načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Umění milující laskavosti - Rabi Rami Shapiro

Umění milující laskavosti

Elektronická kniha: Umění milující laskavosti
Autor:

- Neortodoxní a mnoha duchovním tradicím otevřený rabín Rami Shapiro přijímá původně buddhistický koncept milující laskavosti a spojuje ho s podněty dalších spiritualit. Milující ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  230
+
-
7,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PORTÁL
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 180
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu The sacred art of lovingkindness přeložila Monika Kittová
Skupina třídění: Náboženství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-262-1363-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Neortodoxní a mnoha duchovním tradicím otevřený rabín Rami Shapiro přijímá původně buddhistický koncept milující laskavosti a spojuje ho s podněty dalších spiritualit. Milující laskavost nachází v charakteristice židovského Boha a v jeho atributech, jak je dále rozvíjí judaismus, ale i křesťanství, islám a další. Shapiro probírá  třináct biblických atributů Boží milující laskavosti jako rámec pro kultivaci dobrého života každého člověka, který je volán k tomu, být Bohu podobný. Vede tak člověka k objevení zdrojů jeho vlastní důstojnosti, velkorysosti, laskavosti a dobroty.

Každý může rozšířit své srdce, když:
– je laskavý skrze soucitnou upřímnost
– dělá si v srdci místo pro realitu
– rozpoznává Boží projevy
– obejme paradox nevědění
– je přítomný v daném okamžiku aj.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

RamiShapiro

RamiShapiro

Umìní

UmìnÍ MILUJÍCí LASKAVOSTI

milující

laskavosti


UMĚNÍ

milující

laskavosti

Rami Shapiro


Biblické citace jsou převzaty z Českého ekumenického překladu,

pokud není uvedeno jinak.

Původní anglické vydání:

The Sacred Art of Lovingkindness

© 2006 by Rami Shapiro

All Rights Reserved. This translation published

under license with the original Publisher Turner Publishing

České vydání:

Translation © Monika Kittová, 2018

© Portál, s. r. o., Praha 2018

ISBN 978-80-262-1413-7


5OBSAH

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Úvod: Co je milující laskavost? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1 Obraz a podoba Boha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2 Bůh jako tvořivá síla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3 Nebojácné soucítění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4 Jak se angažovat v životě prostřednictvím milosti . . . . . . . 45

5 Vyrovnanost v daném okamžiku . . . . . . . . . . . . . . . . 65

6 Skutky milosrdenství a dávání . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

7 Pravda našeho příběhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

8 Jak pro svět uchovat laskavost . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

9 Pocity a odpuštění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

10 Očistěte se od klamu, abyste viděli jasně . . . . . . . . . . . 141

11 Největší překážka milující laskavosti . . . . . . . . . . . . . 148

Závěr: Staňte se skrytými světci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Doporučená četba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Rejstřík modliteb a praktik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Tato kniha je věnována všem přátelům a učitelům – o některých

z nich se zmiňuji na následujících stránkách,

o jiných nikoli –, kteří mi v průběhu svého života

ukazovali, co je doopravdy milující laskavost.

7PŘEDMLUVA

PŘEDMLUVA

Milující laskavost patří k tématům, o nichž moc ráda čtu. Je to

nesmírně povznášející vlastnost. Dočtu knihu a povzdychnu si, pro

tože bych si přála, abych mohla být například jako některý z těch

známých buddhistů, jejichž jméno samo je synonymem milující

laskavosti. Vždy kdo by to nechtěl? Problém spočívá v tom, že

jsem to, o čem jsem si četla, příliš neuplatňovala v praxi. Ach ano,

cvičila jsem si svou verzi milující laskavosti s plným nasazením

jeden dva dny, ale záhy jsem se vrátila ke své nižší přirozenosti

a třeba si přála, aby toho neuvěřitelně drzého muže, který mě před

běhl ve frontě na poště, potkalo něco zlého.

Nedávno jsem si uvědomila, že pokud mám vůbec někdy

zapojit tuto vznešenou vlastnost do svého běžného života, po

třebuji jednoznačně něco podniknout. Tak jsem udělala zase to,

co obvykle dělám, když je potřeba akce: přečetla jsem si další

knihu. Tentokrát to však bylo jiné. Autor knihy mi totiž po

skytl dva základní nástroje, jak se naučit praktikovat milující

laskavost – řadu jasných cvičení, kterým jsem se opravdu chtěla

věnovat, a také naději, že zušlechování života, jež je typické

pro milující laskavost, není pro pouhého smrtelníka, jako jsem

já, něco nedosažitelného. Za obojí vděčím rabimu Ramimu

Shapirovi. Umění milující laskavosti dokázalo to, co se nepodařilo

ještě žádné knize: povzbudilo a přesvědčilo mě, že ten člověk,

8UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

kterým chci být, je zároveň člověkem, kterým se doopravdy

mohu stát.

Mám také podezření, že tuto knihu odlišila od mnoha dal

ších prací napsaných na dané téma také skutečná lidskost rabiho

Ramiho. Rabi se přiznává, že ono posvátné umění zatím sám ne

zvládl; tvrdí o sobě, že je jako „dítě v mateřské škole, které ma

luje prsty“. Při malování prsty se člověk může pěkně umazat, jak si

vzpomínám, ale mám dojem, že ve třídě bývá vždycky dítě, které

je sice špinavé od barev jako ostatní, ale kterému se ze všech těch

kudrlinek a spirál podaří vytvořit opravdu skvělý obrázek. Tipovala

bych, že v mateřské škole byl budoucí rabi Rami právě takovým

dítětem – protože tady vytváří krásný obraz milující laskavosti, kte

rou lze úspěšně žít i v každodenním chaotickém životě uštvaných,

roztržitých a vystresovaných lidí.

Takových obrazů vlastně namaloval třináct, přičemž každý

z nich představuje jeden ze třinácti judaistických atributů milu

jící laskavosti, což je učení, s nímž jsem se během svých více než

třiceti let studia náboženství a psaní o těchto tématech jako novi

nářka nikdy nesetkala. Těmto obrazům dodává rabi Rami košatost

a hloubku tím, že čerpá z největších náboženských tradic a začle

ňuje jejich učení a metody do svého vlastního pojetí milující laska

vosti. A činí to s takovou velkorysostí, že si kladu otázku, jak může

být vůbec schopen malovat – nebo psát – s rukama rozpřaženýma

v srdečném gestu otevřenosti a vstřícnosti.

Je to samozřejmě právě otevřenost, která nám umožňuje uplat

ňovat milující laskavost, a to především otevřenost vůči Bohu.

Když se rozhodneme přimknout k Bohu, pohroužit se v životě

do království Boha lásky, soucítění, laskavosti, pravdy, odpuštění,

milosrdenství a mnohého dalšího, otevíráme se právě těmto vlast

nostem. Každý okamžik každého dne disponujeme Bohem danou PŘEDMLUVA

schopností zvolit si lásku místo nenávisti, soucítění místo apatie,

laskavost místo krutosti. V takových momentech si můžeme velice

jasně ověřit, zda nás otevřenost Bohu otevřela také změně. Protože

pokud si myslíme, že můžeme uplatňovat milující laskavost bez

toho, že bychom dovolili Bohu, aby nás proměnil, jenom si něco

nalháváme. Milující laskavost totiž k většině z nás nepřichází sama

od sebe.

Otevřete se Bohu, otevřete se změně a nakonec se otevřete

i druhým... Právě to ovšem představuje ten nejožehavější úkol.

Vždy jak bychom si mohli pěkně žít v tom povznášejícím stavu

milující laskavosti, kdyby v našem životě nebyli všichni ti bídáci!

Ale právě tady je třeba uplatňovat a žít milující laskavost: v našich

vztazích s druhými. Ve všech našich vztazích – dobrých, špatných,

vlažných. Pokud k sobě budeme upřímní, většina z nás si bude

muset přiznat, že v tom, jak se chováme k lidem, které máme rádi

a které milujeme, nejsme až tak skvělí, a že tedy naše milující laska

vost není úplně „na jedničku“. Jak ale potom můžeme čekat, že se

budeme chovat k lidem, které rádi nemáme? Může to snad být lepší,

než jak se chováme ke svým milovaným? Pochopitelně že ne – přinejmenším do té doby, dokud nezačneme žít na místě, kde se setkávají nebe a země, kde je náš život natolik protkán Bohem, že

se Boží milující laskavost stává i naší milující laskavostí. Naštěstí je nyní snazší takové místo najít díky tomu, že nám na následujících stránkách laskavý rabín ukazuje, jak do svého života zahrnout právě ty duchovní postupy, které nás tam dovedou. Nebo ještě lépe: ukazuje nám, jak on sám uplatňuje tyto postupy ve svém

vlastním zaneprázdněném pozemském životě v 21. století, takže

se už nebudeme mít na co vymlouvat. A činí tak s pokorou a humorem, což jsou pro mě dvě vlastnosti, které s milující laskavostí

souvisejí.

10UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

K mé práci patří, že musím přečíst přes sto knih ročně. Můj čas

je proto vzácný a takřka nikdy nečtu žádnou knihu víc než jednou.

Te jsem si ale přečetla Umění milující laskavosti dvakrát – dokonce

ještě dřív, než kniha vyšla – a mám v plánu si ji letos přečíst potřetí,

jakmile se mi podaří přemluvit svůj čtenářský kroužek, aby přesko

čil knihu, která je právě na řadě, a místo ní zařadil tuto. Jsem pře

svědčena, že do té doby už budu mít v malíčku umění přemlouvat

druhé se zdvořilostí a vlídností.

Ráda bych vás povzbudila k tomu, abyste si udělali čas alespoň

na jedno přečtení. I toto jediné přečtení vás bezpochyby zásobí

spoustou nových podnětů k přemýšlení, reflexí ke kontemplaci,

duchovních aktivit čekajících na uplatnění v praxi. Je tu toho tolik,

že to stačí na celý život – život překypující milující laskavostí.

Šalom!

Marcia Ford

11CO JE MILUJÍCÍ LASKAVOST?

ÚVOD

CO JE MILUJÍCÍ LASKAVOST?

Je poněkud trapné zabývat se celý život lidskými problémy

a nakonec zjistit, že člověk nemůže nabídnout jako radu

nic víc než toto: Snažte se být trochu laskavější.

Aldoux Huxley

Jak mohu psát knihu o něčem, co jsem sám nezvládl? Pokud jde

o umění milující laskavosti, nejsem ani Rembrandt, ani Picasso.

Podobám se spíše dítěti v mateřské škole, které maluje prsty. Avšak

důvodem k napsání této knihy je prostě mé přesvědčení, že může

mít smysl, když se zmíněné umění zkoumá z hlediska amatéra.

Budete tak ušetřeni kázání, morálního machrování i povýšenosti

učitele nad žákem. Místo toho se s vámi podělím o svou vlastní

cestu, na níž jsem absolvoval mnoho objížděk, nabídnu vám pár

směrovek a upozorním vás na metody pocházející z různých nábo

ženských tradic, které mi pomáhají v mém usilování o to, aby svět

byl trochu laskavější zkrátka proto, že jsem se do něj narodil.

Podstatu této knihy tvoří otázka: Budete se v tento okamžik

věnovat milující laskavosti, nebo krutosti? Lásce, nebo strachu?

Štědrosti, nebo nedostatku? Radosti srdce, nebo zahořklosti?

To je totiž pouze na vás a nikdo jiný to za vás nemůže rozhod

nout. Zvolíte-li si laskavost, lásku, štědrost a radost, objevíte díky

této volbě Království Boží, nebe, nirvánu a spasení již na tomto

12UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

světě. Pokud se rozhodnete pro krutost, strach, nouzi a zahořklost,

pak v této volbě objevíte pekelné stavy, o nichž hovoří mnohá ná

boženství. To nejsou ontologické skutečnosti, jež by se nalézaly

kdesi ve vesmíru – jsou to existenciální skutečnosti, které se ode

hrávají v naší mysli. Nebe a peklo se totiž nacházejí v nás. Právě

naše volba rozhoduje o tom, kde se ocitáme a v čem žijeme.

Při psaní této knihy jsem se rozhodl pro nebe, a když jsem se

takto rozhodl, vydal jsem se hledat, jak podle toho žít. Vzhledem

k tomu, že jsem rabín, bylo pro mě jen přirozené se nejprve po

rozhlédnout po vhodných pomůckách v rámci židovství. Co jsem

tam našel, mi poskytlo jakousi kostru pro to, co se zde dočtete.

V judaismu se mluví o třinácti atributech neboli aspektech milující

laskavosti a každý z nich je zkoumán v následujících kapitolách.

Některé kapitoly jsou věnovány pouze jednomu atributu, kdežto

jiné pojednávají o vícero.

Tyto atributy pocházejí z knihy Exodus. Mojžíš žádá o to, aby

mohl spatřit Boží slávu, to, jak se božství projevuje v tomto

světě (Exodus 33,11). Bůh souhlasí: „Všechna má dobrota přejde

před tebou...“ (Exodus 33,19) Bůh poté přechází kolem Mojžíše

(Exodus 34,5–7) a vyvolává postupně jednotlivé aspekty dobroty:

(1) uvědomění si božství sebe samého, (2) uvědomění si božství

druhého, (3) pěstování tvořivosti, (4) projevování soucítění, (5) na

cházení milosti, (6) jednání s vyrovnaností, (7) vytváření laskavosti,

(8) vnášení pravdivosti, (9) zachovávání laskavosti, (10) odpouštění

nespravedlnosti, (11) odpouštění svévolnosti, (12) odpouštění po

chybení a (13) očištění se od klamu. Společně se jim říká třináct atri

butů milující laskavosti nebo též třináct atributů milosrdenství. Pro

účely této knihy jsem převedl tyto atributy do praktik, metod a po

stupů, které můžete uplatňovat a jejichž pomocí můžete realizovat

Boží slávu prostřednictvím svého projevování milující laskavosti.CO JE MILUJÍCÍ LASKAVOST?

Tyto atributy milující laskavosti se během různých typů bo

hoslužeb rovněž zpívají, zvláště pak během Vysokých svátků Roš

Hašana (židovský Nový rok) a Jom Kipur (Den smíření). Lidem

se tak připomíná nekonečné Boží soucítění i jejich povinnost projevovat je ve svém životě.

Mimo společné modlitby lze třináct atributů používat jako man

try k soukromé meditaci. Ve své každodenní meditační praxi zpívám tyto atributy opakovaně v hebrejštině a žádám, aby se zakořenily v mé

duši a abych byl v jejich službě proměňován. Vedle zpívání všech třinácti se obvykle každý týden zaměřím zvláš na jeden atribut milující laskavosti a věnuji speciální pozornost metodám s ním souvisejícím,

abych tak mohl trvale posilovat svou schopnost tento aspekt žít. Na

konci třináctitýdenního cyklu začínám znovu od začátku.

I když od vás nežádám, abyste těchto třináct atributů milující

laskavosti zpívali, je mým cílem vám prostřednictvím této knihy

pomoci pěstovat tyto atributy ve vašem vlastním životě. V jistém

smyslu lze knihu považovat za jakousi kuchařku milující laskavosti, jež vám nabízí recepty, jak se přičinit o to, aby váš život byl lásky

plnější a laskavější – pokud to pro vás představuje nějakou skuteč

nou hodnotu. Posbíral jsem tyto recepty z různých náboženských tradic. Žádné náboženství nemá na milující laskavost monopol

a každé může něco nabídnout těm, kteří se rozhodli pro nebe. Rád

bych vás povzbudil, abyste důkladně studovali světová náboženství

a přizpůsobili si z nich to, co potřebujete.

Nestačí být zběhlí pouze v jednom náboženství. Jste dědici

celého spektra lidské spirituality. Přestože některé náboženství

s vámi může rezonovat silněji než ostatní, můžete se ze všech učit

a přizpůsobit si praktiky z každého, aby tak obohatily vaši způso

bilost projevovat milující laskavost. Kéž pro vás tato stručná kniha

znamená vykročení po nikdy nekončící cestě moudrosti.


15OBRAZ A PODOBA BOHA

KAPITOLA PRVNÍ

OBRAZ A PODOBA BOHA

Uvědomte si božství sebe i druhých

Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao.

Tao-te-ing

Krátce poté, co během tsunami v prosinci 2004 přišly o ži

vot stovky tisíc lidí v Indonésii i jinde, uspořádala Americká

gospelová hudební asociace (GMA) ve spolupráci s hudebními

interprety country, jazzu a hip-hopu v Nashvillu koncert, je

hož výtěžek byl určen obětem přírodní katastrofy. Vzhledem

k tomu, že to sponzorovala GMA, bylo pochopitelné, že orga

nizátoři pozvali i několik místních duchovních, kteří měli k ti

sícům návštěvníků promluvit. A vzhledem k tomu, že žijeme

ve Spojených státech, považovali organizátoři za moudré, aby

v této skupině duchovních byl i rabín. Tím šastným pozvaným

jsem byl já.

Začátek koncertu měl asi pětačtyřicetiminutové zpoždění. Po

celou tuto dobu jsem seděl v rohu a pozoroval desítky účinkují

cích – z nichž téměř všichni byli ve světě country music pojmy –,

jak se tam proplétají a zubí se na kameru. Nevěděl jsem, kde jsou

ostatní duchovní, a nikdo se o mě nijak zvláš nezajímal, a tak

jsem měl spoustu času, abych si lámal hlavu, co vlastně budu říkat.

Neměl jsem totiž nic připraveného.


16UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

Pomalu jsem se vydal po schodech na samotný koncert.

Hudba byla fenomenální, ale přesto se věnovala velká pozornost

tomu, aby nikdo nezapomněl, kvůli čemu tam jsme. Když byl

pozván na podium první duchovní, začal svůj stručný projev tím,

že řekl, že se právě vrátil z Indonésie, kde jeho farnost aktivně

pomáhá na zasaženém místě. Mluvil nejen ze srdce, ale také na

základě toho, co znal z první ruky. Udělalo to na mě dojem a do

jalo mě to.

Když už trval koncert asi hodinu a půl, vyhledal mě jeden

z manažerů a řekl mi, že za deset minut vystupuji. Velmi vážná

mladá žena mě odvedla do zákulisí a já jsem začal zkoumat, kudy

se dostanu na podium. Na podlaze ležela spousta černých kabelů

a různých přístrojů a já se bál, že o něco zakopnu a nakonec projev

přednesu vleže, tváří dolů, uprostřed hadího klubka z drátů.

Náhle spolukonferenciérka večera, nashvillská hvězda Kathy

Mattea, ohlásila mé jméno a můj „manipulant“ mě jemně postrčil

dopředu. Viděl jsem se na obřím jumbotronu, jak si to mířím na

scénu.

Na okamžik jsem zapomněl, že jsem si vůbec nepřipravil, co

řeknu. Oněměl jsem. Nebyl jsem v Indonésii, neudělal jsem nic na

pomoc nikomu, kdo byl zasažen tsunami, a nikdy jsem nehovořil

před tak velkým davem. Uplynul okamžik a já začal mluvit.

„Rabíni se učí jedné věci, a tou je vyučovat Tóru. A tak se te

pojme pár minut společně věnovat Bibli. Kniha Genesis nám říká,

že jsme stvořeni k obrazu Boha, k jeho podobě. Přesto co se týče

našeho stvoření, hovoří Tóra pouze o obrazu Božím, a ne o po

době. Podívejme se, co tyto pojmy znamenají a proč jsou rozdíly

mezi těmito slovy důležité.

Co to znamená být obrazem Božím? Být obrazem Božím zna

mená, že jsme projevený Bůh. Stejně jako vlna je prodloužení


17OBRAZ A PODOBA BOHA

oceánu v čase a prostoru, tak je i každý z nás v čase a prostoru

prodloužením Boha.

Co to znamená být Boží podobou? Být Boží podobou znamená,

že máme potenciál jednat božským způsobem. Znamená to, že se

můžeme, i bez ohledu na naši ideologii, teologii a politiku, v kaž

dém okamžiku k sobě navzájem chovat s milující laskavostí.

Podle Genese Bůh chce, abychom byli božští, abychom ctili

jeho obraz tím, že budeme uskutečňovat jeho podobu. To není

metafora. Hebrejské Jméno Boží, čtyřpísmenné Jméno J-H-V-H,

jod-hej-vav-hej, má, když se napíše vertikálně, tvar lidské bytosti.

Každý z nás je vtělené Jméno Boží.“

V ten okamžik jsem všechny požádal, a ti, kteří mohou vstát,

vstanou a otočí se ke svému sousedovi. Potom jsem je za použití

jumbotronu jako svého vizuálního pomocníka nechal nakreslit na

tělo svého souseda hebrejské Jméno Boží.

„Písmeno jod vypadá tak trochu jako sedmička (bez přeškrtnutí).

Začneme na pravé straně čela svého souseda, vedeme prst přes čelo,

potom dolů k nosu, přes rty až k bradě. To je písmeno jod, první pís

meno svatého Božího Jména. Nakreslete ho a vnímejte ho na svém těle.

Druhým písmenem Božího Jména je hej. Toto písmeno má tvar

ramenou a paží. Začněte oběma rukama na hrudní kosti svého

partnera a poté nakreslete čáru směrem ven přes ramena a dolů po

obou pažích, přičemž uděláte malou mezeru mezi pravým rame

nem a pravým loktem.

Třetím písmenem je vav. Vede dolů trupem nebo páteří.

Nakreslete prstem čáru od hrudní kosti k pánvi. U pánve se ale

nezdržujte.“ Všichni se zasmáli.

„Čtvrtým a posledním písmenem Božího Jména je další hej.

Nakreslete čáru přes boky svého souseda a dolů po obou nohou

až k chodidlům.“


18UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

Když dostali všichni šanci jméno nakreslit a nechat si je nakreslit,

řekl jsem: „A te kousek od svého souseda odstupte a představte

si Boží Jméno jako jeho tělo. Nepředstavujte si ho ale napsané na

těle tak, jako by zářilo zevnitř. Samotné tělo je Boží Jméno. A nyní

zavřete oči a vnímejte totéž u svého těla. Jste Jméno Boží. Jste ob

raz Boha. Te otevřete oči a poklepejte co nejvíc lidem na čelo

a řekněte jim: ‚Obraze Boží!‘“

Světla se rozsvítila a já jsem s úžasem sledoval, jak tisíce lidí

radostně volají: „Obraze Boží! Obraze Boží!“

„Obraz Boží,“ pokračoval jsem, když většina zase seděla, „avšak

ještě ne podoba Boží. Narodili jste se jako obraz Boží, ale žít jako

Boží podoba je otázka rozhodnutí. A vy se právě te rozhodujete.

Jste tady, v tomto sále jsou vás tisíce – a další tisíce to poslouchají

v rádiu –, abyste pomohli lidem, které většina z vás nikdy ne

poznala. Lidé zasažení touto tragédií nevypadají jako vy. Nemají

stejnou víru jako vy. Nemají ani stejnou kulturu, ani nemluví

vaším jazykem, neposlouchají ani tutéž muziku jako vy. Už by

ani nemohli být odlišnější než vy. Přesto jste však tady, jste zasa

ženi jejich tragédií a vaše peněženky jsou otevřené, aby posloužily

k tomu, aby se z ní mohli vzpamatovat. Proč? Protože ve chví

lích, jako je tahle, nevidíme ve druhém cizího člověka, cizince, ale

svého bližního. Vidíme v něm Boží obraz. A když vidíme v dru

hých Boží obraz, nemůžeme si pomoci, ale jednáme jako podoba

Boží.

Jsme tady, protože skutečnost lidského utrpení je hlubší a pře

svědčivější než jakákoli teologie. Jsme tady, protože když svou rea

litu zakořeníme do svého těla, a nikoli do své mysli, do skutečností

existence, a nikoli do fantazií, kterými se zaobíráme, víme bez jaké

koli pochyby, že jsme všichni Boží obraz. A toto poznání nás nutí

jednat z milující laskavosti, která je podstatou Boží podoby. Otočte


19OBRAZ A PODOBA BOHA

se ještě jednou ke svým sousedům, poklepejte je jemně na srdce

a pošeptejte jim do ucha: ‚Podobo Boží!‘“

Diváci ještě jednou udělali to, oč jsem je požádal, ale tentokrát

už se nesmáli. Začali se objímat a z očí jim tekly slzy. Poděkoval

jsem všem za možnost promluvit, nabídl jsem jim Boží požehnání

a zamířil jsem z podia pryč.

Neušel jsem ale ani dva metry, když mě zastavila Kathy Mattea

a objala mě. Stáli jsme tam a objímali se, zatímco jumbotron se

postaral o to, aby nás všichni viděli. Potlesk byl ohlušující. Usmála

se na mě, nechala mě jít a šla na podium, aby představila dalšího

hudebníka. Hlas se jí zlomil a řekla, že ji velmi dojalo, co říkal ten

rabín, a celá budova zase vybuchla hlasitým potleskem. Připouštím,

že jsem byl v pokušení jít zase na podium, uzdravovat nemocné,

popadnout kytaru a začít novou kariéru jako nashvillská hvězda,

ale můj asistent mě už chytl za rameno a vedl zpátky ke schodům.

Jak jsem tak šel po schodech dolů, ptal jsem se sám sebe, proč

bylo to, co jsem řekl, tak působivé. Proč to bylo tak dojemné?

Odpově přišla stejně rychle jako otázka: protože to byla pravda.

V hloubi srdce víš, že svým způsobem není teologie schopna člo

věka zasáhnout, že jsi jedno s Bohem, Zdrojem a Podstatou všeho

života, a tudíž i se vším živým. A když víš, kdo jsi, pak je milující

laskavost možná.

Pro to, abyste mohli žít s milující laskavostí, je zásadně důle

žité, abyste věděli, kdo jste. Milující laskavost totiž nelze předstírat.

Autentická milující laskavost je přirozená reakce na prostou sku

tečnost, že jste jedno se všemi živými bytostmi v Bohu, s Bohem

a jako Bůh. Jste Bůh, který se projevuje jakožto vy. Proto je prvním

ze třinácti atributů milující laskavosti J-H-V-H – aby se vám při

pomnělo, kdo doopravdy jste: Bůh. Nebo jak je to uvedeno v upa

nišadách: tat tvam asi, to jsi ty.


20UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

V souvislosti s tímto prvním atributem asi nelze říct nic lep

šího než to, co napsal ve 13. století kabalista Abraham Abulafia:

„Hle, ty jsi Bůh a Bůh je ty, nebo tak důvěrně lneš k Bohu, nebo

se nemůžeš žádným způsobem oddělit od Boha, nebo jsi Bůh.

Hle nyní, že já – dokonce i já – jsem Bůh. On je já a já jsem

On.“

Kabalista hovoří z perspektivy mochin de-gadlut, prostorné my

sli, a nikoli mochin de-katnut, úzké mysli. Tyto pojmy pocházejí ze

slovníku chasidů, východoevropských židovských mystiků žijící

v 18. století. I když nechci nijak naznačovat, že snad existovala his

torická souvislost mezi polskými chasidy a učenci v Asii, je zají

mavé si povšimnout, že tyto pojmy používají obě tradice, a podob

ným způsobem.

Úzká mysl si představuje sebe jako oddělenou od světa. Je izo

lovaná, často odcizená, a chápe svět jako hru s nulovým součtem,

v níž úspěch jednoho je podmíněn neúspěchem někoho jiného.

Svět mochin de-katnut je definován nedostatkem a nouzí; jeho pri

mární emocí je strach a jeho nejběžnějším projevem hněv.

Prostorná mysl v judaismu či buddhismu chápe sebe jako

součást Celku: Já jsem v Otci a Otec je ve mně. Jako taková se pro

storná mysl zapojuje do života z pozice vzájemné závislosti a sou

cítění. Pro svět, jak jej vnímá mochin de-gadlut, je typická hojnost.

Vzhledem k tomu je jejím citovým základem láska, a nikoli strach,

a její definující charakteristikou je milující laskavost, a nikoli hněv.

Když rozvíjíme třináct atributů milující laskavosti, neustále pře

cházíme od úzké mysli k té prostorné. Ne že by prostorná mysl ne

govala úzkou mysl, ale zahrnuje a začleňuje ji do širší perspektivy.

Tímto způsobem se vaše pojetí já osvobozuje od strachu a hněvu

a vy dostáváte sílu angažovat se ve světě svým jedinečným proje

vem milující laskavosti.


21OBRAZ A PODOBA BOHA

Ježíš hovoří v Janově evangeliu (14,8) o tomtéž:

Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“

Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě

neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž

nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně?

Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec,

který ve mně přebývá, činí své skutky.“

V tomto oddíle Filip nechápe ani pravou přirozenost Ježíše, ani

pravou přirozenost svoji. Stále si představuje, že Bůh je jiný než

všechno. Jméno Boží, jod-hej-vav-hej, které se manifestuje jako

vaše tělo, je forma hebrejského slovesa být. Bůh není bytost, do

konce ani Nejvyšší bytost. Bůh je bytí samo. Vše, co bylo, je

a bude, je Bůh. A vzhledem k tomu, že Bůh se rovněž nazývá Ajin,

Nic, které obsahuje všechno, nebytí a bytí jsou Bůh. Bůh je to, co

je a co není na dosah každý okamžik. Nebo, abych použil pojem

z buddhismu, Bůh je tatháta, Takovost, Realita – ve vás, kolem vás,

jako vy.

Filip chce, aby Ježíš ukázal na Boha, kdežto Ježíš ví, že on a my

jsme Bůh. „Chceš se podívat na něco a nazvat to Bohem,“ říká

vlastně Ježíš. „Tak se podívej na mě. Jsem v Bohu a Bůh je ve mně.

Bůh je všechno ve mně, ačkoli já nejsem celý Bůh. Stejně jako je

oceán celý z vln, a přesto není vlna celý oceán, tak i ty a já a všechno

je Bůh, ale ne celý Bůh.“

Právě tohle je to, co znamená být Boží obraz. Avšak nikoli po

doba. Ježíš se snaží poučit Filipa – a prostřednictvím Filipa kaž

dého z nás –, že vědět, že jste Bůh, nestačí – musíte též božsky

jednat. Proto existuje také druhý ze třinácti atributů J-H-V-H, aby

vám připomněl, že i všechno ostatní je Bůh.


22UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

Když nahlížíme svět jako Filip, když se díváme na svět z úhlu

pohledu úzké mysli, spatřujeme různorodost bez jednoty. Možná

i tušíme, že jsme Bůh, ale nemáme ponětí, že Bůh je také ten druhý

člověk. Věci se jeví jako vzájemně nesouvisející, nezávislé a vzájemně

neslučitelné. Svět se zdá být ovládán představou „hledáme, kdo je

tady jednička“. Život se odehrává ve stylu „člověk člověku vlkem“.

Úspěch je hra s nulovým součtem: pokud vyhraji já, ty musíš prohrát.

Když se ale díváme na svět tak, jako se na něj díval Ježíš, když

jej nahlížíme z perspektivy prostorné mysli, vidíme větší jednotu,

která zahrnuje a transcenduje různorodost. Svět je integrální a vzá

jemně na sobě závislý. Hledat, kdo je tady jednička, je možné, jen

když se také rozhlížíme, kdo je dvojka, trojka a čtyřka. Z toho vy

plývá slib bódhisattvů: „I když je cítících bytostí nespočet, slibuji, že

je zachráním všechny.“

Na úzké mysli není nic špatného. Také ona je projevem Boha

a je nezbytná. Jak řekl Ježíšův rabínský současník Hilel před dvěma

tisíci lety: „Jestliže já nejsem pro sebe, kdo bude pro mě?“ Úzké

mysli jde výlučně o to, být pro sebe. Problém vyvstává tehdy, když

se starost o sebe děje na úkor druhých.

Prostorná mysl mluví ke druhé polovině Hilelova aforismu:

„Když jsem jenom pro sebe, co jsem?“ Bez prostorné mysli jste

ustrašení, úzkostní, odcizení a osamocení.

Prostorná mysl nabízí odlišný pohled: Pochop te, že já, dokonce

i já jsem Bůh. Bůh je já a já jsem Bůh. Právě k prostorné mysli hovoří

Bůh, když říká: „Bute svatí, nebo já jsem svatý.“ (Leviticus 19,2)

Než budeme schopni se chovat svatě, musíme však sebe samé chá

pat jako svaté. Dokud nepochopíme svou pravou podstatu, nemů

žeme na základě této podstaty jednat. Dokud vězíme v úzké my

sli a nejsme schopni zažívat druhé i sebe z perspektivy prostorné

mysli, nikam se nedostaneme.


23OBRAZ A PODOBA BOHA

Smyslem prvních dvou atributů, opakování J-H-V-H, je probu

dit a otevřít nás naší vrozené a z podstaty plynoucí svatosti všeho.

Jestliže je Bůh všechno, je Bůh také vy i já.

Staňte se těmi, kterými jste:

představte si Boha jako sebe a druhé

Jeden ze způsobů, jak toho docílit, je představit si tetragram neboli

čtyřpísmenné Boží Jméno הוהי tak, jak jsem to učil diváky na kon

certu na pomoc obětem tsunami. Představte si Jméno vertikálně:

י

ה

ו

ה

Jod (J) je vaše hlava a obličej, hej (H) jsou vaše ramena a paže, vav

(V) je váš trup a poslední hej (H) je vaše pánev a nohy. Představte

si to, když se v noci ukládáte ke spánku a když se ráno probudíte,

ještě než vstanete z postele. Dívejte se na sebe jako na Boží Jméno,

Obraz Boží. Jakmile se tato praxe ujme, je velmi těžké se zbavit

ohromné odpovědnosti, která se s tím pojí.

Není to dávno, co jsem učil tuto vizualizaci na táboře pro ve

doucí mládeže ve středním Tennessee. Požádal jsem mládež, která

byla ve věku od šestnácti do devatenácti, aby mi ukázala, jak během

dne chodí. Nechal jsem je chodit po místnosti a začal jsem pou

kazovat na to, co jsem spatřil. Většina z nich se hrbila a dívala se

do země. Společně jsme si udělali cvičení s Božím Jménem a poté

jsem je znovu vyzval, a chodí po místnosti, tentokrát jako vtělení

Boha.


24UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

Většina z nich kráčela s pocitem nově nabyté důstojnosti, s na

rovnaným, ale nikoli strnulým tělem, a dívali se do očí ostatním

účastníkům tábora. Ale někteří si to rázovali jako jejich císařské

milosti a nedbali na přítomnost ani na potřeby druhých. V tom

spočívá rozdíl mezi poznáním, že jste Bůh, a předstíráním, že jím

jste. Ti, kdo vědí, mají dobrý vztah k sobě a k druhým. Ti, kdo to

jen předstírají, se chovali jako nabubřelí povýšenci.

Zmínil jsem se o tom a řekl jim: „Nestačí pouze vědět, že jste

Bůh, pouze vidět Boží Jméno napsané svým tělem. Musíte vidět

Boží Jméno také ve všech ostatních. V jedné židovské legendě se

říká, že každý z nás má anděla, který kráčí před námi a volá: ‚Hle,

obraz a podoba Boží!‘ Je třeba, abyste ctili svého anděla – a sly

šeli také anděly všech ostatních lidí. Musíte chápat sebe a svět jako

Boha projeveného v čase a prostoru. A když to tak budete chápat,

přirozeně se začnete zapojovat do života s důstojností, humorem

a milující laskavostí.“

Skutečná svatost je nenucená. Je tím, co taoisté nazývají wu-wej,

jednání bez usilování. Nesnažíte se být laskaví nebo trpěliví, ale

prostě jste laskaví a trpěliví. Je to dar. Dostáváte jej a dělíte se o něj.

Používám toto cvičení během své každodenní modlitební pro

cházky. Začínám zpěvem třinácti atributů milující laskavosti, abych

se otevřel přítomnosti Boha ve veškeré realitě, s veškerou realitou

a jakožto veškeré reality. Představím si sebe jako J-H-V-H, slyším

svého anděla, jak mi připomíná mou pravou podstatu jako pro

jeveného Boha. Potom se otevřu o něco víc a vidím též všechno

ostatní jako tento projev. Stromy, vrány, veverky, všechno, s čím se

setkám, živé i neživé, chápu a zakouším jako Boha.

Přinejmenším se přistihnu, jak cítím velkou propojenost se

všemi bytostmi. Někdy je toto propojení mnohem intenzivnější.

Stromy chtějí, aby byly objímány, obloha mě bere do náručí.


25OBRAZ A PODOBA BOHA

Začínám mluvit s ptáčky, srnami, psy i veverkami. Vzhledem

k tomu, že tudy v danou dobu chodí jen málo lidí, se mi ti, které

potkám, jeví, jako by zářili Božím Jménem. Někdy spontánně

zpívám Boží Jména v hebrejštině, řečtině, arabštině a sanskrtu. Je

to erotický způsob setkávání se se světem. Mám pocit, že miluji

celý svět a že jsem jím také milován. Někdy je tato láska tak inten

zivní, že nemohu chodit, a tak se prostě otáčím jako derviš s ru

kama rozpřaženýma, abych jimi svět objal. Jindy zas pláču radostí.

Nepovažuji nic z toho za mystickou zkušenost ani – Bůh chraň! –

za osvícení. Je to jednoduše hmatatelné setkání s Bohem ve všem

a jakožto vším.

Provádějte toto vizualizační cvičení dvakrát denně. Každý den,

až se probudíte, se postavte před zrcadlo a vizte své tělo jako vtě

lené Boží Jméno. V průběhu dne chápejte také každého a všechno

jako vtělené Boží Jméno. Naslouchejte svému andělu, který po

jmenovává vaši pravou podstatu, a naslouchejte andělům druhých,

kteří dělají totéž. Během času rozrušíte udusanou půdu své úzké

mysli a zasadíte do ní semínka milující laskavosti, která brzy vy

rostou a probudí ve vás prostornou mysl, které je vaším svatým

a nejvlastnějším já.


27BŮH JAKO TVOŘIVÁ SÍLA

KAPITOLA DRUHÁ

BŮH JAKO TVOŘIVÁ SÍLA

Pěstujte tvořivost

Intuice je posvátný dar a racionalita je věrný sluha.

Vytvořili jsme společnost, která uctívá sluhu a zapomněla na dar.

Albert Einstein

Třetím atributem milující laskavosti je El, Bůh jako tvořivá síla. Pravá

tvořivost „protéká lidským srdcem... z Božího srdce“, říká Matthew

Fox v knize Creativity (Tvořivost).

1

Mezi devadesáti devíti překrás

nými Jmény Božími v islámu je jich mnoho takových, která objas

ňují Boží vztah k jeho stvořitelské činnosti: Al-Musawwir (Tvůrce),

Al-Bari (Učinitel), Al-Khaliq (Stvořitel) a Al-Badi (Původce). Tomáš

Akvinský nazývá Boha Umělcem umělců. Mistr Eckhart mluví

o Bohu jako „ryzím plození“ a „životu všeho“. Hildegarda z Bingenu

píše: „Boží slovo je ve všem stvoření, viditelném i neviditelném.

Slovo je žití, bytí, duch, veškerá zelenající se zeleň, všechna tvoři

vost. Slovo se projevuje v každém stvoření.“

2

Kreativita je způsob,

jak je Bůh námi v čase a prostoru. Je to též způsob naší zbožnosti.

Upřesním to: Tvořivostí nemám na mysli schopnost kreslit, ma

lovat, psát, tančit nebo dělat něco jiného. Spousta lidí umí docela

dobře tyto věci, aniž by používali skutečnou tvořivost. Tvořivost,

1 Matthew Fox, Creativity. New York, Jeremy P. Tarcher 2004, s. 47.

2 Tamtéž, s. 116.


28UMĚNÍ MILUJÍCÍ LASKAVOSTI

o níž mluvím a která tvoří základ milující laskavosti, spočívá v tom,

že si uvědomíte, že vy sami jste tvůrčí akt. Proč je toto uvědomění

nezbytné k uplatňování milující laskavosti? Proto, že když si uvědo

míte svou tvořivost, vytrhne vás to z minulosti, z toho, co znáte, do

stavu, kde nejsou žádné nálepky pohlaví, rasy, národnosti, etnické

příslušnosti, náboženství a podobně. Tvořivost je zrušení všeho, co

znáte, tak aby se mohlo objevit něco nového, co ještě neznáte. A zku

šenost s tímto zrušením již známého je pro milující laskavost zcela

zásadní, protože umožňuje angažovat se v daném okamžiku vám –

i všem a všemu ostatnímu v něm – čerstvě, bez zátěže minulosti.

Dokud nejste schopni využít této tvořivosti, nemůžete se ani

zapojit do světa s milující laskavostí. Můžete milující laskavost

předstírat, můžete se chovat tak, aby to vypadalo jako láskyplné

a laskavé, ale vaše jednání bude vždycky zbarvené snahou o vlastní

sebezáchovu. Budete zažívat tvořivost nikoli jako dar, ale jako do

sažený výsledek. Budete se pak mít tendenci spíš nafukovat než být

pokorní. Budete se cítit důležití a budete chtít být chápáni dru

hými jako důležití. A to znemožňuje milující laskavost.

Tvořivost je tedy paradoxní jev, protože je závislá na vaší jedi

nečnosti, a zároveň vylučuje ego, které samo ví, že je jedinečné.

Tento paradox se však řeší tvořivým angažováním se v životě.

V tomto aktu tvořivého zapojení ustupuje úzká egoistická mysl –

mysl, která klade rovnítko mezi jedinečností na jedné straně a od

děleností a nadřazeností na straně druhé – prostorné mysli, která

ví, že vaše jedinečnost dobře pasuje k jedinečnosti všeho ostatního.

Martin Buber, jeden z nejmoudřejších lidí 20. století, napsal: „Každý

člověk, který se narodil do tohoto světa, představuje něco nového,

něco, co nikdy předtím neexistovalo, něco původního a jedinečného.“

3

3 Martin Buber, Úvahy o chasidismu. Praha, Vyšehrad 2015, s. 16.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist