E-kniha: Účetnictví a finanční řízení – Miroslav Máče

Účetnictví

a fi nanční

řízení

Účetnictví a fi nanční řízení

Miroslav Máče

Kniha je určena účetním a ekonomům z praxe, zejména obcí, měst a krajů. Kniha

bude i velkou inspirací pro učitele a studenty vysokých škol. Jedná se o natolik

obecnou publikaci, že bude přínosem i pro zájemce z oblasti podnikatelské. Kniha

je vhodná pro pracovníky z praxe jako základní příručka fi nančního a manažerské

ho účetnictví. Ekonomové, nejen z obcí, měst a krajů a státních organizací, mohou

publikaci použít pro fi nanční analýzu a fi nanční řízení své účetní jednotky. Jde

o jedinou učebnici, která propojila účetnictví, fi nanční analýzu a fi nanční řízení

do jediného vzájemně propojeného celku.

O autorovi:

Ing. Miroslav Máče, CSc., Ph.D. je účetním poradcem programátorské fi rmy Gordic

Jihlava. Garantuje a učí účetní předměty na Vysoké škole technické a ekonomické

v Českých Budějovicích. Doktorát z ekonomie získal v roce 1989 na Vysoké škole

ekonomické v Praze. Titul kandidát technických věd obhájil v roce 1985 v oboru

technická kybernetika na Českém vysokém učení technickém v Praze. Do roku

1998, kdy se stal poslancem Parlamentu České republiky, byl programátorem a uči

telem informatiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Po skončení

mandátu v roce 2002 se zaměřuje na profesi účetního.

Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Miroslav Máče

Vychází účetnictví jen ze zákona,

vyhlášek a standardů?

Lze vystavit účetnictví

na základech moderní matematiky?

účetnictví ve veřejné správě?

Je možné aplikovat manažerské

Jaký je rozdíl mezi fi nanční analýzou

technickou a fundamentální?

nebo z nákladů a výnosů?

Vychází fi nanční řízení z příjmů a výdajů,

evidenci, nebo i pro řízení?

Je fi nanční účetnictví určeno jen pro

inanceinance

f

inanceinance

f

GRADA Publishing

Účetnictví

a fi nanční

řízení

Miroslav Máče

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Miroslav Máče, CSc., Ph.D. Účetnictví a finanční řízení TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5082. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Foto na obálce allphoto.cz Sazba Antonín Plicka Odpovědná redaktorka Ing. Milada Kmochová Počet stran 552 První vydání, Praha 2013 Vytiskla tiskárna PBtisk, s.r.o., Příbram © Grada Publishing, a.s., 2013 ISBN 978-80-247-4574-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8385-7 (ve formátu PDF) GRADA Publishing: tel. 234 264 401, fax 234 264 400, www.grada.cz Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

FINaNčNí ÚčetNICtví

ÚčetNí velIčINy a jejICh OCeňOváNí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1. Předmět účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Účetnictví ......................................................... 13

1.2 Účtování .......................................................... 13

1.3 Inventarizace ...................................................... 14

2. Základní principy účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.1 Základní předpoklady ................................................ 18

2.2 Základní zásady .................................................... 19

3. Účetní veličiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1 Účetní veličiny – minulá skutečnost .................................... 22

3.2 Účetní veličiny – budoucí skutečnost .................................... 38

3.3 Zvláštní účetní veličiny .............................................. 41

3.4 Účetní veličiny z pohledu perspektivy účetní jednotky ...................... 45

4. Oceňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.1 Kvantifikace dat v účetnictví .......................................... 48

4.2 Měření ekonomického prospěchu ...................................... 49

4.3 Oceňovací báze ..................................................... 50

FINaNčNí ÚčetNICtví

ZáklaDy MODerNíhO ÚčetNICtví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

5. Základy účtování – formy účtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

5.1 Účty a účtová osnova ................................................ 61

5.2 Účetní případy ..................................................... 66

5.3 Účetní jevy ........................................................ 76

5.4 Ekonomický prospěch ............................................... 85

5.5 Účtování v číslech .................................................. 90

5.6 Účetní formy ...................................................... 105

FINaNčNí ÚčetNICtví

ÚčtOváNí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

6. Účtování – obsah podvojného účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

6.1 Účetnictví založené na aktivitách (Activity Based Accounting) .............. 135

6.2 Účetní jevy – relace odvozené od rozpočtových tříd ....................... 138

6.3 Účetní případy – relace odvozené od účetních tříd ........................ 176

FINaNčNí ÚčetNICtví

výkaZy a SeStavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267

7. Finanční účetnictví a rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 8. výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 9. Přílohy účetní závěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 Účetní výkazy dle zákona a vyhlášky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 11. Účetní výkazy ve více účetních obdobích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312 12. hodnocení plnění rozpočtu Fin 2-12 M . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

MaNažerSké ÚčetNICtví

ÚčetNICtví OrgaNIZačNíCh SlOžek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349

13. Odpovědnostní účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351 14. Stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353

14.1 Cíl stanovení nákladů .............................................. 353

14.2 Vymezení pojmů .................................................. 353

14.3 Náklady na výkon agendy .......................................... 356

14.4 Postup měření nákladů ............................................. 356

15. Účetnictví organizačních složek – procesů a projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364

15.1 Procesy a projekty ................................................ 368

15.2 Účetnictví příjmů a výdajů cílově zaměřené ............................ 370

15.3 Výkonově, resp. cílově orientované účetnictví .......................... 373

15.4 Odpovědnostně orientované účetnictví ................................ 377

15.5 Řízení na základě odchylek ......................................... 384

16. koncepce activity Based Costing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387

17. alokace nákladů na procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388

17.1 Princip alokace nákladů na procesy ................................... 388

17.2 Účtování nákladů procesům ......................................... 389

17.3 Agregované nákladové skupiny ...................................... 390

17.4 Alokace nákladových skupin na procesy ............................... 392

17.5 Programové řešení ................................................ 396

18. Controlling akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398

19. rozpočtový výhled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 408

20. Řízení hodnoty účetní jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412

20.1 Ekonomická přidaná hodnota ........................................ 412

20.2 Řízení výsledku hospodaření aktivit účetní jednotky ...................... 417

FINaNčNí aNalýZa

teChNICká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 419

21. Statistické minimum pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

21.1 Základní statistické charakteristiky ................................... 421

21.2 Počet pravděpodobnosti ............................................ 421

21.3 Meze spolehlivosti na základě výběru vzorků ........................... 423

21.4 Závislost veličin .................................................. 423

22. Statistické hodnocení stavů účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425

22.1 Hodnocení absolutních rozdílů ....................................... 426

22.2 Hodnocení relativních růstů ......................................... 427

22.3 Meze růstu ...................................................... 428

22.4 Závislost minulých a současných hodnot ............................... 428

22.5 Podstatné změny v datech .......................................... 429

FINaNčNí aNalýZa

FuNDaMeNtálNí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433

23. Poměrové ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435

23.1 Závazné ukazatele ................................................ 435

23.2 Doporučené ukazatele ............................................. 437

24. Poměrové ukazatele nástrojem změny struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 25. kritérium hodnocení účetní jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 26. analýza soustavy ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447 27. Poměrové ukazatele pro řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450

27.1 Závazné poměrové ukazatele ........................................ 450

27.2 Doporučené poměrové ukazatele ..................................... 453

FINaNčNí ŘíZeNí

POMěrOvé ukaZatele FINaNčNí aNalýZy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455

28. Finanční řízení na základě poměrových ukazatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457

FINaNčNí ŘíZeNí

PŘehleD O PeNěžNíCh tOCíCh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 471

29. Finanční řízení na základě peněžních toků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473

29.1 Princip řízení .................................................... 473

29.2 Přehled o peněžních tocích .......................................... 474

29.3 Rozpočet požadovaných příjmů a výdajů .............................. 495

29.4 Statický model transformace ........................................ 499

29.5 Výpočet plánované rozvahy ......................................... 506

29.6 Kritika lineárního modelu .......................................... 507

30. Od reálných čísel k vektorům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508

30.1 Prostor reálných čísel .............................................. 508

30.2 Vektorový prostor ................................................. 509

30.3 Prostor komplexních čísel .......................................... 510

FINaNčNí ŘíZeNí

rOZvaha ZalOžeNá Na relaCíCh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513

31. Finanční plánování klasické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515 32. rozvaha dynamickým modelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518 33. rozvaha relační účetní jednotky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524

33.1 Rozbor relací .................................................... 524

33.2 Rozvaha pro predikci .............................................. 526

33.3 Finanční plánování ve veřejném sektoru ............................... 527

34. lineární algebra v účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 529

34.1 Vektory ......................................................... 529

34.2 Lineární zobrazení ................................................ 529

34.3 Kvadratická forma v účetnictví ...................................... 530

35. Základy teorie optimálního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 532

35.1 Lineární diskrétní systém ........................................... 532

35.2 Účetní jednotka dynamickým systémem ............................... 533

35.3 Řízení účetních stavů .............................................. 534

36. Přechod z počátečních do konečných stavů účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 539

36.1 Dvoubodový okrajový problém ...................................... 539

36.2 Řešení Riccatiho rovnice ........................................... 539

36.3 Početní řešení dosažení požadovaného stavu ............................ 540

37. Úloha rozpočtového výhledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 545

37.1 Úloha kvadraticky optimálního sledování .............................. 545

Dovětek ke knize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548

rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 549

Předmluva 9

Předmluva Kniha „Účetnictví a finanční řízení“ je přehledem našich představ o budoucím zaměření účetnictví, které v praxi realizuje firma Gordic. Předkládáme touto knihou široké veřejnosti postupy, algoritmy a řešení problémů praxe. Nepředstavujeme naše stávající produkty, nýbrž nabízíme, co by se dalo pro uživatele připravit. Nejde nám o sebechválu, prezentovanou jakoukoli tištěnou formou, nýbrž o hluboké zamyšlení nad budoucností účetnictví a finančního řízení zejména obcí, měst, krajů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Posláním knihy je upozornit na krizi soudobého účetnictví, které je více účetnictvím pro evidenci než nástrojem finančního řízení. Abychom tuto krizi překonali, budeme muset vycházet z účtování, založeném na množinách, relacích a funkcích, tak jak je to běžné ve všech exaktních vědách. Abychom to dokázali, musíme upozornit i na nezbytnou teorii moderní matematiky, kterou lze aplikovat v účetnictví, a současně dbát na právní rámec současného účetnictví. Tuto cestu důsledně sleduje i tato kniha. Na základě relací, získaných z minulých účetních zápisů, dochází k možnosti předpovídat budoucí účetní stavy. Tímto přístupem mění účetnictví, vycházející z minulosti, na účetnictví zaměřené do budoucnosti. Přitom všem zůstává na pozici finančního účetnictví a tak nepotřebuje k tomuto přerodu jakékoli jiné účetní postupy, vykládané v manažerském účetnictví či controllingu. Účetnictví, které dokáže predikovat budoucí stav účtů, se tak stává základem finančního řízení. Naše firma má praktické uživatele, kteří používají finanční řízení, vycházející z rozpočtů a rozpočtových výhledů. Nyní však nabízíme něco nového – finanční řízení založené na finančním účetnictví. Dokáží-li uživatelé přijmout toto nové pojetí, pak i uznají přednosti podvojného akruálního účetnictví nad účetnictvím na bázi příjmů a výnosů. Dalším naším tématem je přechod od kontace účetních případů ke kontaci účetních jevů, které lépe a výstižněji účetně popisují jednotlivé aktivity účetní jednotky. Pokud uživatelé přijmou pojetí účetních jevů jako souborů účetních případů, budou moci sledovat finanční stav a finanční výkonnost svých aktivit přes několik účetních období. Pak nebudou účetní vázáni na jednotlivá účetní období, ale pojmou své účetnictví jako spojitý proces nezávislý na jednotlivých letech. Po mnoho let je v teorii i praxi budováno manažerské účetnictví podnikatelských subjektů. V oblasti veřejného sektoru však jsou tyto práce ve svých počátcích. Firma Gordic již realizovala manažerské účetnictví v praxi. Nyní nabízí prostřednictvím této knihy další evoluci tohoto účetnictví organizačních složek vybraných účetních jednotek. Na závěr věřím, že i takto náročná kniha, plná matematiky a čísel, zaujme jak pracovníky z praxe, tak i učitele na školách k novému přístupu k účetnictví směrovanému zejména na finanční řízení.

Ing. Jaromír Řezáč

generální ředitel firmy Gordic

Finanční účetnictví

Účetní veličiny a jejich oceňování

1. část

Předmět účetnictví 13

1 . Předmět účetnictví

1 .1 Účetnictví

Při zkoumání ekonomické reality se vždy omezujeme na určitou její část, která nás v daném

okamžiku zajímá. Tuto část společnosti nazýváme objektem a celou zbývající část nazý

váme jejím okolím. Objekt nezkoumáme v celé jeho komplexnosti. Na zvoleném objektu

pozorujeme nebo měříme určité vlastnosti, čili pozorujeme nebo měříme hodnoty určitých

veličin. Výběr veličin závisí na tom, co považujeme na daném objektu za zajímavé, nebo co

považujeme za významné vzhledem k danému účelu.

Naším zvoleným objektem je účetní jednotka. Účetní jednotkou je v našem případě vybraná

účetní jednotka (příspěvková organizace, územně správní celek, organizační složka státu).

Určitými vlastnostmi účetní jednotky jsou účetní veličiny (kategorie, proměnné). Těmito

zvolenými účetními veličinami jsou majetek, pohledávky, závazky, vlastní kapitál, náklady

a výnosy. Jejich výběr je dán ekonomickým prospěchem či ztrátou, která je s nimi spojena.

Jelikož uvedené účetní proměnné jsou hodnoceny z jediného pohledu a to z pohledu eko

nomického prospěchu (výnosu, zisku, ztráty), lze je měřit jednou mírou a tou jsou peníze.

Při zkoumání účetní jednotky se soustřeďujeme na pozorování množiny veličin na dané

rozlišovací úrovni a na hledání jednoduchého vyjádření časově invariantních vztahů mezi

těmito veličinami a na hledání vlastností, determinujících uvedené vztahy. Toto zkoumání

v účetnictví provádíme tak, že zkoumáme vztahy mezi jednotlivými účty, které představují

symbolické vyjádření jednotlivých účetních veličin na té nejpodrobnější úrovni zkoumání.

Říkáme, že z hlediska ekonomického prospěchu na dané účetní jednotce definujeme systém.

Důležité je si uvědomit, že subjektem zkoumání účetnictví není kapitálová, osobní společnost

či územně správní celek, ale účetní systém tohoto objektu. Zatímco účetní systém je přesně

definovaným subjektem a jeho problémy mohou být formulovány přesným způsobem, neplatí

totéž o objektu. Pojem „územně správní celek“ je vždy v jisté míře neurčitý a jeho problémy

a cíle jsou nejasné.

Účetní systém, tak jako každý jiný systém, je charakterizován souborem nějakých veličin (ma

jetek, pohledávky, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy) a různých vlastností (výkonnost,

likvidita, solventnost), které determinují časově invariantní vztahy mezi těmito veličinami na

dané rozlišovací úrovni. Tyto základní časově invariantní vztahy nazýváme účetní případy.

Účetnictví můžeme považovat za aplikací obecné teorie systémů v ekonomii, jejímž předmě

tem zkoumání je účetní systém. Hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou

skutečnost účetní jednotky (majetek, pohledávky, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy)

pro majitele, banky, statistické úřady, finanční úřady, zákazníky, veřejnost aj. Ekonomové

vidí v účetnictví systém, založený na přesně stanovených a obecně uznávaných zásadách,

umožňující podávat věrný obraz skutečnosti, který zajišťuje, aby veškeré informace byly

průkazné, správné a úplné. Účetní jej považují za ekonomickou disciplínu, která zachycuje

informace o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojů, nákladech, výnosech a výsledku hospo

daření účetní jednotky.

1.2 Účtování

Aby byl účetní systém odpovídal skutečnosti, musíme jej identifikovat. Identifikací účetního

systému rozumíme jeho rozpoznání či analýzu jeho chování. Obecně je identifikace systému

experimentální či analytický postup určování podstatných charakteristik systému a jeho

Účetnictví a finanční řízení14

procesů. Právě účtováním systém identifikujeme. Účtujeme-li v průběhu účetního období, pak provádíme analytickou identifikaci účetní jednotky na základě účetních dokladů. Provedeme-li na konci účetního období inventarizaci, pak experimentálně zpřesňujeme výsledky analytické identifikace. Výsledkem identifikace účetní jednotky je vytvoření účetního modelu zkoumaného systému. Základním modelem v účetnictví je rozvaha účetní jednotky. Identifikace účetního systému je vymezení systému ve specifikované třídě abstraktních systémů a jeho zpřesňování tak, aby byl účetní systém ekvivalentní se systémem zkoumaným. Identifikace v účetnictví tak představuje nalezení nebo zpřesnění (určení hodnot parametrů - určení konečných stavů účtů) modelu zkoumaného účetního systému. Identifikace v účetnictví je realizována účtováním. Cílem účtování v účetnictví je zpřesnění modelu účetní jednotky. Proces účtování, identifikace účetního systému, obsahuje tyto kroky: 1 . volbu rozlišovací úrovně. Určuje míru podrobnosti zachycenou modelem a z ní vyplý

vající složitost a rozsáhlost. V účetnictví vykazujeme jen ty elementy, které splňují obě

následující kritéria:

– položka vyhovuje definici účetní veličiny,

– položka má cenu resp. hodnotu, kterou lze spolehlivě určit,

– náklady na její identifikaci nepřevyšují přínosy z ní plynoucí.

2. výběr prvků, odpovídajících částem zkoumaného systému, určuje strukturování systému

na podsystémy. Tak lze účetní systém rozdělit na jednotlivé menší celky, které řeší spe

cializované moduly účetnictví – modul majetku, kniha došlých faktur, kniha odeslaných

faktur, banka atd. 3 . Přiřazení funkcí jednotlivým prvkům (účtům) účetního systému vychází z principu,

že zkoumání celého systému bude vycházet z funkce jeho prvků (účtů). Proto chování

menších částí můžeme popsat účetními okruhy (provozní činnosti, investiční činnosti,

financování), tj. vytvořit pro ně dílčí matematické submodely (dílčí rozvahy). 4. určení a parametrizace vazeb mezi prvky účetního systému. Můžeme stanovit vztahy

mezi vzájemně závislými veličinami jednotlivých subsystémů. Můžeme např. psát, že

výnos z prodeje výrobku bude roven pohledávce odběratele tohoto výrobku. Vztahy (re

lace) mezi vzájemně závislými veličinami (účty) vznikají na základě účetních případů.

Ohodnocením relací zpřesňujeme hodnoty jednotlivých účtů. Výše uvedený postup je obdobný postupu identifikace jakéhokoli technologického procesu (elektrárny, kotle či elektronického obvodu). Nelze považovat účetnictví za něco specifického, čemu nerozumí nikdo jiný než účetní. Jak poznáme dále, účtování není nic jiného než rozpoznání relací a jejich ohodnocení. Podstatu této činnosti nalezneme v základních nástrojích moderní matematiky – v množinách, relacích a funkcích. Také poznáme, že účetnictví není jen účelová hra s reálnými čísly, ale sofistikovaná hra lineární algebry. Nicméně, než se k tomuto poznání dostaneme, musíme prozkoumat základy účetnictví. 1 .3 Inventarizace Přestože matematicko-účetní analýza dokáže sestavit rozvahu (tj. základní model), k jejímu upřesnění potřebujeme inventarizaci. Inventarizací se experimentálně zpřesňuje rozvaha účetní jednotky (matematický model účetního systému), získaný účtováním po celé účetním období. Schéma řešení je na následujícím obrázku 1.

Předmět účetnictví 15

porovnání

Obr . 1 Inventarizace Inventarizace majetku a závazků účetní jednotky je hlavním prostředkem průkaznosti účetnictví. Smyslem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku a závazků a ověření, zda skutečný stav na účtech odpovídá stavu účetnímu. Inventarizace nepracuje s relacemi (vztahy mezi vybranými účty), tudíž není zatížena problémy a chybami analytické identifikace (s výběrem té či oné relace). Představuje experimentální identifikaci, která je schopna sama naplnit rozvahu (model) účetní jednotky. Jednoduše řečeno, během účetního období neúčtujeme, na konci období provedeme inventarizaci, zjistíme skutečný stav na účtech a sestavíme rozvahu. Logicky se zdá, že tento přístup je nejlepší. Jeho slabinou je, že během účetního období nemáme žádné informace o chování účetního systému. Abychom mohli účetní jednotku řídit během účetního období, provádíme analytickou identifikaci – průběžné účtování účetních případů, čímž získáme jakousi představu o chování účetního systému v průběhu účetního období, kterou zpřesníme na konci účetního období účetní závěrkou, jejíž nedílnou součástí je inventarizace. Proto samo účtování bez inventarizace a inventarizace bez průběžného účtování je nežádoucí. Tento přístup je běžný i v řízení technologických procesů, kdy experimentální identifikací zjišťujeme vnější chování systému a analytickou identifikací rozpoznáváme vnitřní pnutí uvnitř systému a to proto, že experimentální identifikace nepodává žádné informace o tom, co se děje uvnitř systému. Pokud bychom neúčtovali, nerozpoznáme náklady a výnosy, které představují účetní veličiny vypovídající o vnitřním chování účetního systému. _________________________________________________________________________ Abychom byli přesní ve vymezování základních pojmů účetnictví, musíme citovat určité pasáže zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a doplnit je komentářem. Předmět účetnictví § 2 „Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.“ Předmětem účetnictví je: – zobrazení finančně-majetkové struktury účetní jednotky a její změny, ke kterým dochází

v průběhu činnosti účetní jednotky, – sledování výnosů a nákladů a zjištění výsledku hospodaření (zjištění výkonnosti účetní

jednotky), – zjišťování schopnosti účetní jednotky generovat peníze, – zjišťování schopnosti účetní jednotky uchovávat svou podstatu.

+

Účetnictví a finanční řízení16

Základním problémem zákona o účetnictví je absence definic základních pojmů zmíněných

v § 2, se kterým zákon o účetnictví a navazující předpisy pracují

1

.

vymezení povinnosti vést účetnictví

§ 4 odst. 9 „Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.“

§ 4 odst. 12 „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny.

V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu...“ § 4 odst. 14 „Za informační systém podle zvláštního právního předpisu lze účetnictví pova

žovat pouze jako celek.“

V odstavci (9) je formulována zásada účetní jednotky jako jasně vymezeného subjektu, za

který je třeba vést účetnictví jako za jeden celek. Odstavec (12) vymezuje povinnost vést

účetnictví v české měně, jsou zde vyjmenovány případy, kdy je třeba zároveň sledovat prvky

aktiv a závazky vyjádřené v cizí měně vedle ocenění v české měně i v této cizí měně. Odstavec

(14) definuje pojem „účetnictví“ jako informační systém, který tvoří vnitřně provázaný celek.

Metodické prvky účetnictví

§ 6 odst. 1 „Účetní jednotky jsou povinny zachovat skutečnosti, které jsou předmětem účet

nictví (dále jen „účetní případy“) účetními doklady.“

§ 6 odst. 2 „Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách

(dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě účetních záznamů podle odstavce 1.“

§ 6 odst. 3 „Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30.“

§ 6 odst. 4 „Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou,

popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle

§ 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrku“.

Dle odstavce (1) veškeré účetní případy (skutečnosti ovlivňující finančně majetkovou strukturu

účetní jednotky) je třeba zaznamenávat prostřednictvím účetních dokladů, na základě kterých

účetní jednotka provádí zaúčtování účetních případů. V souladu s odstavcem (2) nelze účetní

transakci zaúčtovat bez řádného účetního dokladu. V odstavci (3) je stanovena povinnost

účetní jednotky provádět inventarizaci, která je nedílnou součástí účetní metody. Inventarizace

majetku a závazků je podrobněji upravena v § 29 a 30 zákona. Odstavec (4) přikazuje účetním

jednotkám povinnost sestavovat účetní závěrku v souladu s § 29 a 30 zákona.

Inventarizace

§ 29 odst. 1 „Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a zá

vazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví

... Inventarizací účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku

jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“)...“

§ 30 odst. 1 „Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují

a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku, nebo

b) dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku,

u nichž nelze provést fyzickou inventuru,

a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.“

1

Múllerová, L.; Vomáčková, H.; Dvořáková, D. Účetní předpisy pro podnikatele s komentářem.

Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 4–17, ISBN 978-80-7357-289-1.