načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Tvorba informačních systémů -- Principy, metodiky, architektury - Alena Buchalcevová; Jiří Voříšek; Tomáš Bruckner; kolektiv

Tvorba informačních systémů -- Principy, metodiky, architektury

Elektronická kniha: Tvorba informačních systémů
Autor: Alena Buchalcevová; Jiří Voříšek; Tomáš Bruckner; kolektiv
Podnázev: Principy, metodiky, architektury

Příručka vhodná i pro studenty vysokých škol, shrnuje současné poznatky v oblasti analýzy a návrhu podnikových informačních systémů. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  338
+
-
11,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 357
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace, formuláře
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Řízení a správa podniku
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4153-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka vhodná i pro studenty vysokých škol, shrnuje současné poznatky v oblasti analýzy a návrhu podnikových informačních systémů.

Popis nakladatele

Publikace uznávaných autorů shrnuje současné poznání v oblasti analýzy a návrhu podnikových informačních systémů. Je určena jak studentům vysokých škol, tak odborné veřejnosti z podniků a jiných organizací, ve kterých řeší informační systémy, případně ze softwarových firem, konkrétně zejména profesím Manažer rozvoje a provozu IS/ICT, Vývojář / IS architekt, Byznys analytik / architekt. Monografie se zabývá rolí informačních systémů a technologií (IS/ICT) v dnešním světě, analyzuje vztah byznysu a informačních technologií, popisuje možné a nutné potíže plynoucí ze složitosti IS/ICT a argumentuje některé přístupy k řízení rozvoje IS, a to zejména byznys analýzu, architektonické přístupy, metodické přístupy k budování IS a přístupy založené na službách. Podrobný popis disciplín tvorby IS je založen na metodice MMDIS a vícedimenzionálním přístupu. Dále jsou popsány metody a notace modelování informačních systémů (procesní, funkční, datové modelování, modelování objektů a další). (principy, metodiky, architektury)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alena Buchalcevová; Jiří Voříšek; Tomáš Bruckner; kolektiv - další tituly autora:
Tvorba informačních systémů -- Principy, metodiky, architektury Tvorba informačních systémů
Digitální cesta k prosperitě Digitální cesta k prosperitě
Management podnikové informatiky Management podnikové informatiky
Zavádění Green ICT Zavádění Green ICT
 (e-book)
Aplikační služby IS/ICT formou ASP -- Proč a jak pronajímat informatické služby Aplikační služby IS/ICT formou ASP
Příklady modelů analýzy a návrhu aplikace v UML Příklady modelů analýzy a návrhu aplikace v UML
 
K elektronické knize "Tvorba informačních systémů -- Principy, metodiky, architektury" doporučujeme také:
 (e-book)
Procesní řízení pro manažery -- Jak zařídit, aby lidé věděli, chtěli, uměli i mohli Procesní řízení pro manažery
 (e-book)
Podnikové informační systémy -- Podnik v informační společnosti - 3., aktualizované a doplněné vydání Podnikové informační systémy -- Podnik v informační společnosti
 (e-book)
Informační systémy v podnikové praxi Informační systémy v podnikové praxi
 (e-book)
Procesně řízená organizace Procesně řízená organizace
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MANAGEMENT V INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Tomáš Bruckner, Jiří Voříšek,

Alena Buchalcevová,

Iva Stanovská, Dušan Chlapek,

Václav Řepa

Tvorba

informačních

systémů

Principy, metodiky,

architektury

Tvorba informačních systémů

T. Bruckner, J. Voříšek, A. Buchalcevová, I. Stanovská, D. Chlapek, V. Řepa

Publikace uznávaných autorů shrnuje současné poznání v oblasti analýzy a návrhu podnikových informačních systémů. Je určena jak studentům vysokých škol, tak odborné veřejnosti z podniků a jiných organizací, ve kterých řeší informační systémy, případně ze softwarových fi rem, konkrétně zejména profesím manažer rozvoje a provozu IS/ICT, vývojář / IS architekt, byznys analytik / architekt. Monografi e se zabývá rolí informačních systémů a technologií (IS/ICT) v dnešním světě, analyzuje vztah byznysu a informačních technologií, popisuje možné a nutné potíže plynoucí ze složitosti IS/ICT a argumentuje některé přístupy k řízení rozvoje IS, a to zejména byznys analýzu, architektonické přístupy, metodické přístupy k budování IS a přístupy založené na službách. Podrobný popis disciplín tvorby IS je založen na metodice MMDIS a vícedimenzionálním přístupu. Dále jsou popsány metody a notace modelování informačních systémů (procesní, funkční, datové modelování, modelování objektů a další).

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

VIP partner

Fakulty informatiky

a statistiky VŠE v Praze



Tomáš Bruckner, Jiří Voříšek, Alena Buchalcevová, Iva Stanovská, Dušan Chlapek, Václav Řepa

Tvorba

informačních

systémů Tvorba informačních systémů

Principy, metodiky,

architektury

Principy, metodiky, architektury Vydáno ve spolupráci s vydavatelstvím Eurokódex za podpory Nadácie Štefana z Verbovca Edice Management v informační společnosti Ediční rada: Prof. Ing. Josef Basl, CSc. – Vysoká škola ekonomická v Praze – předseda Ing. Kateřina Drongová – Grada Publishing, a.s. – místopředseda Doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. – Univerzita Hradec Králové JUDr. Martin Maisner – kancelář ROWAN LEGAL Doc. Ing. Karol Matiaško, CSc. – Žilinská univerzita v Žilině Prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. – MFF UK v Praze Doc. Ing. Jan Pour, CSc. – VŠE v Praze Doc. Ing. Karel Richta, CSc. – FEL ČVUT v Praze Doc. Ing. Petr Sodomka, Ph.D. – UTB ve Zlíně Doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc. – VŠB-TU Ostrava Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. – Česká zemědělská univerzita v Praze Tomáš Bruckner, Jiří Voříšek, Alena Buchalcevová a kolektiv Tvorba informačních systémů Principy, metodiky, architektury Autorský kolektiv: Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D. – autor kapitol Úvod, 1, 3.1– 3.5, 8.4.6, 10.8.1, 12.3–12.5 a Závěr Doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D. – autorka kapitol 6, 9.4, 10 a 12.2 Ing. Dušan Chlapek, Ph.D. – autor kapitol 11 a 12 Prof. Ing. Václav Řepa, CSc. – autor kapitoly 12.6 Ing. Iva Stanovská – autorka kapitol 9.2–9.5 a 12 Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. – autor kapitol 2, 3.6–3.8, 4, 5, 7, 8, 9.1–9.3, 10 Odborní recenzenti: Doc. Ing. Karel Richta, CSc. Ing. MSc. Přemysl Brada, Ph.D. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400, www.grada.cz jako svou 4752. publikaci Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Odpovědný redaktor Petr Somogyi Sazba Milan Vokál Počet stran 360 První vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice ISBN 978-80-247-4153-6 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7902-7 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-7903-4 ve formátu EPUB ISBN 978-80-247-7904-1 ve formátu MOBI

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,

elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno.

Obsah 5

Obsah

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1. Systém, byznys systém a informační systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Byznys jako systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.2 Informační systém a informační a komunikační technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.3 Software, programový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.4 Podniková informatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.5 Dynamika a složitost byznys systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2. Význam IS/ICT pro byznys . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.1 Případové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.1.1 Tvorba a distribuce textů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.1.2 Obchod s potravinami a drobným zbožím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1.3 Výroba a obchod s automobily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.1.4 Bankovní služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.2 Hypotetická případová studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3 Závěry z případových studií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3. Analýza byznysu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

3.1 Analýza byznys procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.1.1 Dopady procesního řízení do řízení lidských zdrojů a organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.2 Modelování organizační struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.3 Konceptuální modelování byznysu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.4 Udržování byznys modelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 3.5 Byznys analytik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3.6 Řízení podniku založené na procesním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

3.7 Vliv granularity popisu procesu na charakteristiky procesu – metoda KBPR . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.7.1 Možnosti modelování při reengineeringu procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

3.7.2 Různé úrovně detailu při popisu procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.8 Řízení vztahu byznysu a podnikové informatiky – model SPSPR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

4. Evoluce vztahu byznysu a ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.1 Stadia evoluce podnikového IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.1.1 Izolované aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.1.2 Propojené aplikace na podporu vybraných podnikových útvarů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.1.3 Komplexní ICT podpora podnikových činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

4.1.4 Podpora dodavatelských řetězců a podpora komunikace s partnery . . . . . . . . . . . . . . . . 59 4.2 Vývoj modelů dodávky ICT služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

4.2.1 Začátek počítačové éry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

4.2.2 Externí dávkové zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

4.2.3 Vlastní vývoj a provoz informačního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

4.2.4 Model „software jako licence“ nebo též „tradiční model“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62


6 Tvorba informačních systémů

4.2.5 Outsourcing provozu IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.2.6 Centra sdílených služeb a služby „cloud computingu“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.2.7 Modely dodávky ICT služeb – shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

4.3 Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

4.3.1 Význam ICT pro daný sektor ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 4.3.2 Význam ICT pro realizaci cílů podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 4.3.3 Zaměření ICT služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.3.4 Soukromý versus veřejný sektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.3.5 Velikost podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

4.3.6 Rozdělení kompetencí a pravomocí při řízení IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

4.3.7 Úroveň a rozsah outsourcingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

4.3.8 Kultura firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

4.3.9 Úroveň znalostí zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

5. Varianty vývoje a provozu IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

5.1 Alternativy vývoje a provozu aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

5.1.1 Vývoj versus provoz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 5.1.2 IASW versus TASW/OSS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 5.1.3 Vývojové fáze softwarového produktu a jejich vliv na výběr TASW pro podnikový IS . . . . 85

5.1.4 Verze a modifikace softwarového produktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

5.1.5 Integrovaný softwarový balík versus integrované komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

5.1.6 Vlastními zdroji versus cizími zdroji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

5.1.7 Varianty řešení vývoje a provozu IS podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

5.2 Varianty outsourcingu a jejich vliv na řešení IS podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

5.2.1 Obecné kritické faktory úspěchu outsourcingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

5.2.2 Outsourcing podnikového procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

5.2.3 Outsourcing kompletního IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

5.2.4 Částečný IS/ICT outsourcing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

6. Metodické přístupy k tvorbě IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

6.1 Kategorizace metodických přístupů k tvorbě IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

6.2 Referenční modely procesů a posuzování procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

6.2.1 Model CMMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 6.2.2 Mezinárodní normy ISO/IEC pro softwarové procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.3 Modely životního cyklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

6.3.1 Vodopádový model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 6.3.2 Modely pro iterativní vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

6.4 Metodiky budování IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

6.4.1 Kategorizace metodik budování IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 6.4.2 Rational Unified Process . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

6.4.3 Metodika Microsoft Solutions Framework . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

6.4.4 Agilní metodiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

7. Principy a modely metodiky MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

7.1 Požadované vlastnosti informačního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

7.2 Základní charakteristika metodiky MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

7.3 Principy řízení vývoje a provozu IS/ICT podle MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

7.3.1 Princip multidimenzionality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Obsah 7

7.3.2 Princip integrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 7.3.3 Princip vrstevnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 7.3.4 Princip flexibility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

7.3.5 Princip otevřenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

7.3.6 Princip standardizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

7.3.7 Princip kooperace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

7.3.8 Princip procesního přístupu k řízení podniku a podnikové informatiky . . . . . . . . . . . . . . 135

7.3.9 Princip učení a růstu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

7.3.10 Princip lokalizace zdrojů a rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

7.3.11 Princip měřitelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

7.4 Modely řízení podnikové informatiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

7.4.1 Model řízení podniku založený na procesním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

7.4.2 Model SPSPR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

8. Model tvorby a dalšího rozvoje IS/ICT podniku podle metodiky MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

8.1 Druhy pohledů na IS – dimenze řešení IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

8.2 Uživatelské pohledy na IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

8.2.1 Pohled vlastníků podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 8.2.2 Pohled vedení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 8.2.3 Pohled koncových uživatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 8.2.4 Pohled uživatele na komunikaci s IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 8.2.5 Pohled obchodních partnerů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

8.2.6 Pohled zákazníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

8.3 Řešitelské pohledy na IS/ICT – dimenze čas, úroveň abstrakce a úroveň integrace . . . . . . . . . . 144

8.3.1 Fáze vývoje informačního systému podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

8.3.2 Globální podniková strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

8.3.3 Informační strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

8.3.4 Životní cyklus aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

8.4 Řešitelské pohledy na IS/ICT – obsahové a metodicko-organizační dimenze . . . . . . . . . . . . . . . 172

8.4.1 Funkce/procesy (pro) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

8.4.2 Data/informace (inf) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

8.4.3 Organizační a legislativní aspekty (org) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

8.4.4 Personální, sociální a etické aspekty (pra) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

8.4.5 Aplikační software (asw) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

8.4.6 Technologická infrastruktura (ti) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

8.4.7 Uživatelské rozhraní (ur) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

8.4.8 Bezpečnost a kvalita (bk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

8.4.9 Ekonomické aspekty (eko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

8.4.10 Váhy obsahových dimenzí v jednotlivých fázích vývoje IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

8.4.11 Vazby mezi obsahovými dimenzemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

8.4.12 Metody (met) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

8.4.13 Dokumentace (dok) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

8.4.14 Řízení prací dané fáze (mng) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

8.5 Konceptuální model vývoje IS/ICT metodikou MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

8.5.1 Případová studie: Obchodní případ „prodej“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204


8 Tvorba informačních systémů

9. Přizpůsobení MMDIS podmínkám konkrétního projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

9.1 Příčiny přizpůsobování metodiky podmínkám konkrétního typu projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

9.1.1 Případová studie: Daňový informační systém v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 9.2 Prototypování při řešení IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 9.3 Inkrementální vývoj IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 9.4 Modifikace MMDIS při vývoji nové aplikace (IASW) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

9.4.1 Fáze Úvodní studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

9.4.2 Fáze Globální analýza a návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214

9.4.3 Fáze Detailní analýza a návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

9.4.4 Fáze Implementace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

9.4.5 Fáze Zavedení do provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

9.4.6 Fáze Provoz a údržba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 9.5 Modifikace MMDIS při implementaci typové aplikace (TASW) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220

9.5.1 Fáze Úvodní studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

9.5.2 Fáze Globální analýza a návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224

9.5.3 Fáze Detailní analýza a návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

9.5.4 Fáze Implementace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

9.5.5 Fáze Zavedení do provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230

9.5.6 Fáze Provoz a údržba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232

10. Architektury v IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

10.1 Význam architektur IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 10.2 Podstata a účel architektur IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 10.3 Kritéria uplatňovaná při posuzování architektur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 10.4 Přístupy k tvorbě architektur IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

10.4.1 Podniková architektura (Enterprise Architecture, EA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

10.4.2 Architektonické rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

10.4.3 Zachmanův rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

10.4.4 TOGAF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242

10.4.5 Modelem řízená architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

10.4.6 Architektura orientovaná na služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 10.5 Architektury podle MMDIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 10.6 Byznys architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 10.7 Globální architektura IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

10.7.1 ICT služby a jejich definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

10.7.2 Typy ICT služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

10.7.3 Definice globální architektury IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 10.8 Dílčí architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

10.8.1 Aplikační architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

10.8.2 Softwarová architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

10.8.3 Datová/informační architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

10.8.4 Architektura technologické infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

11. Řízení projektů IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

11.1 Základní pojmy z oblasti projektového řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

11.1.1 Projekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

11.1.2 Projekt IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284

Obsah 9

11.1.3 Vlastnosti projektu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284

11.1.4 Proces versus projekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286

11.1.5 Produkt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287

11.2 Životní cyklus projektu (IS/ICT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

11.2.1 Životní cykly produktu a projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

11.2.2 Vznik projektu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290

11.2.3 Realizace projektu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292

11.2.4 Ukončení projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296

11.3 Dokumenty v řízení projektů IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296

11.4 Organizace v projektech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297

11.5 Metodiky řízení projektů IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299

12. Modelovací techniky a notace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302

12.1 Základní principy metod a technik analýzy a návrhu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302

12.2 Objektově orientované metody a techniky (UML) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303

12.2.1 Diagram případů užití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

12.2.2 Diagram tříd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309

12.2.3 Sekvenční diagram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314

12.2.4 Diagram aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317

12.3 Procesní modelování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318

12.3.1 Notace procesního modelování ARIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318

12.3.2 Notace BPMN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

12.3.3 Erikssonovo a Penkerovo rozšíření UML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

12.4 Modelování organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323

12.5 Datové modelování a ER modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325

12.5.1 Základní konstrukty ER modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

12.5.2 Alternativní notace pro tvorbu ER modelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331

12.5.3 Postup tvorby ERD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333

12.6 Diagram datových toků (Data Flow Diagram) a model chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334

12.6.1 Základní konstrukty DFD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336

12.6.2 Hierarchie DFD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338

12.6.3 Pravidla tvorby DFD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339

12.6.4 Konzistence DFD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342

Seznam obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343

Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348

Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356

A

10 Tvorba informačních systémů

O autorech

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.

Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Ekonomicko-matematické

výpočty. V současnosti je vedoucím katedry informačních technologií na VŠE v Praze,

prezidentem České společnosti pro systémovou integraci a prokuristou poradenské

firmy ITG, s.r.o. Vyučuje na VŠE v Praze a na Panevropské univerzitě v Bratislavě.

Specializuje se na strategické řízení informačních systémů, systémovou integraci,

outsourcing a metodiky vývoje a provozu podnikových informačních systémů. Je au

torem nebo spoluautorem deseti knih a mnoha desítek skript, článků a příspěvků na

konferencích. V letech 2010 a 2011 spolupracoval s Národní ekonomickou radou vlády

ČR a MPO na přípravě strategie konkurenceschopnosti ČR. Od roku 2011 je členem

pracovní skupiny Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.

Ing. Tomáš Bruckner, Ph.D.

Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Informační technologie.

Pracuje jako odborný asistent na katedře informačních technologií Fakulty informatiky

a statistiky VŠE, kde se zaměřuje zejména na řízení podnikové informatiky velkých

podniků, procesní řízení, řízení prostřednictvím služeb, řízení kontinuity, smlouvy v ob

lasti outsourcingu informačních systémů a modelování byznysu. V těchto oblastech se

také jako konzultant účastnil řady projektů. Je autorem a spoluautorem několika knih,

řady odborných článků v časopisech a příspěvků na konferencích.

Doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D.

Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Automatizované systémy

řízení. V současné době působí jako docent na katedře informačních technologií Fa

kulty informatiky a statistiky VŠE v Praze, kde se zaměřuje na softwarové inženýrství

a zejména na metodiky, standardy a normy pro zlepšování procesů při tvorbě informač

ních systémů. Je autorkou a spoluautorkou několika knih, řady článků v časopisech

a příspěvků na konferencích.

A

A

O autorech 11

Ing. Dušan Chlapek, Ph.D.

Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Automatizované systémy

řízení. Zabývá se řízením projektů, procesním modelováním a metodami analýzy

a návrhu informačních systémů. Působí jako vysokoškolský učitel a současně jako

konzultant v oblastech řízení projektů, dohledu nad projekty IS/ICT, implementace

metodik řízení projektů IS/ICT a v oblasti analýzy a optimalizace byznys procesů. Je

autorem řady odborných článků a příspěvků na konferencích a spoluautorem několika

knih a vysokoškolských učebních materiálů.

Ing. Iva Stanovská

Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Automatizované systémy

řízení. V současné době působí jako ředitelka pro rozvoj a interní služby ve společnosti

Aquasoft spol. s r.o., kde je odpovědná za technologický rozvoj firmy, firemní procesy

a interní informační systém, předprodejní aktivity a podporu obchodu, oddělení Bu

siness Intelligence a Integrace. Současně na částečný úvazek působí jako odborná

asistentka na katedře informačních technologií Fakulty informatiky a statistiky VŠE

v Praze, kde se zaměřuje na metodiky a postupy specifikace informačních systémů.

Je spoluautorkou několika učebních textů, článků v časopisech a příspěvků na kon

ferencích.

Ú

12 Tvorba informačních systémů

Úvod Informační systémy a informační a komunikační technologie (IS/ICT) jsou neoddělitelnou součástí současného světa. Silně ovlivňují způsob práce lidí v mnoha oblastech a na všech úrovních byznysu.

Jedná se o odvětví lidské činnosti, které se velmi rychle a dynamicky mění. Informační technologie i způsob jejich prodeje, pořízení a využití se neustále rozvíjí. Podniky jsou nuceny neustále tvořit a inovovat své informační systémy, aby udržely krok s konkurencí. Oblast informačních systémů je také velmi liberální. K dodávce či tvorbě informačního systému lze přistoupit mnoha inovativními způsoby. Zároveň však jde o velmi komplexní problematiku. Mnoho projektů tvorby informačního systému končí neúspěchem, přestože existuje řada metodik, doporučení a ověřených praktik, kterými se lze řídit. Pro člověka je poměrně snadné přistoupit k byznys systému arogantně, s důvěrou ve vlastní a nutně zjednodušený pohled. Právě zanedbání podstatných aspektů byznysu při tvorbě informačního systému však často vede k neúspěšným projektům a promrhaným penězům a času. Proto se v této knize pokoušíme ukázat tvorbu informačních systémů v co nejrůznějších pohledech, dimenzích, fázích, metodikách a souvislostech. Chceme ukázat mnohost rozdílných a někdy i rozporuplných pohledů na podnikové informační systémy, abychom umožnili čtenáři uvědomit si dříve možná zanedbávané souvislosti.

V kapitole 1 nejprve ukazujeme možnosti pohledu na byznys jako na systém, v kapitole 2 nastiňujeme význam IS/ICT pro byznys a v kapitole 3 se věnujeme možnosti analýzy byznysu za účelem tvorby informačního sytému. Kapitola 4 historicky popisuje přístupy k řešení vztahu byznysu a informačních systémů a technologií, kapitola 5 ukazuje varianty řešení vývoje a provozu informačního systému. Kapitola 6 je věnována metodickým přístupům při tvorbě IS/ICT, v kapitolách 7, 8 a 9 je podrobně rozebrána jedna z metodik: MMDIS, Multidimensional Management and Development of Information Systems. Kapitola 7 popisuje principy metodiky a základní modely, kapitola 8 se dívá na životní cyklus informačního systému z různých pohledů, dimenzí a fází, kapitola 9 se věnuje uplatnění MMDIS v různých typech projektů, jednak při vývoji nové aplikace a jednak při implementaci typového softwarového balíku. V kapitole 10 na podnik a informační systém pohlížíme architektonicky. Tvorba informačního systému obvykle probíhá formou projektů. Kapitola 11 je tedy věnována řízení projektů IS/ICT. Na závěr uvádíme v kapitole 12 vybrané metody a notace používané při analýze a návrhu informačních systémů (procesní modelování, funkční modelování, datové modelování, objektové modelování a další).

Kniha navazuje na předchozí publikace autorského týmu a v některých částech je jejich rozšířením a aktualizací. Jedná se zejména o následující knihy: z Voříšek, J.: Strategické řízení informačních systémů a systémová integrace, z Voříšek, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky, z Řepa, V.: Procesně řízená organizace, z Řepa, V.: Analýza a návrh informačních systémů, z Řepa, V., Chlapek, D., Stanovská, I.: Analýza a návrh informačních systémů, z Buchalcevová, A.: Metodiky budování informačních systémů. Publikace byla zpracována s využitím prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj vědy a výzkumu na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.

Ú


1

Systém, byznys systém a informační systém 13

1. Systém, byznys systém a informační systém Systémový pohled na byznys je základem pro tvorbu informačních systémů. V této kapitole nastíníme, jak je možné se dívat na byznys jako na systém a jak to souvisí s informačním systémem. V návaznosti na to vymezíme některé další pojmy a uvedeme jejich souvislosti.

Základním pojmem, který je třeba definovat, je systém. Mnohé složité věci jsou jako celek více než jen souhrn částí, ze kterých se skládají [ARISTOTELES]. Pro takové složité věci používáme pojem systém. Celek složitých věcí mívá, na rozdíl od pouhého souhrnu částí, svou kvalitu, obvykle se jeví například tak, že má svou podstatu, svůj účel nebo cíl, anebo specifické účelové či cílové chování. Způsob, jakým složité věci (systémy) strukturujeme na jejich části, může být různý, podle toho, za jakým účelem to provádíme, a podle toho, do jaké podrobnosti a z jakého hlediska jsme schopni složitou věc zkoumat, jaký máme o věci pojem. Zkoumání systému jako celku i jeho částí a jejich interakcí je závislé na subjektu, který zkoumání provádí. Pojem systém je podobný pojmu soustava, ten však akcentuje spíše statický pohled na složitost. Přístup ke zkoumání systémů byl v historii většinou statický a hierarchický, tedy složité věci byly členěny na podtřídy a seskupovány do tříd. Dynamické zkoumání systémů se rozvinulo až ve 20. století především v termodynamice, například v pracích I. Prigogina publikovaných cca od r. 1946 a shrnutých v [PRIGOGINE, 1968]. Obecné zkoumání systémů v jejich dynamice se obvykle počítá od článku An Outline of General Systems Theory L. von Bertalanfyho [BERTALANFY, 1950]. Bertalanfy pojem systém nijak nedefinuje, zmiňuje však, že základem tehdejších vědeckých přístupů je, že dynamický celek je nadřazený jednotlivostem jeho částí, a o systému hovoří jako o celku, který se skládá z částí a z interakcí mezi nimi. Základním výsledkem jeho tzv. obecné teorie systémů je, že lze exaktně zkoumat principy systémů jako takových, bez ohledu na to, zda se jedná o systémy biologické, fyzikální či jiné, a systémovým přístupem nahrazuje dosavadní obvyklé přístupy klasifikační.

Bertalanfy [BERTALANFY, 1950] také definuje rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným systémem. Uzavřený systém je takový, který nemá žádné vstupy a výstupy. Otevřený systém je naopak tedy takový, který nějaké vstupy a výstupy má, a to ze svého okolí a do něj. U otevřených systémů je tedy nutné zkoumat okolí a zmíněné vstupy a výstupy. Boulding [BOULDING, 2003] strukturuje teoretické systémy do hierarchie o devíti úrovních: 1. Statické struktury, schémata – například model atomů v molekulárním vzorci. 2. Jednoduché dynamické systémy s determinovaným pohybem – například hodinový stroj. 3. Systémy s kontrolními mechanismy – kybernetické systémy se zpětnou vazbou. 4. Samoudržující se struktury jako buňky. 5. Geneticko-sociální systémy, například rostliny. 6. Systémy se zvýšenou mobilitou, cílovým chováním a cítěním (oproti rostlinám) – živočichové. 7. Člověk – oproti živočichům má vědomí. 8. Sociální organizace – systém lidských individuí a jejich vztahů. 9. Transcendentní systémy – systémy nevyhnutelně nepoznatelné. Systém je v mezinárodních normách pro procesy životního cyklu systému [ISO/IEC 15288, 2008], softwaru [ISO/IEC 12207, 2008] a popisu architektury [ISO/IEC 42010, 2007] definován jako soubor komponent účelově

1


1

14 Tvorba informačních systémů

uspořádaných k dosažení určitého cíle nebo skupiny cílů. Jedná se buď o obecný systém, nebo softwarově

intenzivní systém. Obecné systémy definované v normě ISO/IEC 15288 jsou systémy vytvořené a používané

lidmi, které poskytují produkt nebo službu v definovaném prostředí pro uspokojení potřeb uživatelů a ostatních

zainteresovaných stran. Zahrnují hardware, software, data, lidi, procesy a procedury, zařízení, materiál a pří

rodní zdroje. Softwarově intenzivní systémy podle ISO/IEC 12207 jsou takové systémy, kde software hraje

dominantní nebo převažující roli.

Pro naše účely definujme systém jako celek, tvořený jednak svou celistvostí (danou obvykle cílem či úče

lem) a jednak souhrnem částí (komponent, prvků) a jejich vzájemných, často dynamických vztahů (interakcí).

Obr. 1.1 Systém jako celek částí a jejich vztahů

1.1 Byznys jako systém

Informační systémy se obvykle týkají rozsáhlých organizací – sociálních systémů, tedy systémů, jejichž části tvoří

mimo jiné obvykle značné množství lidí, kteří spolu komunikují. V té souvislosti je třeba ujasnit pojem byznys

systém. Místo pojmu byznys můžeme použít český pojem podnik, avšak jako vhodnější se jeví pojem byznys,

který na rozdíl od pojmu podnik zahrnuje i neziskové organizace a organizace veřejné správy. Pojem organizace

definujme jako uskupení lidí, které provádí činnosti za určitým společným cílem. Pojmem byznys rozumíme

organizaci, která poskytuje produkty nebo služby svým zákazníkům. Byznys systém je pak byznys, na který

nahlížíme jako na systém, tedy jako na celek, jehož celistvost tvoří zejména jeho byznys cíle a záměry, a jeho

komponenty jsou mimo jiné lidé (pracovníci a manažeři), činnosti, které provádějí při dosahování cílů byznysu,

zdroje, které při tom používají (technické prostředky, materiál, budovy, informace). Vztahy mezi nimi jsou jejich

vzájemná komunikace, jejich uspořádání odpovědností, subordinace, návaznosti činností apod. Byznys systémy


1

Systém, byznys systém a informační systém 15

jsou vždy otevřené a tedy je třeba zkoumat i jejich okolí, jež tvoří zákazníci, spotřebitelé, dodavatelé, konkurenti,

autority (stát, normotvorné organizace), veřejnost apod., vstupy a výstupy jsou pak obvykle zejména nákupy

a poskytování služeb a produktů, zkoumání konkurence, bankovní transakce a podobně.

1.2 Informační systém a informační a komunikační technologie

Pojem informační systém (zkratka IS) je velmi podobný pojmu byznys systém. Komponenty IS se obvykle sho

dují s komponentami byznys systému, často je zde však důležitější informace o komponentě (o člověku, stroji,

materiálu apod.) spíše než ona komponenta byznys systému samotná. Z tohoto pohledu můžeme informační

systém chápat jako součást byznys systému, a to součást neoddělitelnou. Informační systém a byznys sys

tém se tedy mohou shodovat svými komponentami, liší se ale svým účelem. Účelem informačního systému je

zajištění správných informací na správném místě ve správný čas. Místem, kam mají být informace dodány, jsou

obvykle lidé, kteří jsou součástí byznys sytému (uživatelé IS), a kritériem oné správnosti je vhodnost podpory

byznys systému v plnění jeho účelu (v případě podniku obvykle zejména v dosahování zisku – viz obr. 1.2).

Pro plnění účelu informačního systému jsou důležité informační a komunikační technologie (ICT). Proto často

používáme pro informační systém podporovaný informačními a komunikačními technologiemi zkratku IS/ICT.

Informační a komunikační technologie (ICT) jsou hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání,

zpracování a distribuci informací a pro vzájemnou komunikaci lidí a technologických komponent IS [VOŘÍŠEK,

2008]. Tyto jsou obvykle součástí i byznys systému, avšak pro účely byznysu jsou ve srovnání s jinými kompo

nentami systému důležité poměrně méně než pro účely dodání informací.

Obr. 1.2 Rozdíl účelu byznys systému a informačního systému

+


1

16 Tvorba informačních systémů

Informační systém podniku má obvykle rozsah shodný s byznys systémem (IS pokrývá podnik), navíc je však vhodné do systému zahrnout i část okolí byznys systému, a to z důvodu, že informace důležité pro byznys systém používají i vytvářejí subjekty okolí, například zákazníci. Z hlediska byznysu je nemusíme chápat jako součásti systému (tedy podniku), z hlediska informačního systému však součástí mohou být. Dnes je obvykle vhodné tvořit informační systémy jen pro část podniku (například výrobní systém, zákaznický systém apod.), protože je lze nahlížet jako celky a protože zkoumat, navrhovat a řídit IS celého podniku je značně složitější. Také je obvyklé tvořit informační systémy, které pokrývají části více byznys systémů (například informační systém pro dodavatelské řetězce nebo sítě).

Na informační systém organizace se také můžeme dívat jako na systém informačních a komunikačních technologií, dat a lidí, jehož cílem je efektivní podpora informačních, rozhodovacích a řídicích procesů na všech úrovních řízení organizace [VOŘÍŠEK, 2008]. 1.3 Software, programový systém Informační systém zahrnuje jak automatizované, tak neautomatizované činnosti. Automatizované činnosti podporuje software, tedy programové vybavení. V anglicky psané odborné literatuře je pojem software (či zkratka SW) používán často a přenáší se i do české odborné literatury. V kontextu tvorby softwaru se používá také termín programový systém. Programový systém je softwarový produkt, který je tvořen množinou programových jednotek (modulů, objektů, komponent, služeb) a jejich vzájemných vazeb [BUCHALCEVOVÁ, 2005]. Pojmem aplikační software (zkráceně aplikace) rozumíme takový software, který je určen k užití přímo uživatelem. V oblasti podnikových informačních systémů je tedy aplikační software takový software, který používají uživatelé informačního systému při řešení svých informačních potřeb v byznysu.

Tvorba informačního systému obvykle zahrnuje tvorbu aplikačního softwaru nebo alespoň jeho parametrizaci a nasazení. To je důležitá, ale pouze dílčí problematika tvorby informačních systémů. Neméně důležitou částí je zajištění, aby software byl vhodně použitelný v byznysu. Proto se na tvorbu programových systémů díváme nutně v kontextu byznysu. 1.4 Podniková informatika Činnosti a pr ocesy prováděné v podniku za účelem řízení informačních systémů a informačních technologií (IS/ ICT), tedy pro dosažení cílů IS, dále podnikové kompetence, odpovědnosti a pravomoci související s IS/ICT a samotný informační systém společně tvoří podnikovou informatiku. Řízení podnikové informatiky je důležitou disciplínou v oblasti informačních systémů. Tvorba informačních systémů je její součástí. V této knize se věnujeme jen těm aspektům řízení podnikové informatiky, které souvisejí s tvorbou informačních systémů. V širších souvislostech je popsána například v [VOŘÍŠEK, 2008]. 1.5 Dynamika a složitost byznys systémů Pro zkoumání podnikových informačních systémů již z definic pojmů vyplývají některé podstatné aspekty. Je velmi důležité, že informační systém v podstatě je sám byznys systém anebo je jeho neoddělitelnou součástí, je tedy důležité zajistit, aby informační systém byl skutečně v souladu s byznys systémem. To není jednoduché, snadno se při tvorbě nebo nákupu softwaru stane, že struktura navrženého informačního systému je jiná než

Systém, byznys systém a informační systém 17

struktura byznysu. Naprostá většina principů tvorby IS řeší právě problém zajištění souladu IS a byznysu . Tendence k nesouladu plyne zejména z principů byznysu a z vlastností softwaru. Jako nejpodstatnější aspekty zmíníme dynamiku a složitost.

Byznys je sociální systém, který je dynamický, lidé mění své postupy a své priority při práci, pracovníci podniku přicházejí a odcházejí, podnik mění svou orientaci, strukturu a velikost, může se rozdělit, zakládat nové pobočky či spojit se s jiným podnikem, dále se mění okolí, legislativní pravidla apod. Naopak software, který pracovníci podniku při své práci používají, se nemění sám od sebe ani na pokyn managementu, ale je nutné, aby někdo (podniková informatika, vývojář) změny v podniku reflektoval a software vhodně a včas upravil. Způsob, jakým byl software v minulosti postaven, determinuje možnosti jeho úprav a často činí jeho budoucí změny nesnadnými, zdlouhavými a nákladnými. Tyto skutečnosti snadno vedou k situaci, kdy software pracovníky podniku nepodporuje dostatečně v jejich práci, ale nutí je k aktivitám, které v minulosti možná měly význam, ale nyní jsou nesmyslné. Vývojář IS má tedy velkou moc určovat, jak bude podnik dlouhodobě fungovat. Z rozdílnosti charakteru byznysu a softwaru plyne i tendence byznysu neustále se více a více lišit od jakékoliv navržené struktury. Proto je dobré, aby struktura podniku (organizace a procesy) byla řízena v úzké spojitosti s řízením informačního systému. Problematika slaďování byznysu a informačních technologií je nazývána termínem „Business-IT Alignment“.

Dalším faktorem je složitost. Podniky se stovkami (či více) zaměstnanců jsou natolik složité, že jedna osoba není schopna informační systém jako celek pojmout. Je tedy nutné, aby na návrhu či výběru softwaru spolupracovalo více lidí. Každý z těchto lidí má však jakýsi pojem o systému jako celku, tyto se ale často vzájemně liší. Velmi často se i liší představy pracovníků včetně managementu o tom, jak probíhají činnosti v podniku, které provádějí jiní pracovníci, od skutečnosti. Většina přístupů ke zkoumání informačních systémů tedy řeší problém poznání a dokumentace systému složitého tak, že je jedincem ve své složitosti nepochopitelný, přičemž zachovat složitost je účelnější než systém zjednodušit. Pokud při návrhu nebo výběru softwaru pro informační systém je rozhodování postaveno na představách o systému jen několika nevhodně vybraných osob, vede to v lepším případě k tomu, že software znepříjemňuje práci těm, jejichž pohled nebyl vzat v úvahu, a v horším případě k naprosté nepoužitelnosti výsledku. Tyto situace nastávají zejména v případech, kdy se tvorby IS neúčastní management, v případech, kdy se naopak účastní pouze management a ne řadoví pracovníci – uživatelé softwaru, anebo v případech, kdy o návrhu rozhodují programátoři.

Problematika tvorby informačních systémů tedy musí být založena zejména na principu dostatečného prozkoumání a zvážení všech skutečností před tím, než je provedena jakákoliv změna, a na principu flexibilního návrhu, který bude dostatečně schopen reflektovat dynamiku byznysu.

V Bouldingově klasifikaci systémů můžeme byznys i informační systém zařadit mezi systémy osmé úrovně, tedy systémy sociální, neboť jejich základem jsou vztahy mezi lidmi. Při jejich tvorbě k nim tedy musíme přistupovat jako k sociálním systémům a neredukovat je na pouhý software, který – podle míry složitosti – může být v Bouldingově hierarchii zařazen sotva mezi druhou a čtvrtou úroveň.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist