

sleva
Kniha:
Univerzální principy designu
Autor:
Jill Butler; Kritina Holden; William Lidwell
Podtitul: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu

Nakladatelství: | » Computer press |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2014 |
Počet stran: | 272 |
Rozměr: | 221 x 259 mm |
Úprava: | ilustrace (převážně barevné), portréty, 1 plán, faksim. |
Vydání: | Vyd. 1. |
Název originálu: | Universal principles of design |
Spolupracovali: | překlad Pavel Vaida |
Skupina třídění: | Umění |
Vazba: | brožovaná, šitá nitmi |
Datum vydání: | 1. 2. 2014 |
Nakladatelské údaje: | Brno, Computer Press, 2011 |
ISBN: | 9788025135402 |
EAN: | 9788025135402 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Poznatky z oblasti designu doplňuje publikace znalostmi dalších teoretických i praktických disciplín (psychologie, antropologie či matematiky). Poskytuje výklad důležitých principů a schémat, kterých lze využít při navrhování průmyslového výrobku, webových stránek, interiéru nebo při přípravě marketingové kampaně či nové muzejní expozice. Celá řada ukázek usnadní pochopení pravidel, jež je třeba dodržovat, zároveň upozorní na chyby, kterým se musí dobrý designér vyhnout. Jednotlivá hesla jsou věnována např. vztahu figury a pozadí, zlatému řezu, významu antropomorfních forem či archetypů, Gutenbergovu diagramu; každému z principů je věnována jedna dvoustrana (stručný výklad doprovází na protější straně vyobrazení). Příručka uvádí sto dvacet pět základních principů dobrého designu. Publikace s množstvím ilustrativních příkladů poradí, jak navrhovat design tak, aby byl použitelný, přitažlivý, přehledný či návodný.
125 způsobů jak ovlivnit přitažlivost,použitelnost a vnímání designu Ať už vedete marketingovou kampaň, tvoříte videohru či rozhraní webu, nebo třeba připravujete muzejní expozici, potřebujete univerzální vodítka, díky kterým vaše dílo publikum zaujme a usnadní mu jeho používání. Tato obecná pravidla jsou průmětem znalostí mnoha teoretických i praktických vědních disciplín od kognitivní psychologie přes antropologii až třeba po matematiku. Věhlasní autoři vás s těmito neměnnými pravidly důkladně obeznámí a naučí vás je využívat. Na řadě příkladů a ilustrací z praxe pochopíte, kterých aspektů se má váš design držet, a jakých se naopak vyvarovat. Kniha vám tak poslouží jako cenná ucelená studnice klíčových expertních informací, kdykoli se pustíte do nového projektu. S knihou se mimo jiné dozvíte: - Proč lidé lépe vnímají antropomorfní formy a červenou barvu - Jak v reklamní kampani účinně využívat zakořeněných archetypů - V jakých případech je účelné zarovnávat objekty vůči jejich okrajům - Jak výška a úhel pohledu ovlivňují kreativitu a vnímání produktu - Který druh internetové reklamy je z pohledu uživatele nejvýhodnější - Jakými technikami zatraktivnit interiér kavárny či prodejny - Jaké jsou nejčastější zdroje chyb a špatného užívání designu - Kde leží kompromis mezi flexibilitou a použitelností produktu - Kdy a jak v designu zohlednit selektivní percepci a interferenční efekty - Co ovlivňuje čitelnost textu a proč bývá obrazová informace údernější - Která pravidla a techniky využít při tvorbě nového layoutu O autorech: William Lidwell přednáší a poskytuje konzultace v oblasti designu a psychologie. Zajímá se zejména o interdisciplinární design a způsoby, jakými firmy dosahují inovací. Kritina Holdenová je technickou vedoucí Divize testování a analýzy použitelnosti (UTAF) Johnsonova vesmírného střediska NASA a mimořádnou profesorkou na Houstonské univerzitě Clear Lake. Jill Butlerová pracovala jako designérka a konzultantka pro různé organizace. V roce 2002 založila Stuff Creators Design Studio, mimoto vyučuje design, DTP a typografii na dvou vysokých školách. (125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu)
Katalog předmětový > D > Design
Katalog předmětový > G > Grafika a design
Katalog nakladatelství > C > Computer press
134 Univerzální principy designu
Soustředění Stav tak intenzivního duševního zaměření pozornosti, že uvědomování si „skutečného“ světa pomine, což obecně vede k pocitu radosti a uspokojení. Pokud jsou percepční a kognitivní systémy nevytížené, lidé začnou být apatičtí a začnou se nudit. Jsou-li přetížené, lidé začnou pociťovat stres a frustraci. K soustředění dochází tehdy, když jsou percepční a kognitivní systémy zapojeny v podobném poměru, aniž by došlo k jeho překročení. Za těchto podmínek člověk ztrácí pojem o „skutečném“ světě a obvykle zažívá intenzivní pocity radosti a uspokojení. K soustředění může dojít během práce na určitém úkolu, při hraní hry, čtení knihy nebo malování obrazu. Soustředění lze charakterizovat jedním nebo více z následujících příznaků:
1
výzvy, které lze překonat,
situace, během nichž může člověk zaměřit svou pozornost bez většího
rozptýlení,
jasně definované cíle,
okamžité reakce týkající se činností a celkového zatížení,
ztráta povědomí o starostech a frustracích každodenního života,
pocit kontroly nad činnostmi, aktivitami a prostředím,
ztráta zájmu o vlastní záležitosti (např. pocit hladu nebo žízně),
zkreslené vnímání času (např. hodiny mohou ubíhat, jako by šlo o minuty). Není jasné, které z těchto příznaků se musí vyskytnout a v jaké kombinaci, aby vytvořily obecný pocit soustředění. Například jízdy v zábavních parcích mohou být zdrojem bohatých smyslových zážitků s minimálním zapojením kognitivní složky, a přesto mohou vyvolat pocit soustředění. Naopak složité hry, jako třeba šachy, mohou vést k bohatému kognitivnímu zapojení s minimálním smyslovým zážitkem a mohou rovněž vést k soustředění. Vzhledem k širokému spektru lidských kognitivních schopností a relativně malému počtu percepčních schopností je zpravidla snazší navrhovat činnosti a prostředí, která vedou k soustředění, prostřednictvím percepční stimulace než prostřednictvím kognitivního zapojení. Nicméně udržet percepční pozornost delší dobu je obtížnější, a proto je tento způsob soustředění vhodný pouze pro relativně krátké činnosti. Optimální pocity soustředění sestávají z bohatých smyslových prožitků i bohatého kognitivního zapojení. Zapojte příznaky soustředění do činností a prostředí, která usilují o upoutání pozornosti osob v čase – mezi takové činnosti patří například zábava, výuka, hry a výstavy. Stanovte jasně definované cíle a výzvy, které lze překonat. Navrhněte prostředí, která minimalizují rozptýlení, vedou k pocitu kontroly a umožňují zpětnou vazbu. Zdůrazněte podněty, které odvrátí pozornost osob od okolního světa, a potlačte podněty, které jim skutečný svět připomínají. Dosažení správné rovnováhy příznaků za účelem dosažení soustředění je spíše uměním než vědou. Proto v návrhovém procesu věnujte dostatek času experimentování a vyladění. Viz také Kouskování (chunking), Hloubka zpracování, Vnímavostní slepota,
Výkonnostní zatížení a Vyprávění.
1
Příznaky soustředění jsou převzaty z díla Flow:
The Psychology of Optimal Fxperience [Plynutí:
psychologie optimálního prožitku] od Mihalyho
Csikszentmihalyie, Harper Collins Publishers,
1991. Viz také Narrative as Virtual Reality
[Vyprávění jako virtuální realita] od Marie
Laure Ryanové, The Johns Hopkins University
Press, 2000.
134
K1941-kniha.indb 134K1941-kniha.indb 134 6.6.2011 13:44:146.6.2011 13:44:14
Soustředění 135
Díky personalizovaným hlasovým
průvodcům, rozsáhlým uvedením do
souvislostí a interaktivním prvkům je
výstava o Titanicu více než jen další
muzejní výstavou – jedná se o strhující
cestu v čase, která umožňuje návštěv
níkům osobně zakusit triumf i tragédii
legendárního Titanicu. Výstava předsta
vuje takové položky, jako jsou palub
ní lístky a zmenšený model lodi, a do
prožitků návštěvníků zapojuje jejich
zrakové, sluchové, chuťové a hmatové
smysly, přičemž návštěvníci jsou ne
ustále pod vlivem tempa prezentace
a míry interakce. S blížící se tragédií
návštěvníci ztrácí pojem o čase a okol
ní realitě.
K1941-kniha.indb 135K1941-kniha.indb 135 6.6.2011 13:44:146.6.2011 13:44:14
136 Univerzální principy designu
Vnímavostní slepota Neschopnost kognitivně zpracovat podnět vyjádřený jasným způsobem, která je příčinou toho, že pozorovatel si podnět neuvědomuje nebo si na něj nepamatuje.
1
Při soustředění na provádění určité úlohy jsou pozorovatelé často slepí vůči podnětům, které se nachází doslova před jejich očima. Například v roce 1972 si piloti letadla společnosti Eastern Airlines všimli, že indikátor podvozku přestal svítit. Byli tak zaměřeni na příčinu této události, že si nevšimli, že ztratili výšku, ani nezareagovali na signalizaci terénu. Při nehodě, která následovala, přišlo o život více než 100 lidí. V roce 2001 se velitel jedné ponorky podíval do periskopu a neviděl v dohledu žádné lodě. Nařídil rychlé vynoření ponorky a neúmyslně narazil do jiné lodi nacházející se přímo nad ponorkou. Loď se převrátila a při nehodě přišlo o život 9 lidí. K těmto typům událostí dochází často a nejsou omezeny jen na katastrofické události. Je to právě vnímavostní slepota, která umožňuje kouzelníkům a iluzionistům provádění mnoha triků a fíglů. Vnímavostní slepota je jedním z důvodů, proč je telefonování během řízení nebezpečné – oči mohou sledovat silnici, ale mysl je často někde jinde. V každé situaci, kdy lidé zaměří svoji pozornost na určitou úlohu, budou slepí vůči podnětům, které jsou neočekávané a které s danou úlohou nesouvisí.
2
Jak někdo upoutá pozornost určité osoby, která je zaměřena na nějakou úlohu? Není to snadné. Obvykle je skvělým způsobem upoutání pozornosti být velmi odlišný. Ovšem když lidé zaměří svou pozornost na určitý druh podnětu, s rostoucí mírou odlišení se zmenšuje pravděpodobnost, že dojde k zaznamenání druhého stimulu. Například v roce 1996 dělníci pracující na Pennsylvánské hlavní silnici zapravili do upravované komunikace mrtvého jelena, kterého si nevšimli. Každého samozřejmé napadne, že mrtvý jelen na silnici by upoutal pozornost dělníků, ale opět v rozporu s instinkty platí, že když se lidé soustředí na nějaký úkol, nečekaných podnětů si ve skutečnosti všimnou hůře než předvídaných podnětů. Lidé v tomto soustředěném stavu budou z asi 50 procent funkčně slepí vůči podnětům, které s danou úlohou nesouvisí. Takže čeho si všimnou? Podnětů, které souvisí s daným cílem (např. nakupující hledající určitou značku minerálky si pravděpodobně všimne jiných lahví minerálky, ale nikoliv lahví s gelem do myčky), stimulů vyjádřených prostřednictvím jiných způsobů (např. sluchové versus zrakové stimuly), tváří, ať už známých, či neznámých, které jsou při upoutání pozornosti zjevně účinné, podnětů týkajících se dané osoby (např. jména dané osoby) a výhrůžných podnětů (např. hadi).
3
Zohledněte vnímavostní slepotu ve všech kontextech, kde hraje klíčovou roli pozornost, například v oblasti bezpečnosti, zajištění, návrhu produktů, maloobchodě a reklamě. Nejlepší strategií umocnění celkového efektu je vytvoření nebo pozměnění úloh na zaměření pozornosti na požadované podněty (např. zaslání slevové poukázky na knihu před návštěvou obchodu pomůže předem definovat nákupní cíle). Pokoušíte-li se odvést pozornost od jednoho podnětu ve prospěch jiného podnětu, vyzkoušejte významově podobné podněty, alternativní způsoby, tváře, osobní jména a výhružné podněty. Viz také Soustředění, Interferenční efekty a Detekce hrozeb.
1
Rovněž známá jako selektivní percepce.
2
Klíčovou prací zabývající se percepční slepotou
je Inattentional Blindness [Vnímavostní slepota]
od Arien Mackové a Irvina Rocka, The MIT Press,
1998. Viz také „Gorillas in Our Midst: Sustained
Inattentional Blindness for Dynamic Events“
[Gorily mezi námi: odůvodnění vnímavostní
slepoty u dynamických událostí] od Daniela
Simonse a Christophera Chabrise, Perception,
1999, svazek 28 (9), s. 1059–1074; a „Selective
Looking: Attending to Visually Specified Events“
[Selektivní vidění: všímání si vizuálně vyjád
řených událostí] od Ulrica Neissera a Roberta
Becklena, Cognitive Psychology, 1975, svazek 7,
s. 480–494.
3
Viz například „What You See Is What You Set:
Sustained Inattentional Blindness and the
Capture of Awareness“ [Co vidíte, to nastavíte:
připuštění vnímavostní slepoty a uvědomo
vání] od Stevena Mosta, Briana Scholla, Erin
Cliffordové, et al., Psychological Review, 2005,
svazek 112 (1), s. 217–242.
K1941-kniha.indb 136K1941-kniha.indb 136 6.6.2011 13:44:156.6.2011 13:44:15
Vnímavostní slepota 137
V dnes už klasickém experimentu za
měřeném na vnímavostní slepotu
Daniel Simons a Christopher Chabris
ukázali respondentům krátkou video
sekvenci dvou týmů studentů hrajících
košíkovou, kteří se rychle pohybovali.
Respondenti dostali za úkol, aby spočí
tali počet přihrávek hráčů v bílých dre
sech, což byl při vší té spoustě pohybu
náročný úkol. V půli videa se uprostřed
obrazovky potuloval student v gori
lím kostýmu, bušil pěstmi do své hrudi
a poté odešel ze záběru. Přibližně polo
vina respondentů experimentu si gorily
vůbec nevšimla.
K1941-kniha.indb 137K1941-kniha.indb 137 6.6.2011 13:44:156.6.2011 13:44:15