načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Účetnictví – Velká kniha příkladů - kolektiv

Účetnictví – Velká kniha příkladů

Elektronická kniha: Účetnictví – Velká kniha příkladů
Autor:

Nové vydání publikace Účetnictví – velká kniha příkladů už tradičně zohledňuje aktuální změny v legislativě. Jedinečnost knihy spočívá v praktické ukázce všech účetních ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  299
+
-
10
bo za nákup

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 488
Úprava: sv. : 23 cm +
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-265-0154-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis


Nové vydání publikace Účetnictví – velká kniha příkladů už tradičně zohledňuje aktuální změny v legislativě. Jedinečnost knihy spočívá v praktické ukázce všech účetních dokladů a v souhrnném příkladu na sestavení účetní závěrky podle českých účetních pravidel. Je určena nejen odborníkům z oblasti financí a účetnictví a studentům tohoto oboru, ale i těm, kteří chtějí porozumět finanční stránce podnikání. Kromě samotného účtování najdete v této knize také odpovědi na otázky:
•Jaké změny přináší do účetnictví nový občanský zákoník?
•Jaké jsou rozdíly mezi českou účetní legislativou a IFRS?
•Jak naložit s mimořádnými daňovými odpisy?
•Jaký typ kalkulace je vhodný pro dané účely?
•Co znamenají finanční ukazatele užívané pro finanční řízení?
•Co si počít s datovou schránkou?
•Jak přejít z daňové evidence na účetnictví?

„Publikace svědčí o erudovanosti autorského kolektivu, kdy se tvůrčí řešení opírá jak o zkušenosti, tak o teoretické znalosti. Protože teoretický výklad je vhodně doplněn řadou praktických návodů, tabulek a schémat a řeší časté problémy, s nimiž se lze v praxi setkat, dochází k optimálnímu skloubení výkladu metodiky s aplikací v praxi.“
—doc. Ing. Marie Paseková, Ph.D., Univerzita Tomáše Bati
ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

Autorský kolektiv:
Doc. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D., působí na Katedře podnikové ekonomiky VŠE v Praze. Kromě toho se věnuje profesi analytika v oblasti účetnictví a financí a lektorské činnosti. V rámci systému certifikace účetní profese v ČR dosáhl stupně Účetní expert. Od roku 2011 je prezidentem Komory certifikovaných účetních České republiky. Je držitelem osvědčení ACCA pro školitele IFRS a členem Evropské účetní asociace (EAA). Věnuje se publikační činnosti v oblasti finančního řízení a účetnictví.
Ing. Renata Židlická dokončila v roce 2004 inženýrské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Věnuje se účetní praxi a odbornému vzdělávání v této oblasti.
Ing. Zdenka Cardová pracuje od roku 1994 jako auditorka. Dříve působila jako odborná asistentka na Katedře finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze, kde se zaměřovala na problematiku účetnictví malých a středních podniků. V rámci systému certifikace účetní profese v ČR byla v letech 2008–2012 zkušební komisařkou pro oblast auditingu a vnitřní kontroly. Věnuje se publikační činnosti ve svém oboru. (velká kniha příkladů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jiří Strouhal

Renata Židlická

Zdeňka Cardová

Účetnictví

Velká kniha příkladů

BizBooks

Brno

2014


Účetnictví

Velká kniha příkladů

Jiří Strouhal, Renata Židlická, Zdeňka Cardová

Jazyková korektura: Míla Zemanová-Palánová

Odborná korektura: Renata Židlická

Obálka: Jiří Matoušek

Odpovědný redaktor: Martin Ježek

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-265-0154-1 Vydalo nakladatelství BizBooks v Brně roku 2014 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 18 432.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. 1. vydání


3

Jaké změny nám do účetnictví přinesla rekodifikace práva v roce 2014? Jaké jsou rozdíly mezi

českou účetní legislativou a IFRS? Jaký typ kalkulace je vhodný pro dané účely? Co si počíts da

tovou schránkou? Je účetní závěrka a výroční zpráva zveřejněna předepsaným způsobem? Jak

sestavit účtový rozvrh pro účelové členění nákladů? Jak přejít z daňové evidence na účetnictví?

Odpověď na tyto a spoustu dalších otázek můžete najít v publikaci, kterou držíte v ruce. Jeur

čena nejen odborníkům z oblasti financí a účetnictví a studentům tohoto oboru, ale i těm, kteří

chtějí porozumět finanční stránce podnikání.

Doc. Ing. Jiří Strouhal, Ph.D. – roku 2003 absolvoval VŠE v Praze, kde v současnosti působí

na Katedře podnikové ekonomiky. Kromě toho se věnuje profesi analytika v oblasti účetnictví

a fi nancí a lektorské činnosti. Je autorem více než třicítky článků publikovanýchv renomo

vaných zahraničních vědeckých časopisech, které jsou součástí uznávaných citačních indexů

(ISI, SCOPUS), jakož i odborných publikací v oblasti fi nančního řízení a účetnictví. V letech

2008–2010 byl řešitelem projektu GA ČR Analýza oceňování a  vykazování cenných papírů

kótovanými a  nekótovanými společnostmi v  České republice; v  letech 2011–2013 pak řešite

lem projektu GA ČR Aktuální problémy oceňování pro potřeby řízení společnosti: Vlastnický

a manažerský přístup. V rámci systému certifi kace účetní profese v ČR dosáhl stupně Účetní

expert. V letech 2007–2009 působil jako člen Komitétu pro vzdělávání a certifi kaci účetních

a  dále jako člen výboru Komory certifi kovaných účetních Svazu účetních (KCÚ SÚ). Od

roku 2011 je prezidentem Komory certifi kovaných účetních České republiky (KCÚ ČR). Je

držitelem osvědčení ACCA pro školitele IFRS a členem Evropské účetní asociace (EAA).

Ing. Renata Židlická – v roce 2004 ukončila inženýrské studium na Vysoké školeekonomic

ké v Praze, obor Účetnictví a fi nanční řízení podniku, obhajobou diplomové práce na téma

Vztah interního a  externího auditu. Pracovala jako účetní, asistentka auditora a  lektorka.

V současné době se věnuje účetní praxi a odbornému vzdělávání v této oblasti.

Ing. Zdenka Cardová – roku 1974 absolvovala VŠE v Praze. Pracovala jako vedoucípodni

kových fi nancí, metodička účetnictví, vedoucí informační soustavy a vedoucí oddělení daní

právnických osob. Od roku 1994 je auditorkou. V letech 1994–2010 rovněž pracovala jako

odborná asistentka na Katedře fi nančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze, kde sezamě

řovala na problematiku účetnictví malých a středních podniků. V rámci systému certifika

ce účetní profese v  ČR byla v  letech 2008–2012 zkušební komisařkou pro oblast auditingu

a vnitřní kontroly. Je autorkou mnoha článků a několika odborných publikací.



5

Obsah

Předmluva 9

Základy účetnictví 11

1.1 Účetní principy 11

1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 11

1.1.1.1 Předmět účetnictví 11

1.1.1.2 Druhy účetnictví 11

1.1.1.3 Účetní soustavy 12

1.1.1.4 Uživatelé účetnictví a jejich požadavky 12 1.1.2 Účetní zásady 14

1.1.2.1 Základní předpoklady 14

1.1.2.2 Ostatní účetní zásady 15

1.1.2.3 Kvalitativní požadavky 16 1.1.3 Účetní doklady 18

1.1.3.1 Náležitosti dokladů 19

1.1.3.2 Opravy v účetních dokladech 21

1.1.3.3 Oběh účetních dokladů 21

1.2 Rozvaha a její prvky 23

1.2.1 Sestavení rozvahy 23

1.2.2 Změny rozvahových položek 28

1.2.3 Účetní knihy 36

1.2.3.1 Hlavní kniha 36

1.2.3.2 Deník 37

1.2.3.3 Knihy analytických účtů 37

1.2.3.4 Knihy podrozvahových účtů 38

1.2.3.5 Opravy chyb v účetních knihách 39 1.2.4 Obratová předvaha 39

1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků 40

1.4 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví 47

1.4.1 Účetní souvislosti při přechodu z daňové evidence na účetnictví 48

1.4.2 Daňové souvislosti při přechodu z daňové evidence na účetnictví 50

1.5 Finančně-matematické repetitorium 53

1.5.1. Budoucí a  současná hodnota jednorázového vkladu 57

1.5.2. Budoucí a  současná hodnota anuity 59

Účtování dílčích oblastí 63

2.1 Úvod 63

2.1.1 Zákon o účetnictví 64

2.1.2 Prováděcí vyhlášky k Zákonu o účetnictví 69

2.1.3 České účetní standardy 70

2.1.4 Oceňování 71

2.2 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 72


6

Obsah

2.2.1 Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 78

2.2.2 Odpisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 86

2.2.2.1 Účetní odpisy 86

2.2.2.2 Daňové odpisy 93 2.2.3 Te c hnické zhodnocení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 96

2.2.4 Inventarizace dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 102

2.2.5 Vy řazování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 104

2.2.6 Leasing dlouhodobého majetku 106

2.2.6.1 Provozní leasing 106

2.2.6.2 Finanční leasing 107

2.2.6.3. Leasing jako zdroj fi nancování 112 2.2.7 Pohled IFRS 117

2.2.7.1 Nehmotná aktiva 117

2.2.7.2 Pozemky, budovy a zařízení 118

2.2.7.3 Investice do nemovitostí 127

2.2.7.4 Finanční leasing 128

2.3 Finanční majetek 134

2.3.1 Peníze 136

2.3.1.1 Pokladna 136

2.3.1.2 Ceniny 138

2.3.1.3 Bankovní účty 140 2.3.2 Cenné papíry 143

2.3.2.1 Akcie 147

2.3.2.2 Dluhopisy 151

2.3.2.3 Derivátové kontrakty 156

2.3.2.3.1 Pevné termínované operace 157

2.3.2.3.2 Opce 163

2.3.2.3.3 Úvod do problematiky zajišťovacího účetnictví 166 2.3.3 Pohled IFRS 172

2.3.4. Oceňování cenných papírů 178

2.3.4.1 Oceňování akcií 178

2.3.4.2 Oceňování dluhopisů 180

2.3.4.3 Oceňování opcí 183

2.4 Zásoby 187

2.4.1 Nakupované zásoby 188

2.4.2 Zásoby vlastní výroby 195

2.4.2.1 Kalkulace vlastních nákladů 198

2.4.2.2 Bod zvratu 203 2.4.3. Specifi cké operace se zásobami 206

2.4.3.1 Zásoby určené ke zpracování 206

2.4.3.2 Náhradní díly 212

2.4.3.3 Obaly 216 2.4.4 Převody mezi skupinami zásob 220

2.4.5 Inventarizace zásob 222

2.4.6 Pohled IFRS 223


7

Obsah

2.5 Pohledávky a dluhy 230

2.5.1 Pohledávky a  závazky z obchodního styku 233

2.5.1.1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy 233

2.5.1.2 Řešení neuhrazených pohledávek 236

2.5.1.3 Směnečné operace 240 2.5.2 Cizoměnové operace 244 2.5.3 Pohledávky a  závazky vůči zaměstnancům 247 2.5.4 Pohledávky a  závazky vůči státu 255

2.5.5 Rezervy a přechodné položky 266

2.5.5.1 Rezervy 266

2.5.5.2 Přechodné položky 275

2.5.5.3 Pohled IFRS: Rezervy 277

2.6 Vlastní kapitál 281

2.6.1 Základní kapitál 282

2.6.2 Výsledek hospodaření 285

2.6.2.1 Náklady a výnosy 288

2.6.2.2 Druhové a účelové členění provozních nákladů 291

2.7 Účetní uzávěrka 297

2.7.1 Inventarizace 299

2.7.2 Daňová povinnost 303

2.7.2.1 Splatná daň z příjmů 304

2.7.2.2 Odložená daň z příjmů 306 2.7.3 Pohled IFRS: splatná a odložená daň 310

2.8 Účetní doklady v praxi 311

2.8.1 Stručně o fi rmě 311

2.8.2 Vybrané účetní případy, které nastaly v prosinci 20X1 311

2.8.2.1 Strukturování jednotlivých případů 311

2.8.2.2 Náležitosti účetního dokladu 313

2.8.2.3 Jednotlivé účetní případy 313

2.8.3 Účetní rozvrh fi rmy FRESH SNACK na rok 20X1 370

Účetní závěrka 377

3.1 Účetní výkazy 378

3.1.1 Rozvaha 378

3.1.2 Vý kaz zisku a ztráty 382

3.1.3 Příloha 386

3.1.4 Přehled o peněžních tocích 387

3.1.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu 392

3.1.6. Pohled IFRS 393

3.1.6.1 Složky účetní závěrky 393

3.1.6.2 Zisk na akcii 401

3.1.6.3 Mezitímní účetní výkazy 403

3.2 Souvislý příklad 405

3.3 Následné povinnosti spojené s účetní závěrkou 435

3.3.1 Informační povinnost vůči národnímu účetnictví 435


8

Obsah

3.3.2 Audit účetní závěrky 435

3.3.3 Vý ro ční zpráva 441

3.3.4 Datové schránky a další možnosti elektronické komunikace 444

3.4. Finanční analýza 446

3.4.1. Horizontální a vertikální analýza účetních výkazů 448

3.4.2. Analýza poměrových ukazatelů a čistého pracovního kapitálu 449

3.4.2.1 Ukazatele rentability 449

3.4.2.2 Ukazatele likvidity a  čistý pracovní kapitál 451

3.4.2.3 Ukazatele aktivity 452

3.4.2.4 Ukazatele zadluženosti 454

3.4.2.5 Ukazatele kapitálového trhu 455

3.4.2.6 Zdrojová data v českých účetních výkazech 456

3.4.3. Analýza soustav ukazatelů 456

3.4.4. Souhrnné metody hodnocení výkonnosti účetní jednotky 458

3.4.5 Souhrnný příklad 462

Shrnutí 467

Summary 467

Recenze knihy 468

Literatura 469

Právní předpisy 470

Přílohy 471

Příloha 1 – Typový účtový rozvrh 472

Příloha 2 – Seznam platných Českých účetních standardů

a interpretací Národní účetní rady 481

Příloha 3 – Seznam platných standardů IFRS

a interpretací IFRIC 482

Rejstřík 485


9

Předmluva

Jestliže nejste schopni nikoho naštvat, nemá cenu pouštět se do psaní.

Kingsley Amis

Milí čtenáři,

v rukou držíte knihu zabývající se problematikou fi nančního účetnictví podnikatelů jakz po

hledu české právní úpravy, tak i z pohledu Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

(IFRS). Jak jistě víte, jde o oblast s četnými změnami, a tak je hlavním cílem této knihypo

skytnout vám nejaktuálnější účetní informace, a  to prostřednictvím řešených praktických

příkladů. Text navíc obohacuje provázání konkrétní problematiky s odkazy do zákonů

a vyhlášek.

Publikace není určena pouze účetním specialistům a fi nančním manažerům, ale je díky své

struktuře a množství řešených příkladů vhodná i pro studenty účetnictví a širší veřejnost,

která chce porozumět fi nanční stránce podnikání komplexním způsobem.

První kapitola poslouží všem, kteří se s účetnictvím teprve seznamují. Srozumitelnýmjazy

kem a za pomoci příkladů vám objasní základní stavební kameny účetnictví, na nichž pak

budete moci stavět v průběhu následujícího textu. Závěrečná pasáž této kapitoly je zaměřena

na úskalí přechodu z daňové evidence na účetnictví.

S aktuální právní úpravou českého účetnictví a IFRS se seznámíte ve druhé kapitole, která je

věnována jednotlivým oblastem majetku, dluhů a vlastního kapitálu. Setkáte se zdes účetní

mi problémy od těch základních až po náročnější:  od problematiky pořízení dlouhodobého

majetku přes technické zhodnocení pronajatého majetku až po přecenění derivátů; odúčto

vání mezd přes problematiku opravných položek až po eskont a faktoring pohledávek. Ty to

a spousty jiných případů jsou vždy doprovázeny konkrétními řešenými příkladyobsahující

mi nejen zaúčtování, ale i dopad účetních operací do účetních výkazů.

Třetí část knihy je věnována účetní závěrce, tedy rozvaze, výkazu zisku a ztráty, příloze,vý

kazu o změnách ve vlastním kapitálu a výkazu cash fl ow. Zmíněna je i problematika auditu

účetní závěrky a povinnost jejího zveřejnění. Kapitola je doplněna komplexními řešenými

příklady, kde si můžete ověřit své znalosti účtování přes uzávěrku až po sestavení účetní

závěrky. Samotný závěr třetí části bude zajímat zejména uživatele účetních výkazů, tedy ty,

kteří si chtějí na základě účetních informací udělat obrázek o konkrétní fi rmě. Jsou zdepre

zentovány fi nančně-analytické nástroje, které je možné k těmto účelům využít.


10

Předmluva

Věříme, že se tato publikace stane vaším příjemným a přívětivým průvodcem ve světě finanč

ních informací, ať už ji využijete v praxi, ve škole nebo v obojím.

Tato publikace je jedním z výstupů projektu IGA VŠE 2/2014 Analýza zveřejňování kóto

vaných a nekótovaných společností ve vybraných zemích EU a Číně registrovaného u Interní

grantové agentury VŠE.


11

Základy

účetnictví

KAPITOLA

1

Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.

Karel Čapek

V úvodní části této publikace vymezíme základní účetní principy, budeme se věnovatprvkům účetních výkazů – aktivům, pasivům, nákladům a výnosům a základům jejich účtování.

Závěrečná pasáž této kapitoly pak bude věnována přechodu z daňové evidence na vedení

účetnictví.

1.1 Účetní principy

Po vymezení předmětu a uživatelů účetních informací se zaměříme na jednotlivé druhyúčetnictví. Předmětem našeho zájmu pak bude podvojné účetnictví a zásady, na nichž jepostaveno. Zásadě dokladovosti je pak věnována poslední část této podkapitoly, její názorné ukázce pak kapitola 2.8.

1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví

1.1.1.1 Předmět účetnictví

Účetnictví podává informace o takových hospodářských operacích, při kterých se mění výše

a struktura majetku a/nebo dluhů obchodní korporace (účetní jednotky) v  průběhu jejího

fungování (existence). Ty to informace zachycují výši a strukturu majetku účetní jednotky,

její dluhy a  vlastní kapitál. Významné jsou též informace o hospodaření účetní jednotky.

1.1.1.2 Druhy účetnictví

Účetnictví jako takové můžeme rozčlenit na dvě základní kategorie:

Finanční účetnictví

Finanční účetnictví se zabývá transakcemi mezi účetní jednotkou a  jejím okolím. Jde

tedy o zachycení vazeb s odběrateli, dodavateli, zaměstnanci, bankou a jinými věřiteli, dále

o vztahy ke státnímu rozpočtu, institucím sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám

a k dalším subjektům.


12

Základy účetnictví

Manažerské účetnictví

Naproti tomu manažerské účetnictví klade důraz na poskytování informací pro potřebyak

tivního řízení, a to zejména rozhodování – orientuje se tedy na budoucnost. Musí poskytovat

informace o struktuře nákladů (případně výnosů), kalkulaci výkonů, rozpočty a tak podobně

pro rozhodovací úlohy (na stávající či budoucí kapacitě), a to včetně úloh cenových.

Významnou součástí manažerského účetnictví je pak účetnictví nákladové. Jehoprapůvod

ním posláním bylo zjišťovat náklady pro potřeby výsledné kalkulace. Jeho uplatňování sepo

stupně začalo rozšiřovat i na zjišťování nákladů podle určité struktury a na zjišťování nákladů

podle jednotlivých útvarů účetní jednotky, případně podle aktivit (procesů, dílčích úkonů

a podobně). Dochází k jeho propojování s rozpočetnictvím, a to zvláště vnitropodnikovým,

dále s předběžnými kalkulacemi, běžnou kontrolou nákladů a odpovědnostním účetnictvím.

1.1.1.3 Účetní soustavy

Historicky se vyvinuly tři základní účetní soustavy:

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví je založeno na sledování příjmů a výdajů peněžních prostředků, jež

jsou evidovány v peněžním deníku. Výsledek hospodaření zjišťujeme v této účetní soustavě

právě jako rozdíl příjmů a výdajů, a tak je výsledek hospodaření v podstatě identický s cash

fl ow účetní jednotky. Obdobou jednoduchého účetnictví v ČR je tzv. daňová evidence, která

klade důraz zejména na daňové příjmy a daňové výdaje.

Kamerální účetnictví

Jde o specifi ckou historickou formu účetnictví používanou v organizacích a orgánechveřej

né správy. Kamerální účetnictví sleduje příjmy a výdaje těchto subjektů. Od jednoduchého

a podvojného účetnictví se liší ve způsobu posuzování a zachycování účetních případů, na

které nahlíží jako na příjmy a výdaje peněz, jež jsou navíc členěny na rubriky.

Podvojné účetnictví

Jak už název napovídá, podvojné účetnictví je založeno na zachycování účetních informací

podvojným způsobem. Nahlížíme tak na majetek jednak z hlediska formy, jednakz hledis

ka zdrojů jeho krytí. Zatímco v jednoduchém účetnictví stanovujeme výsledek hospodaření

jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, v účetnictví podvojném vycházíme z rozdílu mezi výnosy

a náklady. Podvojné účetnictví, které bude nadále předmětem našeho zájmu, je založeno na

řadě účetních zásad, které vymezíme v podkapitole 1.1.2.

1.1.1.4 Uživatelé účetnictví a jejich požadavky

Spektrum uživatelů účetních informací je velmi široké. V následujícím textu se zaměříme na

jednotlivé uživatelské skupiny a zájmy, které tito uživatelé sledují.

Pro management firmy jsou nejdůležitější informace, které lze využít pro fi nanční řízení

obchodní korporace – manažeři pomocí nich rozhodují o optimální majetkové a kapitálové

struktuře, o uložení volných fi nančních prostředků, o dividendové politice, oceněníobchod

ní korporace atd. Management na základě účetních informací posuzuje hospodaření účetní

jednotky, odkrývá silné a slabé stránky účetní jednotky společně s příležitostmi a hrozbami,


13

Základy účetnictví

které na účetní jednotku působí. Účetní informace slouží v neposlední řadě jako základ pro

důležitá (strategická) rozhodnutí, týkající se budoucnosti účetní jednotky.

Vlastníci (akcionáři, společníci) se zajímají především o to, zda jsou jejich prostředkyvýhodně uloženy, sledují tedy současnou výnosnost akcií a snaží se odhadnout její budoucí

vývoj. Mezi priority jejich zájmu se dá kupříkladu uvést výše vyplacených podílů na zisku.

Zaměstnance zajímají především informace o současné i výhledové mzdové a sociálnísituaci v účetní jednotce. Informace z účetnictví mohou zaměstnancům posloužit jako argumenty pro jednání s managementem a vedením účetní jednotky a zároveň jako podklady proprognózu budoucí úrovně zaměstnanosti v účetní jednotce. Banky se na základě údajů z účetnictví rozhodují, zda obchodní korporaci poskytnou úvěr,

nebo zda žádost o úvěr zamítnou. Zkoumají především, zda bude účetní jednotkav budoucnu schopna úvěr splatit (včetně úroků) a zda bude moci za poskytnutý úvěr nabídnoutodpovídající záruku. V případě, že úvěr byl již poskytnut a účetní jednotka jej není schopnasplácet, zajímá se banka navíc o ocenění účetní jednotky (například formou likvidační hodnoty).

Obchodní věřitelé (dodavatelé) se zaměřují primárně – stejně jako banky – na informace

týkající se likvidity a solventnosti fi rmy. Kromě toho sledují i předpoklady pro dlouhodobé

obchodní kontakty, které jsou závislé na schopnosti obchodní korporace (odběratele) přežít

a rozvíjet své aktivity.

Odběratelé sledují stabilitu fi rmy a možnost jejího dalšího rozvoje. Je pro ně důležité vědět,

zda se účetní jednotka (dodavatel) nedostane do fi nančních obtíží, neboť ty by se mohlyprojevit na kvalitě či dochvilnosti dodávek. Ty to informace nabývají na významu zvláště tehdy,

když je dotyčná účetní jednotka jediným dodavatelem. V případě jejího bankrotu byodběrateli vznikly vážné problémy. Našli bychom odvětví, ve kterých se jen stěží hledá náhrada za

dosavadní dodavatele (například automotiv).

Konkurenti porovnávají vlastní výsledky s výsledky konkurentů a na základě tohotosrovnání pak přizpůsobují své chování na trhu.

Držitelé dluhových cenných papírů mají, obdobně jako obchodní partneři a banky, největší

zájem o informace týkající se fi nanční stability a likvidity, a to v horizontu splatnosti dluhu.

Další významnou skupinu tvoří potenciální investoři a obchodníci s cennými papíry, kteří

sledují celkové fi nanční hospodaření fi rmy. Získané informace využijí především pro rozhodnutí o obchodech s cennými papíry a při volbě optimálního portfolia.

K nejdůležitějším uživatelům účetnictví patří bezesporu státní orgány, jejichž snahou jeformulovat racionální fi nanční politiku státu vůči korporátnímu sektoru i jednotlivýmodvětvím národního hospodářství. Například orgány fi nanční správy se zaměřují na faktory, které

ovlivňují výši rozpočtových příjmů, jako jsou daň z přidané hodnoty, daň z  příjmů a cla.

Pomocí zákona o účetnictví a ostatních předpisů se snaží o větší průhlednost fi nančníchinformací a o jejich snadnější interpretaci z hlediska daňové způsobilosti plátců daně. Orgány

místní správy a samosprávy mají obdobné zájmy jako centrální orgány na celostátní úrovni,

chtějí informace o fi nančním hospodaření fi rem na svém území.

Kromě všech výše uvedených skupin existují ještě některé specifické skupiny uživatelů – jde

například o ekologické organizace, které sledují vliv činnosti účetní jednotky na životníprostředí v daném regionu, dále pak daňoví poradci, účetní znalci a odhadci, fi nanční analytici


14

Základy účetnictví

a ekonomičtí poradci, burzovní makléři, univerzity, odborové svazy, novináři a v neposlední

řadě široká veřejnost.

1.1.2 Účetní zásady

Hlavní účetní zásadou, která by měla být naplněna dodržováním níže uvedených účetních

zásad, je věrné a poctivé (pravdivé) zobrazení (angl. true and fair view).

Zákon o účetnictví (dále jen ZU) defi nuje v § 7 věrné a poctivé zobrazení předmětuúčetnictví následujícím způsobem:

„Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je

přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na

základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metodyzpůsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi

dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna

zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá.“

1

1.1.2.1 Základní předpoklady

Podvojné účetnictví je založeno na dvou klíčových předpokladech:

• předpoklad akruální báze

• předpoklad neomezeného trvání účetní jednotky v dohledné budoucnosti. Akruální báze Výsledky transakcí a ostatních událostí jsou uznány v  období, kdy k nim dochází (nikoliv v okamžiku příjmu či výdeje peněz), zaznamenány v účetních knihách a zohledněnyv účetních závěrkách za období, ke kterým se skutečně vztahují. Jinými slovy, výnos uznáváme a zachycujeme již v okamžiku jeho realizace, nikoliv ažv okamžiku příjmu peněz. Stejně tak náklad uznáváme již v okamžiku jeho vynaložení, nikoliv až v  okamžiku jeho faktické úhrady. Z  tohoto titulu vyplývá, že zisk, který lze defi novat jako rozdíl výnosů a nákladů, nebývá totožný s výší peněžních prostředků, jak je tomu v případě jednoduchého účetnictví. Neomezené trvání účetní jednotky (Going concern) Účetní informace vycházejí z předpokladu, že účetní jednotka bude v dohledné budoucnosti pokračovat ve své činnosti, a nemá tedy v úmyslu ani není nucena likvidovat nebo podstatně omezit rozsah činností. 1 Dostát naplnění § 7 ZU se snažily účetní jednotky odjakživa. Zajímavé přitom je, do jaké míry byl principtrueand-fair view naplňován za první světové války (Hašek, 2000, s. 471). Čas od času totiž generál Fink po svých

slavných polních bohoslužbách pořádal ještě slavnostnější žranice na účet garnizónní pokladny. Potom to pak

chudáci v účtárně všelijak stloukali dohromady, aby také z toho něco trhli.


15

Základy účetnictví

1.1.2.2 Ostatní účetní zásady

Kromě těchto dvou základních pilířů podvojného účetnictví existuje celá řada dalších zásad,

na nichž je podvojné účetnictví postaveno. Pravdou zůstává, že některé z nich jsou vzájemně

v rozporu, a je tak na účetní jednotce, aby nalezla rozumný kompromis, díky němuž může

být realizována hlavní ze zásad, a to věrné a poctivé zobrazení předmětu účetnictví.

Zásada účetní jednotky

Informace v účetnictví se týkají jedné konkrétní účetní jednotky, což má pro uživatelezásad

ní význam. Je jasné, v jakém rámci mají příslušné účetní informace hodnotit.

Konkrétní aplikací této zásady v praxi je uvedení názvu účetní jednotky v záhlaví účetních

dokladů a účetních výkazů.

Zásada měření (oceňování) v peněžních jednotkách

Předmětem účetnictví mohou být pouze takové činnosti účetní jednotky, jež lze měřit po

mocí peněžních jednotek. Dodržení této zásady nám umožní sčítat jednotlivé složky majetku

účetní jednotky na libovolném stupni agregace a také zjišťovat fi nanční situaci této účetní

jednotky.

Zásada oceňování v historických cenách

V souladu s touto zásadou bychom měli majetek v účetnictví zachytit v ceně, za niž jsme ho

pořídili.

V současnosti se setkáme i s jiným způsobem ocenění, a to zejména v  oblasti oceňování

fi nančních instrumentů, kde se standardně využívá aktuální tržní ocenění (tzv. oceněnív re

álných hodnotách).

Zásada stálé kupní síly peněžní jednotky

Tato zásada předpokládá, že v  ekonomice neexistuje infl ace, a peněžní jednotka má tudíž

stále stejnou kupní sílu, což je předpoklad značně nerealistický. V praxi se však za porušení

této zásady považuje až vysoká míra infl ace, kdy se ocenění účetních položek přepočítává

pomocí infl ačních koefi cientů.

Realizační princip

Podle této zásady bychom měli v účetnictví uznat výnos v okamžiku jeho realizace (tzn.na

příklad již v okamžiku vyfakturování provedeného výkonu – prodej výrobků, prodej zboží,

poskytnutá služba a podobně), a nikoliv až v okamžiku jeho úhrady.

S touto zásadou je spojen požadavek na uznání nákladů, jež byly za účelem dosažení těchto

výnosů vynaloženy, v tomtéž období, kdy byly realizovány výnosy.

Zásada opatrnosti

V souladu s touto zásadou by v  účetnictví měly být vykázány pouze takové zisky, kterých

účetní jednotka skutečně dosáhla. Na druhou stranu by měly být vykázány nejen realizované,

ale i očekávané ztráty, jež jsou účetní jednotce k okamžiku uzavírání účetnictví známy.

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že cílem této zásady je manipulace zisku. Dodržíme-li

totiž výše uvedené, nadhodnotíme potencionální dluhy (a tím zvýšíme náklady) a na druhou


16

Základy účetnictví

stranu podhodnotíme aktiva (například výnos z očekávaného pojistného plnění za utrpěnou

škodu na majetku, kterou pojišťovna dosud nevyúčtovala). Tím by však došlo ke zkreslení

účetních informací a nebylo by dosaženo věrného a poctivého zobrazení.

Je tak pouze na účetní jednotce, aby zvolila rozumný kompromis, který jí umožní naplnění

věrného a poctivého zobrazení.

Zásada konzistence

Tato zásada požaduje, aby účetní jednotka v  případě možnosti volby používala stejnézpůsoby účtování a oceňování, a to nejen v rámci sledovaného účetního období, ale i mezijednotlivými účetními obdobími, což je nezbytné k zajištění srovnatelnosti účetních informací.

Zásada objektivity účetních informací (zásada nestrannosti)

Tato zásada předpokládá, že údaje uvedené v účetních výkazech jsou nezaujaté a založené na

ověřitelných skutečnostech.

Zásada měření výsledku hospodaření v pravidelných intervalech

Tato zásada předpokládá, že účetní jednotka zjišťuje svou fi nanční výkonnost v pravidelných

časových intervalech, tzv. účetních obdobích. Za každé účetní období účetní jednotkastanovuje výsledek hospodaření.

Zásada přednosti obsahu před formou

V souladu s požadavky této účetní zásady bychom měli účetní operace vykazovat podle jejich

skutečné podstaty (obsahu), a nikoliv podle jejich právního ustanovení (formy).

Příkladem nedodržení této zásady může být vykazování předmětu finančního leasinguu nájemce v  podmínkách české úpravy. Veškeré užitky z  předmětu leasingu sice nese nájemce, ale

v praxi vykazuje majetek v účetnictví pronajímatel (tedy leasingová společnost). Převládá tak

forma nad obsahem.

Kritérium cena versus užitek

Při zjišťování informací pro potřeby účetnictví bychom měli vždy brát v  potaz skutečnost,

že náklady na zjištění informace by nikdy neměly převýšit užitek, který ze získání tétoinformace plyne.

1.1.2.3 Kvalitativní požadavky

Kromě výše uvedených účetních zásad jsou na účetní informace kladeny následujícíkvalitativní požadavky (viz například § 8 ZU):

• srozumitelnost,

• relevance (významnost),

• spolehlivost,

• srovnatelnost,

• dokladovost.


17

Základy účetnictví

Srozumitelnost

Informace musí být srozumitelné pro uživatele, kterým jsou určeny. Zároveň se předpokládá,

že uživatelé mají dostatečné poznatky o podnikatelských a ekonomických aktivitácha o účetnictví a že jsou ochotni věnovat studiu těchto informací potřebou péči.

Informace o složitých záležitostech by neměly být vylučovány z účetní závěrky jen proto, že

mohou být pro některé uživatele obtížně pochopitelné.

Relevance (Významnost pro rozhodování uživatelů)

Informace je relevantní, pokud pomáhá uživatelům

• hodnotit minulé, stávající nebo budoucí události,

• potvrdit nebo opravit jejich minulá hodnocení. Relevance informací je determinována

• podstatou (například samostatné vykázání nového produktu, segmentu, může mítdoad na ekonomická rozhodování uživatelů, přestože výnosy z tohoto segmentu dosud

nejsou významné z hlediska jejich hodnoty),

• významností (informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení

ovlivnilo ekonomická rozhodnutí uživatelů).

Spolehlivost

Spolehlivá informace:

• podává věrný a poctivý obraz,

• zobrazuje podstatu a ekonomickou realitu, nikoliv pouze právní formu,

• je nestranná,

• je předložená v souladu se zásadou opatrnosti, kdy nejsou ani nadhodnocovány výnosy

nebo aktiva, ani podhodnocovány náklady nebo závazky,

• je úplná (z hlediska významnosti informací a nákladů na jejich získávání).

Srovnatelnost

Uživatelé musí mít možnost srovnat

• účetní závěrky obchodní korporace v průběhu času,

• účetní závěrky různých obchodních korporací mezi sebou.

To v y žaduje, aby účetní jednotka v případě možnosti volby používala konzistentní oceňování

a účtování v případě obdobných účetních prvků a obdobných účetních operací.

Uživatelé musí být informovaní o účetních pravidlech použitých při sestavování účetnízávěrky. Dojde-li ke změnám těchto pravidel, je nutné informovat uživatele nejen o nich, ale

i o jejich fi nančním dopadu do příslušné oblasti účetnictví.

Dokladovost

Účetní informace jsou obsaženy v účetních dokladech, na jejichž základě účetní jednotka

provádí účtování o již uskutečněných účetních operacích. Ty to d ok lady přitom musísplňovat následující kvalitativní charakteristiky. Musí být:


18

Základy účetnictví

• úplné,

• přesné,

• pravdivé,

• přehledné,

• včasné.

1.1.3 Účetní doklady

Účetní doklady členíme do následujících dvou základních skupin:

• interní (vnitřní) účetní doklady,

• externí (vnější) účetní doklady.

Interními doklady rozumíme takové, jež vyplývají z činností uvnitř účetní jednotky. Je to

například výdejka materiálu ze skladu, příjemka, zúčtovací a výplatní listina, dokladyo odisech dlouhodobého majetku, doklady o tvorbě opravných položek, doklady o proúčtování

inventarizačních rozdílů, doklady o pracovních cestách a další.

Naproti tomu externí doklady vyplývají ze vztahu účetní jednotky k jiným subjektům. Jsou

to například přijaté a vydané faktury, příjmové a výdajové pokladní doklady, bankovnívýpisy, nájemní smlouvy a podobně.

Typologie dokladů

2

Označení Doklad Použití

Interní/

Externí

PPD Příjmový pokladní doklad příjem peněz do pokladny E

VPD Výdajový pokladní dokladvýběr peněz z pokladny E

FA P Faktura přijatá přijetí faktury od dodavatele E

FAV Faktura vydaná zaslání faktury odběrateli (fakturace výkonů) E

VBÚ Výpis z běžného účtu platby z/na BÚ E

VÚÚ Výpis z  úvěrového účtu přijetí/splátka úvěru E

PŘÍ Příjemka převzetí zásob na skladI

VÝD Výdejka vyskladnění materiálu do výroby, v yskladnění

hotových výrobků, vyskladnění prodaného zboží

I

PŘE Převodka převod nedokončené výroby na sklad hotových

výrobků, převod zásob mezi sklady

I

ZVL Zúčtovací a výplatní listina

2

měsíční zúčtování mezd I

2 Jde o jeden z typů vnitřních účetních dokladů


19

Základy účetnictví

Označení Doklad Použití

Interní/

Externí

VÚD Vnitřní účetní doklad například:

• zařazení dlouhodobého majetku do užívání,

• vyřazení dlouhodobého majetku z evidence,

• doklad o zaúčtování odpisů,

• doklad o proúčtování inventarizačníchrozdílů,

• vyúčtování služební cesty zaměstnanceúčetní jednotky a podobně.

I

Dále můžeme členit účetní doklady podle počtu účetních případů, kterých se týkají, na

doklady:

• jednotlivé,

• sběrné. Jednotlivý účetní doklad je spojen pouze s  jedním jediným účetním případem (například faktura za odběr energie za měsíc leden 2014 od energetické společnosti). Oproti tomu sběrné účetní doklady kumulují účetní případy stejného typu za určité účetní o bdobí (například souhrnná výdejka materiálu za první lednovou dekádu roku 2014). 1.1.3.1 Náležitosti dokladů Doklady mohou být různého druhu. V následujících odstavcích se zaměříme především na doklady účetní a daňové. Náležitosti účetních dokladů ZU (§ 11) klade na doklady, které mají být podkladem pro účetní zápisy, určité požadavky. Musí obsahovat:

• označení účetního dokladu,

• obsah účetního případu a jeho účastníky,

• peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

• okamžik vyhotovení účetního dokladu,

• okamžik uskutečnění účetního případu (liší-li se od okamžiku vyhotovení),

• podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osobyodovědné za jeho zaúčtování.

V  případě, že doklad všechny tyto náležitosti nemá, nejde o  doklad účetní a nelze na jeho

základě účtovat.

Z uvedeného výčtu dále vyplývá, že účetní doklad nemusí obsahovat ani razítko účetníjednotky, ani podpis vyhotovitele dokladu. V  praxi však mnoho fi rem po svých obchodních

partnerech tyto další charakteristiky vyžaduje jako nezbytné.


20

Základy účetnictví

Pozn.:

A – označení účetního dokladu

B – účastníci účetního případu

C – obsah účetního případu

D – peněžní částka

E – okamžik vyhotovení účetního dokladu

F – podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ

G – podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování

Náležitosti daňových dokladů

S účetní problematikou je úzce svázána i oblast daní. Podobně jako klade ZU požadavky na

doklad účetní, činí to samé zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) v souvislosti

s dokladem daňovým. Běžný daňový doklad, který musí plátce DPH vystavit do 15 dnů ode

dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí zálohy či závdavku, musí obsahovatnásledující náležitosti (viz § 28 odst. 2 ZDPH):

• obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, případně bydliště nebo místo podnikání

plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• daňové identifi kační číslo (DIČ) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

• obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, případně bydliště nebo místo podnikání

plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje,

• DIČ plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje,

• pořadové číslo dokladu,

• rozsah a předmět zdanitelného plnění,


21

Základy účetnictví

• datum vystavení dokladu,

• datum uskutečnění zdanitelného plnění,

• výši ceny bez DPH celkem ,

• základní nebo sníženou sazbu DPH, případně sdělení, že jde o zdanitelné plněníosvobozené od povinnosti uplatnit DPH na výstupu,

• výši DPH celkem uvedenou v korunách a v haléřích, případně zaokrouhlenou na celé

koruny.

1.1.3.2 Opravy v účetních dokladech

Vyskytne-li se situace, kdy je třeba již vyhotovené účetní doklady opravit, máme dvěmožnosti, jak to učinit:

• dokladový (účetní) způsob,

• bezdokladový (neúčetní) způsob. Za předpokladu použití první z variant, tedy dokladového způsobu, vytvoříme k chybněvystavenému dokladu nový (opravný) doklad, přičemž je třeba provést vzájemné odkazy(naříklad čísla dokladů). Opravu bezdokladovým způsobem provedeme přeškrtnutím chybného údaje, a to slabějednou čarou, aby byl původní údaj stále čitelný. Nad něj napíšeme údaj správný. Mimo to je nutné uvést datum opravy a  podpis osoby, která opravu provedla. 1.1.3.3 Oběh účetních dokladů Ve vnitřní směrnici každé fi rmy je, v souladu s právní úpravou, stanovena posloupnostčinností, které musí být v souvislosti s  účetními doklady uskutečněny (včetně osob odpovědných za každou z těchto činností). Koloběh účetních dokladů znázorňuje následující schéma:

OBċH ÚýETNÍCH DOKLADģ

pĜezkoušení dokladĤ

roztĜídČní dokladĤ

oþíslování dokladĤ

pĜedkontace dokladĤ

zaúþtování dokladĤ

archivace dokladĤ

vyĜazení a skartace dokladĤ


22

Základy účetnictví

Přezkoušení dokladů

V okamžiku, kdy účetní jednotka vystaví doklad (interní) nebo obdrží doklad (externí), je

třeba jej přezkoušet (tedy zkontrolovat). Jde jednak o  kontrolu náležitostí formálních (viz

náležitosti účetních dokladů), jednak o kontrolu obsahovou (zdali například přijatá faktura

odpovídá kupní smlouvě, zda jsou na faktuře správně uvedeny veškeré číselné údaje).

Roztřídění dokladů

Jsou-li doklady po formální i věcné stránce v pořádku, roztřídí se. Třídění probíhá nejprve

podle druhů, poté – v rámci jednotlivých druhů dokladů – i z hlediska časového. Lednové

doklady by měly být pravděpodobně zaúčtovány dříve než doklady z března téhož roku.

Očíslování dokladů

Následně pak účetní doklady očíslujeme. To má přinejmenším dva důvody. Jednak siv budoucnu usnadníme práci při případném hledání konkrétních účetních dokladů, jednak nám

číslování umožní detekovat případné ztráty účetních dokladů.

Předkontace a zaúčtování dokladů

Předkontací účetních dokladů rozumíme stanovení souvztažných účtů, na které účetnípříad zachytíme, včetně odpovídajících částek. Předkontované doklady následně zaúčtujeme

a doplníme na ně datum a podpis osoby, jež je zaúčtovala.

Archivace dokladů

Poté, co jsme doklad zaúčtovali, musíme jej archivovat. Podle platné české účetní legislativy

platí následující archivační lhůty (§ 31 ZU):

• po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, jehož se týkají, se archivují:

ºmzdové listy

3

,

º účetní závěrky,

ºvýroční zprávy.

• po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, jehož se týkají, se archivují:

º účetní doklady,

º účetní knihy,

ºodpisové plány,

º inventurní soupisy,

ºúčtový rozvrh,

º přehledy,

ºprogramová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky. Vyřazení a skartace dokladů Teprve po uplynutí archivační lhůty je možné doklady vyřadit a skartovat. 3 Údaje ze  mzdových listů, jež jsou potřebné pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění, je

třeba archivovat dokonce po dobu 30 let následujících po účetním období, jehož se týkají.


23

Základy účetnictví

Old accountants never die, they just lose their balance.

1.2 Rozvaha a její prvky

Rozvahou (bilancí) rozumíme výkaz majetku (aktiv) a zdrojů krytí majetku (pasiv). V rámci

zdrojů krytí rozlišujeme vlastní kapitál a dluhy.

Defi nice

Aktivum je majetek (ekonomický zdroj) řízený účetní jednotkou, jehož existence jevýsledkem minulých událostí a od něhož se očekává, že účetní jednotce přinese budoucí ekonomický prospěch.

Dluhem rozumíme současnou povinnost účetní jednotky, jež vznikla na základě minulých

událostí. Vypořádání této povinnosti bude mít za následek odtok podnikových prostředků.

Vlastní kapitál je defi nován jako rozdíl předchozích dvou veličin, platí tedy:

Z výše uvedené defi nice vlastního kapitálu pak vyplývá tzv. zlaté bilanční pravidlo – součet

aktiv musí být roven součtu pasiv:

1.2.1 Sestavení rozvahy

Majetek (aktiva) účetní jednotky lze podle závislosti na předpokládané době obraturozčlenit na dvě základní kategorie, a to na dlouhodobý majetek a na majetek oběžný.

Mezi základní složky dlouhodobého majetku patří:

• dlouhodobý nehmotný majetek,

• dlouhodobý hmotný majetek,

• dlouhodobý fi nanční majetek. Mezi základní složky oběžných aktiv (oběžného majetku) patří:

• zásoby,

• pohledávky

4

,

• peníze a jiný krátkodobý fi nanční majetek.

Jak už bylo zmíněno výše, pasiva lze členit na dluhy a na vlastní kapitál.

4 V  rámci oběžných aktiv v  ČR sledujeme nejen krátkodobé pohledávky (doba splatnosti do jednoho roku), ale

i  pohledávky dlouhodobé (splatnost delší než jeden rok). Dlouhodobé pohledávky tak podle české úpravy

poměrně nelogicky sledujeme vně dlouhodobého majetku.

݊ݐݏ݈ܸܽÀݐ݅݌ܽ݇žݕ݄ݑ݈ܦെܽݒ݅ݐ݇ܣൌ݈

݊ݐݏ݈ܸܽÀݐ݅݌ܽ݇žݕ݄ݑ݈ܦെܽݒ݅ݐ݇ܣൌ݈

՝

݊ݐݏ݈ܸܽÀݐ݅݌ܽ݇žܽݒ݅ݐ݇ܣൌݕ݄ݑ݈ܦ൅݈

σൌ ܽݒ݅ݐ݇ܣσܽݒ݅ݏܽܲ zlaté bilanþní pravidlo


24

Základy účetnictví

Mezi hlavní složky vlastního kapitálu patří:

• základní kapitál,

• fondy

ºkapitálové

ºtvořené ze zisku účetní jednotky,

• kumulované výdělky (zisky a ztráty z minulých let),

• výsledek hospodaření běžného účetního období.

Mezi hlavní složky dluhů (cizích zdrojů) patří:

• rezervy,

• závazky

º z  obchodního styku

º vůči zaměstnancům

º vůči státu a obdobným institucím

º vůči bance (bankovní úvěry)

º zápůjčky a fi nanční výpomoci od ostatních osob.

Struktura rozvahy

ROZVAHA

Dlouhodobý majetek

• Dlouhodobý nehmotný majetek

• Dlouhodobý hmotný majetek

• Dlouhodobý fi nanční majetek

Oběžná aktiva

• Zásoby

• Pohledávky

• Peníze a jiný krátkodobý fi nanční majetek

Vlastní kapitál

• Základní kapitál

• Kapitálové fondy

• Fondy ze zisku

• Kumulované výdělky

• Výsledek hospodaření

Dluhy

• Rezervy

• Závazky

• Úvěry a fi nanční výpomoci

AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM

Poznámka: Vyjádření využití dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v  čase, ja

kož i  jeho případné opotřebení, lze vyjádřit pomocí odpisů (podrobněji viz kapitola 2.2).

Souhrnem odpisů za jednotlivá léta životnosti rozumíme oprávky. Ty to korigují ocenění

dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v rozvaze, kde jsou oprávky vykázány se

záporným znaménkem u příslušného aktiva.

Příklad 1.1

Rozhodněte, které z uvedených položek jsou aktivy či pasivy, popřípadě které nebudou

v  účetnictví zobrazeny vůbec. Položky aktiv zařaďte buď jako dlouhodobý majetek (DM),

nebo jako oběžná aktiva (OA). Položky pasiv roztřiďte na součásti vlastního kapitálu (VK)

a dále na cizí zdroje (CZ).


25

Základy účetnictví

Položka

Aktivum Pasivum

DM OA VK CZ

Nakoupené dluhopisy (za účelem dlouhodobého držení)

 Zápůjčka od tety

 Přijatý dar

5

 Nákladní automobil

 Soft ware

 Smlouva o smlouvě budoucí na nákup zboží není předmětem UCE Vý robky

 Nevyplacené mzdy zaměstnancům

 Závazky vůči dodavatelům

 Poskytnutá záloha na nákup materiálu

 Zisk

 Peníze v pokladně

 Bankovní úvěr

 Směnky k inkasu (doba splatnosti kratší než jeden rok)

 Pohledávky za odběrateli

 Ztráta

 Nakoupené akcie (za účelem obchodování)

 Materiál

 Ceniny

 Směnky k inkasu (doba splatnosti delší než jeden rok)

 Pozemek

 Zápůjčka zaměstnanci

 Vydané dluhopisy

 Závazky ke státu

 Zboží

 Rezervy

 Počítač

 Základní kapitál obchodní korporace

 Peníze na účtu v bance

 Licence

 Závazky k celnímu úřadu

 Budova

 Poskytnutá zápůjčka dceřiné fi rmě (krátkodobá)

 Automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje

 Sociální fond




26

Základy účetnictví

Položka

Aktivum Pasivum

DM OA VK CZ

Modrý Mauritius

 Patent

 Dospělá zvířata

 Nakoupené akcie (za účelem dlouhodobé držby)

 Ážio

 Směnky k úhradě

 Počítač nakoupený za účelem dalšího prodeje

 Nakoupené dluhopisy (za účelem obchodování)

 Náhradní díly

 Obraz Zátiší s bačkorami od neznámého malíře

 Inventář

 Přijatý dlouhodobý bankovní úvěr

 Pohledávka z titulu plnění od pojišťovny

 Přijatá záloha

 Vý robní linka

 Vydané akcie

6

 Dotace od státu

 Poskytnutý úplatek

789



56789

5 Vzhledem k tomu, že existuje předpoklad, že přijatý dar (například materiál, peníze, dlouhodobý majetek)

nebude muset účetní jednotka už nikomu vracet, jde o vklad do vlastního kapitálu. Přijaté dary jsou součástí

kapitálových fondů.

6 Akcie může vydávat pouze akciová společnost. Její základní kapitál je tvořen právě součtem hodnot těchto akcií,

proto se jedná o součást vlastního kapitálu.

7 Řešení autor ponechává na laskavém čtenáři, nicméně doporučuje se řídit poznámkou č. 9.

8 Čtenářům doporučuji inspirovat se přístupem britské vlády v 80. letech (viz Lynn, J., Jay, A. , 2003, Jistě, pane

ministře, s. 189–191). „Humphrey, je to pravda, že BES získala kontrakt díky úplatku?“ ptal se podrážděně

ministr Jim Hacker svého tajemníka. „Pane ministře, byl bych rád, kdybyste neužíval takové ošklivé výrazy jako

‚úplatek‘!“ bolestně odvracel Sir Humphrey Appleby. Podle jeho názoru jsou totiž takové informace neobyčejně

nepřesné a zkreslující pro to, co je vlastně pouhým „tvůrčím“ způsobem vyjednávání. Rovněž k tomu doplňuje,

že v rozvojových zemích je velikost „mimosmluvní platby“ prostě měřítkem, jak vážně chcete zakázku získat.

Když dá nadnárodní společnost velký „dar politické straně“, prostě tím demonstruje, že očekává velké zisky.

Autoři tohoto spisu se v tu chvíli rovněž navážejí do vztahu mezi autory knih a jejich nakladateli: „Je to stejné

jako se zálohami autorům. Nejvíce zaplatí nakladatelství, která očekávají nejvíc prodaných knih...“

9 V předchozí poznámce jsme se zaměřili na praxi britského impéria. Na tomto místě naznačíme klasifi kaci

úplatků podle jejich výše:

• úplatky do 100 000 GBP: zálohy; osobní dary; speciální slevy; různé režijní výdaje,

• úplatky v rozpětí 100 000 – 500 000 GBP: manažerský příplatek; provozní náklady; zvláštní příplatky;

poplatek za zprostředkování; dary politické straně; mimosmluvní platby,

• úplatky nad 500 000 GBP: vstupní poplatky; provize; výdaje managementu; organizační náklady; záloha na

podíl na zisku.


27

Základy účetnictví

Příklad 1.2

Firma Mageo má k 1. 1. 20X1 následující stavy majetku a zdrojů krytí v tis. Kč:

• peníze v bance 860

• peníze v pokladně 70

• krátkodobý bankovní úvěr 420

• dlouhodobý bankovní úvěr 300

• pohledávky vůči odběratelům 350

• závazky vůči dodavatelům 420

• závazky vůči zaměstnancům 350

• závazky vůči státu 150

• zásoby materiálu 300

• vlastní výrobky 520

• zásoby zboží 80

• výrobní linka 5 000

• automobil 640

• výsledek hospodaření z let minulých 380

• akcie určené k  obchodování 80

• základní kapitál ???

Sestavte rozvahu obchodní korporace k  uvedenému datu.

Rozvaha obchodní korporace Mageo k 1. 1. 20X1

Vý robní linka 5 000 Základní kapitál 5 880

Automobil640 Výsledek hospodaření ML 380

Materiál 300 Dodavatelé 420

Vý robky 520 Zaměstnanci 350

Zboží 80 Závazky vůči státu 150

Odběratelé 350 Dlouhodobý úvěr 300

Pokladna 70 Krátkodobý úvěr 420

Banka860

Akcie k obchodování 80

AKTIVA CELKEM 7 900 PASIVA CELKEM 7 900

Příklad 1.3

Akciová společnost LIMPEX má k 1. 1. 20X1 následující stavy aktiv a pasiv:

• bankovní úvěry 250

• budova skladu 3 100

• ceniny 25

• dodavatelé 150

• přijaté krátkodobé fi nanční výpomoci 75

• odběratelé 130

• peníze na běžném účtu 250

• peníze v pokladně 50


28

Základy účetnictví

• pozemky 850

• směnky k inkasu 250

• směnky k úhradě 350

• soft ware 800

• základní materiál 650

• zaměstnanci 320

• závazky vůči státu 140

Sestavte rozvahu obchodní korporace k 1. 1. 20X1 za předpokladu, že oprávkyk dlouhodobému hmotnému majetku činí 10 %, oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku pak

20 %. Dále dopočtěte výši základního kapitálu fi rmy.

Rozvaha obchodní korporace LIMPEX k 1. 1. 20X1

Soft ware 800 Základní kapitál 4 350

Oprávky k soft waru −160 Dodavatelé 150

Budova3 100 Směnky k úhradě 350

Oprávky k budově −310 Zaměstnanci 320

Pozemky 850 Závazky vůči státu 140

Materiál 650 Bankovní úvěry 250

Odběratelé 130 Krátkodobé fi nanční výpomoci75

Směnky k inkasu 250

Bankovní účet 250

Ceniny 25

Pokladna 50

AKTIVA CELKEM 5 635 PASIVA CELKEM 5 635 1.2.2 Změny rozvahových položek Finanční účetnictví je založeno na podvojnosti. Platí tedy, že na danou účetní transakci nahlížíme ze dvou hledisek – z  hlediska formy majetku a z  hlediska zdrojů jeho krytí. Podmnožinou podvojnosti je souvztažnost. Podvojnost Podvojností rozumíme zachycení každé účetní operace na dvou různých účtech. Stejnoupeněžní částku zapíšeme na jednu stranu prvního účtu a poté na opačnou stranu účtu druhého. Souvztažnost Souvztažností rozumíme podvojný zápis na takové dva „správné“ účty, které s danou účetní transakcí věcně a časově souvisejí. Z  uvedených defi nic tedy vyplývá, že ne každý podvojný zápis musí být nutně souvztažný. Dodržení jak podvojnosti, tak souvztažnosti je však základním předpokladem k  dodržení zásady věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví.


29

Základy účetnictví

Účet

Základním prvkem účetní metody je účet. Umožňuje nám:

• vyjádření vlivu účetních operací na jednotlivé druhy majetku a zdrojů jeho krytí,

• běžné sledování stavu a změn jednotlivých druhů majetku a zdrojů krytí majetku,

• dvoustranné třídění účetních operací.

V dalším textu budeme pracovat s tzv. T-formou účtu:

Účet

MÁ DÁTI

DEBET

NA VRUB

DAL

KREDIT

VE PROSPĚCH

Levou stranu účtu nazýváme Má dáti (MD), Debet nebo Na vrub, pravou stranu účtu pak

Dal (D), Kredit nebo Ve p r o s p ě c h.

V  této příručce budeme používat názvy stran Má dáti a Dal. S  pojmy Debet a Kredit se

může čtenář setkat zejména v bankovní sféře, s pojmy Na vrub a Ve prospěch pak v účetní

legislativě.

Typologie účtů

Účty můžeme tříd



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist