načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ – Jitka Mrkosová

Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ

Elektronická kniha: Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ
Autor: Jitka Mrkosová

Text vychází z legislativních změn platných od 1. 1. 2015. Součástí učebnice jsou příklady a cvičení. Učebnice pro střední a vyšší odborné školy vysvětluje základní pojmy, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 312
Rozměr: 23 cm
Úprava: formuláře
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Účetnictví
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-266-1073-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Text vychází z legislativních změn platných od 1. 1. 2015. Součástí učebnice jsou příklady a cvičení. Učebnice pro střední a vyšší odborné školy vysvětluje základní pojmy, princip podvojného účetnictví a rovněž účtování podle jednotlivých účtovacích tříd.

Popis nakladatele

V učebnici máte k dispozici vše, co potřebujete znát o účetnictví, a to v aktuálním znění od 1. ledna 2016. Problematika je vysvětlena od základních pojmů až po praktické účtování. Pomocí srozumitelného a podrobného výkladu jednotlivých účtových tříd si rychle osvojíte nejen základy účtování. Na konkrétních příkladech a cvičeních s řešením získáte potřebné dovednosti pro vedení účetnictví v praxi.

(učebnice pro SŠ a VOŠ)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jitka Mrkosová - další tituly autora:
Účetnictví 2012 -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2012
Účetnictví 2013, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2013, učebnice pro SŠ a VOŠ
Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ
Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ
 (e-book)
Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ
 (e-book)
Účetnictví 2019, učebnice pro SŠ a VOŠ Účetnictví 2019, učebnice pro SŠ a VOŠ
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Účetnictví 2017

učebnice pro SŠ a VOŠ

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.edika.cz

www.albatrosmedia.cz

Jitka Mrkosová

Účetnictví 2017 – učebnice pro SŠ a VOŠ – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Jitka Mrkosová

Účetnictví 2017

učebnice pro SŠ a VOŠ

Edika

Brno

2017


Obsah

4

Obsah

KAPITOLA 1

I. díl 12

Úvod 12

Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13

Předmět účetnictví 13 Jednoduché účetnictví 14 Rozsah vedení účetnictví 14 Schéma účetních soustav 15

KAPITOLA 2

Účetní záznamy 16

Význam a podstata účetní dokumentace 16

Bez účetního dokladu nesmíme účtovat 16 Členění účetních dokladů 17

Podle obsahu rozlišujeme 17

Podle počtu dokumentovaných účetních případů rozlišujeme 17

Schéma členění účetních dokladů 17 Náležitosti účetních dokladů 17 Vyhotovování účetních dokladů 18

Číslování dokladů 18

Opravy účetních dokladů 18

Zpracování, oběh a úschova účetních dokladů 21

Přezkoušení účetního dokladu 21

Třídění účetních dokladů 22

Pořadové očíslování 22

Opatření účtovacím předpisem 22

Zaúčtování 22

Uložení účetních záznamů (dokladů) 22

Vyřazení účetních dokladů 23

KAPITOLA 3

Majetek podniku 24

Členění majetku podniku 24

Složky dlouhodobého majetku 24

Hmotný dlouhodobý majetek 24

Složky oběžného majetku 24

Zásoby 25

Krátkodobý finanční majetek 25

Pohledávky 25 Kapitál – zdroje krytí majetku 26

Vlastní zdroje 26

Cizí zdroje 26

Obsah

5

Aktiva a pasiva 27

Aktiva 27

Pasiva 27 Inventarizace majetku a závazků 28

Inventura 29

Sestavení inventurních soupisů 29

Porovnání skutečného stavu se stavem účetním 29

Vypořádání inventarizačních rozdílů 29

KAPITOLA 4

Rozvaha 33

Funkce a obsah rozvahy 33

Schéma rozvahy 34

Zahajovací rozvaha 35

Typické změny rozvahových stavů 36

Účetní případy 37

Rozpis rozvahy do účtů 39

Účet a jeho podstata 40

Účty aktiv 40

Účty pasiv 41

Účtování na účtech aktiv a pasiv 41

Obraty a zůstatky na účtech 42

Podvojná soustava účetnictví 43

Počáteční účet rozvažný 44

KAPITOLA 5

Náklady a výnosy 47

Náklady 47

Výnosy 48

Účet zisků a ztrát 48 Konečná rozvaha 50 Podrozvahové účty 51

KAPITOLA 6

Účetní zápisy 52

Hlavní kniha 52

Deník 52

Způsob vedení účetních knih 52 Základní postup provádění účetních zápisů 52

Knihy podrozvahových účtů 54 Syntetická a analytická evidence 54

Syntetická evidence 54

Analytická evidence 55

Vztahy mezi syntetickými a analytickými účty 55 Formální správnost účetních zápisů 57

Obratová předvaha 57

Kontrolní soupiska analytických účtů 57

Kontrolní součty 58

Opravy účetních zápisů 58

Obsah

6

KAPITOLA 7

Všeobecné účetní zásady 59

1. Zásada účetní jednotky 59

2. Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky 59

3. Zásada věrného a poctivého obrazu 59

4. Zásada bilanční kontinuity 59

5. Zásada jednotné soustavy účetních záznamů

(účetnictví jako jeden celek) 60

6. Zásada aktuálního principu 60

7. Zásada opatrnosti 60

8. Zásada vzájemného zúčtování (zákaz kompenzace) 60

9. Účetnictví jako soustava účetních záznamů 60 Účtová osnova 60

Směrná účtová osnova pro podnikatele 61

Konstrukce účtové osnovy 61

Prováděcí vyhláška a účetní standardy 62

Účtový rozvrh 62

Zjednodušený rozsah účetnictví 62

KAPITOLA 8

Základy účtování na syntetických účtech 63

Základní účtování krátkodobého finančního majetku a peněžních prostředků 63

Hotovostní platební styk 63

Pokladní kniha 64

Účtování 64

Bezhotovostní platební styk 64

Přijaté úroky z vkladů 65

Krátkodobé úvěry 65

Placené úroky z úvěrů 66

Peníze na cestě 66

Další příklady účtování na účtu Pokladna 67

Ceniny 68

Nákup cenin 68

Spotřeba cenin 69 Základní účtování zásob 70

Charakteristické znaky zásob a rozdělení zásob 70

Skladovaný materiál 70

Zásoby vlastní činnosti 71

Zboží 71

Oceňování zásob 71

Účtování zásob 72

Účtování zásob metodou A 72

Pořízení zásob, převzetí zásob na sklad 72

Aktivace materiálu a služeb 72

Spotřeba materiálových zásob 73 DPH a její účtování 74

Podstata DPH 74

Základní pojmy: 74

Účtování na vstupu (u kupujícího) 78

Účtování na výstupu (u prodejce) 79

Účtování u neplátců DPH 79

Nákup zboží ze zemí Evropské unie 79

Nákup zásob z dovozu 80

Obsah

7

Účtování 82

Kontrolní hlášení DPH 82

Inventarizační rozdíly 84 Základní účtování dlouhodobého majetku 86

Charakteristické znaky a rozdělení dlouhodobého majetku 86

Oceňování dlouhodobého majetku 87

Pořízení dlouhodobého majetku dodavatelsky 87

Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností 88

Odpisy dlouhodobého majetku 91 Základní účtování mezd 97

Postup výpočtu mzdy 97

Účtování mezd 98 Základní účtování nákladů, výnosů a výsledku hospodaření 104

Náklady 104

Účtování nákladů 104

Výnosy 106

Účtování výnosů 106

Výsledek hospodaření 108

Struktura výsledku hospodaření 108

Účtování výsledku hospodaření 108

KAPITOLA 9

II. díl 113

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní

prostředky 113

Účtová třída 2 zahrnuje 113 Účtování krátkodobého finančního majetku a peněžních prostředků 114

Účtování cenin 115

Účtování na bankovních účtech 118

Účtování na účtech bankovních úvěrů 118 Krátkodobý finanční majetek 119

Oceňování cenných papírů 120

Cenné papíry k obchodování 120

Dlužné cenné papíry se splatností 120

Realizovatelné cenné papíry 120

Vlastní akcie, vlastní dluhopisy 120

Účtování cenných papírů 120

Cenné papíry k obchodování 121 Majetkové cenné papíry 121 Dlužné cenné papíry 122 Směnky jako platební prostředek 124

KAPITOLA 10

Účtová třída 1 – Zásoby 128

Účtování zásob metodou A 128

Oceňovací techniky 128

Účtování zboží 132

Obaly 133 Poskytnuté zálohy na pořízení materiálu a zboží 134

Prodej materiálu 135

Obsah

8

Vyskladnění materiálu nebo zboží v důsledku darování 136

Reklamace při dodávkách materiálu 138

Materiál vlastní výroby 140

Zásoby vlastní činnosti 141

Materiál na cestě a nevyfakturované dodávky 143

Inventarizační rozdíly 145

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní činnosti 146

Škody na zásobách 147

Ocenění zásob při inventarizaci 148

Účtování zásob způsobem B 152

KAPITOLA 11

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 157

Zřizovací výdaje 159

Bezúplatné plnění, resp. darování 160

Vklad od jiné osoby 160

Přeřazení z osobního užívání do podnikání 160

Poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého majetku 160

Inventarizační přebytky dlouhodobého majetku 161

Vyřazení dlouhodobého majetku 163

Vyřazení DM likvidací 164

Prodej dlouhodobého majetku 165

Vyřazení bezúplatným plněním (darováním) 165

Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka 165

Přeřazení z podnikání do osobního užívání 165

Vklad dlouhodobého majetku do jiné společnosti 165 Dlouhodobý finanční majetek 167

Prodej dlouhodobého finančního majetku 168 Pronájem dlouhodobého majetku 171

Operativní leasing 171

Finanční leasing 173

Pronájem podniku 177

KAPITOLA 12

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 181

Charakteristika a klasifikace zúčtovacích vztahů 181

Oceňování zúčtovacích vztahů 181 Zúčtovací vztahy z obchodního styku 181

Pohledávky 181

Pohledávky spojené s používáním směnek 182

Závazky 187

Závazky spojené s používáním směnek 188 Zúčtování se zaměstnanci 193 Zúčtování daní a dotací 197 Pohledávky za společníky 200 Závazky ke společníkům 200 Jiné pohledávky a jiné závazky 201 Přechodné účty aktiv a pasiv 203

Časové rozlišení 203

Dohadné účty 203

Opravné položky 204

Obsah

9

KAPITOLA 13

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 206

Charakteristika kapitálu a dlouhodobých závazků 206

Oceňování kapitálu a dlouhodobých závazků 206 Právní formy podnikání 207

Akciová společnost (a. s. nebo akc. spol.) 207

Společnost s ručením omezeným (s. r. o. nebo spol. s r. o.) 208

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) 208

Komanditní společnost (k. s., kom. spol. ) 208

Družstvo 208

Státní podnik 208

Zahajovací rozvaha 208 Základní kapitál v jednotlivých právních formách 210

Akciová společnost 210

Zvýšení základního kapitálu 210

Upsání akcií ve společnostech se zahraniční majetkovou účastí 214

Snížení základního kapitálu 219

Společnost s ručením omezeným 221

Družstvo 223

Komanditní společnost 224

Veřejná obchodní společnost 224

Individuální podnikatel 225 Rozdělení zisku a tvorba fondů 228

Schéma účtování 229 Rezervy 231

Rezervy zákonné 231

Rezervy ostatní 232 Dlouhodobé závazky a úvěry 234 Odložená daň z příjmů 235

KAPITOLA 14

Účtová třída 5 a 6 – náklady a výnosy 240

Účtování nákladů a výnosů 240 Základní charakteristika jednotlivých nákladových skupin 242

Provozní náklady 242

Finanční náklady 245 Základní charakteristika jednotlivých výnosových účtových skupin 249

Provozní výnosy 249

Finanční výnosy 250 Položky upravující výsledek hospodaření 251 Časové rozlišení nákladů a výnosů 252

Časové rozlišení nákladů 252

Výdaje příštích období 253

Komplexní náklady příštích období 254 Časové rozlišení výnosů 255

Výnosy příštích období 255

Příjmy příštích období 256

Ostatní položky upravující výsledek hospodaření 257

Obsah

10

KAPITOLA 15

Účetní uzávěrka a závěrka 259

Uzavírání účetních knih 259

Zjištění výsledku hospodaření z výsledkových účtů 260

Daňový základ a povinnost k dani z příjmů 261

Rozdělení výsledku hospodaření 269

Kapitálové společnosti 270

Individuální podnikatel 270

Veřejná obchodní společnost 270

Závěrka 271

Rozvaha 272

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) 272

Příloha k účetní závěrce 273

Přehled o peněžních tocích (cash flow) 273

Předložení, ověření a zveřejnění účetní závěrky 275

KAPITOLA 16

Vnitropodnikové účetnictví 284

Hlavním účelem vnitropodnikového účetnictví je: 284

Vnitropodnikové účetnictví vedené formou analytické evidence 284

Vnitropodnikové účetnictví vedené v samostatném účetním okruhu 287

PŘÍLOHA A

VZOROVÝ ÚČTOVÝ ROZVRH pro podnikatele (pro potřeby výuky účetnictví) 292

PŘÍLOHA B

Směrná účtová osnova 301

PŘÍLOHA C

Použité zkratky v učebnici 303 Rejstřík 304

11

Předmluva

Vážení čtenáři,

dostává se vám do rukou 18. přepracované vydání učebnice Účetnictví, která je určena pro různé

typy středních a vyšších odborných škol i pro veřejnost. Do učebnice jsou promítnuty legislativní

změny plynoucí ze zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku a novely vyhlášky

500/2002 Sb., kterou se provádějí některé změny zákona o účetnictví (563/1991 Sb) pro podnika

tele účtující v soustavě podvojného účetnictví.

Mojí snahou bylo objasnit podvojné účetnictví pro podnikatele v plné šíři v jedné publikaci. Kniha

je proto rozdělena do dvou dílů a probíraná látka vysvětlována dvoukruhově.

Úvodní část vysvětluje základní pojmy a princip podvojného účetnictví, které dále rozvíjí a procvi

čuje v základním účtování jednotlivých účtových tříd. Tato první část může být úspěšně využívána

v různých školách neekonomického směru, kde se vyučují i ekonomické předměty a účetnictví.

Pro školy s  ekonomickým zaměřením a  především pro vyšší odborné školy a  praxi je potom

určeno pokračování v  II. dílu učebnice. Zde je podrobně vysvětlováno účetnictví jednotlivých

účtových tříd, často i s daňovými aspekty. Na závěr je uvedena i ukázka vedení vnitropodnikového

účetnictví. Obě části jsou doplněny četnými příklady a úlohami k procvičování.

Ing. Jitka Mrkosová

12

KAPITOLA

1

I. díl

Úvod

Podstata a význam účetnictví

Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro své řízení a rozhodování informace. Jedním ze zdrojů,

který tyto informace poskytuje, je účetnictví. Informace získané z  účetnictví slouží i  ostatním

uživatelům, se kterými podnikatel přichází do styku při své podnikatelské činnosti. Jsou to banky,

finanční úřady, odběratelé, dodavatelé apod.

K charakteristickým znakům účetnictví patří:

„„ zachycuje skutečný stav a pohyb majetku a závazků a zjišťuje skutečný výsledek hospodaření;

„„ evidence se vede z časového hlediska, tj. za určité časové období, např. kalendářní rok, který

je v účetnictví účetním obdobím;

„„ účetnictví se vede jako soustava účetních záznamů, k  jejichž vyhotovení lze použít tech

nických prostředků; takovými účetními záznamy jsou účetní doklady, účetní knihy, účetní

zápisy, účetní závěrka apod.;

„„ účetnictví se vede nepřetržitě, to znamená po celou dobu existence účetní jednotky;

„„ účetnictví se vede úplně, průkazným způsobem a správně. Pro účetní jednotku to znamená,

že účetnictví zahrnuje veškeré činnosti podnikatelského subjektu, účetní záznamy pravdivě

vypovídají o její činnosti a lze je prokázat předepsaným způsobem;

„„ účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny, v některých případech zároveň i v cizí

měně;

„„ účetnictví se vede v českém jazyce;

„„ účetnictví vytváří soustavu, která je upravena zákonem o účetnictví 563/1991 Sb.;

„„ zákon o účetnictví se vztahuje na všechy účetní jednotky, kterými podle tohoto zákona jsou:

„ právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky;

„ zahraniční právnické osoby, které na území republiky podnikají;

„ organizační složky státu;

„ fyzické osoby, které podnikají a jsou zapsány do obchodního rejstříku;

„ ostatní fyzické osoby, které podnikají a  jejich obrat (tržby) za  předcházející rok přesáhl

částku 25 mil. Kč;

„ ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí;

„ ostatní fyzické osoby, které podnikají a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud

jeden z účastníků společnosti je osobou uvedenou v předchozích bodech.

Kapitola 1Úvod

13

Organizace účetnictví Ekonomické informace (účetní informace) potřebuje celá řada uživatelů v různém stupni podrobnosti a  složení. Např. vedení podniku zajímají podrobné informace o  jednotlivých oblastech hospodaření, objem a  struktura nákladů, výnosů, skladba nákladů vynaložených na  jednotlivé výrobky atd., ale zároveň informace o celkové finanční situaci podniku. Tyto požadavky na účetní informace mají i další uživatelé. Z tohoto hlediska rozeznáváme:

„„ účetnictví finanční;

„„ účetnictví manažerské.

Finanční účetnictví poskytuje informace o účetní jednotce jako celku. Zaměřuje se na sledování majetku, závazků, kapitálu a  výsledku hospodaření za  celý podnik. Obsahuje informace, které vznikají především ze vztahu podniku k  jeho okolí, např. dodavatelům, odběratelům, bankám a dalším institucím. Je řízeno z vnějšku zákony a nařízeními ministerstva financí. Účetnictví manažerské přináší podrobnější informace potřebné pro řízení jednotlivých vnitropodnikových útvarů a činností, jaké jsou např. zásobování, výroba, odbyt, sledování jednotlivých zakázek apod. Podnik si zde sám může stanovit svoje zásady v souladu se zákonem. Manažerské účetnictví zahrnuje zpravidla tyto obory:

„„ Vnitropodnikové účetnictví, které eviduje hospodářské činnosti uvnitř vnitropodnikových

útvarů.

„„ Rozpočetnictví v  podstatě sleduje stejné informace jako účetnictví, ale se zaměřením

do  budoucna. Podrobněji rozpracovává náklady a  výnosy jednotlivých vnitropodnikových

útvarů, stanoví jejich předběžný výsledek hospodaření v podrobnějším peněžním vyjádření

na kratší časová období (čtvrtletí, měsíce). Sestavené rozpočty slouží k zajištění plánovaných

úkolů a jsou nástrojem vnitropodnikové hmotné zainteresovanosti.

„„ Kalkulace je stanovení nákladů v  peněžním vyjádření na  jednotku výroby (kalkulační

jednici), tj. na  jeden výrobek, práci či službu. Kalkulace se sestavují jako předběžné, před

zahájením výroby a  stanoví předběžně náklady na  kalkulační jednici. Využívá informace

z  rozpočetnictví. Kalkulace výsledná vychází již ze skutečně vynaložených nákladů na  jed

notku výroby. Podkladem pro její sestavení jsou informace z účetnictví.

„„ Vnitropodniková statistika shromažďuje a  zpracovává informace o  hromadných jevech

ekonomického, ale i jiného charakteru (např. sociálního), které proběhly v minulosti, vyhod

nocuje je, a na jejich základě stanoví prognózy do budoucna.

„„ Operativní evidence se zaměřuje na  záznamy různých hospodářských jevů, okamžitě

po  jejich vzniku (např. příchod zaměstnance do  zaměstnání – záznam v  knize docházky,

výdej materiálu ze skladu – okamžitý záznam ve skladové evidenci). Provádí se jak v peněž

ních jednotkách, tak častěji v jednotkách hmotných. Pro záznamy operativní evidence není

zvláštní profese zaměstnanců, zpravidla ji provádí pracovník, který sledovanou činnost sám

vykonává nebo řídí (skladník, pracovník výdejny nářadí). Předmět účetnictví Účetnictví sleduje stav a pohyb veškerého majetku, závazků, kapitálu, náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Používá soustavu účtů, na které provádí záznamy podvojnými zápisy (dříve termín podvojné účetnictví). Účetnictví je uzavřeným celkem umožňujícím vnitřní kontrolu.

Kapitola 1 Úvod

14

Účetní záznamy se provádějí do účetních knih. Jsou to knihy: hlavní kniha, deník, knihy analy

tických účtů a knihy podrozvahových účtů.

Účetní jednotky vedou účetnictví nepřetržitě po  celou dobu své existence. Právnické osoby jsou

povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku.

Fyzické osoby – podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku jsou povinni vést účetnictví ode dne

zápisu do  obchodního rejstříku, ostatní fyzické osoby – podnikatelé jsou povinni vést podvojné

účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stali

účetní jednotkou. To znamená, pokud podnikatel měl svůj svůj obrat v r. 2015 větší než 25 mil. Kč,

stane se v r. 2016 účetní jednotkou a od 1. 1. 2017 bude vést účetnictví.

Fyzické osoby, které nejsou účetními jednotkami, povedou tzv. daňovou evidenci. Provádění této

evidence neupravuje zákon o  účetnictví, ale zákon o  daních z  příjmů. Podstatou evidence je, že

musí zajistit zjištění základu daně z příjmů. Závazná forma vedení není předepsána, ale v podstatě

odpovídá dříve vedenému jednoduchému účetnictví.

Jednoduché účetnictví

Od 1. 1. 2016 mohou účetní jednotky, které nejsou plátci DPH a jejich příjmy i majetek nepřesáhly

za poslední účetní období 3 mil. Kč, vést jednoduché účetnictví.

Rozsah vedení účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví podvojnými zápisy v  plném nebo zjednodušeném

rozsahu.

Plný rozsah účetnictví

mohou vést všechny účetní jednotky. Vedou je především právnické osoby, které musí ověřovat

účetní závěrku auditorem (vysvětleno dále).

Zjednodušený rozsah účetnictví

mohou vést účetní jednotky (pokud nevedou jednoduché účetnictví), jako např. různá občanská

sdružení, spolky, církve, společenské organizace, nadace, apod. a  podnikatelé-mikro nebo malé

účetní jednotky (viz. dále), které nemusí ověřovat účetní závěrku auditorem.

Kapitola 1Úvod

15

Schéma účetních soustav Obrázek č. 1.1 Účetní soustava Účetnictví jednookruhové spojuje účetnictví finanční a  účetnictví vnitropodnikové do  jednoho systému. O  účetnictví dvouokruhovém mluvíme, jestliže se účtuje ve  dvou samostatných okruzích. Účtuje se za  celou účetní jednotku jako celek a  současně podrobněji ve  vnitropodnikovém účetnictví.

Otázky a cvičení

1. J menujte charakteristické znaky účetnictví.

2. Kdo je povinen vést účetnictví?

3. Charakterizujte finační účetnictví.

4. Jaké informace poskytuje manažerské účetnictví?

5. Blíže charakterizujte rozpočetnictví a vysvětlete jeho význam při řízení podniku.

6. Uveďte příklady operativní evidence.

7. Jaké jsou účetní knihy účetnictví?

8. V čem spatřujete význam předběžné a výsledné kalkulace?

9. Jak lze organizovat účetnictví v účetní jednotce?

KAPITOLA

2

Účetní záznamy Účetním záznamem rozumíme jakýkoli záznam informací v účetnictví, který umožňuje toto účetnictví vést. Má různou formu a podobu:

a) písemnou formu provedenou rukopisem, psacím strojem, tiskem nebo zařízením výpočetní

techniky;

b) technickou formu, kdy je účetní záznam proveden elektronickým, optickým nebo jiným

způsobem, který umožňuje převést záznam do čitelné podoby pro člověka.

Účetní záznamy mají různou podobu a  obsah. Postupně se budeme s  některými seznamovat. K  nejvýznamnějším a  prvotním účetním záznamům patří účetní doklady, dále to mohou být účetní zápisy, účetní knihy, inventurní soupisy, účetní závěrka apod. Význam a podstata účetní dokumentace Účetní doklady jsou účetními záznamy, které patří k základním a nejdůležitějším nástrojům průkaznosti účetnictví. Hospodářské operace se stanou účetními případy teprve tehdy, jsou-li doloženy účetními doklady. Potom teprve může být hospodářská operace zapsána do účetních zápisů. Bez účetního dokladu nesmíme účtovat Proto klademe na účetní doklady značné požadavky:

„„ pravdivost;

„„ úplnost;

„„ včasnost;

„„ přehlednost;

„„ pečlivost při vyhotovování (čitelnost, nepřepisování);

„„ dokonalý přehled o účetních dokladech;

„„ účetní doklady musí být vhodně uspořádány a uloženy. K nejdůležitějším a nejvíce používaným dokladům patří: Účetní doklad Účetní případ Oblast použití Příjmový pokladní doklad Příjem peněz do pokladny Finanční operace Výdajový pokladní doklad Výdej peněz z pokladny Finanční operace Faktura přijatá Nákup materiálu (zboží) Zásobování, finanční operace Výpis z bankovního účtu Úhrada faktury prostřednictvím peněžního ústavu Finanční operace Výdejka materiálu Výdej materiálu ze skladu Zásobování Faktura vydaná Prodej výrobků (zboží) Odbyt, finanční operace

Kapitola 2Účetnízáznamy

17

Zúčtovací a výplatní listina Zahrnutí mezd do nákladů Finanční operace Vnitřní účetní doklad Vnitřní (interní) Různé (pozn.: Zkratky dokladů – příloha C) Členění účetních dokladů Účetní doklady můžeme rozdělit do dvou skupin podle různých třídicích hledisek. Podle obsahu rozlišujeme:

„„ vnější (externí) – dokumentují hospodářské operace plynoucí ze styku podniku s  vnějším

okolím, jsou určeny k  odeslání mimo podnik, nebo naopak do  účetní jednotky přicházejí

zvenčí. Jsou to faktury od  dodavatelů, faktury vydané našim odběratelům, výpisy z  ban

kovních účtů, doklady plynoucí ze styku podniku s  pojišťovnami a  institucemi sociálního

zabezpečení apod.;

„„ vnitřní (interní) – vyplývají z  činnosti probíhající uvnitř podniku, neopouštějí účetní jed

notku. Jsou to např. příjemky, výdejky, pokladní doklady, zúčtovací a výplatní listina, vnitřní

účetní doklady. Podle počtu dokumentovaných účetních případů rozlišujeme:

„„ jednotlivé – dokumentují jediný účetní případ nebo několik stejnorodých operací, které se

uskutečnily většinou v jednom dni (např. výdejka, příjemka, jednotlivá faktura);

„„ sběrné – shrnují údaje o  několika stejnorodých účetních případech. Do  nového sběrného

dokladu jsou shrnuty údaje z několika jednotlivých dokladů do jedné položky, seřazené např.

z časového hlediska (sběrná faktura za měsíc, souhrn výdejek materiálu za týden). Schéma členění účetních dokladů Obrázek č. 1.2 Účetní doklady Náležitosti účetních dokladů Podle zákona o účetnictví musí být účetní doklady originálními písemnostmi (nesmí být kopie), které musí mít tyto náležitosti:

„„ označení účetního dokladu, nevyplývá-li z  jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o  účetní

doklad;

„„ popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu

alespoň nepřímo;

„„ peněžní částku nebo údaj o množství a ceně;


Kapitola 2 Účetnízáznamy

18

„„ okamžik vyhotovení účetního dokladu;

„„ okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení;

„„ podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování,

přičemž podpisovým záznamem rozumíme účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční

podpis nebo eloktronický podpis.

Jestliže se jedná o doklad sloužící k doložení daně z přidané hodnoty (účetní doklad se stává zároveň daňovým dokladem), musí obsahovat ještě tyto náležitosti:

„„ obchodní jméno a daňové identifikační číslo (DIČ) odběratele a dodavatele;

„„ cenu bez daně celkem;

„„ sazby daně;

„„ výši daně celkem. Daňové doklady obsahující všechny předepsané náležitosti mohou být použity jako doklady účetní. Ty doklady, které neobsahují všechny náležitosti, nemohou být považovány za průkazné. Vyhotovování účetních dokladů Účetní doklady vyhotovují pracovníci různých vnitropodnikových útvarů, kde k  hospodářské operaci došlo. Například skladník vystaví příjemku na  příjem materiálu do  skladu, pokladní vystaví příjmový pokladní doklad na  příjem hotovosti do  pokladny, kterou vyzvedla v  bance. V malých podnicích s menším počtem zaměstnanců vystavuje všechny doklady jeden pracovník pověřený vedením účetnictví nebo sám podnikatel. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu, po uskutečnění hospodářské operace, kterou zachycují. Doklady musí být vystaveny takovým způsobem, aby byla zachována trvalost záznamu. Používá se propisovací tužka, psací stroj nebo jsou doklady vyhotovovány na PC. Součástí účetních dokladů mohou být i různé písemnosti, které potvrzují správnost údajů na účetním dokladu. Mohou to být různé stvrzenky, účtenky, propočty. Zpravidla se k účetnímu dokladu připojují. Číslování dokladů Účetní doklady musí být číslovány. Očíslování jednotlivých typů dokladů musí vytvářet souvislou nepřerušovanou řadu po celé účetní období. Účetní jednotka si sama vnitřní směrnicí určí systém číslování. Např. faktury přijaté budou začínat číslem 1 (první faktura bude mít číslo 10001, 10002 atd.), faktury vydané číslem  2, pokladní doklady číslem 3 (příjmový doklad 330001, výdajový pokladní doklad 340001) apod. Opravy účetních dokladů Chyby v účetních dokladech se mohou opravovat:

„„ přeškrtnutím tak, aby původní zápis byl čitelný. Napíše se údaj správný a osoba, která opravu

prováděla, připojí svůj podpis a datum opravy. Mluvíme o neúčetním způsobu opravy účet

ních dokladů.


Kapitola 2Účetnízáznamy

19

„„ účetní způsob opravy provádíme tehdy, zjistí-li se chyba po  předložení účetní závěrky

za účetní období. Potom musíme vyhotovit na opravu zvláštní účetní doklad, který zaúčtu

jeme a do závěrky promítneme.

Ukázka nejpoužívanějších účetních dokladů:

Organizace

PŘÍJMOVÝ

pokladní doklad č. 121

ze dne Přílohy:

DIČ

CZ46980059

Přijato (od)

(jméno a adresa)

Kč h -

slovy

Účel platby Rozpočtová skladba

Podpis pokladníka

ÚČETNÍ DOKLAD ze dne 186

Účtovací předpis (Dal - účet) h

550

116

Přezkoušel(i) Vítková Zaúčtoval

dne dne

Filková

5. 4, 2015

Schválil(i)

666

Nový

Prodej-vápno nehašené

Šestsetšedesátšest

5. 4. 2015

DPH 21 %

2. 4. 2015

Text

601

343

tržba v hotovosti

2. 4. 2015 -

TERA, s.r.o., Žďár nad Sázavou, Brněnská 8

Malá

Jan Pokorný, Nové Veselí 206


Kapitola 2 Účetnízáznamy

20

firma[TERA_2015, 01.2015-12.2015, TERA s.r.o.] Strana 1/1

 









 

   



















   



































 











  



 



  



 







  



  

  

  



05.04.2015

[host,LENOVO-PC] abs.strana: 1/1,



rep[UK__POHLE0000201_list_okanc, ]

ver[2.2.30.15]


Kapitola 2Účetnízáznamy

21

Zpracování, oběh a úschova účetních dokladů Zpracování a  oběh účetních dokladů se může v  jednotlivých účetních jednotkách lišit. Záleží především na velikosti podniku a na jeho vnitřní organizaci. Někdy se podílí na zpracování, zaúčtování a  archivaci dokladů několik pracovníků, v  menších podnikatelských subjektech provádí zpracování jeden člověk, ekonom nebo sám podnikatel. Obecně platí následující postup:

„„ přezkoušení (zkontrolování) účetního dokladu;

„„ roztřídění podle obsahu a podle dat;

„„ očíslování pořadově;

„„ opatření účtovacím předpisem;

„„ zaúčtování;

„„ uložení;

„„ vyřazení a skartace po určité době. Přezkoušení účetního dokladu Po  příchodu dokladu do  podniku nebo vystavení dokladu a  jeho následném odeslání musíme doklad zkontrolovat

„„ z  hlediska věcného (obsahového) a  početní správnosti. Prověříme, zda obsah účetního

dokladu odpovídá např. kupní smlouvě, zda jsou v  dokladu všechny číselné údaje správné,

správné součty, součiny, výpočty daní apod.;

„„ z  hlediska formálního zkontrolujeme, zda doklad má všechny předepsané náležitosti (viz

náležitosti účetních dokladů). Přezkoušení účetních dokladů provádí zpravidla účtárna.


Kapitola 2 Účetnízáznamy

22

Třídění účetních dokladů Účetní doklady je nutné před zpracováním roztřídit zpravidla:

„„ podle obsahu (na výdejky, příjemky, faktury přijaté, faktury vydané atd.);

„„ podle dat příchodu nebo vyhotovení (starší doklady zpracováváme dříve). Pořadové očíslování Při větším počtu vyhotovených nebo přijatých dokladů je vhodné před vlastním zpracováním doklady pořadově očíslovat. Zamezíme tím ztrátě dokladu, dosáhneme většího přehledu o  dokladech a  přispějeme tím k  snadnějšímu vyhledávání dokladů. Některé doklady zapisujeme do zvláštní evidence, např. faktury přijaté do knihy závazků a faktury vydané do knihy pohledávek. Opatření účtovacím předpisem Účetní doklady označí účetní účtovacím předpisem (předkontací). Znamená to, že na  každý doklad napíše, na  které účty a  jakou částkou má být doklad zaúčtován. Na  zapsání účetního předpisu je na některých dokladech předtištěn rámeček (např. na pokladních dokladech) nebo se na volné místo dokladu vytiskne rámeček zvláštním razítkem, popřípadě se může připojit volný lístek, na který se předkontace uvede. Účetní vždy připojí datum a svůj podpis. Zaúčtování V  účtárně je účetní doklad podle účetního předpisu zaúčtován v  účetních knihách. Na  doklad účetní uvede poznámku o zaúčtování, připojí datum a podpis. Tak je zajištěna spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy. Uložení účetních záznamů (dokladů) Všechny účetní záznamy je účetní jednotka povinna řádně archivovat. Během účetního období je vhodné ukládat doklady do příručního archivu (většinou skříň v účtárně), po skončení účetní uzávěrky do  archivu účetního. Pro jednotlivé typy účetních záznamů je stanovena předepsaná archivační doba. Zákon o účetnictví uvádí například tyto lhůty:

„„ účetní závěrka a  výroční zpráva se musí uchovávat po  dobu 10 let následujících po  roce,

kterého se týkají;

„„ mzdové listy alespoň po  dobu 10 let následujících po  roce, kterého se týkají. Údaje z  nich

potřebné pro účely důchodového zabezpečení a  nemocenského pojištění po  dobu 30 let

následujících po roce, kterého se týkají;

„„ účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisový plán, seznamy účetních knih, inven

turní soupisy po dobu 5 let po roce, kterého se týkají;

„„ programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a  jiné techniky

po dobu 5 let po roce, ve kterém byla naposledy použita;

„„ další účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po  dobu 5 let

počínajících od konce účetního období, kterého se týkají;

„„ seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a  zkratek použitých v  účetnictví po  dobu,

po kterou jsou uschovávány účetní písemnosti, v nichž jich bylo použito.


Kapitola 2Účetnízáznamy

23

Zákon o  účetnictví stanoví dobu úschovy dalších účetních záznamů jako například dokladů týkajících se autorských práv, daňového řízení, správního řízení, trestního řízení do  konce roku následujícího po roce, ve kterém byla řízení skončena. Vyřazení účetních dokladů Po  uplynutí předepsané archivační doby jsou účetní doklady vyřazovány a  skartovány (fyzicky zničeny).

Otázky a cvičení

1. J ak členíme účetní doklady a jaké požadavky jsou na doklady kladeny?

2. Podle konkrétního dokladu vyjmenujte náležitosti účetního dokladu.

3. Jak vyhotovujeme účetní doklady?

4. Jakým způsobem můžeme doklady opravit?

5. Popište zpracování účetního dokladu. Podle vzoru vyhotovte příjmový pokladní doklad

na  260  Kč, které jste přijali od  vašeho zaměstnance za  odprodej nepotřebného stavebního

materiálu. Název firmy zvolte z okolí svého bydliště.

6. Vyhotovte výdejku č. 253 na výdej 5 kg izolační hmoty ze skladu 01 za Kč 50,- za 1 kg.

7. Vystavte fakturu za  prodej 10  ks stolů pod PC za  Kč 4  200,- za  1 stůl. DPH je 21 %. Stoly

prodáváte firmě TOPAS, a. s., Žďár nad Sázavou, IČO 54874458, DIČ CZ 54874458.

8. V příjmovém pokladním dokladu jste udělali chybu. Omylem jste zapsali částku 260  Kč,

správně mělo být 250 Kč. Účetní doklad opravte.


24

KAPITOLA

3

Majetek podniku Členění majetku podniku Každý podnik byl založen s  určitým podnikatelským záměrem – vyrábět výrobky, poskytovat služby, prodávat zboží. K  zajištění tohoto záměru musí být vybaven určitým majetkem. Majetek rozdělujeme podle formy a funkce v hospodářské činnosti na:

1. dlouhodobý majetek;

2. oběžný majetek.

Složky dlouhodobého majetku Dlouhodobým majetkem podniku jsou složky majetku, které slouží v podniku delší dobu, během používání se nespotřebovávají najednou, ale pouze se opotřebovávají. Opotřebení  DM vyjadřujeme v účetnictví odpisy. Do dlouhodobého majetku zahrnujeme: Hmotný dlouhodobý majetek

„„ nemovitosti, tj. pozemky, budovy, stavby, trvalé porosty – bez ohledu na  jejich pořizovací

cenu;

„„ movité věci, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok. Jsou to např. stroje, zařízení,

dopravní prostředky, inventář apod. v  ocenění, které si stanoví účetní jednotka sama.

Povinně zařazujeme do  hmotného dlouhodobého majetku movité věci, které mají pořizo

vací cenu vyšší než 40 000 Kč.

„„ zvířata.

Nehmotný dlouhodobý majetek Složky majetku, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok. Např. software, licence, výsledky výzkumně-vývojové činnosti, ocenitelná práva v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Povinně musí účetní jednotky do tohoto majetku zařadit nehmotný majetek s cenou vyšší než 60 000 Kč. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé (investiční) cenné papíry, nemovitosti, umělecká díla, které podnik vlastní za účelem obchodování s nimi nebo k uložení volných peněžních prostředků do majetku, pronajímané podniky jako celek včetně vybavení. Složky oběžného majetku Tento majetek nazýváme oběžným proto, že neustále „obíhá”, mění svoji podobu, formu, během svého zpracování od vstupu materiálu do výrobního procesu až po finální výrobek, který je prodán a potom zaplacen. Oběžný majetek je při hospodářské činnosti spotřebován najednou.

Kapitola 3Majetek podniku

25

Obrázek č. 3.1 Schéma koloběhu oběžného majetku Oběžný majetek členíme na: Zásoby Složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě.

„„ skladovaný materiál, tj, základní materiál, pomocné látky, provozovací látky, obaly, náhradní

díly, movité věci s  dobou použitelnosti jeden rok a  kratší bez ohledu na  pořizovací cenu

a drobný dlouhodobý majetek;

„„ zásoby vlastní výroby, tj. nedokončená výroba, polotovary, výrobky a zvířata;

„„ zboží. Krátkodobý finanční majetek

„„ peníze v  hotovosti, které má účetní jednotka uloženy v  pokladně a  jsou určeny pro hoto

vostní platby a příjmy;

„„ peníze na bankovním účtu, které má podnik uloženy v peněžních ústavech. Slouží pro bez

hotovostní úhrady a příjmy. Nejpoužívanější bankovní účet se nazývá běžný účet;

„„ krátkodobé cenné papíry, které má podnik v držení do 1 roku (se splatností do 1 roku). Jsou

to například akcie obchodovatelné na burze, přijaté směnky.

Pohledávky Pohledávky představují dosud nezaplacené faktury za  naše výrobky, zboží a  služby prodané odběrateli. Vznikají z  časového odstupu mezi vystavením faktury odběrateli za  dodané výrobky a zaplacením této faktury. Doba splatnosti závisí na dohodě dodavatele a odběratele.

Kapitola 3 Majetek podniku

26

Kromě pohledávek za  odběrateli se můžeme setkat ještě s  jinými druhy pohledávek, např. za zaměstnanci, za jinými partnery než odběrateli. Pohledávky evidujeme v knize pohledávek (kniha faktur vydaných). Z časového hlediska rozeznáváme:

„„ pohledávky krátkodobé – do 1 roku;

„„ pohledávky dlouhodobé – nad 1 rok. Kapitál – zdroje krytí majetku Kromě toho, že nás zajímá, jakým konkrétním majetkem je podnik vybaven (složky majetku), zjišťujeme, odkud tento majetek pochází, co je jeho zdrojem krytí, z jakých zdrojů si podnik tento majetek opatřil, čí tyto zdroje jsou. Z pohledu zdrojů krytí majetku (kapitálu – finančních prostředků k nabytí majetku) rozeznáváme:

1. vlastní zdroje;

2. cizí zdroje.

Vlastní zdroje Základní kapitál je relativně stálá složka vlastního kapitálu (tzn. téměř se nemění). Jeho konkrétní podoba závisí na právní formě podnikatelského subjektu: Základní kapitál individuálního podnikatele – živnostníka je veškerý vlastní majetek, který sám do  podniku vložil, např. rodinné úspory, pilu a  míchačku, kterou měl doma, osobní automobil rodiny apod. Základní kapitál společnosti s  ručením omezeným je tvořen vklady jednotlivých společníků, v akciové společnosti představuje základní kapitál akciový kapitál, to jsou vklady jednotlivých akcionářů, v družstvu to jsou členské podíly družstevníků. Fondy vytváří podnikatelský subjekt ze svého zisku po zdanění. Člení se na:

„„ rezervní fondy – slouží pro úhradu případné ztráty v hospodaření;

„„ ostatní fondy – sociální fond, rizikový;

„„ kapitálový fond – není tvořen ze zisku. Nerozdělený zisk minulých let představuje část zisku, o  kterém dosud nebylo rozhodnuto, jak bude použit. Zisk běžného roku. Cizí zdroje Pokud podnik nemá dostatek vlastních zdrojů, mohou být zdrojem krytí jeho majetku cizí zdroje. Rozeznáváme tyto cizí zdroje: Dlouhodobé

„„ bankovní úvěr se splatností delší než 1 rok;

„„ rezervy (s nimi se seznámíme v dalších kapitolách). Krátkodobé

„„ krátkodobý bankovní úvěr se splatností do 1 roku;

Kapitola 3Majetek podniku

27

„„ závazky vůči dodavateli

Závazky (dluhy) vůči dodavatelům představují námi dosud nezaplacené faktury za  vstupní

činitele (materiál, energie, služby, opravy, palivo). Úhrada faktur nastane až později, ve lhůtě

splatnosti faktury (doba splatnosti dohodnutá s dodavatelem). Tento dluh se stává zdrojem

financování majetku podnikatele;

„„ závazky vůči zaměstnancům

Závazky vůči zaměstnancům představují dosud nevyplacené mzdy zaměstnanců podniku.

Vznikají tím, že se mzdy vyplácejí vždy s  několikadenním zpožděním, a  ne poslední den

v měsíci;

„„ závazky vůči zdravotním pojišťovnám a institucím sociálního zabezpečení. Vznikají podobně

jako závazky vůči zaměstnancům. Povinnost zaúčtovat zdravotní a sociální pojištění má pod

nikatel k poslednímu dni v měsíci, k zaplacení dochází později,

„„ závazky vůči státu (finančnímu orgánu) vznikají z povinnosti zaúčtovat některé daně, jejich

zaplacení je však později. Aktiva a pasiva Aktiva Majetek uspořádaný podle jeho složení (jaký majetek máme) se souhrnně nazývá v  účetnictví aktiva. Jsou to např. stroje, budovy, materiál, peníze, pohledávky, zboží. Každou jednotlivou složku majetku pak označujeme aktivum. Pasiva Celkovou částku majetku uspořádanou podle zdrojů krytí souhrnně označujeme pasiva, každý jednotlivý zdroj nazýváme pasivum. Jsou to např. úvěry, základní kapitál, fondy, zisk, dodavatelé apod. Součty všech aktiv a pasiv vyjádřené v penězích se rovnají. Musí se rovnat proto, že jde o tentýž majetek, na  který se díváme dvojím pohledem. Z  pohledu složek majetku a  z  pohledu zdrojů financování tohoto majetku.

A = P

Příklad 1

Koupili jste si knihu za 100 Kč. Vlastníte knihu, je to váš majetek. Zdroj krytí vašeho majetku může být různý. Vydělali jste si peníze na  brigádě nebo jste je dostali od  babičky nebo vám půjčil sto korun kamarád. V každém případě jste museli mít sto korun, jinak byste nemohli koupit knihu.

Kapitola 3 Majetek podniku

28

Příklad 2

Akciová společnost má k 1. 1. následující majetek a zdroje jeho krytí:

Majetek

Dlouhodobý majetek

Stavby 5 600 000,-

Stroje, přístroje, zařízení 2 300 000,-

Dopravní prostředky 900 000,-

Inventář 300 000,-

Drobný dlouhodobý hmotný majetek 400 000,-

Zvířata 20 000,-

Software 100 000,-

Oběžný majetek

Zásoby materiálu 1 200 000,-

Zásoby nedokončené výroby 500 000,-

Zásoby výrobků 300 000,-

Zásoby zboží 200 000,-

Pokladna 30 000,-

Běžný účet 1 000 000,-

Pohledávky za odběrateli 90 000,-

Celkem 12 940 000,-

Zdroje krytí

Vlastní zdroje

Základní kapitál 7 480 000,-

Rezervní fond zákonný 900 000,-

Sociální fond 500 000,-

Ostatní fondy 400 000,-

Nerozdělený zisk minulých let 400 000,-

Zisk běžného roku 1 500 000,-

Cizí zdroje

Bankovní úvěry 1 200 000,-

Dodavatelé 400 000,-

Zaměstnanci 150 000,-

Závazky vůči státu 10 000,-

Celkem 12 940 000,- Z příkladu vyplývá, že akciová společnost má určitou skladbu majetku v hodnotě 12 940 000 Kč. Tento majetek nabyla z různých zdrojů. Podstatnou část financování majetku tvoří vlastní zdroje společnosti. Zbytek majetku by si společnost nemohla obstarat, kdyby nebyly zdrojem financování i zdroje cizí. Část majetku si obstarala na úvěr a část ze zdrojů majetku, který dluží zaměstnancům, dodavatelům a státu. Inventarizace majetku a závazků Účetní jednotky si inventarizací majetku a  závazků ověřují ke  dni řádné a  mimořádné účetní závěrky skutečný stav majetku a porovnávají ho se stavem účetním.

Kapitola 3Majetek podniku

29

Účetní jednotka má povinnost prokázat finančnímu úřadu při daňové kontrole a  auditorovi, že ověřila skutečný stav majetku a závazků. Inventarizace probíhá v těchto fázích: Inventura Nejdůležitější částí inventarizace je inventura. Rozumíme jí skutečné zjišťování stavu majetku a závazků k určitému dni a zaznamenání tohoto stavu. Skutečný stav majetku zjišťujeme:

„„ inventurou fyzickou – u majetku hmotné povahy, popř. nehmotného majetku (software).

DHM – zjišťujeme jeho množství, totožnost, použitelnost.

Zásoby – zjišťujeme skutečný stav počítáním, měřením, vážením. Zároveň prověřujeme kva

litu a způsob ocenění zásob.

Peníze – jsou přepočítávány podle jednotlivých druhů platidel.

„„ inventura dokladová

Provádí se v případech, kde nejde provést inventuru fyzickou, tj. u pohledávek a závazků.

V  praxi se provádí tak, že si účetní jednotka ověřuje písemně výši svých pohledávek u  jed

notlivých odběratelů a závazky u dodavatelů. Ostatní pasiva, např. výši úvěrů u bankovních

ústavů. Sestavení inventurních soupisů Zjištěné stavy majetku, pohledávek a závazků se zapisují do inventurních soupisů. Do seznamů se uvádí jejich inventární číslo (u DM) nebo skladní čísla u zásob, názvy majetku, ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním Skutečný stav porovnáme se stavem v účetních dokladech, tzn. zásoby s údaji na skladových kartách materiálu, výrobků nebo zboží, dlouhodobý majetek s  údaji v  inventárních kartách, peníze s pokladní knihou. Výsledkem porovnání může být zjištěné:

„„ manko – skutečný stav majetku je nižší než údaje v účetnictví (majetek nám chybí);

„„ přebytek – skutečný stav majetku je vyšší, než uvádí stav účetní;

„„ žádoucí stav je tehdy, pokud stav skutečný odpovídá stavu účetnímu.

Vypořádání inventarizačních rozdílů Do skončení inventarizace musí být všechny rozdíly vyrovnány. Manka jsou zpravidla předepsána k náhradě hmotně odpovědným osobám za svěřený majetek, příčiny přebytků musí být objasněny. Inventarizaci provádí inventarizační komise, která je jmenována ředitelem účetní jednotky. Výsledek inventarizace zaznamená komise do  inventarizačního zápisu, který musí být podepsán osobou odpovědnou za provedení inventarizace. Rozeznáváme tyto druhy inventarizací: Podle rozsahu

„„ úplné, které se týkají veškerého majetku;

„„ dílčí, týkají se jen určitých složek majetku.


Kapitola 3 Majetek podniku

30

Podle druhu

1. Periodické inventarizace

„ řádné, které organizace provádějí k  okamžiku sestavení účetní závěrky, např. fyzic

kou inventuru hmotného majetku (zásoby, dlouhodobý majetek), kterou nelze provést

ke  konci rozvahového dne, může účetní jednotka provést v  průběhu posledních čtyř

měsíců účetního období, popř. v prvním měsíci následujícího období;

„ mimořádné inventarizace se provádějí např. v  důsledku ukončení činnosti podniku, při

změně odpovědných osob, změně organizace podniku nebo v jiných mimořádných situ

acích.

2. Průběžné inventarizace

Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, které účtují podle

druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotné odpovědnosti osob. U  dlouhodobého

majetku jen u takového, který je ve stálém pohybu a mění svoje místo. Termín inventarizace

si může účetní jednotka stanovit sama, majetek však musí být inventarizován alespoň jednou

za účetní období.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist