

Elektronická kniha:
Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013
Autor:
Josef Jílek; Jitka Svobodová
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2013 |
Počet stran: | 448 |
Rozměr: | 24 cm |
Úprava: | sv. |
Skupina třídění: | Účetnictví |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Grada, [2011]- |
ISBN: | 978-80-247-4710-1 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Praktická publikace o účetnictví se věnuje hlavním otázkám účtování a vykazování podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. První kapitola pojednává o vývoji IFRS. Zvláštní pozornost je zaměřena na trendy v oblasti účetnictví finančních nástrojů včetně paralelního vývoje US GAAP v této oblasti. Uvedeny jsou také hlavní odlišnosti IFRS upravené právem Evropské unie a některé návrhy na změny IFRS v nejbližším období. Následující dvě kapitoly shrnují jednotlivé standardy a interpretace. Poslední kapitola obsahuje příklady aplikace IFRS včetně výpočtů, například reálných hodnot a účetních souvztažností.
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Ekonomie, obchod, finance
Naučná literatura > Ekonomie, obchod, finance > Účetnictví > Mezinárodní kontext
Katalog předmětový > M > Mezinárodní účetní standardy
Naučná literatura > Ekonomie, obchod, finance > Účetnictví > Česko
Katalog vybraných autorů > J > Jílek - Josef Jílek
Katalog vybraných autorů > S > Svobodová - Jitka Svobodová
Katalog nakladatelství > G > Grada

Jílek, Josef; Svobodová, Jitka
Cena: 526 Kč
ÚČETNICTVÍ
PODLE MEZINÁRODNÍCH
STANDARDŮ ÚČETNÍHO
VÝKAZNICTVÍ 2013
Josef Jílek, Jitka Svobodová
ÚČETNICTVÍ PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ
2013
Josef JílekJitka Svobodová
zahrnuty změny od roku 2013
výklad standardů a interpretací
vykazování a oceňování
praktické příklady aplikace
účetní souvztažnosti
Praktická publikace se věnuje hlavním
otázkám účtování a vykazování pod
le Mezinárodních standardů účetního
výkaznictví. První kapitola pojednává
o vývoji IFRS. Zvláštní pozornost je za
měřena na trendy v oblasti účetnictví
fi nančních nástrojů včetně paralelního
vývoje US GAAP v této oblasti. Uvede
ny jsou také hlavní odlišnosti IFRS upra
vené právem Evropské unie a některé
návrhy na změny IFRS v nejbližším ob
dobí. Následující dvě kapitoly shrnu
jí jednotlivé standardy a interpretace.
Poslední kapitola obsahuje příklady
aplikace IFRS včetně výpočtů, například
reálných hodnot a účetních souvztažností.
Novinky nakladatelství
GRADA Publishing
Grada Publishing, a.s.,
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz
www.grada.cz
připravujeme připravujeme
NOVINKA
NOVINKA
GRADA Publishing
ÚČETNICTVÍ
PODLE MEZINÁRODNÍCH
STANDARDŮ ÚČETNÍHO
VÝKAZNICTVÍ 2013
Josef Jílek, Jitka Svobodová
Upozorneˇní pro cˇtenárˇe a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná cˇást této tišteˇné cˇi elektronické knihy nesmí být
reprodukována a šírˇena v papírové, elektronické cˇi jiné podobeˇ bez prˇedchozího písemného
souhlasu nakladatele. Neoprávneˇné užití této knihy bude trestneˇ stíháno.
Edice Úcˇetnictví a daneˇ
prof. Ing. Josef Jílek, CSc., Ing. Jitka Svobodová
Úcˇetnictví podle mezinárodních standardu ̊ úcˇetního výkaznictví (IFRS) 2013
Vydání odborné knihy schválila Veˇdecká redakce
nakladatelství Grada Publishing, a.s.
TIRÁŽ TIŠTE
ˇ
NÉ PUBLIKACE:
Vydala GRADA Publishing, a.s.
U Pru ̊honu 22, Praha 7, jako svou 5 110. publikaci
Realizace obálky Jan Dvorˇák
Jazyková úprava prof. Ing. Josef Jílek, CSc.
Pocˇet stran 448
Trˇetí vydání, Praha 2013
Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s.r.o., Moravany
© GRADA Publishing, a.s., 2012
ISBN 978-80-247-4710-1
GRADA Publishing: tel. 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:
ISBN 978-80-247-8430-4 ve formátu PDF
Obsah
O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Úvodní slovo autoru ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1 Vývoj IFRS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.1 Mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.1.1 Rada pro mezinárodní úcˇetní standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.1.2 Koncepcˇní rámec a mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví . . . . . . . 21
1.1.3 Standard pro malé a strˇední jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
1.1.4 Vykazovací jazyk XBRL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1.2 Právní prˇedpisy EU v oblasti úcˇetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
1.2.1 Vývoj smeˇrnic EU v oblasti úcˇetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
1.2.2 Vývoj narˇízení EU v oblasti úcˇetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
1.2.3 Výjimka v IAS 39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
1.2.4 Proces schválení standardu nebo interpretace v EU . . . . . . . . . . . . . . . . 45
1.2.5 Dopad zavedení IFRS a obezrˇetnostní filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 1.3 Obecneˇ prˇijímané úcˇetní zásady USA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 1.4 Proces globální konvergence úcˇetních standardu ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 1.5 Úcˇetnictví v C
ˇ
eské republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
1.6 Politický vliv na úcˇetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
1.6.1 Zmeˇny v IFRS z rˇíjna 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
1.6.2 Zmeˇny v US GAAP z dubna 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
1.6.3 Prˇání politiku ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 1.7 Úloha auditoru ̊ a úcˇetní podvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
1.7.1 Úloha auditoru ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
1.7.2 Úcˇetní podvody v USA z pocˇátku tohoto století . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
1.7.3 Reakce na úcˇetní podvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
2 Shrnutí mezinárodních standardu ̊ úcˇetního výkaznictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Koncepcˇní rámec pro úcˇetní výkaznictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 IAS 1 Prezentace úcˇetní záveˇrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 IAS 2 Zásoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 IAS 7 Výkaz peneˇžních toku ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 IAS 8 Úcˇetní pravidla, zmeˇny v úcˇetních odhadech a chyby . . . . . . . . . . . . . . . 94 IAS 10 Události po rozvahovém dni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 IAS 11 Smlouvy o zhotovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 IAS 12 Daneˇ ze zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 IAS 16 Pozemky, budovy a zarˇízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 IAS 17 Leasingy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 IAS 18 Výnosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 IAS 19 Zameˇstnanecké požitky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 IAS 20 Úcˇtování státních dotací a zverˇejnˇování státní podpory . . . . . . . . . . . . . 134 IAS 21 Dopady zmeˇn meˇnových kurzu ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 IAS 23 Výpu ̊jcˇní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 IAS 24 Zverˇejneˇní sprˇízneˇných stran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 IAS 26 Úcˇtování a vykazování penzijních plánu ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 IAS 27 Konsolidovaná a separátní úcˇetní záveˇrka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 IAS 27 Separátní úcˇetní záveˇrky − nové zneˇní plné varianty . . . . . . . . . . . . . . . 152 IAS 28 Investice do prˇidružených jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 IAS 28 Investice do prˇidružených jednotek a spolecˇných jednotek − nové zneˇní
plné varianty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 IAS 29 Vykazování v hyperinflacˇních ekonomikách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 IAS 31 Podíly na spolecˇném podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 IAS 32 Financˇní nástroje: prezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 IAS 33 Zisk na akcii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 IAS 34 Mezitímní úcˇetní výkaznictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 IAS 36 Znehodnocení aktiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 IAS 37 Rezervy, podmíneˇná aktiva a podmíneˇné závazky . . . . . . . . . . . . . . . . 192 IAS 38 Nehmotná aktiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 IAS 39 Financˇní nástroje: úcˇtování a oceneˇní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 IAS 40 Investicˇní nemovitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 IAS 41 Zemeˇdeˇlství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 IFRS 1 První prˇijetí mezinárodních standardu ̊ úcˇetního výkaznictví . . . . . . . . . . 234 IFRS 2 Úhrada vázaná na akcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 IFRS 3 Podnikové kombinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 IFRS 4 Pojistné smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukoncˇované cˇinnosti . . . . . . . . . . 251 IFRS 6 Pru ̊zkum a vyhodnocení nerostných zdroju ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 IFRS 7 Financˇní nástroje: zverˇejnˇování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 IFRS 8 Provozní segmenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 IFRS 9 Financˇní nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 IFRS 10 Konsolidované úcˇetní záveˇrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 IFRS 11 Spolecˇná usporˇádání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 IFRS 12 Zverˇejneˇní podílu ̊ v jiných jednotkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275 IFRS 13 Oceneˇní reálnou hodnotou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
3 Shrnutí interpretací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
SIC interpretace 7 Zavedení eura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 SIC interpretace 10 Státní podpora − bez specifické vazby k provozním
cˇinnostem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 SIC interpretace 12 Konsolidace − jednotky zvláštního urcˇení . . . . . . . . . . . . . . 281 SIC interpretace 13 Spolecˇneˇ kontrolované jednotky − nepeneˇžní
vklady spoluvlastníku ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 SIC interpretace 15 Operacˇní leasingy – pobídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 SIC interpretace 25 Daneˇ ze zisku – zmeˇny v danˇovém statutu jednotky nebo
jejích akcionárˇu ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 SIC interpretace 27 Hodnocení podstaty transakcí obsahujících právní formu
leasingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 SIC interpretace 29 Smlouvy o licencích na služby: zverˇejnˇování . . . . . . . . . . . 287 SIC interpretace 31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní služby . . . 288 SIC interpretace 32 Nehmotná aktiva − náklady na webové stránky . . . . . . . . . . 289 IFRIC interpretace 1 Zmeˇny v existujících ukoncˇeních provozu, uvedeních
do pu ̊vodního stavu a obdobných závazcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 IFRIC interpretace 2 C
ˇ
lenské podíly v družstevních jednotkách
a podobné nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 IFRIC interpretace 4 Urcˇení, zda smlouva obsahuje leasing . . . . . . . . . . . . . . . 294 IFRIC interpretace 5 Práva na podíly ve fondech vytvorˇených pro ukoncˇení
provozu, uvedení do pu ̊vodního stavu a ekologickou likvidaci . . . . . . . . . . . . 296
IFRIC interpretace 6 Závazky vzniklé z pu ̊sobení na specifickém trhu −
elektrický a elektronický odpad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298
IFRIC interpretace 7 Použití metody prˇepracování podle IAS 29 Vykazování
v hyperinflacˇních ekonomikách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299
IFRIC interpretace 9 Prˇehodnocení vložených derivátu ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 IFRIC interpretace 10 Mezitímní úcˇetní výkaznictví a znehodnocení . . . . . . . . . 301 IFRIC interpretace 12 Smlouvy o poskytování licencí na služby . . . . . . . . . . . . 302 IFRIC interpretace 13 Zákaznické veˇrnostní programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 IFRIC interpretace 14 IAS 19 − Omezení aktiv z definovaných požitku ̊,
požadavky na minimální financování a jejich vzájemný vztah . . . . . . . . . . . . 307
IFRIC interpretace 15 Dohody o výstavbeˇ nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 IFRIC interpretace 16 Zajišteˇní cˇisté investice do zahranicˇní jednotky . . . . . . . . 311 IFRIC interpretace 17 Rozdeˇlení nepeneˇžních aktiv vlastníku ̊m . . . . . . . . . . . . . 313 IFRIC interpretace 18 Prˇevody aktiv od zákazníku ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 IFRIC interpretace 19 Vyporˇádání financˇních závazku ̊ kapitálovými nástroji . . . . 315 IFRIC interpretace 20 Náklady na skrývku v produkcˇní fázi povrchové teˇžby . . . 316
4 Prˇíklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317
Prˇíklad 1 Metoda efektivního úrocˇení − situace bez poplatku ̊ . . . . . . . . . . . . . . 317 Prˇíklad 2 Metoda efektivního úrocˇení − situace s poplatky . . . . . . . . . . . . . . . 318 Prˇíklad 3 Koupeˇ akcie zaúcˇtovaná podle metody dne obchodu (akcie je
zarˇazena do kategorie financˇních nástroju ̊ v reálné hodnoteˇ
zaúcˇtované do výsledku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 Prˇíklad 4 Koupeˇ akcie zaúcˇtovaná podle metody dne vyporˇádání (akcie je
zarˇazena do kategorie financˇních nástroju ̊ v reálné hodnoteˇ
zaúcˇtované do výsledku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 Prˇíklad 5 Koupeˇ kuponového dluhopisu zaúcˇtovaná podle metody dne
obchodu (dluhopis je zarˇazen do kategorie realizovatelných financˇních
nástroju ̊, tj. dluhopis je zarˇazen do AFS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Prˇíklad 6 Koupeˇ kuponového dluhopisu zaúcˇtovaná podle metody dne
vyporˇádání (dluhopis je zarˇazen do kategorie realizovatelných
financˇních nástroju ̊, tj. dluhopis je zarˇazen do AFS) . . . . . . . . . . . . . 326 Prˇíklad 7 Koupeˇ a prodeje cenných papíru ̊ podle metody dne obchodu . . . . . . . 332 Prˇíklad 8 Koupeˇ a prodej akcie zaúcˇtované podle metody dne obchodu
(akcie je zarˇazena do portfolia realizovatelných cenných papíru ̊, AFS) 333 Prˇíklad 9 Koupeˇ obeˇživa od centrální banky a prodej obeˇživa centrální bance . . 335 Prˇíklad 10 Vklad u centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336 Prˇíklad 11 Reverzní repo s centrální bankou a následující prodej se zpeˇtnou
koupí s jinou obchodní bankou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337
Prˇíklad 12 Lombardní repo s centrální bankou, u neˇhož kolaterálem jsou
státní pokladnicˇní poukázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339
Prˇíklad 13 Úveˇr poskytnutý jiné bance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 Prˇíklad 14 Prˇijetí úveˇru nebankovní jednotkou od banky . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 Prˇíklad 15 Úveˇr poskytnutý bankou nebankovní jednotce (klientovi)
z pohledu banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342
Prˇíklad 16 Koupeˇ pohledávek z úveˇru ̊ z pohledu postupníka . . . . . . . . . . . . . . 343 Prˇíklad 17 Termínový vklad se splatností u banky sjednaný fyzickou osobou . . 344 Prˇíklad 18 Penzijní prˇipojišteˇní z pohledu penzijního fondu . . . . . . . . . . . . . . 346 Prˇíklad 19 Rozlišení financˇního a operacˇního leasingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 Prˇíklad 20 Financˇní leasing osobního automobilu ze strany pronajímatele . . . . . 348 Prˇíklad 21 Financˇní leasing osobního automobilu ze strany nájemce . . . . . . . . 350 Prˇíklad 22 Podíly v materˇské a prˇidružené jednotce ocenˇované
porˇizovací cenou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Prˇíklad 23 Výpocˇet goodwillu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356 Prˇíklad 24 Výpocˇet efektivní výše podílu ̊ materˇské jednotky . . . . . . . . . . . . . . 357 Prˇíklad 25 Plná metoda konsolidace − zpu ̊sob prˇímé konsolidace . . . . . . . . . . . 358 Prˇíklad 26 Plná metoda konsolidace − zpu ̊sob postupné konsolidace . . . . . . . . 360 Prˇíklad 27 Prodej hmotného majetku dcerˇiné jednotky – úpravy prˇi konsolidaci 361 Prˇíklad 28 Prodej zboží materˇské jednotce – úpravy prˇi konsolidaci . . . . . . . . . 362 Prˇíklad 29 Konsolidovaný výkaz o financˇní situaci bankovní skupiny –
úpravy prˇi konsolidaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Prˇíklad 30 Koupeˇ dohody o forwardové úrokové mírˇe v Kcˇ v rámci tvorby
trhu (tj. k obchodování) sjednané obchodníkem s cennými papíry
(naprˇíklad bankou) a klientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 Prˇíklad 31 Koupeˇ dohody o forwardové úrokové mírˇe v eur v rámci tvorby
trhu (tj. k obchodování) sjednané obchodníkem s cennými papíry
(naprˇíklad bankou) a klientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 Prˇíklad 32 Zajišt
ˇ
ovací koupená dohoda o forwardové úrokové mírˇe
sjednané obchodníkem s cennými papíry (naprˇíklad bankou)
a klientem za použití metody zajišteˇní reálné hodnoty . . . . . . . . . . . 378 Prˇíklad 33 Meˇnový forward v rámci tvorby trhu (tj. k obchodování)
sjednaného obchodníkem s cennými papíry (naprˇíklad bankou)
a klientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 Prˇíklad 34 Zajišt
ˇ
ovací meˇnový forward sjednaný obchodníkem s cennými
papíry (naprˇíklad bankou) a klientem za použití metody zajišteˇní
reálné hodnoty u všech zajišt
ˇ
ovaných rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399
Prˇíklad 35 Obstarání koupeˇ a prodeje cenných papíru ̊ pro klienta obchodníkem,
který není bankou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 Prˇíklad 36 Úschova cenných papíru ̊ pro klienta obchodníkem . . . . . . . . . . . . . 413 Prˇíklad 37 Správa cenných papíru ̊ pro klienta obchodníkem, který není bankou . 414 Prˇíklad 38 Uložení cenných papíru ̊ pro klienta obchodníkem, který není bankou 415 Prˇíklad 39 Obhospodarˇování financˇních nástroju ̊ klienta obchodníkem,
který není bankou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Prˇíklad 40 Banka, obchodník s cennými papíry, obstarává pro klienta koupi
cenných papíru ̊, na který mu poskytne krátkodobý úveˇr . . . . . . . . . 418 Prˇíklad 41 Obchodník s cennými papíry, který není bankou, obstarává pro
klienta koupi a prodej cenných papíru ̊ s tím, že klient prˇevádí na
beˇžný úcˇet, který obchodník používá pro obchody pro klienty,
zálohu pro krytí prˇípadných ztrát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419 Prˇíklad 42 Obchodník s cennými papíry, který není bankou, obstarává pro
klienta koupi cenných papíru ̊ a sjedná s ním reverzní repo . . . . . . . 421 Prˇíklad 43 Obchodník s cennými papíry, který není bankou, pu ̊jcˇí klientovi
cenné papíry a zárovenˇ obstarává pro klienta prodej a koupi teˇchto
cenných papíru ̊ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 Prˇíklad 44 Obchodník, který není bankou, poskytuje klientovi krátkodobý
úveˇr na marži a sjednává pro klienta futures v cizí meˇneˇ . . . . . . . . 425 Prˇíklad 45 Forward na koupi vlastních akcií s cˇistým vyporˇádáním v hotovosti . 428 Prˇíklad 46 Forward na koupi vlastních akcií s hrubým vyporˇádáním akcií
a hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 429 Prˇíklad 47 Forward na prodej vlastních akcií s cˇistým vyporˇádáním v hotovosti 430 Prˇíklad 48 Forward na prodej vlastních akcií s hrubým vyporˇádáním akcií
a hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 Prˇíklad 49 Koupená opce na koupi vlastních akcií s cˇistým vyporˇádáním
v hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 Prˇíklad 50 Koupená opce na koupi vlastních akcií s hrubým vyporˇádáním akcií
a hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Prˇíklad 51 Prodaná opce na koupi vlastních akcií s cˇistým vyporˇádáním
v hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Prˇíklad 52 Prodaná opce na koupi vlastních akcií s hrubým vyporˇádáním akcií
a hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435 Prˇíklad 53 Emise konvertibilního dluhopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 Prˇíklad 54 Emise svolatelného konvertibilního dluhopisu . . . . . . . . . . . . . . . . 437 Prˇíklad 55 Financˇní pozice jednotky bez zaúcˇtování a se zaúcˇtováním odložené
daneˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 Prˇíklad 56 Stanovení danˇové základny aktiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Prˇíklad 57 Stanovení danˇové základny závazku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Prˇíklad 58 Zdanitelný docˇasný rozdíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 Prˇíklad 59 Odcˇitatelný docˇasný rozdíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 440 Prˇíklad 60 Neúcˇtování o odloženém danˇovém závazku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441 Prˇíklad 61 Úcˇtování o odložené danˇové pohledávce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441 Prˇíklad 62 Odložená danˇ a její úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 Prˇíklad 63 Zdanitelný docˇasný rozdíl u hmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . 443 Prˇíklad 64 Odcˇitatelný docˇasný rozdíl u pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 Prˇíklad 65 Souhrnný prˇíklad na odloženou danˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 445
11
O autorech
Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. (55) je vrchním expertem C
ˇ
eské národní banky. Externeˇ
prˇednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze kurzy Financˇní trhy a Meˇnová politika. Je
špicˇkovým a uznávaným odborníkem v rˇízení financˇních rizik, v teorii a praxi bankovnictví,
ve financˇních trzích a v meˇnové politice, a to v C
ˇ
eské republice i ve sveˇteˇ. Známý je
zejména mnoha publikacemi o derivátech, rˇízení financˇních rizik a úcˇtování financˇních
operací. Zastával rˇadu akademických funkcí. Je stálým prˇednášejícím na mnoha národních
a zahranicˇních konferencích, zahranicˇních univerzitách a zahranicˇních bankách, cˇlenem
veˇdecké rady národohospodárˇské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, cˇlenem
veˇdeckého grémia prˇi C
ˇ
eské bankovní asociaci atd. Je také cˇlenem redakcˇních rad neˇkolika
periodik. Intenzivneˇ školí vedoucí pracovníky bank a jiných financˇních institucí v C
ˇ
eské
republice a v zahranicˇí. Má významný podíl na aplikaci mezinárodních standardu ̊ úcˇetního
výkaznictví v cˇeských úcˇetních prˇedpisech. Znacˇneˇ prˇispeˇl k formování legislativy cˇeského
financˇního trhu v souladu se sveˇtovými standardy. Studoval, absolvoval stáže a prˇednášel
na mnoha známých univerzitách, jako je Brown University, Washington State University
a North Carolina State University, University of Gent, Reading University a London School
of Economics. Kromeˇ toho pu ̊sobil na neˇkolika veˇdeckých pracovištích jako Silsoe
Research Institute cˇi Loughborough University of Technology. Jeho spolupracovníky byli
naprˇíklad profesor D. T. Llewellyn (Loughborough University of Technology) a profesor
C. Goodhart (London School of Economics and Political Science). Zahranicˇní praktické
zkušenosti získal pobyty ve financˇních institucích, jako je J. P. Morgan, Barclays Bank,
Lehman Brothers, Federal Reserve Bank of New York, Bank of England, Bundesbank
a Banque de France. Josef Jílek se v roce 1995 habilitoval docentem pro obor národní
hospodárˇství a v roce 1999 byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2005 je
cˇlenem Výboru pro úcˇetnictví, výkaznictví a audit (Standing committee on accounting,
reporting and auditing) prˇi Evropské bankovní autoriteˇ (European banking authority, EBA).
Od roku 2011 je cˇlenem Výboru podnikového výkaznictví (Standing committee on corporate
reporting) prˇi Evropské autoriteˇ pro cenné papíry a trhy (European securities and markets
authority, ESMA).
Ing. Jitka Svobodová (46) je vrchním expertem C
ˇ
eské národní banky. Je známou
a uznávanou prˇednášející na mnoha seminárˇích veˇnovaných úcˇetnictví bank a financˇních
institucí. Autorka vysokoškolské studium ukoncˇila v roce 1989. Poté absolvovala neˇkolik
stáží, naprˇíklad ve Federal Reserve Bank of Chicago, v Joint Vienna Institute, v Banque de
France, v obchodních bankách v Holandsku a Velké Británii, v londýnské Radeˇ pro
mezinárodní úcˇetní standardy (IASB) a v americké Radeˇ pro úcˇetní standardy (FASB).
Významneˇ se podílí na aplikaci smeˇrnic Evropské unie a mezinárodních standardu ̊ úcˇetního
výkaznictví do cˇeského právního systému. Od roku 2006 je cˇlenem Výboru pro financˇní
konglomeráty (Joint committee for financial conglomerates) prˇi Spolecˇném výboru
evropských dohledových autorit. Od roku 2011 je cˇlenem Skupiny pro úveˇrové riziko
(Credit risk subgroup) prˇi Evropské bankovní autoriteˇ.
13
Úvodní slovo autoru ̊
Financˇní systém tržní ekonomiky je postaven na du ̊veˇrˇe v úcˇetní údaje. Bez této du ̊veˇry
investorˇi neinvestují, banky neposkytují úveˇry, podnikatelská nálada mizí, podnikatelé
propoušteˇjí zameˇstnance, zvyšuje se nezameˇstnanost a hospodárˇství kolabuje. Navíc jakákoli
financˇní analýza se stává bezcennou, nebot
ˇ
realita je neˇkde jinde. Úcˇetní údaje by meˇly
zajistit, aby neúspeˇšné instituce vcˇetneˇ bank brzy zanikly. Úcˇetní pravidla by proto nemeˇla
být meˇkká.
Avšak realita posledních let je taková, že úcˇetní pravidla se stále více zmeˇkcˇují. Zmeˇkcˇování
pravidel spocˇívá v tom, že úcˇetnictví umožnˇuje nadhodnocování aktiv a ponižování
závazku ̊. Tak se ve sveˇteˇ (vcˇetneˇ USA a Evropy) udržují prˇi životeˇ jednotky, které již
dávno meˇly zaniknout vzhledem k tomu, že u nich fakticky závazky prˇevyšují aktiva.
Úcˇetneˇ ale i tyto jednotky vykazují prˇevahu aktiv nad závazky. Prˇíkladem mohou být
neˇkteré velké banky ve sveˇteˇ.
Na druhé straneˇ hned na zacˇátku knihy je trˇeba uvést, že úcˇetnictví
1
prˇímo žádné nové
hodnoty nevytvárˇí. Úcˇetní záveˇrky, které jsou produktem úcˇetnictví, mají informovat
jejich cˇtenárˇe (investory, veˇrˇitele, orgány dohledu a širokou verˇejnost) o financˇní
situaci dané úcˇetní jednotky. Avšak úcˇetní záveˇrky neposkytují veškeré informace pro
ekonomická rozhodování jejich uživatelu ̊, nebot
ˇ
se zameˇrˇují na minulost a obvykle
neposkytují nefinancˇní informace. Kromeˇ toho jsou v mnoha zemích východiskem pro
stanovení základu daneˇ z prˇíjmu ̊. To jsou dva nesmírneˇ du ̊ležité úkoly. Dále je úcˇetnictví
základem rˇady ekonomických statistik založených na použití financˇních ukazatelu ̊.
Použité úcˇetní metody musejí být u všech osob shodné, nebot
ˇ
všichni cˇtenárˇi chteˇjí
jednoduše porovnávat financˇní výkazy, aniž detailneˇ zkoumají úcˇetní postupy. Investorˇi
potrˇebují porovnávat “vejce s vejci”. Nedostatek porovnatelnosti vzbuzuje znacˇné obavy,
zejména mezi investicˇními analytiky. Na srovnatelných údajích z financˇních výkazu ̊ jsou
postaveny všechny du ̊ležité ukazatele hospodarˇení spolecˇnosti vcˇetneˇ ru ̊zných pomeˇrových
velicˇin.
1
Pod úcˇetnictvím (accountancy) rozumíme pouze tzv. ”podvojné úcˇetnictví“, nebot
ˇ
to, co se
v minulosti v C
ˇ
eské republice oznacˇovalo jako ”jednoduché úcˇetnictví“, není ve sveˇteˇ považováno
za úcˇetnictví, ale za danˇovou evidenci. Také v C
ˇ
eské republice se pojem ”jednoduché úcˇetnictví“ již
nepoužívá a termín byl nahrazen danˇovou evidencí. ÚC
ˇ
ETNICTVÍ PODLE IFRS 2013
Proto mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví
2
(IFRS) i obecneˇ prˇijímané úcˇetní zásady
USA (US GAAP) jsou platné pro všechny jednotky
3
bez ohledu na jejich velikost.
U kterékoli jednotky má urcˇitá operace stejný ekonomický užitek a rizika. Úcˇetnictví musí odpovídat vlastnostem operací a nikoli druhu jednotky. Proto v soucˇasné dobeˇ existuje znacˇný tlak na sjednocení IFRS, US GAAP a japonských GAAP. Úcˇetnictví je tedy zlo, které musí úcˇetní jednotka trpeˇt. Je však trˇeba nastavit takové úcˇetnictví, aby toto zlo nebylo pro ni prˇíliš bolestné. Úcˇetnictví musí být tedy srozumitelné, stejné pro všechny jednotky, prˇehledné, málo nákladné a s jasnými pravidly hry. Potom se v neˇm orientuje každý pru ̊meˇrneˇ vzdeˇlaný cˇloveˇk a náklady na vedení úcˇetnictví a audit nebudou závratneˇ vysoké. Zárovenˇ se tím podporuje konkurenceschopnost spolecˇností ve sveˇtovém meˇrˇítku. Tyto atributy cˇeské úcˇetnictví ješteˇ nesplnˇuje. Nyní je bohužel roztrˇíšteˇné, nebot
ˇ
je
rozdeˇleno do šesti smeˇru ̊ podle šesti skupin osob.
4
Skutecˇnost, že v C
ˇ
eské republice banky
a neˇkteré financˇní instituce, podnikatelé, pojišt
ˇ
ovny a jiné skupiny subjektu ̊ mohou úcˇtovat
o téže skutecˇnosti rozdílneˇ, nemá jakékoli logické ani ekonomické opodstatneˇní a je v rozporu s mezinárodními standardy úcˇetního výkaznictví i obecneˇ prˇijímanými úcˇetními zásadami USA. Tato realita je výsledkem úspeˇšného lobbování urcˇitých zájmových skupin. C
ˇ
ím více je
rozdílu ̊ mezi úcˇetními postupy ru ̊zných podnikatelských skupin, tím je v úcˇetnictví a zdaneˇní veˇtší zmatek. Zákoniteˇ totiž vzniká veˇtší potrˇeba právní, úcˇetní a auditorské práce. Právní, úcˇetní a danˇovou neprˇehlednost vítají nejenom neˇkterˇí právníci, neˇkterˇí auditorˇi a neˇkterˇí danˇoví poradci, ale dokonce i neˇkterˇí prˇedstavitelé spolecˇností. Neprˇehlednost totiž umožnˇuje manipulovat s výsledkem. Prˇedstavitelé spolecˇností beˇžneˇ vítají možnost nadhodnotit financˇní situaci jednotky. Nakonec jsou tím poškozeni investorˇi, veˇrˇitelé, regulátorˇi, stát a široká verˇejnost. 2
Anglický pojem “financial reporting” se prˇekládá jako pojem “úcˇetní výkaznictví” nebo “financˇní
výkaznictví”. 3
Komplexní novela témeˇrˇ všech Mezinárodních úcˇetních standardu ̊, která byla publikována na konci
roku 2003, zavedla jednotný pojem "jednotka" (entity). 4
K 1. lednu 2013 bylo v platnosti šest základních vyhlášek, které provádeˇly neˇkterá ustanovení
zákona cˇ. 563/1991 Sb., o úcˇetnictví, pro šest okruhu ̊ jednotek:
Vyhláška cˇ. 500/2002 Sb. pro podnikatele,
Vyhláška cˇ. 501/2002 Sb. pro banky a jiné financˇní instituce,
Vyhláška cˇ. 502/2002 Sb. pro pojišt
ˇ
ovny,
Vyhláška cˇ. 503/2002 Sb. pro zdravotní pojišt
ˇ
ovny,
Vyhláška cˇ. 504/2002 Sb. pro nepodnikatelské subjekty (politické strany a politická hnutí, církve
a náboženské spolecˇnosti, obecneˇ prospeˇšné spolecˇnosti, zájmová sdružení právnických osob,
organizace s mezinárodním prvkem, nadace a nadacˇní fondy, spolecˇenství vlastníku ̊ jednotek,
verˇejné vysoké škola atd.) a
Vyhláška cˇ. 410/2009 Sb. pro neˇkteré verˇejné jednotky (organizacˇní složky státu, územní
samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu ̊ soudržnosti, prˇíspeˇvkové organizace,
státní fondy a Pozemkový fond C
ˇ
eské republiky).
15ÚVODNÍ SLOVO AUTORU
̊
Prˇes tyto škodlivé snahy je trˇeba uvést, že v cˇeském úcˇetnictví existují i sveˇtlé stránky. Naprˇíklad pocˇínaje 1. lednem 2002 úcˇetní postupy bank a neˇkterých financˇních institucí
5
byly nastaveny v podstateˇ shodneˇ s pravidly IFRS. Kromeˇ toho pocˇínaje
1. lednem 2005 jsou tyto IFRS povinné ze zákona pro rozhodující cˇást bankovního sektoru C
ˇ
eské republiky (z hlediska bilancˇní sumy). Rovneˇž postupy úcˇtování derivátu ̊
jsou u ostatních bank a ostatních financˇních institucí vcˇetneˇ pojišt
ˇ
oven a u úcˇetních
jednotek, které jsou zarˇazeny do skupiny podnikatelu ̊, harmonizovány. Tím se podarˇilo znacˇneˇ snížit náklady na úcˇetnictví a audit, nebot
ˇ
mimo jiné odpadly nadbytecˇné prˇevodové
mu ̊stky mezi cˇeskými úcˇetními postupy a mezinárodními standardy úcˇetního výkaznictví. Je trˇeba poznamenat, že témeˇrˇ všechny banky jsou soucˇástí mezinárodních skupin, kde používání IFRS nabývá stále více na významu. U ostatních skupin osob je v soucˇasné dobeˇ míra sladeˇní s mezinárodními standardy úcˇetního výkaznictví nižší. I zde existuje mnoho dcer zahranicˇních spolecˇností, kde je také používání mezinárodních standardu ̊ úcˇetního výkaznictví beˇžné. Proto i u teˇchto osob bude trˇeba v budoucnosti nastavit úcˇetní pravidla shodneˇ s IFRS, nebo prˇímo zavést jejich používání. Za neprˇehledné situace v úcˇetnictví je zcela nemožné zkonstruovat prˇehledné zdaneˇní (zejména prˇehledný zákon o daních z prˇíjmu ̊). Zdaneˇní vychází z úcˇetnictví a komplikuje jej existence neˇkolika rozdílných úcˇetních postupu ̊ pro jeden a tentýž nástroj (naprˇ. pro banky a neˇkteré financˇní instituce, pro podnikatele, pro pojišt
ˇ
ovny atd.). Právníci, danˇoví
poradci a auditorˇi obecneˇ nic nenamítají proti takovému stavu. Proto do tvorby úcˇetní a danˇové legislativy zasahuje prˇíliš mnoho právních, úcˇetních a danˇových “expertu ̊”. V knize používáme tuto základní terminologii:
pojem ú cˇtovat (recognise),
pojem ocene ˇní (measurement),
pojem prezentace (presentation) a
pojem vykazování (reporting) Text knihy je rozdeˇlen do cˇtyrˇ kapitol. Obsahem první kapitoly je vývoj IFRS. Druhá kapitola shrnuje jednotlivé mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví. Prˇitom jsou silneˇ potlacˇeny cˇásti standardu ̊ týkající se zverˇejnˇování. Trˇetí kapitola podává shrnutí interpretací. C
ˇ
tvrtá kapitola obsahuje prˇíklady.
Kniha je urcˇena širokému okruhu cˇtenárˇu ̊. Potrˇebné informace v ní najdou zejména pracovníci financˇních institucí (bank, stavebních sporˇitelen, pojišt
ˇ
oven, investicˇních
5
Jedná se o úcˇetní postupy všech regulovaných financˇních institucí s výjimkou pojišt
ˇ
oven. Pro
pojišt
ˇ
ovny platí:
vyhláška cˇ. 502/2002 Sb., kterou se provádeˇjí neˇkterá ustanovení zákona cˇ. 563/1991 Sb.,
o úcˇetnictví, ve zneˇní pozdeˇjších prˇedpisu ̊, pro úcˇetní jednotky, které jsou pojišt
ˇ
ovnami a
C
ˇ
eské úcˇetní standardy pro pojišt
ˇ
ovny.
Neregulované financˇní instituce a neˇkteré hybridní platební instituce (tj. jednotky, u nichž financˇní služby nejsou rozhodující cˇinností, naprˇíklad telekomunikacˇní spolecˇnosti) postupují podle prˇedpisu ̊ pro podnikatele.
+
16 ÚC
ˇ
ETNICTVÍ PODLE IFRS 2013
spolecˇností, investicˇních fondu ̊, penzijních fondu ̊ a obchodníci s cennými papíry) a nefinancˇních institucí, zejména úcˇetní teˇchto institucí
6
. Kniha mu ̊že být užitecˇná i pro
pracovníky auditorských a právních spolecˇností. Pro studenty vysokých a strˇedních škol ekonomického zameˇrˇení mu ̊že být vhodným studijním materiálem k prohloubení veˇdomostí. Kniha také ukazuje cestu, kterou nesporneˇ v dohledné dobeˇ pu ̊jdou neregulované nefinancˇní instituce (zejména podnikatelé) v C
ˇ
eské republice. Naznacˇuje totiž zpu ̊sob, jak mohou již
nyní postupovat úcˇetní jednotky v prˇípadeˇ, že pro neˇ úcˇetní postupy nejsou upraveny. Pokud jde o dostupnost mezinárodních standardu ̊ úcˇetního výkaznictví, situace je tato:
mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví (IFRS) a jejich interpretace v plné varianteˇ
nejsou volneˇ prˇístupné, a to v žádném jazyce; Rada pro mezinárodní úcˇetní standardy
(IASB) každým rokem vydává knižní publikaci shrnující všechny standardy
a interpretace; kromeˇ toho jsou standardy a interpretace prˇístupné na zpoplatneˇných
internetových stránkách a
mezinárodní úcˇetní standardy upravené právem Evropské unie jsou volneˇ prˇístupné; na
nezpoplatneˇných internetových stránkách
7
jsou k dispozici jednotlivá narˇízení Evropské
unie (ve 23 jazycích), konsolidovaný text k 17. rˇíjnu 2008 (ve 22 jazycích); úplné zneˇní
po dalších novelách na teˇchto stránkách existuje pouze v anglicˇtineˇ; Koncepcˇní rámec
pro úcˇetní výkaznictví není soucˇástí mezinárodních úcˇetních standardu ̊ upravených
právem Evropské unie. Uprˇímné podeˇkování patrˇí všem recenzentu ̊m a konzultantu ̊m této knihy. Svými cennými prˇipomínkami prˇispeˇli ke zvýšení kvality díla.
prof. Ing. Josef Jílek, CSc.
Praha, prosinec 2012 Ing. Jitka Svobodová 6
Je trˇeba poznamenat, že v cˇeštineˇ se za "úcˇetního" považuje osoba, která provádí rutinní práci
prˇedem upravenou souvztažnostmi úcˇtu ̊. V anglicˇtineˇ je slovo "accountant" odvozeno od "odpoveˇdnosti" (accountability). 7
http://eur-lex.europa.eu a http://ec.europa.eu/internal_market/accounting.
17
1 Vývoj IFRS
Mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví (IFRS) a americké obecneˇ prˇijímané úcˇetní
zásady (US GAAP) jsou si podobné a lze je považovat za jeden systém. Do roku 2005
používalo IFRS jako svu ̊j základní úcˇetní systém pouze asi 300 spolecˇností, a to obvykle
jen po neˇkolik let. Pocˇínaje rokem 2005 se tento pocˇet zvýšil na asi 7 000. Prˇevážneˇ se
jednalo o emitenty kótovaných cenných papíru ̊ ve 25 zemích EU. V roce 2009 celkem 117
zemí sveˇta požadovalo cˇi umožnˇovalo sestavení úcˇetní záveˇrky podle IFRS vcˇetneˇ
Austrálie, Nového Zélandu a Ruska. V blízké dobeˇ by se meˇly prˇipojit další zemeˇ, jako
Brazílie a C
ˇ
ína, a pozdeˇji Indie, Kanada a Jižní Korea. Výhledoveˇ by IFRS meˇly být
používány ve 140 zemích. Naopak US GAAP jsou používány pouze v USA, a to nyní asi
10 000 spolecˇnostmi − více než 70 let.
1.1 Mezinárodní standardy úcˇetního výkaznictví
1.1.1 Rada pro mezinárodní úcˇetní standardy
a) Stávající struktura
Výbor pro mezinárodní úcˇetní standardy(International Accounting Standards Committee,
IASC) byl nezávislým soukromým subjektem, jehož cílem bylo dosažení jednotných
úcˇetních zásad, které používají spolecˇnosti a jiné instituce na celém sveˇteˇ prˇi financˇním
vykazování. Byl založen v roce 1973 dohodou mezi profesionálními úcˇetními institucemi
Austrálie, Francie, Japonska, Kanady, Mexika, Neˇmecka, Nizozemí, Velké Británie a USA.
Od roku 1983 cˇleny IASC byly všechny profesionální instituce sdružené v Mezinárodní
federaci úcˇetních (International Federation of Accountants, IFAC). K 1. lednu 1999 meˇl
IASC 142 cˇlenu ̊ ze 103 zemí a reprezentoval více než 2 miliony úcˇetních. Mezinárodní
úcˇetní standardy (IAS) používaly i zemeˇ, které nebyly cˇleny IASC. Výbor vydával
mezinárodní úcˇetní standardy. Interpretace meˇl na starosti Stálý interpretacˇní výbor
(Standing Interpretations Committee, SIC).
V roce 2001 vznikla nová (americká) struktura, která meˇla zajistit vyšší nezávislost na
spolecˇnostech a vyšší du ̊raz na tvorbu úcˇetních standardu ̊ (obr. 1.1). IASC se prˇemeˇnil na
Radu pro mezinárodní úcˇetní standardy (IASB). Kromeˇ toho vznikla nadrˇízená Nadace
IASC (International Accounting Standards Committee Foundation, IASC Foundation,
IASCF). Ta se v lednu 2010 prˇejmenovala na Nadaci IFRS (IFRS Foundation). Jedná se
o neziskovou spolecˇnost se sídlem v americkém státeˇ Delaware.
R
ˇ
ízení (governance) Nadace IFRS podléhá stanovám (constitution), které se pru ̊beˇžneˇ nove
lizují. Podle stávajících stanov Nadaci IFRS má rˇídit 22 správcu ̊ (trustees). Z nich 6 osob
má být z Asie a Oceánie, 6 z Evropy, 6 ze Severní Ameriky, 1 z Afriky, 1 z Jižní Ameriky
a 2 z jakékoli oblasti. Stávajícím prˇedsedou správcu ̊ je Francouz Michel Prada (bývalý
prˇedsedaAutorité des Marchés Financiersa bývalý prˇedseda Mezinárodní organizace komisí
pro cenné papíry). Správce navrhuje nominacˇní výbor (nominating commitee) a od roku
2009 je schvaluje Monitorovací rada (viz dále).