E-kniha: Účinná ochrana zahradních plodin -- Rostlinolékař radí – Josef Horák; Jaroslav Rod

3

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

Josef Horák I Jaroslav Rod

Grada Publishing

ROSTLINOLÉKAŘ RADÍ

4

1 Integrovaná chrana ovocných kultur

MUDr. Josef Horák, Ing. Jaroslav Rod, CSc.

Účinná ochrana zahradních plodin

Rostlinolékař radí

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4348. publikaci

Odborná recenze textu: Ing. Petr Ackermann, CSc.

Odpovědná redaktorka: Helga Jindrová

Návrh obálky, grafická úprava a sazba: Jindřich Hoch, www.sandstudios.cz

Fotografie na obálce a v knize: Jaroslav Rod

Počet stran 128

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Jindřich Hoch, 2011

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3588-7

5

ÚVOD 9

1 INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN 13

1.1 Zásady a opatření využívané v integrované ochraně 15

1.2 Mechanická ochrana ovocných kultur 15

1.2.1 Ochrana během vegetačního období 15

1.2.2 Ochrana během vegetačního klidu 16

1.3 Biologická ochrana ovocných kultur 17

1.4 Usměrněná – šetrná chemická ochrana 18

1.4.1 Zásady při používání chemických přípravků 19

1.5 Přípravky používané k ochraně rostlin 19

1.5.1 Dělení přípravků k ochraně rostlin 20

1.5.2 Označení přípravků na ochranu rostlin 21

1.5.3 Toxicita přípravků 21

1.5.4 Skladování přípravků 22

1.5.5 Příprava postřikové jíchy a směsí postřiků 22

1.5.6 Mísitelnost přípravků na ochranu rostlin 23

1.5.7 Dělení přípravků podle biologické účinnosti a praktického použití 26

1.5.8 Problematika poklesu účinnosti přípravků využívaných při ochraně rostlin 27

1.5.9 Základní chemické přípravky, které by měl mít ovocnář k dispozici 30

2 VYBRANÉ ROZHODUJÍCÍ CHOROBY A ŠKŮDCI OVOCNÝCH KULTUR A RÉVY VINNÉ 31

2.1 Choroby a abiotické poruchy 33

2.2 Škůdci 58

2.3 Skládkové poruchy a skládkové choroby 70

2.3.1 Skládkové poruchy 70

2.3.2 Skládkové choroby 70

OBSAH

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN 3 VÝVOJOVÁ STADIA U OVOCNÝCH STROMŮ A RÉVY VINNÉ BĚHEM VEGETACE 74 4 VHODNÉ DOBY OŠETŘENÍ PROTI VÝSKYTU ROZHODUJÍCÍCH CHOROB

A ŠKŮDCŮ U OVOCNÝCH PLODIN 75 5 PŘEHLED ODRŮD OVOCNÝCH DŘEVIN REZISTENTNÍCH

ČI TOLERANTNÍCH K ROZHODUJÍCÍM CHOROBÁM 76 6 VLASTNÍ OCHRANA OVOCNÝCH KULTUR 78 6.1 Společná ochrana všech ovocných druhů 78 6.2 Rozdílná ochranná opatření během vegetace u jednotlivých druhů 79 6.2.1 Ochrana jabloní 79 6.2.2 Ochrana hrušní 81 6.2.3 Ochrana slivoní 83 6.2.4 Ochrana třešní a višní 84 6.2.5 Ochrana meruněk 85 6.2.6 Ochrana broskvoní 85 6.2.7 Ochrana rybízu 87 6.2.8 Ochrana angreštu 88 6.2.8 Ochrana maliníku 88 6.2.9 Ochrana ořešáku 89 6.2.10 Ochrana jahodníku 90 6.2.11 Ochrana révy vinné 91 7 KALENDÁŘNÍ PŘEHLED OCHRANY OVOCNÝCH

A ZELENINOVÝCH KULTUR A RÉVY VINNÉ 95

OBSAH

7

8 POUŽITÍ HERBICIDŮ V OVOCNÁŘSTVÍ A VE VINICÍCH 117

8.1 Herbicidy, které může používat drobný pěstitel 117

8.2 Ošetření příkmenných pásů u jednotlivých druhů ovocných plodin 119

SEZNAM PŘÍPRAVKŮ A PROSTŘEDKŮ K OCHRANĚ ROSTLIN 120

VYSVĚTLENÍ ODBORNÝCH POJMŮ 122

REJSTŘÍK PORUCH, CHOROB A ŠKŮDCŮ ZAHRADNÍCH PLODIN 125

LITERATURA 128

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

8

ÚVOD

9

V souvislosti se vstupem České republiky do EU byl přijat nový zákon o rostlinolékařské péči (č. 326/2004 Sb.) a také nové doprovodné vyhlášky. Vyhláška č. 327/2004 Sb. se týká ochrany včel, zvěře, vodních a dalších necílových organizmů při použití přípravků na ochranu rostlin a vyhláška č. 329/2004 Sb. určuje podmínky pro povolení a užití přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. Vlastní rozsáhlý zákon o rostlinolékařské péči kromě jiného stanovuje: • v § 3 zákona základní povinnosti pěstitelů na úseku rostlinolékařské péče, • v §§ 49 a 50 zákona podmínky pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin. V § 3 zákona č. 326/2004 se uvádí:

Pěstitelé mají povinnost sledovat výskyt škůdců a chorob u rostlin a rostlinných produktů a výskyt plevelů a udržovat jej na tak nízké úrovni, aby nedošlo ke škodám jiným osobám, k poškození životního prostředí nebo k ohrožení zdraví lidí či zvířat. K ošetřování rostlin či rostlinných produktů proti škodlivým organizmům smí používat jen přípravky a mechanizační prostředky na ochranu rostlin povolené k používání podle tohoto zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porosty, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí. Vedle dalších povinností vyplývajících z tohoto zákona musí pěstitelé respektovat též úkoly vyplývající z bezprostředně závazných předpisů Evropské unie.

Dle § 49 zákona se kromě jiného stanovují také podmínky pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin: Přípravky nesmějí být používány v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci a údaji, jimiž jsou označeny. To znamená, že při jejich aplikaci nesmějí být překročeny nejvyšší dávky, ani nesmějí být zkráceny ochranné (bezpečnostní) lhůty uvedené v návodu k použití. Nesmí být postupováno v rozporu s pokyny k ochraně lidí, zvířat, vod a včel uvedenými v návodu k použití, jakož i s požadavky stanovenými vyhláškou. Dále nesmějí být poškozeny rostliny i v okolí pozemku, kde se provádí aplikace.

Povinnost správného postupu při zacházení s přípravky se vztahuje nejen na osoby, které podnikají, ale i na všechny ostatní, kdo přípravky používají, a to jak v zemědělství či v lesním hospodářství, tak i na zahrádkách a v domácnostech. Aplikace přípravků při podnikání musí být evidována způsobem stanoveným doprovodnou vyhláškou.

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

ÚVOD

Podle § 50 zákona o použití vysoce toxického přípravku (označeného T+) musí zájemce o jeho užití včas požádat. Povolení k jeho aplikaci vydává příslušná rostlinolékařská správa (SRS). S těmito přípravky by se však zahrádkář neměl dostat do styku, neboť nejsou v malospotřebitelském balení volně k prodeji.

Tato nová publikace vychází především ze Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin – 2008, 2009 a 2010, dále z Metodiky ochrany zahradních plodin, choroby – škůdci (internetové vydání, 2009), z podkladů a zásad uvedených v knize Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci (Biocont Laboratory, 2007), dále z publikace SISPO – Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce v roce 2008 a také z knihy Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin (Víkend, 2009). Důvodem pro její vydání byl příznivý ohlas na mé předchozí publikace Systémy racionální ochrany ovocných kultur (1998) a Kalendář šetrné ochrany ovocných kultur (2003). Podnětem k sepsání této příručky byly i neustálé změny v přípravcích registrovaných na ochranu rostlin a také řada mých nových poznatků a zkušeností získaných při ochraně ovocných dřevin, révy vinné a zeleniny.

Cílem knihy je uvést přehledným způsobem nejen zásady, ale především praktické návody k provádění šetrné ochrany zahradních plodin. Věřím, že pomůže především zahrádkářům, zvláště pak začátečníkům. Doufám však, že zde i zkušení zahrádkáři získají nové poznatky a k této knížce se budou opakovaně vracet.

Vážení přátelé, přeji všem uspokojení z vaší zahrádkářské činnosti a radost z vypěstované kvalitní zdravé zeleniny, z krásného ovoce a ze sladkých hroznů révy vinné.

Za autory Josef Horák

ÚVOD

11

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

Motto:

Primo noli nocere, lex prima medicinae!

Základním zákonem lékařství je nikdy neuškodit!

(z Hippokratovy přísahy)

12

1. Integrovaná ochrana rostlin

13

Škodlivé organizmy – původci chorob rostlin, živočišní škůdci a plevele – způsobují závažné ztráty na produkci zemědělských plodin a ovocného stromoví, snižují výši výnosů a kvalitu produktů. Ochranná opatření namířená proti nim, založená v současné době především na aplikaci syntetických pesticidů, zvyšují ovšem náklady a často mají i nepříznivý vedlejší účinek na životní prostředí; současně se podílejí na nižší kvalitě produkce způsobené zbytky použitých přípravků.

Na rozdíl od intenzivní chemické ochrany, kte

rá byla prosazována ještě v nedávné minulosti, vzniklo jako protipól hnutí, jež propaguje a realizuje tzv. alternativní (ekologické) pěstování bez jakýchkoli chemických prostředků. Oba tyto extrémy jsou nevýhodné – v prvním případě je především poškozován ekosystém (likvidují se užiteční predátoři a často se rozšiřují jiní škůdci, především svilušky), v druhém případě jsou výnosy nejméně o třetinu nižší. Navíc je alternativní pěstování podstatně náročnější na práci. Náhradní přípravky někdy užívané k ochraně (např. výtažky z rostlin – z tabáku, kopřiv apod.) jsou většinou málo účinné a často i toxičtější než chemické pesticidy. Optimální řešení proto spočívá v šetrné ochraně ovocných dřevin, révy vinné a zeleniny v ekologické a integrované produkci.

Základem šetrné ochrany zahradních kultur je

tzv. integrovaná ochrana rostlin, spočívající ve využití všech preventivních a přímých opatření bránících vzniku či rozšíření chorob a rozmnožení živočišných škůdců. V praxi to znamená,

že při ochraně rostlin kromě účinných pěsteb

ních opatření využíváme mechanické způsoby,

prostředky biologické a biotechnické ochrany

i tzv. usměrněnou, šetrnou, ale účinnou che

mickou ochranu. Při tomto racionálním po

stupu musí být každý zásah pesticidy plně zdů

vodněn, je třeba ho provést ve správnou dobu,

správným způsobem a optimálním chemickým

přípravkem, který musí maximálně šetřit ekosys

tém – tj. vyrovnaný souhrn organizmů v okolním

prostředí. Použitý chemický přípravek by měl

být pokud možno minimálně toxický pro necí

lené organizmy (ryby, ptáky, včely, půdní edafon

apod.), šetrný k životnímu prostředí (bez nega

tivního vlivu na vodu, vzduch a půdu) a zároveň

maximálně účinný.

Způsob integrované ochrany a integrované pro

dukce u ovoce prosazuje Svaz pro integrované

systémy pěstování ovoce – SISPO. Tato orga

nizace jednak vydává ve dvouletých intervalech

Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce

spolu s výčtem pesticidů povolených v tomto

systému pěstování a způsobem jejich použití.

Současně registruje a vydává osvědčení pěstite

lům, kteří tento systém v pěstování a ochraně

respektují. V České republice realizuje tyto zá

sady i Svaz pro integrovaný systém pěstování

zeleniny a Ekovín – Svaz integrované a ekologic

ké produkce vína a hroznů.

Základem šetrné ochrany ovocných kultur je

tedy tzv. integrovaná ochrana rostlin (IOR),

která využívá všech preventivních i přímých me- 1 INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

14 tod a opatření, včetně usměrněné, racionální a šetrné chemické ochrany.

Integrovaná ochrana je systém regulace škod

livých organizmů, který využívá všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých činitelů pod prahem hospodářské škodlivosti. Podle směrnice EHS 91/414 představuje integrovaná ochrana racionální využití kombinace biologických, biotechnologických, chemických, agrotechnologických a šlechtitelských opatření tak, aby použití chemických přípravků bylo omezeno na minimum nezbytné pro udržení populace škůdců či chorob a zároveň pod úrovní, která by způsobila ekonomicky nepřijatelnou škodu nebo hospodářskou ztrátu.

Minimum, které by zahrádkáři měli bezpodmí

nečně uplatňovat v praxi, je tzv. šetrná ochrana zahradních plodin. Je to stav nazývaný v literatuře jako „správná praxe v ochraně rostlin“ (Good Praxis of Plant Protection – GPPP), jenž v sobě začleňuje většinu prvků integrované ochrany (kombinaci preventivních i přímých opatření, racionální přístup, přijatelnou efektivitu) a klade si za cíl též zabránit zbytečnému používání chemických přípravků.

Integrovaná ochrana i správná praxe v ochra

ně je jinak řečeno komplexním souborem následujících preventivních a přímých ochranných zásahů: Preventivní opatření: • pěstitelské postupy včetně aplikace racionální výživy, • volba místa výsadby s co nejmenším rizikem, • likvidace zdrojů šíření chorob, • volba rezistentních odrůd. Přímé zásahy: • využití všech způsobů mechanické ochrany, • používání biologických a biotechnologických způsobů ochrany, • využití a podpora autoregulačního potenciálu

pěstební plochy (přirozených nepřátel škůdců –

– predátorů a parazitoidů),

• využití šetrné, maximálně účinné, nikoliv však

nadbytečné chemické ochrany.

Integrovaná produkce, jež je základní součástí

integrovaných systémů pěstování ovoce a kterou

u velkopěstitelů realizuje uvedený svaz SISPO, je

způsob zemědělského hospodaření, jehož cílem

není jen ekonomická produkce ovoce vysoké

kvality, ale při zajištění trvale udržitelného roz

voje úrodnosti půdy i udržení a zlepšování kva

lity životního prostředí. Integrovaná produkce

neodmítá agrochemikálie včetně pesticidů (fun

gicidů, insekticidů a akaricidů, herbicidů a růs

tových látek), ale vyžaduje jejich šetrné uplatnění

v systému ochrany rostlin.

Šetrné uplatnění pesticidů, čili tzv. usměrněná

chemická ochrana, předpokládá:

• znalosti a využití biologie, bionomie a epide

miologie chorob a škůdců,

• sledování podmínek pro výskyt a šíření všech

škodlivých činitelů (krátkodobá prognóza – tep

lota vzduchu, srážky, doba ovlhčení listů apod.),

• sledování výskytu a šíření škodlivých orga

nizmů (pozorováním listů, plodů, sklepáváním

škůdců z větví, sledováním náletu škůdců na fe

romonové lapáky či barevné lapače),

• optimální volbu a včasnou aplikaci fungicidu

či insekticidu, včetně uvědomění si rizika mož

ných nepříznivých vlivů na necílové organizmy

a predátory,

• kvalitní aplikaci pesticidu.

Základem úspěšného pěstování je tedy souhrn

znalostí a zkušeností, včasného, cíleného a správ

ného uplatnění všech preventivních a přímých

opatření a metod. To zahrnuje také vůli a snahu

k realizaci, využití lidského rozumu, času, peněz

a pracovní síly.

I přes značné pokroky v oblasti ochrany rostlin

jsou ztráty způsobené chorobami, škůdci a ple

velnými rostlinami stále značné. V celosvětovém

Integrovaná ochrana rostlin

15

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

průměru se uvádí, že v současnosti se vlivem toho snižují výnosy o 30 až 40 %. Kdyby se však ochrana rostlin neprováděla vůbec, byly by ztráty přibližně dvojnásobné. 1.1 ZÁSADY A OPATŘENÍ VYUŽÍVANÉ V INTEGROVANÉ OCHRANĚ

1. Pěstování rezistentních (odolných) a tole

rantních odrůd vůči rozhodujícím chorobám.

2. Způsoby výsadby, výběr lokality – správný

spon, vzdušnost korun (vedení a tvarování ovocných stromů a keřů), výsadba v místech, kde není vysoký infekční tlak chorob (např. strupovitosti), kde nejsou hryzci apod.

3. Uplatňování komplexní (vyrovnané) racio

nální výživy – pozor na nadbytek dusíku, zajistit dostatek draslíku, vápníku a dalších potřebných živin.

4. Mechanické odstraňování zdrojů šíření

a primárních výskytů škodlivých organizmů – odstraňování moniliniózních plodů, větviček napadených padlím, konců větviček napadených mšicemi, sbírání housenek, na podzim (ale i za vegetace) shrabování a likvidace listí napadeného houbovými chorobami.

5. Uplatňování biologických a biotechnických

prostředků při ochraně – podpora hnízdění ptactva (ptáci požírají škodlivý hmyz, poštolky a sovy likvidují hraboše), monitorování výskytů škůdců pomocí signalizačních zařízení (feromonových a optických lapáků), aplikace biologických přípravků (biopreparátů a bioagens, např. parazitických hlístic, parazitoidů či predátorů) a biotechnických prostředků – lepicích pásů, pásů z lepenky na kmenech stromů apod.

6. Využívání šetrné chemické ochrany – po

užití zejména jednoúčelových chemických prostředků (tj. působících výhradně jen na určitého škůdce, např. Pirimoru 50 WG účinkujícího jen

na mšice). Musíme-li použít chemické přípravky

se širším působením, pak by měly být ekologic

ky šetrné a hygienicky pokud možno nezávad

né. Měly by mít maximální účinek na příslušné

škůdce či choroby, zároveň však být co nejméně

toxické nejen pro člověka a zvířata, ale také pro

predátory a parazitoidy.

1.2 MECHANICKÁ OCHRANA

OVOCNÝCH KULTUR

Mechanickou ochranou nazýváme souhrn všech

mechanických opatření, jimiž odstraníme zdro

je šíření a primárních výskytů škodlivých orga

nizmů.

1.2.1 Ochrana během vegetačního období

1. Začátkem března obnovujeme na kmenech

jabloní pásy z vlnité lepenky a na kmenech

všech ovocných dřevin lepové pásy. Ty zabraňují

v létě přístupu mravenců do kmene. Na podzim

je třeba obnovit lep – bráníme tak bezkřídlým

samičkám píďalky podzimní vylézt po kmenech

a naklást zde vajíčka.

2. Odstraňování napadených letorostů – kon

cem dubna nebo v květnu odstříháme na jab

loních listové růžice napadené padlím a konce

letorostů se zkroucenými listy napadenými mši

cemi.

3. Sbírání a likvidace housenek molovenky

hnědé, přástevníka amerického, obaleče jablo

ňového, obaleče pupenového, píďalek, housenic

ploskohřbetky hrušňové a pilatky angreštové.

Poznají se především podle žíru na listech či ma

lých plůdcích, dále podle svinování listů a také

výskytem pavučinových smotků.

4. Po celé období likvidace napadených a před

časně opadlých listů postižených houbovými cho

robami – listí shrabujeme a vhodným způsobem

likvidujeme.

+

16

5. Na podzim generální úklid spadlého listí –

listy napadené minujícími škůdci likvidujeme např. pálením, listí postižené pouze houbovými chorobami zarýváme do země, případně kompostujeme. Bráníme tím primární infekci strupovitosti v příštím roce, výskytu antraknózy (pakustřebky) rybízu, skvrnitosti listů třešně a višně, hnědnutí listí meruňky a antraknóze ořešáku.

6. Na podzim a přes zimu odstraňování, sběr

a likvidace moniliniozních plodů jádrovin i peckovin. 1.2.2 Ochrana během vegetačního klidu

1. Kácení a odstraňování odumřelých a pře

stárlých živořících stromů, stromů napadených virózami (např. šarkou či virovou mozaikou jabloně), fytoplazmózami (např. proliferací jabloně) či bakteriální spálou. Odřezávání suchých a nemocných větví a ošetření ran stromovým bal

zámem, Aversolem pastou nebo směsí latexové

či jiné „vodorozpustné“ barvy (např. Balakrylu),

fungicidu a stimulátoru. U peckovin je třeba

provést tento „sanitární“ průklest až během

vegetace.

2. Oškrabávání borky starých kmenů (ukrý

vají se zde přes zimu housenky obaleče jablečné

ho a jiní škůdci), příp. nátěr vápenným mlékem

proti mrazovému poškození. V tomto případě je

ale lépe zakrývat kmeny různým materiálem.

3. Odstraňování mumifikovaných monilinioz

ních plodů, které jsou zdrojem infekce pro příští

vegetační období.

4. Koncem kalendářního roku sundání lapa

cích pásů z vlnité lepenky na jabloních (jádro

vinách). Nacházíme zde v zámotcích housenky

obaleče jablečného a jiné škůdce. Nové pásy na

sazujeme v březnu – k nalákání housenek obale

če jablečného z 1. generace a 1. letové vlny.

Integrovaná ochrana rostlin

o Hnízdní budky slouží k přilákání sýkorek a jiného drobného ptactva.

17

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

1.3 BIOLOGICKÁ OCHRANA OVOCNÝCH KULTUR

1. Biologické přípravky na bázi mikroorga

nizmů a jejich toxinů: • Madex – biopreparát obsahující granulovirus (CpGV), určený selektivně proti první generaci obaleče jablečného. Byl registrován v roce 2010. Předčí účinnost chemických insekticidů. Jde o larvicid, po sežrání housenkou obaleče se v jejím organizmu pomnoží virové partikule a housenka pak zahyne. Preparát se aplikuje v odstupu pěti dnů od vrcholu letové vlny. Musí se nasadit třikrát za sebou v intervalech 6–10 dnů. Na podobném principu bude zřejmě působit obdobný virový přípravek Capex, který se již používá v zahraničí proti obaleči slupkovému. • Biobit XL, Biobit WP – přípravky na bázi mikrobiálních toxinů z vybraných kmenů Bacillus thuringiensis. Hubí housenky bělásků na brukvovité zelenině, housenky obaleče jablečného, obalečů na révě vinné, dále housenky píďalek, bekyní a bourovců.

2. Dravý roztoč Typhlodromus pyri – velmi uži

tečný roztoč chránící ovocné dřeviny a révu vinnou proti sviluškám, hálčivcům a vlnovníkům. Velmi dobře přezimuje v sadech a ve vinicích. Introdukce se provádí v předjaří, a to jedním až třemi plstěnými pásy na jeden strom či jedním pásem na každý třetí keř révy vinné. Je to typický biologický prostředek na bázi makroorganizmů.

3. Lepové pásy – ochrana především v létě pro

ti mravencům a na podzim proti samičkám píďalky podzimní.

4. Pásy z vlnité lepenky – zejména na jádrovi

nách – určené pro odchyt housenek a sledování výskytu obaleče jablečného. Na podzim je sundaváme a pálíme, v březnu znovu nasazujeme.

5. Optické barevné lapače – jde o barevné

destičky určené např. pro odchyt a sledování ná

letu vrtule třešňové. Lapače jsou většinou plo

ché, upravené do zvláštního prostorového tvaru

a vždy natřené lepem (např. Chemstop-ecofix):

• žlutá barva – láká vrtuli třešňovou a během

vegetace létající mšice,

• bílá barva – láká a ničí pilatky škodící na švest

kách a pilatku jablečnou, odchytává plodomor

ku hrušňovou (deformace hrušek),

• modrá barva – používá se jen v zelinářství

(třásněnky).

6. Feromonové lapáky – specifický samičí fe

romon láká jen samečky určitého druhu motýlů,

kteří se přilepí na lepovou destičku. Tyto lapá

ky slouží především ke sledování výskytu škůdců

a k usměrnění termínů ošetření:

• lapák na obaleče jablečného, označený velký

mi písmeny CP (Cydia pomonella), např. Deltas

top CP, Biolatrap CP, CP Etocap,

• lapáky na obaleče škodící na révě (Deltastop

LB proti obaleči mramorovanému, Deltastop

EA proti obalečíku jednopásemu),

• lapáky na jiné škůdce (např. Deltastop CF pro

ti obaleči švestkovému).

7. Hnízdní budky – slouží k přilákání sýkorek,

rehků, brhlíků. Nejčastěji se zhotovují s těmito

rozměry: dno 14 x 14 cm, výška budky by měla

dosahovat 25 cm. Vletový otvor o průměru

3,2–3,5 cm je třeba umístit v horní třetině výšky

přední desky. Sýkorky likvidují během vegetace

různé hmyzí škůdce, hlavně škodlivé housenky.

V zimním období sbírají v borce jabloní přezi

mující housenky obaleče jablečného. Prospěšná

je též instalace zimních nocovišť pro sýkory.

• K přilákání poštolek a káňat je dobré vyvěšo

vat větší budky a umísťovat je na okraj sadu na

nejvyšší stromy. Vhodné jsou i posedy ve tvaru

protáhlého T – tzv. berličky. Nesoucí tyč je třeba

umístit nad úroveň výšky stromu. Poštolky redu

kují výskyt hraboše polního.

• Vyvěšování budek pro sovy (sova pálená, puš

tíci, kalousové).

Integrovaná ochrana rostlin

8. Další pomocné prostředky určené přede

vším pro ekologické ovocnářství a vinařství:

Myco-Sin VIN – jde o síran hlinitý tetradeka

hydrát, deaktivované mleté sušené kvasnice, extrakt přesličkový suchý a extrakt šalvějový. Způsobuje zvýšenou produkci fenolických sloučenin a zpevnění povrchu listů (obdobně tak činí hliník a měď). Brání prorůstání spor plísní kutikulou. Mění i pH na listech a tím omezuje klíčení spor. Aplikuje se preventivně před rozšířením infekce, a to postřikem 1–2 dny před deštěm.

Použití:

• na révě vinné proti plísni révy, • u ovocných druhů (jádroviny, peckoviny) proti strupovitosti, moniliniové a dalším hnilobám, • u rajčat a brambor – k prevenci proti plísni.

VitiSan (hydrogenuhličitan draselný) – je to

pomocný prostředek zvyšující odolnost rostlin proti padlí a šedé hnilobě u révy vinné, proti padlí a strupovitosti u jádrovin a proti padlí tykvovitých.

AquaVitrin K – účinnou látkou je vodní sklo

a 20% SiO

2

. Zpevňuje vnější vrstvu pokožky (epi

dermis), zvyšuje pH na listech a tím omezuje klíčení spor a jejich prorůstání do listů.

Použití:

• réva vinná – padlí, šedá hniloba, červená spála a bílá hniloba, • angrešt, rybíz, jahodník – padlí, šedá hniloba.

HF-Mycol – účinnou látkou je fenyklový olej s ob

sahem dalších extraktů. Způsobuje zaschnutí mycelia padlí a šedé hniloby a také rychlejší oschnutí ošetřených rostlin. Redukuje infekční podmínky pro padlí. Působí dokonce eradikativně.

Použití:

• réva vinná – padlí, šedá hniloba, • angrešt, rybíz – hnědé padlí angreštu, šedá hniloba, • jahodník – padlí, šedá hniloba, • tykvovitá zelenina – padlí, • okrasné rostliny – padlí, rzivost růže.

Cocana – účinnou látkou je mazlavé kokosové

mýdlo.

Použití:

• jádroviny – snížení náchylnosti k houbovým

chorobám, omezuje vznik sazovitosti,

• réva vinná – omezuje padlí révy.

NatriSan – účinná látka je hydrogenuhliči

tan sodný. Omezuje padlí a šedou hnilobu révy

vinné. Slouží k posílení rostlin vůči houbovitým

chorobám.

9. Botanické insekticidy: jde o skupinu per

spektivní, v zahraničí již uplatňovanou, která se

u nás také začíná zavádět. Patří sem:

NeemAzal-T/S – olejový výtažek z tropické rost

liny Azadirachta indica. Působí toxicky v zažívacím

traktu hmyzu, účinný je především na mladší

larvální stadia savých a žravých škůdců. V za

hraničí se používá u brambor proti mandelince

a u jabloní proti mšicím. NeemAzal je od roku

2010 povolen i v ČR.

Quassin – účinnou látkou je extrémně hořký

produkt na bázi terpenů z dřeviny Quassia ama

ra. Jde o ovolarvicid, ošetřují se jím stromy těsně

před líhnutím larviček pilatky jablečné. Látka se

expeduje jako štěpka, z níž se připravuje výluh.

Účinnost je cca 60 %. Quassia amara se dováží

a použití výluhu nepodléhá povolení.

1.4 USMĚRNĚNÁ (ŠETRNÁ) CHEMICKÁ

OCHRANA

Při šetrné chemické ochraně využíváme zásadně

přípravky povolené v systému integrované ochrany

ovoce, zeleniny a révy vinné. Přípravky aplikujeme:

• v nezbytných případech (obligatorně) u jed

notlivých druhů – provádí se každoročně, oby

čejně přibližně ve stejnou roční dobu u rozhodují

cích chorob či škůdců (např. ošetření proti přezimu

jícím škůdcům, kadeřavosti broskvoně, obaleči

jablečnému);

ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN

• fakultativně – podle potřeby při kalamitním přemnožení konkrétních škůdců (mšice, puklice, svilušky, housenky, housenice apod.) a při podmínkách vhodných pro šíření méně důležitých houbových chorob v předchozím vegetačním období (např. skvrnitost listů višní a třešní, hnědnutí listů meruněk).

Postřiky provádíme opakovaně (v sérii) – vět

šinou u houbových chorob – interval postřiků upravujeme podle infekčního tlaku (vlhko, teplota, sucho, vítr apod.), nebo jednotlivě – při zjištění či přemnožení živočišných škůdců. 1.4.1 Zásady při používání chemických přípravků

Dokonalá znalost přípravku – před použitím

je nezbytně nutné si prostudovat návod na etiketě a na příbalovém letáku, respektovat ochrannou lhůtu, způsob aplikace a koncentraci, osvojit si způsob přípravy postřikové jíchy, dále znát parametry toxicity a správné použití ochranných prostředků.

Během přípravy a aplikace postřiku je zakázá

no jíst, pít a kouřit. Rovněž je nutné mít ochranný oděv, pokrývku hlavy, plášť, gumové holínky a gumové rukavice.

Znalost pravidel první pomoci v případě otra

vy příslušnou látkou – konkrétní pokyny se vždy uvádí v příbalovém letáku. Rozhodující je přerušit expozici příslušné látky, odstranit potřísněný oděv a při nadýchání odejít z uzavřeného prostoru. Při požití je třeba vyvolat zvracení, při potřísnění kůže a zasažení očí se musí opláchnout postižená místa vodou.

Respektování ochranné lhůty – ovoce či zele

nina se smí konzumovat až po skončení ochranné lhůty daného přípravku. Pozor – ochranná lhůta neoznačuje období, po které je kultura chráněna po postřiku před chorobami či škůdci! Ochranná lhůta naopak znamená nejkratší přípustný interval (ve dnech) mezi posledním

ošetřením a sklizní (ne konzumací!), vysklad

něním, resp. uvolněním komodity ke konzumu

nebo krmení. Údaje v závorkách představují

technologický interval od ošetření ke sklizni

a k obecné manipulaci.

Provádění postřiků za vhodných povětrnost

ních podmínek – za bezvětří, nejlépe ráno či před

večerem, nikoli za ostrého poledního slunce. Po

střik musí zaschnout a nejméně dvě hodiny po

něm by nemělo pršet.

Ochrana sousedních porostů a podplodin

před postřikem (např. zrajících jahod či zeleni

ny ke konzumaci). Do sadu v blízkosti stromů

zelenina nepatří. Pamatujeme na možnost za

sažení včel na kvetoucích rostlinách.

S pesticidy je třeba zacházet s maximální

opatrností, podobně jako lékař zachází

s účinnými léky. Využíváme jejich přízni

vého působení, současně se ale musíme

vyvarovat všech vedlejších negativních

účinků!

1.5 PŘÍPRAVKY POUŽÍVANÉ

K OCHRANĚ ROSTLIN

Všechny chemické i ostatní přípravky určené

k ochraně rostlin a k likvidaci plevelů označu

jeme souhrnně jako pesticidy. Je třeba upozor

nit, že zde uvedené informace o pesticidech

byly platné v době sepisování knihy. Protože

v této oblasti k dochází neustálým změnám,

jsou uživatelé povinni se řídit Seznamem regis

trovaných přípravků a dalších prostředků na

ochranu rostlin pro aktuální rok, případně najít

nejaktuálnější informace v tomto směru na in

ternetových stránkách www.srs.cz.