načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Účetnictví pro úplné začátečníky 2017 – Pavel Novotný

Účetnictví pro úplné začátečníky 2017

Elektronická kniha: Účetnictví pro úplné začátečníky 2017
Autor: Pavel Novotný

Chcete získat komplexní přehled v účetnictví? S touto knihou to zvládnete bez potíží! Celý text je srozumitelným způsobem zpracován jak pro úplného začátečníka, tak pro ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 208
Rozměr: 24 cm
Úprava: svazků
Skupina třídění: Účetnictví
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0429-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Chcete získat komplexní přehled v účetnictví? S touto knihou to zvládnete bez potíží! Celý text je srozumitelným způsobem zpracován jak pro úplného začátečníka, tak pro účetního, který si chce zopakovat některé účetní souvislosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Pavel Novotný - další tituly autora:
Petrská čtvrť dům od domu Petrská čtvrť dům od domu
 (e-book)
Účetnictví pro úplné začátečníky 2018 Účetnictví pro úplné začátečníky 2018
VERSschmuggel / Překladiště VERSschmuggel / Překladiště
 (e-book)
Účetnictví pro úplné začátečníky 2019 Účetnictví pro úplné začátečníky 2019
Účetnictví pro úplné začátečníky 2020 Účetnictví pro úplné začátečníky 2020
 
K elektronické knize "Účetnictví pro úplné začátečníky 2017" doporučujeme také:
 (e-book)
Finanční průvodce nefinančního manažera -- Jak se rychle zorientovat v podnikových a projektových financích Finanční průvodce nefinančního manažera
 (e-book)
Daňové zákony 2017 -- Úplná znění platná k 1. 1. 2017 Daňové zákony 2017
 (e-book)
Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

128579832154975824164975

124579832154975824164975

57942579

Účetnictví

úplné

začátečníky

Pavel Novotný

účetní předpisy platné pro rok 2017

účetnictví vysvětleno

jasně a srozumitelně

řešené příklady z každodenní praxe

kategorizace účetních jednotek

nová metodika účtování zásob

vlastní činnosti

změna v účtování aktivace

dlouhodobého majetku

účetní závěrka podle

kategorie účetní závěrky

úlevy pro mikro a malé účetní jednotkyÚčetnictví pro úplné začátečníky 2017



Grada Publishing

Účetnictví

úplné

začátečníky

Pavel Novotný


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Pavel Novotný Účetnictví pro úplné začátečníky 2017 Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6458. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka: Lenka Doležalová Počet stran 208 Jedenácté vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © GRADA Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9583-1 (pdf) ISBN 978-80-271-0429-1 (print)

Obsah

Seznam použitých zkratek ................................................ 9

Úvodní slovo autora .................................................... 11

1. Základy účetnictví ................................................. 13

1.1 Účetnictví, jeho vývoj, význam a funkce ........................... 13

1.1.1 Vznik účetnictví ........................................ 13

1.1.2 Historický vývoj účetnictví z pohledu forem jeho vedení ........ 13

1.1.3 Vliv informačních technologií na účetnictví ................... 14

1.1.4 Význam a funkce účetnictví ............................... 16

Kontrolní otázky ................................................... 19

1.2 Účetnictví, jeho zásady a regulace ................................. 19

1.2.1 Všeobecné účetní zásady .................................. 19

1.2.2 Harmonizace účetnictví ................................... 20

1.2.3 Regulace českého účetnictví ............................... 20

Kontrolní otázky ................................................... 23

1.3 Aktiva a pasiva ............................................... 23

1.3.1 Majetek účetní jednotky a jeho krytí ......................... 23

1.3.2 Rozvaha, její funkce, obsah a členění ........................ 25

Kontrolní otázky ................................................... 32

1.4 Náklady, výnosy, výsledek hospodaření ............................ 32

1.4.1 Osamostatnění nákladů a výnosů ........................... 33

1.4.2 Základní struktura výkazu zisku a ztráty ..................... 35

1.4.3 Struktura druhového členění výkazu zisku a ztráty ............. 36

1.4.4 Struktura účelového členění výkazu zisku a ztráty .............. 37

Kontrolní otázky ................................................... 41

1.5 Metodické prvky v účetnictví .................................... 41

1.5.1 Účet, jeho podstata, funkce a forma ......................... 42

1.5.2 Princip podvojnosti, souvztažnost účtů ....................... 51

1.5.3 Účetní zápisy ........................................... 51

1.5.4 Účetní knihy ........................................... 53

Kontrolní otázky ................................................... 56

1.6 Nástroje průkaznosti účetnictví ................................... 56

1.6.1 Účetní doklady ......................................... 57

1.6.2 Inventarizace majetku a závazků ........................... 62

1.6.3 Vnitřní kontrolní systém .................................. 64

Kontrolní otázky ................................................... 66

1.7 Oceňování aktiv a dluhů ........................................ 66

1.7.1 Regulace oceňování majetku a závazků ...................... 67

1.7.2 Princip opatrnosti ....................................... 67

1.7.3 Oceňování majetku a závazků v České republice ............... 67

1.7.4 Cizí měna v účetnictví .................................... 68

Kontrolní otázky ................................................... 70

1.8 Odpisování, tvorba a použití opravných položek a rezervy ............. 70

1.8.1 Odpisování dlouhodobého majetku .......................... 71

1.8.2 Tvorba a použití opravných položek ......................... 72

1.8.3 Podstata, význam a funkce rezerv ........................... 73

Kontrolní otázky ................................................... 74

2. Základy účtování na účtech ......................................... 75

2.1 Dlouhodobý majetek ........................................... 84

2.1.1 Dlouhodobý nehmotný majetek ............................ 85

2.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek .............................. 87

2.1.3 Oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ...... 89

2.1.4 Pořízení dlouhodobého majetku a jeho zařazení do užívání ....... 91

2.1.5 Poskytování záloh na pořízení dlouhodobého majetku ........... 96

2.1.6 Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného

a hmotného majetku ..................................... 98

2.1.7 Odpisování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku .... 100

2.1.8 Účtování odpisů dlouhodobého majetku ..................... 104

2.1.9 Vyřazení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ...... 105

2.1.10 Dlouhodobý finanční majetek ............................. 109

Kontrolní otázky .................................................. 112

2.2 Zásoby ..................................................... 113

2.2.1 Oceňování zásob ....................................... 113

2.2.2 Účtování zásob ........................................ 115

2.2.3 Aktivace materiálu, zboží a služeb ......................... 123

2.2.4 Účtování zásob přímo do spotřeby ......................... 124

2.2.5 Stanovení normy přirozených úbytků ....................... 124

2.2.6 Analytické a podrozvahové účty ........................... 124

Kontrolní otázky .................................................. 131

2.3 Krátkodobý finanční majetek .................................... 131

2.3.1 Peněžní prostředky v pokladně a ceniny ..................... 132

2.3.2 Peněžní prostředky na účtech ............................. 133

2.3.3 Krátkodobé úvěry ...................................... 133

2.3.4 Krátkodobé finanční výpomoci ............................ 134

2.3.5 Krátkodobý finanční majetek ............................. 134

2.3.6 Převody mezi finančními účty ............................. 134

Kontrolní otázky .................................................. 142

2.4 Zúčtovací vztahy ............................................. 142

2.4.1 Zobrazení pohledávek ve finančním účetnictví a vykázání

v účetní závěrce ........................................ 142

2.4.2 Zobrazení závazků ve finančním účetnictví a vykázání

v účetní závěrce ........................................ 146

2.4.3 Inventarizace pohledávek a závazků ........................ 150

2.4.4 Promlčení a zánik pohledávek a závazků .................... 151

2.4.5 Odpis pohledávek ...................................... 151

2.4.6 Opravné položky k pohledávkám .......................... 151

2.4.7 Pohledávky a závazky v cizí měně ......................... 152

2.4.8 Účtování dobropisů z reklamací, poskytování různých druhů slev 154 Kontrolní otázky .................................................. 154

2.5 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky ............................ 155

2.5.1 Vlastní kapitál ......................................... 155

2.5.2 Rezervy .............................................. 159

Kontrolní otázky .................................................. 161

2.5.3 Dlouhodobé závazky .................................... 161 Kontrolní otázky .................................................. 163

2.6 Náklady a výnosy ............................................ 163

2.6.1 Podstata nákladů a výnosů ............................... 163

2.6.2 Členění nákladů a výnosů ................................ 164

2.6.3 Základní charakteristika nákladů zaúčtovaných v účtové třídě 5 –

Náklady .............................................. 164

2.6.4 Obsahové vymezení jednotlivých účtových skupin nákladů v účtové

třídě 5 – Náklady ....................................... 165

2.6.5 Základní charakteristika výnosů zaúčtovaných v účtové třídě 6 –

Výnosy .............................................. 172

2.6.6 Obsahové vymezení jednotlivých účtových skupin výnosů v účtové

třídě 6 – Výnosy ....................................... 172

Kontrolní otázky .................................................. 176

2.7 Účetní závěrka ............................................... 176

2.7.1 Účetní uzávěrka ........................................ 176

2.7.2 Účetní závěrka ......................................... 179

Použité zdroje ........................................................ 184

Seznam příloh ........................................................ 185



Seznam použitých zkratek 9

Seznam použitých zkratek

Zkratka Její význam

a. s. akciová společnost

AÚ analytický účet

BÚ bankovní úvěr, výpis z úvěrového účtu

BV bankovní výpis

ČNB Česká národní banka

ČR časové rozlišení

ČÚS České účetní standardy

D dal (pravá kreditní strana účtu, ve prospěch)

DHM dlouhodobý hmotný majetek

DM dlouhodobý majetek

DNM dlouhodobý nehmotný majetek

DPH daň z přidané hodnoty

EU Evropská unie

FD faktura přijatá, došlá (dodavatelská)

FIFO oceňovací technika zásob, první do skladu – první ze skladu (First In – First Out)

FV faktura vydaná, vystavená (odběratelská)

GFŘ Generální finanční ředitelství

HM hrubá mzda

ID interní doklad

IFRS Mezinárodní standardy finančního výkaznictví

ISDN Digitální síť integrovaných služeb

JSD jednotný správní doklad pro vyměření cla

k. s. komanditní společnost

KS konečný stav

LIFO oceňovací technika zásob, poslední do skladu – první ze skladu (Last In – First

Out)

MD má dáti (levá debetní strana účtu, na vrub)

ODD opravný daňový doklad

OP opravná položka

PC pořizovací cena

PPD příjmový pokladní doklad

PS počáteční stav

PZVK přehled o změnách vlastního kapitálu

RD rozvahový den

s. r. o. společnost s ručením omezeným

SHM superhrubá mzda


Účetnictví pro úplné začátečníky10

SP sociální pojištění

TZ technické zhodnocení

ÚJ účetní jednotka

ÚO úbytek odchylek

US GAAP Všeobecně uznávané účetní principy (účetní standardy) používané především ve

Spojených státech

UVC upravená vstupní cena

ÚZ účetní závěrka

v. o. s. veřejná obchodní společnost

VH výsledek hospodaření

VPD výdajový pokladní doklad

ZC zůstatková cena

ZDP zákon o daních z příjmů

ZDPH zákon o dani z přidané hodnoty

ZK základní kapitál

ZOK zákon o obchodních korporacích

ZoÚ zákon o účetnictví

ZP zdravotní pojištění

ZR zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů


Úvodní slovo autora 11

Úvodní slovo autora

Milí čtenáři,

máte před sebou už jedenácté vydání publikace, ve které se seznámíte s aktuálními účetními

předpisy, včetně používaných postupů a uplatňovaných účetních metod. Text plně odpovídá

platné účetní legislativě a novému názvosloví.

Pro získání potřebné orientace v problematice účetnictví je třeba se seznámit s jeho základy

a používanými pojmy. Teprve navazující vysvětlení účetní terminologie a základů metodických

postupů dává předpoklad snadného zvládnutí účetních operací a porozumění jednotlivým

hospodářským jevům. Aby text mohl být použitý pro úplné začátečníky, studium začíná základ

ními jednoduchými účetními případy, které konzistentně přecházejí k příkladům složitějším.

Předpokladem je srozumitelný a logický způsob vyjadřování, doplněný názornými schématy

účtování a velkým množstvím řešených příkladů vycházejících přímo z každodenní praxe.

Tímto způsobem se kniha stane dobrým průvodcem a návodem nejen pro skutečné začátečníky,

ale i pro absolventy rekvalifikace či již účetního pracovníka, který si jen potřebuje osvěžit

některé účetní souvislosti.

Věřím, že tato publikace se stane vhodným zdrojem poznání účetnictví.

Pavel Novotný



Základy účetnictví 13

1. Základy účetnictví

1.1 Účetnictví, jeho vývoj, význam a funkce

1.1.1 Vznik účetnictví

Počátky účetnictví sahají sice až do prvotně pospolné společnosti, ale teprve obchodníci

a penězoměnci v otrokářském řádu si vedli záznamy nejen na kameni, ale začali používat

pergamen, papyrus či různé destičky. První systematické vedení účetních knih používal Luca

Pacioli v roce 1494, který žil v severní Itálii. S nástupem kapitalismu došlo k obrovskému

rozvoji zbožněpeněžních vztahů, což se promítlo do účetnictví. První počátky účetnictví na

našem území sahají do druhé poloviny 18. století. Je zřejmé, že vývoj účetnictví odpovídal

určitému stupni ekonomického vývoje společnosti a byl závislý na měnících se ekonomických

podmínkách, což se nejvíce projevilo při industrializaci. Účetnictví začalo sloužit především

ke zjišťování míry zhodnocení vloženého kapitálu a finanční situace, napomáhalo potřebám

ochrany majetku a poskytovalo informace pro možná rozhodování.

1.1.2 Historický vývoj účetnictví z pohledu forem jeho vedení

Během vývoje účetnictví se setkáme s určitou formou jeho vedení, která je však jen vnějším

technickým projevem metodiky účetnictví. V současnosti není forma nijak upravována, dává se

jednoznačně přednost obsahu jednotlivých účetních informací. Vliv techniky však významně

působil na používanou formu v celém vývoji účetnictví.

Nejstarší známá forma vedení účetnictví, která je popsána v pojednání Luca Pacioliho, vznikla

v podmínkách malých obchodních podniků, které ji jako první používaly. Nazývala se italské účetnictví a zahrnovala tři účetní knihy: memoriál, deník a hlavní knihu. Jednalo se o přepisovací účetní formu. Nárůst obchodní případů způsoboval stále menší přehlednost, proto se z hlavní knihy vyčleňují pomocné účetní knihy a hlavní kniha obsahuje jen účty souhrnnější povahy. I deník se časem rozdělil na deník pokladní a deník úvěrní. Ze zůstatků hlavní knihy se při uzávěrce sestavovaly dva závěrečné účty: účet rozvážný (účet majetku) a účet hospodářského výsledku (účet zisku a ztráty). Používání vázaných knih omezovalo lepší organizaci účetních prací, zvláště dělbu práce. Proto se začaly objevovat nové tendence ve vývoji účetnictví, které nazýváme podle státu, kde vznikly. Německá forma účetnictví je charakteristická tím, že se účetní případy nepřepisují jednotlivě z pokladního a úvěrního deníku do hlavní knihy, ale dochází k seskupování položek stejného druhu za příslušné období a vzniká sborník jako nová účetní kniha. Anglická forma má jako hlavní znak zavedení specializovaných deníků: deník nákupu, deník prodeje, deník pokladní, deník výroby apod. Zápisy se prvotně zaúčtují do příslušného deníku a teprve potom se přepisují na účty hlavní knihy a do pomocných knih. Nevýhodou je velká podrobnost hlavní knihy. Francouzská forma je prakticky kombinací formy německé a anglické. Používá specializované deníky, ale přepisuje až úhrnné obraty do hlavní knihy prostřednictvím sborníku. Ve všech těchto formách se jednotlivé položky přepisovaly z deníků do hlavní knihy a dle toho nesou společný název – přepisovací formy. Podle způsobu přepisu je můžeme dělit na: • přímé přepisovací formy – přepis přímo z deníku do hlavní knihy, • nepřímé přepisovací formy – přepis z deníku do sborníku a pak teprve do hlavní knihy.

Účetnictví pro úplné začátečníky14

V menších firmách se snahou o menší pracnost a jednodušší a přehlednější účetní zápisy vznikla tabelární forma, což je spojení chronologických a soustavných účetních zápisů v jedné účetní knize. I když se rozšířila ve střední Evropě, tak se v praxi označovala jako „americké účetnictví“. Později se ustálil název podle jejího principu – tabulková (tabelární) forma. Tabelární forma je založena na jedné účetní knize nazývané tabelární deník, což je vázaná kniha, jejíž uspořádání vyplývá z jejího principu, tedy ze spojení časových zápisů (jeden sloupec jako kontrolní) se soustavnými zápisy ve zvolených účtech, které tvoří další sloupce. Další formou vedení účetnictví byla propisovací forma. Její charakteristikou je současný vznik účetního zápisu v deníku a v hlavní knize. Praxe rozdělila tuto formu na dvě skupiny dle toho, kde vzniká původní zápis. Buď vzniká v deníku a propisuje se na jednotlivé účty, nebo vzniká na účtu a propisuje se do deníku. Propisovací forma se používala jak pro ruční zpracování, tak později pro strojové zpracování na účtovacích strojích. Doposud zmiňované formy vedení účetnictví se v převážné míře týkaly ručního zpracování. Další technický vývoj se stává základním a určujícím činitelem formy účetnictví. Podle stupně uplatnění technických prostředků se při vedení účetnictví měnily účetní techniky: • ruční zpracování, doplněné sčítacím či kalkulačním strojem, • prostředky střední mechanizace (účtovací a fakturovací stroje), • děrnoštítková technika (stroje na děrné štítky), • počítačové zpracování. 1.1.3 Vliv informačních technologií na účetnictví S nástupem prostředků výpočetní techniky v oblasti hromadného zpracování dat nastaly velké technické změny z hlediska vybavenosti a použitelnosti. Koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let se pro zpracování účetnictví používaly tzv. sálové počítače. Bylo to období dávkového zpracování, většinou v měsíčních intervalech. Uživatelé byli odtrženi od zpracování dat, reakce na potřebné změny byly zdlouhavé a nepružné, zpracování bylo izolované (po jednotlivých agendách). V tomto období se začala vytvářet odbornost v oblasti informační technologie a informačních systémů. V osmdesátých letech s nástupem firmy IBM na trh nastala zásadní proměna v informačních technologiích, vznikly první verze personálních (osobních) počítačů PC (personal computer) a první operační systémy MS DOS

1

. Na rozhraní osmdesátých a devadesátých let se začíná

objevovat určité propojování, existují potřeby sdílení informací mezi uživateli navzájem, a tak se přechází na bezdrátové spojení a vznikají lokální sítě. Používáním PC mají uživatelé informace prakticky okamžitě, účetní zápisy jsou „automatizovány“. Jiným možným způsobem zpracování je připojování jednotlivých počítačů k centrálnímu počítači (serveru) s využitím aplikačního softwaru. Díky síťovému aplikačnímu softwaru se automatizace účetního procesu dostává do fáze okamžité tvorby účetních zápisů (tzv. on-line) na základě operací provedených v jiném modulu. Osvědčilo se propojování počítačů a sítí mezi sebou, od modemu až po linky ISDN

2

. Takovéto spojení se využilo v účetnictví například ke

spojení s bankou. Když nastala možnost propojování počítačů i serverů mezi sebou navzájem, vznikly distribuované systémy. Data i programy jsou rozloženy na různých počítačích, které mezi sebou komunikují. I vzdálený uživatel, který se připojí do systému, jej může užívat. Technologický vývoj se odrazil v účetnictví, na trhu se objevuje rozsáhlý sortiment hardwaru i softwaru. Pozitivní je, že se účetnictví konečně stává součástí integrovaného informačního 1

Microsoft Disk Operating System 2

Integrated Services Digital Network neboli digitální síť integrovaných služeb

Základy účetnictví 15

systému. Začíná se více využívat pro strategické a taktické řízení podniku, což je jeden z jeho

základních úkolů. Účetní pracovníci se seznamují s novými principy, jako je interaktivita,

kdy jedna událost samočinně vyvolá událost jinou (např. změna kurzu cizích měn vede ke

změnám plánované výše zisku a ke změně disponibilních finančních prostředků). Začínají si

rovněž zvykat na nový přístup k uložení účetních dat, jehož základem je relační databáze,

což není nic jiného než tabulka, jejíž řádky jsou jednotlivé účetní záznamy a sloupce jsou jed

notlivé položky. Ovšem navíc je umožněn současný přístup několika uživatelů ve stejném

čase. Nejen ke zvýšení funkčnosti, ale především ke zvýšení ochrany a zabezpečení dat, jsou

nezbytné další atributy, jako je zavedení hesel, práv k přistupování (možnost zápisů a oprav

nebo jen prohlížení či tisk), zálohování dat a řada dalších.

Použití konkrétního softwaru pro účetnictví se odvíjí od určitých kritérií (velikost podniku,

obor či samotná potřeba uživatele), kdy je aplikační software díky architektuře současných

informačních systémů těmto potřebám přizpůsoben. Práci napomáhají textové editory

a tabulkové procesory, což se uplatňuje pro exporty dat. Velké možnosti jsou díky inter

netu, resp. intranetu, který pracuje na stejném principu, ale s omezenou možností přístupu,

např. jen pro jeden podnik či podniky ve skupině. Technologie internetu umožňuje účetním

pracovníkům pracovat na jakémkoli PC, má-li k němu přístup, ale na druhou stranu s sebou

přináší velké riziko pro účetní data (šíření počítačových virů nebo působení hackerů).

Zatímco výše zmíněné možnosti jsou velmi široké, vedení účetnictví je limitováno jeho platnou

právní úpravou, a to praktické využití pro účetnictví podstatně ovlivňuje. Zákon o účetnictví

zavedl nové pojmy, jako je účetní záznam a podpisový záznam, a dokonce u obou připouští

nepapírovou podobu deklarovanou jako technická forma. Účetní záznam v technické formě

je provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem, než je písemná forma. Současně

tento zákon stanovuje podmínky pro převod záznamů (účetních i podpisových) z jedné formy

do druhé. Dalším legislativním předpisem s přímou vazbou na účetnictví je zákon o elektro

nickém podpisu a na něj navazující předpisy.

Účetnictví je díky svému vymezenému předmětu velmi živé, a tak musí existovat možnost

modularity, variability či flexibility. Nelze zapomenout, že vývoj a rozvoj technologií pro

mítající se do účetnictví klade požadavky na samotnou účetní profesi, na účetní pracovníky.

Účetnictví není izolováno ani od globalizace, která se promítá do informačních systémů

a zasahuje strukturu a obsah účetních dat. Informace byly a jsou klíčovým momentem v pod

nikání, jsou potřeba pro rozhodování a řízení, mohou předurčovat úspěšnost či neúspěšnost

podnikání. Z těchto potřeb vznikla určitá nadstavba účetnictví – controlling, který pracuje

s některými veličinami, které většinou účetní systémy neobsahují, jako je například bod zvratu,

krycí příspěvek, strategie, střednědobý plán apod.

Vedením účetnictví může být pověřen jiný subjekt a zpracované účetnictví je podnikem naku

povanou službou. Je možné využívat software prostřednictvím systémového integrátora nebo

formou hostingu, tj. poskytovatel informačního systému jej spravuje na dálku. Při pořízení

informačního systému formou outsourcingu zůstává informační systém ve vlastnictví posky

tovatele, který pro účetní jednotku zajišťuje poskytování outsourcingové služby. Informační

systém je pronajat a opět nedochází k přechodu vlastnictví na uživatele informačního systému,

outsourcingové služby jsou poskytovány za úplatu. V neposlední řadě existuje možnost využití

služeb ASP (Application Software Providing). Tato forma je považována za dodavatelský

model, uživatel ale nepořizuje žádný software a ani hardware. Přístup k informačnímu sys

tému má provider, který jej i jeho aplikace spravuje, a uživatel je ve formě webového klienta

a pracuje na serveru providera. Jedná se tedy o pronájem licencí, resp. jejich aplikací.

Účetnictví pro úplné začátečníky16

Příklad 1.1.1 Uveďte, jak dochází k okamžité tvorbě účetního záznamu, a demonstrujte na příkladu. Příklad 1.1.2 Jak si představujete technickou formu účetního nebo podpisového záznamu? Řešení: Příklad 1.1.1 Okamžitá tvorba účetního záznamu vzniká díky síťovému aplikačnímu softwaru na základě operace provedené v jiném modulu. Například při dodání zboží na sklad se vytváří příjemka na sklad a současně je vyvoláno vytvoření účetního záznamu o zvýšení stavu zásob zboží ve finančním účetnictví. Příklad 1.1.2 Technická forma je provedení účetního záznamu elektronickým, optickým nebo jiným způsobem, než je písemná forma. 1.1.4 Význam a funkce účetnictví Vývoj účetnictví představuje současně rozšiřování jeho funkcí při zachování jeho základních principů a poslání. Účetnictví je jedním ze zdrojů informací, který je určitým způsobem organizován. Navíc je důležité vědět, co je to za informace a jakou mají kvalitu. Jedná se o informace ekonomického charakteru, které vypovídají o hospodářské činnosti konkrétní společnosti (dále jen účetní jednotce

3

), tedy o přesně vymezený a velmi úzký výsek informací z celého možného spektra

informací. Předmětem účetnictví jsou informace o stavu a pohybu majetku (o aktivech) a jeho zdrojích (o pasivech) a o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření v hodnotovém vyjádření, tj. v peněžních jednotkách. Tím je umožněno oceňovat a vyjadřovat rozdílné složky majetku a závazků ve stejné a srovnatelné účetní jednotce. Existují další charakteristické znaky účetních informací, kterými se značně odlišují od informací z jiných informačních zdrojů: • zobrazují skutečnost, ne plánované operace, a to za určité časové období, • prvotně zachycují jednotlivé hospodářské operace a jejich zpracováním se získávají agre

gované ukazatele, • každá informace je dokumentována účetním dokladem, • jsou to všechny informace předmětu účetnictví od vzniku do zániku podniku, • zachycují se na základě bilančního principu (podvojně), což je významný prvek kontroly

formální správnosti. Účetnictví je kategorií, která se pojí ke každé účetní jednotce a v jejím rámci se uplatňuje,

odráží její objektivní realitu, kterou je předmět účetnictví. Cílem účetnictví je zobrazovat pro

bíhající ekonomické jevy v rámci jeho řízení a naopak i pro účely jeho řízení. Má tedy svou

zpětnou vazbu a je velmi důležité, jak je zpětná vazba využívána, nebo zda vůbec existuje.

3

Účetní jednotka je jednotný název pro společnost, firmu, organizaci apod., která vede podvojné

účetnictví a na kterou se vztahuje zákon o účetnictví a navazující právní předpisy.

Základy účetnictví 17

Na rozdíl od informací, kterých může být a je celá řada, u účetních informací velmi záleží

nejen na tom, jak budou potřebné, ale i jak budou spolehlivé, aby při jejich příjmu nebyla

pouze odstraněna neznalost nebo zmenšena neurčitost. Proto je důležitá jejich kvalitativní,

sémantická stránka. Jejich obsah musí být srozumitelný, přesný, věrně zobrazující daný eko

nomický jev, každou konkrétní hospodářskou situaci, každý účetní případ. Záleží však nejen na

jejich úplné vypovídací schopnosti, ale i na jejich včasnosti. Na jejich základě může uživatel

řídit a rozhodovat, jedině pak je taková informace účelná a má smysl. Tím je jednoznačně definován význam účetnictví. Je to užitečnost jím poskytovaných informací pro jednotlivé uživatele pro možnost provádět ekonomická rozhodování. Existují též hospodářské operace, které s sebou nepřinášejí ekonomické důsledky, a tak je

nezastupitelná úloha účetnictví dána právě tím, že účetnictví zaznamenává hospodářské

operace, které mají ekonomické důsledky a plní ekonomickou funkci.

Základní funkcí účetnictví je poskytování spolehlivých informací jednotlivým uživatelům

o ekonomické zdatnosti účetní jednotky, o její finanční situaci. Účetnictví má poskytnout

informace o zajištění stability (minimálně po dobu následujících dvanácti měsíců), jestli je

dosažena přiměřená výnosnost vložených prostředků, jaká je solventnost. Důležité je, aby

na základě těchto informací nebylo hodnoceno jen uplynulé období, ale naopak bylo možné

předpovídat další vývoj.

Účetnictví kromě informační funkce plní i další funkce, které se navzájem prolínají a doplňují.

Jsou to zejména:

• vedení soustavných zápisů s uchováním informací (registrační funkce),

• prostředek při vedení sporů k ochraně a uznání práv (důkazní funkce), • prostředek správy a ochrany majetku (kontrolní funkce), • podklad pro daňové účely, tj. daňovou povinnost (daňová funkce), • zdroj informací pro rozhodovací procesy (dispoziční funkce). Účetnictví je schopno svou metodikou pozitivně působit na vymezení odpovědnosti a pravomoci, na vnitřní kontrolní systém, na vytváření vnitřní struktury účetní jednotky (vymezení vnitropodnikových útvarů a jejich vzájemných vztahů), případně i na uspořádání jednotlivých výrobních či hospodářských procesů. Důležité je, jak jsou schopnosti účetnictví skutečně v praxi využity a jaká aktivní role je účetnictví umožněna.

Základ účetnictví jako systému

Celý rozsah požadavků na účetnictví vyplývá ze skutečnosti, že účetnictví je systém, který je

založen na rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách, tak aby:

• jeho informace byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné (spolehlivě a jednoznačně

určen obsah účetních případů a účetních záznamů) a přehledné;

• jejich výsledkem byly informace v účetní závěrce spolehlivé (úplné a včasné), srovna

telné, srozumitelné a posuzované z hlediska významnosti;

• účetní závěrka sestavená na podkladě takto vedeného účetnictví podávala věrný a poctivý

obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku tak, aby každý její uživatel

mohl na jejím základě činit ekonomická rozhodnutí.

Jestliže nahlížíme na účetnictví jako na systém, musí existovat určité na sebe navazující fáze,

od vstupních informací, přes jejich zpracování až po informace výstupní. Tyto jednotlivé fáze

nebo hlavní prvky účetního systému jsou:

• zjištění relevantních ekonomických informací (sběr a pořízení),

• zpracování prvotních informací (třídění, záznam, přehledy a výkazy),

Účetnictví pro úplné začátečníky18

• analýza, hodnocení, prognostika (je v praxi často málo využívána nebo není její význam

dostatečně doceněn), • předání výsledků uživatelům. Uživatelé účetních informací a jejich požadavky na informace Uživateli účetních informací jsou: • vlastníci (rentabilita vložených prostředků, vhodnost majetkového podílu), • věřitelé, tj. obchodní dodavatelé (disponibilita peněžních prostředků, likvidita, dlouhodobá

prosperita), • management (velký rozsah informací z odpovědnosti za řízení), • zaměstnanci (finanční stabilita k úhradě jejich mzdových a jiných nároků), • zákazníci účetní jednotky, tj. odběratelé (běžná finanční situace, ale i její budoucí výhled), • potenciální investoři (míra výnosnosti, rizika investování), • vláda a orgány státní správy (informace pro řízení finanční, dotační a daňové politiky,

statistické ukazatele), • úvěrující, kontrolující a zajišťující instituce (podmínky pro poskytnutí úvěru, kontrola

účetnictví a daňové povinnosti, řešení pojistných událostí), • burza cenných papírů (přesně zákonem vymezené informace pro obchodování s cennými

papíry), • konkurenční účetní jednotky (informace pro srovnání, ale i pro úvahy o kontrole či převzetí

podniku), • policie a soudy (v případě porušení zákona, tj. trestné činnosti), • veřejnost, tj. občané i orgány místní samosprávy (finanční situace pro příjem do místního

rozpočtu, případně pro možné dary, zaměstnanost, vztah k životnímu prostředí). Z výše uvedeného výčtu uživatelů je vidět, že všichni nemají stejnou pozici. Je samozřejmostí, že externí uživatelé se na rozdíl od vlastníků a manažerů dostanou jen ke zveřejňovaným informacím, zatímco interní uživatelé mají přístup k dalším informacím, které potřebují pro kontrolu, rozhodování, řízení či plánování. Příklad 1.1.3 Jaké informace z účetnictví budou, dle vašeho názoru, zajímat: a) společníka obchodní korporace ............................................ ,

b) dodavatele zboží ................................................................... ,

c) správu sociálního zabezpečení ............................................ ?

Řešení:

Příklad 1.1.3 a) např. objem dosaženého zisku, rentabilita vlastního kapitálu, b) např. platební schopnost (solventnost) odběratele, c) např. objem zaúčtovaných mezd (základ pro stanovení výše příspěvku na sociální zabez

pečení).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist