načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Učitel -- Příprava na profesi – Radmila Dytrtová; Marie Krhutová

Učitel -- Příprava na profesi

Elektronická kniha: Učitel
Autor: Radmila Dytrtová; Marie Krhutová
Podnázev: Příprava na profesi

Měnící se podmínky vzdělávání na školách se projevují zejména změnou role učitele a žáka a změnou jejich vztahů ve výchovně-vzdělávacím procesu ve prospěch posilování ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  144
+
-
4,8
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 121
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Organizace výuky a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2863-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Měnící se podmínky vzdělávání na školách se projevují zejména změnou role učitele a žáka a změnou jejich vztahů ve výchovně-vzdělávacím procesu ve prospěch posilování samostatnosti a odpovědnosti žáka v procesu vzdělávání. Učitel opouští roli mentora a zaujímá roli facilitátora, který žáka v sebevzdělávání podporuje, učivo vysvětluje, učí žáka pracovat s informacemi a ty doplňovat, propojovat je s dřívějšími vědomostmi, poznatky aplikovat a interpretovat. Významným úkolem učitele v tomto konceptuálním modelu je usnadnění transformace informací spolu s komunikačními a sociálními kompetencemi. První část příručky se týká pedagogické profesní charakteristiky učitele, text komentuje výsledky empirického zjištění charakteristik učitelů metodou sebereflexe, druhá část se věnuje komunikativním a prezentačním dovednostem učitele. Teoretická východiska přípravy učitelů vycházející ze současných vzdělávacích reforem. Příručka pro učitele.

Popis nakladatele

Současná teorie a výzkum v oblasti pedagogiky a školství se stále více a více zaměřuje na profesionalizaci vzdělávání. Přinášíme vám proto zbrusu novou publikaci PhDr. Radmily Dytrtové, CSc., a PeadDr. Marie Krhutové. Autorky se zaměřily zejména na pedagogickou přípravu na profesi učitele. Důraz kladou na komunikativní dovednosti, mluvený projev, vyučovací jazyk a zásady správné výslovnosti. Stranou nenechávají ani nonverbální projev či grafickou prezentaci. Knihu věnují především studentům pedagogických oborů a pedagogům. (příprava na profesi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Radmila Dytrtová; Marie Krhutová - další tituly autora:
Praktické činnosti Pěstitelství -- pro 6.-9.ročník základních škol Praktické činnosti Pěstitelství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PhDr. Radmila Dytrtová, CSc.,

PeadDr. Marie Krhutová

UČITEL

Příprava na profesi

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3574. publikaci

Odpovědný redaktor Martin Hrdina

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 128

Vydání 1., 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š profimedia.cz

ISBN 978-80-247-2863-6

verze osvit 2, 16 February 2009

ISBN 978-80-247-6191-6

Š Grada Publishing, a.s. 2011

(titná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


OBSAH Předmluva .................................7

Úvod .....................................9

1. Vhled do přípravy učitele ........................11

1.1 Proces naplňování profesní identity .................12

1.2 Osobnost učitele a její utváření ...................15

1.3 K typologii učitele ..........................18

1.3.1 Vyučovací styl v kontextu typologie osobnosti .......20

1.3.2 Empirické etření v rámci typologie učitelů .........22

1.3.3 Interakční styl učitele .....................25

1.4 Role učitele v kontextu změn a přípravy učitelů ...........36

1.4.1 Teoretická východiska přípravy učitelů ...........38

1.4.2 Poadavky na profesi učitele .................40

1.5 Pedagogické znalosti a dovednosti, komponenty evaluace

činnosti učitele ............................43

1.5.1 Klasifikace a deskripce profesních znalostí učitele .....44

1.5.2 Pedagogické dovednosti ...................45

1.5.3 Komponenty evaluace činnosti učitele ............48

1.6 Cíl přípravy učitele profesní kompetence, profil absolventa

učitelství ...............................50

1.7 Sebereflexe učitele v kontextu přípravy na profesi .........55

1.7.1 Reflexe pedagogické činnosti učitele .............59

1.7.2 Aplikace sebereflexe ve zjiování počátečních

a výstupních představ studentů učitelství ...........60

1.7.3 Explicitační rozhovor jako reflexivní metoda pedagogické

činnosti ............................65

1.7.4 Vedení studentského portfolia ................67

1.7.5 Hospitace pedagogické činnosti ...............68

1.8 Pedagogická praxe jako prostředí reflexe formování profesní

identity ................................73

layout 144 mm


2. Komunikativní dovednosti učitele ....................77

2.1 Mluvený projev učitele ........................77

2.1.1 Poadavky na mluvený projev učitele ............79

2.1.2 Vyučovací jazyk .......................83

2.1.3 Zásady výslovnosti spisovného českého jazyka .......84

2.2 Nonverbální projev ..........................93

2.3 Psaný projev v edukačním procesu .................96

2.4 Grafická prezentace .........................97

Závěr ...................................103

Příloha č. 1 ................................107

Příloha č. 2 ................................111

Literatura ................................113


PŘEDMLUVA

TextpublikaceUčitelpřípravanaprofesijeurčenpedagogům, učitelům a studentům učitelství, kteří se připravují na vysokých kolách na svouučitelskoudráhu.Kroměvhledudosoučasnéteoriepřípravyučitelůje text sloen ze dvou částí, které spolu úzce souvisejí v rámci publikace, ale i v rámci přípravy učitelů: z části, která je věnována pedagogické profesní charakteristice učitele, a části, která se týká komunikativních a prezentačníchdovednostíučitele.Významnourolivpřípravěučitelehrajesebereflexe. Text komentuje výsledky empirického zjitění charakteristik učitelů metodousebereflexe,dálejevěnováninázorůmstudentůbudoucíchučitelůna osobnostučitele.Autorkyzúročilyvtextupublikacesvéceloivotnízkue- nosti s přípravou učitelů na univerzitách, kde působí, a zaměřily se na tu problematiku, se kterou mají začínající učitelé v rámci své učitelské přípravy těkosti. Text je určen i učitelům, kteří mají snahu své profesní působení zkvalitnit jak po stránce pedagogické, tak komunikativní. Učitelská profesejevelmináročnáavyadujekvalitnípřípravuadostatečnouerudici. Čtenářům této publikace přejeme v jejich profesi hodně zdaru, uspokojení a radosti.

Autorky děkují za podnětné rady a připomínky k textu recenzentům, jme

novitě PhDr. RNDr. Ing. J. Jaklové, Ph.D., doc. Ing. M. Křenkovi, CSc., doc. Ing. F. Monovi, CSc., a doc. PhDr. M. Váňové, CSc., která posoudila text PaedDr. M. Krhutové (kapitola 2.1 a 2.3). Zaautorky RadmilaDytrtová

/ 7



ÚVOD

Současnáteorieavýzkumvoblastipedagogikyakolstvísezamě

řuje převáně na profesionalizaci vzdělávání. Toto zaměření znamená v přípravě na profesní roli učitele posun od modelu efektivního předávání poznatků ákům k modelu profesionality, která se projevuje podílem učitele na socializaci áka, na zvyování odpovědnosti áka za vzdělávání a zahrnujeischopnostapovinnostanalyzovatvlastníčinnostučiteleajejívzdělá- vací dopady. Pojetí učitelské profese nelze zuovat na oblast profesních znalostí, ale zahrnuje také sloku dovedností, praktických zkueností a postojů.Zjednodueněřečeno,učitelbymělovládatstrategiivyučováníavý- chovynateoretickéapraktickéúrovnisohledemnasociálníapsychologické aspekty, které vzdělávání a výchova áků přináí. Měnící se podmínky vzdělávání na kolách se projevují zejména změnou role učitele a ákaazměnoujejichvztahůvevýchovně-vzdělávacímprocesuveprospěchposilovánísamostatnostiaodpovědnostizestranyákavprocesuvzdělávání.Tato skutečnost předpokládá rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí učitele, které jsou potřebné k řízení činnosti áka a k zvládání kadodenních pedagogických situací ve kole.

Vevzdělávacímsystémuzískávánavýznamusubsystémučeníáka,za- loený na konceptuálním modelu vzdělávání, kde je posílena odpovědnost áka za sebevzdělávání. Učitel opoutí roli mentora a zaujímá roli facilitátora,kterýákavsebevzdělávánípodporuje,učivovysvětluje,učíákapra- covat s informacemi a informace si doplňovat, propojovat je s dřívějími vědomostmi,poznatkyaplikovatainterpretovat.Taksiákosvojujezáklady učení a komunikace, které jsou východiskem pro jeho budoucí celoivotní vzdělávání. Významným úkolem učitele v tomto konceptuálním modelu vzdělávání je facilitace (usnadnění) transformace informací do podoby vědomostí, dovedností, návyků a postojů, které ák/student získává. Důraz je kladenzejménanakomunikačníasociálníkompetence,kteréjsouprotento konceptuální systém celoivotního vzdělávání klíčové.

Základyprofesníchdovednostízískávábudoucíučitelvrámcipregraduálního studia učitelství na fakultách připravujících učitele. Během studia

/ 9


probíházejménaosvojovánípsycho-didaktickýchkompetencíatoběhem

výuky obecné didaktiky a oborových didaktik a vrcholí v průběhu řízené

pedagogické praxe na cvičných nebo na fakultních kolách. Předpokladem

pro vykonávání pedagogické profese jsou i dobré jazykové dovednosti,

sociálně-komunikativní dovednosti, dovednosti z oblasti didaktického vy

uívání informačních technologií, nezbytné charakterové vlastnosti pro

profesní výkon a schopnost sebereflexe.

Základem učitelské profese je komunikace. Teoretický oborový základ

je jistě nezbytností, protoe pedagogická komunikace musí mít obsah, ale

jehozpůsobtransformacedopodobydidakticképrodanépedagogickésitu

ace,dovednostjehozpřístupněníákůmařízeníjejichodpovědnéhosebe-

vzděláváníavýchovy,vyadujíodučitelevysokoumíruflexibility,profesní

improvizace a kreativity a zejména profesního nadení a pedagogického

optimismu.

10 / UČITEL PŘÍPRAVA NA PROFESI


1. VHLED DO PŘÍPRAVY UČITELE

Problematikou přípravy učitelů a problémy začínajících učitelů

se zabývá řada autorů u nás i v zahraničí, zvlátě přípravě učitelů je ji druhé desetiletí věnována zvýená pozornost. Sledovaným trendem je profesionalizaceučitelskéhopovolání.Tentocíljedeklarovánvřaděme- zinárodních i národních dokumentů, kterými se řídí příprava učitelů pro základní a střední koly i v České republice (www.msmt.cz/Files/AK/ koncepce1.htm).

Změny v obsahovém a koncepčním pojetí vzdělávání učitelů byly očekávány a ádány odbornou veřejností ji dříve; oproti převáně teoretické přípravě studentů byla zdůrazňována příprava učitelů zaloená na empirii, tedy na vlastních zkuenostech budoucího učitele.

Studenti učitelství by měli být vedeni k hlubímu poznání pedagogických situací a dospět k jejich porozumění na základě sebereflexe své praxe na kolách.

ShrnujícíahodnotícíinformaceostavupřípravyučitelůvČeskérepublice poskytla tři monotematická čísla časopisu Pedagogika (4/1994, 2/1999 a 1/2006) a několik vědeckých monografií renomovaných autorů.

Současnou diskusi o vzdělávání učitelů charakterizovala V. Spilková (2006) jako směr k propojení teoretického a praktického vědění na základě implicitních a explicitních teorií, které formují učitele v jeho přípravě na profesi. Je to směr, který by měl být cílen k profesionalizaci učitelství.

K diskusi o směru a metě učitelského vzdělávání jistě přispívají i vědecké stati, výsledky výzkumů zveřejněné v závěrečných zprávách a články a publikace, na které odkazujeme nebo názory autorů prezentujeme.

Přetrvávající problém v přípravě učitelů vidí v určité nekomplexnosti V.vec.Vrámcistrukturovanéhostudiaučitelstvíbymohlnastatposunke zkvalitnění přípravy, např. v propojení pedagogicko-psychologické sloky s předmětově-didaktickou slokou vzdělávání, a proto by se příprava učitelů měla zaměřit na dvoustupňové formování pedagogické kondice v dimenzi psycho-somatické v rámci bakalářského studijního pro

/ 11


gramu, a v navazujícím magisterském studiu by byla rozvíjena předevím pedagogická kondice v dimenzi psycho-didaktické (vec 2006, 2007).

Stáváníseučitelemjeprocesdlouhodobý,započatýstudiemučitelství, ikdyprofesníidentitaneníformovánaodnulovéhostavu,odstartuučitel- ské přípravy, ale ji od rozhodnutí se pro tuto profesi.

Autoři, kteří se v odborné literatuře této problematice věnují, se buď zaměřují na profesní stránku přípravy učitelů z normativního pohledu například J. Vautová (2004), J. Průcha (2002), nebo je jejich pohled konstruktivistický a zaměřují se na osobnostní a profesní identitu učitele a na její naplňování např. L. Lambert (1995), D. Nezvalová (2002), H. Lukáová-Kantorková (2003), V. Spilková (2004) a I. Stuchlíková (2006). Někteří autoři se pokouejí o obousměrný pohled na přípravu učitelů.

Vyuití principů konstruktivistické teorie znamená od počátku pregraduálnípřípravyučitelů interaktivně pracovat s prekoncepty azkuenostmi, které mají adepti učitelství na začátku pregraduální přípravy (Dytrtová 2007; Van Limpt, Dytrtová 2008). Nové bývá spojováno s dřívějími znalostmi a zkuenostmi a nelze je opomíjet, proto také význam pojmů by měl být vysvětlován a konstruován na základě předcházejících zkueností. Významnýjeikonstruktivistickýprincipsociálníhoučeníkhlubímuporozu- mění dochází aktivním sdílením dynamického a synergetického procesu mylení s ostatními studenty,adeptyučitelství.Názorovoukomparacído- chází k analýze, reflexi a hodnocení (Lambert 1995, Nezvalová 2002). Konstruktivistický přístup klade důraz na sebehodnocení, které můe být podnětem pro vlastní řízení a korigování procesu stávání se učitelem na základě nových znalostí a zkueností. Adept učitelství je spolutvůrce své profesní identity.

1.1 PROCES NAPLŇOVÁNÍ PROFESNÍ IDENTITY

Naplňování koncepce učitele jako reflektujícího praktika se podle

D. Schöna (1987) a I. Stuchlíkové (2006) děje nejen vědomě (explicitně), ale i nevědomě (implicitně).

Východiskem utváření osobnosti učitele pro vlastní pojetí výuky je jeho implicitníteorieastrategievzděláváníáků,kterájejádremučitelovyosob- nosti.Při utváření profesní identity budoucích učitelů hrají významnou roli právě implicitní procesy. Utváření profesní identity probíhá postupně. 12 / UČITEL PŘÍPRAVA NA PROFESI Předpoklademjejíhonaplněníjepoznávánísamasebe(kdo jsem)aidentifikace, porovnání se s tím, kým chci být (Stuchlíková 2006).

Těitěm profesní identity jepojetívýuky.Utvářenípojetívýukyprobíhá ve třech evolučních etapách.

Nazačátkustudiaučitelstvíjsoubudoucíučitelévúvodníetapěvetapě tzv. startovací identity vedenikpoznánísvéprofesnímotivace.Nazákla- dě jejich primárních představ o učitelské profesi, které se vytvářejí z jejich bývalépoziceákůastudentů,jevytvořena prekoncepce pojetí výuky,se kterou je nutné během dalího studia učitelství pracovat.

Druhá etapa začíná po setkání studenta učitelství s teorií pedagogiky, psychologie, etiky, a to utvářením tzv. časného pojetí výuky. V této etapě jsou vedeni studenti učitelství k identifikaci svých prekoncepcí a k následnému konstruování individuálního pojetí výuky.

Ve třetí etapě dochází k formování uvědomované koncepce pojetí výuky, v něm je část implicitního ji obsaena, pojmenována na základě vlastníchzkueností,kteréadeptučitelstvízískáváreflexívlastníchvyučo- vacíchpokusů.Vzávěrupregraduálnípřípravyučitelůbymělodojítkpro- pracování pojetí výuky na základě irího rozhledu, který absolvent získal během studia (Spilková 2004).

Zavádění teorie konceptuálních změn do přípravy učitelů můe být provázeno obtíemi s přechodem mezi jednotlivými etapami naplňování profesníidentityavyádásikognitivníimetakognitivníúsilíadeptaučitelství. Východiskem pro implicitní poznání vlastního pojetí výuky je diskuse aanalýzajednáníučitelevpedagogickýchsituacích,kteréjemonédoplnit sebepopisnými technikami. Výstupem pak můe být konstrukce explicitního modelu implicitního pojetí výuky apřípadnějehonáslednákorekce (Stuchlíková 2006).

Dá se předpokládat, e pojetí výuky je i po absolutoriu pregraduální přípravy učitelem dále modifikováno, a to na základě podmínek jeho vlastní pedagogické praxe a na základě dalích zkueností, které během výkonu své profese učitel získává díky sebereflexi pedagogické činnosti. Ve shodě sE.Vyskočilovou(1986)adalímiautoryjenutnékonstatovat,eklíčovou dimenzí vlastního procesu stávání se učitelem je dimenze osobnostní. Hledání profesní identity učitelem je dlouhodobým procesem, nekončí absolvováním studia učitelství, ale zasahuje do vlastní učitelské praxe. Ke změnám v profesní identitě dochází na základě vnitřní nespokojenosti s vlastním pojetím výuky a učitel se odhodlá obvykle ke změně, pokud se setkává s jinou alternativou, která je z jeho pohledu přínosná.

VHLED DO PŘÍPRAVY UČITELE / 13


Z uvedeného je zřejmé, e se do popředí zájmu v přípravě učitele dostávajízejménatzv.implicitníznalosti,dojejichformovánísezapojujíosob- nostní dispozice (emoce, motivace, postoje, mravní zásady apod.).

Zteoriepsychologieosobnostijeznámo,epřiposuzovánípředpokladů jedince k úspěnému výkonu profese je nutné mít na zřeteli nároky spjaté s jejím výkonem a osobnostní předpoklady, které kvalitu výkonu profese determinují. Hnací silou vývoje a formování osobnosti je aktivní interakce subjektu s konkrétním sociálním prostředím v procesu společenské ivotní praxe. Zdrojem systémogeneze je neustále aktualizované řeení rozporu mezitím,kýmjijedinecje,atím,kýmsemástát(Mikík2007).Vsouladu s tím, co bylo řečeno o přípravě na učitelskou profesi, je rozvoj osobnosti podmíněn aktivní interakcí s prostředím, s procesem společenské praxe.

Problematikou kompetentnosti vykonávat profesi učitele začínajícími učiteli se zabývali někteří autoři. Jako podnětná a aktuální se jeví sta H. Hutly (2008), která srovnávala kompetentnost absolventů učitelství na základěfenomenografickéhovýzkumu,kterýbylrealizovánvrámciregio- nální přípravy učitelů v Austrálii. Na základě analýzy výsledků dospěla k profesní koncepci kompetencí, ke které by pregraduální příprava učitelů měla směřovat a která by se dala, podle jejího názoru, povaovat za základ profesní identity učitele (upraveno podle Hutly 2008): Začínající učitel by měl: n být dobře připraven k odpovědnosti za plánování a organizaci dění ve

třídě, n mít dobrý profesní znalostní a dovednostní základ a měl by ho umět

vyuívat k usnadnění (facilitaci) učení áka, n umětvyuívat metody kontroly a vhodné strategie vedení áků vpro

cesu učení, n dokázat vytvořit tvořivou sociální atmosféru a být schopen efektivní

komunikace i s partnery koly, n býtpřipravenudretsi profesionální image,tzn.profesionálněserozvíjet

a odpovídajícím způsobem se chovat a vystupovat, n být schopen sebeuvědomění a sebehodnocení, a to i prostřednictvím

druhých, např. kolegů učitelů. 14 / UČITEL PŘÍPRAVA NA PROFESI OSOBNOST UČITELE A JEJÍ UTVÁŘENÍ

Učitelovu osobnost je třeba chápat jako obecný model osobnosti

člověka, vyznačující se předevím psychickou determinací.

VeshoděsV.Mikíkem(2007)sedáchápatpsychikaosobnostijakody- namický interakční systém, nástroj realizace ivotní existence v daných podmínkách.Podstatnéje,esejednáosystémotevřenýregulační,spojený sautoregulací,determinovanýdynamickýmivztahyvnitřníchpředpokladů a vnějích podmínek utváření a projevů osobnosti jako svérázné individuality, kterou osobnost učitele beze sporu je.

Zuvedenéhomůemevyvodit,esledováníutvářeníosobnostiučiteleje velmisloitéabadatelskyobtíné,protoeindividuálnírůznorodostpsychic- kých vlastností osobnosti je těko postiitelná. Jako nejkomplikovanějí se vrozvojiosobnostijevívztahstrukturyadynamikyosobnosti,vztahnomote- tického a idiografického přístupu k poznání osobnosti a objektivita metod zkoumání osobnosti (Mikík 2007).

Pedeutologie (věda o osobnosti učitele) uplatňuje při zkoumání osobnosti učitele dva přístupy normativní a analytický. Cílem normativního přístupu je určit, jaký má být učitel, jestlie má být ve své profesi úspěný. Normativnípřístupjespojens deduktivní metodou,kterouseurčujeideální vzoručitele,jemubysemělučitelprofesněpřiblíit.Analytickýpřístupje takový, jeho cílem je zjistit, jací konkrétní učitelé jsou a jaké mají reálné vlastnosti. Při uplatňování tohoto přístupu se vyuívá metod indukce, kterýmimůebýtanalýzavýpovědíákůoučitelích,sebereflexeučitelůapod. (Kohoutek 1996)

Nejsnazím způsobem poznání osobnosti se jeví sledování osobnosti v akčním prostředí, v reálných interakčních souvislostech, kde se mohou vlastnosti osobnosti nejlépe projevit. Pro osobnost učitele jsou významné tyto komponenty, které je moné odhalit u učitelů v akčním prostředí (kola, výchovně-vzdělávací proces): n psychická odolnost (rezistence vůči desintegrujícím vlivům), vhled do

podstaty a povahy problémových situací (odpovídající inteligenční úro

veň, kreativita, operativní mylení), n adaptabilita a adjustabilita (schopnost alternativního řeení situací,

psychická flexibilita), n schopnost osvojovat si nové poznatky,učitse,schopnostúčinněregulo-

vatsvévnitřníavnějíaktivity(sohledemnaaktuálnísituačníkontexty), n sociální empatie a komunikativnost (Mikík 2007).

VHLED DO PŘÍPRAVY UČITELE / 15

+


Ti, kdo připravují budoucí učitele na jejich profesi, si musí nutně klást otázku: Jakou osobností má být učitel, který se bude podílet na rozvoji dítěte běhemjehokolnídocházky,učitel,kterýmápoloitzákladyjehoperspek- tivního celoivotního vzdělávání? Měl by to být předevím učitel-odborník, který je dobře připraven vnímat a formovat osobnost áka, vycházet zjehopodstaty,odborník,kterýbudesvýmpedagogickýmpůsobenímroz- víjet schopnosti áků.

Pojetí učitele současné doby vychází z teorií humanistické filozofie, z její homocentrické a holistické podstaty. Poadavek být sám sebou, učit se být člověkem a být za svůj rozvoj spoluodpovědný, je v souladu s taxonomií vzdělávacích cílů dnení doby.

Pedagogická teorie a praxe, podle R. těpanoviče (2002), dokazuje, e kterýkoliideálníobsahedukacejesámodsebeindiferentnímjevema hybnou silou je osobnost učitele a metody edukace, které učitel pouívá.

Osobností učitele a jeho kvalitami se zabývá řada autorů v odborné literatuře. Na tomto místě jsou uvedeny názory alespoň některých z nich.

Podle V. Spilkové (2001) je nutné překonat pojetí učitelské profese jako řemeslné činnosti a posunout se k modelu iroké profesionality postavené na pojetí osobnosti učitele jako odborníka ve výchově, který je odpovědný zalidstvíbudoucíhočlověka.Protoebysemělučitelnejenzajímatoto,co učí,aletakéjakučíazejménakohoučí,jenovědeklarovanoudoménouuči- tele v poslední době podle G. Porubské (1997, 1999) diferencovaná pedagogická činnost, práce s talentovanými áky.

Podle Koláře (2005) je důleité i vyuívání různých forem hodnocení výkonu áka.

Opakovanějekladendůrazna pedagogický optimismus,jehohlavním propagátorembylJ.A.Komenský.Hovoříseopozitivním přijetí vzdělávaného vzdělavatelem, co je chápáno v pedagogické profesi jako empatické přijetí jedince s rozmanitostí jeho projevů v jeho autentické svébytnosti. Empatiesestávánástrojemapředpoklademvzájemnékomunikacevekole, jak zdůraznili C. Rogers (1998) a Z. Helus (2003). Roste význam předevím takových kvalit a schopností učitele, jako je sebeovládání, sebeuvědomění, empatieasociálnícítění.Proudreníatmosféryvetříděaovlivněníchování ákanabývánavýznamuschopnostučiteleřeitmezilidskévztahy,vyjadřo- vat a chápat pocity, přátelskost, schopnost ovládnout vlastní náladovost aj. Dá se tedy říci, e emocionální inteligence učitele má významný vliv na jeho rozhodování a chování i na interakční projevy. Psychika učitele, jeho frustračníodolnostitemperamentmajívlivna atmosféru ve třídě,kdeuči- tel působí. 16 / UČITEL PŘÍPRAVA NA PROFESI

Výrazný negativní vliv na atmosféru třídy má učitel agresivní, ířící strach kolem sebe, učitel hypermotorický přehnaně aktivní a neklidný, učitel vnitřně napjatý, úzkostný a bojácný, učitel nepřipravený a nepozorný tedy učitel, jeho pozornosti unikají mnohé detaily pedagogického dění, učitel nezúčastněný, málo přesvědčivý a málo motivující áky, učitel sprintujícíodjednohovyučovacíhocílekdalímu,bezzřetelenavýchovné aspektyvyučováníabezdidaktickýchhledisek,aučitelnestíhajícíapatně organizující svou práci i činnost áků, co se projevuje jeho únavou, přetíeností áků a nízkou efektivitou vyučování (Winkel 1997, Petlák 2006).

Osobnostfungujícívsociálnímprostředí(tzn.iučitel)bymělareflektovat totoprostředí(sebeaktualizovatse),mítsnahuosebepoznání,sebehodnoce- ní, sebekritiku, aby mohla účinně vnímat realitu a mít k ní pozitivní vztah (Hupková 2006).

Na základě poznatků z pedagogické psychologie je známo, e osobnost učitele je význačným motivujícím činitelem a hybným faktorem výchovně-vzdělávacího procesu. Profesní osobnost učitele je výsledkem jeho vlastnísnahystátseučitelem,zároveňjealeformovánaběhempřípravyna učitelskouprofesiivprůběhuzískávánípedagogickýchzkueností.Význam provytvářeníosobnostiučitelemátedynejenpregraduální,aleipostgraduál- nípříprava.Nazákladěučitelsképraxebýváučiteluznánzaexpertapodle J.Průchy(2002)minimálněpopětiletechsouvislépraxevekole.Nutno dodat, e kadá osobnost se vyvíjí a délka praxe ovlivňuje kvalitu výkonu učitelejakkladně,takizáporně,neboučitelmůepodelídoběpraxezískat vesvéprofesníčinnostinávykovémyleníichování.Tentojevseprojevuje v práci učitele učitelskou rutinou, profesním vyhasínáním bez potřebné reflexe změn pedagogického prostředí, bez snahy o sebezdokonalování a sebevzdělávání. Této fázi osobnostní regrese lze zabránit nebo ji oddálit trénováním reflexivního mylení,sebepoznáváníodpočátkuformování osobnosti učitele. Ve shodě s B. Kosovou (2002) je nutné zdůraznit, e je učitel profesně úspěný jedině tehdy, kdy je osobností, která klade důraz na sebepoznání, objevování vlastních hodnot a vlastního učitelského stylu vyučování. Proto bychom se měli v rámci učitelské přípravy zaměřit, kromě jiného, na rozvoj sociálních vztahů a komunikace, na vyuívání aktivizujících a sebepoznávacích metod ve výuce.

VHLED DO PŘÍPRAVY UČITELE / 17


1.3 K TYPOLOGII UČITELE

Typologie neslouí k zařazování či katulkování učitelů; jejím

smyslemje deskripce a schematizování profesnístránkyosobnostiučitele s cílem jejího ovlivňování. Jak uvádí V. Kačáni (1995), je právě typologie jedním z nejzajímavějích pokusů hledání optimálního modelu profilu osobnosti učitele. Do typologie se promítá zejména vztah učitele k ákům, jeho pojetí vyučování, postoje apod.

Typsicedemonstrujeurčitoucharakteristiku,aletakteráosobnostmůe náleet i k několika typům a nemusí být typologicky vyhraněna. Z tohoto důvodu pojem typ podtrhuje předevím přítomnost vlastností (nebo jejich soubor), které jsou dominantní.

Deskripci takových dominantních vlastností, které jsou charakteristické pro profesně úspěnou osobnost učitele, provedli ve shodě s M. Beneem (2003) G. Porubská a L. Durdiak (2005). V souboru těchto dominantních vlastností uvedli flexibilitu učitele, extroverzi ve vztahu k okolí, suverenitu, schopnostinovace,samostatnosti,iniciativy,odolnostvůčistresu,organi- zační schopnosti, osobní nadení a radost z práce, spolehlivost, empatii, citlivost,smyslprorealitu,dodrováníetickýchstandardů,schopnostsebe- reflexe a posouzení vlastní práce a příjemný zevnějek.

MezidůleitépředpokladyprozdárnývýkonprofeseučiteleřadíJ.Dvo- řáček (2005) vyrovnanost, emocionální zralost, smysl pro spravedlnost, mravní vyspělost, inteligenci, tvořivost, trpělivost, samostatnost, verbální předpoklady a pozitivní motivaci.

Dalí pohled na typy učitelů z hlediska jejich reagování uvádějí autoři C. Henning a G. Keller (1995), kteří dávají do souvislosti re-aktivní a pro-aktivní ivotní postoj při výzkumech stresu u učitelů. Z výsledků výzkumu se dá usoudit, e pedagogický optimismus učitelů (pokud si jej uchovají co nejdéle) významně ovlivňuje druh reakcí učitelů a jejich frustrační toleranci v zátěových situacích ve kole.

Ve starích učebnicích pedagogické psychologie (např. Langová, Ko- dým1987)sesetkávámesezákladnítypologiíosobnostiučiteleCh.Casel- manna, která je zaloena na učitelově míře preference a akceptace učiva nebo áka a jeho rozvoje. Podle této teorie je typ učitele determinovaný buď učivem, nebo osobností áka. Ch. Caselmann charakterizoval v rámci uvedené typologie dva typy učitelů: Logotropa, který se více orientuje na obsah, na učivo, na vědomosti áků, snaí se áky získat pro vědění, a na paidotropa, který se orientuje hlavně na áka, na jeho výchovu a rozvoj. Ch. Caselmann neanalyzoval typy učitelů jen na základě jejich vztahu 18 / UČITEL PŘÍPRAVA NA PROFESI



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist