načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Účetní případy pro praxi 2018 – Vladimír Hruška

Účetní případy pro praxi 2018

Elektronická kniha: Účetní případy pro praxi 2018
Autor: Vladimír Hruška

Vybrané účetní případy z praxe podnikatelského subjektu, které jsou rozdělené podle jednotlivých účtových skupin. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 232
Rozměr: 24 cm
Vydání: Třetí vydání
Skupina třídění: Účetnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0866-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vybrané účetní případy z praxe podnikatelského subjektu, které jsou rozdělené podle jednotlivých účtových skupin.

Popis nakladatele

Potřebujete získat praxi při řešení různých účetních operací? Kniha nabízí vybrané účetní případy z praxe podnikatelského subjektu členěné podle jednotlivých účtových skupin. U každé účtové skupiny jsou uvedeny základní charakteristiky, navrhované syntetické účty, nejčastější souvztažné operace a názorné účetní případy, které mohou být nápomocny při řešení konkrétních problémů, které účetní pracovníci každodenně (při své nelehké práci) řeší.

V knize najdete vzorový účtový rozvrh, na základě kterého jsou konkrétní příklady řešeny. Text reaguje na legislativní změny, které vešly v platnost v posledním období a nabízí možné návrhy řešení těchto novinek. Vybrané účetní příklady jsou pro větší názornost řešeny pomocí „téček“, ostatní příklady jsou řešeny pomocí přehledných tabulek. Publikace poslouží nejen účetním praktikům, ale i studentům a ostatní odborné veřejnosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Hruška - další tituly autora:
 (e-book)
Účetní případy pro praxi 2017 Účetní případy pro praxi 2017
Účetní případy pro praxi 2019 Účetní případy pro praxi 2019
 (e-book)
Účetní manuál pro podnikatelské subjekty - 2. vydání -- aneb Průvodce účetními operacemi a účetní závěrkou Účetní manuál pro podnikatelské subjekty - 2. vydání
 (e-book)
Účetní případy pro praxi 2019 Účetní případy pro praxi 2019
1000 řešení Konec roku v účetnictví, zaměstnávání cizinců, zdravotně postižené 1000 řešení Konec roku v účetnictví, zaměstnávání cizinců, zdravotně postižené
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ÚČETNÍ

PŘÍPADY

pro PRAXI

2018

Vladimír Hruška

PODLE ÚČETNÍCH PŘEDPISŮ

PLATNÝCH PRO ROK 2018

účtový rozvrh pro podnikatelské

subjekty

struktura účetních výkazů

praktické řazení případů podle

účtových skupin

řešení v přehledných tabulkách

názorné znázornění pomocí „téček“

ÚČETNÍ PŘÍPADY

pro praxi 2018



Grada Publishing

ÚČETNÍ

PŘÍPADY

pro praxi

2018

Vladimír Hruška


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Vladimír Hruška Účetní případy pro praxi 2018 Recenzovala: Ing. Renáta Šlechtová Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6822. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka: Ing. Michaela Průšová Počet stran 232 Třetí vydání, Praha 2018 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © GRADA Publishing, a.s., 2018 ISBN 978-80-271-0815-2 (pdf) ISBN 978-80-271-0866-4 (print)

Obsah

Předmluva ..................................................................... 7

1. Změny v od roku 2018 ....................................................... 9

1.1 Změny v účetních předpisech .............................................. 9

1.2 Daňový balíček ........................................................ 11

2. Další důležité informace .................................................... 15

2.1 Kategorie účetních jednotek a povinnost auditu .............................. 15

2.2 Účetní závěrka ......................................................... 16

2.3 Kategorizace účetních jednotek na audit účetních závěrek ...................... 22

3. Účtová třída 0 – dlouhodobý majetek ......................................... 23

3.1 Účtová skupina 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek ......................... 23

3.2 Účtová skupina 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný ................. 28

3.3 Účtová skupina 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný ............... 34

3.4 Účtová skupina 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek ..... 36

3.5 Účtová skupina 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek ................ 37

3.6 Účtová skupina 06 – Dlouhodobý finanční majetek ........................... 37

3.7 Účtová skupina 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku ........... 40

3.8 Účtová skupina 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku ............. 41

3.9 Účtová skupina 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku ............... 54

4. Účtová třída 1 – zásoby ..................................................... 56

4.1 Účtová skupina 11 – Materiál ............................................. 56

4.2 Účtová skupina 12 – Zásoby vlastní činnosti ................................. 64

4.3 Účtová skupina 13 – Zboží ............................................... 77

4.4 Účtová skupina 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby ............................ 84

4.5 Účtová skupina 19 – Opravné položky k zásobám ............................ 86

5. Účtová třída 2 – krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky .............. 88

5.1 Účtová skupina 21 – Peněžní prostředky v pokladně .......................... 88

5.2 Účtová skupina 22 – Peněžní prostředky na účtech ........................... 91

5.3 Účtová skupina 23 – Krátkodobé úvěry ..................................... 96

5.4 Účtová skupina 24 – Krátkodobé finanční výpomoci .......................... 97

5.5 Účtová skupina 25 – Krátkodobý finanční majetek ........................... 98

5.6 Účtová skupina 26 – Převody mezi finančními účty .......................... 115

5.7 Účtová skupina 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku .... 116

6. Účtová třída 3 – zúčtovací vztahy ........................................... 117

6.1 Účtová skupina 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) .................. 117

6.2 Účtová skupina 32 – Závazky (krátkodobé) ................................ 120

6.3 Účtová skupina 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi .................. 123

6.4 Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací ............................... 127

6.5 Účtová skupina 35 – Pohledávky za společníky ............................. 129

6.6 Účtová skupina 36 – Závazky ke společníkům .............................. 130

6.7 Účtová skupina 37 – Jiné pohledávky a závazky ............................ 132

6.8 Účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv ........................... 132

6.9 Účtová skupina 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování . 155

7. Účtová třída 4 – kapitálové účty a dlouhodobé závazky ........................ 157

7.1 Účtová skupina 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy ..................... 157

7.2 Účtová skupina 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření ......... 159

7.3 Účtová skupina 43 – Výsledek hospodaření ................................ 163

7.4 Účtová skupina 45 – Rezervy ............................................ 164

7.5 Účtová skupina 46 – Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím .............. 166

7.6 Účtová skupina 47 – Dlouhodobé závazky ................................. 166

7.7 Účtová skupina 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka ................. 174

7.8 Účtová skupina 49 – Individuální podnikatel ............................... 178

8. Účtová třída 5 – náklady ................................................... 180

8.1 Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy ................................. 180

8.2 Účtová skupina 51 – Služby ............................................. 182

8.3 Účtová skupina 52 – Osobní náklady ...................................... 186

8.4 Účtová skupina 53 – Daně a poplatky ..................................... 187

8.5 Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady ................................ 188

8.6 Účtová skupina 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období

a opravné položky v provozní oblasti ...................................... 191

8.7 Účtová skupina 56 – Finanční náklady .................................... 193

8.8 Účtová skupina 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti ............ 194

8.9 Účtová skupina 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace ............. 195

8.10 Účtová skupina 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů ... 196

9. Účtová třída 6 – výnosy .................................................... 198

9.1 Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží ........................ 198

9.2 Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy ................................. 201

9.3 Účtová skupina 66 – Finanční výnosy ..................................... 202

9.4 Účtová skupina 69 – Převodové účty ...................................... 203

10. Účtová třída 7 – závěrkové a podrozvahové účty .............................. 204

10.1 Účtová skupina 70 – Účty rozvažné a účtová skupina 71 – Účet zisků a ztrát ..... 204

Přílohy ...................................................................... 209

Směrná účtová osnova ...................................................... 210

Návrh účtového rozvrhu .................................................... 212

Rozvaha v plném rozsahu ................................................... 220

Rozvaha ve zkráceném rozsahu I. – malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít

účetní závěrku ověřenou auditorem ....................................... 225

Rozvaha ve zkráceném rozsahu II. – mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít

účetní závěrku ověřenou auditorem ....................................... 227

Výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu – druhové členění ......................... 228

Výkazu zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu – druhové členění .................... 230

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu – účelové členění ........................... 231

Literatura ................................................................... 232


Předmluva 7

Předmluva

Kniha nabízí vybrané účetní případy z praxe podnikatelského subjektu v členění podle jed

notlivých účtových skupin. U každé účtové skupiny jsou uvedeny navrhované syntetické

účty a názorné účetní případy, popřípadě jejich nejčastější souvztažné operace, které mohou

být nápomocny při řešení konkrétních problémů, které účetní pracovníci každodenně řeší při

své nelehké práci. V publikaci je navržen vzorový účtový rozvrh, na základě kterého jsou

konkrétní příklady řešeny. Kniha reaguje na legislativní změny, které vešly v platnost od

roku 2018. Příklady jsou řešeny pomocí přehledných tabulek, vybrané účetní příklady jsou

pro větší názornost zobrazeny i pomocí „téček“. Kniha pomůže nejen účetním praktikům, ale

i studentům a ostatní odborné veřejnosti. Mnohé z uvedených příkladů již v praxi posloužily

pro praktické využití či školní a lektorské potřeby.

Při sestavování příkladů jsem stál před problémem, ke které účtové skupině daný příklad

přiřadit. Nakonec rozhodovala úvaha o logickém zařazení, množství syntetických účtů použi

tých při daných účetních operacích (syntetické účty vztahující se k dané účtové skupině jsou

uvedeny se zvýrazněným podkladem) či racionální zařazení k podobným příkladům. V případě

potřeby se podívejte „na druhou souvztažnou stranu.“ Věřím, že laskavý čtenář vždy dokáže

nalézt tu konkrétní problematiku, kterou hledá.

Pokud budete mít pocit, že někde není něco v pořádku či že v některých oblastech postupujete

odlišně, rád budu naslouchat těmto připomínkám. Respekt k naší nejednoduché profesi, neu

stálé vzdělávání se, objevování stále nových a „překvapivě jednoduchých“ řešení či uvědomění

si vlastních přehmatů a pochybení patří neodmyslitelně k našemu oboru a každodennímu

nezbytnému rituálu. V případě potřeby velice rád vyslechnu a zapracuji zkušenosti a postupy

čtenářů do aktualizovaných publikací, které by mohly i v budoucnu být nápomocny velkému

okruhu uživatelů. Obracejte se, prosím, se svými připomínkami na adresu hruska.vl@tiscali.cz.

Děkuji.

Autor



Změny v od roku 2018 9

1. Změny v od roku 2018 1.1 Změny v účetních předpisech Od 1. 1. 2018 platí novela vyhlášky č. 441/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhláška). Dle důvodové zprávy byla novela přijata především z důvodu transpozice fakultativních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále „směrnice EU“) v návaznosti na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. zákona č. 462/2016 Sb., účinného od účetního období roku 2017(dále jen „novela zákona o účetnictví“) a novelou vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. Novela vyhlášky respektuje to, že novela zákona o účetnictví pro vykazování v účetní závěrce doplnila možnost členění aktiv na stálá a oběžná. Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky v návaznosti na předpisy EU a využít dalších možností vykazování účetních informací podle směrnice EU. Dále novela zákona o účetnictví reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o obecnější vymezení subjektů (účetních jednotek), kterých se týkají přeměny. Na základě výše uvedených skutečností bylo nutno novelou Vyhlášky: • nahradit v rozvaze stávající položku „B. Dlouhodobý majetek“ novou položkou „B. Stálá

aktiva“; • doplnit některé možnosti, které nabízí směrnice EU členským státům v rámci tzv. diskrece.

Navíc již v rámci přípravy vyhlášky účinné od účetního období roku 2016 (vyhláška

č. 250/2015 Sb.), kterou byla provedena transpozice směrnice EU, probíhala diskuse

s odbornou veřejností, z níž také vyplynuly následující změny. Mezi změny provedené do Vyhlášky lze zařadit: 1. Rozšíření možností pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze, které

umožňuje směrnice EU. Novela dává účetním jednotkám možnost volby při vykazování

položek časového rozlišení:

→ v aktivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení

v aktivech rozvahy (pohledávky) v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ a je doplněna

nová možnost, kdy časové rozlišení v aktivech rozvahy je vykázáno v nové položce

„C.II.3. Časové rozlišení aktiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná.

Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni.

→ v pasivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení

v pasivech rozvahy v položce „D. Časové rozlišení pasiv“ a je doplněna nová možnost,

kdy časové rozlišení v pasivech rozvahy (závazky) je vykázáno v nové položce „C.III.

Časové rozlišení pasiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní

jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni.


Účetní případy pro praxi 201810

Účetní jednotka musí použít shodný způsob vykazování časového rozlišení v aktivech

rozvahy a časového rozlišení v pasivech rozvahy, tzn., pokud se účetní jednotka rozhodne

vykázat časové rozlišení aktiv ve stávající položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (položky D.

až D.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat ve stávající položce „D. Časové rozlišení

pasiv“ (položky D. až D.2.). Pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení

aktiv v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (položky C.II.3. až C.II.3.3.), musí

i časové rozlišení pasiv vykázat v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (položky

C.III. až C.III.2.). Je nezbytné upozornit, že navrhovaný způsob vykazování nemění

postupy účtování o časovém rozlišení ani jeho oceňování. 2. Zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje za situace, jestliže nelze

odhadnout jejich dobu použitelnosti. Pokud dobu použitelnosti goodwillu nelze odhad

nout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu

a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120

měsíců. Zvolenou dobu účetní jednotka musí odůvodnit v příloze v účetní závěrce. 3. Zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného

majetku. Nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodo

bého nehmotného majetku ani podle mezinárodních účetních standardů (zejména IAS 38

Nehmotná aktiva). Podle IAS 38 je aktivem zdroj ovládaný podnikem v důsledku minulých

událostí, od kterého se očekává, že z něj poplyne podniku budoucí ekonomický prospěch.

Nehmotným aktivem je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty, které

je oddělitelné a vyplývá ze smluvních nebo jiných zákonných práv. Výzkum nesplňuje

definici nehmotného aktiva, tj. identifikovatelnost, ovládání zdroje a existenci budoucích

ekonomických užitků.

Podle IAS 38 se výdaje na výzkum vykazují do nákladů v období, ve kterém vznikly.

V rámci výzkumu nevznikne aktivum, které by přineslo pravděpodobný budoucí ekono

mický užitek.

Účetní jednotka – podnikatel, která provádí výzkum, má několik možností, jak účtovat

o výsledcích výzkumu, např. na vrub nákladů běžného účetního období nebo prostřednic

tvím časového rozlišené nákladů ve formě komplexních nákladů příštích období. Vždy

bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu

výzkumu a vývoje vznikne.

V souvislosti s touto novou úpravou je v Článku II. uvedeno přechodné ustanovení, které

stanoví, že navrhovaná úprava se nevztahuje na ty nehmotné výsledky výzkumu, které

byly vykazovány přede dnem nabytí účinnosti této novely vyhlášky. 4. Doplnění informací o výši položek za minulé účetní období i v případě přehledu o peněž

ních tocích. 5. Sloučení současné rozvahové položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2.

Neuhrazená ztráta minulých let(-)“ do nové jediné položky „A.IV. Nerozdělený zisk nebo

neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“. Dle důvodové zprávy by tato úprava měla zjedno

dušit a zpřehlednit vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let. 6. Doplnění nové metody ocenění majetku reálnou hodnotou v případech změny kategorie

účetní jednotky. Zákon o účetnictví v návaznosti na směrnici EU nepovoluje mikro účetním

jednotkám (kromě zákonem vyjmenovaných účetních jednotek) oceňovat majetek reálnou

hodnotou. V případě, kdy mikro účetní jednotka změní svoji kategorii na účetní jednotku

malou, střední nebo velkou, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou, a to k prvnímu dni

účetního období. V opačném případě, tedy kdy malá, střední či velká účetní jednotka změní

svoji kategorii na kategorii mikro účetní jednotku, přestane veškerý majetek podléhající

Změny v od roku 2018 11

přecenění na reálnou hodnotu účtovat a vykazovat v reálné hodnotě a začne jej oceňovat

pořizovacími cenami.

7. Zafixování právního stavu pro vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finanč

ních nástrojích a operacích s nimi podle vyhlášky pro banky ve znění, které je účinné

k 31. 12. 2017, případně v ČÚS pro finanční instituce č. 110 Deriváty. Pro účetní jednotky

účtující dle Vyhlášky se tedy nic nemění. V případě dohledávání příslušných ustanovení se

však bude muset nahlédnout do vyhlášky pro banky, ve znění ke konci roku 2017 (v roce

2018 tedy již pro banky neplatné).

Novela vyhlášky dále obsahuje i některé ostatní změny, které souvisejí se změnami v jiných

právních předpisech, a změny legislativně technického charakteru.

Ve Finančním zpravodaji 10/2017 byly uveřejněny změny Českých účetních standardů pro

účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

od 1. 1. 2018, které reagují na novelu Vyhlášky. Byl změněn:

• ČÚS č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih

• ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly,

• ČÚS č. 009 – Deriváty,

• ČÚS č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek,

• ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy a

• ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Změny v ČÚS nejsou zásadního charakteru. Reagují a upřesňují texty standardů v návaznosti

na změny ve Vyhlášce.

1.2 Daňový balíček

Pokud se v dalším textu zmiňujeme o „daňovém balíčku“, máme na mysli zákon č. 170/2017 Sb.,

kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Jak máme všichni ještě v živé paměti, cesta

schvalování tohoto zákona byla ovlivněna mnoha faktory. Původní záměr, aby zákon nabyl

účinnosti k 1. 1. 2017, nevyšel. Posunutí data účinnosti na 1. 4. 2017 také nebylo možné

naplnit, tak definitivní účinnosti nabyl až k 1. 7. 2017 (15. den po jeho zveřejnění ve Sbírce

zákonů, což bylo provedeno dne 16. 6. 2017). V rámci tohoto zákona je nezbytné pozorně

nastudovat přechodná ustanovení, ze kterých vyplývá, které změny jsou aktuální již pro rok

2017 a které až od 1. 1. 2018.

Jedná se o rozsáhlou novelu, která novelizuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rezervách), zákon č. 235/2004 Sb., o dni z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH) a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Vzhledem k tomu, že zákon měl 204 změnových bodů + 22 bodů přechodných ustanovení, nemůžeme se jím samozřejmě zabývat podrobně. Vybereme a upozorníme jen na několik málo oblastí, které by neměly být opomenuty, a to především ve vazbě na zaměření této publikace. Zákon o dani z příjmů: • Zpřesnění režimu „předčasného ukončení“ finančního leasingu – zákon o daních z příjmů

nově uvádí, že při dodržení zákonem požadované doby trvání je leasing považován i nadále

za finanční i při jeho předčasném ukončení (z hlediska sjednané smluvní doby). Ke zpětné

„překlasifikaci“ tohoto vztahu tedy v daném případě nedochází. Poznámka: novelizovaná


Účetní případy pro praxi 201812

ustanovení se použijí na případy, kdy předmět finančního leasingu byl uživateli předán

počínaje 1. 7. 2017. • Vymezení pojmu finanční leasing – dochází k zúžení pojmu, a to na přenechání daňově

odepisovatelného majetku hmotného. Přenechání majetku drobné povahy tak finančním

leasingem již není. • Úprava režimu daňového odpisování nehmotného majetku (§ 32a zákona o daních z pří

jmů) spočívá v možnosti prodloužení odpisování nehmotného majetku. Dosavadní doby,

které byly pojímány jako doby pevné (s výjimkou majetku, jehož doba užívání je smluvně

ohraničena) jsou pro nehmotný majetek, jehož odpisování je zahájeno po 1. 7. 2017, pouze

jako doby minimální. • Odpisování majetku, který byl (příp. i na dále je) ve spoluvlastnictví více osob, přičemž

spoluvlastnický podíl některého ze spoluvlastní ků byl zvýšen – při změně (zvýšení) spo

luvlastnického podílu poplatníka se nově nabytý podíl slučuje s podílem dosavadním.

Poplatník pokra čuje v odpisování svých (již sloučených) podílů ze změněné vstupní ceny.

Platí pro případy zvýšení spoluvlastnic kých podílů po 1. 7. 2017. • Dle zákona o dani z příjmů bylo umožněno právnickým osobám zahrnout do základu daně

při prodeji nepřeceňované cenné papíry v oceně ní jejich nabývací cenou bez limitace dosa

ženými výnosy (dle dřívější novely zákona o účetnictví, která omezovala režim přecenění

cenných papírů na tzv. „reálnou hodnotu“ u účetních jednotek kategorie „mikro“). Nyní

dochází k zpřehled nění přenesením do § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů. Do

tohoto ustanovení byla zařazena i nová úprava kmenových listů. Poznámka: tyto úpravy

jsou plně aplikovatelné již pro celé zdaňovací období započaté v roce 2017. Zákon o DPH Novela zákona o DPH je účinná od 1. 7. 2017 a obsahuje 170 bodů změn a 7 bodů přechodných ustanovení. Z nich vybíráme: • Změnila se pravidla pro nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období (viz § 104 odst. 3

zákona o DPH). Přiznat daň není již možné za pozdější období v případě daňové kontroly

či postupu k odstra nění pochybností. • Zavádí se institut nespolehlivé osoby (viz § 106a odst. 4, 106aa, § 106ab zákona o DPH).

V okamžiku, kdy se stane nespolehlivá osoba plátcem, je podle § 106a odst. 4 automaticky

nespolehlivým plátcem. • Za dodání zboží se může považovat nepeněžní vklad provedený do jakékoli osoby, doposud

se muselo jednat pouze o vklad do obchodní korporace. • Za dlouhodobý majetek se nově považuje také majetek pořízený formou fi nančního lea

singu, pokud byl tento majetek uveden do užívání od 1. 7. 2017 (viz § 4 odst. 4 písm. d)

body 1 a 3 zákona o DPH, čl. VI bod 5 novely). • V okamžiku, kdy dojde ke zničení, ztrátě či odcizení zásob, resp. dlouhodobého majetku,

které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, dochází k povinnosti vyrovnat odpočet u daně

u zásob (viz § 77 zákona o DPH) a pro jednorázovou úpravu od počtu daně u dlouhodobého

majetku (viz § 78e zákona o DPH). • Služby péče o dítě v dětské skupině se doplňují mezi činnosti osvobozené od daně bez

nároku na odpočet (viz § 57 odst. 1 písm. h) zákona o DPH). • Příjemce zdanitelného plnění ručí i za ne zaplacenou daň, pokud je úplata za příslušné

plnění poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího

některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (viz

§ 109 odst. 2 písm. d) zákona o DPH).

Změny v od roku 2018 13

• Oprava základu daně a výše daně u smluv o dílo se nadále provádí ve lhůtě 3 let od konce

zdaňovacího období, ve kterém do šlo k převzetí celkového díla. Od novely se týká případů,

kdy bylo předané dílo účtováno formou dílčích plnění.

• Od 1. 7. 2017 se režim přenesení daňové povinnosti nově uplatňuje u zprostředkování

dodání investičního zlata, dodání odpadu a šrotu z hafnia, dodání nemovité věci prodá

vané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji, poskytnutí pracovníků

pro stavební nebo montážní práce, dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci

této záruky, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto

práva nabyvate lem.

• Nově je vymezen den uskutečnění zdani telného plnění pro plnění trvající déle než 12

měsíců (viz § 21 odst. 8 zákona o DPH).

• Nově je upraveno vymezení zdaňovacího období v insolvenci (viz § 99b zákona o DPH).

• Dochází ke zrušení ustanovení, která upravovala zvláštní postup pro společnost (sdružení)

bez právní subjektivity. Podle přechodných ustanovení mohou spo lečníci podle dosavad

ních ustanovení postupovat až do 31. 12. 2018, pokud neoznámí finančnímu úřadu, že již

takto ne postupují. • Dochází ke zpřísnění pravidla pro opravu odpočtu daně (viz § 74 zákona o DPH), v pří

padě opravy základu daně a výše daně, která má za následek snížení nároku uplatněného

odpočtu daně (dodavatel snižuje svou daňovou povinnost na výstupu za období, kdy opravu

provádí, a odběratel mu potvrdí přijetí opravného daňového dokladu). Nově odběratel sníží

uplatněný odpočet daně již za období, ve kterém se o okolnostech pro snížení odpočtu

dozvě děl anebo ve kterém se o nich dozvědět měl a mohl. • Dochází ke zmírnění pravidla pro odpočet daně v poměrné či krácené výši (viz § 73 odst. 4

zákona o DPH). Nově lze uplatnit i částečný odpočet v částečné výši i za pozdější kalen

dářní rok, pokud je koeficient 95 % a více (s výjimkou dlouhodobého majetku). • Dodání zboží, poskytnutí a přijetí služby v ČR, uskutečnění plnění s místem mimo tuzem

sko a uskutečnění osvobozených plnění se nadále přiznává již k datu přijetí úplaty, je-li

přijata před datem uskutečnění. Novinkou však je, že se musí jednat o úplatu dostatečně

určitou (zákon o DPH § 20a, 24a a 51, čl. VI bod 6 novely). • Do souhrnného hlášení se uvádí pouze dodání zboží do jiného členské ho státu z tuzemska.

Ne tedy z jiného členského státu (viz § 102 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). • Do obchodního ma jetku lze zahrnout i pouze část věci (dle důvodové zprávy). • Dle definice se do nového dopravního prostředku nově zahrnují i čtyřkolky, které nejsou

určeny k provozu na pozemních komunikacích (viz § 4 odst. 4 písm. b) bod 1 zákona

o DPH). • Dle definice obchodního majetku pro účely zákona o DPH (viz § 4 odst. 4 písm. c) zákona

DPH) musí majetek být k ekonomické činnosti nejen užíván, ale současně musí být k této

činnosti plátcem také určen. • Bez náhrady byla vypuštěna opakovaná plnění (bez náhrady).

Daňový řád

• Správce daně může změnit stanovenou dobu posečkání nebo změnit anebo doplnit další

podmínky, na které je posečkání vázáno (na základě žádosti daňového subjektu).

• Správce daně může uložit pořádkovou pokutu ve výši do 50 tis. Kč tomu, kdo učiní hrubě

urážlivé podání.

Účetní případy pro praxi 201814

• Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stej

nému dni jako stanovená daň, ze které je toto penále vypočteno • Nově lze platit prostřednictvím platební karty. Správce daně uveřejní druhy daní, a pod

mínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.

Další důležité informace 15

2. D alší důležité informace Než se začneme zabývat účetními příklady roku 2018, nebude jistě na škodu upozornit na důležité změny, které již platí v účetní závěrce od roku 2016. Jedná se o výčtový výběr informací. 2.1 K ategorie účetních jednotek a povinnost auditu Od roku 2016 je nezbytné rozdělit a zařadit účetní jednotky do nově zavedených kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek: • mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních

hodnot (aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč a průměrný

počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10), • malá účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepře

kračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 100 000 000 Kč, roční úhrn čistého

obratu 200 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50),

a) střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní

jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva

celkem 500 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, průměrný počet

zaměstnanců v průběhu účetního období 250),

b) velká účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční

hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Hodnota aktiva celkem se zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období. Upozorněme, že za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Subjekt veřejného zájmu – účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní společnosti s emitovanými investičními cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společností a zdravotní pojišťovny. Vybraná účetní jednotka – organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky. A nyní k problematice auditu (dle § 20 zákona o účetnictví). Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (vztahuje se například na banky pojišťovny, politické strany), a dále: • velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty

veřejného zájmu),

• střední účetní jednotky, • malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy podle

občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka

+


Účetní případy pro praxi 201816

ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly

alespoň jednu z uvedených hodnot:

→ aktiva celkem 40 mil. Kč,

→ roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,

→ průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, • ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní

závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již

dosáhly alespoň 2 výše uvedené hodnoty. 2.2 Účetní závěrka I v současné době rozeznáváme dvě možné verze (dva způsoby) sestavení účetní závěrky, a to v plném rozsahu, nebo ve zkráceném rozsahu. Poznámka: do konce roku 2015 zákon o účetnictví definoval účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Zorientování se v tom, jakou verzi účetní závěrky sestavit, je v současné době poněkud komplikované a složité. Na tomto místě upozorněme, že pro akciové společnosti již neplatí výjimka vždy sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu. Znamená to tedy, že při rozhodování mezi sestavením účetní závěrky v plném nebo zkráceném rozsahu již rozhoduje pro všechny účetní jednotky vazba na audit účetní závěrky (viz § 18 odst. 4 zákona o účetnictví). 2.2.1 Rozvaha Rozvaha v plném rozsahu obsahuje všechny položky podle Přílohy č. 1 Vyhlášky. Musí ji sestavit: • velká a střední účetní jednotka a • malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem. Rozvaha ve zkráceném rozsahu (I.) obsahuje položky označené písmeny a římskými číslicemi podle Přílohy č. 1 Vyhlášky, včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé (hovoříme o položkách „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“ a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky.“), a popřípadě položky „C.III.3. Časové rozlišení aktiv. Rozvahu ve zkráceném rozsahu může sestavit malá účetní jednotka bez povinného auditu. Další varianta rozvahy Rozvaha ve zkráceném rozsahu (II.) se vztahuje na mikro účetní jednotky bez povinného auditu. Tyto účetní jednotky mohou sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu, která obsahuje položky označené písmeny podle Přílohy č. 1 Vyhlášky. Na obou stranách rozvahy je zachycen stejný soubor majetku, uspořádaný na základě různých hledisek. Proto se musí úhrn aktiv rovnat úhrnu pasiv. Na tomto místě uveďme základní rovnici, která by měla být při vedení účetnictví vždy dodržena, a která zní: Celková aktiva = Celková pasiva. Aktiva jsou členěna podle stupně likvidity (postupuje se od nejméně likvidních k peněžním prostředkům a krátkodobému finančnímu majetku). Minimální obsah položek rozvahy je stanoven ve Vyhlášce, konkrétně v příloze č. 1 – Uspořádání a označování položek rozvahy. V rozvaze se jednotlivé položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Dle Vyhlášky se položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období neuvádějí (§ 4 odst. 6). Tento požadavek je prakticky splnitelný v případě, kdy se vytváří účetní výkazy pomocí programového vybavení anebo tzv. ručně na čistý

Další důležité informace 17

papír. V případě, kdy účetní jednotka využívá předtištěné formuláře, nelze tento požadavek

naplnit.

V rozvaze se položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění

těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Položky

rozvahy se označují kombinací písmen, římských číslic a arabských číslic a názvem položky.

Položky lze členit na podpoložky. Položky rozvahy, které jsou vpředu označeny arabskou

číslicí, mohou být sloučeny:

• pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu

předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo

• pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace a za podmínky, že sloučené

položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

V rozvaze (na straně aktiv) se uvádí:

• Brutto hodnoty aktiv – může to být pořizovací cena, reprodukční cena, jmenovitá hodnota

či vlastní náklady;

• Korekce – uvádí se s minusovým znaménkem a zahrnuje výši opravných položek a oprávek

vztahující se k aktivům podle jednotlivých položek;

• Netto hodnota – jde o rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí a

• Minulé účetní období netto. Vedle toho v rozvaze (na straně pasiv) se uvádí: • Běžné účetní období, • Minulé účetní období. V případě, že údaje uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se

vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč

a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč. Tato skutečnost musí

být uvedena ve všech částech účetní závěrky.

Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném

účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé

účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu

do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Toto pravidlo se použije i v případě

rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy

náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.

Výše uvedené shrňme do přehledné tabulky:

Rozvaha: Sestavuje:

V plném rozsahu • Velká účetní jednotka

• Střední účetní jednotka

• Malá účetní jednotka s povinným auditem

• Mikro účetní jednotka s povinným auditem

Ve zkráceném rozsahu – včetně členění pohle

dávek na dlouhodobé a krátkodobé (a popřípadě

položky časového rozlišní aktiv)

• Malá účetní jednotka bez povinného auditu

Ve zkráceném rozsahu • Mikro účetní jednotka bez povinného auditu


Účetní případy pro praxi 201818

2.2.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky podle Přílohy č. 2 (druhové členění) nebo Přílohy č. 3 Vyhlášky (účelové členění) a musí jej sestavit: a) účetní jednotka, která je obchodní společností, b) velká a střední účetní jednotka a c) malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu obsahuje položky označené písmeny, římskými číslicemi a výpočtové položky podle Přílohy č. 2 nebo 3 Vyhlášky a může jej sestavit: a) účetní jednotka, která není obchodní společností nebo b) malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu. Při sestavování výkazu zisku a ztráty v druhovém členění účetní jednotka vychází z přílohy č. 2 k Vyhlášce, kde je stanoveno uspořádání a označování jednotlivých položek. Výkaz zisku a ztráty je účetní výkaz, který poskytuje informace o tom, jaký zisk (popřípadě ztráta) byl dosažen danou účetní jednotkou. Výkaz zisku a ztráty zachycuje výnosy a náklady za účetní období. Náklady jsou obvykle definovány jako peněžně vyjádřené účelné a účelové vynaložení prostředků a práce v průběhu hospodářské činnosti dané účetní jednotky. Jako příklad nákladů můžeme jmenovat spotřebu materiálu, surovin, paliva, opotřebení majetku, vynaložení živé práce, spotřeba cizích služeb, úroky, pokuty, penále, manka a škody, daň z příjmů apod. Naopak výnosy se dají definovat jako v penězích vyjádřený ekvivalent za předané a odběratelem uznané výkony. Rozdíl mezi náklady a výnosy představuje výsledek hospodaření, který může nabývat kladných hodnot (zisk) nebo hodnot záporných (ztráta). Výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty se převádí do rozvahy, konkrétně v rámci vlastního kapitálu. Na rozdíl od rozvahy (sestavujeme ji k určitému datu – rozvahovému dni), výkaz zisku a ztráty sestavujeme vždy za dané účetní období. Pro účtování nákladů a výnosů platí zásady pro jejich časové rozlišování. Výkaz zisku a ztráty uvádí hodnoty ve dvou sloupcích: • skutečnost v účetním období (ve sledovaném účetním období), • skutečnost za minulé účetní období. Výše uvedené shrňme do přehledné tabulky:

Výkaz zisku a ztráty: Sestavuje:

V plném rozsahu • Obchodní společnost

• A dále:

→ Velká účetní jednotka

→ Střední účetní jednotka

→ Malá účetní jednotka s povinným audi

tem

→ Mikro účetní jednotka s povinným audi

tem

Ve zkráceném rozsahu • Malá účetní jednotka v případě:

→ Není obchodní společností

→ Nemá povinnost auditu

• Mikro účetní jednotka v případě:

→ Není obchodní společností

→ Nemá povinnost auditu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.