinnému provedení

patologickoanatomické pitvy ..................... 730

Příloha 15 – Akutní hemodialýza a použití kontinuální

eliminační metody ................................ 730


Příloha 16 – ECMO: indikace a kontraindikace ................731

Příloha 17 – Doporučený obsah zdravotního balíčku

u dopravních letadel .............................. 733

Příloha 18 – Kontakty ............................................735

Trocha historie a úsměvu na závěr .................................738

Doporučená literatura a webové odkazy ..........................743

Použité zkratky ............................................................751

Rejstřík .......................................................................761 II Znaky a příznaky A–Z

III Nemoci A–Z

IV Poruchy acidobazické

rovnováhy

a vnitřního prostředí

VI Psychiatrický

a agresivní pacient

na urgentním příjmu

VII Vybrané diagnostické

a léčebné metody

na urgentním příjmu

VIII Speciální témata

IX Přílohy

V  Nejčastější otravy

na urgentním příjmu I  Obecná část Předmluva autora k 1. vydání Oddělení emergency, urgentní příjem, oddělení centrálního příjmu, akutní příjem či společný příjem interně nemocných se staly již běžnou součástí nemocničních zařízení na všech úrovních. Práce na těchto odděleních vyžaduje od personálu zvláštní přístup. Jsou pro pacienty vstupní branou do nemocnice a úroveň poskytnuté péče mnohdy rozhoduje o jejich dalším osudu.

V  ČR neexistuje samostatný obor „emergency medicine“, jak to vidíme v anglosaských zemích, který by řešil problematiku urgentního příjmu v celé šíři. Existuje obor „urgentní medicína a medicína katastrof“. Lékaři s licencí v tomto oboru, kteří pracují většinou v přednemocniční etapě u zdravotnické záchranné služby, by měli dle vedení Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof vést oddělení urgentního příjmu. Situace je však poněkud složitější. Na odděleních urgentního příjmu, která jsou většinou bezprahová, jsou pacienti jednak transportováni zdravotnickou záchrannou službou již s  určitým závěrem, kdy je u  nich velmi často již zahájena terapie, jednak přicházejí pacienti s  doporučením z lékařské služby první pomoci či od praktického lékaře s  popisem určitých obtíží, případně přicházejí pacienti sami (nebo jsou přivezeni rodinou či přáteli), kdy svoje obtíže vyhodnotí jako stav, který vyžaduje okamžité vyšetření a  ošetření. Tito pacienti nevyžadují vždy přijetí do nemocnice. Mnozí z nich mohou být propuštěni do domácího ošetření či do ambulantní péče. K  tomu je třeba znalost kritérií, která nám umožní o  dalším postupu u  každého konkrétního pacienta rozhodnout tak, aby se minimalizovaly eventuální omyly v diagnostickém a léčebném procesu, vyžaduje to komplexní znalost problematiky ambulantní i lůžkové péče.

Neexistence oboru „emergency medicine“ v širším slova smyslu v České republice však vede také k  absenci odborné literatury řešící problematiku těchto nemocných. Mojí snahou je předložit lékařům a sestrám pracujícím

Urgentní příjem

18

na těchto odděleních praktickou příručku, která by přinesla návod, jak postupovat u pacientů, kteří jsou na urgentní příjem přivezeni zdravotnickou záchrannou službou nebo blízkými či přicházejí s určitými obtížemi sami. Cílem je co nejrychleji dospět k diagnostickému závěru, na jehož základě je pak možné rozhodnout o přijetí či nepřijetí pacienta do nemocnice a zároveň zahájit vhodnou terapii do doby, než pacient bude přijat na příslušné oddělení nemocnice nebo přeložen na vyšší pracoviště či bude provedena definitivní terapie před propuštěním. Propuštění do ambulantní péče zahrnuje vybavení příslušným doporučením pro ambulantního specialistu či praktického lékaře, poučení, kdy by měl pacient navštívit lékaře při zhoršení zdravotního stavu a v neposlední řadě i předpisem na léky, např. antibiotika či analgetika.

Kniha se zabývá především nemocemi interních oborů, se kterými se lékaři mohou při své práci setkat. Vzhledem ke skutečnosti, že urgentní příjem je součástí tzv. „traumaplánu“ nemocnice, je jedna kapitola věnována problematice hromadných neštěstí a katastrof. Chirurgická a traumatologická problematika je řešena jen v rámci diferenciální diagnostiky. Rovněž není řešena problematika pediatrických pacientů – to vše je námět pro jiné autory a jiné publikace.

Kniha si neklade za cíl podrobně rozebírat patofyziologii jednotlivých znaků, příznaků či nemocí, ani podrobné farmakologické vlastnosti nejčastěji používaných léků na urgentním příjmu. Neřeší rovněž definitivní léčbu některých onemocnění. To přesahuje rámec této publikace.

Po dopsání knihy nemohu nevzpomenout jména alespoň některých učitelů, kteří mě přivedli k oboru interna, umožnili mi začít pracovat v oboru intenzivní medicína a vedli mě od začátku mé medicínské dráhy, především paní MUDr. Růženu Holečkovou, pana prof. MUDr. Jana Petráška, DrSc., pana prof. MUDr. Michaela Aschermanna, DrSc., a pana prof. MUDr. Petra Broulíka, DrSc.

Musím poděkovat recenzentům, paní doc. MUDr. Jarmile Drábkové, CSc., a  panu doc. MUDr. Pavlovi Těšínskému, CSc., za jejich cenné připomínky a rady, díky kterým jsem mohl připravit finální verzi knihy.

Moje velké díky patří šéfredaktorce z  nakladatelství Mladá fronta paní MUDr. Michaele Lízlerové za její velkou podporu, paní Mgr. Lence Kostelecké, která se starala o finanční zajištění vydání knihy, a paní Mgr. Markétě Kovaříkové, která se postarala o  pečlivou korekturu, a  všem pracovníkům nakladatelství, kteří mě podporovali a zasloužili se o vydání knihy.

Doufám, že si kniha najde co nejvíce čtenářů jak mezi lékaři, kteří jsou denně vystaveni nutnosti rozhodnout o příčině obtíží pacienta a co nejrychleji dospět k diagnostickému závěru vedoucímu k zahájení léčby, tak i mezi sestrami, bez kterých by práce lékařů na urgentním příjmu nebyla možná. Snad v ní najdou poučení i studenti medicíny, kteří mají o akutní medicínu zájem.

Martin Polák

Praha, září 2014

Zpět na obsah Předmluva autora ke 2. vydání První vydání publikace Urgentní příjem bylo během šesti měsíců zcela rozebráno. Pro autora je to velmi příjemný pocit, ale zároveň i velký závazek. Bylo pro mne velkým překvapením, jaké čtenáře si kniha našla. Kupovali si ji mladí lékaři, kteří pracují na odděleních urgentního příjmu a  interních odděleních, lékaři záchranné služby i  dalších odborností. Zájem o  knihu projevily také zdravotní sestry z těchto oddělení. Snad největším překvapením pro mne ale bylo, že si knihu četli i úplní laici.

Není asi obvyklé, že odborné publikace píší lékaři z jiných než klinických pracovišť. Proto jsem byl rád, že recenzenti, kteří jsou předními odborníky ve svém oboru, především pan prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc., a pan prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., přijali první vydání této knihy po jejím vydání shovívavě a jejich recenze vyzněly velmi kladně. Co více si může autor přát. Byl jsem velmi rád, že jsem měl i zpětnou vazbu od mnoha lékařů, již knihu používají každý den. Na základě jejich připomínek a  požadavků bylo zcela jasné, že by v  případě dalšího vydání bylo dobré některá hesla a  kapitoly doplnit či přepracovat. Objevily se i nové poznatky, které bylo rovněž nutné zapracovat. Jednou z  hlavních připomínek mnoha kolegů bylo, že chyběly přehledné algoritmy.

Na základě dohody s nakladatelstvím Mladá fronta jsem nakonec přikročil k práci na druhém, doplněném a aktualizovaném vydání knihy. Formát se trochu změnil. Hlavní rozdíl tkví v tom, že kniha obsahuje vybrané diagnostické a terapeutické algoritmy.

Po dokončení druhého vydání knihy nemohu opět nevzpomenout mých učitelů a poděkovat jim za vše, co pro mne učinili. Budu se opakovat, ale jsou to paní MUDr. Růžena Holečková, prim. MUDr. Jan Šírek, prof. MUDr. Jan

Urgentní příjem

20

Petrášek, DrSc., prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., a prof. MUDr. Petr Broulík. Velké díky patří také mému příteli prof. MUDr. Petru Neužilovi, CSc., který mě v mých aktivitách stále podporuje. Rád bych také vzpomenul prof. MUDr. Jiřího Syllabu, jenž mě na sklonku svého života velmi ovlivnil.

Musím opět poděkovat recenzentům, paní doc. MUDr. Jarmile Drábkové, CSc., a  panu doc. MUDr. Pavlovi Těšínskému, CSc., kteří mi dávali velmi cenné rady, díky kterým vzniklo první a nakonec i druhé vydání knihy.

Moje velké díky patří šéfredaktorce z  nakladatelství Mladá fronta paní MUDr. Michaele Lízlerové za její velkou podporu, paní Mgr. Lence Kostelecké i  panu Jiřímu Suchánkovi, kteří se starali o  finanční zajištění druhého vydání knihy, paní Mgr. Janě Pertlíčkové, jež se postarala o pečlivou korekturu, a všem pracovníkům nakladatelství, kteří mě podporovali a zasloužili se o vydání knihy.

Věřím, že i druhé vydání Urgentního příjmu bude mými čtenáři přijato přinejmenším tak kladně jako vydání první.

Martin Polák

Praha, červen 2016

Zpět na obsah Jak pracovat s knihou? Kniha integruje dva přístupy – syntetický, tj. postupující od jednotlivých příznaků (symptomů) a znaků (= objektivní projevy onemocnění, např. tachykardie) k diagnóze, a analytický, tj. postupující od nozologické jednotky k  jednotlivostem. Důvodem je, že na urgentním příjmu (UP) jsou pacienti prezentováni jednak s určitými obtížemi (kašlem, dušností apod.), jednak již s konkrétním onemocněním (např. akutním infarktem myokardu apod.).

Kniha zachovává stejnou strukturu jako v prvním vydání.

V prvním oddílu knihy jsou probrány obecné otázky kolem organizace oddělení urgentního příjmu a organizace přijetí pacienta včetně systému třídění pacientů s netraumatickými onemocněními, problematika komunikace s pacienty a jejich rodinnými příslušníky, propuštění pacienta, otázka transportu pacientů a v neposlední řadě péče o pacienty v terminálním stadiu onemocnění.

Ve druhém oddílu knihy jsou v heslech uvedeny nejčastější subjektivní projevy nemoci (= znaky a příznaky) seřazené podle abecedy. Všechna hesla mají jednotnou strukturu. U každého najdete kód Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize (MKN-10)

1

, definici, příčiny

2

, klasifikaci, klinický obraz,

diagnostické metody, diferenciální diagnostiku, iniciální opatření, kritéria pro přijetí k  hospitalizaci a  kritéria pro propuštění do ambulantní péče. U některých hesel jsou uvedeny varovné příznaky, tzv. red flags, tedy červené praporky, při jejichž přítomnosti musí být lékař „ve střehu“.

Ve třetím oddílu knihy najdete nejčastější onemocnění interní povahy seřazená podle abecedy. Hesla mají stejnou strukturu jako v oddílu II. Na začátku oddílu je klíč nozologických jednotek pro hledání podle orgánového systému.

Ve čtvrtém oddílu jsou popsány nejčastější poruchy acidobazické rovnováhy a  vnitřního prostředí, opět seřazené podle abecedy. Některé poruchy jsou popsány u jednotlivých hesel.

Pátý oddíl popisuje nejčastější otravy.

V šestém oddílu jsou popsány zásady péče o psychiatrického a agresivního pacienta, včetně problematiky užívání návykových látek a stavů spojených s jejich odnětím (abstinenční příznaky).

Sedmý oddíl popisuje v devíti kapitolách základní diagnostické a léčebné metody na urgentním příjmu, a to základy EKG diagnostiky, ultrazvukové a  echokardiografické vyšetření, laboratorní metody k  rychlé diagnostice,

Urgentní příjem

22

tzv. „point-off-care testing“ (POCT) metody, zajištění dýchacích cest, zásady kardiopulmonální resuscitace, léčebnou hypotermii, neinvazivní plicní ventilaci, elektrickou kardioverzi/defibrilaci a neinvazivní externí stimulaci.

V osmém oddílu jsou uvedena některá speciální témata, jako např. hromadná neštěstí a katastrofy, paradoxní příznaky, poruchy kardiostimulace, problematika geriatrického pacienta na urgentním příjmu, onkologického pacienta na urgentním příjmu, problematika bolesti a akutních stavů na palubě dopravního letadla, péče o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci či problematika léčení krvácivých komplikací při podávání antikoagulačních látek v ambulantní péči.

Devátý oddíl obsahuje přílohy, kde jsou uvedeny některé užitečné přehledy, skórovací schémata, přehled léků užívaných na oddělení urgentního příjmu, nejčastější lékové interakce, indikační kritéria k přijetí na jednotky intenzivní péče (JIP) a další. Dále obsahuje vybrané diagnostické a terapeutické algoritmy, které se vztahují k heslům uvedeným v předchozích sekcích. V závěru oddílu jsou dvě stránky „důležité telefonní kontakty ve zdravotnickém zařízení“ a  „užitečné kontakty“, kam si může čtenář napsat adresy a telefonní kontakty na kolegy a pracoviště, která jsou pro dané zdravotnické zařízení či oddělení důležitá.

Závěrečná kapitola o  historii obsahuje tři hesla o  tom, jak se léčilo ve třicátých až čtyřicátých letech 20. století, tedy něco pro zajímavost a trochu pro zasmání.

Na konci knihy najdete seznam doporučené literatury a  seznam zkratek. Z  důvodu zjednodušení nejsou citace uvedeny v  textu, ale jejich seznam je uveden na závěr publikace.

Kniha je nyní doplněna o rejstřík.

Nová hesla jsou označena na straně značkou NEW a přepracovaná nebo doplněná hesla či kapitoly značkou REV. Použité symboly

Poznámka

Pamatuj

CAVE

Red flags

Nová hesla

Revidovaná hesla

Urgentní příjem

1

Jedenáctá revize MKN dosud vydána nebyla. Její vydání se uskuteční pravděpodobně v roce 2017.

2

Příčiny nemocí jsou uvedeny jako obvyklé, tj. s výskytem > 5 %, méně obvyklé, tj. s výskytem 1–5 %

a ostatní, tj. s výskytem < 1 %

NEW

REV

Zpět na obsah


23

I

Obecná část

„Pro lidské srdce není lepšího pohybu

než se sehnout a postavit druhého na nohy.“

dr. John Andrew Holme


Charakteristika oddělení urgentního příjmu Urgentní příjem

2424

Charakteristika

oddělení

urgentního příjmu

Oddělení urgentního příjmu (synonymum: oddělení centrálního příjmu, emergency, akutní příjem, společný příjem interně nemocných) – v textu bude pro jednoduchost označováno UP – je prostor, kde jsou přijímáni a ošetřováni pacienti přicházející do nemocnice pro akutní onemocnění.

Na UP pracujeme s  následujícími pojmy charakterizujícími pacienty, kteří jsou zde prezentováni:

Stabilní pacient: všechny důležité parametry vitálních funkcí jsou v normě nebo přiměřené věku.

Nestabilní pacient: nejméně jedna nebo i více vitálních funkcí je mimo normální nebo pro pacienta obvyklé hodnoty. Nestabilita se může vztahovat k  TK (hemodynamická nestabilita), srdečnímu rytmu, dýchání (frekvence, saturace krve), glykemii a dalším parametrům (stav vědomí apod.).

Stabilizovaný pacient: pacient, který byl nestabilní, ale v  důsledku léčebné intervence má nejméně dvě z předtím patologických hodnot vitálních funkcí v normálním rozmezí při měření každých pět minut do stabilizace.

Pacient po KPR: pacient po kardiopulmonální resuscitaci prováděné v terénu, a to buď laiky, nebo zdravotníky.

Pacient v terminálním stadiu onemocnění: pacient, u kterého je známa existence závažného onemocnění, jehož prognóza je nepříznivá (např. pacienti s  pokročilým nádorovým onemocněním, konečným stadiem srdečního selhání apod.).

Urgentní příjem


Charakteristika oddělení urgentního příjmu

25

Zemřelý pacient: pacient se známkami smrti v době příjmu na UP nebo

krátce po přijetí. S  touto problematikou souvisí i  problematika dárcovství orgánů.

Prostorové, personální a technické vybavení UP musí vyhovovat jak poža

davkům odborným, tak samozřejmě normám daným legislativou ČR a EU.

Uspořádání a organizace UP není v ČR jednotná a liší se zařízení od za

řízení. Ve většině případů se jedná o ambulantní část nemocnice s ob

servačními lůžky, v některých nemocnicích však byly UP budovány již jako

oddělení, kde je možné pacienty přijmout na dobu 24 hodin (např. ve FN Hradec Králové nebo FN v Olomouci). UP jsou vstupní branou pacientů do zdravotnického zařízení, a to jak po stránce medicínské, tak po stránce administrativní. Priority UP lze shrnout do následujících bodů: • Provádí život zachraňující výkony. • Provádí léčbu bolesti (analgezii). • Identifikuje důležité problémy jak medicínské, tak sociální. • Zahajuje diagnostiku nebo v ní pokračuje (zahájení diagnostiky velmi často

v  podmínkách záchranné služby, u  praktického lékaře, lékařské služby

první pomoci nebo ambulantního specialisty). • Zahajuje nebo pokračuje v léčení (zahájení léčby velmi často v podmínkách

záchranné služby, u praktického lékaře, lékařské služby první pomoci nebo

ambulantního specialisty). • Rozhoduje o přijetí pacienta na příslušné oddělení nebo o předání pacienta

do ambulantní péče. • Zajišťuje transport pacientů jak v rámci zdravotnického zařízení, tak mezi

zdravotnickými zařízeními, kdy velmi úzce spolupracují s dispečinkem ZZS

i jejími posádkami.

U některých pacientů může být diagnostika a terapie zahájena i ukon

čena na UP.

UP se rozdělují na tzv. vysokoprahová oddělení, která přijímají pacienty jen s určitou diagnózou (např. všichni pacienti s bolestmi na hrudi), nebo nízkoprahová, která přijímají všechny pacienty bez ohledu na diagnózu. V ČR je většina UP nízkoprahová.

Tým UP spolupracuje s ostatními odděleními nemocnice, především s kon

ziliárními lékaři jednotlivých oddělení, kteří jsou povoláváni v případě nutnosti přímo na UP k pacientovi. Nedílnou součástí UP jsou dva týmy: Resuscitační tým – většinou ustavený managementem nemocnice k provádění KPR v rámci celé nemocnice. Transportní tým – většinou ustavený managementem nemocnice. Tým je určen k zajištění transportu pacienta uvnitř zdravotnického zařízení, např. nutnosti zajištění vyšetření v doprovodu anesteziologa.

Lékař UP je zodpovědný za celý proces diagnostiky a léčby pacienta na

UP. Při svém rozhodování může využít služby konziliárních lékařů jiných

specializací (viz „Doporučená konziliární vyšetření“ u  jednotlivých hesel v příslušných sekcích).

Zpět na obsah


Přístup k pacientovi na urgentním příjmu Urgentní příjem

26

Přístup k pacientovi

na urgentním příjmu

Jak přistupovat k pacientům na UP?

Pacienti, kteří přicházejí na UP, představují velmi různorodou skupinu s růz

ně závažným onemocněním, různým stupněm onemocnění, velmi často se

jedná o polymorbidní pacienty, kde identifikace základního problému není

na začátku vyšetření zřejmá. Lékař pracující na UP tak musí nejenom získat

maximum informací o pacientovi, ale tyto informace musí také uspořádat,

musí si vzpomenout na celou řadu dat, tak aby je mohl aplikovat na konkrét

ního pacienta. Velmi často musí souběžně realizovat jak diagnostický, tak

léčebný proces. Aby tyto procesy byly co nejefektivnější a vedly k rychlé iden

tifikaci onemocnění a zahájení adekvátní terapie, musí se lékař zaměřit na

tři cílové oblasti:

1) na pacienta jako takového

2) na řešení klinického problému

3) na interpretaci získaných dat

Přístup k pacientovi

Anamnéza

Při zaměření na pacienta je prvním krokem v komunikaci získání anamnes

tických údajů, jinak řečeno vytvoření databáze informací. Anamnéza je stále

nejjednodušším prostředkem ke stanovení diagnózy. Dobrý klinik musí vědět,

jak se zeptat na stejný problém různým způsobem, musí umět použít jinou


Přístup k pacientovi na urgentním příjmu

27

terminologii. Např. pacient odpoví negativně na otázku, zda byl léčen pro chronické srdeční selhání, ale kladně odpoví na dotaz, zda byl léčen pro „vodu na plicích“. Takovýchto příkladů můžeme najít nespočet. Cílem odebrání anamnézy na urgentním příjmu je získat: • Základní informace Věk: některá onemocnění jsou častější u starších pacientů než u teenagerů

(např. ICHS). Pohlaví: některá onemocnění jsou častější u mužského pohlaví (např. aneu

ryzma břišní aorty), jiná u ženského pohlaví (např. autoimunitní onemoc

nění).

U žen ve fertilním věku musíme vždy zvažovat možnost gravidity!

Etnická příslušnost: některá onemocnění jsou častější u určité etnické sku

piny. • Údaje o současných obtížích Co pacienta přivádí do nemocnice, respektive co pacienta přivedlo ke kontaktování lékaře? Jedná se o nový problém, zhoršení chronických obtíží, nebo o recidivující obtíže? Jak obtíže vypadají? Jak dlouho trvají? Jsou přítomny nějaké další doprovodné příznaky? Co obtíže zhoršuje nebo naopak zmírňuje?

Příkladem prvotní prezentace pacienta je: 65letý pacient, běloch s bo

lestmi na hrudi, které trvají jednu hodinu.

Hlavní problém spouští proces diferenciální diagnostiky a  odhalení

pravděpodobné příčiny pacientových obtíží.

• Osobní anamnéza: přítomnost závažných onemocnění (hypertenze, diabe

tes mellitus, CMP, ICHS, vředová choroba gastroduodena), doba jejich trvá

ní a jméno zařízení nebo lékaře, u kterého je pro dané onemocnění dispen

zarizován, způsob léčení a datum poslední kontroly • Prodělané operační výkony: typ výkonu, důvod provedení výkonu a rok, kdy

byl výkon proveden (např. nedávný výkon pro cholecystolitiázu provedený

laparoskopicky může mít souvislost s  bolestmi břicha, pro které pacient

znova navštívil lékaře) • Alergie • Užívané léky: jméno léku, dávka, způsob podání a délka užívání, tolerance

léků

Je nutné cíleně pátrat po užívání preparátů, které pacienti za lék nepo

važují nebo se stydí o nich hovořit (hormonální antikoncepce, užívání

léků pro erektilní dysfunkci apod.).

• Sociální anamnéza: zaměstnání (zaměstnaný/nezaměstnaný, důchodce,

invalidní důchodce), stav (ženatý/vdaná, rozvedený/rozvedená, vdovec/

vdova, svobodný/svobodná), vyznání (bez vyznání, katolík apod., příslušnost

k náboženským sektám) a spirituální zvyky (viz dále), způsob bydlení a mož

ná podpora rodiny; nadužívání léků, alkoholu, kouření, návykové látky • Rodinná anamnéza: výskyt onemocnění u rodinných příslušníků (rodičů,

sourozenců, dětí), které mohou mít genetickou souvislost (např. úmrtí na

ICHS ve věku pod 50 let, častější výskyt nádorového onemocnění apod.)

Přístup k pacientovi na urgentním příjmu Urgentní příjem

28

• Přehled orgánových systémů se zaměřením na život ohrožující a  častější

onemocnění (např. u  starší ženy s  celkovou slabostí by měly být získány

údaje o příznacích, které podporují diagnózu onemocnění srdce, jako boles

ti na hrudi, dušnost, palpitace apod.) Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření provádíme se zaměřením především na: Celkový vzhled: cílem zhodnocení je odpověď na otázku, zda je pacient v akutním stavu. Lékař UP se zaměřuje na postup ABC, tj. Airway (= dýchací cesty), Breathing (= dýchání), Circulation (= oběh). Dále by zhodnocení mělo obsahovat poznámku dobře živený versus kachektický nebo malnutriční, úzkostný versus klidný, při vědomí versus obluzený, orientovaný versus dezorientovaný, dobře hydratovaný versus dehydratovaný.

Vitální parametry: tělesná teplota, krevní tlak, srdeční frekvence (cent

rálně) a pulz na periferii, dechová frekvence a saturace kyslíkem (SpO

2

); pokud

je to možné, hmotnost a výška

Vyšetření jednotlivých orgánových systémů: cílem je odhalení znaků

souvisejících s obtížemi pacienta.

Pro optimální interpretaci zjištěných odchylek při fyzikálním vyšetření

je důležitá detailní znalost anatomických souvislostí!

Laboratorní vyšetření Na UP bychom měli provádět jen ta laboratorní vyšetření, která mají zásadní význam pro rychlé stanovení diagnózy. Není žádoucí provést všechna dostupná vyšetření, pokud nejsou pro stanovení diagnózy a dalšího léčebného postupu přínosná. Rovněž je nutné zdůraznit, že u mnoha patologických stavů nemá laboratorní vyšetření odkladný účinek pro zahájení léčby (např. podání heparinu při podezření na plicní embolii, zahájení systémové trombolýzy CMP apod.). Optimální je využití metod s  krátkou dobou odezvy, tedy metod, které lze provádět přímo u lůžka. Stejně kvalitní výsledky s rychlou odezvou můžeme získat při dobře organizované centrální laboratoři (závisí na konkrétní situaci v  jednotlivých zdravotnických zařízeních). Podrobnost lze nalézt v kapitole o POCT (point-of-care testing) nebo u jednotlivých hesel. Diagnostické metody Na UP bychom měli indikovat jen ta vyšetření a diagnostické metody, které zásadním způsobem ovlivní naše další rozhodování, např. EKG vyšetření u bolestí na hrudi, echokardiografické vyšetření u pacienta v hypotenzi nebo CT mozku u pacienta s CMP. Podrobnosti lze nalézt v sekci VII a u jednotlivých hesel.

Přístup k pacientovi na urgentním příjmu

29

Zaměření na řešení klinického problému Řešení klinického problému pacienta spočívá v realizaci pěti odlišných kroků: 1) Odhalení život ohrožujících stavů podle akronymu ABC 2) Stanovení diagnózy (pokud je to možné!) 3) Určení závažnosti onemocnění 4) Terapie založená na stadiu onemocnění 5) Zhodnocení reakce pacienta na terapii • I pracovní diagnóza má svoji váhu! • Stanovení závažnosti a stadia onemocnění může zásadním způsobem ovliv

nit prognózu onemocnění, a  tedy i  diagnostické a  léčebné procesy i  naše

další rozhodování. • Ke zhodnocení reakce pacienta na terapii slouží jednak zhodnocení sympto

mů pacienta (stav vědomí, odeznění bolesti apod.), jednak monitorování

vitálních funkcí, výsledky opakování „bedside“ metod, opakování labora

torních vyšetření.

Lékař UP je velmi často postaven tváří v tvář neočekávanému onemoc

nění nebo poranění, a to s různě závažným průběhem, proto diagnos

tické i léčebné procesy musejí probíhat souběžně! Prioritu má vždy stabilizace stavu podle akronymu ABC! Interpretace zaměřená na klinický problém U pacientů, kteří jsou prezentováni na urgentním příjmu, velmi často nelze stanovit jasnou diagnózu. Proto způsob interpretace zaměřený na klinický problém je odlišný od klasického systematického zkoumání onemocnění. Při interpretaci musíme odpovědět na několik fundamentálních otázek, které ulehčují naše klinické myšlení: 1) Jaká je nejpravděpodobnější diagnóza? 2) Jakým způsobem můžeme potvrdit nebo vyloučit diagnózu? 3) Jaký by měl být náš další krok? 4) Jaký je nejpravděpodobnější mechanismus zjištěného procesu? 5) Jaké jsou rizikové faktory zjištěného stavu? 6) Jaké komplikace jsou spojeny se zjištěným onemocněním? 7) Jaká je optimální terapie?

Zodpovězení těchto otázek by mělo vést k rychlému zhodnocení stavu

pacienta a  zahájení terapie, která je ku prospěchu pacienta a  ve svém důsledku vede k zefektivnění práce personálu urgentního příjmu.

Zpět na obsah


Komunikace na urgentním příjmu Urgentní příjem

30

Komunikace

na urgentním příjmu

Komunikace patří mezi základní procesy na urgentním příjmu (UP). Cílem

komunikace je sdělování důležitých informací pacientovi a  jeho rodinným

příslušníkům, které mnohdy od základů mění celý jejich další život. Komu

nikace v  podmínkách UP je něco jako divadelní představení – tragédie, ve

kterém vystupují jako hlavní postavy pacienti a jejich rodinní příslušníci na

jedné straně, lékaři, sestry a  další personál na straně druhé. Na rozdíl od

herců, kteří svoji roli studují několik týdnů až měsíců, zdravotníci jsou nuce

ni reagovat na některé nečekané situace okamžitě, bez jakékoliv přípravy, jsou

nuceni často improvizovat. Přesto musí vystupovat profesionálně, ale zároveň

se musí vcítit do duše pacienta i jeho příbuzných. Způsobu, jakým to činíme,

říkáme komunikační dovednosti. Bohužel ve škole nás těmto dovednostem

většinou neučí. Až na některé výjimky je sdělování informací pacientovi či

jeho rodinným příslušníkům naším denním chlebem. Pokud pacientovi

sdělujeme příjemné, pozitivní informace, jako např. informaci o  narození

potomka či informace o nezávažnosti onemocnění, pak to není problém. Jiná

situace však nastává v  případě, že musíme pacientovi sdělit nepříjemnou,

špatnou zprávu nebo musíme rodinné příslušníky informovat o nejhorší si

tuaci – úmrtí jejich milované osoby. V  následujícím textu se pokusím dát

určitý návod, jak sdělovat špatné zprávy a jak sdělit rodině, že jejich příbuzný

umírá nebo že zemřel. Dlužno však konstatovat, že každá situace je nová

a neopakovatelná.


Komunikace na urgentním příjmu

31

Sdělování špatných zpráv

Klinici velmi často odhalí zneklidňující informace v průběhu rutinního vy

šetření pacienta, který často přichází na UP s obtížemi, které na první pohled

vypadají zcela nezávažně. Komunikace je pak někdy velmi obtížná i pro velmi

zkušeného klinika. Odborníci a některé empirické výzkumy pro tyto obtížné

situace navrhli postup, který klinikům pomůže připravit se na komunikaci

s  pacientem a  jejich rodinnými příslušníky tak, aby jim špatnou zprávu

mohli sdělit. Tento jednoduchý šestistupňový postup je prezentován v násle

dujícím textu. Lze ho vyjádřit akronymem SPIKES (= hroty) – postup se nazý

vá SPIKES protokol.

Tab. 1 SPIKES protokol

S – „Setting up“ the interview Uspořádání rozhovoru

zajistit soukromí

připravit si všechny důležité informace

vyzvat zúčastněné, aby se posadili

navázat kontakt s pacientem nebo

příbuznými

zajistit, aby na rozhovor bylo dostatek času

a nebyl přerušován P – Assessing the patient’s „PERCEPTION“ Posouzení pacientova vnímání

používat otevřené a jednoznačné otázky

opravit jakékoliv špatné informace

vyslechnout nerealistická očekávání ze

strany pacienta I – Obtaining the patient’s „INVITATION“ Získání pacientova očekávání

rozhodnout, kteří pacienti chtějí získat

informace

rozhodnout, jak obsáhlou informaci pacient

chce získat K – Giving „KNOWLEDGE“ and information to the patient Poskytnutí znalostí a informací pacientovi

upozornit pacienta, že mu budete sdělovat

špatnou zprávu

používat jednoduché a srozumitelné výrazy

vyhnout se přílišné přímočarosti

sdělovat informaci po malých částech E – Addressing the patient’s „EMOTIONS“ with empatic responses Řešení pacientových emocí empatickými odpověďmi

sledovat, co u pacienta vyvolalo emoce

identifikovat emoce, pokud je třeba, vysvětlit

otevřenými otázkami

identifikovat příčinu emoce a opět vysvětlit,

pokud je to třeba

poskytnout pacientovi/rodině krátký čas

k vyjádření emoce

reagovat na emoce empaticky S – „STRATEGY“ and „SUMMARY“ Strategie a shrnutí

probrat další kroky

ověřit si, že pacient/rodina rozumí sděleným

informacím

Komunikace na urgentním příjmu Urgentní příjem

32

Úmrtí pacienta Jednou z  nejsložitějších situací pro personál UP, především pro lékaře, je sdělování příbuzným, že jejich nejbližší či  milovaná osoba zemřela. Ještě složitější je situace, pokud pacient umírá náhle. Sdělení takovéto informace je bolestné nejenom pro příbuzné, ale také stresující pro lékaře UP. Strukturovaný přístup ke sdělování této závažné informace může pomoci snížit traumatizující vliv jak na příbuzné, tak na personál UP.

Ve většině případů lékař oznamuje úmrtí příbuzným pomocí telefonu. Příbuzní pak přicházejí do nemocnice a ve většině případů očekávají, že jim budou poskytnuty patřičné informace. Jindy jsou příbuzní přítomni přijetí pacienta na UP a informaci o úmrtí svého blízkého dostávají bezprostředně po konstatování smrti. Nejdůležitějším aspektem při sdělování informace o  úmrtí je příprava na takovýto rozhovor. Je nutné zajistit klidné prostředí (nejlépe samostatnou místnost), kde se rodina může shromáždit. Pokud je to možné, měla by být vybavena i  telefonem. Dále je pak vhodné postupovat podle následujících bodů: 1. Shromáždit rodinu – ujistit se, že jsou v místnosti již všichni přítomni. 2. Pokud je to přání rodiny, zajistit, aby rozhovoru byl přítomen např. kněží,

rodinný přítel, právník apod. 3. Představit se a pacienta identifikovat celým jménem. 4. Zjistit povědomí příbuzných o  stavu pacienta, který vedl k  rozhodnutí

o transportu pacienta do zdravotnického zařízení. 5. Stručně rodinné příslušníky seznámit s  povahou onemocnění a  stavu,

který se objevil po přijetí na urgentním příjmu. 6. Sdělit příbuzným pacienta, že jejich blízký zemřel, a zároveň jim vysvětlit

důvody, které k úmrtí vedly. 7. Dát příbuzným zemřelého časový prostor na jejich emoční reakci, dát jim

dostatek času, aby tuto závažnou informaci vstřebali. 8. Zeptat se příbuzných zemřelého, zda mají nějaké otázky, a na jejich pří

padné otázky jim odpovědět. 9. Zeptat se příbuzných zemřelého na důležité skutečnosti (např. o provede

ní pitvy, dárcovství orgánů apod.). Nabídnout rodině možnost vidět svého

blízkého. Pokud rodina projeví rovnou přání jej vidět, pak jí to umožnit.

Je vhodné, aby na UP byla k  dispozici místnost, kde rodina může

zemřelého vidět, která bude k těmto účelům i připravena.

Nesmíme opomenout důležité skutečnosti spojené s úmrtím u pří

slušníků některých národů a národnostních skupin nebo osob s od

lišným náboženstvím či spirituálními zvyky (viz dále). 10. Nabídnout rodině psychologickou i farmakologickou podporu. Sdělit pří

buzným kontakt na sebe pro případ pozdějších dotazů. V případě pozdějších

dotazů je nikdy neponechat bez odpovědi.

Komunikace na urgentním příjmu

33

Komunikace s příslušníky jiných národů, národnostních skupin, osob s různým náboženským vyznáním nebo spirituálními zvyky V době rozvoje turismu a globalizace se můžeme ve své práci velmi často setkat s pacienty nejenom z našeho náboženského a sociálního prostředí, ale také z jiných kultur. V ČR se nejčastěji setkáváme s příslušníky romské komunity nebo příslušníky sekt. I v ČR však existují rozdíly mezi osobami vyznávajícími různá náboženství – křesťanství, judaismus apod. Můžeme se samozřejmě setkat i s pacienty, kteří přicestovali z jiných geografických oblastí, ať již jako turisté, nebo v rámci svých pracovních povinností, nebo kteří zde již trvale pracují (pracovníci velvyslanectví a  konzulátů a  jejich rodinní příslušníci, pracovníci zahraničních společností a jejich rodinní příslušníci apod.). Tab. 2 Detaily týkající se pacientů vyznávajících různá náboženství

Náboženství Specifika

Křesťanství

(nejčastější)

při poskytování akutní péče nejsou žádné mimořádné požadavky

umírajícího by měl navštívit kněz

Judaismus při poskytování akutní péče nejsou žádné mimořádné požadavky

v době šabatu (od pátečního do sobotního západu slunce) může být

odmítnuto přijetí k hospitalizaci a některé výkony lze provádět jen pro

záchranu života

u ortodoxních Židů nutno dodržovat přísná pravidla pro stravování

(„košer“ strava)

pitva se provádí jen ze zákonných důvodů

pohřeb zemřelého se musí uskutečnit co nejdříve

Islám pacienta musí vyšetřovat vždy osoba stejného pohlaví (striktní pravidlo)

při ošetřování používat pravou ruku (levá ruka je považována za nečistou!)

žena potřebuje k léčení souhlas nejstaršího mužského člena rodiny

při vyšetřování se nesmí obnažit větší část těla najednou

dodržují přísné stravovací návyky, rodina chce pacientovi sama vařit

umírající se musí otočit směrem k Mekce a příbuzní mu předčítají z koránu

zemřelého se nesmí nikdo dotknout až do příchodu člena islámského centra

pitva zemřelého je povolena jen ze zákonných důvodů

pohřeb zemřelého se musí uskutečnit do 24 hodin

Při práci s příslušníky jiných kultur, etnik a náboženských skupin je dob

ré postupovat podle následujících doporučení: 1) Při odebírání anamnézy používat otevřené a jednoduché otázky, co nej

méně používat odborné termíny. Můžeme využít i  vysvětlující obrázky

(piktogramy).

2) Při přijetí by měli být přítomni příbuzní pacienta, eventuálně přátelé nebo

jiné osoby, pokud si pacient přeje.


Příjem pacienta na oddělení urgentního příjmu Urgentní příjem

34

3) V případě jakékoliv jazykové bariéry použít digitální překladač nebo vy

užít služeb tlumočníka, který by měl splňovat optimálně následující kri

téria:

• měl by být stejného pohlaví jako pacient

• měl by být stejného vyznání jako pacient

• měl by být ze stejného kulturního prostředí jako pacient

Je očividné, že tato kritéria nelze vždy splnit beze zbytku. Velmi často pak musíme jako tlumočníka využít některého z členů rodiny, někoho z velvyslanectví apod. V rámci asistenčních služeb komerčních pojišťoven rovněž existuje služba tlumočníků nebo tzv. telefonický tlumočník. Při využití tlumočníka bychom otázky měli pokládat přímo pacientovi a od tlumočníka vyžadovat, aby naše slova překládal bez jakéhokoliv zkreslení. Při odebírání anamnézy musíme vždy ponechat pacientovi dostatek času, aby se mohl vyjádřit. Je velmi dobré sledovat i neverbální projevy nemoci (např. bolesti). Vždy se musíme ujistit, že pacient všemu rozuměl. 4) Při odebírání anamnézy zjistit, zda pacient vyznává nějaké náboženství

nebo jiné spirituální zvyky. Pokud ano, pak je třeba respektovat a dodr

žovat zvyklosti tohoto náboženství. Je dobré mít k  dispozici telefonní

kontakt pro případ, že si pacient přeje zavolat kněze či jiného duchovního

(kontakt na islámské centrum či židovskou náboženskou obec). Obzvláště

důležité je vědět o těchto skutečnostech, pokud je pacient v terminálním

stadiu onemocnění a smrt lze očekávat ve velmi krátké době. 5) Vysvětlit pacientovi model průběhu nemoci. Je velmi dobré otevřenými

a jasnými dotazy zjistit, jakou představu a znalosti má o nemoci samotný

pacient. Je nutné se na závěr přesvědčit, že námi navržený diagnostický

a léčebný plán je pro pacienta akceptovatelný. 6) V případě zjištění, že pacient je jiného náboženského vyznání, než je v naší

zemi obvyklé, nebo pokud dodržuje zvyky své země, je nutné tyto zvyky

ctít.

Pokud nebudeme ctít národní, náboženské a spirituální zvyky pacienta,

může dojít ke konfliktu, nebo dokonce k  agresi vůči zdravotnickému

personálu! Zpět na obsah

Příjem pacienta na oddělení urgentního příjmu

35

Příjem pacienta

na oddělení

urgentního příjmu

Pacient, který je prezentován na urgentním příjmu (UP), má většinou obtíže, které mají různou povahu a  závažnost. Urgentnost vyšetření a  ošetření je možné posuzovat z několika hledisek, a to: • z pohledu pacienta • z pohledu lékaře, který pacienta odeslal k přijetí nebo doporučil k vyšetření

a ošetření (praktický lékař, specialista, lékař lékařské služby první pomoci)

• z pohledu lékaře záchranné služby (ZZS) nebo sesterské posádky ZZS • z pohledu přijímajícího týmu UP

Je nutno konstatovat, že tyto pohledy se nemusejí shodovat. Zásadní je, že z pohledu pacienta jsou jeho obtíže vždy akutní, a proto vyhledal lékařské ošetření. O tom, do jaké míry jsou obtíže skutečně akutní a do jaké míry stav vyžaduje urgentní či méně urgentní řešení, rozhoduje lékař UP.

Lze najít několik možných trajektorií, jak se pacient dostane na UP (viz také algoritmus č. 1): 1. Přichází sám (nebo v doprovodu rodinných příslušníků) s nebo bez dopo

ručení k vyšetření a ošetření. 2. Je přivezen náhodným svědkem. 3. Je přivezen sanitním vozem bez zdravotnické posádky (většinou na dopo

ručení praktického lékaře, lékaře LSPP nebo ambulantního specialisty).

Příjem pacienta na oddělení urgentního příjmu Urgentní příjem

36

4. Je přivezen vozem ZZS se sesterskou posádkou (RZP). 5. Je přivezen vozem ZZS s lékařem (RLP). 6. Je přivezen leteckou záchrannou službou (LZS). 7. Je přivezen jiným dopravním prostředkem (např. u hromadných neštěstí). 8. Je přivezen na UP po KPR. 9. Přivezený na UP je v terminálním stadiu chronického onemocnění. 10. Je přivezen na UP mrtvý. 11. Je přivezen na UP a krátce po přijetí umírá. 12. Je směřován rovnou na příslušné oddělení (např. porodnické oddělení

u běžícího porodu, na lůžko JIP u hemodynamicky nestabilního pacienta

s masivním krvácením do GIT apod.). 13. Je směřován přímo na lůžko vyššího pracoviště (např. k provedení koronár

ní intervence – PCI).

V rozhodovacím procesu pomáhá lékaři UP implementovaný systém třídění, tzv. triáž (TR, „triage“) – viz dále a také sekce IX Přílohy, část „Vybrané diagnostické a terapeutické algoritmy na oddělení urgentního příjmu“. Pokud je pacient na UP prezentován cestou ZZS, pak první triáž je provedena již v přednemocniční etapě s  využitím tzv. START systému (= Simple Triage and Rapid Treatment). Tento systém slouží především pro hromadná neštěstí, přírodní katastrofy a průmyslové havárie (např. intoxikace jedovatými látkami při havárii v chemickém závodu), ale lze ho s určitou licencí využít i při třídění pacientů s onemocněními interní povahy. <



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.