načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tvůrčí fotografické techniky - pohyb - Marie Němcová

Tvůrčí fotografické techniky - pohyb

Elektronická kniha: Tvůrčí fotografické techniky - pohyb
Autor:

Fotografujete život? Fotografujete pohyb! Jeho zachycení má řadu specifik, jejichž zvládnutí vám nabízí tato kniha a to věcně,  s množstvím návodných obrázků. Výsledkem budou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  75
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Marie Němcová
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 141
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-017-0626-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Fotografujete život? Fotografujete pohyb! Jeho zachycení má řadu specifik, jejichž zvládnutí vám nabízí tato kniha a to věcně,  s množstvím návodných obrázků. Výsledkem budou vaše skvělé snímky rodiny, ale především tvůrčí.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

Obsah knihy

Tvůrčí fotografické techniky

Pohyb

1 Způsob zachycení pohybu Str. 6

1.1 Rozhodující okamţik 9

1.2 Vrcholný okamţik 9

1.3 Motiv, umístěný ve vzduchu 10

1.4 Pomalý pohyb 12

1.5 Rozfázovaný pohyb 12

1.6 Reţírovaný pohyb 15

1.7 Tušený pohyb 17

1.8 Chronofotografie 19

1.9 Statická poloha po rychlém pohybu 19

1.10 Kontrast pohybu a statiky 22

2 Zachycení pohybové fáze 26

2.1 Správná fáze pohybu 29

2.2 Rozfázovaný pohyb 31

2.3 Fotogeničnost pohybujícího se objektu 34


3

3 Zobrazení pohybujícího se objektu 38

3.1 Ostré zachycení pohybujícího se objektu 39

3.2 Tvůrčí neostrost 41

3.3 Vytvoření tvůrčí neostrosti 48

3.3.1 Sekvenční snímání 50

3.3.2 „Panning“ neboli „švenkování“ 50

3.3.3 Časové řazení snímků v jedné fotografii 53

3.3.4 Změna zoomování neboli „zoom-burst“ 56

4 Princip rytmu 60

5 Okolí pohybujícího se objektu 62

6 Expozice pohybu 64

6.1 Jednoduché nastavení expozice pro pohyb 64

6.2 Manuální nastavení expozice pro pohyb 66

6.3 Zaostření pohybu 67

6.4 Nastavení expozičního času 69

6.4.1 Krátký expoziční čas 70

6.4.2 Dlouhý expoziční čas 72

6.5 Objektivy 74

6.6 Hloubka ostrosti 76 6.7 Vzdálenost fotografovaného objektu od aparátu 80 6.8 Fotografování se stativem 84

6.9 Směr pohybujícího se objektu 86

6.10 Nedostatek osvětlení a pohyb 89

4

7 Kompozice pohybu 94

7.1 Klasická kompozice 95

7.2 Diagonální kompozice 96

7.3 Třetinová kompozice 98

7.4 Středová kompozice 99

7.5 Nedodrţení kompozičních pravidel 101

8 Pozadí 102

9 Vyváţení obrazových prvků 105

10 Rekvizita a oblečení 108

11 Fotografování různých objektů v pohybu 109

11.1 Zvířata 109

11.2 Postavy 115

11.3 Portrét 117

11.4 Sport 119

11.5 Pohyb vody 122

11.6 Pouliční fotografie 124

11.7 Reportáţ 128

11.8 Esej 132

5

„Všechno na tomto světě má rozhodující okamţik“

Cartier Bresson

6

Tvůrčí fotografické techniky

Pohyb

Ţivot je pohyb. Fotografie dokáţe nejen pohyb zastavit, ale také statický snímek

rozhýbat. A výběr vhodného způsobu zachycení pohybu je zárukou působivosti

fotografie. Pohybový snímek by měl mít v sobě ţivot, náznak pohybu a děje, který si

navíc můţeme ještě domýšlet. Zastavení pohybu ve snímku je "zmrazení" setiny nebo

tisíciny vteřiny, které naše oko není schopno postřehnout. Je jedno, jestli je to pohyb

sportovce, zvířete, listu na stromě nebo tekoucí vody.

Vloţíme-li do snímku pohyb, jako bychom narušili jeho statiku. Některý snímek

zachycuje přímo pohybovou fázi, jiný ji pouze předvídá a očekává nebo má v sobě

pouze tušení pohybu. Rychlý pohyb vyţaduje rychlou reakci fotografa, sledování

pohybu, intuitivní nastavení expozice i výběr kompoziční skladby. Všechny znalosti

teorie, zkušenosti, omyly i úspěchy se musí vejít do jedné vteřiny a my je musíme

zúročit. Aby snímek nebyl jen dokumentem a záznamem pohybu, ale měl v sobě

autorský vklad, byl obohacen o obsah, je třeba vyuţít zástupné vyjadřovací prostředky,

které obsah i výtvarné působení snímku podpoří tak, aby se pro diváka stal

atraktivním. A o tom je tato kniha. 1 Způsob zachycení pohybu Statickou pozici motivu si můţeme předem nachystat, ale na pohyb je třeba umět reagovat. Pro kaţdou fázi pohybu, platí dva okamţiky jeho zastavení, které stojí za zaznamenání, pokud jsou zvládnuty z hlediska kompozice a expozice. Je to rozhodující a vrcholný okamţik. Většinou se jedná o setinu nebo tisícinu vteřiny, kterou naše oko není schopno zaznamenat, kdeţto aparát ji dokáţe "zmrazit", ale také uchovat. Měla by být zachycena dynamika pohybu a objekt by měl vypadat přirozeně. Prostě, vykouzlit skvělý záběr a to i ze situace, která není ničím výjimečná. Zachytíme-li nezvyklou a ojedinělou pózu pohybujícího se objektu a to přehledným způsoben, expozičně dobře zvládnutou a hlavní motiv je fotogenický, jedná se o náš fotografický skvost, který divák ocení. I kdyţ je fotografie statický snímek, umoţňuje nám vyjádřit pohyb tvůrčím způsobem. Technik, triků a způsobů zobrazení pohybu je více. Podstatné je, abychom dokázali do snímku vnést energii, vzruch, ţivost, pestrost, dynamiku, náznak pohybu a jemnost. Kaţdý pohybující se objekt vyţaduje jiný přístup a jiné zobrazení. Je rozdíl, jestli fotografujeme rychle jedoucí auto nebo pohlazení dítěte. K zachycení velmi rychlého pohybu, třeba jedoucího cyklisty, je třeba mít postřeh. Snímek je pak výmluvný sám o sobě. Jedná-li se o pomalý a jemný pohyb, naznačené gesto, nebo jen pohyb tušený, vyţaduje snímek ještě další vyjádření, doplnění obsahu, vysvětlení nebo jen naznačení, které si divák musí doplnit sám. Snímek tak bývá obsahově bohatší, neboť kromě rychlosti a zajímavé fáze pohybu nabízí ještě něco navíc. Měli bychom se naučit vybírat fotogenické typy v zajímavé fázi pohybu.

O pohybu H. C. Bresson řekl:

"V pohybu existuje jeden okamţik, kdy jsou pohybující se prvky v rovnováze.

Fotografie musí tento okamţik uchvátit a jeho rovnováţnost udrţet v nehybnosti."

8

Rozhodující okamţik

9

1.1 Rozhodující okamţik

Definoval ho Henri C. Bresson jako zlomek vteřiny, kdy je zachycen jedinečný,

neopakovatelný záběr, který uchvátí a nadchne a to zejména tehdy, je-li správně

komponován. Výrok převzal ze spisu kardinála de Retze, paříţského arcibiskupa ze

17. století. Tu správnou chvíli pro zmáčknutí spouště musíme intuitivně vytušit. Vnímat

ţivot kolem sebe intenzivně, umět odlišit všednost od vyumělkovanosti a od

přirozeného, zvláštního a neopakovatelného.

Řada fotografů se snaţila vyhnout prověřenému a danému. Tak třeba Gary Winogrand

vymyslel "nerozhodující okamţik" a někteří fotografové „rozhodující okamţik“

zpochybňují a tvrdí, ţe existuje mnoho okamţiků.

Můţe to být fáze pohybu nabitá dějem, překvapující akce, ale i fáze klidu před dalším

pohybem, s charakteristickou pózou nebo vyvrcholení děje. Jak fotograf dokáţe situaci

posoudit, rozhodnout se, záleţí na jeho praxi, schopnosti předvídat a nápaditosti.

Jelikoţ je nutné u digitálního aparátu zmáčknout spoušť o zlomek vteřiny dříve, neţ

rozhodující okamţik nastane, je třeba, aby fotograf dokázal předvídat. Pokud se nějaký

pohyb opakuje, dokáţeme správný okamţik vysledovat. Avšak u momentky, kdy

vidíme, ţe se vše odehraje ve fázi, která je neopakovatelná a pozoruhodná, je třeba

ten správný moment vytušit a riskovat záběr, který můţeme následně vymazat.

Kouzlo pohybového snímku je v jeho jedinečnosti, zachycení ve správné chvíli, kdy

všechny prvky obrazu jsou nejvýmluvnější. Vybíráme vhodnou pohybovou fázi.

počkáme si na rozhodující okamţik, ve kterém vše do sebe zapadne. Snímek diváka

můţe zmást nebo naopak ohromit. Většinou jde o "zmrazený" pohyb, který nejsme

schopni postřehnout. Nastavíme-li správnou expozici, zvolíme vhodnou kompozici,

pak zbývá zaznamenat kouzelný okamţik, který se uţ nikdy nebude opakovat. Jeho

zachycení vyţaduje zkušenost, intuici i schopnost předvídat. Podmínkou je, ţe se

jedná o přirozený pohyb, nikoli aranţovaný.

„Pokud vás nezajímá ţivot, pak fotografie ztrácí na významu.“

Ruth Bernhard 1.2 Vrcholný okamţik Je to chvíle, kdy pohybující se objekt vystoupá nejvýš a ještě nesestupuje dolů. Hovoříme o tzv. „mrtvém bodě“, neboli statické fázi, kterou je zlomek vteřiny. Je třeba zmáčknout spoušť dříve a „trefit se“. Dítě se houpe na houpačce. V momentě, kdy vystoupá nejvýše, ale ještě se nevrací, nastává chvíle statické fáze pohybu, která trvá setinu vteřiny. Můţe to být skokan o tyči nebo pes, který vyskočil a ještě nepadá dolů. Pokud vystihneme tento okamţik, není třeba nastavovat velmi krátký expoziční čas, postačí 1/120 - 1/250 s. Jde však o to, trefit se do fáze klidu, nikoliv pohybu.

Výše uţ nevyskočí,

ale dolů ještě nepadá.

Dítě uţ výše nevyskočí,

ale dolů ještě nepadá. 1.3 Motiv, umístěný ve vzduchu Ve vzduchu můţe být nejen hlavní, ale i vedlejší motiv, který má na hlavní motiv úzkou návaznost. O tom, ţe je objekt ve vzduchu a tedy v pohybu, nás musí něco přesvědčit. Je to hlavně logika věci, kdy vidíme, ţe předmět nebo postava nestojí na zemi, ale je ve vzduchu. Měli bychom nabídnout porovnání s jiným objektem, aby bylo zřejmé, ţe jeden z nich je v pohybu. Zachytíme-li ostře klobouk ve vzduchu, který někomu ulétl z hlavy a na snímku bude jen obloha a klobouk, nikoliv osoba, bude snímek vypadat nepřirozeně. Objekt musí mít charakteristický postoj, o kterém nás přesvědčí a nevypadá, jakoby naráz zkameněl. Stojí-li dítě ve vzduchu jako solný sloup, nikoho takovým snímkem neoslníme. Bude-li mít ruce i nohy v pozici, která je obvyklá pro výskok a bude ostré, mít rozčepýřené vlasy, bude tedy zřejmé, ţe je v pohybu a to zvláště, bude-li pozadí rozostřené. Někdy stačí návaznost na další objekt v obraze.

Je zřejmé, ţe míč je ve

vzduchu. Hoch sleduje, aţ se

míč ocitne ve vrcholném

okamţiku, kdy uţ nevyskočí

výše, ale ještě nebude padat

dolů.

Pokud by byl míč sám ve

vzduchu, působil by

nepřirozeně. Nataţená ruka,

ale také postoj chlapce,

předvídají další pohyb.

Zachyceno expozičním časem

1/500 s, clona f/4, ISO 320.

Moţná, ţe fotbalista dal hlavičku nebo se jedná o zcela jiný fotbalový zákrok. Je

zřejmé, ţe je v pohybu a ve vzduchu, neboť nestojí na zemi. Je ostrý na méně

ostrém pozadí. Ruce pohyb znázorňují, ale nohy jen z části, neboť by mohly

zobrazit i postoj na hřišti. Zcela nás nepřesvědčují o fotbalistově pozici ve

vzduchu. Někdy stačí k zobrazení pohybu rozoostření určiým směrem.

13

1.4 Pomalý pohyb

Je to pouze jemný náznak pohybu. Snímek není na pohybu postaven, ten je jen

doprovodem jiného obsahového sdělení. Můţe to být pomalé gesto rukou, které

doplňuje výraz obličeje. Dotyk nebo jemný pohyb by měl být přirozený a mělo by být

zřejmé, ţe doprovází třeba výraz obličeje, který je dominantní. Pomalost je třeba ve

snímku zobrazit. Rozoostření hlavního motivu většinou naznačuje jeho rychlý pohyb.

Ostře zachycená postava a jemně rozostřená ruka, která mává za odjíţdějícím

vlakem, který je rozostřen o hodně víc, nabídne rozdíl rychlosti pohybu.

Stejně tak můţeme zobrazit rozdíl mezi rychlou a pomalou chůzí, mezi pohyby stébla

trávy, kdy některé je větrem ohnuto, jiné se sotva pohne. Umět tyto nuance zobrazit,

není snadný úkol.

1.5 Rozfázovaný pohyb

Jedná se o více pohybových fází osoby nebo objektu v krátkém časovém úseku, které

vloţíme do jednoho snímku nebo vytvoříme minipříběh. Exponujeme ve správném

okamţiku, zvolíme výhodné stanoviště a sledujeme opakující se pohyby. Spoušť

mačkáme v rozdílných fázích. Ţádný sportovec, ani objekt není kopií, kaţdý je originál

s jiným přístupem a chováním. Těchto odlišností si všímáme a vybíráme fotogenické

typy. Jsme prozíraví, rychlí, zmáčkneme spoušť o setinu vteřiny dříve, neţ k dalšímu

rozhodujícímu okamţiku dojde.

Nafotografovat opakovaný pohyb do jednoho snímku to snad ani nejde. Pomůţe nám

montáţ, kdy základem je krajina a jedna pohybová fáze a do snímku vloţíme další

rozfázovaný pohyb.

Ze snímků můţeme sestavit minipříběh nebo zvolit jinou nápaditou formu.

„Fotografie je chodící oko. Klusající zřítelnice.... Buď někdo vidí, co se

má fotografovat, anebo nevidí. Kdyţ to vidí, tak to uvidí i bez

fotoaparátu. Tím aparátem do jenom sdělí.“ Miroslav Horníček

Více fází pohybu jedné fotografky


15

Vlevo aktér odpočívá, pohyb pouze

očekáváme.

Vpravo poloha ruky i těla naznačuje, ţe

je pohyb určitě zachycen a nejedná se

o odpočinkovou fázi. Zachyceny jsou nezralé klasy obilí, které čechrá vítr. Některé jsou ve statické pozici a ostré. Jiné se ve větru mírně pohupují a s jinými vítr pěkně mává. 1.6 Reţírovaný pohyb Pohyb můţeme reţírovat, kdyţ uskutečňujeme svoji představu, jak by měl konečný snímek vypadat. Aranţovaný snímek pořídíme také v ateliéru, kdy modelka pohne rukou a snímek získá ţivost. Můţeme znázornit rychlý pohyb, pomalý nebo jen tušený. Na výsledném snímku by měl vypadat jako pohyb přirozený, nikoliv aranţovaný. Je třeba se vcítit do pocitu lidí před objektivem a navodit takovou atmosféru, aby se model uvolnil a zklidnil. Jedná-li se o křehkou ţenu, nebudeme ji nutit do siláckých póz a obráceně. Můţeme vyuţít i rekvizitu, která dokáţe více napovědět o fotografované osobě, neţ prostředí. A jak na to?  Máme dopředu promyšlenou představu o konečné podobě snímku a seznámíme

s ní fotografovanou osobu  V pohybu by neměla být formálnost, ale přirozenost a lehkost  Kaţdý člověk je individualita, je jiný, jinak stavěný, má jiná gesta i pohyby. Je na

fotografovi, aby to dokázal vystihnout ve svém snímku  Póza i pohyb musí modelu vyhovovat a vyjadřovat účel snímku. Pózu můţeme

vyuţít k vylepšení vzhledu fotografované osoby.  Aranţovaný snímek můţe zobrazit pohyb gestem, náznakem nebo rychlým

pohybem. Snímek pohyb ozvláštní a dodá mu energii.

Dívka moţná stojí na dešti, ale také jenom za sklem, na které prší.

Člověk by si bezesporu pomyslel, ţe s tím, jak se fotografie stala tak

široce přijímanou, budeme se jiţ od útlého věku učit, jak k ní přistupovat -

jako k vizuální verzi gramotnosti." Michael Freeman


17

Zachycení plynoucího času - ač se fotografie liší od skutečnosti tím, ţe poskytuje divákovi

pouze vjemy zrakové, bývá čas na snímku zobrazen. Sice neplyne, ale můţe

Aranţovaný pohyb - pohybuje se především voda. U modelky

pohyb spíše tušíme, neboť v takové pozici nezůstane dlouho.

Pouze se dívá, jak dlouho bude pršet nebo téci voda. 1.7 Tušený pohyb Jde o statický postoj nebo fázi objektu, kdy z gesta postavy je jasné, ţe pohyb před zmáčknutím spouště byl a bude určitě následovat. Jako bychom pohybovou fázi, která má v sobě dynamiku, předvídali. Sportovec na startu, postava připravena skočit do vody, to jsou situace, které navozují následný pohyb. V takové pozici nemůţe být osoba ani objekt delší dobu, je zřejmé, ţe pohyb bude následovat. Abychom pohyb vytušili, mělo by být ve snímku něco, co ho neodvratně předurčuje. Startér s připravenou pistolí, náklon skokana. Toto tušení bychom měli zobrazit tak, abychom diváka přesvědčili, ţe pohyb je neodvratný. Toto pokračování by si měl divák zobrazit ve své fantazii a fotograf by měl "předpohybovou" fázi najít, protoţe jen tak snímek "rozhýbe" a vloţí do něj pohyb, nápad a ţivot. Dítě se zamračí, ale my víme, ţe tento výraz nemůţe mít delší dobu, buď ho změní v horší zamračení nebo přejde do úsměvu. Dokončení je na divákovi. Také statický snímek zobrazující nehybnost, můţe mít v sobě vzruch, dynamiku, energii i napětí. Stačí pouze jemný náznak pohybu. Zachycení plynoucího času - ač se fotografie liší od skutečnosti tím, ţe poskytuje divákovi pouze vjemy zrakové, bývá čas na snímku zobrazen. Sice neplyne, ale můţe v divákově mysli vyvolat představu, co bylo před zachycením určitého okamţiku a co bude následovat. Můţe také sdělovat přesnější informaci o zachyceném čase. Krátký stín naznačuje poledne, dlouhý časné ráno nebo podvečer. Dobu zachycení během dne naznačuje délka, směr i sytost stínů.

Tvůrčí fotografie je zachycení vizuálního vjemu aparátem, do kterého

fotograf vloţil svůj osobitý přístup a schopnosti. K tomu je nutné, aby se

díval kolem sebe, uvědomoval si tvary i rozměr fotogenických prvků, jejich

rozmístění i působení světla.

Tušený pohyb a moţná hodně rychlý. Statický snímek, ve kterém pohyb tušíme

kaţdou vteřinu. Je v něm zvědavost, napětí, očekávání, kdy se kajman vymrští

směrem k myši . Ta se však tváří přátelsky a zvědavě, nebezpečí nevnímá.

Její odraz ve vodě tvoří s kajmanem uzavřený trojúhelník. Vyváţení bílé bylo

nastaveno na Ţárovku, jinak by byl snímek dočervena. 1.8 Chronofotografie Je obor, který se zabývá záznamem rychlých pohybů, většinou pro odborné účely, jako třeba střelba střelou, zachycená v okamţiku nárazu do překáţky. Takový pohyb lidské oko není vůbec schopno zaznamenat, avšak snímky, pořízené touto technikou je dokáţí nabídnout. 1.9 Statická poloha po rychlém pohybu Hlavní motiv je ve statické pozici, neboť právě někam dopadl. Nehýbe se, avšak kolem něj je zvířený prach nebo rozstříknutá voda, které dávají tušit, ţe před setinou vteřiny se objekt ještě pohyboval. Cítíme ho, je ještě v obraze, dokáţeme si představit, jak to asi probíhalo. Pohyb navozuje pouze okolí nebo jen malá část hlavního motivu. Můţe se jednat o emocionální výjev, kdy postava je ostrá, ale podle jejího výrazu vidíme, ţe se něco před chvílí stalo. Divák si porovná viděné se svojí zkušeností a ví, ţe dítě proţilo vyhrocenou, emotivně silnou situaci. Víme jistě, ţe se jedná o moment, těsně po pohybu a statická poloha nám to dokáţe naznačit.

Následující snímek je statický, ale pohyb v něm tušíme. Byl před

zmáčknutím spouště a bude také následovat. Jen v jedinou chvíli se vše

zastavilo. Aktér se soustředí na záběr a zmáčknutí spouště.

Pomocí diagonální linie se propojily postavy, které spojuje mobil, leţící mezi

nimi. Diagonální poloha postav dojem minulého a budoucího pohybu

zvyšuje. Kaţdý z aktérů má ve snímku jinou roli, coţ podtrhuje dvoubarevná

forma předvedení. 21

22

Také portrét můţe na nás působit dojmem pohybu. Mohou to být

vlasy nebo ruce, ale vţdy by měly být podpořeny výrazem obličeje.

Dítě se pohybovalo velmi rychle, o čemţ svědčí rozevláté vlasy.

Najednou se zastavilo, jakoby zmáčknutím spouště. 1.10 Kontrast pohybu a statiky Je moţno říci, ţe na kaţdém snímku je kontrastní rozdíl statiky a ohybu. Krajina z dáli vypadá staticky, ale v pohybu jsou mraky, vítr čechrá obilí, na vodě se pohupují vlnky, plavou v ní ryby. Z některého snímku tento rozdíl cítíme, jiný vypadá zcela bez pohybu. Záleţí na nás, oč nám ve snímku jde, co chceme říci jeho obsahem. Tomu podřídíme formu vyjádření a nastavení expozičních hodnot. Neţ zmáčkneme spoušť aparátu, promyslíme si obsah snímku a zváţíme, do jaké míry pohyb zobrazíme a zda vyţaduje porovnávání se statickými objekty. Zobrazíme-li dvě osoby nebo dva objekty, z nichţ jeden je ve statické poloze a druhý se pohybuje, účinek pohybu se znásobí. Navíc záleţí ještě na věcné skutečnosti, která dva aktéry od sebe odděluje. Porovnání nehybně sedícího diváka a sportovce při mimořádném výkonu v rychlém pohybu, bude zvyšovat dojem pohybového rozdílu, který bude značný. Nejenţe divák sedí, nehýbe se, sportovce pozoruje bez hnutí, se zaujetím, ale on by takový výkon určitě nepředvedl. Kontrast nemusí být tak zřejmý, ale jen naznačený nebo minimální. Můţe v něm být emotivní sloţka, která rozhýbe i city diváka. Podobné snímky nabízí i večerní město, kdy domy a světla vnášejí do snímku klid, ale pohybující se postavy a auta, pulsující ţivot. Odděluje je ostrost a neostrost. Kontrast se můţe objevit také u tušeného pohybu, kdy jedno dítě stojí, sleduje kamaráda, který se chystá kopnout do míče. Na snímku dokončení tohoto výkonu uţ nevidíme, ale divák si jej můţe představit. Kontrast statiky a pohybu nejen pohybový efekt zvýší, ale rozšíří i obsah snímku.

Tvůrčí fotografie vyţaduje fotografa, který obyčejné věci dokáţe zachytit

neobvykle, umí se oprostit od reality, nevidět jen rezavý hrnec nebo kaluţ,

ale křivky, linie, odlesky, kompozici tvarů a barev, prostě harmonický obraz.

Navíc jej dokáţe nabídnout nápaditou a neobvyklou formou.

Emocionální výjev. Kuchařku něco ze srdce pobavilo. Přihlíţejícího

muţe však ne, nechápavě sleduje její upřímný smích.

Je zde nejen kontrast v zachycení pohybu kuchařky a statického

postoje muţe, ale i obsahový. Rozdílný postoj obou aktérů umocňuje

vyznění snímku. Samotný snímek smějící se kuchařky by takové

vyznění neměl. FOTOTIP  Pohyb objektu by měl být zachycen v okamţiku, který je pro uvedený děj, akci

nebo výkon charakteristický  Mělo by se jednat o zajímavý okamţik, ve kterém se snoubí ladnost,

přehlednost a zajímavost

26

27

"Pohybová fáze je zachycena přehledně v okamţiku, který je pro daný sport

charakteristický. Pozemní hokej hrál hoch s plným nasazením, coţ se zračí v jeho

obličeji. Končetiny nemá překříţené, jsou zřetelné a rozloţeny tak, ţe je zřejmé, ţe jde

o rychlý pohyb. Hokejka je téměř rovnoběţně s tělem, mírně šikmo v dynamické

úhlopříčce, směřující k míči. Míček se stává důleţitým prvkem v obraze. Diagonála,

kterou tvoří tělo sportovce a noha, působí dynamicky a dojem pohybu zvyšuje.

Jelikoţ se hoch pohyboval kolmo k ose aparátu, tedy přímo k němu, měnil velmi

rychle rychlost. Je těţké objekt zaostřit, neboť z pásma ostrosti neustále vyjíţdí.

Předpokládáme-li směr a dráhu pohybujícího se objektu, zaostříme před něj do

určitého místa. Jakmile se objekt k němu blíţí, zmáčkneme spoušť s předstihem.

2 Zachycení pohybové fáze

Divák při prohlíţení snímku uplatní svoji zkušenost, o které ví, ţe znázorňuje pohyb.

Rozezná rozdíl v pohybu běţce a skokana. Pokud si jejich pohyb prohlíţí na snímku,

upoutá ho pouze fáze dynamická, ladná, elegantní, přehledně zachycená a navíc

správně komponovaná. Proto vybíráme fotogenické a výrazné typy, které se odlišují od

pozadí a jejichţ pohybové fáze mají „šmrnc“.

Zaujme nás snímek brankáře, který dal do výskoku všechno, ruce a nohy jsou

rozhozeny, má sportovní postoj a je v něm úsilí i elegance. Ne kaţdá fáze pohybu je

dynamická, ladná, přehledná, správně komponovaná. Někde schází kus ruky, jinde má

brankař nepěkně ohnutá záda. Pomůţe sekvenční snímání, které nabídne celkový

sled děje, ze kterého můţeme vybírat, avšak za cenu niţší kvality. Dynamika znamená

ţivost. Pokud chceme zobrazit rychlost pohybu, akci, je třeba zachytit objekt v takové

fázi pohybu, která rychlý pohyb evokuje. Vyuţíváme diagonální linie v pohybu aktérů

nebo různých objektů, neboť rychlost opticky zvyšují. Pomohou také diagonálně

nakloněné statické objekty, třeba obrubníky.

"Schopnost jednat s lidmi je stejně důleţitá, jako samotné umění

fotografovat." Rod Edwards

28

Různé ohybové fáze, z nichţ vybíráme

nejzajímavější. Pokud jich je víc,

navazují na sebe a jsou graficky

podobné, můţeme vytvořit minipříběh. Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist