načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tyranie -- 20 lekcí z 20. století - Timothy Snyder

Tyranie -- 20 lekcí z 20. století

Elektronická kniha: Tyranie
Autor: Timothy Snyder
Podnázev: 20 lekcí z 20. století

Americký historik a politolog předkládá návrhy, jak čelit nástupu autoritativních režimů v západních zemích. Krize demokracie a nastolení nedemokratických forem vlády v Evropě během ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  84
+
-
2,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: PASEKA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 116
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: přeložil Martin Pokorný
Skupina třídění: Politika
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-743-2838-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Americký historik a politolog předkládá návrhy, jak čelit nástupu autoritativních režimů v západních zemích. Krize demokracie a nastolení nedemokratických forem vlády v Evropě během minulého století. Snyder na základě historického vývoje Evropy ve 20. století nastiňuje, jak v této části světa docházelo k nastolení autoritativních a totalitních režimů (nacismus, komunismus). Práce věnuje také pozornost snahám jednotlivců i politických hnutí postavit se na odpor proti těmto formám vlády. Nevyhýbá se ani snahám nynějších politických vůdců (Donald Trump) o omezování vlivu kritiků.

Popis nakladatele

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.

 

Timothy Snyder (1969) působí jako profesor historie na Yaleově univerzitě. Je autorem knižního rozhovoru s historikem Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (Prostor 2013). Jeho knihy, věnované pohnutým dějinám střední a východní Evropy, Krvavé země (Paseka - Prostor 2013) a Černá zem (Paseka - Prostor 2015) se staly výjimečnou událostí historiografie 20. století a mezinárodními bestsellery. Mimořádnou pozornost vzbudila Tyranie. 20 lekcí z 20. století, burcující k občanskému angažmá tváří v tvář krizi demokracie. Získal mnoho cen, např. Cenu VIZE 97, Cenu Hannah Arendtové nebo Lipskou knižní cenu evropského porozumění.

(20 lekcí z 20. století)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Timothy Snyder - další tituly autora:
Krvavé země -- Evropa mezi Hitlerem a Stalinem Krvavé země
Černá zem -- Holokaust - historie a varování Černá zem -- Holokaust
Tyranie: 20 lekcí z 20. století Tyranie: 20 lekcí z 20. století
O tyranii O tyranii
Cesta k nesvobodě -- Rusko, Evropa, Amerika Cesta k nesvobodě
 (e-book)
Cesta k nesvobodě Cesta k nesvobodě
 
K elektronické knize "Tyranie -- 20 lekcí z 20. století" doporučujeme také:
 (e-book)
Hana Hana
 (e-book)
Prolomení hradeb Prolomení hradeb
 (e-book)
Černá zem Černá zem
 (e-book)
Média, lži a příliš rychlý mozek -- Průvodce postpravdivým světem Média, lži a příliš rychlý mozek
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky ani naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že z jejich zkušenosti můžeme čerpat poučení a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě ta pravá chvíle.

TYRANIE

Timothy Snyder

TYRANIE

Timothy Snyder

20 lekcí z 20. století

PASEKA / PROSTOR

„Spějeme rychle k fašismu.

Timothy Snyder nás zanechává

bez veškerých iluzí o nás samých.“

Světlana Alexijevičová,

nositelka Nobelovy ceny za literaturu


předsádka #3 — přední — rub — levá (viditelná) — barva: P 2035 U předsádka #4 — přední — rub — levá (přilepená) — barva: P 2035 U



PASEKA / PROSTOR

PŘELOŽIL MARTIN POKORNÝ ON T YRANNY: Twenty Lessons from the Twentieth Century Copyright © 2017 by Timothy Snyder

All rights reserved.

First published in the United States by Tim Duggan

Books, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Penguin Random House LLC, New York.

Translation © Martin Pokorný, 2017

Cover photo © Hans H. Bjørstad, 2017

ISBN 978-80-7432-838-1 (Nakladatelství Paseka)

ISBN 978-80-7260-359-6 (PROSTOR)

TYRANIE

Timothy Snyder

20 lekcí z 20. století

PASEKA / PROSTOR


PASEKA / PROSTOR

TYRANIE

Timothy Snyder

20 lekcí z 20. století

PASEKA / PROSTOR


Nechat se podvést – to v politice neomlouvá.

Leszek Kołakowski


1 Nepodřizuj se předem

_________________________

10

2 Ochraňuj instituce a braň je

____________________

16

3 Varuj se státu jedné strany

_____________________

20

4 Přijmi zodpovědnost za podobu světa

__________

26

5 Pamatuj na profesní etiku

_____________________

32

6 Střez se milic

_________________________________

36

7 Pokud musíš nosit zbraň,

používej ji s rozmyslem

________________________

40

8 Vykroč z řady

_________________________________

44

9 Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš

_____

52

10 Věř v pravdu

__________________________________

58

11 Hledej, pátrej, analyzuj

________________________

64

12 Dívej se cizím lidem do očí

a neváhej s nimi prohodit pár slov

______________

72

13 Nezapomínej, že politika je tělesná

a únik před tyranií vyžaduje pohyb

______________

74

14 Chraň si soukromí

_____________________________

78

15 Přispívej na dobrou věc

________________________

82

16 Uč se od svých bližních v jiných zemích

__________

86

17 Pozor na nebezpečná slova

____________________

90

18 Když nastane, co bylo nemyslitelné,

zachovej klid

__________________________________

94

19 Miluj svoji vlast

_______________________________

102

20 Měj odvahu

___________________________________

106


6

Prolog

Historie a tyranie Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení. Když američtí otcové-zakladatelé disku

tovali o Ústavě Spojených států, poučili se z his

torie, kterou znali. Zneklidňovala je možnost, že

se demokratická republika, kterou hodlali zalo

žit, zhroutí, a zamýšleli se nad úpadkem starově

kých demokracií a republik, který vedl ke vzniku

oligarchií a císařství. Znali Aristotelovo varování,

že společenské rozdíly s sebou nesou nestabilitu, i Platónovo mínění, že demagogové se domáhají

tyranské moci zneužíváním svobody slova. Ustanovením, že základem demokratické republiky má být jednak dodržování práva, jednak systém

brzd a protivah (checks and balances), se otcové

-zakladatelé snažili zabránit nástupu onoho zla,

které ve shodě s antickými filosofy nazývali „tyranie“. Tím mínili stav, kdy na sebe jedinec nebo

skupina strhnou moc anebo momentální držitelé

moci pro vlastní prospěch obcházejí ustanovení

zákona. Následná politická diskuse ve Spojených

státech se z podstatné části týkala tyranie v ame

rické společnosti, například tyranie nad otroky

a nad ženami.


7

Západní tradice proto velí: pokud se zdá, že je naše politické uspořádání ohroženo, zamysli se nad dějinami. Pokud na nás doléhají obavy, že

americkému experimentu v současnosti hrozí

pád do tyranie, následujme příklad otců-za

kladatelů a zamysleme se nad dějinami jiných

demokracií a republik. Dobrá zpráva je, že se nemusíme omezovat na antické Řecko a Řím: můžeme čerpat z příkladů, které nám jsou časově

bližší a snadněji porovnatelné. Špatná zpráva

je, že i dějiny moderních demokracií jsou ději

nami úpadku a rozkladu. Od chvíle, kdy americké

kolonie vyhlásily nezávislost na britské monar

chii, již zakladatelská generace považovala za

„tyranskou“, prošla Evropa třemi nejvýznamněj

šími fázemi demokratického rozmachu: po skon

čení první světové války v roce 1918, po skončení

druhé světové války v roce 1945 a po pádu komuni

smu v roce 1989. Mnohé demokracie, jež na těchto historických křižovatkách vznikly, se následně

zhroutily – za okolností, které v podstatných ry

sech připomínají současnou situaci. Historie nám může přiblížit, co je časově vzdá

lené, a může být zdrojem varování. Ve druhé po

lovině 19. století – stejně jako ve druhé polovině

20. století – došlo k expanzi globálního obchodu

a  ta vyvolala dalekosáhlá očekávání nastáva

jícího pokroku. Počátkem 20.  století nastala

shodná situace jako počátkem 21. století a tyto naděje se střetly s novými koncepcemi politiky mas: demagogické strany a jejich předáci se za

čali vydávat za přímé reprezentanty vůle lidu.

Evropské demokracie se zhroutily, jejich místo

obsadilo pravicové autoritářství a fašismus dva

cátých a třicátých let. Roku 1922 vznikl komunis

tický Sovětský svaz a ve čtyřicátých letech přenesl

svůj organizační model i do značné části Evropy. Evropské moderní dějiny dokazují, že se společnosti mnohdy rozpadnou, demokracie zhroutí,

etické zásady selhávají a  obyčejní lidé, zbraň

v ruce, najednou stojí nad hromadnými hroby. Bude nám ku prospěchu pochopit proč. Fašismus i  komunismus podávaly odpověď na

globalizaci, to jest na skutečné i domnělé rozdíly v bohatství, které s sebou nesla, a na zdánlivou ne

schopnost demokracií je překonat. Fašisté zavrhli rozum, oslavovali vůli a namísto objektivní pravdy hlásali mýtus formulovaný vůdci, kteří se pasovali na tribuny lidu. Komplexnímu procesu globa

lizace vtiskli takřka hmatatelnou podobu a tvrdili,

že nastalé problémy jsou výsledkem protinárodního spiknutí. Fašisté vládli jen po jednu dvě

generace a zanechali po sobě intelektuální dědic

tví, jehož závažnost pro dnešek neustále vzrůstá.

Komunisté vládli déle: v Sovětském svazu skoro

sedmdesát let, ve valné části východní Evropy přes čtyřicet let. Usilovali o vládu disciplinované

stranické elity, jejíž úsudek je nezpochybnitelný

a podle neměnných historických zákonů dovede

společnost k zaručené lepší budoucnosti.

Je lákavé věřit, že demokratické zázemí, o které

se dnes můžeme opřít, nás před podobnými hroz

bami automaticky ochrání. Je to ale scestný

názor. Naše tradice nás naopak vyzývá učit se

z dějin, pochopit, odkud tyranie v hloubi pramení,

a uvážit, jak je na ni potřeba reagovat. Nejsme

o nic moudřejší než Evropané 20. století, kterým

se demokracie přímo před očima proměnila ve

fašismus, nacismus či komunismus. Naše jediná

výhoda tkví v tom, že se z jejich zkušenosti mů

žeme poučit. A právě současnost k tomu dává

vhodnou příležitost.

Předkládám zde dvacet poučení z 20. století, vztažených k současné situaci.

10

1

Nepodřizuj se předem.

Autoritářský režim si většinu své moci ani

nemusí vynucovat: získá ji samovolně. Lidé

uvažují, co po nich nejspíš bude represivnější

vláda chtít, a pak se podle toho dobrovolně

chovají, aniž by jim to kdokoli přikazoval. Občan,

který se takto přizpůsobí, dává stávající moci

najevo, čeho může do budoucna dosáhnout. Předem projevovaná poslušnost je zdrojem poli

tické tragédie. Vládcové možná zprvu ani nevědí,

že jsou občané ochotni vzdát se té či oné hodnoty, porušit ten či onen princip. Nový režim mnohdy nedisponuje přímými prostředky, jak počínání

občanů ovlivnit. Vývoj, který nastal v Německu po

volbách v roce 1932, kdy Adolf Hitler získal příle

žitost utvořit vládu, a v Československu po vol

bách v roce 1946, jež vedly k vítězství komunistů,

závisel na předem dané poslušnosti. V obou případech nabídl dostatečný počet lidí novým pře

dákům své služby, a nacisté i komunisté si tak

uvědomili, že mohou bez otálení přejít k úplné

změně režimu. První bezděčné projevy povolnosti

už pak nebylo možné zvrátit.

Adolf Hitler, poté co upevnil svou vnitropolitickou

pozici v Německu, začal počátkem roku 1938 vyhrožovat anexí sousedního Rakouska. Rakouský

kancléř se mu nakonec podvolil – a tím, co ná

sledně rozhodlo o osudu rakouských Židů, byla

okamžitá a nevynucená poslušnost Rakušanů. Rakouští nacisté začali houfovat Židy, nutili je

drhnout ulice a odstraňovat z dlažby symboly ne

závislého Rakouska – ovšem rozhodující přitom

bylo, že lidé, kteří k nacistům nepatřili, všemu

jen zaujatě a pobaveně přihlíželi. Nacisté si vedli


12

seznamy židovského majetku a  ukradli, co se

dalo – a rozhodující bylo, že se k loupežím při

pojili lidé mimo nacistickou stranu. Jak vzpomínala politická myslitelka Hannah Arendtová:

„Když německé oddíly vpadly do země a nežidovští

sousedé zahájili plundrování židovských domác

ností, začali rakouští Židé páchat sebevraždy.“

Nevynucená poslušnost, kterou Rakušané

v  březnu 1938 předvedli, ukázala nejvyššímu nacistickému vedení, jaké má možnosti. V srpnu téhož roku založil Adolf Eichmann ve Vídni Ústřednu pro židovské vystěhovalectví a  v  lis

topadu němečtí nacisté po vzoru rakouského

března zorganizovali celostátní pogrom, dnes

známý pod označením křišťálová noc.

Když Německo v roce 1941 vpadlo do Sovětského

svazu, chopily se iniciativy oddíly SS, a aniž by

k tomu měly rozkazy, začaly vymýšlet metody hromadného vybíjení. Odhadly, co si asi nadřízení přejí, a předvedly, jaké jsou možnosti. Byly dale

kosáhlejší, než si Hitler do té doby myslel.

Na úplném počátku spočívá předjímající posluš

nost v tom, že se lidé instinktivně a bez uvažování přizpůsobí nové situaci. Je to výhradně německé

počínání? Americký psycholog Stanley Milgram

se při zkoumání nacistických krutostí rozhodl

dokázat, že existuje autoritářská osobnost jakožto typ, který vysvětluje, proč se Němci zacho

vali tak, jak se zachovali. K ověření své hypotézy

vymyslel experiment. Nedostal ale povolení pro

vést jej v Německu, a proto jej v roce 1961 – při

bližně v téže době, kdy Adolf Eichmann stanul

před jeruzalémským soudem pro svůj podíl na

nacistickém vyvražďování Židů – uskutečnil v bu

dově Yaleovy univerzity.

Pokusným osobám – zčásti šlo o univerzitní stu

denty, zčásti o lidi z okolí – Milgram řekl, že společně provedou experiment zkoumající lidskou učenlivost a budou druhé skupině účastníků dá

vat elektrický šok. Skutečnost ale byla taková, že

lidé usazení za skleněnou stěnou a napojení na

dráty byli s Milgramem dohodnutí a elektrické

šoky jen předstírali. Když účastníci testu začali

zdánlivě způsobovat elektrické šoky jedincům

podrobovaným domnělému testu učenlivosti, od

halil se jim hrozný výjev: lidé, které do té doby

vůbec neznali a nic proti nim neměli, naoko pro

cházeli strašlivým utrpením, při kterém bušili

do skla a naříkali, že je bolí srdce. Přesto většina testovaných dodržela Milgramovy pokyny a dál vyvolávala ještě větší domnělé šoky, až to nakonec vypadalo, že oběti zemřely. Ani jedinci, kteří nedospěli až ke zdánlivému zabití svých bližních,

se před odchodem nezeptali na zdravotní stav

účastníků za stěnou.

Milgram pochopil, jak snadno se lidé v neznámém prostředí podvolí novým pravidlům. Pokud

k tomu od nových držitelů moci dostanou autori

tativní pokyn, projeví pozoruhodnou ochotu ublížit druhým nebo je ve službě nějakému novému

cíli třeba i zabít. „Odhalil jsem tak ohromnou

míru poslušnosti,“ vzpomínal Milgram, „že mi vůbec nepřipadalo nutné přesouvat experiment

do Německa.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist