načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tvůrčí fotografie v praxi I. díl - Marie Němcová

Tvůrčí fotografie v praxi I. díl

Elektronická kniha: Tvůrčí fotografie v praxi I. díl
Autor:

Fotografujete? Chcete tvořit skvělé snímky? S jejich tvorbou vám poradí tato kniha. Nejen pomocí věcného, přehledného a srozumitelného textu, ale také pomocí návodných snímků s ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  75
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Marie Němcová
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 137
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-016-9864-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Fotografujete? Chcete tvořit skvělé snímky? S jejich tvorbou vám poradí tato kniha. Nejen pomocí věcného, přehledného a srozumitelného textu, ale také pomocí návodných snímků s komentářem. Budete nejen fotografovat, ale především tvořit skvělé snímky.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2

OBSAH

TVŮRČÍ FOTOGRAFIE

v praxi Němcová Marie

Strana

1 Tvůrčí vidění 9

1.1 Výběr námětu 9

1.2 Nápad 12

1.3 Fotografické vidění 14

2 Základy fotografické techniky jako tvůrčí podnět 18

2.1 Expozice 19

2.1.1 Hloubka ostrosti 22

2.1.2 Vyváţení bílé (WB-White Balance) 24

2.1.3 Zaostření motivu 27

2.1.4 Osvětlení 29

2.1.5 Digitální šum a zrno 47

2.1.6 Objektivy a ohnisková vzdálenost 50

2.1.7 Základní pomůcky k fotografování 63

3 Role prvků ve fotografickém obraze 68

3.1 Figurativní prvky 68

3.1.1 Celistvost obrazové figury 68

3.1.2 Hlavní motiv 71

3.1.3 Vedlejší motiv 74


3

Strana

3.1.4 Prvyk zbytečné 76

3.1.5 Popředí a pozadí 79

3.2 Nefigurativní prvky 86

3.2.1 Linie 86

4 Kompozice fotografického obrazu 93

4.1 Sestavení obrazové scény 96

4.2 Vyváţení fotografického obrazu 104

4.3 Zlatý řez 109

4.4 Stanoviště 131


4

Fotografie nespočívá v kamerách a objektivech. Řemeslo je mnohem

důleţitější, neţ to, jakou kameru a objektiv pouţíváte. Váš vkus je

mnohem důleţitější, neţ řemeslo, a mít co říci je mnohem důleţitější,

neţ dobrý vkus, a tvrdá práce a snaha dostat se dál je mohem

důleţitější, neţ něco říci. Věřte mi, velká díla vznikla podřadnými aparáty

a objektivy, a absolutní zmetky byly udělány nejdraţšími exkluzivními

aparáty na Zemi. V aparátech to není.

Edward Weston


5

„Fotografie musí být přetvořením optického záţitku.“

Mohly-Nagy


6

Kde se bere v člověku neustálá touha něco tvořit?

Snad je to způsob sebevyjádření, který nás nutí objevovat nové pohledy, souvislosti,

vztahy, nacházet určité pochyby nebo omyly. Jako fotografové jsme si zvolili

fotografickou tvorbu, pomocí níž se snažíme všechny tyto pocity vyjádřit tvůrčím

způsobem. Hledáme intuitivně nebo vědomě výtvarnou formu a emotivní působivost,

současně také způsob, jak tyto tvůrčí podněty převést do specifického fotografického

přepisu. Nabízí se nám neomezené množství tvůrčích a výtvarných vyjadřovacích

prostředků. Zvolit můžeme nezvyklé nastavení expozice, řadu kompozičních variant,

působení tonality, linií, tvarů nebo barvy. Můžeme hledat souvislosti, vztahy mezi

jednotlivými prvky, kontrast, soulad, interakci, perspektivu, plošné vyjádření.

Nesmíme zapomínat na světlo, různé filtry, chybné nastavení aparátu a zejména

počítačové úpravy. Tajemství úspěšných a vizuálně přitažlivých snímků tkví v tom, že

do nich vkládáme vlastní kreativní sebevyjádření a to bez ohledu na to, jestli

fotografie vychází ze zachycení reality nebo je to dílo našich představ, nápadů, snů

nebo fantazie. Působí-li fotografie jako tvůrčí snímek, tak by fakt, jestli zachytila

skutečnost nebo je dílem fantazie, nemělo být pro diváka vůbec rozhodující.

„To, co činí dobrého fotografa dobrým fotografem, je um, dovednost

a kreativita.“ André Kertesz

7

1 Tvůrčí vidění

V rámci vytváření kreativní fotografie můžeme manipulovat s tonalitou, barvou,

výřezem, chybným nastavením Vyvážením bílé, zesvětlovat, rozostřovat, prostě

provést cokoli, co podtrhne náš nápad, dodá snímku „šmrnc“ a zejména obsah. Je

jedno, jestli jsme to provedli v rámci základní expozice nebo snímek upravili v

editoru počítače. Důležité je, aby v něm bylo něco navíc, co zaujme.

Uvádí se devět aspektů, které vytvářejí dobrou fotografii.

Nemusí být ve snímku všechny.

- Důvěrně známý objekt - Detaily a zřetelnost - Syté barvy

- Harmonie - Jas - Nápad

- Kontrast - Krása - Tvůrčí vidění

Vybíráme jednoduché náměty, třeba jen obrysy postav v protisvětle.


9

1.1 Výběr námětu

Spoušť fotografického aparátu mačkáme s určitým záměrem. Nejdříve vznikne nápad,

myšlenka a představa budoucí obrazové scény, do níž vložíme důležité prvky, z nichž

každý má v obraze určitou roli. To vše zachytíme pomocí nastavení technických

parametrů, volbou vhodné kompozice a to tak, aby podpořily zvolenou myšlenku, tedy

obsah snímku.

Výběr námětu, to je hledání. Objevování krásy, neopakovatelných okamžiků, které

zastavíme v čase, aby se objevily na našem fotografickém obraze. Je to hledání

životního prožitku, který fotograf dokáže nejen najít, ale i prožít. Proto je život

fotografa bohatší.

A jak na to?

 Nejdříve hledáme vhodný výsek reality pro realizaci našeho záměru. Někdy

nám náhoda nabídne fotografický skvost, aniž bychom se snažili, jindy musíme

urazit pořádky kus cesty k jeho zdárné fotografické podobě.  Vybíráme hlavní motiv a to jako dominantu, která by měla zobrazit naši

představu. K němu vybíráme vhodné prostředí, ostatní prvky, které spoluvytvářejí

obsah celé scény.  Do snímku vloţíme tvůrčí vklad. Nápad, tvůrčí myšlenku, která rozvine

objevenou realitu, zvýrazní ji a přidá třetí rozměr.  Volíme způsob snímání, technické parametry, vybíráme roční období, osvětlení,

ale také atmosféru.

„Fotografie je v současnosti vůbec nejpopulárnějším způsobem

kreativního vyjadřování na světě.“ Michael Freeman


10

Tvůrčí fotograf vidí námět tam, kde ostatní vidí všední realitu. Souvisí to s jeho

fantazií, obrazotvorností, představivostí i špetkou talentu. K tomu je třeba přidat ještě

technické znalosti a umění kompozice obrazu. Výsledkem je tvůrčí snímek.

Stín se poloţil na

podlahu a to pomocí

světla. Postava odchází

a to směrem, který

naznačují obloukovité

linie. Neobvyklý námět je hodnocen jako tvůrčí, neboť neobvykle funguje vždy. Jsou náměty z cizích zemí, které málokdo viděl, třeba pohled do kráteru sopky. Exotika je tak zárukou zajímavého a kreativního snímku, aniž bychom se hodně snažili. Neobvyklé stačí jen najít a ovládat základy fotografování. Avšak pořídit tvůrčí snímek ze všedního prostředí, není jednoduché. Fotografovat všední život, to jsou náměty, které už byly snímány tisíckrát. Vidět je jinak, je daleko složitější a chce to fotografa, který vidí fotogenické objekty, které jiní přehlédnou. Třeba ho překvapí pohled na ulici, kudy denně prochází a která se ostatním zdá všední. Jednoho fotografa zavřeli do zcela prázdné místnosti, do které pouze vnikalo světlo oknem, aby pořídil tvůrčí snímek. A povedlo se. Světlo nakreslilo na zemi stíny, které dokázal vložit tvůrčím způsobem do snímku. Snímek všechny okouzlil a překvapil. Kreativní vidění znamená, vložit do snímku nápad. Pokud takový snímek překvapí, zaujme, objeví ve všednosti krásu, můžeme říci, že fotograf má fotografické vidění.

Sedí-li asijec v klobouku na

pytli s rýţí a za ním je rýţové

pole, stačí snímek správně

exponovat. Stává se tak

zajímavým, protoţe je v něm

exotičnost. Ta schází snímku

našince, který sedí na pytli

brambor. Vloţit do snímku

něco navíc, tedy autorský

vklad, aby byl zajímavý, není

snadné.

„Neexistuje ţádné vysvětlení, já se s těmi instinkty narodil.“

Fotograf André Kertesz


12

1.2 Nápad

Než se vnoříme do nabídky tvůrčích podnětů této knihy, je třeba si uvědomit, že

základem tvůrčího snímku je NÁPAD. A tak chceme-li cokoli tvořit, musíme mít

nejdříve nápad, představu a previzualizaci. Nápad charakterizuje svého autora,

vystihuje jeho zaměření, povahu, náladu, rukopis, bystrost, představivost i fantazii.

Může být nabyt emocemi, vtipem, nabízet extravaganci, šarm, romantiku, údiv nebo

překvapení. Vždy by z něj měla vyzařovat úcta i láska k fotografování a také noblesa.

Měli bychom hledat způsoby vidění, které se odrazí v našich fotografiích a do nich

vložit autorský vklad. Nestačí předvést skutečnost, tedy dokument o ní, ale ovlivnit

vzhled snímku, skutečnost změnit tak, jak ji chceme vidět nebo objevit v ní něco, čeho

si lidské oko nevšimne.

FOTOTIP

U vybraného motivu zváţíme jeho obsah, formu i ztvárnění. Zvolíme:

1. Snímek na výšku nebo na šířku

2. Hlavní motiv celý nebo vybereme jen jeho podstatnou část

3. Hlavní motiv jako jediný prvek v obraze nebo k němu přibereme další

prvky, pozadí a popředí

4. Kompoziční řešení podle zlatého řezu nebo je zcela ignorujeme

5. Scénu bez rušivých a zbytečných prvků

6. Úhel pohledu přímý, shora, zespodu nebo z boku

7. Snímek barevný, monochromatický nebo černobílý. V případě barevného

snímku vnímáme, kolik je v obraze zelené, modré a červené.

8. Vyváţení obrazu tonální, barevné, tvarové nebo pomocí děje

9. Podtrţení a zvýraznění hlavní myšlenky a obsahu. Kostel, odráţející se

v blízkém rybníku, bude mít nádech do ţluta, kdeţto rybník do modra.


13

Abychom byli tvůrčí, měli bychom umět vnímat i cítit to jiné, zajímavé, neobvyklé, co

ostatní nevidí, k nápadu přidat i trochu hravosti a vlastní osobitosti. Fotografování je

svět nevyčerpatelných možností, hledání krásy a inspirace. Je třeba mít pro neobvyklé

obrazové vjemy cit, odpoutat se od spěchu a všednosti každodenního shonu. Snažme

se vymyslet nápad, který posune snímek k jinému obsahovému vyjádření, dodá mu

jiskru, šarm, jinakost, prostě něco, co zaujme. Samozřejmě, že ne každého.


14

Divák má jiné zkušenosti, vlastnosti i vnímání světa, než autor. Dílo, odlišné jeho

vnímání, ho může překvapit, zaujmout, ale také nudit, prostě se nelíbit. Pokud se líbí

alespoň jednomu divákovi, tak jsme uspěli! Dnes, v době digitalizace, máme výhodu

v tom, že prostředků, které nás k nápadům mohou přivést je neskonale více, než dříve

a to nejen v menu aparátu, ale i v editorech počítače. Navíc se mění doba, samotný

člověk má dnes ve tváři zcela jiný výraz, než měl před sto lety.

Nápad by měl mít jiskru a smysl. Někdo se jako nápaditý a navíc s fotografickým

viděním narodí, jiný se musí k němu častým fotografováním a získáváním zkušeností

dopracovat. Lidská fantazie a obrazotvornost však nemá hranic, proto množství

nápadů všech fotografů je neomezené.

1.3 Fotografické vidění

Umět fotograficky vidět znamená, nejen si více všímat okolí, ale vnímat kompoziční

skladbu budoucího záběru a z celku umět vybrat zajímavý výřez. Většina lidí prochází

nejen ulicí nebo krajinou netečně nebo ji vnímá jen jako pěkný celek. Zato fotograf by

si měl cvičit zrak, všímat si života kolem sebe, podvědomě hledat náměty, detaily,

zajímavé kompozice, linie, křivky, barvy nebo kontrasty. Měl by vidět nejen krásnou

přírodu, ale také inspirující motiv v ní, jako základ budoucího snímku. Nejen krásnou

dívku Evelínu, ale postavu, představující krásu ženy.

Kreativní vidění znamená, umět oddělit zajímavé od rušivého, vyhnout se splývavým

plochám nebo dotýkajícím se liniím. Začas začneme nejen vidět bezpočet zajímavých

námětů v místech, která jsme dříve procházeli bez povšimnutí. Náš život se stane

bohatší o podněty, zážitky i vizuální vjemy, které jsou fotogenické, tedy krásné, ladné

a dovedou pohladit. Abychom takto vnímali svět kolem sebe, je třeba mít

fotografickou duši a vidění.

„Musíte se začít poohlíţet po snímcích, které nikdo jiný nepořídí.

Musíte vyuţít nástrojů, které máte k dispozici a pátrat hlouběji."

Albert Allard


15

„Být dobrým fotografem vyţaduje velkou dávku obrazotvornosti.

Uţ méně ji potřebujete k tomu, abyste se stali malíři, protoţe

si věci můţete vymyslet. Ale ve fotografii je všechno tak obyčejné

a neţ se naučíte obyčejně vidět, musíte se hodně dívat.“

David Bailey


16

Anselovi Adamsovi se říká „básník amerického západu“, neboť jeho fotografie

Yosemitského údolí jsou v Americe všude a ve všech formách. Všude vypadají

přitažlivě a to na pohlednici, v trafice, v muzeích, galeriích i velmi drahých publikacích.

Jsou v nich dramatické nálady i city. Jsou lyrickým vyznáním i oslavnou ódou

přírodních krás země. Nejslavnější z nich je Měsíc a Half Dome. Spojuje

monumentálnost a lyriku. Adams tuto skálu fotografoval 40 let a tento slavný snímek

vznikl až v r. 1960.

Technické fotografování je jen nástrojem k vyjádření prožitků. Proto velmi záleží na

reálném motivu, který by měl vyjadřovat naše nálady i city. Málokdo z nás má

dostatek trpělivosti jako A. Adams, aby dokázal čekat na vhodný světelný efekt

východu nebo západu slunce, dramatické seskupení mraků s prodírajícími se paprsky

světla a to několik roků. Navíc si dnes můžeme v editoru počítače podobnou náladu

vykouzlit. Nezáleží na tom, jestli to tak bylo ve skutečnosti. Důležité je, aby snímek

byl pro diváka zážitkem, který u něho vyvolá emoce a potěší ho.

FOTOTIP

Krásu můţeme do snímku vloţit dvěma způsoby:

 Zachytíme krásný objekt tak, aby i na snímku jako krásný vypadal. Zdá

se to jednoduché, ale je to velmi sloţité.

 Zachytíme běţný objekt tak, ţe vypadá na snímku krásně a to za pomoci

osvětlení, kompozice, úhlu pohledu nebo úpravy v počítači. K tomu je

třeba mít zkušenosti, vlohy, nápady a fotografické vidění.

„Dívejte se na tisícovky fotografií a zapamatujte si je. Aţ později

v hledáčku uvidíte něco, co vám připomene nějaký známý snímek,

nemačkejte spoušť.“ A. Brodovič


17

Denně procházíme

kolem pavučin. Jen

jednu prosvítilo

slunce a pozadí jí

umoţnilo vyniknout.

Voda se na chvíli

přeměnila v zrcadlo

a nabízí pohled,

který je nám skryt. 2 Základní fotografické techniky jako tvůrčí podnět Nastavení expozice, tedy expozičního času, clony, citlivosti v ISO, Vyvážení bílé, ale také správné zaostření, to jsou základní úkony, které provádíme proto, aby snímek byl technicky co nejkvalitnější. I do těchto nastavení můžeme vložit nápad nebo s nimi experimentovat. Důležité je, aby všechny úkony směřovaly k podtržení obsahu snímku. Pokud je jeho obsah chmurný, vyžaduje nastavení, které snímek ponoří do tmavších tónů, kdežto jemný portrét podpoří jemná technika.

Jemné světlo, clonové číslo 11, ISO 200, stativ a expoziční čas

1/30 s, zajistily vyšší hloubku ostrosti a umoţnily barvám, aby

květu dodaly jemnost a prostorovost. Důleţitý je směr pohledu

květu, který by měl směřovat do středu obrazu.


19

2.1 Expozice

Správné nastavení expozice zajistí technickou kvalitu snímku, ale je také tvůrčím

nástrojem, který je schopen ovlivnit kreativitu snímku výrazným způsobem. Pomocí

expozice můžeme ovlivnit obsah snímku a to tak, že na některé místo "přitáhneme"

více pozornosti a od jiného ji odvedeme. Platí zásada, že bychom měli dobře

naexponovat, aby následná autorská postprodukční úprava souzněla s autorským

vyjádřením.

Dnes je však možné expozici zkorigovat dodatečně v počítači a to zejména, pokud

jsme fotografovali v RAW. Ale i snímek, pořízený v JEPG můžeme výrazně opravit a to

pomocí různých úprav v editorech počítače.

Expozice znamená nastavení:

 Expozičního času a to s ohledem na osvětlení a pohyb fotografovaného objektu

 Clony a to s ohledem na osvětlení a potřebnou hloubku ostrosti

 Zaostření vzdálenosti a to přímo na hlavní motiv, který by měl být ostrý

 Citlivosti v ISO s ohledem na světelné možnosti

S expozicí je možno v rámci tvůrčího vyjádření různě "čarovat". Korektní expozice

zajistí správné zaznamenání snímku, mírná podexpozice může snímku prospět, pokud

využijeme další úpravy v editoru počítače. Podobné je to i s mírnou přeexpozicí, která

by měla souznít s obsahem snímku.

Tvůrčí fotograf by měl využívat manuální režim nastavení expozičního času, ale také

clonových čísel a pracovat s prioritou clony a času.

Aparáty nabízejí i kreativní režimy, které pomáhají méně zkušeným fotografům vybrat

vhodné vyznění snímku. Někdy nás mohu překvapit.


20

Expoziční čas - pro delší expoziční čas použijeme stativ, blesk nebo nastavíme vyšší

citlivost. Není-li stativ po ruce, opřeme se o sloup a nastavíme expoziční čas až do

1/15-1/30 s. Poslouží také provázek, přichycený na aparátu, napnutý a přišlápnutý

nohou. Jsou to sice nouzová řešení, neprofesionální, ale docela fungují. Při

dostatečném opření můžeme fotografovat i s daleko delším časem, jsme-li šikovní,

třeba 1/6 s.

Při nastavení expozice si většinou všímáme světla, méně sytosti barev, která taktéž

expozici silně ovlivňuje. Aby nedošlo k přeexponování barev, jsou digitální aparáty

přizpůsobeny tak, že je expozice spíše nastavena na světla, nikoliv na tmavá místa.

Nastavení expozičního času by mělo být shodné s ohniskovou vzdáleností, kdy:

Ohnisková vzdálenost 200 mm vyžaduje čas 1/200 s,

Ohnisková vzdálenost 300 mm vyžaduje čas 1/300 s atd.

Dvojexpozice – ze stejného místa vyfotografujeme určitý námět dvakrát. Nejlépe ve

dne a při stmívání. Ve dne jsou prokresleny detaily, večer dodá snímku náladu.

Některé aparáty umožňují fotografovat dva náměty na jeden snímek, tedy dvakrát.

Jde spíše o experiment, který se může podařit, pořídíme-li takto více snímků.

Clona - reguluje množství světla, které do aparátu při stisku spouště vnikne, ale také

hloubku ostrosti. Čím vyšší clonové číslo natavíme, tím více je motiv osvětlíme, bude

tak ostřejší a nabídne nám širší hloubku ostrosti.

Čím vyšší clonové číslo nastavíme, tím bychom měli mít obraz ostřejší. Při cloně f/22

vstupují do hry lamely čočky a tak je doporučováno nastavení clony f/16 s tím, že tato

clona zaručuje nejvyšší ostrost.

Zdvojnásobíme-li clonové číslo, znamená to, že snížíme propustnost světla na

čtvrtinu.

„Poznávání nekonečné sloţitosti ţití nabízí fotografovi bezelstné

objevování obyčejné lidské úcty k ţivotu. Dostaví se někdy aţ úţas, ale

také vylepšení nálady.“ František Dostál

Předvolba clony nebo expozičního času umožňuje nastavit prioritu vybrané

hodnoty a návaznou expoziční hodnotu aparát dopočítá. Můžeme respektovat jeho

doporučení, nebo záměrně podexponovat motiv nebo přeexponovat.

Aparát umoţnil dvě stejně

nastavené expozice na

jeden snímek. Pokud

nafotografujeme více

snímků, některý nás můţe

překvapit. Tentokrát na

nás vykoukla dvouhlavá

„liška“ s různým výrazem

ve tváři.

FOTOTIP

 Kaţdý bod nebo prvek, který má být zřetelný, by měl představovat

barevný nebo tonální kontrast vůči svému okolí a zejména pozadí.

 Měření expozice „na světla“ se pouţívá z důvodu zjištění kresebnosti

nejsvětlejších oblastí scény. Nejdříve změříme nejsvětlejší místo scény,

třeba oblohu nebo sníh a pak provedeme korekci +2,5 EV a exponujeme.

Tím zajistíme prokreslení světlých míst. Hodí se to však pro snímky, ve

kterých světlé plochy zabírají větší část obrazové plochy.


22

2.1.1 Hloubka ostrosti

Je významným tvůrčím nástrojem, neboť znázorní:

 Důleţitost objektu - ostrost sdělí, jak moc a v kterém místě je objekt důležitý.

Neostrost naopak potlačí prvky nedůležité. Avšak samotná hloubka ostrosti nic

nezmůže, je třeba, abychom ji kombinovali s ostatními technikami a pomohlo nám

ke zvýraznění hlavního motivu také světlo, barva i tonalita.  Návaznost prvků na hlavní motiv a to pomocí neostrosti. Ta dokreslí atmosféru,

informuje o návaznosti na hlavní motiv, ukazuje okolnosti, které k situaci vedly nebo

potlačuje detaily, které by příběh tříštily. Neostré okolí pomůže divákovi pouze něco

naznačit a tím ho donutíme, aby byl nucen o snímku více přemýšlet. Snímek, ve

kterém bychom vše sdělili, by se stal dokumentem, který divák přijme jako fakt. Nic

víc. Obsah snímku se zcela změní, bude-li na něm pouze ostrá ruka a meč a okolí

bude neostré. Šířku hloubky ostrosti ovlivníme:  Ohniskovou vzdáleností, tedy použitým objektivem. Širokoúhlý objektiv si potrpí

na širší pásmo ostrosti, kdežto makroobjektiv si libuje v neostrosti a pásmo ostrosti

je značně úzké. Proto zaostřujeme na oči hmyzu nebo jejich hlavu, u květin na jejich

střed. Pokud možno vedeme záběr zepředu, aby hloubka ostrosti byla širší.  Nastavením clony, kdy vysoké clonové číslo umožňuje širší pásmo ostrosti, než

clonové číslo nízké. Využít můžeme předvolbu clony a aparát si expoziční čas

dopočítá sám. Expoziční čas musíme sledovat také a to v závislosti na pohyb

fotografovaného objektu, ale i aparátu.  Vzdáleností aparátu od fotografovaného objektu a od pozadí. Hloubka ostrosti se

snižuje zmenšující se vzdáleností od snímaného objektu.  Úhlem pohledu, neboť pásmo ostrosti z přímého pohledu je širší, než z boku. Kapky vody se předvádí ve třech pásmech. Prostřední tvoří hloubku ostrosti a ta přechází pomocí "bokehu", jemného přechodu, do neostrosti. Hlavní motiv nebo jeho část vkládáme přesně do pásma ostrosti.

„Všichni dnes hodně fotografují. Aby nějaký snímek vůbec stál za

druhý pohled, musí být odlišný. Musí být zajímavě odlišný.

Imaginativně odlišný.“ Michael Freeman

FOTOTIP

Neostrost nastavená clonou je neostrost poţadovaná, která plynule

přechází v ostrost. Jedná se o pozvolný přechod, nazývaný jako BOKEH.

Kdeţto roztřesený snímek z důvodu pohybu aparátu, je vhodný k hození do

koše, neboť jeho neostrost není funkční. 2.1.2 Vyváţení bílé(WB – White Balance) Barva světla by měla odpovídat uvažované scéně, být správně nebo chybně nastavena. Aby tomu tak bylo, je třeba nastavit teplotu chromatičnosti podle zdroje osvětlení a to buď přímo v aparátu, nebo při snímání v RAW až při konverzi v editoru počítače. Nastavení Vyváţení bílé provádíme podle světelného zdroje, který na motiv svítí. Můžeme zvolit Slunce, Mrak nebo vybrat z několika možností umělých světel. Správné nastavení světelného zdroje přiblíží barevnost snímku reálnému podání, neboť vyrovná odchylku barevné teploty snímku v různých podmínkách fotografování. Slouží především dokumentárním snímkům nebo snímkům, které přirozenou barevnost pro svůj obsah vyžadují. Pokud vložíme do snímku kreativní barevnost, stane se atraktivní a všednost se z něj vytratí. Dbáme na to, aby odlišná barevnost souzněla s obsahem. Toho dosáhneme chybným nebo jiným nastavením Vyváţení bílé, což využijeme jako tvůrčí nástroj.

Vyváţení bílé nastaveno

na Slunce. Barvy jsou

obdobné jako ve

skutečnosti. Boční svit

slunce pomohl prokreslit

objekty a zvýraznit

strukturu pole. Dostatek

světla umoţnil nastavení

vyšší clony. Pohled domku

by měl směřovat do středu

snímku. Má však za sebou

bílý opar, tak kouká mimo

rám obrazu.

25

Chybné nastavení na „Ţárovku― - můžeme experimentovat, avšak nejvýrazněji se

projevuje nastavení na Ţárovku při denním světle. Nabízí modrý nádech snímku.

Pokud převedeme celý snímek pomocí filtru do modré, bude snímek celý modrý nebo

můžeme některý objekt ponechat v barvě.

Chybné nastavení na

Ţárovku sice snímek

naladí do modra, avšak

některé barvy ponechá

v přirozeném podání,

se všemi pozvolnými

barevnými přechody,

takže snímek nepůsobí

příliš selektivně, ale

přirozeně. Pokud je

barevně méně výrazný,

modrá získá navrch,

snímek je celý modrý,

avšak každému námětu

modrá nemusí slušet.

Zejména tomu, se

kterým máme určitou

barvu hodně spojenou

a převlek do modré by

působil nevhodně.

Jinému námětu může

dodat tajemný nádech,

jako by obraz skrýval

něco, co je modrou

překryté nebo nás chce

v modrém převleku

překvapit.

Strom se zbarvil do modra nastavením na Ţárovku. Ponechal si řadu

přirozených barev s jemnými barevnými přechody. Zelenkavé listí

přechází pozvolna do ţluté, růţové nebo zelenomodré.

Vlevo je východ slunce do červena. Nabízí ho nastavení Vyváţení bílé na Slunce, ale i na Mrak. Výsledek je stejný. Pokud však nastavíme Vyváţení bílé chybně na Ţárovku, do oblohy se vloudí modrá a ţlutá a snímek je přijatelnější, neboť mu nevládne samotná červená. Ve skutečnosti vypadala obloha "něco mezi tím". Nastavením na Ţárovku můţeme tedy upravovat příliš „teplé“ snímky. 2.1.3 Zaostření motivu Tento úkon provádí sám aparát. Vyšle zaostřovací paprsek a jakmile zaostří, označí zaostřené místo barevně a zvukem. Pokud mineme pštrosa a paprsek se zastaví na stromě, vzdáleném půl kilometru za pštrosem, bude samozřejmě ostrý strom, pštros bude neostrý. Pro kompozici snímku a zvýraznění hlavního motivu je velmi důležité, co zaostřujeme a od čeho se zaostřovací paprsek odrazí. Aparát nejraději zaostřuje ostré hrany, oblé mu jdou zaostřit většinou špatně. Proto mají postavy velmi ostré tričko s nápisem, zato jejich kulatý obličej je neostrý. Pomocí aretace, tedy namáčknutí spouště blokující expozici, zůstává nastaveno zaostření do okamžiku jejího zmáčknutí. Můžeme tak vyčkat na vhodný okamžik, stojící za zaznamenání.

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém

obchodě společnosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist