načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Učebnice současné španělštiny 1. díl + mp3 - Ludmila Mlýnková; Olga Macíková

  > > > > Učebnice současné španělštiny 1. díl + mp3  

Elektronická kniha: Učebnice současné španělštiny 1. díl + mp3
Autor: ;

Učebnice současné španělštiny – 1. díl je určena všem zájemcům o získání základů španělského jazyka, je vhodná také pro samostudium. S její pomocí lze rozvinout schopnost ...


Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8%hodnoceni - 66.8% 87%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Rozměr: 23 cm
Úprava: sv. : ilustrace
Vydání: 1. vyd. s MP3
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
Příloha: ano, formát přílohy: cz/attachment?partnerId=1&contentId=6051
ISBN: 9788026602125
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Učebnice současné španělštiny – 1. díl je určena všem zájemcům o získání základů španělského jazyka, je vhodná také pro samostudium. S její pomocí lze rozvinout schopnost komunikovat a psát v běžných životních situacích. Učebnice vychází ze současné evropské španělštiny, na nejdůležitější rozdíly latinsko-americké španělštiny je upozorněno. Každá kapitola obsahuje: - slovní zásobu a frazeologii - výrazy a fráze spojené s vybranými konverzačními okruhy - gramatický výklad - cvičení na upevnění znalostí gramatiky a rozvoj komunikačních schopností Na konci knihy naleznete: - klíč ke cvičením - přehled časování sloves - španělsko-český a česko-španělský slovníček Nahrávka namluvená šesticí rodilých mluvčích napomůže utvrzení slovní zásoby a procvičení výslovnosti, najdete zde řadu živých dialogů a poslechových cvičení. O autorech: PhDr. Olga Macíková vyučuje španělštinu na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se specializuje především na výuku odborného jazyka. Během svých dlouhodobých pobytů ve Španělsku (1998-2003) a latinskoamerických zemích (Bolívie, Kuba, Venezuela) získala bohaté zkušenosti jak v oblasti hovorového, tak odborného španělského jazyka. Shromáždila obrovské množství materiálu, který využila při zpracování různých učebnic (viz O. Macíková, L. Mlýnková: Obchodní španělština v našem nakladatelství). Je též spoluautorkou odborných slovníků a skript Vysoké školy ekonomické. PhDr. Ludmila Mlýnková vyučuje španělštinu a portugalštinu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je spoluautorkou řady učebnic zaměřených na obecný i odborný jazyk (J. Jindrová, L. Mlýnková, E. Schalková: Portugalština; O. Macíková, L. Mlýnková: Obchodní španělština). Je autorkou a spoluautorkou skript Vysoké školy ekonomické a věnuje se také překladatelské činnosti.

Předmětná hesla
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Olga Macíková, Ludmila Mlýnková
Učebnice současné
španělštiny
Manual de Español Actual
1. díl + MP3
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 15 958-23
dne 19. října 2007 k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání
jako součást ucelené řady učebnic s dobou platnosti 6 let.
Recenze zpracovaly: PhDr. Jitka Fenclová, PhDr. Alena Dekanová
a Mgr. Kateřina Fousková
Computer Press
Brno
2011
KEJ192_sazba.indd I KEJ192_sazba.indd I 29.6.2011 7:38:1029.6.2011 7:38:10





Učebnice současné španělštiny, 1. díl + MP3
Manual de Español Actual
OLGA MACÍKOVÁ, LUDMILA MLÝNKOVÁ
Computer Press, a. s. , 2011. Dotisk prvního vydání s MP3.
Odborná korektura: Alejandro Cernuda
Ja zy ko vá ko rek tu ra: Alena Vrbková
Vnitřní úprava: Jiří Kaláček
Sazba: Jiří Kaláček
Autoři fotografií: Alejandro Cernuda (1), Marcela Hejsková (10, 19), Dagmar Hunčová (34, 35),
Luboš Kušnír (32), Olga Macíková (2-5, 8, 9, 11-18, 20-30, 40), Ludmila Mlýnková (6, 7, 31),
Eva Schalková (33), Barbora Sixtová (38, 39), Olga Vilímková (36, 37)
Ilustrace: Richard Šmarda
Obál ka: Martin Sodomka
Komentář na zadní straně obálky: Eva Mrázková
Odpovědná redaktorka: Eva Mrázková
Technická spolupráce: Irena Rozvoralová
Technický redaktor: Martin Vlach
Produkce: Petr Baláš
Ženské španělské hlasy: Diana Bass, Nerea Cuesta, Meritxell Jordana
Mužské španělské hlasy: Alejandro Cernuda, Eufrasio Lucena, David Utrera
Český hlas: Andrea Buršová
Editace zvuku: Michal Indrák
Režie zvuku: Slávomir Paravičiny
Hudební předěly: Filip Zeiner
Computer Press, a. s.,
Holandská 3, 639 00 Brno
Objednávky knih:
http://knihy.cpress.cz
distribuce@cpress.cz
tel.: 800 555 513
ISBN 978-80-251-2392-8
Prodejní kód: KEJ192
Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 3107. publikaci.
© Computer Press, a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována
a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného
souhlasu vydavatele.
KEJ192_sazba.indd IIKEJ192_sazba.indd II 29.6.2011 7:38:4229.6.2011 7:38:42





III
PŘEDMLUVA
Milí studenti!
Právě jste otevřeli první díl Učebnice současné španělštiny a my upřímně doufáme, že
knihu hned zase nezavřete. Tato učebnice vás provede základy španělského jazyka
tak, abyste se naučili komunikovat a psát v běžných životních situacích. Po zvládnutí
prvního dílu dosáhnete úrovně B1-B2 Evropského referenčního rámce.
Jak s učebnicí pracovat? Látka je rozdělena do 21 lekcí a po každé sedmé lekci je
zařazena lekce opakovací a test, na kterém si ověříte vaše znalosti.. Jednotlivé lekce
jsou uvozeny texty s bohatou slovní zásobou, která vychází ze současné evropské
španělštiny (na nejdůležitější rozdíly latinskoamerické španělštiny je upozorněno).
Za texty najdete slovníček, fraseologii a gramatický výklad. Na závěr této části je
zařazen oddíl nazvaný Contexto comunicativo, který vám nabízí širokou paletu výrazů
a frází spojených s určitým konverzačním okruhem. Následují cvičení, která procvičují
a upevňují vaše znalosti gramatiky a rozvíjejí tvořivým způsobem vaše komunikativní
schopnosti.
Na konci učebnice naleznete klíč ke cvičením, přehled časování sloves, španělsko-český
a česko-španělský slovníček. Slovníček je kontextuální, tzn. neobsahuje veškeré významy
některých slov.
Učebnice je doplněna nahrávkami textů a poslechových cvičení. Nahrávky jsou
v přirozeném tempu, abyste si zvykli na rychlost španělské mluvy. S pomocí nahrávky
si můžete i procvičovat nejdůležitější slovní zásobu a vazby.
Přejeme vám hodně úspěchů při studiu španělštiny, příjemnou zábavu a těšíme se na
vás ve druhém díle!
Autorky
Naše zvláštní poděkování patří Alejandru Cernudovi za pečlivou korekturu a mnoho
užitečných rad. Děkujeme také Eufrasiovi Lucenovi, Dianě Bassové, Nerei Cuestové,
Meritxell Jordanové a Davidu Utrerovi za umělecké ztvárnění a nadšení, s jakým nahráli
španělské texty.
Nuestro agradecimiento especial a Alejandro Cernuda por la correción meticulosa y sus
consejos útiles. Al mismo tiempo agradecemos a Eufrasio Lucena, Diana Bass, Nerea
Cuesta, Meritxell Jordana y David Utrera la interpretación artística y el entusiasmo con
que grabaron los textos espaľoles.
Symbolem jsou označeny texty, které si můžete poslechnout na audionahrávce.
KEJ192_sazba.indd III KEJ192_sazba.indd III 3.2.2010 11:57:113.2.2010 11:57:11





KEJ192_sazba.indd IV KEJ192_sazba.indd IV 3.2.2010 11:57:123.2.2010 11:57:12





V
OBSAH
PŘEHLED NAHRÁVEK: CD1, CD2, CD3 X
ÚVODEM 1
PŘÍZVUK 1
VÝSLOVNOST 2
■ Španělská abeceda 5
1. LEKCE 7
÷Hola! Yo soy Pedro.
×Quién eres? ×De dónde eres? Un encuentro en la playa
Rod a člen u podstatných jmen ■ Množné číslo podstatných jmen ■ Přídavná jména,
přechylování, množné číslo ■ Osobní zájmena ■ SER ■ Zápor u sloves ■ Tvoření
otázek ■ JAK POZDRAVIT ■ JAK SE PŘEDSTAVIT ■ JAK POPROSIT A PODĚKOVAT
2. LEKCE 19
De vacaciones en Espaľa
En la calle
Předložky A, EN, DE ■ ESTAR ■ IR ■ Vyjadřování pádů ■ JAK VYJÁDŘIT, ŽE SE NĚCO
LÍBÍ
3. LEKCE 31
La abuela de Alicia
Las lenguas de Espaľa
Časování pravidelných sloves v přítomném čase ■ Přítomný čas sloves zakončených
na -cer a -cir ■ VER ■ Zvratné neosobní vazby ■ Základní číslovky 1–20 ■ JAK
NEFORMÁLNĚ REAGOVAT V ROZHOVORU ■ JAK SE ZEPTAT, KDYŽ NEROZUMÍME
DOBŘE ■ JAK VYJÁDŘIT PŘEKVAPENÍ/ÚDIV ■ JAK ZESÍLIT VÝZNAM
4. LEKCE 43
Pedro va al bar con su amigo Carlos
×Cómo son los espaľoles?
Slovesná vazba IR A + INFINITIV ■ Nepravidelné sloveso TENER (mít) ■ TENER QUE
+ INFINITIV ■ Slovesa SER a ESTAR s přídavným jménem nebo příčestím ■ Neurčité
zájmeno TODO, TODA, TODOS, TODAS ■ Přechylování přídavných jmen zakončených
na -or, -án, -ín, -ón ■ JAK POPSAT OSOBU
KEJ192_sazba.indd VKEJ192_sazba.indd V 3.2.2010 11:57:123.2.2010 11:57:12





VI
5. LEKCE 55
Estás en tu casa
×Cómo viven los espaľoles?
Neosobní slovesný tvar HAY ■ Slovesa se změnou kmenových samohlásek E → IE
a O → UE (querer, dormir) ■ Nepravidelné sloveso SABER (vědět, umět) ■ Slovesa
zakončená na -ger a -gir ■ Přivlastňovací zájmena nesamostatná ■ JAK UPOUTAT
POZORNOST ■ JAK SE OMLUVIT ■ JAK VYJÁDŘIT NUTNOST/POVINNOST
6. LEKCE 67
Alicia busca piso para una amiga inglesa
Vazba PARA + INFINITIV ■ Nepravidelné sloveso VENIR (přijít, přijet) ■ Nepravidelné
sloveso DAR (dát, dávat) ■ Nepravidelné sloveso HACER (dělat) ■ Základní číslovky
21–199 ■ Krácení některých zájmen, číslovek řadových a přídavných jmen ■ Psaní
velkých písmen v názvech institucí ■ JAK VYJÁDŘIT UMÍSTĚNÍ V PROSTORU
7. LEKCE 79
Una tarde con Alicia
La escuela y los niľos espaľoles
Časování zvratných sloves ■ Nepravidelné sloveso SALIR (odejít, vyjít, jít ven) ■
Nepravidelné sloveso DECIR (říct, říkat) ■ Slovesa zakončená na -uar s posunem
přízvuku ■ Tázací zájmena a příslovce ■ Dny v týdnu ■ Udávání hodin ■ JAK
VYJÁDŘIT SOUHLAS/NESOUHLAS ■ JAK VYJÁDŘIT OBVYKLÉ OPAKOVÁNÍ DĚJE
REPASO I 93
Espaľa
×Qué tiempo hace en Espaľa?
JAK MLUVIT O POČASÍ ■ JAK SE ZEPTAT NA ČASOVÝ ÚSEK ■ Ejercicios de repaso
8. LEKCE 107
Y aquel seľor, ×quién es?
En familia
Vyjadřování časových vztahů pomocí vazeb s infinitivem (AL + INFINITIV, ANTES DE
+ INFINITIV, DESPUÉS DE + INFINITIV) ■ Ukazovací zájmena ■ Nepravidelné sloveso
PONER (položit, dát) ■ Slovesa se změnou kmenové samohlásky E → I (DESPEDIRSE)
■ JAK VYJADŘOVAT RODINNÉ VZTAHY
9. LEKCE 119
De compras
En el Corte Inglés
En la tienda de calzado Menorca
KEJ192_sazba.indd VIKEJ192_sazba.indd VI 3.2.2010 11:57:123.2.2010 11:57:12





VII
Nepřízvučné tvary osobních zájmen ■ Zdůraznění předmětu ■ Nepravidelné sloveso
VALER (stát, mít cenu) ■ Základní číslovky 200 až miliarda ■ Zastupování podstatného
jména členem určitým ■ Mucho, poco, bastante, demasiado, suficiente, cuanto, tanto ■
JAK NAKUPOVAT OBLEČENÍ ■ JAK MLUVIT O OBLÉKÁNÍ
10. LEKCE 137
En el mercado
Stupňování přídavných jmen ■ Porovnávací výrazy ■ Gerundium ■ Vazba ESTAR
+ GERUNDIUM ■ Osobní zájmena přízvučná ■ Vazba slovesa TARDAR (EN) ■
Nepravidelné sloveso OLER (být cítit) ■ Tvoření zdrobnělin (I) ■ JAK NAKUPOVAT
POTRAVINY ■ JAK UDÁVAT MNOŽSTVÍ ■ JAK VYJÁDŘIT HODNOCENÍ
11. LEKCE 157
La cena de despedida
Budoucí čas jednoduchý ■ Podmínková souvětí ■ Skupiny dvou osobních zájmen
nepřízvučných ■ Nepravidelné sloveso TRAER (přinést, přivést, přivézt) ■ Zápor ve
větě ■ Zájmeno CADA (každý, -á) ■ JAK KOMUNIKOVAT V RESTAURACI
12. LEKCE 175
Alicia en Madrid (I)
Recorrido por el centro de Madrid
Sloveso HACER v časových vyjádřeních ■ Minulé časy ve španělštině ■ Minulý čas
jednoduchý ■ Používání jednoduchého minulého času ■ Vazba SEGUIR/CONTINUAR
+ GERUNDIO a IR + GERUNDIO ■ JAK VYJÁDŘIT ZAČÁTEK DĚJE ■ JAK VYJÁDŘIT
PRŮBĚH A TRVÁNÍ DĚJE ■ JAK VYJÁDŘIT UKONČENÍ A PŘERUŠENÍ DĚJE ■ JAK
VYJÁDŘIT PRAVDĚPODOBNOST NEBO DOMNĚNKU ■ JAK VYJÁDŘIT ZMĚNU
STAVU ■ JAK VYJÁDŘIT PŘEDLOŽKU „PŘED“
13. LEKCE 195
Por favor, ×cómo voy al Rastro?
Viajar en tren
Kladný rozkazovací způsob pro 2. osobu jednotného a množného čísla ■ Příslovce ■
Stupňování příslovcí ■ ASÍ – TAN (tak) ■ Absolutní superlativ ■ PORQUE – COMO
(protože) ■ JAK SE ZEPTAT NA CESTU ■ JAK POPSAT CESTU
14. LEKCE 211
Una carta a América Latina
Respetando culturas y costumbres
Podmiňovací způsob ■ Souslednost časová ■ Vyjádření následnosti v souslednosti
časové ■ Vztažná zájmena a příslovce ■ Přivlastňovací zájmena samostatná ■ Člen
středního rodu LO ■ Vazba VOLVER A + INFINITIV ■ PERO – SINO QUE (ale – nýbrž)
■ Měsíce a data ■ JAK PSÁT DOPISY
KEJ192_sazba.indd VIIKEJ192_sazba.indd VII 3.2.2010 11:57:123.2.2010 11:57:12





VIII
REPASO II 229
América Latina en impresiones
América Latina en cifras
JAK POJMENOVAT ZEMĚ LATINSKÉ AMERIKY A JEJICH OBYVATELE ■ Ejercicios de
repaso
15. LEKCE 243
Memorias de un viejo funcionario de Correos
Diálogo de dos quinceaľeros
Imperfektum (pretérito imperfecto) ■ Používání imperfekta ■ Vyjádření současnosti
v souslednosti časové ■ Vazba IR A + INFINITIV v imperfektu ■ Slovesa zakončená
na -iar s posunem přízvuku ■ Časování nepravidelných sloves REÍR(SE) (smát se)
a SONREÍR(SE) (usmívat se) ■ Zájmeno MISMO (stejný, týž, tentýž) ■ Vyjádření
přídavného jména pomocí opisu s předložkou DE ■ JAK SE PŘEDSTAVIT A JAK
PŘEDSTAVIT NĚKOHO (2)
16. LEKCE 257
Entrevista con el doctor Curalotodo
En la consulta del médico
Slovesa zakončená na -uir ■ Nepravidelná slovesa CAER (padnout, upadnout, spadnout)
a OÍR (slyšet) ■ Subjuntiv (modo subjuntivo) ■ Subjuntiv přítomného času ■ Kladné
a záporné rozkazy ■ Použití subjuntivu ve vedlejších větách s ABY ■ Použití subjuntivu
ve větách přacích ■ Neurčité zájmeno CUALQUIERA (jakýkoliv, kterýkoliv) ■ Člen
u podstatných jmen ženského rodu začínajících na přízvučné A-, HA- ■ JAK ŽÁDAT
O POMOC ■ JAK MLUVIT O ZDRAVOTNÍM STAVU
17. LEKCE 277
Pedro envía un e-mail a Alicia
Hablando de deportes
Nepravidelné sloveso HABER ■ Příčestí trpné (participio) ■ Minulý čas složený
(pretérito perfecto compuesto, pretérito definido) ■ Nepravidelné sloveso JUGAR (hrát)
■ Nepravidelné sloveso CABER (vejít se) ■ Číslovky řadové a násobné ■ JAK MLUVIT
O SPORTECH A SPORTOVÁNÍ
18. LEKCE 295
Alicia en Madrid (II)
Předminulý čas (pretérito pluscuamperfecto) ■ Vyjádření předčasnosti v souslednosti
časové ■ Souslednost časová – shrnutí ■ Sloveso LOGRAR (dosáhnout, dokázat; podařit
se) ■ Příslovce RECIENTEMENTE – RECIÉN ■ Infinitiv ve funkci neosobního rozkazu ■
Tvoření ženského rodu u podstatných jmen ■ Tázací zájmena v nepřímé otázce ■ JAK
MLUVIT O KULTUŘE, ZÁBAVĚ A VOLNÉM ČASE ■ JAK POUŽÍVAT SLOVESO „TOCAR“
KEJ192_sazba.indd VIIIKEJ192_sazba.indd VIII 3.2.2010 11:57:133.2.2010 11:57:13





IX
19. LEKCE 309
Desastres caseros
Použití subjuntivu ve vedlejších větách po slovesech vyjadřujících pocity (se spojkou
ŽE) ■ Postavení přídavných jmen ■ Další použití předložky DE ■ Zpodstatňování
přídavných jmen ■ JAK VYJÁDŘIT RADOST/SPOKOJENOST ■ JAK VYJÁDŘIT
STRACH/OBAVY ■ JAK VYJÁDŘIT SLOVESO „TĚŠIT SE (NA)“
20. LEKCE 325
De viaje
En una agencia de viajes
Předložkové vazby sloves s infinitivem ■ JAK SI KOUPIT JÍZDENKU NEBO LETENKU
■ JAK SI ZAJISTIT UBYTOVÁNÍ ■ JAK SE ORIENTOVAT NA NÁDRAŽÍ NEBO NA
LETIŠTI
21. LEKCE 345
Alicia en Praga (I)
Alicia en Praga (II)
Nepravidelné sloveso SATISFACER (uspokojit, vyhovět) ■ Nepravidelné sloveso
ANDAR (jít, chodit, kráčet) ■ Trpný rod ■ Krácení vedlejších vět pomocí infinitivu
■ Člen u vlastních jmen ■ Tvoření slov zdrobnělých a zveličelých ■ Přídavné jméno
SANTO ■ JAK POJMENOVAT ŠPANĚLSKY HLAVNÍ PRAŽSKÉ PAMÁTKY A OBJEKTY
REPASO III 359
Diario de un náufrago
Bienvenidos a la República Checa
JAK POJMENOVAT ŠPANĚLSKY EVROPSKÉ ZEMĚ A JEJICH OBYVATELE ■ Ejercicios
de repaso
PŘÍLOHA – PLÁNEK MADRIDSKÉHO METRA 372
KLÍČ KE CVIČENÍM 375
PŘEHLED ČASOVÁNÍ SLOVES 425
ŠPANĚLSKO-ČESKÝ SLOVNÍČEK 435
ČESKO-ŠPANĚLSKÝ SLOVNÍČEK 463
KEJ192_sazba.indd IXKEJ192_sazba.indd IX 3.2.2010 11:57:133.2.2010 11:57:13





X
Přehled nahrávek
CD 1: VÝSLOVNOST–LEKCE 9
PŘÍZVUK
stopa 1 – cvičení 1, 2
VÝSLOVNOST
stopa 2
stopa 3 – cvičení 3
stopa 4 – Alfabeto espaľol
LEKCE 1
stopa 5 – ÷Hola! Yo soy Pedro.
stopa 6 – ×Quién eres? ×De dónde eres?
Un encuentro en la playa.
stopa 7 – cvičení 13
stopa 8 – frazeologie
LEKCE 2
stopa 9 – De vacaciones en Espaľa
stopa 10 – En la calle
stopa 11 – cvičení 8
stopa 12 – frazeologie
LEKCE 3
stopa 13 – La abuela de Alicia
stopa 14 – Las lenguas de Espaľa
stopa 15 – cvičení 7
stopa 16 – cvičení 12
stopa 17 – frazeologie
LEKCE 4
stopa 18 – Pedro va al bar con su amigo
Carlos
stopa 19 – ×Cómo son los espaľoles?
stopa 20 – cvičení 6
stopa 21 – frazeologie
LEKCE 5
stopa 22 – Estás en tu casa
stopa 23 – ×Cómo viven los espaľoles?
stopa 24 – cvičení 11
stopa 25 – frazeologie
LEKCE 6
stopa 26 – Alicia busca piso para su
amiga inglesa
stopa 27 – cvičení 5
stopa 28 – frazeologie
LEKCE 7
stopa 29 – Una tarde con Alicia
stopa 30 – La escuela y los niľos
espaľoles
stopa 31 – cvičení 3
stopa 32 – frazeologie
REPASO I
stopa 33 – Espaľa
stopa 34 – ×Qué tiempo hace en Espaľa?
stopa 35 – Ejercicios de repaso, cvičení 5
stopa 36 – frazeologie
LEKCE 8
stopa 37 – Y aquel seľor, ×quién es?
stopa 38 – En familia
stopa 39 – cvičení 7
stopa 40 – frazeologie
LEKCE 9
stopa 41 – De compras
stopa 42 – En el Corte Inglés
stopa 43 – En la tienda de calzado
Menorca
stopa 44 – cvičení 10
stopa 45 – cvičení 12
stopa 46 – frazeologie
KEJ192_sazba.indd XKEJ192_sazba.indd X 3.2.2010 11:57:133.2.2010 11:57:13





XI
CD 2: LEKCE 10–15
LEKCE 10
stopa 1 – En el mercado
stopa 2 – cvičení 13
stopa 3 – frazeologie
LEKCE 11
stopa 4 – La cena de despedida
stopa 5 – cvičení 12
stopa 6 – frazeologie
LEKCE 12
stopa 7 – Alicia en Madrid (I)
stopa 8 – Recorrido por el centro de
Madrid
stopa 9 – cvičení 15
stopa 10 – frazeologie
LEKCE 13
stopa 11 – Por favor, ×cómo voy al
Rastro?
stopa 12 – Viajar en tren
stopa 13 – cvičení 15
stopa 14 – frazeologie
LEKCE 14
stopa 15 – Una carta a América Latina
stopa 16 – Respetando culturas y
costumbres
stopa 17 – cvičení 12
stopa 18 – frazeologie
REPASO II
stopa 19 – América Latina en
impresiones
stopa 20 – América Latina en cifras
stopa 21 – cvičení 3
stopa 22 – frazeologie
LEKCE 15
stopa 23 – Memorias de un viejo
funcionario de Correos
stopa 24 – Diálogo de dos quinceaľeros
stopa 25 – cvičení 8
stopa 26 – frazeologie
CD 3: LEKCE 16–REPASO III
LEKCE 16
stopa 1 – Entrevista con el doctor
Curalotodo
stopa 2 – En la consulta del médico
stopa 3 – cvičení 9
stopa 4 – cvičení 18
stopa 5 – frazeologie
LEKCE 17
stopa 6 – Pedro envía un e-mail a Alicia
stopa 7 – Hablando de deportes
stopa 8 – cvičení 13
stopa 9 – frazeologie
LEKCE 18
stopa 10 – Alicia en Madrid (II)
stopa 11 – cvičení 5
stopa 12 – frazeologie
LEKCE 19
stopa 13 – Desastres caseros
stopa 14 – cvičení 8
stopa 15 – frazeologie
LEKCE 20
stopa 16 – De viaje
stopa 17 – En una agencia de viajes
stopa 18 – cvičení 11
stopa 19 – frazeologie
LEKCE 21
stopa 20 – Alicia en Praga (I)
stopa 21 – Alicia en Praga (II)
stopa 22 – cvičení 10
stopa 23 – frazeologie
REPASO III
stopa 24 – Diario de un náufrago
stopa 25 – Bienvenidos a la República
Checa
stopa 26 – cvičení 3
stopa 27 – frazeologie
KEJ192_sazba.indd XIKEJ192_sazba.indd XI 3.2.2010 11:57:143.2.2010 11:57:14





XII
KEJ192_sazba.indd XII KEJ192_sazba.indd XII 3.2.2010 11:57:143.2.2010 11:57:14





1
ÚVODEM
Španělština je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Na žebříčku nejužívanějších
jazyků zaujímá po čínštině a angličtině třetí místo. Mluví se jí ve Španělsku, Latinské
Americe a díky hojnému počtu emigrantů také ve Spojených státech.
Španělština patří do skupiny románských jazyků (spolu s portugalštinou, galicijštinou,
katalánštinou, francouzštinou, okcitánštinou, retorománštinou, italštinou, rumunštinou
a moldavštinou). Španělština pochází z latiny, kterou mluvili římští legionáři, když ve
2. století před naším letopočtem kolonizovali Pyrenejský poloostrov. Do španělštiny
proniklo mnoho slov z řečtiny, germánštiny a především arabštiny, protože Maurové
okupovali poloostrov téměř osm století. Díky Kryštofu Kolumbovi se evropská
španělština dostala do kontaktu s původními indiánskými jazyky a výsledkem bylo
další obohacení španělské slovní zásoby. Vzhledem k mohutnému rozvoji nových
technologií se objevuje ve španělštině stále víc slov převzatých z angličtiny.
Pochopitelně existují rozdíly mezi španělštinou v Evropě a v Latinské Americe, a to
i mezi jednotlivými zeměmi. Týkají se především výslovnosti, některých gramatických
jevů a intonace, nejsou to však rozdíly tak dramatické, že by bránily porozumění.
Tato učebnice vychází z evropské španělštiny a z důvodu rozsahu upozorňuje jen na
nejvýznamnější odlišnosti.
PŘÍZVUK
Začneme netradičně přízvukem. Přízvuk je ve španělštině velice důležitý. Spočívá ve
zdůraznění slabiky, na které leží. Češi mylně zaměňují přízvuk za délku samohlásky
(zvlášť u nepravidelného přízvuku, který je označen čárkou). Pravidla pro postavení
přízvuku jsou velmi jednoduchá:
■ u slov zakončených na SAMOHLÁSKU + SOUHLÁSKY -N, -S leží přízvuk na
předposlední slabice (Carlos, Ana, congreso, forma)
■ u slov zakončených na SOUHLÁSKU S VÝJIMKOU -N, -S stojí přízvuk na
poslední slabice (amor, Portugal, profesor, azul)
■ vymyká-li se přízvuk těmto dvěma pravidlům, pak je nepravidelný a musí
se označit (Martín, república, atípico, unión)
POZOR: Abychom dobře spočítali slabiky a správně položili přízvuk, je nutné vědět, že
jednoduché samohlásky jsou stejné jako v češtině (a, e, i, o, u), ale dělí se na silné
(a, e, o) a slabé (i, u). Setkají-li se dvě silné samohlásky, tvoří dvě slabiky (te-a-tro,
ca-ca-o), zatímco spojením slabé a silné, případně dvou slabých, vzniká dvojhláska
a tudíž jedna slabika. Stojí-li dvojhláska v přízvučné slabice, je přízvuk na silné
(Bue-nos Ai-res, bai-le, Die-go), u dvou slabých je přízvuk na druhé (Sui-za).
Dvojhláska zaniká, je-li přízvuk nepravidelný a stojí na slabé samohlásce (Ma-rí-a,
an-to-lo-gí-a). Ve španělštině existují také trojhlásky, které tvoří vždy jedna silná
a dvě slabé samohlásky (lim-piáis, con-ti-nuáis).





2
V některých případech grafický přízvuk rozlišuje dvě stejně znějící slova:
sí (ano) x si (jestliže), él (on) x el (určitý člen).
Přízvuk dělá španělštinu španělštinou, je důležité dobře ho natrénovat a v počátcích
výuky raději i přehnaně zdůraznit, abyste si ho dobře zafixovali.
1. Podtrhněte si dle poslechu přízvučnou slabiku a slova několikrát zopakujte.
Cristina, director, seľora, Quijote, metal, Burgos, Carmen, Manuel, Espaľa, profesor,
Alemania, Santiago, Brasil, Silvia, Pablo
2. Následující slova mají nepravidelný přízvuk. Poslechněte si je, přízvuk
označte a několikrát přečtěte.
economia, union, filosofia, adios, Almodovar, mama, papa, dia, oceano, clasico, musica
VÝSLOVNOST
SAMOHLÁSKY
Samohlásky se vyslovují stejně jako v češtině, výjimkou je pouze písmeno y.
y Jako samostatné slovo má význam spojky a a vyslovuje se jako [i]: Pedro y Eva.
Na konci slov a před samohláskou zní jako české [j]: ley, buey, Goya, mayo.
Ještě jednou upozorňujeme na to, že ve španělštině se nerozlišují samohlásky dlouhé
a krátké, čárka nad samohláskou označuje nepravidelný přízvuk, nikoliv délku (mamá,
teléfono, Perú).
SOUHLÁSKY
b, v Jejich záměna v písmu je považována za hrubou chybu, nicméně vyslovují se
stejně.
1. Po pauze, na začátku slova a po m, n se vyslovují jako české [b]: Brasil,
vino, Barcelona, tranvía, bomba, verso, vídeo.
2. V jiné pozici se pouze blíží českému b: rty se lehce přiblíží, ale nedovřou,
a štěrbinou mezi nimi prochází vzduch (jako bychom chtěli něco pofoukat):
Cuba, laberinto, Covadonga, analfabeta.
c 1. Před souhláskou, na konci slova a před a, o, u se vyslovuje jako české [k]:
cliente, cronológico, crónica, clic, café, color, culminar.
2. Před e, i zní jako neznělá hláska: špička jazyka se dotkne horních zubů
a v této poloze vyslovíme [0] (jako bychom si trochu šlapali na jazyk): Cecilia,
Marcela, Cervantes, ciencia, ciclo, centro, comercial. V Latinské Americe se
vyslovuje jako české [s].
ch Ve španělských slovnících je řazeno pod c a vyslovuje se jako české [č]: Chile,
checo, chico, chocolate.





3
d Má trojí výslovnost:
1. Po pauze, na začátku slova a po l, n se vyslovuje jako české [d]: diploma,
dotación, cóndor, independencia.
2. Uprostřed slova se vyslovuje tak, že se špička jazyka přiblíží k horním zubům
a v této poloze vyslovíme [ð]: Granada, adecuado, oda, pedante, Fidel.
3. Na konci slova téměř zaniká: facultad, universidad, obesidad, Madrid.
4. Ve skupině di se vyslovuje vždy tvrdě: diplomático, diploma, dictado.
f Vyslovuje se stejně jako v češtině: ficción, frenético, fundamental.
g 1. Před e, i se vyslovuje zhruba jako české [ch]: Argentina, gitano, ingeniero,
magia, lógico.
2. Na začátku slova před a, o, u nebo souhláskou, ale také po souhlásce n
se vyslovuje jako české [g]: Gabriel, Galicia, gótico, gorila, gramática, globo,
tango, bingo.
3. Nachází-li se v jiném postavení, vyslovuje se oslabeně, jako hrdelní
hláska: Bogotá, abogado, fuego, Málaga.
4. Ve skupině gue, gui se čte jako [ge], [gi] (hláska u pouze brání výslovnosti
che, chi): Miguel, Guevara, gueto, guitarra, guillotina, guirnalda.
5. Güe, güi vyslovujeme jako [g
u
e], [g
u
i] : lingüística, antigüedad, cigüeľa.
6. Gua, guo vyslovíme [g
u
a], [g
u
o] : Guatemala, agua, antiguo, guayabera,
Guantánamo.
h Nevyslovuje se vůbec, ať stojí na začátku či uprostřed slova: hotel, himno,
alcohol, mahonesa, Hilton, habitante, inhumano, prohibición.
j Vyslovuje se jako české [ch]: Gijón, jefe, justicia, jirafa, jungla.
k Výslovnost je stejná jako v češtině. K se vyskytuje ve španělštině pouze ve
slovech cizího původu: kilo, koala, kimono.
l Má stejnou výslovnost jako v češtině: licor, lengua, logotipo, luna.
ll Ve slovnících bývá řazeno pod písmenem l. Vyslovuje se jako české [j], pouze
v některých latinskoamerických zemích (Argentina, Uruguay) se jeho výslovnost
podobá českému [ž]: llave, calle, Mallorca, paella, Sevilla, silla.
m Výslovnost je stejná jako v češtině: madre, macho, emigración, memoria.
n Vyslovuje se stejně jako v češtině, pouze před před b, p, v má výslovnost [m]. Ve
skupině ni se vyslovuje vždy tvrdě: negación, normal, tranvía, en Praga, níquel,
nitroglicerina, Anita.
ľ Rovná se českému ň: niľo, montaľa, caľón.
p Má stejnou výslovnost jako v češtině: padre, Perú, Patagonia, programa.
q Stojí vždy ve spojení se samohláskou u (-qu-) a celá skupina se čte [k]: química,
raquítico, Quijote, equivalente, esquema, parque.





4
r 1. Vyslovuje se stejně jako v češtině, objeví-li se uprostřed slova (nikoli po n, l, s)
nebo na konci slova: Carmen, Marisol, barómetro, licor.
2. Na začátku slova a po l, n, s se vyslovuje jako vícekmitové [rr] (asi jako
v českém brr, hrr, vrr): Ricardo, reducción, raqueta, revolución, Enrique,
alrededor, israelí.
3. Má-li se vyslovovat vícekmitově uprostřed slova a po jiných hláskách než l, n,
s, píšou se dvě r: corrosión, correspondencia, guerra, arriba, terrible, terreno.
R a rr jsou tedy dvě významotvorné hlásky: pero (ale) x perro (pes).
s Je podobné českému, ale nezní tak ostře: sombrero, sintético, tesis, brisa,
presidente, música, simpático.
t Je stejné jako v češtině. Vyslovuje se tvrdě ve slabice ti: tiburón, título, antipático,
Titicaca.
x Má stejnou výslovnost jako v češtině: anexo, texto, saxo, exhibición. Vyslovuje
se jako [ch] ve slovech dochovaných z dob, kdy se hláska ch psala x: México,
mexicano, Oaxaca.
z Vyslovuje se jako c před e, i, tedy jako [0]: zigzag, organización, Zaragoza,
azúcar, azafrán. V Latinské Americe se čte jako [s].
3. Přečtěte se správným přízvukem a výslovností následující slova.
b, v
caballero, embolia, vino, bien, burocrático, investigación, vitamina, ultravioleta, visita,
volcánico, vulgar, cebolla, Valencia, Vigo, violín, absurdo, Barcelona, virus, Venezuela,
Vizcaya, exhibición, volcán
g, j
fuego, Javier, embajada, energía, lengua, estigma, guapo, estrategia, frágil, fotogénico,
gallego, garganta, generación, bilingüismo, genial, gigantesco, filólogo, langosta, garaje,
Jaime, objeción, origen, gesticulación, yudo, enigma, Juan
c, ch
diccionario, checo, discreto, emancipación, chip, cuaderno, China, epicentro, fracción,
escándalo, escéptico, chequeo, escuela, invención, exceso, diplomacia, exótico,
cuidado, lección, ciencia, Chile, Tenochtitlán, especialista
q
desequilibrio, equipo, esqueleto, jerarquía, obsequio, oligarquía, parque, pequeľo
s, z
erizo, mezquita, esperanza, esquizofrenia, universidad, esterilizar, fase, misa, ozono,
música, Brasil, presidente, ajedrez, esencia
r, rr, ll
ensaladilla, error, esporádico, experimental, ferrocarril, incorrecto, ironía, irracional,
mármol, terrible, calle





5
di, ti, ni
día, dialecto, diablo, andino, identidad, íntimo, motivo, níquel, nicotina, Nicaragua,
diente, dinosaurio
ostatní
dislexia, elixir, expedición, hospital, huracán, humanidad, chocolate, marihuana, muy,
mucho, ortodoxo, Toledo, Málaga
ALFABETO ESPAÑOL
a b c ch d e f
a be ce che de e efe
g h i j k l ll
ge hache i latina jota ka ele elle
m n ľ o p q r
eme ene eľe o pe cu ere, erre
s t u v x y z
ese te u uve equis i griega zeta
Dokážete nyní vyhláskovat své jméno a příjmení?





6





7
1

LECCIÓN UNO
PRIMERA LECCIÓN
¡HOLA! YO SOY PEDRO.
÷Hola! Yo soy Petr, Pedro en espaľol. Ella es Alicia.
Soy de Praga, de la República Checa. Es espaľola, es de La Coruľa.
Soy estudiante. Es estudiante también.
Soy un chico simpático, ×verdad? Es muy guapa.
¿QUIÉN ERES? ¿DE DÓNDE ERES? UN ENCUENTRO EN LA PLAYA.
Pedro: Hola, yo soy Petr, Pedro en espaľol.
Alicia: Encantada. Mi nombre es Alicia.
Pedro: Mucho gusto.
Alicia: ×Tú eres espaľol?
Pedro: No, no, soy checo, soy de Praga.
Alicia: Ah, Praga es una ciudad muy bonita.
Pedro: Y tú, ×de qué ciudad eres tú?
Alicia: No soy de aquí, soy de La Coruľa, pero me gusta Santander.
Pedro: Me gusta mucho Santander también, la ciudad es preciosa, la gente muy amable
y las playas son súper.
Alicia: Sí, las playas de Santander son famosas.
1





8
Alicia – Alice
amable – milý, -á, příjemný, -á, laskavý, -á
antipático, -a – nesympatický, -á, protivný, -á
aquí – zde, tady
de ∼ – odsud
bonito, -a – hezký, -á, pěkný, -á
cantante m, f – zpěvák, zpěvačka
checa f – Češka
checo m – Čech; čeština
checo, -a – český, -á
chica f – dívka
chico m – chlapec, kluk
ciudad f – město
×cómo? – jak; jaký, -á
de – z, ze, od
× ∼ dónde? – odkud
día m – den
difícil – nesnadný, -á, obtížný, -á
economista m, f – ekonom/ka
ejercicio m – cvičení
encuentro m – setkání
enfermo, -a – nemocný, -á
espaľol, -a – španělský, -á
espaľol m – Španěl; španělština
espaľola f – Španělka
estudiante m, f – student/ka
fácil – lehký, -á, snadný, -á
famoso, -a – slavný, -á
foto(grafía) f – fotografie
gente f (jen v sg.) – lidé
guapo, -a – hezký, -á, pěkný, -á (o osobě)
histórico, -a – historický, -á
idioma m – jazyk, řeč
lección f – lekce
lengua f – jazyk (i přen.), řeč
maľana – zítra
maľana f – ráno, dopoledne
médica f – lékařka
médico m – lékař
mi – můj, má
mucho – mnoho, velmi, hodně
(u sloves a podst. jmen)
muy – velmi, hodně, mnoho
(před příd. jménem nebo příslovcem)
no – ne
noche f – noc, večer
nombre m – jméno
operaria f – dělnice
operario m – dělník
Pedro – Petr
periodista m, f – novinář/ka
pero – ale
VOCABULARIO
1. Santander (Cantabria)
LECCIÓN UNO





9
1
playa f – pláž
precioso, -a – nádherný, -á, překrásný, -á,
skvělý, -á
problema m – problém
profesor m – profesor
profesora f – profesorka
×qué? – jaký?, který?; co?
×quién? – kdo?
República f Checa – Česká republika
seľor m – pán
seľora f – paní
ser – být
sí – ano
simpático, -a – sympatický, -á
súper – super; skvělý, -á, výborný, -á
también – také
tarde – pozdě
tarde f – odpoledne; večer
texto m – text
La Coruľa je španělský název galicijského města (v galicijštině A Coruľa).
FRASEOLOGÍA
Me gusta Alicia. Líbí se mi Alice.
Me gustan las playas. Líbí se mi pláže.
×Qué tal el espaľol? Tak co španělština?
×Verdad? Že?
GRAMÁTICA
■ 1. ROD A ČLEN U PODSTATNÝCH JMEN
Španělská podstatná jména jsou pouze rodu mužského nebo ženského. Většina
podstatných jména zakončených na -o je rodu mužského, zatímco podstatná jména
zakončená na -a bývají obvykle rodu ženského. Existují ale výjimky, např.:
la foto fotografie el problema problém el día den
la mano ruka el mapa mapa el programa program
el idioma jazyk, řeč el tranvía tramvaj
Před podstatnými jmény stojí většinou člen, a to buď člen určitý, nebo neurčitý:
člen určitý člen neurčitý
mužský rod ženský rod mužský rod ženský rod
jed. č. el chico la chica un chico una chica
množ. č. los chicos las chicas (unos) chicos (unas) chicas
Člen neurčitý v množném čísle nabývá významu nějací, někteří, několik, a proto
podstatná jména, která jsou v jednotném čísle doprovázena členem neurčitým, bývají
v množném čísle často bez členu.





10
Vzhledem k tomu, že v češtině neexistuje člen, je pro Čechy jeho používání ve všech
funkcích a souvislostech velmi obtížné. Zatím uvádíme jen nejzákladnější poučky o jeho
používání, další pravidla budou probírána postupně.
Obecně členu neurčitého užíváme u podstatných jmen neznámých, blíže neurčených,
o kterých se dosud nemluvilo. Člen určitý pak stojí u podstatných jmen již dříve
zmíněných, z kontextu známých, blíže určených nebo jedinečných (el Sol – Slunce).
Vlastní jména se obvykle používají bez členu. Jestliže následuje vlastní jméno po
podstatných jménech jako seľor, seľora, seľorita apod., je toto podstatné jméno
vždy se členem určitým. Pouze v oslovení je bez členu.
El seľor Rosa es profesor. x ×Qué tal, seľor Rosa?
La seľora Martínez es enfermera. x ×Cómo está Ud., seľora Martínez?
■ 2. MNOŽNÉ ČÍSLO PODSTATNÝCH JMEN
Množné číslo podstatných jmen se tvoří dvojím způsobem:
a) Přidáním -s u podstatných jmen zakončených na samohlásku:
playa playas
chico chicos
médico médicos
b) Přidáním -es u podstatných jmen zakončených na souhlásku:
profesor profesores
espaľol espaľoles
Poznámka: Podstatná jména zakončená v jednotném čísle na -s přibírají v množném
čísle -es, pokud je poslední slabika přízvučná: autobús – autobuses. Pokud je přízvuk
na jiné slabice, zůstávají v množném čísle nezměněná: el lunes (pondělí) – los lunes.
Pozor na změnu v označování přízvuku u slov zakončených na -n, -s: lección
– lecciones, joven – jóvenes, autobús – autobuses.
■ 3. PŘÍDAVNÁ JMÉNA
Přídavná jména se ve španělštině shodují se jménem podstatným v rodě a čísle
a stojí většinou za podstatným jménem.
Přechylování:
a) Přídavná jména zakončená v mužském rodě na -o tvoří ženský rod pomocí
koncovky -a:
un chico guap o una chica guapa
un regalo precioso una ciudad preciosa
un médico famoso una playa famosa
LECCIÓN UNO





11
1
b) Přídavná jména zakončená v mužském rodě na jinou samohlásku než
-o a většina podstatných jmen zakončených na souhlásku zůstávají v ženském
rodě nezměněná:
un seľor amable una seľora amable
un texto fácil una lengua fácil
c) Jednou z výjimek jsou přídavná jména národnostní nebo obyvatelská.
Tato přídavná jména přechylují, i když jsou zakončena na souhlásku:
un chico espaľol una chica espaľola
Poznámka: Stejným způsobem mohou přechylovat i některá podstatná jména:
el chico la chica
el médico la médica
Množné číslo:
Množné číslo se u přídavných jmen tvoří stejným způsobem jako u podstatných,
tzn. přidáním -s u zakončení na samohlásku (checos, famosos, simpáticas,
espaľolas) a přidáním -es u zakončení na souhlásku (fáciles, espaľoles).
■ 4. OSOBNÍ ZÁJMENA
yo já nosotros, nosotras my
tú ty vosotros, vosotras vy (množ. číslo pro tykání)
él on ellos oni
ella ona ellas ony
usted Vy (vykání jedné osobě) ustedes Vy (vykání více osobám)
Pro zdvořilé oslovování (české vykání) se ve španělštině užívá pro jednu osobu
zájmeno usted, které se pojí se 3. osobou jednotného čísla, a zájmena ustedes se
3. osobou množného čísla. Tato zájmena se velmi často píší zkratkami (Ud., Vd. a Uds.,
Vds.), vždy je ale čteme jako základní slovo (usted, ustedes).
×Ud. (čteme: usted) es espaľol? Jste Španěl?
×Uds. (čteme: ustedes) son checos? Vy jste Češi?
V 1. a 2. osobě množného čísla má španělština dva tvary osobního zájmena – tvary
nosostros a vosotros pro mužský rod, tvary nosotras, vosotras pro ženský rod.
V latinskoamerické variantě španělštiny se 2. osoby množ. čísla a zájmen vosotros,
vosotras neužívá. Jak pro zdvořilém oslovování, tak pro tykání v množném čísle se
užívá ustedes se 3. osobou množného čísla.
Užívání zájmen je podobné jako v češtině, tzn. že zájmena ve větě nemusíme užívat,
neboť osoba je zřejmá ze slovesného tvaru. Klademe je při důrazu nebo pro
rozlišení ve 3. osobě. Velmi často se však používá zájmen pro vykání – usted, ustedes.





12
Él es checo, pero ella es espaľola. On je Čech, ale ona je Španělka.
×Ud. es de Santander? Jste ze Santanderu?
Poznámka: Ve Španělsku se užívá tykání mnohem častěji než v češtině, ale i než
v Latinské Americe, např. studenti si tykají ve škole s profesory a k tykání se přechází
většinou automaticky po prvním seznámení. Komplikovanější je situace mezi
nadřízenými a podřízenými, na oficiální úrovni apod.
■ 5. NEPRAVIDELNÉ SLOVESO SER (BÝT)
(yo) soy (nosotros, -as) somos
(tú) eres (vosotros, -as) sois
(él, ella, Ud.) es (ellos, ellas, Uds.) son
Slovesem SER se ve španělštině vyjadřují trvalé vlastnosti a vztahy v nejširším slova
smyslu, udává se jím původ, národnost, zaměstnání a povolání apod.
Použití:
a) Používá se ho jako spony v přísudku jmenném, často k vyjádření povolání
nebo národnosti či jako pouhá identifikace, konstatování:
Pedro es estudiante. Petr je student.
Yo soy checa. Já jsem Češka.
×Quién es? – Es Pedro. Kdo to je? – To je Petr.
×Qué es? Co to je?
Somos dos. Jsme dva/dvě.
Pozor: Všimněte si, že české podmětové to se ve španělštině většinou nevyjadřuje!
b) K vyjádření původu:
Alicia es de Galicia. Alice je z Galicie.
Ellos son de la República Checa. Oni jsou z České republiky.
c) K vyjádření trvalé vlastnosti:
×Cómo es Alicia? – Alicia es guapa. Jaká je Alice? – Alice je hezká.
×Cómo son las playas? Jaké jsou ty pláže?
Las playas son famosas. Ty pláže jsou slavné.
d) K označení vlastnictví:
×De quién es la casa? Čí je ten byt?
La casa es de Pedro. Ten byt je Petrův.
Pozor: Ve jmenném přísudku se klade blíže neurčené, nerozvinuté podstatné jméno,
které označuje povolání, národnost atd. bez členu. Pokud je toto podstatné jméno
rozvinuto pomocí hodnotícího přídavného jména, je u něho člen neurčitý:
LECCIÓN UNO





13
1
Pedro es estudiante. Pedro es un estudiante checo.
Alicia es espaľola. x Alicia es una chica guapa.
Yo soy profesor. Santander es una ciudad preciosa.
■ 6. ZÁPOR U SLOVES
Zápor u sloves se tvoří přidáním záporné částice no před slovesný tvar a píše se zvlášť.
Pedro no es espaľol. Petr není Španěl.
No soy de Madrid. Nejsem z Madridu.
■ 7. TVOŘENÍ OTÁZEK
Otázky ve španělštině tvoříme stejně jako v češtině:
a) Převráceným pořádkem slov (podmětu a přísudku):
×Es usted checo? Jste Čech?
×Son las playas bonitas? Jsou ty pláže pěkné?
b) Intonací (hlas na konci věty stoupá):
×Tú eres espaľol? Ty jsi Španěl?
×Ellos son estudiantes? Oni jsou studenti?
c) Pomocí tázacího zájmene nebo příslovce:
×Quién es? Kdo to je?
×De dónde eres? Odkud jsi?
Poznámky:
■ Ve španělštině se označují tázací a zvolací věty i na počátku, a to obráceným
otazníkem nebo vykřičníkem:
×Quién es?, ×Ud. es de Santander?
÷Hola!
■ Podstatná jména obyvatelská a národnostní se píší ve španělštině, na rozdíl od
češtiny, vždy s malým písmenem:
Pedro es checo.
Alicia es espaľola.
■ Spojka y (a) se mění na e před slovy začínajícími na i- nebo hi-:
Es una ciudad preciosa e histórica.





14
CONTEXTO COMUNICATIVO
■ JAK POZDRAVIT
Hola. Ahoj/Nazdar. (jen při setkání)
Buenos días. Dobrý den. (zhruba do 14 hodin)
Buenas tardes. Dobrý den. (po 14. hodině) /
Dobré odpoledne. (ve Španělsku asi do 21 hod.)
Buenas noches. Dobrý večer/Dobrou noc.
Hasta luego. Na shledanou.
Adiós. Na shledanou/Sbohem.
Hasta maľana. Na shledanou zítra.
Hasta el lunes. Na shledanou v pondělí.
×Qué tal? Jak se máte/máš?
×Cómo está/s? Jak se máte/máš?
(Muy) bien, gracias. (Moc) dobře, děkuji.
– Pozdravu ÷Hola! se používá i mezi osobami, které si vykají.
– Je zvykem kombinovat dva pozdravy: ÷Hola! ÷Buenos días!
– Hasta je možné kombinovat s jakýmkoliv časovým údajem.
■ JAK SE PŘEDSTAVIT (1)
Mi nombre es Alicia. Jmenuji se Alice./Mé jméno je Alice.
(Yo) soy Pedro. Já jsem Petr.
Soy checo/espaľol. Jsem Čech/Španěl.
Soy de la República Checa. Jsem z České republiky.
Encantado/a. Těší mě (muž)/Těší mě (žena).
Mucho gusto. Těší mě (muž i žena).
■ JAK POPROSIT A PODĚKOVAT
Por favor, ×qué es? Prosím (Vás), co je to?
(Muchas) gracias. – De nada. (Mockrát) děkuji. – Není zač.
EJERCICIOS
1. DOPLŇTE ČLEN URČITÝ A NEURČITÝ A PŘEVEĎTE DO MNOŽNÉHO ČÍSLA.
nombre, día, ciudad, chico, economista, profesor, lengua, seľor, tarde, periodista,
playa, república, noche, estudiante
LECCIÓN UNO





15
1
2. PŘEVEĎTE DO ŽENSKÉHO RODU.
un cantante espaľol – un seľor antipático – un chico checo – un economista famoso
– un profesor amable – un estudiante simpático – un checo guapo – un operario
enfermo
3. DOPLŇTE Z NABÍDKY PŘÍDAVNÉ JMÉNO VE SPRÁVNÉM TVARU.
checo, simpático, difícil, guapo, famoso, bonito, precioso, amable, espaľol, fácil
1. Alicia es una chica ... . 2. Los estudiantes son muy ... . 3. ×Cómo es el espaľol? – Es
una lengua ... y ... . 4. Pedro es un estudiante ... . 5. Praga y Madrid son ciudades ... .
6. La gente de Santander es ... . 7. ×Cómo son las lenguas? – Son ... . 8. Las ciudades
espaľolas son ... .
4. PŘELOŽTE DO ŠPANĚLŠTINY.
španělský student – typická jména – hezké město – velmi slavní zpěváci – snadný jazyk
– těžké problémy – krásné odpoledne – velice milé dívky – obtížná lekce – historické
setkání – typická města – známé pláže – moc pěkná fotografie – čeští ekonomové
– nemocná studentka
5. DOPLŇTE VHODNÉ ZÁJMENO.
1. ... es espaľol y ... es checa. 2. ... somos de la República Checa. 3. ×... sois
estudiantes? – No, ... somos profesoras. 4. ×... es de Praga? – No, no, ... soy de Brno.
5. ×... eres espaľola también? – Sí, ... soy de Málaga. 6. ... son profesores, ×verdad?
– Sí, ... somos profesores de espaľol. 7. Laura y Teresa no son muy amables. – Sí, es
verdad, ... son antipáticas.





16
6. JAKÁ JE JEJICH PROFESE? PŘIŘAĎTE NÁZVY ZAMĚSTNÁNÍ K POSTAVÁM.
NE VŠECHNA SLOVA ZNÁTE, ALE VY SI URČITĚ PORADÍTE!
periodista, profesor, operario, cantante, economista, enfermera
7. DOPLŇTE SLOVESO SER VE SPRÁVNÉM TVARU.
1. ÷Ser profesor ... muy difícil! 2. Las chicas checas ... guapas. 3. Horní Dolní no ... una
ciudad bonita. 4. La gente de aquí no ... amable. 5. Yo no ... estudiante, ... periodista.
LECCIÓN UNO





17
1
6. ×De dónde ... vosotras? – ... de Valencia. 7. Mi nombre ... Cristina. 8. Ustedes ...
espaľoles, ×verdad? – Sí, sí, ... de Salamanca. 9. ÷Toc, toc! – ×Quién ...? – ... yo, Julia.
8. JAK ZNĚLA VĚTA, NA KTEROU REAGUJETE?
1. ........................................ – Muy bien, gracias, ×y tú?
2. ........................................ – Encantado, yo soy Ricardo.
3. ........................................ – De nada.
4. ........................................ – Adiós, hasta maľana.
5. ........................................ – No, no, soy de Sevilla.
6. ........................................ – Hola, buenos días.
9. ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ SPRÁVNÉ (VERDADERO)
ČI CHYBNÉ (FALSO).
V F
1. Pedro es espaľol. ❏ ❏
2. Alicia es una chica checa. ❏ ❏
3. La gente de Santander es antipática. ❏ ❏
4. Pedro es de Praga. ❏ ❏
5. Las playas de Santander son preciosas. ❏ ❏
6. Alicia es estudiante y Pedro es profesor. ❏ ❏
10. DOPLŇTE ČLEN URČITÝ ČI NEURČITÝ TAM, KDE UZNÁTE ZA VHODNÉ.
1. ... checo es ... lengua muy difícil. 2. Son ... chicos espaľoles. 3. Yo soy de ... ciudad
preciosa. 4. ... estudiantes de espaľol son simpáticos. 5. Laura no es ... economista,
es ... enfermera. 6. Nosotros somos de ... República Checa. 7. Praga y Madrid son
... ciudades históricas. 8. José es ... nombre espaľol. 9. Son ... problemas difíciles.
10. ×Quién es? – Es ... profesor de checo de Brno.
11. UTVOŘTE VĚTY.
1. Manuel son checo?
2. Nosotros es de aquí?
3. Cristina y Teresa sois profesor.
4. ×Ud. es fácil.





18
5. ×Vosotras no somos de Praga.
6. El espaľol es espaľolas.
12. SEZNAMTE SE NAVZÁJEM! VE DVOJICÍCH SE PŘEDSTAVTE
A ŘEKNĚTE O SOBĚ VŠE, CO UŽ DOKÁŽETE.
13. POKUSTE SE DOPLNIT DIALOG MEZI VÁMI A ŠPANĚLSKOU
PROFESORKOU.
Profesora: ÷Hola, buenos días!
Usted: ...................................................................................
Profesora: Mi nombre es Sandra, soy profesora de espaľol y soy de Galicia. ×Y tú?
Usted: ...................................................................................
Profesora: Encantada.
Usted: ...................................................................................
Profesora: ×Qué tal el espaľol?
Usted: ...................................................................................
Profesora: Muy bien, entonces, hasta maľana, ×sí?
Usted: ...................................................................................
14. PŘELOŽTE DO ŠPANĚLŠTINY.
1. Ahoj, jak se máš? 2. Díky, dobře, a ty? 3. Prosím vás, vy jste profesor Fernández?
– Ne, ne, já jsem profesor Hernández. 4. Kdo je to? – To jsem já, Fernando. 5. Praha je
hezké město, moc se mi líbí. 6. Odkud jste? – Já jsem z Olomouce a ona je z Opavy.
7. Alice a Petr jsou studenti, jsou moc sympatičtí. 8. České dívky jsou krásné, ale
Španělky taky! 9. Pan Sovák je lékař a je z České republiky. 10. Paní Gómezová, odkud
jste? – Jsem z Barcelony. 11. Španělština je skvělá!
LECCIÓN UNO





19

LECCIÓN DOS
SEGUNDA LECCIÓN
DE VACACIONES EN ESPAÑA
Es verano y Pedro está de
vacaciones en Espaľa, en la
ciudad de Santander. ×Dónde
está Santander? Pues, está en el
norte de Espaľa, en Cantabria.
En julio y agosto es el lugar
preferido por los espaľoles.
Así que Pedro está muy
contento porque le gusta todo
el norte de Espaľa con el mar
y las montaľas, le gustan los
espaľoles y, por supuesto, le
gusta mucho Alicia. Alicia es de
La Coruľa, una ciudad grande e
importante en Galicia. Durante
las vacaciones está en Santander
en casa de su abuela que ya es
mayor y está un poco enferma,
sin embargo, es una seľora muy
despierta y curiosa.
2. Potes (Cantabria)
3. Picos de Europa (Cantabria)
2
2





20
LECCIÓN DOS
EN LA CALLE
Javier: Hola, ×adónde vas?
María: Voy a casa porque estoy muy cansada.
Javier: Pues yo voy a la biblioteca de la escuela.
María: ×Eh?
Javier: Pues sí, porque mi casa está llena de gente: familiares, amigos, amigos de los
amigos, amigos de los familiares... y yo ya estoy harto.
VOCABULARIO
abuela f – babička
×adónde? – kam
agosto m – srpen
ahora – nyní, teď
amiga f – přítelkyně
amigo m – přítel
así que – takže
biblioteca f – knihovna
calle f – ulice
cansado, -a – unavený, -á
casa f – dům, byt
cerca (de) – blízko (čeho)
cine m – kino
con – s, se
contento, -a – spokojený, -á
cuando – když
×cuándo? – kdy
curioso, -a – zvědavý, -á, zvídavý, -á; zvláštní
despierto, -a – čilý, -á, bystrý, -á
×dónde? – kde
durante – během
en – v, na
escuela f – škola
Espaľa f – Španělsko
estar – být
excursión f – výlet
4. La Coruña (Galicia)





21
FRASEOLOGÍA
estar de vacaciones být na prázdninách/dovolené
estar en casa být doma (ve významu příslovce bez členu!)
ir a casa jít domů (ve významu příslovce bez členu!)
Pedro está en casa de Alicia. Petr je u Alice.
Vamos a casa de Sandra. Jdeme k Sandře.
estar harto de mít po krk
Manuel está harto de los familiares. Manuel má po krk příbuzných.
Los estudiantes están hartos de los Studenti mají po krk profesorů.
profesores.
GRAMÁTICA
■ 1. PŘEDLOŽKY A, EN, DE
Předložky ve španělštině mají řadu významů a funkcí. Nahrazují mimo jiné také naše
skloňování (viz paragraf této lekce).
Nejčastějšími předložkami jsou DE, A a EN. Ve významu místním znamenají:
A ➞• směřování k něčemu nebo do něčeho – česky k, do, příp. na (jede
na Kubu)
EN [----•----] umístění v něčem nebo na něčem – česky v, na
DE •➞ směřování od něčeho pryč nebo z něčeho ven – česky z, ze, od
familiar m – příbuzný
grande – velký, -á
importante – důležitý, -á
ir – jít, jet
julio m – červenec
juntos, -as – spolu, společně
lleno, -a (de) – plný, -á (čeho)
lugar m – místo
madre f – matka
mar m – moře
mayor – starší
montaľa f – hora
norte m – sever
padre m – otec
para – pro
por supuesto – ovšem, jistě, samozřejmě, jasně
porque – protože
preferido, -a (por) – oblíbený (kým)
pues – tedy, no (hovorový uvozovací výraz na
začátku věty)
que – že
regalo m – dárek
sin embargo – avšak, přesto, nicméně
sólo – jen, pouze
su – jeho, její, jejich, Váš, Vaše
sur m – jih
teatro m – divadlo
todavía – ještě
todo, -a – celý, -á
un poco – trochu
vacaciones f pl – prázdniny, dovolená
verano m – léto
visita f – návštěva
y – a
ya – už
2





22
LECCIÓN DOS
×Adónde vas? – Voy a la biblioteca. Kam jdeš? – Jdu do knihovny.
×Dónde estás? – Estoy en Santander. Kde jsi? – Jsem v Santanderu.
×De dónde regresas? – Regreso Odkud se vracíš? – Vracím se ze
de Espaľa. Španělska.
Předložky A a DE se také ve významu místním označují jako předložky dynamické,
neboť se užívají se slovesy pohybu. Předložka EN je předložka statická. Z tohoto
pravidla je jen několik málo výjimek.
■ 2. NEPRAVIDELNÉ SLOVESO ESTAR (BÝT)
estoy estamos
estás estáis
está están
Nepravidelné sloveso ESTAR ve španělštině vyjadřuje především přechodné stavy
a umístění, polohu.
Použití:
a) Vyjadřuje přechodné stavy (nebo takové, které jsou za přechodné
považovány):
Está enferma. Je nemocná.
Estoy contento. Jsem spokojený.
×Cómo está usted? Jak se máte?/Jak se vám vede?
Estoy bien. Mám se dobře.
b) Používá se při určení polohy nebo umístění (přechodného i trvalého),
tedy v otázce a odpovědi na otázku Kde je/jsou...?/×Dónde está(n)...?
Pedro está en Galicia. Petr je v Galicii.
×Dónde está Santander? Kde je Santander?
Santander está en el norte. Santander je na severu.
Está en casa de su amigo. Je u kamaráda.
V těchto významech se vyskytuje převážně s předložkou EN (viz výše).
c) Zvláštním případem jsou vazby slovesa ESTAR s předložkou DE a podstatným
jménem bez členu – odpovídají českým vazbám „být na...“ (ale ne přímo ve
významu místním!).
estar de vacaciones být na prázdninách
estar de visita být na návštěvě
estar de excursión být na výletě





23
■ 3. NEPRAVIDELNÉ SLOVESO IR (JÍT, JET)
voy vamos
vas vais
va van
a) Po slovese IR se většinou používá předložka A pro vyjádření směru (česky do,
na). Otázka se obvykle uvozuje tázacím ×adónde...?
×Adónde va Pedro? Kam jde Petr?
Pedro va a la biblioteca. Petr jde do knihovny.
Vamos a casa. Jdeme domů.
b) Podobně jako u slovesa estar existují se slovesem IR vazby s předložkou DE,
které odpovídají českému jít/jet na... (ne ve významu místním).
ir de vacaciones jet na prázdniny/dovolenou
ir de visita jít na návštěvu
ir de excursión jít/jet na výlet
ir de copas jít na tah
■ 4. VYJADŘOVÁNÍ PÁDŮ
Ve španělštině neexistuje skloňování podstatných a přída


       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.