načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Účetnictví 2016, učebnice pro SŠ a VOŠ – Jitka Mrkosová

Účetnictví 2016, učebnice pro SŠ a VOŠ

Elektronická kniha: Účetnictví 2016, učebnice pro SŠ a VOŠ
Autor: Jitka Mrkosová

Do textu jsou promítnuty legislativní změny plynoucí ze zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku a novely vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některé změny zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v soustavě ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 301
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace, formuláře
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Účetnictví
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-266-0885-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Do textu jsou promítnuty legislativní změny plynoucí ze zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku a novely vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některé změny zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. Učebnice pro střední a vyšší odborné školy vysvětluje základní pojmy, princip podvojného účetnictví a rovněž účtování podle jednotlivých účtovacích tříd.

Popis nakladatele
.




Chcete se rychle a spolehlivě naučit účtovat? Jakou metodiku účtování použijete? Víte, jaké změny v účetnictví přináší rok 2016? Pomocí srozumitelného a podrobného výkladu se seznámíte se vším, co se týká účtování, a to v aktuálním znění od 1. ledna 2016. Umožníme vám získat potřebné znalosti pro vedení účetnictví.

Naučíte se:
- jak zpracovat účetní doklad
- co jsou aktiva a pasiva
- jakým způsobem sestavit rozvahu
- k čemu slouží účty výsledkové
- co je syntetická a analytická evidence
- jak účtovat finanční a dlouhodobý majetek, zásoby, mzdy, daně atd.

Publikace se řadí mezi moderní učebnice praktického účtování. Na konkrétních příkladech a cvičeních s řešením si rychle osvojíte metodiku účtování, kterou použijete ve své podnikatelské praxi.







(učebnice pro SŠ a VOŠ)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jitka Mrkosová - další tituly autora:
Účetnictví 2011 -- učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2011
Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ
 (e-book)
Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ Účetnictví 2017, učebnice pro SŠ a VOŠ
Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ
 (e-book)
Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ Účetnictví 2018, učebnice pro SŠ a VOŠ
Účetnictví 2019, učebnice pro SŠ a VOŠ -- Učebnice pro střední a vyšší odborné školy Účetnictví 2019, učebnice pro SŠ a VOŠ
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jitka Mrkosová

Účetnictví 2016

učebnice pro SŠ a VOŠ

Edika

Brno

2016


Účetnictví 2016

učebnice pro SŠ a VOŠ

Jitka Mrkosová

Obálka: Martin Sodomka

Odpovědný redaktor: Eva Mrázková

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-266-0885-1

Vydalo nakladatelství Edika v Brně roku 2016 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30,

Praha 4. Číslo publikace 23 667.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu

vydavatele.

1. vydání


3

Obsah

Předmluva 11

KAPITOLA 1

Úvod 12

Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 12

Předmět účetnictví 13 Jednoduché účetnictví 13 Rozsah vedení účetnictví 14 Schéma účetních soustav 14

KAPITOLA 2

Účetní záznamy 15

Význam a podstata účetní dokumentace 15

Bez účetního dokladu nesmíme účtovat 15 Členění účetních dokladů 16

Podle obsahu rozlišujeme: 16

Podle počtu dokumentovaných účetních případů rozlišujeme: 16

Schéma členění účetních dokladů 16 Náležitosti účetních dokladů 16 Vyhotovování účetních dokladů 17

Číslování dokladů 17

Opravy účetních dokladů 17

Zpracování, oběh a úschova účetních dokladů 19

Přezkoušení účetního dokladu 19

Třídění účetních dokladů 20

Pořadové očíslování 20

Opatření účtovacím předpisem 20

Zaúčtování 20

Uložení účetních záznamů (dokladů) 20

Vyřazení účetních dokladů 21

KAPITOLA 3

Majetek podniku 22

Členění majetku podniku 22

Složky dlouhodobého majetku 22

Hmotný dlouhodobý majetek 22

Složky oběžného majetku 22

Zásoby 23

Krátkodobý finanční majetek 23

Pohledávky 23 Kapitál – zdroje krytí majetku 24

Vlastní zdroje 24

Cizí zdroje 24


4

Obsah

Aktiva a pasiva 25

Aktiva 25

Pasiva 25 Inventarizace majetku a závazků 26

Inventura 26

Sestavení inventurních soupisů 26

Porovnání skutečného stavu se stavem účetním 26

Vypořádání inventarizačních rozdílů 27

KAPITOLA 4

Rozvaha 30

Funkce a obsah rozvahy 30

Schéma rozvahy 31

Zahajovací rozvaha 32

Typické změny rozvahových stavů 33

Účetní případy 33

Rozpis rozvahy do účtů 36

Účet a jeho podstata 37

Účty aktiv 37

Účty pasiv 38

Účtování na účtech aktiv a pasiv 38

Obraty a zůstatky na účtech 39

Podvojná soustava účetnictví 40

Počáteční účet rozvažný 41

KAPITOLA 5

Náklady a výnosy 43

Náklady 43

Výnosy 44 Podrozvahové účty 47

KAPITOLA 6

Účetní zápisy 48

Hlavní kniha 48

Deník 48

Způsob vedení účetních knih 48 Základní postup provádění účetních zápisů 48

Knihy podrozvahových účtů 50 Syntetická a analytická evidence 50

Syntetická evidence 50

Analytická evidence 51

Vztahy mezi syntetickými a analytickými účty 51 Formální správnost účetních zápisů 52

Obratová předvaha 53

Kontrolní soupiska analytických účtů 53

Kontrolní součty 53

Opravy účetních zápisů 54

KAPITOLA 7

Všeobecné účetní zásady 55

1. Zásada účetní jednotky 55


5

Obsah

2. Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky 55

3. Zásada věrného a poctivého obrazu 55

4. Zásada bilanční kontinuity 55

5. Zásada jednotné soustavy účetních záznamů (účetnictví jako jeden celek) 55

6. Zásada aktuálního principu 56

7. Zásada opatrnosti 56

8. Zásada vzájemného zúčtování (zákaz kompenzace) 56

9. Účetnictví jako soustava účetních záznamů 56 Účtová osnova 56

Směrná účtová osnova pro podnikatele 56

Konstrukce účtové osnovy 57

Prováděcí vyhláška a účetní standardy 57

Účtový rozvrh 57

Zjednodušený rozsah účetnictví 58

KAPITOLA 8

Základy účtování na syntetických účtech 59

Základní účtování krátkodobého finančního majetku a peněžních prostředků 59

Hotovostní platební styk 59

Pokladní kniha 60

Účtování 60

Bezhotovostní platební styk 60

Přijaté úroky z vkladů 61

Bankovní úvěry 61

Placené úroky z úvěrů 62

Peníze na cestě 62

Další příklady účtování na účtu Pokladna 63

Ceniny 64

Nákup cenin 64

Spotřeba cenin 64 Základní účtování zásob 65

Charakteristické znaky zásob a rozdělení zásob 65

Skladovaný materiál 66

Zásoby vlastní výroby 66

Zboží 66

Oceňování zásob 66

Účtování zásob 67

Účtování zásob metodou A 67

Pořízení zásob, převzetí zásob na sklad 67

Aktivace materiálu a služeb 67

Spotřeba materiálových zásob 68 DPH a její účtování 69

Podstata DPH 69

Základní pojmy: 69

Účtování na vstupu (u kupujícího) 73

Účtování na výstupu (u prodejce) 73

Účtování u neplátců DPH 73

Nákup zboží ze zemí Evropské unie 74

Nákup zásob z dovozu 75

Účtování: 76

Kontrolní hlášení DPH 76

Inventarizační rozdíly 78 Základní účtování dlouhodobého majetku 80

Charakteristické znaky a rozdělení dlouhodobého majetku 80

Oceňování dlouhodobého majetku 81


6

Obsah

Pořízení dlouhodobého majetku dodavatelsky 81

Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností 82

Odpisy dlouhodobého majetku 84 Základní účtování mezd 90

Postup výpočtu mzdy: 90

Účtování mezd 90 Základní účtování nákladů, výnosů a výsledku hospodaření 95

Náklady 95

Účtování nákladů 95

Výnosy 97

Účtování výnosů 98

Výsledek hospodaření 99

Struktura výsledku hospodaření 99

Účtování výsledku hospodaření 99

II. díl

KAPITOLA 9

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek

a peněžní prostředky 105

Účtová třída 2 zahrnuje: 105 Účtování krátkodobého finančního majetku a peněžních prostředků 106

Účtování cenin 108

Účtování v účetní jednotce 109

Účtování na bankovních účtech 110

Účtování na účtech bankovních úvěrů 111 Krátkodobý finanční majetek 112

Oceňování cenných papírů 112

Cenné papíry k obchodování 113

Dlužné cenné papíry se splatností 113

Realizovatelné cenné papíry 113

Vlastní akcie, vlastní dluhopisy 113

Účtování cenných papírů 113

Cenné papíry k obchodování 114 Majetkové cenné papíry 114 Dlužné cenné papíry 115 Směnky jako platební prostředek 116

KAPITOLA 10

Účtová řída 1 – Zásoby 121

Účtování zásob metodou A 121

Oceňovací techniky 121

Účtování zboží 125

Obaly 126 Poskytnuté zálohy na pořízení materiálu a zboží 128

Prodej materiálu 129 Vyskladnění materiálu nebo zboží v důsledku darování 130

Reklamace při dodávkách materiálu 132

Materiál vlastní výroby 134

Zásoby vlastní činnosti 135


7

Obsah

Materiál na cestě a nevyfakturované dodávky 137

Inventarizační rozdíly 139

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní činnosti 140

Škody na zásobách 141

Ocenění zásob při inventarizaci 142

Účtování zásob způsobem B 146

KAPITOLA 11

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 150

Zřizovací výdaje 152

Bezúplatné plnění, resp. darování 153

Vklad od jiné osoby 154

Přeřazení z osobního užívání do podnikání 154

Poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého majetku 154

Inventarizační přebytky dlouhodobého majetku 155

Vyřazení dlouhodobého majetku 157

Vyřazení DM likvidací 157

Prodej dlouhodobého majetku 158

Vyřazení bezúplatným plněním (darováním) 158

Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody nebo manka 158

Přeřazení z podnikání do osobního užívání 159

Vklad dlouhodobého majetku do jiné společnosti 159 Dlouhodobý finanční majetek 160

Prodej dlouhodobého finančního majetku 162 Pronájem dlouhodobého majetku 164

Operativní leasing 164

Finanční leasing 166

Pronájem podniku 170

KAPITOLA 12

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 174

Charakteristika a klasifikace zúčtovacích vztahů 174

Oceňování zúčtovacích vztahů 174 Zúčtovací vztahy z obchodního styku 174

Pohledávky 174

Pohledávky spojené s používáním směnek 175

Závazky 180

Závazky spojené s používáním směnek 180 Zúčtování se zaměstnanci 186 Zúčtování daní a dotací 189 Pohledávky za společníky 191 Závazky ke společníkům 191 Jiné pohledávky a jiné závazky 193 Přechodné účty aktiv a pasiv 194

Časové rozlišení 194

Dohadné účty 194

Opravné položky 195


8

Obsah

KAPITOLA 13

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 197

Charakteristika kapitálu a dlouhodobých závazků 197

Oceňování kapitálu a dlouhodobých závazků 197 Právní formy podnikání 198

Společnost s ručením omezeným (s. r. o. nebo spol. s r. o.) 198

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) 199

Komanditní společnost (k. s., kom. spol. ) 199

Družstvo 199

Státní podnik 199

Zahajovací rozvaha 199 Základní kapitál v jednotlivých právních formách 200

Akciová společnost 200

Zvýšení základního kapitálu 200

Upsání akcií ve společnostech se zahraniční majetkovou účastí 205

Snížení základního kapitálu 209

Společnost s ručením omezeným 212

Družstvo 214

Komanditní společnost 215

Veřejná obchodní společnost 215

Individuální podnikatel 216 Rozdělení zisku a tvorba fondů 218

Schéma účtování 219 Rezervy 220

Rezervy zákonné 221

Rezervy ostatní 221 Dlouhodobé závazky a úvěry 224 Odložená daň z příjmů 224

KAPITOLA 14

Účtová třída 5 a 6 – náklady a výnosy 229

Účtování nákladů a výnosů 229 Základní charakteristika jednotlivých nákladových skupin 230

Provozní náklady 230

Finanční náklady 233 Základní charakteristika jednotlivých výnosových účtových skupin 236

Provozní výnosy 237

Finanční výnosy 238 Položky upravující výsledek hospodaření 239 Časové rozlišení nákladů a výnosů 240

Časové rozlišení nákladů 240

Výdaje příštích období 241

Komplexní náklady příštích období 242 Časové rozlišení výnosů 243

Výnosy příštích období 243

Příjmy příštích období 243

Ostatní položky upravující výsledek hospodaření 244


9

Obsah

KAPITOLA 15

Účetní uzávěrka a závěrka 247

Uzavírání účetních knih 247

Zjištění výsledku hospodaření z výsledkových účtů 248

Daňový základ a povinnost k dani z příjmů 249

Rozdělení výsledku hospodaření 257

Kapitálové společnosti 257

Individuální podnikatel 258

Veřejná obchodní společnost 258

Závěrka 258

Rozvaha 259

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) 260

Příloha k účetní závěrce 260

Přehled o peněžních tocích (cash flow) 261

Předložení, ověření a zveřejnění účetní závěrky 261

KAPITOLA 16

Vnitropodnikové účetnictví 270

Hlavním účelem vnitropodnikového účetnictví je: 270

Vnitropodnikové účetnictví vedené formou analytické evidence 270

Vnitropodnikové účetnictví vedené v samostatném účetním okruhu 273

PŘÍLOHA A

Účtový rozvrh použitý v učebnici 277

PŘÍLOHA B

Směrná účtová osnova 285

PŘÍLOHA C

Použité zkratky v učebnici 287 Rejstřík 289 Poznámky 297



11

Předmluva

Vážení čtenáři,

dostává se vám do rukou 17. přepracované vydání učebnice Účetnictví, která je určena pro různé typy střed

ních a  vyšších odborných škol i  pro veřejnost. Do učebnice jsou promítnuty legislativní změny plynoucí

ze zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku a novely vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se

provádějí některé změny zákona o účetnictví (563/1991 Sb) pro podnikatele účtující v soustavě podvojného

účetnictví.

Mojí snahou bylo objasnit podvojné účetnictví pro podnikatele v plné šíři v jedné publikaci. Kniha je proto

rozdělena do dvou dílů a probíraná látka vysvětlována dvoukruhově.

Úvodní část vysvětluje základní pojmy a  princip podvojného účetnictví, které dále rozvíjí a  procvičuje

v  základním účtování jednotlivých účtových tříd. Tato první část může být úspěšně využívána v  různých

školách neekonomického směru, kde se vyučují i ekonomické předměty a účetnictví.

Pro školy s ekonomickým zaměřením a především pro vyšší odborné školy a praxi je potom určeno pokračo

vání v II. dílu učebnice. Zde je podrobně vysvětlováno účetnictví jednotlivých účtových tříd, často i s daňo

vými aspekty. Na závěr je uvedena i ukázka vedení vnitropodnikového účetnictví. Obě části jsou doplněny

četnými příklady a úlohami k procvičování.

Ing. Jitka Mrkosová


12 Podstata a význam účetnictví Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro své řízení a rozhodování informace. Jedním ze zdrojů, který tyto informace poskytuje, je účetnictví. Informace získané z účetnictví slouží i ostatním uživatelům, se kterými podnikatel přichází do styku při své podnikatelské činnosti. Jsou to banky, finanční úřady, odběratelé, dodavatelé apod. K charakteristickým znakům účetnictví patří:

 zachycuje skutečný stav a pohyb majetku a závazků a zjišťuje skutečný výsledek hospodaření;

 evidence se vede z  časového hlediska, tj. za určité časové období, např. kalendářní rok, který je

v účetnictví účetním obdobím;

 účetnictví se vede jako soustava účetních záznamů, k jejichž vyhotovení lze použít technických pro

středků; takovými účetními záznamy jsou účetní doklady, účetní knihy, účetní zápisy, účetní závěrka

apod.;

 účetnictví se vede nepřetržitě, to znamená po celou dobu existence účetní jednotky;

 účetnictví se vede úplně, průkazným způsobem a správně. Pro účetní jednotku to znamená, že účet

nictví zahrnuje veškeré činnosti podnikatelského subjektu, účetní záznamy pravdivě vypovídají o její

činnosti a lze je prokázat předepsaným způsobem;

 účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny, v některých případech zároveň i v cizí měně;

 účetnictví se vede v českém jazyce;

 účetnictví vytváří soustavu, která je upravena zákonem o účetnictví 563/1991 Sb.;

 zákon o účetnictví se vztahuje na všechy účetní jednotky, kterými podle tohoto zákona jsou:

 právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky;

 zahraniční právnické osoby, které na území republiky podnikají;

 organizační složky státu;

 fyzické osoby, které podnikají a jsou zapsány do obchodního rejstříku;

 tuzemské a zahraniční fyzické osoby, které podnikají a jejich obrat (tržby) za předcházející rok

přesáhl částku 25 mil. Kč;

 ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí;

 ostatní fyzické osoby, které podnikají a jsou účastníky společnosti bez právní subjektivity, pokud

jeden z účastníků společnosti je osobou uvedenou v předchozích bodech.

Organizace účetnictví Ekonomické informace (účetní informace) potřebuje celá řada uživatelů v  různém stupni podrobnosti a složení. Např. vedení podniku zajímají podrobné informace o jednotlivých oblastech hospodaření, objem a struktura nákladů, výnosů, skladba nákladů vynaložených na jednotlivé výrobky atd., ale zároveň informace o celkové finanční situaci podniku. Tyto požadavky na účetní informace mají i další uživatelé. Z tohoto hlediska rozeznáváme:

 účetnictví finanční;

 účetnictví manažerské.

ÚvodÚvod

KAPITOLA

1


13

Finanční účetnictví poskytuje informace o  účetní jednotce jako celku. Zaměřuje se na sledování majetku,

závazků, kapitálu a výsledku hospodaření za celý podnik. Obsahuje informace, které vznikají především ze

vztahu podniku k jeho okolí, např. dodavatelům, odběratelům, bankám a dalším institucím. Je řízeno z vnějš

ku zákony a nařízeními ministerstva financí.

Účetnictví manažerské přináší podrobnější informace potřebné pro řízení jednotlivých vnitropodnikových

útvarů a činností, jaké jsou např. zásobování, výroba, odbyt, sledování jednotlivých zakázek apod. Podnik si zde

sám může stanovit svoje zásady v souladu se zákonem. Manažerské účetnictví zahrnuje zpravidla tyto obory:

Vnitropodnikové účetnictví, které eviduje hospodářské činnosti uvnitř vnitropodnikových útvarů.

Rozpočetnictví v podstatě sleduje stejné informace jako účetnictví, ale se zaměřením do budoucna. Podrobněji

rozpracovává náklady a výnosy jednotlivých vnitropodnikových útvarů, stanoví jejich předběžný výsledek hos

podaření v  podrobnějším peněžním vyjádření na kratší časová období (čtvrtletí, měsíce). Sestavené rozpočty

slouží k zajištění plánovaných úkolů a jsou nástrojem vnitropodnikové hmotné zainteresovanosti.

Kalkulace je stanovení nákladů v peněžním vyjádření na jednotku výroby (kalkulační jednici), tj. na jeden

výrobek, práci či službu. Kalkulace se sestavují jako předběžné před zahájením výroby a stanoví předběžně

náklady na kalkulační jednici. Využívá informací z rozpočetnictví. Kalkulace výsledná vychází již ze skutečně

vynaložených nákladů na jednotku výroby. Podkladem pro její sestavení jsou informace z účetnictví.

Vnitropodniková statistika shromažďuje a zpracovává informace o hromadných jevech ekonomického, ale

i jiného charakteru (např. sociálního), které proběhly v minulosti, vyhodnocuje je, a na jejich základě stanoví

prognózy do budoucna.

Operativní evidence se zaměřuje na záznamy různých hospodářských jevů, okamžitě po jejich vzniku (např.

příchod zaměstnance do zaměstnání – záznam v  knize docházky, výdej materiálu ze skladu – okamžitý

záznam ve skladové evidenci). Provádí se jak v  peněžních jednotkách, tak častěji v  jednotkách hmotných.

Pro záznamy operativní evidence není zvláštní profese zaměstnanců, zpravidla ji provádí pracovník, který

sledovanou činnost sám vykonává nebo řídí (skladník, pracovník výdejny nářadí).

Předmět účetnictví

Účetnictví sleduje stav a pohyb veškerého majetku, závazků, kapitálu, náklady, výnosy a výsledek hospodaře

ní. Používá soustavu účtů, na které provádí záznamy podvojnými zápisy (dříve termín podvojné účetnictví).

Účetnictví je uzavřeným celkem umožňujícím vnitřní kontrolu.

Účetní záznamy se provádějí do účetních knih. Jsou to knihy: hlavní kniha, deník, knihy analytických účtů

a knihy podrozvahových účtů.

Účetní jednotky vedou účetnictví nepřetržitě po celou dobu své existence. Právnické osoby jsou povinny vést

účetnictví ode dne svého vzniku.

Fyzické osoby – podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku jsou povinni vést účetnictví ode dne zápisu do obchod

ního rejstříku, ostatní fyzické osoby – podnikatelé jsou povinni vést podvojné účetnictví od prvního dne účetního

období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stali účetní jednotkou. To znamená, pokud podnikatel měl

svůj svůj obrat v r. 2015 větší než 25 mil. Kč, stane se v r. 2016 účetní jednotkou a od 1. 1. 2017 bude vést účetnictví.

Fyzické osoby, které nejsou účetními jednotkami, povedou tzv. daňovou evidenci. Provádění této evidence

neupravuje zákon o  účetnictví, ale zákon o  daních z  příjmů. Podstatou evidence je, že musí zajistit zjištění

základu daně z  příjmů. Závazná forma vedení není předepsána, ale v  podstatě odpovídá dříve vedenému

jednoduchému účetnictví.

Jednoduché účetnictví

Od 1. 1. 2016 mohou účetní jednotky, které nejsou plátci DPH a jejich příjmy i majetek nepřesáhly za posled

ní účetní období 3 mil. Kč, vést jednoduché účetnictví.

Kapitola 1Úvod


14

Rozsah vedení účetnictví Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví podvojnými zápisy v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Plný rozsah účetnictví mohou vést všechny účetní jednotky. Vedou je především právnické osoby, které musí ověřovat účetní závěrku auditorem (vysvětleno dále). Zjednodušený rozsah účetnictví mohou vést účetní jednotky (pokud nevedou jednoduché účetnictví), jako např. různá občanská sdružení, spolky, církve, společenské organizace, nadace, apod. a podnikatelé-mikro nebo malé účetní jednotky (viz. dále), které nemusí ověřovat účetní závěrku auditorem. Schéma účetních soustav Obrázek č. 1.1 Účetní soustava Účetnictví jednookruhové spojuje účetnictví finanční a  účetnictví vnitropodnikové do jednoho systému. O účetnictví dvouokruhovém mluvíme, jestliže se účtuje ve dvou samostatných okruzích. Účtuje se za celou účetní jednotku jako celek a současně podrobněji ve vnitropodnikovém účetnictví.

Otázky a cvičení

1. Jmenujte charakteristické znaky účetnictví.

2. Kdo je povinen vést účetnictví?

3. Charakterizujte finační účetnictví.

4. Jaké informace poskytuje manažerské účetnictví?

5. Blíže charakterizujte rozpočetnictví a vysvětlete jeho význam při řízení podniku.

6. Uveďte příklady operativní evidence.

7. Jaké jsou účetní knihy účetnictví?

8. V čem spatřujete význam předběžné a výsledné kalkulace?

9. Jak lze organizovat účetnictví v účetní jednotce?

Kapitola 1 Úvod


15

Účetním záznamem rozumíme jakýkoli záznam informací v účetnictví, který musí umožňovat toto účetnictví vést. Má různou formu a podobu:

a) písemnou formu provedenou rukopisem, psacím strojem, tiskem nebo zařízením výpočetní techniky;

b) technickou formu, kdy je účetní záznam proveden elektronickým, optickým nebo jiným způsobem,

který umožňuje převést záznam do čitelné podoby pro člověka.

Účetní záznamy mají různou podobu a obsah. Postupně se budeme s některými seznamovat. K nejvýznamnějším a prvotním účetním záznamům patří účetní doklady, dále to mohou být účetní zápisy, účetní knihy, inventurní soupisy, účetní závěrka apod. Význam a podstata účetní dokumentace Účetní doklady jsou účetními záznamy, které patří k  základním a  nejdůležitějším nástrojům průkaznosti účetnictví. Hospodářské operace se stanou účetními případy teprve tehdy, jsou-li doloženy účetními doklady. Potom teprve může být hospodářská operace zapsána do účetních zápisů. Bez účetního dokladu nesmíme účtovat Proto klademe na účetní doklady značné požadavky:

 pravdivost;

 úplnost;

 včasnost;

 přehlednost;

 pečlivost při vyhotovování (čitelnost, nepřepisování);

 dokonalý přehled o účetních dokladech;

 účetní doklady musí být vhodně uspořádány a uloženy. K nejdůležitějším a nejvíce používaným dokladům patří: Účetní doklad Účetní případ Oblast použití Příjmový pokladní doklad Příjem peněz do pokladny Finanční operace Výdajový pokladní doklad Výdej peněz z pokladny Finanční operace Faktura přijatá Nákup materiálu (zboží) Zásobování, finanční operace Výpis z bankovního účtu Úhrada faktury prostřednictvím peněžního ústavu Finanční operace Výdejka materiálu Výdej materiálu ze skladu Zásobování Faktura vydaná Prodej výrobků (zboží) Odbyt, finanční operace Zúčtovací a výplatní listina Zahrnutí mezd do nákladů Finanční operace Vnitřní účetní doklad Vnitřní (interní) Různé

Účetní

záznamy

Účetní záznamy

KAPITOLA

2


16 Členění účetních dokladů Účetní doklady můžeme rozdělit do dvou skupin podle různých třídicích hledisek. Podle obsahu rozlišujeme:

 vnější (externí) – dokumentují hospodářské operace plynoucí ze styku podniku s vnějším okolím,

jsou určeny k odeslání mimo podnik, nebo naopak do účetní jednotky přicházejí zvenčí. Jsou to fak

tury od dodavatelů, faktury vydané našim odběratelům, výpisy z bankovních účtů, doklady plynoucí

ze styku podniku s pojišťovnami a institucemi sociálního zabezpečení apod.;

 vnitřní (interní) – vyplývají z činnosti probíhající uvnitř podniku, neopouštějí účetní jednotku. Jsou

to např. příjemky, výdejky, pokladní doklady, zúčtovací a výplatní listina, vnitřní účetní doklady.

Podle počtu dokumentovaných účetních případů rozlišujeme:

 jednotlivé – dokumentují jediný účetní případ nebo několik stejnorodých operací, které se uskuteč

nily většinou v jednom dni (např. výdejka, příjemka, jednotlivá faktura);

 sběrné – shrnují údaje o několika stejnorodých účetních případech. Do nového sběrného dokladu

jsou shrnuty údaje z  několika jednotlivých dokladů do jedné položky, seřazené např. z  časového

hlediska (sběrná faktura za měsíc, souhrn výdejek materiálu za týden).

Schéma členění účetních dokladů Obrázek č. 1.2 Účetní doklady Náležitosti účetních dokladů Podle zákona o účetnictví musí být účetní doklady originálními písemnostmi (nesmí být kopie), které musí mít tyto náležitosti:

 označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad;

 popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň

nepřímo;

 peněžní částku nebo údaj o množství a ceně;

 okamžik vyhotovení účetního dokladu;

 okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení;

 podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a  osoby odpovědné za jeho zaúčtování, při

čemž podpisovým záznamem rozumíme účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo

eloktronický podpis.

Jestliže se jedná o doklad sloužící k doložení daně z přidané hodnoty (účetní doklad se stává zároveň daňovým dokladem), musí obsahovat ještě tyto náležitosti:

 obchodní jméno a daňové identifikační číslo (DIČ) odběratele a dodavatele;

 cenu bez daně celkem;

Kapitola 2 Účetní záznamy


17

 sazby daně;

 výši daně celkem.

Daňové doklady obsahující všechny předepsané náležitosti mohou být použity jako doklady účetní. Ty doklady,

které neobsahují všechny náležitosti, nemohou být považovány za průkazné.

Vyhotovování účetních dokladů

Účetní doklady vyhotovují pracovníci různých vnitropodnikových útvarů, kde k hospodářské operaci došlo.

Například skladník vystaví příjemku na příjem materiálu do skladu, pokladní vystaví příjmový pokladní

doklad na příjem hotovosti do pokladny, kterou vyzvedla v  bance. V  malých podnicích s  menším počtem

zaměstnanců vystavuje všechny doklady jeden pracovník pověřený vedením účetnictví nebo sám podnikatel.

Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu, po uskutečnění hospo

dářské operace, kterou zachycují.

Doklady musí být vystaveny takovým způsobem, aby byla zachována trvalost záznamu. Používá se propi

sovací tužka, psací stroj nebo jsou doklady vyhotovovány na PC.

Součástí účetních dokladů mohou být i různé písemnosti, které potvrzují správnost údajů na účetním dokla

du. Mohou to být různé stvrzenky, účtenky, propočty. Zpravidla se k účetnímu dokladu připojují.

Číslování dokladů

Účetní doklady musí být číslovány. Očíslování jednotlivých typů dokladů musí vytvářet souvislou nepřeru

šovanou řadu po celé účetní období. Účetní jednotka si sama vnitřní směrnicí určí systém číslování. Např.

faktury přijaté budou začínat číslem 1 (první faktura bude mít číslo 10001, 10002 atd.), faktury vydané

číslem 2, pokladní doklady číslem 3 (příjmový doklad 330001, výdajový pokladní doklad 340001) apod.

Opravy účetních dokladů

Chyby v účetních dokladech se mohou opravovat:

 přeškrtnutím tak, aby původní zápis byl čitelný. Napíše se údaj správný a osoba, která opravu prová

děla, připojí svůj podpis a datum opravy. Mluvíme o neúčetním způsobu opravy účetních dokladů.

 účetní způsob opravy provádíme tehdy, zjistí-li se chyba po předložení účetní závěrky za účetní

období. Potom musíme vyhotovit na opravu zvláštní účetní doklad, který zaúčtujeme a do závěrky

promítneme.

Ukázka nejpoužívanějších účetních dokladů:

Kapitola 2Účetní záznamy

Organizace PěÍJMOVÝ

pokladní doklad þ. 121

ze dne PĜílohy:

DIý

CZ46980059

PĜijato (od)

(jméno a adresa)

Kþ h-

slovy

Úþel platby Rozpoþtová skladba

Podpis pokladníka

ÚýETNÍ DOKLAD ze dne 186

Úþtovací pĜedpis (Dal - úþet) h

550

116

PĜezkoušel(i) Vítková Zaúþtoval

dne dne

Filková

5. 4, 2015

Schválil(i)

666

Nový

Prodej-vápno nehašené

Šestsetšedesátšest

5. 4. 2015

DPH 21 %

2. 4. 2015

Text

601

343

tržba v hotovosti

2. 4. 2015 -

TERA, s.r.o., Žćár nad Sázavou, BrnČnská 8

Malá

Jan Pokorný, Nové Veselí 206


18

Kapitola 2 Účetní záznamy

firma[TERA_2015, 01.2015-12.2015, TERA s.r.o.] Strana 1/1

)DNWXUDGDĖRYêGRNODG 

6WDYDBDV

.RQVWVPERO

9DUVPERO

.RPHUþQtEDQNDDVäćiUQDG6i]DYRX%DQND

%Ò 

,ý  ',ý &=



7(5$VUR

3UDåVNi

äćiUQDG6i]DYRX

'RGDYDWHO



6WDYDDV

2NUXåQt

1RYp0ČVWRQD0RUDYČ

,ý  ',ý &=





2GEČUDWHO

6SROHþQRVW]DSViQDX.6Y%UQČYORåND&RGGtO



SODWHEQtPSĜtND]HP







'DWXPYVWDYHQt

'DWXVN]GSOQČQt

7S~KUDG

'DWXPVSODWQRVWL

&HQDFHONHP

EH]'3+

&HQDMHGQRWND

EH]'3+3RORåND 0QRåVWYt

&HONHP

'3+

&HQDFHONHP

V'3+

FHPHQW

 W 



 

FLKODSOQi[[

 NV 



 

FHONHPSRORåHN

ýiVWN'3+XYHGHQpXSRORåHNMVRXSRX]HRULHQWDþQt

YSRþWHQR]H]iNODGX

=iNODGGDQČ6D]ED>@ 'DĖ &HONHP

5HNDSLWXODFH'3+Y&=.

  

&HONHP  

&HONHP  &=.

9VWDYLO D .20(16.é-DQ

05.04.2015

[host,LENOVO-PC] abs.strana: 1/1,

YWLãWČQR]ZZZZLQIDVF]

rep[UK__POHLE0000201_list_okanc, ]

ver[2.2.30.15]


19

Zpracování, oběh a úschova účetních dokladů Zpracování a oběh účetních dokladů se může v jednotlivých účetních jednotkách lišit. Záleží především na velikosti podniku a na jeho vnitřní organizaci. Někdy se podílí na zpracování, zaúčtování a archivaci dokladů několik pracovníků, v menších podnikatelských subjektech provádí zpracování jeden člověk, ekonom nebo sám podnikatel. Obecně platí následující postup:

 přezkoušení (zkontrolování) účetního dokladu;

 roztřídění podle obsahu a podle dat;

 očíslování pořadově;

 opatření účtovacím předpisem;

 zaúčtování;

 uložení;

 vyřazení a skartace po určité době. Přezkoušení účetního dokladu Po příchodu dokladu do podniku nebo vystavení dokladu a jeho následném odeslání musíme doklad zkontrolovat

 z  hlediska věcného (obsahového) a  početní správnosti. Prověříme, zda obsah účetního dokladu

odpovídá např. kupní smlouvě, zda jsou v  dokladu všechny číselné údaje správné, správné součty,

součiny, výpočty daní apod.;

 z hlediska formálního zkontrolujeme, zda doklad má všechny předepsané náležitosti (viz náležitosti

účetních dokladů). Přezkoušení účetních dokladů provádí zpravidla účtárna.

Kapitola 2Účetní záznamy


20

Třídění účetních dokladů Účetní doklady je nutné před zpracováním roztřídit zpravidla:

 podle obsahu (na výdejky, příjemky, faktury přijaté, faktury vydané atd.);

 podle dat příchodu nebo vyhotovení (starší doklady zpracováváme dříve). Pořadové očíslování Při větším počtu vyhotovených nebo přijatých dokladů je vhodné před vlastním zpracováním doklady pořadově očíslovat. Zamezíme tím ztrátě dokladu, dosáhneme většího přehledu o  dokladech a  přispějeme tím k snadnějšímu vyhledávání dokladů. Některé doklady zapisujeme do zvláštní evidence, např. faktury přijaté do knihy závazků a faktury vydané do knihy pohledávek. Opatření účtovacím předpisem Účetní doklady označí účetní účtovacím předpisem (předkontací). Znamená to, že na každý doklad napíše, na které účty a  jakou částkou má být doklad zaúčtován. Na zapsání účetního předpisu je na některých dokladech předtištěn rámeček (např. na pokladních dokladech) nebo se na volné místo dokladu vytiskne rámeček zvláštním razítkem, popřípadě se může připojit volný lístek, na který se předkontace uvede. Účetní vždy připojí datum a svůj podpis. Zaúčtování V účtárně je účetní doklad podle účetního předpisu zaúčtován v účetních knihách. Na doklad účetní uvede poznámku o zaúčtování, připojí datum a podpis. Tak je zajištěna spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy. Uložení účetních záznamů (dokladů) Všechny účetní záznamy je účetní jednotka povinna řádně archivovat. Během účetního období je vhodné ukládat doklady do příručního archivu (většinou skříň v účtárně), po skončení účetní uzávěrky do archivu účetního. Pro jednotlivé typy účetních záznamů je stanovena předepsaná archivační doba. Zákon o účetnictví uvádí například tyto lhůty:

 účetní závěrka a výroční zpráva se musí uchovávat po dobu 10 let následujících po roce, kterého se

týkají;

 mzdové listy alespoň po dobu 10 let následujících po roce, kterého se týkají. Údaje z nich potřebné

pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění po dobu 30 let následujících po roce,

kterého se týkají;

 účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisový plán, seznamy účetních knih, inventurní sou

pisy po dobu 5 let po roce, kterého se týkají;

 programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky po dobu 5 let

po roce, ve kterém byla naposledy použita;

 další účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících

od konce účetního období, kterého se týkají;

 seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek použitých v účetnictví po dobu, po kterou

jsou uschovávány účetní písemnosti, v nichž jich bylo použito.

Zákon o  účetnictví stanoví dobu úschovy dalších účetních záznamů jako například dokladů týkajících se autorských práv, daňového řízení, správního řízení, trestního řízení do konce roku následujícího po roce, ve kterém byla řízení skončena.

Kapitola 2 Účetní záznamy


21

Vyřazení účetních dokladů

Po uplynutí předepsané archivační doby jsou účetní doklady vyřazovány a skartovány (fyzicky zničeny).

Otázky a cvičení

1. Jak členíme účetní doklady a jaké požadavky jsou na doklady kladeny? 2. Podle konkrétního dokladu vyjmenujte náležitosti účetního dokladu. 3. Jak vyhotovujeme účetní doklady? 4. Jakým způsobem můžeme doklady opravit? 5. Popište zpracování účetního dokladu. Podle vzoru vyhotovte příjmový pokladní doklad na 260  Kč, které

jste přijali od vašeho zaměstnance za odprodej nepotřebného stavebního materiálu. Název firmy zvolte

z okolí svého bydliště. 6. Vyhotovte výdejku č. 253 na výdej 5 kg izolační hmoty ze skladu 01 za Kč 50,- za 1 kg. 7. Vystavte fakturu za prodej 10 ks stolů pod PC za Kč 4 200,- za 1 stůl. DPH je 21 %. Stoly prodáváte firmě

TOPAS, a. s., Žďár nad Sázavou, IČO 54874458, DIČ CZ 54874458. 8. V příjmovém pokladním dokladu jste udělali chybu. Omylem jste zapsali částku 260 Kč, správně mělo být

250 Kč. Účetní doklad opravte.

Kapitola 2Účetní záznamy


22 Členění majetku podniku Každý podnik byl založen s  určitým podnikatelským záměrem – vyrábět výrobky, poskytovat služby, prodávat zboží. K zajištění tohoto záměru musí být vybaven určitým majetkem. Majetek rozdělujeme podle formy a funkce v hospodářské činnosti na:

1. dlouhodobý majetek;

2. oběžný majetek. Složky dlouhodobého majetku Dlouhodobým majetkem podniku jsou složky majetku, které slouží v podniku delší dobu, během používání se nespotřebovávají najednou, ale pouze se opotřebovávají. Opotřebení DM vyjadřujeme v účetnictví odpisy. Do dlouhodobého majetku zahrnujeme: Hmotný dlouhodobý majetek

 nemovitosti, tj. pozemky, budovy, stavby, trvalé porosty – bez ohledu na jejich pořizovací cenu;

 movité věci, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok. Jsou to např. stroje, zařízení, dopravní

prostředky, inventář apod. v ocenění, které si stanoví účetní jednotka sama. Povinně zařazujeme

do hmotného dlouhodobého majetku movité věci, které mají pořizovací cenu větší než 40 000 Kč.

 zvířata. Nehmotný dlouhodobý majetek Složky majetku, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok. Např. software, licence, výsledky výzkumně-vývojové činnosti, ocenitelná práva v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Povinně musí účetní jednotky do tohoto majetku zařadit nehmotný majetek s cenou vyšší než 60 000 Kč. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé (investiční) cenné papíry, nemovitosti, umělecká díla, které podnik vlastní za účelem obchodování s  nimi nebo k  uložení volných peněžních prostředků do majetku, pronajímané podniky jako celek včetně vybavení. Složky oběžného majetku Tento majetek nazýváme oběžným proto, že neustále „obíhá”, mění svoji podobu, formu, během svého zpracování od vstupu materiálu do výrobního procesu až po finální výrobek, který je prodán a potom zaplacen. Oběžný majetek je při hospodářské činnosti spotřebován najednou.

Majetek

podniku

Majetek podniku

KAPITOLA

3


23

Obrázek č. 3.1 Schéma koloběhu oběžného majetku Oběžný majetek členíme na: Zásoby Pořizovací cena za jednotku zásob je nižší než 40 000 Kč a doba životnosti je kratší než 1 rok. Rozlišujeme:

 skladovaný materiál, tj, základní materiál, pomocné látky, provozovací látky, obaly, náhradní díly,

movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na pořizovací cenu a drobný dlouho

dobý majetek;

 zásoby vlastní výroby, tj. výrobky, nedokončená výroba, polotovary a zvířata;

 zboží. Krátkodobý finanční majetek

 peníze v hotovosti, které má účetní jednotka uloženy v pokladně a jsou určeny pro hotovostní platby

a příjmy;

 peníze na bankovním účtu, které má podnik uloženy v peněžních ústavech. Slouží pro bezhotovost

ní úhrady a příjmy. Nejpoužívanější bankovní účet se nazývá běžný účet;

 krátkodobé cenné papíry, které má podnik v  držení do 1 roku (se splatností do 1 roku). Jsou to

například akcie obchodovatelné na burze, přijaté směnky.

Pohledávky Pohledávky představují dosud nezaplacené faktury za naše výrobky, zboží a  služby prodané odběrateli. Vznikají z časového odstupu mezi vystavením faktury odběrateli za dodané výrobky a zaplacením této faktury. Doba splatnosti závisí na dohodě dodavatele a odběratele. Kromě pohledávek za odběrateli se můžeme setkat ještě s jinými druhy pohledávek, např. za zaměstnanci, za jinými partnery než odběrateli. Pohledávky evidujeme v knize pohledávek (kniha faktur vydaných).

Kapitola 3Majetek podniku


24 Z časového hlediska rozeznáváme:

 pohledávky krátkodobé – do 1 roku;

 pohledávky dlouhodobé – nad 1 rok. Kapitál – zdroje krytí majetku Kromě toho, že nás zajímá, jakým konkrétním majetkem je podnik vybaven (složky majetku), zjišťujeme, odkud tento majetek pochází, co je jeho zdrojem krytí, z jakých zdrojů si podnik tento majetek opatřil, čí tyto zdroje jsou. Z pohledu zdrojů krytí majetku (kapitálu – finančních prostředků k nabytí majetku) rozeznáváme:

1. vlastní zdroje;

2. cizí zdroje. Vlastní zdroje Základní kapitál je relativně stálá složka vlastního kapitálu (tzn. téměř se nemění). Jeho konkrétní podoba závisí na právní formě podnikatelského subjektu: Základní kapitál individuálního podnikatele – živnostníka je veškerý vlastní majetek, který sám do podniku vložil, např. rodinné úspory, pilu a  míchačku, kterou měl doma, osobní automobil rodiny apod. Základní kapitál společnosti s  ručením omezeným je tvořen vklady jednotlivých společníků, v  akciové společnosti představuje základní kapitál akciový kapitál, to jsou vklady jednotlivých akcionářů, v družstvu to jsou členské podíly družstevníků. Fondy vytváří podnikatelský subjekt ze svého zisku po zdanění. Člení se na:

 rezervní fondy – slouží pro úhradu případné ztráty v hospodaření;

 ostatní fondy – sociální fond, rizikový;

 kapitálový fond – není tvořen ze zisku, ale vytváří se např. darováním majetku nebo dotací účetní

jednotce.

Nerozdělený zisk minulých let představuje část zisku, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, jak bude použit. Zisk běžného roku. Cizí zdroje Pokud podnik nemá dostatek vlastních zdrojů, mohou být zdrojem krytí jeho majetku cizí zdroje. Rozeznáváme tyto cizí zdroje: Dlouhodobé

 bankovní úvěr se splatností delší než 1 rok;

 rezervy (s nimi se seznámíme v dalších kapitolách). Krátkodobé

 krátkodobý bankovní úvěr se splatností do 1 roku;

 závazky vůči dodavateli

Závazky (dluhy) vůči dodavatelům představují námi dosud nezaplacené faktury za vstupní činitele (mate

riál, energie, služby, opravy, palivo). Úhrada faktur nastane až později, ve lhůtě splatnosti faktury (doba

splatnosti dohodnutá s dodavatelem). Tento dluh se stává zdrojem financování majetku podnikatele;

 závazky vůči zaměstnancům

Závazky vůči zaměstnancům představují dosud nevyplacené mzdy zaměstnanců podniku.Vznikají tím, že

se mzdy vyplácejí vždy s několikadenním zpožděním, a ne poslední den v měsíci;

Kapitola 3 Majetek podniku


25

 závazky vůči zdravotním pojišťovnám a  institucím sociálního zabezpečení. Vznikají podobně jako

závazky vůči zaměstnancům. Povinnost zaúčtovat zdravotní a  sociální pojištění má podnikatel

k poslednímu dni v měsíci, k zaplacení dochází později,

 závazky vůči státu (finančnímu orgánu) vznikají z povinnosti zaúčtovat některé daně, jejich zaplace

ní je však později. Aktiva a pasiva Aktiva Majetek uspořádaný podle jeho složení (jaký majetek máme) se souhrnně nazývá v účetnictví aktiva. Jsou to tedy stroje, budovy, materiál, peníze, pohledávky, zboží. Každou jednotlivou složku majetku pak označujeme aktivum. Pasiva Celkovou částku majetku uspořádanou podle zdrojů krytí souhrnně označujeme pasiva, každý jednotlivý zdroj nazýváme pasivum. Jsou to např. úvěry, základní kapitál, fondy, zisk, dodavatelé apod. Součty všech aktiv a pasiv vyjádřené v penězích se rovnají. Musí se rovnat proto, že jde o tentýž majetek, na který se díváme dvojím pohledem. Z pohledu složek majetku a z pohledu zdrojů financování tohoto majetku.

A = P

Příklad 1

Koupili jste si knihu za 100  Kč. Vlastníte knihu, je to váš majetek. Zdroj krytí vašeho majetku může být různý. Vydělali jste si peníze na brigádě nebo jste je dostali od babičky nebo vám půjčil sto korun kamarád. V každém případě jste museli mít sto korun, jinak byste nemohli koupit knihu.

Příklad 2

Akciová společnost má k 1. 1. následující majetek a zdroje jeho krytí:

Kapitola 3Majetek podniku


26 Z  příkladu vyplývá, že akciová společnost má určitou skladbu majetku v  hodnotě 12 940 000  Kč. Tento majetek nabyla z různých zdrojů. Podstatnou část financování majetku tvoří vlastní zdroje společnosti. Zbytek majetku by si společnost nemohla obstarat, kdyby nebyly zdrojem financování i zdroje cizí. Část majetku si obstarala na úvěr a část ze zdrojů majetku, který dluží zaměstnancům, dodavatelům a státu. Inventarizace majetku a závazků Účetní jednotky si inventarizací majetku a závazků ověřují ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky skutečný stav majetku a porovnávají ho se stavem účetním. Účetní jednotka má povinnost prokázat finančnímu úřadu při daňové kontrole a  auditorovi, že ověřila skutečný stav majetku a závazků. Inventarizace probíhá v těchto fázích: Inventura Nejdůležitější částí inventarizace je inventura. Rozumíme jí skutečné zjišťování stavu majetku a závazků k určitému dni a zaznamenání tohoto stavu. Skutečný stav majetku zjišťujeme:

 inventurou fyzickou – u majetku hmotné povahy, popř. nehmotného majetku (software).

DHM – zjišťujeme jeho množství, totožnost, použitelnost.

Zásoby – zjišťujeme skutečný stav počítáním, měřením, vážením. Zároveň prověřujeme kvalitu a  způsob

ocenění zásob.

Peníze – jsou přepočítávány podle jednotlivých druhů platidel.

 inventura dokladová

Provádí se v případech, kde nejde provést inventuru fyzickou, tj. u pohledávek a závazků.

V praxi se provádí tak, že si účetní jednotka ověřuje písemně výši svých pohledávek u jednotlivých odbě

ratelů a závazky u dodavatelů. Ostatní pasiva, např. výši úvěrů u bankovních ústavů. Sestavení inventurních soupisů Zjištěné stavy majetku, pohledávek a  závazků se zapisují do inventurních soupisů. Do seznamů se uvádí jejich inventární číslo (u DM) nebo skladní čísla u zásob, názvy majetku, ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním Skutečný stav porovnáme se stavem v účetních dokladech, tzn. zásoby s údaji na skladových kartách materiálu, výrobků nebo zboží, dlouhodobý majetek s  údaji v  inventárních kartách, peníze s  pokladní knihou. Výsledkem porovnání může být zjištěné:

Kapitola 3 Majetek podniku


27

 manko – skutečný stav majetku je nižší než údaje v účetnictví (majetek nám chybí);

 přebytek – skutečný stav majetku je vyšší, než uvádí stav účetní;

 žádoucí stav je tehdy, pokud stav skutečný odpovídá stavu účetnímu.

Vypořádání inventarizačních rozdílů Do skončení inventarizace musí být všechny rozdíly vyrovnány. Manka jsou zpravidla předepsána k náhradě hmotně odpovědným osobám za svěřený majetek, příčiny přebytků musí být objasněny. Inventarizaci provádí inventarizační komise, která je jmenována ředitelem účetní jednotky. Výsledek inventarizace zaznamená komise do inventarizačního zápisu, který musí být podepsán osobou odpovědnou za provedení inventarizace. Rozeznáváme tyto druhy inventarizací: Podle rozsahu

 úplné, které se týkají veškerého majetku;

 dílčí, týkají se jen určitých složek majetku.

Podle druhu

1. Periodické inventarizace

 řádné, které organizace provádějí k okamžiku sestavení účetní závěrky, např. fyzickou inventuru

hmotného majetku (zásoby, dlouhodobý majetek), kterou nelze provést ke konci rozvahového

dne, může účetní jednotka provést v  průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popř.

v prvním měsíci následujícího období;

 mimořádné inventarizace se provádějí např. v důsledku ukončení činnosti podniku, při změně

odpovědných osob, změně organizace podniku nebo v jiných mimořádných situacích.

2. Průběžné inventarizace

Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u  zásob, které účtují podle druhů

nebo podle míst jejich uložení nebo hmotné odpovědnosti osob. U dlouhodobého majetku jen u tako

vého, který je ve stálém pohybu a  mění svoje místo. Termín inventarizace si může účetní jednotka

stanovit sama, majetek však musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období.

U  dlouhodobého hmotného majetku může účetní jednotka provádět inventarizace za delší časové

období, nesmí však překročit dva roky.

Účetní jednotka je povinna prokázat, že provedla inventarizaci u všech druhů majetku během pěti let.

Účetní jednotka uzavírá se zaměstnanci, kteří jsou pověřeni pečovat o svěřený majetek, dohodu o odpo

vědnosti za svěřený majetek (tzv. hmotná odpovědnost). Dohoda je přílohou k pracovní smlouvě a musí

být sjednána písemně. Ukázka inventurního soupisu pohledávek za odběrateli na základě dokladové inventury

Kapitola 3Majetek podniku


28

Otázky a cvičení

1. Jakým pohledem sledujeme v účetnictví majetek podniku?

2. Jak členíme majetek podle jednotlivých složek?

3. Co tvoří zdroje krytí majetku?

4. Co rozumíme dlouhodobým majetkem?

5. Vyjmenujte zásoby podnikatelského subjektu.

6. Vysvětlete pojem základní kapitál podniku.

7. Co tvoří vlastní kapitál účetní jednotky?

8. Čím jsou tvořeny cizí zdroje krytí majetku?

9. Vysvětlete pojmy závazků a pohledávek. 10. Co nazýváme v účetnictví aktivy? 11. Co představují pasiva účetní jednotky? 12. Vysvětlete vztah mezi aktivy a pasivy. 13. Co rozumíme inventarizací a z čeho se skládá? 14. Popište inventarizaci materiálových zásob. 15. Co je inventurní soupis a kdo inventarizaci provádí? 16. Objasněte dokladovou inventuru. 17. Roztřiďte aktiva a pasiva: budova pomocného skladu, základní kapitál, dodavatelé, zboží v prodejně, pro

gramové vybavení počítačů, peníze na účtě u  banky, pohledávky za zaměstnanci, zisk z  minulého roku,

obráběcí stroj, administrativní budova, krátkodobý bankovní úvěr, odběratelé, zaměstnanci.

18. Uvedený majetek roztřiďte do skupiny dlouhodobého majetku a  oběžného majetku: obaly, nářadí, sou

struh, výrobní hala, zboží, rozpracované výrobky v dílně, odběratelé, software, dlouhodobé cenné papíry,

peníze v pokladně, chladicí pulty, náhradní díly.

19. Sestavte přehled aktiv a pasiv z následujícího majetku:

Kapitola 3 Majetek podniku


29

20. A. s. měla k 31. 12. vytvořený základní kapitál ve výši stanovené v zákoně a vykázala majetek a zdroje krytí:

a) určete výši základního kapitálu;

b) vypočtěte částku nekrytého majetku;

c) sestavte přehled aktiv a pasiv, chybějící zdroj doplňte dlouhodobým bankovním úvěrem. 21. Podle zadání předchozího příkladu vypočtěte, kolik činí:

a) vlastní zdroje;

b) cizí zdroje;

c) dlouhodobý majetek. 22. Spol. s r. o. vykázala tato aktiva a pasiva:

Část aktiv je kryta vytvořeným ziskem společnosti. Vypočtěte výši zisku a sestavte přehled aktiv a pasiv.

Kapitola 3Majetek podniku


30 Funkce a obsah rozvahy Zákon o  účetnictví ukládá podnikatelským subjektům, aby prokazovaly stav svého majetku, kapitálu a  závazků v přehledné tabulce – rozvaze. Rozvaha je jeden z nejdůležitějších účetních výkazů, který má předepsanou formu, a musí jej sestavovat všechny subjekty, které vedou účetnictví, tzn. i rozpočtové a příspěvkové organizace, banky, pojišťovny, společenské organizace a církve. Rozvahu můžeme definovat jako přehledné sestavení majetku podniku – aktiv a zdrojů jeho krytí – pasiv, k určitému dni. Tento den nazýváme rozvahový den. Aktiva i  pasiva jsou v  rozvaze uvedena v peněžním vyjádření. Výše aktiv nebo pasiv v  peněžním vyjádření se nazývá rozvahový stav. Každé aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním označením a peněžní částkou označujeme jako rozvahová položka. Účetní jednotky sestavují rozvahu zpravidla na konci účetního období. Jedná se o řádnou rozvahu. Během roku může dojít k sestavení rozvahy z různých mimořádných důvodů, např. při založení podniku (zahajovací rozvaha), při zániku podniku, sloučení podniku s jiným (slučovací rozvaha), rozsáhlé škodě na majetku apod. Jedná se o mimořádné rozvahy. Časové období mezi dvěma rozvahami nazýváme v účetnictví účetním obdobím.

 Účetním obdobím rozumíme nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Může to být kalen

dářní rok nebo rok hospodářský, který začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna (např. od

1. dubna do 31. března následujícího roku). Subjekty, které chtějí používat hospodářský rok, musí

mít svolení finančního úřadu nebo ministerstva financí.

 Účetní období může být o tři měsíce delší při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem

kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v  období 3 měsíců po skončení kalendářního

roku (např. účetní jednotka ukončila svoji činnost k 28. únoru, účetní období má čtrnáct měsíců.

Rozvaha

Rozvaha

KAPITOLA

4


31

Schéma rozvahy

Příklad 1

Účetní jednotka měla k l. l. 201. následující stav majetku a zdrojů jeho krytí:

Kapitola 4Rozvaha


32 Řešení: Zahajovací rozvaha Účetní jednotka zahájí svoji činnost ke dni zápisu do obchodního rejstříku. K  tomuto dni sestavuje zahajovací rozvahu.

Příklad 2

Sestavte zahajovací rozvahu společnosti s  ručením omezeným, která má tři společníky. Dohodli se, že základní vklad 200 000 Kč splatí formou pen



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.