načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Umělcova cesta pro rodiče -- Jak vychovávat kreativní děti - Julia Cameronová; Emma Livelyová

Umělcova cesta pro rodiče -- Jak vychovávat kreativní děti
-16%
sleva

Kniha: Umělcova cesta pro rodiče -- Jak vychovávat kreativní děti
Autor: ;

Autorka bestselleru Umělcova cesta přichází s dalším skvělým příspěvkem ke své rozsáhlé práci na tvůrčím procesu. Umělcova cesta pro rodiče nabízí celou řadu rad a návodů, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
pravděpodobně doručíme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  385 Kč 323
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201706
Počet stran: 211
Rozměr: 210,0x160,0x15,0 mm
Úprava: tran
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: přeložila Jana Žlábková
Hmotnost: 0,35kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7500-276-1
EAN: 9788075002761
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha nabízí celou řadu rad a návodů, jaké mohou rodiče dlouhodobě využívat - a pořád se k nim vracet - v jakékoli situaci při výchově dětí raného věku. Zaměřuje se na rodiče a děti od narození do dvanácti let. Jejím základem je Umělcova cesta, kterou přizpůsobuje pro další generace. Duchovní koncepty a praktické návody obsažené v této knize pomáhají rodičům vést děti nenásilně k větší kreativitě.

Popis nakladatele

Autorka bestselleru Umělcova cesta přichází s dalším skvělým příspěvkem ke své rozsáhlé práci na tvůrčím procesu. Umělcova cesta pro rodiče nabízí celou řadu rad a návodů, jaké mohou rodiče dlouhodobě využívat – a pořád se k nim vracet – v jakékoli situaci při výchově dětí raného věku.
Julia Cameronová říká: „Každé dítě je kreativní – a každý rodič je kreativní. Děti potřebují radost a musejí rozvíjet své tvůrčí schopnosti, samostatně i s rodiči, protože jen tak je rodinný život šťastný a naplňující.“
Kniha Umělcova cesta se zaměřuje na rodiče a děti od narození do dvanácti let. Jejím základem je Umělcova cesta, kterou přizpůsobuje pro další generace. Duchovní koncepty a praktické návody obsažené v této knize pomáhají rodičům vést děti nenásilně k větší kreativitě. Kniha ukazuje, jak můžete:
• rozvíjet v dětech schopnost žasnout a zároveň ji obnovit i u sebe,
• pomoct dětem změnit zálibu v uměleckou činnost,
• podporovat sebevyjádření,
• vymýšlet si kreativní příběhy a podněcovat dětskou fantazii,
• tříbit celoživotní zájem o kreativitu a o tvůrčí proces.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Julia Cameronová; Emma Livelyová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Přeložila Jana Žlábková


Přeložila Jana Žlábková


K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Julia Cameronová

[Artist’s way for parent. Česky]

Umělcova cesta pro rodiče : jak vychovávat kreativní děti / Julia Cameronová a Emma Livelyová;

z anglického originálu The artist’s way for parents ... přeložila Jana Žlábková. -- První vydání

v českém jazyce. -- Praha : Maitrea, 2017. -- 211 stran

ISBN 978-80-7500-276-1

316.362.1-055.52-055.62 * 37.03-053.2 * 159.923.5 * 159.954

– rodiče a děti

– výchova dítěte

– rozvoj osobnosti

– kreativita

– populárně-naučné publikace

37 – Výchova a vzdělávání [22]

Veškerá práva vyhrazena, včetně práva na jakoukoli formu celkové nebo částečné reprodukce.

Tento český překlad je vydán na základě ujednání s Jeremy P. Tarcherem, členem Penguin

Publishing Group, divize Penguin Random House LLC.

Julia Cameronová a Emma Livelyová

Umělcova cesta pro rodiče

The Artist’s Way for Parents

Copyright © Julia Cameron, 2013

Translation © Jana Žlábková, 2016

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2017

ISBN 978-80-7500-276-1




KNIHA UMěLCOVA CESTA PRO RODIČE JE VěNOVÁNA 

Dorothy a Jamesovi Cameronovým

Martě a Robertovi Livelyovým,

kteří

vychovali kreativní děti.



„Rodičovství je úžasné dobrodružství. Když podněcujete své dítě, aby bylo

zvídavé a  všímavé, rozvíjíte tyto schopnosti i  u  sebe. A  když sami rozvíjíte

zvídavost a všímavost, podněcujete tyto schopnosti i u dítěte.“

Julia Ca meronová



Obsah

PřEDMLUVA ............................................................................................. xv

ÚVOD ....................................................................................................... xvii

1. kapitola ROZVÍJENÍ POCITU BEZPEČÍ .......................................... 1

2. kapitola ROZVÍJENÍ ZVÍDAVOSTI ................................................. 27

3. kapitola ROZVÍJENÍ VZÁJEMNÉHO SPOJENÍ ............................. 49

4. kapitola ROZVÍJENÍ HRANIC ......................................................... 67

5. kapitola ROZVÍJENÍ SEBEVYJÁDřENÍ .......................................... 87

6. kapitola ROZVÍJENÍ VYNALÉZAVOSTI ....................................... 101

7. kapitola ROZVÍJENÍ VŠÍMAVOSTI ............................................... 117

8. kapitola ROZVÍJENÍ SOUSTřEDěNOSTI ................................... 133

9. kapitola ROZVÍJENÍ ODVAHY ...................................................... 147

10. kapitola ROZVÍJENÍ SKROMNOSTI ............................................ 165

11. kapitola ROZVÍJENÍ NEZÁVISLOSTI ........................................... 181

12. kapitola ROZVÍJENÍ VÍRY .............................................................. 195

PODěKOVÁNÍ .........................................................................................205

REJSTřÍK ................................................................................................. 207





xv

PředmlUva

KDYŽ VZHLÉDNU OD R ANNÍCH STR ÁNEK a zahledím se do očí své

dcery Serafiny, jsem doslova okouzlena. Právě zjistila, jak se dá hrátna schovávanou za mokrou utěrkou, kterou jsem před chvílí setřela z její tváře zbytky

pomerančového džusu. Nadšeně vykoukla, vypískla smíchy, upřela na  mě

velké modré oči a teď čeká, co udělám. „Tady jsi!“ vesele vykřiknu. A ona si

zase zakryje obličej utěrkou, radostně se chichotá a po chvíli na mě zase vesele

jukne a je velmi šťastná. Bylo to úžasné a já tu scénku hned zapíšu do svého

deníku, jenž se stal oslavnou kronikou věcí, které Serafina udělala poprvé.

Je překrásné se dívat, jak jí září oči, když si hraje. Její pohled je nesmírně výmluvný a často i dost vážný, rozhodný a neústupný – a já často říkám, že mi „dává zabrat“. V takových okamžicích si vždycky vzpomenu na svou matku Julii, která se umí dívat stejně upřeně a její oči jako by říkaly: „Já věděla, že  budu dobrá matka!“ V  oněch slovech je záblesk plný příslibů i hrozby. Je ohnivý, nesmírně působivý a velmi kreativní – a nacházet se na  druhé straně, jež ho přijímá, není pro  zbabělce, a  proto jsem hodně odvážná. Moje matka díky své vytrvalosti a vynalézavosti patří mezi mé nejlepší učitele a oblíbence.

Tato kniha je zářným příkladem – a  darem – pro  mě i  pro  každého člověka, jenž chce dobře pečovat o  své děti i  o  sebe. Moje dcera Serafina prožívá první rok života a já coby novopečená matka se snažím zjišťovat, kdo je ona a kdo jsem já. Objevuju prostor mezi představou, jaká matka „bych měla být“ a  jaká opravdu jsem – matka, jakou Serafina  skutečně potřebuje. A pak nastanou okamžiky, kdy se s obavami nejistě ptám sama sebe, zda toho jsem schopna. „Jsem dobrá matka?“ „Neměla bych něco zlepšit?“ „Zvládám všechno, co je třeba?“ „Dělám věci správně?“

A v tu chvíli si opět vzpomenu na svou maminku. Před dvaceti pěti lety se mě zeptala, jestli si myslím, že je dobrá matka. Bylo mi tehdy jedenáct xvi let a nesměle jsem pípla: „Ty jsi LEGR AČNÍ maminka.“ Nenapadlo mě, že slovo „legrační“ by mohlo být v protikladu k představě o „dobré“ matce. Byla jsem dost vážné dítě a potřebovala jsem legraci. Moje matka věděla, že chci prožívat nová dobrodružství – jezdit v bytě na kolečkovýchbruslích, šlapat na kole po hrbolatých cestách nebo skákat na koni. Nabízela mi různé možnosti, abych mohla být zvídavé a odvážné dítě užívající si života. Dnes si uvědomuju, že  mnohá její rozhodnutí vycházela z  mých potřeb. Usilovně se snažila poskytnout mi rozmanité příležitosti, abychv dospělosti mohla být taková, jaká jsem – abych nejen dospěla, ale i vyzrála.

Vzpomínám si, že když mě maminka učila skákat na koni, řekla mi, ať se podívám přes plot, a ona pak vykřikla: „Teď! Skoč celým svým srdcem!“ a můj malý shetlandský poník Silver Lily opravdu překonal nízký plůtek a v tu chvíli jsme doslova letěli! Je to jeden z mnoha způsobů, jak mě moje matka učila uvádět víru v praxi. Vybízela mě, ať vždy hledím tak daleko, jak je možné. Jsem jí nesmírně vděčná, že do mého života vnáší pocitkreativního nadšení. A  já se snažím předávat totéž své dceři. Netuším, jestli bude mít ráda koně, ale těším se, až to budu zjišťovat.

Naše společná dobrodružství zatím nejsou moc divoká. Dávám sischůzky s maličkou umělkyní a pomaloučku procházíme uličkamia obdivujeme exotické ovoce a zeleninu nebo ji uprostřed zimy posadím do kočárku a projíždíme skleníky botanické zahrady a díváme se na orchidejea na troické popínavé rostliny. Při našich procházkách cítím první náznaky jara, když vidím, jak na udržovaných trávnících vykukují mezi maceškaminarcisy a krokusy a kolem nich poskakuje červenka se zářivou náprsenkou. Je to první jaro Serafiny a já ho s ní prožívám a s radostí vnímám, jak se život ve věčných cyklech neustále obnovuje.

Domenica Cameron-Scorsese

Umělcova cesta pro rodiče


xvii

ÚvOd

PřED DVANÁCTI LETY VYŠLA moje kniha Umělcova cesta. Jejímzákladem je tvrzení, jež výrazně oslovilo čtenáře, že kreativita je duchovní jev

daný všem lidem. Knihu Umělcova cesta si koupily téměř čtyři miliony lidí,

kteří aktivně využívají postupy a metody, jež jsou v ní uvedeny. Kdykoli

jsem přednášela nebo vedla kurzy, přicházeli za mnou lidé a mluvilio rozvíjení svých schopností.

„Tohle vzniklo díky vaší knize,“ říkali a pak mi dali nějakou knihu, CD nebo DVD. A  zároveň mi často položili následující otázku: „Jsem rodič. Mohla byste napsat knihu o rozvíjení kreativity u dětí?“

Vždy jsem se zasmála a opáčila: „Ne. Jestli chcete, aby vaše děti bylykreativní, musíte rozvíjet vlastní tvůrčí schopnosti. Děti se učí tím, že pozorují, co děláme.“ Snažila jsem se zmírnit jejich zklamání, protože jsem byla pevně přesvědčena, že  budou-li se řídit programem Umělcovy cesty, určitě sami objeví způsoby umožňující rodičům podněcovat imaginaci a tvořivost u dětí.

Nicméně se ukázalo, že moje odpověď nebyla dostačující. Roky plynuly a já jsem tuto žádost dál odmítala, protože jsem si myslela, že děti jsou vždy kreativní, takže stačí, když rodiče budou využívat postupy uvedené v mé knize, a tím půjdou svým dětem příkladem. Ale co ti, kteří Umělcovu cestu neznají? Počátek rodičovství nebývá obdobím, kdy se zaneprázdněnírodiče mohou pustit do intenzivního objevování vlastních kreativníchschopností. K  jakým názorům o  tvůrčím rodičovství jsem dospěla na  základě vlastních zkušeností s kreativním způsobem života? Jaké postoje jsempřejala od svých rodičů – které byly nesmírně různorodé a podněcující?Možná jsou další lekce, jež bych mohla a měla zvládnout.

Dvě desetiletí mě lidé žádali, ať napíšu tuto knihu.

Takže  proč ne? Když se moje dcera vydala novou cestou coby manželka a matka, uvědomila jsem si, že se náhle dívám na svou pozici jinak, xviii protože jsem chtěla dát dceři praktické pomůcky, které by mohla využívat při péči o dítě. Rozhodla jsem se, že jí předám nejen své vlastní metody, ale i ty, jež používala moje velmi kreativní matka.

Pocházím z rodiny se sedmi dětmi. Všichni si vyděláváme na živobytí pomocí svých schopností a inteligence. Moje starší sestra Connie jespisovatelka, bratr Jaimie hudebník, sestra Libby malířka, bratr Christopher je též hudebník a  sestra Lorrie je stejně jako nejmladší sestra Pegi také spisovatelka.

Má matka byla básnířka a nesmírně ji bavilo starat se o své děti. Doma jsme měli velkou nástěnku, na kterou dávala naše nejnovější uměleckévýtvory. O prázdninách si pokaždé vymyslela nějaký tematický projektspojující různé typy umění. Před Halloweenem jsme vyráběli duchy a skřítky, o  Vánocích sněhové vločky, na  Valentýna  různá přání a  o  Velikonocích jsme barvili vajíčka. Všichni jsme pracovali na svých projektechu velkého dubového stolu. Chlapci i dívky zkoušeli a rozvíjeli zručnost a tvůrčí schopnosti. Matka pak vystavovala naše výtvory na  stěně točitého schodiště. Učila nás, jak máme vystřihovat sněhové vločky, které potom lepila na všechna okna.

V průběhu prázdnin vždy dbala na to, abychom měli dostatekuměleckých potřeb. Vzpomínám si, jak jsem nakreslila vzpínajícího se koně, a můj otec obrázek zarámoval a pověsil na zeď v obývacím pokoji.Mezi sourozenci nikdy nepanovala soutěživost a řevnivost. Navzájem jsme sepodporovali a těšilo nás, když někdo projevil své nadání. V tomto ohledu nám šli rodiče dobrým příkladem a pokaždé projevili velké nadšení nad našimi v ý t vor y.

Zároveň nám nikdy nevštěpovali názor převládající v naší společnosti: že není snadné vydělávat peníze jako umělec a že umění není „pořádná“ práce. Neustále podněcovali naši tvořivost a byli přesvědčeni, že se jejich úsilí zúročí. Když jsme jim vyprávěli o svých snech, neřekli: „Ale,drahoušku, nemyslíš, že potřebuješ spíš nějaký pevný a spolehlivý základ?“ Místo

Umělcova cesta pro rodiče


xix

toho podporovali naše přesvědčení, že můžeme dělat věci, které nás baví

– a navíc si jimi vydělávat na živobytí.

Když se ohlížím zpátky, uvědomuju si, že mí rodiče podporovali naši kreativitu nesmírně vytrvale a odhodlaně. Bez ohledu na společenskénormy vždy kladli největší důraz na vytváření zdravého a tvůrčího rodinného prostředí. Je snad náhoda – nebo nějaký zázrak – že se z nás stali dospělí, kteří se živí pomocí svého nadání a  schopností? Vytvořila naše výchova základ pro názory, které jsem vyjádřila a rozvíjela v knize Umělcova cesta a ve třiceti dalších?

Nejsem odbornice na  rodičovství. Zabývám se kreativitou. Nicméně jsem matka a při péči o své dítě jsem využívala kreativní postupy. Jak dcera dospívala, stále víc se potvrzoval můj názor, že mezi nejvzácnější věci, jaké si dítě přináší na svět, patří právě schopnost tvořit. Kreativita je duchovní jev a totéž platí o rodičovství. Do našich rukou je svěřena nejen péče o tělo dítěte, ale i o jeho duši. Existuje – a vždy bude existovat – nespočet knih o vývoji dítěte. Ale Umělcova cesta pro rodiče je jiná než všechny ostatní. Jde o duchovní pomůcku, o oporu a průvodce.

Ve  společnosti, jež vyžaduje „víc a  víc“, je tímto trendem ovlivněno i rodičovství. Jsme perfekcionisté a chceme, aby naše děti byly dokonalé. Při výchově se bedlivě zaměřujeme na vše, co děláme, a snažíme se nabízet jim co nejvíc možností, vědomostí a poznatků. Když je dítě batole, užpřemýšlíme o jeho studiu. Myslíme si, že k výchově dítěte je třeba přistupovat s  vážností. A  opravdu většinou býváme hodně vážní. Ale děti potřebují zdravou dávku radosti. Chceme-li zvládnout umění rodičovství, musíme se uvolnit, zbavit se touhy po dokonalosti a dál hledat a s nadšenímodhalovat nová tajemství.

Takže  zde jsou pomůcky: pro  dítě správné vedení a  podporování jeho tvůrčích schopností. Pro rodiče opora ze strany druhých, struktura a pomoc. Každé dítě – a  každý rodič – je kreativní. Pro  někoho je snazší víc vnímat tvůrčí schopnosti dítěte než své vlastní. Když pozorujeme dětskou otevřenost

Úvod


xx

a touhu po nových možnostech, uvědomujeme si, že i my máme svůjpotenciál. Rozvíjení kreativity je záležitostí víry a přesvědčení, jež nás spojuje s vyšší

silou. Jsme-li ochotni rozpoznávat a zkoumat své tvůrčí schopnosti,dokážeme se spolu s dětmi napojit na cosi vyššího – a posilovat vzájemný vztah.

V  této knize používám slovo „Bůh“. Prosím, nedejte se tím odradit a  zkuste experimentovat s  různými koncepty, jež jsou v  něm obsaženy. Není důležité, jak nazýváte to, co nás přesahuje a na co se můžeme všichni kdykoli napojit. Může to být například zdroj, síla, vesmír či tao. Člověk je schopný nalézt vlastní duchovní cestu bez ohledu na svou náboženskou výchovu a víru, kterou mnozí s postupem času opustili. Když posilujeme kreativitu dítěte, rozvíjíme tím jeho i  své duchovno. Rodiče a  děti mají nezávislý a  přímý vztah s  vyšší silou, a  proto se jim dostává neomezené duchovní podpory. Tato kniha jim pomáhá napojit se na samotný zdroj.

Každé dítě má v různém období různé potřeby, ale duchovní pomůcky, které zde najdete, nabízejí odpovědi, kdykoli je to třeba. Kniha sezaměřuje na  všeobecné koncepty, k  nimž se rodiče mohou v  průběhu vývoje dítěte stále znovu navracet. Slouží jako nenápadná připomínka, že všichni jsme duchovní bytosti mající ve své DNA uloženou kreativitu.A sebemenší špetka duchovního povzbuzení přináší skvělé výsledky. Umělcova cesta pro  rodiče je rozdělena  do  dvanácti kapitol obsahujících určité duchovní téma a cvičení. Kniha je určena rodičům, kteří mají děti ve věku 0 až 12 let. Na rozvíjení a posilování kreativity dítěte není nikdy příliš brzy – ani příliš pozdě. Při práci s touto knihou rodiče nejen doplňují vlastníkreativní zásoby, ale zároveň je pomáhají svým dětem vytvářet, čímž jim dávají cenné pomůcky na cestu do dospělosti.

Rodičovství je velké dobrodružství. Jeho první roky mohou býtnejinspirativnějšími kapitolami vašeho života, jež vám umožní poznat lásku a možnosti vývoje, jež jste do té doby nezažili. Pokud je využívátek napojení na vlastní kreativitu i na tvůrčí schopnosti dítěte, budete se navzájem milovat a společně vyvíjet. Probouzení dětské zvídavosti a vnímavosti vám

Umělcova cesta pro rodiče


xxi

pomáhá, abyste sami procitli. Obnovení vaší schopnosti žasnout a všímat

si nových věcí napomáhá i vývoji vašeho dítěte. Když rozvíjíte samii spo

lečně kreativitu, posilujete vztah mezi vámi a dítětem. Vytváříte pozitivní

základ a vedete dítě do bohatého a dobrodružného života.

TřI ZÁKLADNÍ POMŮCKY

Umělcova cesta pro rodiče používá tři základní pomůcky, jimiž jsou ranní

stránky, kreativní výprava a  nejzajímavější chvíle. Pokud je budete vzá

jemně spojovat, pomohou vám posilovat pocit vedení, energii a  jasnost

při  zkoumání různých přínosných tvůrčích podnětů, jež budete získávat

vy i vaše dítě. Pravidelné využívání těchto pomůcek napomáhá vytváření

pevného duchovního základu a trvalého pocitu řádu a bezpečí.

1. Ranní stránky – jde o tři stránky, jež každý den rodič

ručně napíše

Ranními stránkami nazývám jednu ze základních pomůcek užitečných

při obnovování či objevování kreativity. Tento nástroj se používá na samém

začátku dne a dokáže odstranit negativitu a podnítit pozitivní naladění.Zá

roveň pročišťuje a zklidňuje mysl, přináší pocit pohody a pomáhá stanovit

priority a synchronizovat průběh dne. Rodiče mívají občas pocit, že ztratili

nárok na soukromí, ale nemusí to tak být. Ranní stránky jsou přístupnypou

ze vám. Stanou se bezpečným místem, kde se můžete svobodně vyjadřovat,

přemýšlet, vytvářet různé strategie a snít. Ranní stránky nelze psát špatně.

Prostě jen napište ručně – ano, ručně – tři strany o čemkoli a to je vše. Své

ranní stránky nikomu neukazujte. Někteří mí žáci své ranní stránky posléze

zmuchlají, spálí, schovají nebo zamknou na bezpečném místě. Já sama často

žertem říkám, že  v  mé závěti by mělo být napsáno: „Nejdřív spalte ranní

stránky a pak se postarejte o tělo.“ Ranní stránky jsou pro rodiče soukromou

Úvod


xxii

pomůckou, kterou mohou snadno používat. Rodičovství je emoční záležitost

a člověk nemůže dávat najevo vše, co prožívá. Ranní stránky vám umožní

ventilovat pocity, abyste byli schopni fungovat v průběhu celého dne – a být

se svým dítětem.

Mí žáci občas namítnou: „Ale, Julie, já nemám čas vstát a psát třistránky, než se mé dítě probudí.“ říkám jim, že stačí, když napíšou alespoň něco a  pak se začnou věnovat rodinným povinnostem, a  stránky dokončí, až to půjde. V dokonalém světě bychom všichni měli čas napsat celé tři strany. Ale vždy je lepší postupovat kousek po kousku než neudělat vůbec nic. Důležité je, že máte prostor, na němž můžete bezpečně ventilovat své neklidné emoce. Virginia Woolfová řekla, že všichni spisovatelé potřebují „svůj vlastní pokoj“, čímž podle mého názoru myslela, že  pro  každého spisovatele je přínosem, když má soukromí a samotu. Tato rada se ale netýká jen spisovatelů, ale všech lidí a obzvláště rodičů. Z tohoto hlediska je možno vnímat ranní stránky jako „vlastní soukromý a  přenosný pokoj“. Zpočátku budete mít možná pocit, že byste měli záznamy ukazovat druhým, ale po několika týdnech zjistíte, jak je důležité chránit je před zraky ostatních.

Ranní stránky jsem vymyslela v době, kdy byla moje dcera batolea neustále vyžadovala pozornost, což bylo velmi vyčerpávající. Začala jsem vstávat dřív než ona a rychle se pustila do psaní. Tehdy jsem měla stejný pocit jako mnohé začínající matky: Už nevím, kdo vlastně jsem. Stránky mi pomohly, abych opět navázala kontakt sama se sebou.

Ranní stránky nemají být uměleckým dílem. Nesnažte se z  nich dělat „umění“. Prostý fakt, že pohybujeme rukou po stránce, nám umožňujeobnovovat spojení s naším pravým já. Proto je tak důležité psát ručně.Většina  lidí dnes píše rychleji na  počítačové klávesnici, ale rychleji neznamená lépe. V tomto případě je rychlost nepřítelem.

Představte si, že se řítíte autem rychlostí sto dvacet kilometrůza hodinu. „Jejda! Tady byla odbočka? Byla to benzinová stanice s  obchodem?“ Přesně takové by bylo psaní ranních stránek na počítačové klávesnici.

Umělcova cesta pro rodiče


xxiii

A teď si představte, že jedete pomaleji, asi osmdesátkou: „Tady jebenzinová stanice a teď přijde odbočka, u které je večerka.“ Jinak řečeno, ranní stránky vám umožňují přesně se orientovat v krajině vlastního života.

Často si v duchu říkám, že ranní stránky jsou určitou formou meditace, jež vyhovuje hyperaktivním lidem ze Západu, pro které je velmi obtížné jen tak dvacet minut sedět a nic nedělat. Stránky vám umožní sedět a dělat alespoň něco. Když píšeme ranní stránky, v podstatě tím říkáme: „Tohle se mi líbí, tamto se mi nelíbí... Tohle chci víc a tamto chci méně.“ Je to stejné, jako kdybychom posílali telegram do vesmíru.

Už slyším, jak namítáte: „Ale, Julie! Vždyť já se už tak moc nevyspím.“ Naprosto vás chápu, a na druhou stranu vás ujišťuju, že ranní stránky vám dodají energii a získáte čas jen pro sebe.

Když jsem začala psát ranní stránky, byla jsem matka samoživitelka a  Domenice byly dva roky. Žily jsme v  Novém Mexiku ve  městě  Taos a  dům, v  němž jsme bydlely, stál na  konci klikaté špinavé ulice. Jeho okna byla obrácená na sever k pohoří, a když jsem brzy ráno vstala, sedla jsem si k dlouhému stolu z borovicového dřeva a hleděla tím směrem.Neamatuju si, jak mě napadlo, že bych mohla každý den napsat tři stránky, ale tehdy jsem s  tím prostě začala a  zároveň jsem pozorovala, jak slunce pomalu osvětluje pohoří. Moje stránky byly zpočátku plné stížnostía negativních výlevů. Potřebovala jsem zjistit, jakým směrem se mám vydat. V  té době jsem psala scénáře pro  Hollywood, které mi sice zaplatili, ale nerealizovali. Klesala jsem na mysli a ztrácela odvahu. A pak se mi jednoho rána, když jsem dopisovala ranní stránky, vloudila do vědomí jakásipostava a řekla: „Nepiš film, zkus napsat román.“ Poslechla jsem ji. Každý den jsem nejdřív napsala své ranní stránky a potom se pustila do psaní románu. Stránky vnímaly mé tvůrčí dilema a nabídly mi řešení. S postupem času jsem zjistila, že ranní stránky mi vyjasňují mnoho záležitostí. Když jsem dokončila román, jasně mi ukázaly, že vlastně nechci žít v doměz nepálených cihel stojícím na špinavé ulici. Možná někdy jindy, ale teď určitě ne.

Úvod




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist