načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Umění dialogu -- Jak si s lidmi opravdu porozumět – Alena Špačková

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Umění dialogu -- Jak si s lidmi opravdu porozumět

Elektronická kniha: Umění dialogu
Autor: Alena Špačková
Podnázev: Jak si s lidmi opravdu porozumět

V knize UMĚNÍ DIALOGU - Jak si s lidmi opravdu porozumět se dozvíte: * jak komunikovat bez předsudků, * jak cíleně využívat otázek a poctivě dokládat svůj názor, * jak propojit ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 196
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sociální interakce. Sociální komunikace
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3810-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V knize UMĚNÍ DIALOGU - Jak si s lidmi opravdu porozumět se dozvíte: * jak komunikovat bez předsudků, * jak cíleně využívat otázek a poctivě dokládat svůj názor, * jak propojit asertivitu s taktickým jednáním, * jak komunikovat s problematickým či hendikepovaným partnerem, * jak profesionálně telefonovat, * jak vystupovat v médiích. Nová knížka uznávané autorky vám na mnoha příkladech ukáže, jak zdvořilost usnadňuje porozumění, jak stručně, výstižně a s respektem k zájmům druhého vyjádřit svoje myšlenky či jak chránit hranici osobní a profesionální role. Nabízí praktická cvičení pro poznání vlastní osobnosti, tréninkové postupy pro rozvoj komunikace a antistresové techniky jako prevenci syndromu vyhoření. Naučí vás vnímat život z nadhledu. (jak si s lidmi opravdu porozumět)

Další popis

Jak stručně, výstižně a s respektem k zájmům druhého vyjádřit svoje myšlenky? Nová knížka uznávané autorky vám na konkrétních příkladech ukáže, jak komunikovat bez předsudků, cíleně využívat otázek, poctivě dokládat svůj názor, propojit asertivitu s taktickým jednáním, chránit hranici osobní a profesní role. Dozvíte se jak profesionálně telefonovat, jak vyjít s problematickým a hendikepovaným partnerem nebo jak vystupovat v médiích. Knížka také nabízí praktická cvičení pro poznání vlastní osobnosti, tréninkové postupy pro rozvoj mluvní osobitosti a antistresové techniky jako prevenci syndromu vyhoření.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alena Špačková - další tituly autora:
Moderní rétorika   2.vyd. Moderní rétorika 2.vyd.
Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně Trénink techniky řeči
 (e-book)
Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně Trénink techniky řeči
Moderní rétorika na univerzitě Moderní rétorika na univerzitě
 (e-book)
Moderní rétorika na univerzitě Moderní rétorika na univerzitě
 
K elektronické knize "Umění dialogu -- Jak si s lidmi opravdu porozumět" doporučujeme také:
 (e-book)
Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně Trénink techniky řeči
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MgA. Alena Špačková

Umění dialogu

Jak si s lidmi opravdu porozumět

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4285. publikaci

Odborní recenzenti:

prof. dr. Jaroslav Kohout, DrSc.

doc. Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D.

PhDr. Drahomíra Oudová, Ph.D.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce

nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Odpovědná redaktorka Mgr. Andrea Bláhová

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Počet stran 200

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo © fotobanka allphoto

ISBN 978-80-247-3810-9

Upozornění: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být

reprodukována a používána v elektronické podobě, kopírována a nahrávána

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

ISBN 978-80-247-7301-8 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012

(tištěná verze)


Obsah

O autorce ..................................................................................................................... 8

Úvodní pozdrav ........................................................................................................... 9

1. Vlastní já a komunikace .......................................................................................15

1.1 Já – člověk ........................................................................................................ 16

1.2 Metody sebepoznání ........................................................................................ 18

Pozorování sebe sama ................................................................................. 18

Vnímání sebe sama .................................................................................... 19

Trénink víceplošné pozornosti ................................................................... 22

Deník ........................................................................................................ 23

Hry ............................................................................................................ 23

Poznejte se prostřednictvím druhých ......................................................... 28

1.3 Mluvní osobitost .............................................................................................. 33

Hlas ........................................................................................................... 34

Zvuková osnova věty .................................................................................. 35

1.4 Prevence syndromu vyhoření ........................................................................... 45

Charakteristika .......................................................................................... 46

Faktory vzniku ........................................................................................... 46

Projevy ...................................................................................................... 46

Antistresové techniky ................................................................................. 47

2. Techniky vstřícné komunikace ..............................................................................55

2.1 Pozitivní program ............................................................................................. 56

Pozdrav a vstřícný výraz, přátelské podání ruky .......................................... 57

Úvodní hovor (small talk) .......................................................................... 58

Aktivní vstřícnost ....................................................................................... 62

2.2 Aktivní naslouchání ......................................................................................... 68

2.3 Argumentace a pseudoargumentace ................................................................. 85

Osobnostní kvalita ..................................................................................... 87

Argumentační nástroje z logiky .................................................................. 88

Argumentační nástroje z psychologie ......................................................... 89

2.4 Asertivní přístup .............................................................................................. 98

Sendvič ..................................................................................................... 100

Poškozená gramofonová deska ................................................................. 101

Tmavé brýle ............................................................................................. 101

Otevřené dveře ....................................................................................... 102

Předkupní právo – připustit chybu .......................................................... 103

Smlouvání ............................................................................................... 104

Odmítání věci, ne člověka ........................................................................ 105

Dílčí souhlas s kritikou ............................................................................. 105

2.5 Hranice osobní a profesní role ....................................................................... 109

2.6 Zdvořilostní princip ....................................................................................... 115

3. Komunikační strategie ........................................................................................123

3.1 Taktické jednání ............................................................................................. 124

Taktické dotazování ................................................................................. 127

Maskování ................................................................................................ 128

Zainteresovaný protihráč ........................................................................ 128

Klamný cíl ................................................................................................ 129

Podceněný soupeř .................................................................................... 130

Manipulace s ješitností ............................................................................ 131

Podsunutí návnady ................................................................................. 132

Výměna tématu ...................................................................................... 132

Náhradní cíl ........................................................................................... 133

Demonstrování převahy ........................................................................... 134

Omluva místo obrany ............................................................................. 134

Taktické „ano“ (yes-set) ........................................................................... 136

Reakce na otázky ..................................................................................... 140

Námitky .................................................................................................. 142

Nepříjemné sdělení .................................................................................. 151

3.2 Problematický partner .................................................................................... 152

Agresor .................................................................................................... 154

Stěžovatel ................................................................................................. 160

Slibovač ................................................................................................... 161

Všeználek ................................................................................................. 162

Škeble ...................................................................................................... 163

Váhavec ................................................................................................... 164

Negativista ............................................................................................... 165

3.3 Technologie telefonování ............................................................................... 168

Fáze telefonické konverzace ..................................................................... 172

3.4 Pastorační rozhovor ........................................................................................ 180

3.5 Komunikační partner s postižením ................................................................. 185

Příslušník komunity neslyšících ............................................................... 186

Člověk se zrakovým postižením ............................................................... 187

Tělesně postižený ..................................................................................... 188

3.6 Komunikace s drogově závislým a jeho rodinným příslušníkem ..................... 189

3.7 Mediální rozhovor .......................................................................................... 190

Závěr ........................................................................................................................193

Shrnutí/Summary ....................................................................................................194

Literatura .................................................................................................................195

Rejstřík .....................................................................................................................196


O autorce

MgA. Alena Špačková

Vystudovala Divadelní fakultu AMU v Praze, obor herectví,

absolvovala pětileté studium umělecké aspirantury v oboru tech

nika mluveného projevu. Po ukončení umělecké praxe sólistky

Hudebního divadla v Karlíně pracuje od začátku devadesátých let

jako odborná asistentka na Husitské teologické fakultě UK, kde

učí kulturu mluveného projevu a komunikační dovednosti. Jako

lektorka rétoriky působí i na jiných školách (Vyšší odborná škola

herecká v Praze, Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, VŠEM v Praze, VŠE v Praze, Univerzita Pardubice).

Jako lektorka kurzů moderní rétoriky (obchodní nebo osobní prezentace, společen

ské vystupování, telefonování, neverbální komunikace, dialogická komunikace) trénuje v komunikačních dovednostech i skupiny a jednotlivce ze soukromých společností a státních institucí. V odborných konzultacích vždy vychází z individuálních dispozic účastníků a důraz klade na praktické uplatnění jednotlivých komunikačních technik.

Je autorkou publikace Moderní rétorika (3. vydání v roce 2009), příležitostně prezentuje

svou práci v Českém rozhlase a televizi.

Rétoriku chápe jako nástroj mezilidského porozumění.

7



Úvodní pozdrav Milý čtenáři! Přívlastek „milý“ jsem v oslovení zvolila schválně. Buď jste Umění dialogu otevřel záměrně, protože jste už při četbě Moderní rétoriky našel pro svůj život inspiraci a těšíte se na naši další spolupráci – pak jsme opravdu dobrými známými a jak jinak bych vás měla oslovit? Nebo listujete publikací o rozhovoru náhodně – pak jste mi rovněž milý, protože jste mi dal příležitost vtáhnout vás do diskuse o nástrojích, technikách a strategiích rétoriky: vědy a umění o přesvědčování (nebo jinak: interdisciplinárního oboru, jenž lidem pomáhá vzájemně se obohatit).

Neskrývám, že své písemné rozpravy s vámi ladím značně prakticky. To ovšem neznamená, že ze svých klientů „vyrábím“ loutky bezmyšlenkovitě aplikující doporučované techniky nebo jedince se skrytým manipulativním cílem „bez ohledu na zájmy druhého získat pro sebe co nejvíc“. Každé své doporučení vždy zdůvodním a upozorním na možnosti využití i na rizika v případě jeho zneužití. Věřím, že si vzpomínáte na pojmy „vnitřní a vnější technika“ v mluveném projevu; jedna druhou doplňuje a společně jsou tou nejspolehlivější cestou, jak učinit z komunikační situace příjemný zážitek pro všechny.

Pro koho sepisuji své zkušenosti z mluvní praxe? Ne pro ty, kteří chtějí z mluvního jednání získat jen svůj prospěch – ti to udělají tak jako tak. Rétorická doporučení v jejich případě za nic nemohou, jsou jimi jen zneužita. Má kniha není určena ani pro ty, kteří vinou své sebestřednosti neberou ohled na své komunikační partnery, doporučení rétoriky zavrhují jako návody k pokrytectví a dávají volný průchod svým emocím, a to i tehdy, jsou-li za výsledek jednání zodpovědni (placeni). Pro koho je tu vlastně rétorika? 1) Pomáhá těm, kteří se chtějí dorozumět, mají čestné úmysly i touhu najít s komuni

kačními partnery společnou řeč, a přesto se jim to nedaří. Aniž si to totiž uvědomují,

proces vzájemného obohacování narušují svými předsudky a nevýhodnými komunikač

ními stereotypy (zlozvyky). Mnohdy je pro ně radostným překvapením, když aplikace

konkrétní rady z vnější techniky (např. „svého partnera oslovujte“) zpětně ovlivní jejich

techniku vnitřní (schopnost vidět v partnerovi nikoli klienta, ale konkrétního člově

ka) a dovolí jim bližního snáz pochopit. Nebo jiný příklad propojení vnější a vnitřní

techniky: stejně jako platí „mám-li respekt k partnerovi, aktivně mu naslouchám a tím

získám i jeho respekt“, tak funguje „dokážu-li aktivně naslouchat, dávám najevo respekt

k partnerovi a i on si mě bude vážit“. Druhou variantu (s výhodou pro všechny) vědomě

9


10 / Umění dialogu

využijete v situacích, které jsou emočně vypjaté nebo jinak mimořádné. (Kolikrát jste

byl svědkem rozhovoru, kdy si účastníci nenaslouchali, přestože k sobě za normálních

okolností chovali úctu?) Předchozí myšlenku dokládám svou pedagogickou zkušeností

se studenty teologické fakulty, kdy většině z nich při mluvní praxi opravdu nešlo o násil

nou manipulaci, a přesto k ní jejich vinou často docházelo, a to pouze z nedostatku

empatie a neznalosti komunikačních zákonitostí. 2) Rétorika je tu také pro ty, kteří se musí (a to je většina z nás) dohodnout i s reprezen

tanty skupiny zhruba deseti pojmenovaných konfl iktních typů lidské společnosti. Není

přece možné vyhnout se komunikaci a interakci s těmito lidmi. (Např. jdeme-li proti

sobě po ulici a vy mě nechcete pozdravit, pak raději vejdete do průchodu protějšího

domu, začtete se do novin, vrhnete se kolem krku vám neznámé kolem procházející

osobě atp. – vaše akce ovšem jasně prozrazuje vaše skutečné úmysly.) V konfl iktních

nebo konfl iktem hrozících komunikačních situacích (např. v autobuse si s vámi chce

vedle sedící pasažér povídat, zatímco vy s ním ne) se i komunikačně nadaný jednající

člověk zpravidla neobejde bez znalostí manipulativních strategií a i vy (jestliže nechcete

výzvu přijmout a vnitřně prožívat svou slabost či zneužitelnost) zvolíte některou z nich.

Např.:

a) vlídně odmítnete (potřebujete kus odvahy, protože riskujete dojem nezdvořilosti);

b) diskvalifi kujete partnera (chráníte se např. stálou změnou témat, rozporuplností svých

výpovědí, špatně konkretizujete metafory, jste v konverzaci pasivně rezistentní);

c) použijete symptom místo interakce (předstíráte ospalost, neznalost jazyka, čtete

knihu).

Asi nemusím zdůrazňovat, že nejpoctivější je první varianta, s tím, že můžete svou aser

tivní reakci vůči neznámému člověku „osladit“ trochou omluvné submisivity.

Vědomé osvojení komunikačních dovedností vám v takových a podobných přípa

dech pomůže působit vstřícně a zároveň se v komunikační situaci rychleji zorientujete.

To vám pak dovolí bránit se proti vědomým i nezáměrným tzv. přesilovým hrám. 3) Rétorika je nenahraditelnou oporou i těm, pro něž je pravidelná komunikace součástí

jejich profese a za výsledek komunikační situace nesou zodpovědnost. Přitom to nejsou

jen manažeři, obchodníci a politici, ale i učitelé, lékaři, úředníci a pracovníci ostatních

pomáhajících profesí. Právě skutečnost, že prožívají podobné komunikační situace opa

kovaně, jejich jednání mnohdy poznamenává. Působí rutinně, jakoby bez dostatečného

zájmu o partnera v rozhovoru (a to i v případě, kdy tomu tak není). Vědomím kont

rolovaná komunikace, kdy se částí mozkové kapacity věnují způsobu, a nikoli obsahu

sdělení, jim dovolí zdravý odstup od problematiky. Tím posílí své tvůrčí komunikační

schopnosti a vyloučí profesní komunikační deformaci. Dobrý výsledek jednání jim pak

zvedne sebevědomí a dodá pozitivní energii, tolik potřebnou pro další rozhovory.

Úvodní pozdrav / 11

Není důležité, do které ze tří uvedených skupin se zařadíte. Vyvážené spojení pravidel vnější techniky s kvalitou vnitřní techniky osobnosti vám poskytne svobodu zvyšující kulturu mluveného projevu a i ta nejvšednější komunikační situace pro vás bude příjemným zážitkem. Ve svých doporučeních vycházím ze dvou základních předpokladů: 1) Víte bezpečně, co chcete sdělit.

• Jste znalcem ve svém oboru, své názory jste opřel o ověřené zkušenosti či znalosti

a získané informace dokážete věcně vyhodnotit.

2) Sledujete ušlechtilý cíl.

• Mám na mysli komunikaci jako vyjádření účastenství s druhými lidmi.

• Právě proto, že každá komunikace je manipulace s myslí účastníků, spoléhám na vaše

morální kvality a věřím, že své přesvědčovací dovednosti využíváte vždy jen ve pro

spěch všech zúčastněných.

Etapy v osvojování řečnického řemesla někdy přirovnávám k výuce matematiky. V počtech se nejprve naučíte sčítat, pak odčítat, následuje násobení a po něm dělení. V řečnictví vám dobrý učitel nejprve přiblíží zákonitosti monologického projevu, pak rozkryje principy rozhovoru a teprve potom následují specifi cká vyjednávání a konfl iktní komunikační situace. Jestliže jsme se v Moderní rétorice soustředili na pomyslné „sčítání“ (prezentační dovednosti v monologické promluvě), ve druhém dílu – Umění dialogu – si připomeneme možnosti a úskalí dialogického jednání.

V obchodních společnostech se setkávám s velice rozšířeným nešvarem. Vedení nechává proškolit své obchodní zástupce v řízení prodejního rozhovoru a s neuvěřitelnou samozřejmostí počítá s jejich dostatečnými prezentačními dovednostmi. V praxi pak často dochází k neúspěchu v dialogu jen proto, že obchodní zástupce nedokáže stručně, výstižně a s respektem k zájmu klienta vyjádřit své myšlenky. Zaměstnavatel je přitom přesvědčen, že chyba spočívá v nevybavenosti argumentačními technikami rozhovoru!

A ještě malý dodatek. Všiml jste si, že mluvím o „řemesle“? Hned vám vysvětlím proč. Řecká rétorika se od počátku věnuje pragmatickým (tedy dbajícím užitečnosti, odpovídajícím a řídícím se především praxí) aspektům řeči. Komunikací se zabývá již Platónův dialog Kratylos. Podle něho je řeč činnost. Jestliže se jiným činnostem mohu vyučit jako řemeslu, pak dovednosti kultivovaně a smysluplně se vyjadřovat se mohu naučit velice podobně. Dobře pronesená promluva nebo cíleně vedený rozhovor je účelné jednání slovem, je to práce, služba, zboží – jak chcete. A co když některý z vašich partnerů pozná, že aplikujete řečnická doporučení? 1) Pravděpodobně k tomu nedojde, když osvojenou vnější techniku doplníte dostatečně

silným nábojem techniky vnitřní. 12 / Umění dialogu 2) I kdyby se tak stalo, pokud použitá pravidla nezneužijete proti svému partnerovi, pak

vám bude vděčný, že se snažíte domluvit se s ním kultivovaně a že poctivě hledáte nej

schůdnější řešení pro všechny. Někdy můžete svou snahu o emoční zvládnutí situace

i přiznat. Např. přistihnete-li se při rozčilení, můžete ventilovat své vzrušení prostým

omluvným vysvětlením: Promiňte, křičím, ten problém mě skutečně zajímá. Na základě vlastních zkušeností jsem přesvědčena, že dovednost dorozumět se s lidmi si můžete osvojit stejně jako dovednost pěstovat květiny. Jako se někdo naučí o květiny pečovat, jiný je dovede množit a třetí šlechtit, tak i všechna v knize uvedená doporučení zorientují čtenáře rétorikou nedotčené, mluvní praktiky je inspirují a talentovaným mluvčím usnadní cestu za uměním pronést věrohodně pravé slovo v pravou chvíli.

Respektuji samozřejmě, že každý jsme jiný. Bohužel vás neznám osobně, abych dokázala vystihnout, co právě vám nejvíc vyhovuje či jaké doporučení pro vás při zdokonalování komunikačních dovedností znamená největší oporu (jak to praktikuji ve svých kurzech). Protože vám ale chci být co nejvíce nápomocná, zvolila jsem u každého z témat tři základní „proudy“ pomoci, abyste se mohl inspirovat podle své momentální nebo trvalé dispozice: 1) vysvětlení; 2) procvičení; 3) zobecnění. Není žádná hanba, když si uložíte do paměti konkrétní formulace a tak si usnadníte příští rozhovory. Potěší mě, když uvedené kategorie nabízených technik, řečnických typů a postupů propojíte se svou každodenní mluvní praxí a aplikujete svá vlastní řešení. A největší radost mi uděláte, když se vám po přečtení všech doporučení a následném tréninku vše propojí v jednu jedinou pozitivní komunikační strategii, aniž její průběh budete neustále řídit. Kontrola proběhne jen okrajem vaší záměrné pozornosti. Pak se přiblížíte našemu společnému cíli: v rozhovorech s druhými lidmi se sbližovat a vzájemně obohacovat. P.S. Těším se, že mě seznámíte se svým náhledem opřeným o vlastní komunikační zkušenosti a vzájemně se obohatíme aspoň elektronicky.

Úvodní pozdrav / 13

Vážené čtenářky, jak jste si všimly, celý „rozhovor o rozhovoru“ vedu s mužským komunikačním partnerem. Těm z vás, které tato skutečnost zaskočila, ovšem musím vysvětlit: není to náhoda a určitě jsem nás ženy nechtěla pomyslně „odstrčit“. Sama dobře vím, že společenské nespravedlnosti ve vztahu „páni–dámy“ si užíváme každodenně dost. Co mě tedy vedlo k oslovování jednoho čtenáře? 1) Živá představa, že hovořím s jedním ze svých skutečných klientů, mi pomáhá přesvěd

čivěji formulovat myšlenky. A protože mými klienty jsou především muži, byla volba

jasná. 2) Mezi námi děvčaty – vy přece mnohá v knize uvedená doporučení ani ověřovat nemusí

te, protože je máme (na rozdíl od zpravidla komunikačně méně disponovaných mužů)

díky rozvinuté empatii dávno pod kůží! 3) Na rozdíl od nás, muži potřebují vedení. Kdybych tedy hovořila se čtenářkou, čtenáře

by ani nemuselo napadnout, že tak skvělá kniha s mnoha užitečnými radami je určena

i jim. Správně jste, milé čtenářky, odhadly, že u důvodů č. 2 a 3 jsem si dovolila mírnou nadsázku. Zato vám smrtelně vážně přeji hezké počtení. Psala jsem SAMOZŘEJMĚ i pro vás.

1. Vlastní já a komunikace

„Člověk nenalezne ve světě svobodu, pokud ji nenalezne v sobě;

i kdyby panovaly ty nejlepší zákony, i kdyby měl sebevětší moc

o světě a o lidech rozhodovat. A nikdo ho neobdaří vznešeností,

pokud se v jeho duši nezrodí, a nikdo ho nevyváže z pout,

když se nesvede vyprostit z těch, jež si sám nasadil.“

Ivan Klíma

+ 16 / Umění dialogu V

edení rozhovoru je náročnější než promluva před posluchači. Soustředíte se na obsah

svého sdělení, vnímáte partnerovy neverbální signály a navíc mu mnohem častěji než

v sólovém vystoupení nasloucháte a reagujete na jeho podněty. Rovněž vnější podmínky komunikační situace bývají proměnlivější.

Máte-li jako řečník dlouhodobě působit sympaticky, fundovaně a spolehlivě, musíte zároveň s tréninkem vnější techniky neustále vědomě rozvíjet svou techniku vnitřní. To znamená naslouchat svým vlastním myšlenkám, pocitům, intuici, zkrátka nesmíte ztratit kontakt se svým vnitřním světem. Pěstujete si tak emoční inteligenci, která je pro mezilidskou vzájemnost důležitější než inteligenční kvocient. Nerozumíte-li sám sobě, těžko porozumíte sociálním vztahům, které udržujete. A rétorika, neboli věda a umění jak přesvědčit druhé (v antice bývala součástí fi lozofi e), se zabývá mezilidskými vztahy. Materiálem jí je život společnosti vůbec. Komunikace znamená mimo jiné i vzájemnou účast. Dokážete-li svou snahu o společné obohacování s druhými dát najevo, pak vytváříte vhodné prostředí pro dorozumění. Chcete-li lidi kolem sebe přesvědčit, musíte působit rozhodně a jistě. To se vám podaří, budete-li si věřit. A věřit si budete v případě, vyznáte-li se sám v sobě. Proto jsem jako první téma našeho rozhovoru zvolila osobnost mluvčího. 1.1 Já – člověk

„Být tím, čím jsme, a stát se tím, čím se stát můžeme – to je teprve smysl života.“

Robert Louis Stevenson

Harmonicky vyvážená osobnost je devizou každého dobrého řečníka. Jakou představu ve vás vyvolá slovo „osobnost“? Nahlédnete-li do učebnic psychologie, najdete tam pro tento pojem různá vyjádření. K základním defi nicím patří rozdělení osobnosti na tři vrstvy: a) Id – skládá se ze základních biologických impulzů, např. jíst, vylučovat, spát. b) Ego – prostředník mezi požadavky id, vnější reality a superega. Jak trefně popisuje Vladi

mír Smejkal ve své publikaci z roku 1989 Abeceda společenského chování: „Představa v naší

mysli ‚to jsem já‘ je jednou z nejdůležitějších představ v našem vědomí. Je v pozadí všeho,

co podnikáme, co chceme, co říkáme, co si myslíme. Je automaticky přítomna a působí

při jednání s druhými lidmi. Zahrnuje to, co o sobě víme, co si o sobě myslíme, i to, co si

o nás myslí a říkají druzí, co je od nás očekáváno, za koho jsme pokládáni apod. Zahrnuje

i to, co požadujeme sami od sebe, k čemu se chceme přinutit, o co nám jde, na co chce

me zapomenout. Naše představa je zprvu dána tradicí a výchovou, později přejímáním

cizích vzorů a posléze vlastními ambicemi a prosazováním vlastní osobnosti. Dále se zde

uplatňují vnější faktory – hodnocení a požadavky kladené na nás okolní společností. Tyto

průsečíky mezilidských vztahů nás v každém okamžiku života formují.“

Vlastní já a komunikace / 17

c) Superego – zvnitřněná reprezentace hodnot a morálky společnosti. U dobře integrované

osobnosti si ego udržuje pevnou, ale pružnou kontrolu. Francouzský sociální psycholog Gabriel Tarde (vysvětloval stálost a přenos sociálních forem) tvrdil, že „osobnost je individuální jednota člověka“. Popřemýšlejte o tom, čím vším je tato jednota člověka tvořena. Inspirací vám může být popis Karla Balcara z Úvodu do studia psychologie osobnosti: „Jde o celé soubory představ, zájmů, myšlenek zážitků, očekávání, cílů, hodnot, postojů, motivů, vnitřních i vnějších konfl iktů, strategií a taktik, potřeb, obsahů podvědomí, sebepojetí, stresů, tísní, zátěží, dědičných vlivů, důsledků výchovy, životních cílů, aspirací, vlastností, dispozic...“

Behavioristé jsou přesvědčeni, že: „...osobnost je řada oblíbených jednání. Veškeré jednání je určováno fyzickým a sociálním prostředím. Nelze do něj zařadit vliv dědičnosti.“

Podle psychoanalytiků je osobnost tvořena podvědomým vzpomínáním na to, jak jsme chápali svět jako děti.

Biolog Gordon Allport viděl osobnost jako jednotu daných genů.

Ať už si představíte osobnost jakkoli – např. jako celistvý soubor do sebe zapadajících individuálních rysů (na způsob dětské skládačky puzzle) –, v jednom se určitě shodneme: každý člověk je osobností, protože každý z nás má konkrétně vyvážený intelekt, citovost, mravní smysl, volní a fyzickou sílu, což tvoří kvalitu osobnosti. Možná jste si připomněl pojem kalokagathia, jímž staří Řekové měli na mysli spojení fyzické krásy těla s ušlechtilostí duše. Také vnímáte, že osobnost člověka má více dimenzí? Předpokládám, že kromě tělesné schránky (jíte jednou týdně ryby a třikrát týdně si půlhodiny zacvičíte) a psychických dispozic (máte svou oblíbenou píseň a čtete ještě něco jiného než bulvární časopisy – nebo právě jenom bulvární časopisy?) vědomě rozvíjíte i svůj duchovní život – dopřejete si meditační zastavení a přemýšlíte o svém poslání na světě. Nebo vás víc oslovuje osobnost jako skladba kvalifi kace (co člověk umí), motivace (co člověk chce) a temperamentu (jak se člověk projevuje)?

Chcete-li být druhým lidem užitečný, pak se soustřeďte na slova harmonicky vyvážená. Není rozhodující, jakým vzorcem se budete řídit, zásadní je opravdu pojmenovat (ne se jen domnívat), co se ve vás skrývá, co je pro vás typické. Abyste opravdu porozuměl sám sobě, složte k sobě nejen zjevné stránky své osobnosti, ale i ty, které leží skryty hluboko uvnitř. Podstatné pro dorozumění s druhými lidmi je věcné posouzení jednotlivých stavebních prvků osobnosti a upřímná snaha posilovat ty, které mezilidskému spojení prospívají; naopak je vhodné po dobu trvání komunikační situace oslabovat ty, které vzájemnou účast znepříjemňují. Při poznávání sebe sama komunikujete sám se sebou, odkrýváte svou vlastní osobnost – jedná se tedy o komunikaci intrapersonální (někdy zvanou intrapsychickou). Ověřujte především vlastnosti jako takt, vstřícnost, zájem pomáhat, odolnost vůči stresu, schopnost zvládat osobní konfl ikty...

Správně se ptáte, proč máte vlastně poznat sám sebe. Budete-li znát důvody, spíš se na sebepoznávání poctivě zaměříte. 18 / Umění dialogu Jak vás tedy sebepoznání vybaví pro mezilidskou komunikaci: a) díky analýze svých dispozic lépe odhadnete své chování v komunikační situaci (víte-li, že

se pod časovým tlakem snadno dopustíte chyby, neuděláte ve stresové situaci defi nitivní

rozhodnutí, ale odložíte je na pozdější termín); b) sebekontrola vás vede k přiměřenému sebeovládání (pokud je vaším partnerem v rozho

voru starší člověk a vy se znáte jako extrovertní sangvinik, potlačíte svou touhu mluvit

překotně a odpustíte si sarkasmy); c) přesněji odhadnete svého partnera (např. nepromítáte do svých představ o něm mylné

předpoklady nebo volíte účinnější argumenty) a předejdete konfl iktům; d) snáz stanovíte perspektivu rozhovoru a cíle (odhadnete své momentální vyjednávací

možnosti). A jak na sebepoznání v praxi? Věřím, že se mou nabídkou inspirujete. 1.2 Metody sebepoznání

„Klíčem k pozitivním změnám je být sami se sebou spokojeni a brát se takoví, jací jsme.“

Louise L. Hay

Pozorování sebe sama Když jsme spolu v Moderní rétorice probírali vzhled a dílčí prvky řeči těla, doporučila jsem vám ze soucitu s vašimi posluchači, abyste se na sebe podíval do zrcadla. Toto vnější pozorování nevylučuji ani teď, jen se místo v zrcadle pozorujte na fotografi ích nebo videozáznamech a posuzujte adekvátnost svých reakcí v dané situaci (proč jsem se tvářil tak nepřístupně, když se jednalo o předávání vánočních dárků, proč jsem v přípitku na rozloučenou s kolegou odcházejícím do důchodu připomněl naši dávnou roztržku), abyste si s časovým odstupem porovnal self image s vnímanou image.

Také můžete porovnávat své reakce na stejný podnět s reakcemi svých spolupracovníků či rodinných příslušníků (zatímco váš protějšek si nedorozumění kvůli cenovce na zboží u pokladny supermarketu s prodavačkou vysvětlil, vy jste se s toutéž pokladní ze stejné příčiny pohádal a urazil jste i jejího generálního ředitele).

Pro začátek tedy uveďte své charakterové vlastnosti napomáhající mezilidské komunikaci a míru dovednosti domluvit se s druhými: • ve vztahu k sobě samému (skromnost, zdravé sebevědomí); • zásadní vlastnosti charakteru (ustálenost, vyrovnanost, zásadovost);

Vlastní já a komunikace / 19

• ve vztahu ke společnosti (soucit, obětavost, angažovanost, štědrost); • ve vztahu k práci (pracovitost, pečlivost, svědomitost, poctivost, spolehlivost, tvořivost); • morální vlastnosti (čest, statečnost, pravdomluvnost, laskavost). Buďte k sobě poctivý a ke kladným vlastnostem připište i ty, kterými rovněž disponujete, a přitom mezilidské vzájemnosti spíš brání. Z takového seznamu pak snadno odvodíte úkol pro svůj příští osobnostní rozvoj.

Nebo si zahrajte se svými myšlenkami pomocí následujících nevinných otázek, jak nám je nabízí autoři třetího dílu Aplikované sociální psychologie: a) K jaké pohádkové postavě (případně literární postavě, osobnosti politického života)

bych se přirovnal? b) Kdybych byl zvířetem (případně ptákem, květinou, budovou, kusem nábytku, ovoce,

vodním tokem, stromem, počasím, měsícem v roce, kusem oblečení, šperkem, pracovním

nástrojem, hudebním nástrojem, uměleckým dílem, grafi ckým symbolem, potravinou,

dopravním prostředkem, knihou, fi nančním obnosem, světadílem), byl bych nejspíš...? Asi nemusím zdůrazňovat, že podstatné je zdůvodnění odpovědi. Dopřejte si intrapersonální diskusi: a) Co podstatného o mně tato metafora vypovídá? b) Co dalšího se za touto metaforou skrývá, co není na první pohled patrné? c) Vyjadřuje tato metafora můj aktuální stav, nebo říká, co je pro mě charakteristické dlou

hodobě? d) Co z této výpovědi mi je příjemné a co nikoli? e) V čem bych chtěl být jiný? f ) Co mohu udělat pro to, abych se změnil? Další možností, jak pozorovat sebe sama, je metoda volných asociací. V čase, kdy odpočíváte, si v představě promítejte obrazy ze svého života. Nejedná se přitom o rekapitulaci událostí uplynulého dne. Obrazy na sebe ani nemusejí navazovat, jejich propojování neusměrňujte, nechte je volně plynout a třeba i splynout v obraz jiný. Často tento postup uvolní napětí z vaší mysli a inspiruje ji k tvůrčím nápadům, podobně jako se někdy inspirujete zážitky ze snu. Vnímání sebe sama Zdánlivě metoda totožná s předchozím pozorováním. V čem tkví rozdíl? Cvičením vnímání trénujete tzv. vnitřně hmatovou paměť. Je to schopnost pamatovat si psychofyzické stavy těla. Má dvě hlavní části – svalovou a pocitovou. Tak jako si vaše svalová paměť dokáže



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist