E-kniha: Turbulentní dekáda – Xiaobo Wu

Turbulentní dekáda

proměny čínského byznysu v letech 2008–201 8

Vyšlo také v tištěné verzi

Vyrobeno pro společnost Palmknihy - eReading

Wu Xiaobo

Turbulentní dekáda – proměny čínského byznysu

v letech 2008–2018 – e-kniha

Copyright © Mladá fronta, a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.

Wu Xiaobo

TURBULENTNÍ DEKÁDA –

PROMĚNY ČÍNSKÉHO BYZNYSU

V LETECH 2008–2018

Ve velkých řekách

žijí velké ryby

Wu Xiaobo

TURBULENTNÍ DEKÁDA –

PROMĚNY ČÍNSKÉHO BYZNYSU

V LETECH 2008–2018

Ve velkých řekách

žijí velké ryby

Mladá fronta

Český překlad knihy a její vydání podpořila skupina Home Credit.

Z čínštiny přeložili Zdeněk Hrdlička a Sebastian Aguas

Copyright © 2017 by Wu Xiaobo

Czech edition copyright © 2019 by Mladá fronta a. s.,

by arrangement with Hangzhou Blue Lion Cultural and Creative Co., Ltd

c/o CITIC Press Corporation.

All rights reserved

Translation © Zdeněk Hrdlička, Sebastian Aguas, 2019

Prologue © Vít Vojta, 2019

ISBN 978-80-204-5429-4 tištěná verze

ISBN 978-80-204-5707-3 ePub

ISBN 978-80-204-5709-7 Mobi

ISBN 978-80-204-5708-0 ePDF

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Poznámka překladatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13

2008 – Počátek nejistot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

2009 – Cena zaplacená za obrat do „V“ . . . . . . . . . . . . . . . . . .57

2010 – Překonáme Japonsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85

2011 – Zadrhne se Čína? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

2012 – Opona po prvním dějství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

2013 – Peníze nikdy nespí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

2014 – Bublina se vrací. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207

2015 – Rok plný extrémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

2016 – Černá labuť na obzoru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

2017 – Nastala doba nové střední třídy . . . . . . . . . . . . . . . . .307

2018 – Čtyřicet let reforem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 353

PŘEDMLUVA

JAK TRŽNÍ REFORMY

UTVÁŘELY SOUČASNOU ČÍNU:

OD GLOBÁLNÍ MANUFAKTURY

PO SVĚTOVÉHO LÍDRA

Vít Vojta

V době vzniku této knihy se Čína, tato stále rostoucí globální velmoc,

nachází v kritickém okamžiku svých dějin. Budoucnost se jeví perspek

tivně, je však plná nejistot. Vyostřuje se i mezinárodní debata o tom,

nakolik je Čína pro ostatní svět hrozbou nebo příležitostí. Obavy budí

i sílící soupeření této země se Spojenými státy, ovlivňující prakticky

celý zbytek světa včetně České republiky.

Čínská současnost vyrostla zejména z posledních čtyřiceti let ekono

mické reformy, s jejímž startem jí paradoxně pomáhaly právě Spojené

státy. Hospodářské reformy přerostly nakonec do událostí, které přetvá

řejí celou společnost. Příběhy této knihy, zaměřené na nejvýznamnější

podnikatele, firmy a odvětví, výstižně reflektují soudobá společenská

témata a pomáhají pochopit složitou čínskou současnost.

Na cestě k jejich pochopení nemůže být lepší průvodce než profesor

Wu Xiaobo, mezinárodně uznávaný ekonomický a finanční publicista,

spisovatel a analytik. Jeho novinové sloupky jsou velmi čtené, jeho kni

hy o osudech čínských společností se staly bestsellery. Jako redaktora

jej uvidíte i v televizi, na internetu má vlastní pořad.

10 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

Hospodářské reformy začaly postupně klíčit od roku 1978. Nikdo

však nemohl tušit, kam Čínu dovedou. Přesto se i  veteránská druhá

generace komunistické kolektivní vlády, narozená počátkem 20. století,

po všech těch prožitých válkách a  zvratech opět uměla přizpůsobit

nové změně směru.

Na počátku reforem byl prostor pro soukromé podnikání velmi malý

a zákonodárci, těsně provázaní se zkostnatělou exekutivou, připouštěli

ve státní plánované ekonomice jen částečný pronájem státního majet

ku. Vstup zahraničních investorů na čínský trh byl v podstatě omezen

jen na část výroby. Později se ustálila trojice hybných sil: investice,

export a domácí spotřeba.

Na světě snad není země, která by se za pouhé půlstoletí rozvinula

tak dynamickým tempem a v takovém měřítku jako právě Čína. A jak

koliv se konzervativní generace čínských vůdců mění spíše pomaleji,

v ekonomickém prostředí jde o bezprecedentní historický příklad.

Jak se země postupně otevírá, poslední čínské generace dozrávají na

kvalitních domácích, ale také prestižních zahraničních univerzitách.

Právě tito lidé budou zanedlouho řídit největší ekonomiku světa.

Tomu, kdo chce mít rozhodující informační náskok a  kdo chce

pochopit odlišnosti čínského trhu, by tato publikace v knihovně roz

hodně neměla chybět.

POZNÁMKA PŘEKLADATELE

Kniha, která se vám dostává do ruky, je rozdělena do jednotlivých ka

pitol, chronologicky jdoucích za sebou. Zároveň je opatřena jmenným

rejstříkem. Vzhledem k  tomu, že čínský originál byl knižně vydán

bezprostředně po skončení popisovaného období, počítá Wu Xiaobo

s čerstvou znalostí reálií a zmiňovaných témat. Pro českého čtenáře,

který je však čínské zkušenosti vzdálen, jsme pro snadnější srozumitel

nost opatřili překlad originálního textu i vysvětlujícími či doplňujícími

poznámkami, které kompletně nahradily původní autorův vysvětlující

aparát určený jeho domácímu publiku. Čínská jména a  názvy jsou

přepisovány především mezinárodní transkripcí pinyin, např. Wang

Shi, Zhu Rongji. U  termínů, které v  českém prostředí již zdomácněly

v jiných variantách, používáme tyto tvary, např. Peking, Šen-čen, Šanghaj,

Tchaj-wan, a úmyslně se tak odchylujeme od akademicky přijímaného

úzu sjednocené transkripce. Zcela hraničním případem je užití české

ho přepisu u města Šen-čen. Vedeni přesvědčením, že kniha je určena

především ekonomům, rozhodli jsme se v tomto výjimečném případě

pro použití české transkripce. Dalším zvláštním případem jsou jména

Číňanů žijících mimo pevninskou Čínu, např. Kai-Fu Lee, Li Ka-shing,

zvláště těch, kteří jsou pod takovým zápisem známi v českých i celo

světových médiích. Nakonec je třeba zmínit i  situace Číňanů, kteří

používají své anglické přezdívky, např. Jack Ma nebo Terry Gou, kde

jsme opět netrvali na přesném akademickém přepisu jejich čínského

jména, v tomto případě Ma Yun, ale na formě, v jaké je takové jméno

v ekonomických světových kruzích nejrozšířenější. Ve většině případů

jsou však pro identifikaci v poznámkách uvedeny čínské znaky, které

vylučují veškerou případnou identifikační pochybnost.

Překlad sám je výslednicí nespočtu malých bitev o  míru zacho

vání věrnosti originálu a  čtenářskou kvalitu konečného převodu či

12 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

přetlumočení. Wu Xiaobo je totiž autorem, jehož metou není podat

pouze suchá, snadno přeložitelná fakta. Často pracuje i  s  emocemi

a  mnohdy s  pouhými náznaky. V  několika případech jsme se tedy rozhodli k vypuštění celých vět či drobných úseků, nebo jsme naopak

jedním či dvěma slůvky doplnili nám chybějící kontext. To vše činíme

především s ohledem na pohodlí čtenáře.

Zdeněk Hrdlička

ÚVOD

NEVYDÁ-LI SE ČLOVĚK

CESTOU PAMĚTI,

NEDOSÁHNE HLOUBKY.

1

Účelem historie je sdružování času tak, aby se lidé v jeho

hledání a dobývání stali bratry a druhy.

— Osip Emiljevič Mandelštam

I

„Kdybyste na požádání měl popsat posledních deset let jedním slo

vem, jaké byste použil?“

V dubnu 2017 jsem se na summitu Internet + konaném v Hang -zhou

setkal s profesorem Zhou Qirenem

2

z Národního institutu pro výzkum

rozvoje při Pekingské univerzitě a položil jsem mu tuto otázku. Tehdy

jsem totiž právě začínal s přípravou podkladů pro psaní tohoto díla. Na

1 Titul úvodní kapitoly pochází od Hany Arendtové. Tato německá filozofka se domnívala, že: „paměť

a hloubka jsou totožné, nebo lze říci, že hloubky člověk může dosáhnout pouze tak, že kráčí po cestách

paměti“. Viz Hannah Arendtová, Mezi minulostí a budoucností. CDK, Brno, 2002

2 Čínsky 周其仁, *1950. Přední čínský veřejně vystupující ekonom zaměřující se na teorii transformace

hospodářského zřízení, majetkových práv, monopolů atd.

14 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

rozdíl od knihy Tři turbulentní dekády,

3

připravované před deseti lety,

dodnes nedokážu najít přesný termín, jenž by definoval právě uply

nulou historickou etapu. Neboť ta je příliš komplikovaná, rozmanitá

a uchvacující, než aby šla popsat slovy.

Zhou Qiren je vzdělancem, který se osm let živil v  horách Chang

-baishan na severovýchodě Číny jako lovec.

4

Dnes patří mezi jednoho

z  nejvýraznějších pozorovatelů čínské ekonomiky. Má schopnost

jednoduše vyjevovat hluboké pravdy, asi jako když se vystřelí olověný

náboj a ten pronikne veškerou mlhou lesa.

Trochu se zamyslel a pak mi odpověděl. Samozřejmě pouze několika

slovy: „Ve velkých řekách žijí velké ryby.“

Vystihl to skvěle. Během posledního desetiletí vzrostl celkový objem

čínského hospodářství dvaapůlkrát. Z  hlediska velikosti ekonomiky

předstihla Čína Japonsko a stala se druhou největší na světě. Měnový

agregát čínské měny se ztrojnásobil, devizové rezervy vzrostly jed

nouapůlkrát a prodej automobilů se ztrojnásobil. Podíl e-commerce na

celkových maloobchodních tržbách vzrostl třináctkrát, počet občanů

aktivně fungujících na internetu, tzv.  netizens, je dvapůlkrát vyšší.

Množství kilometrů tratí vysokorychlostních železnic narostlo 183krát.

Poměr obyvatel žijících ve městech ve vztahu k  počtu venkovského

obyvatelstva stoupl o 12 % a v Číně se nachází sedmdesát procent všech

světových mrakodrapů. Střední třída nyní čítá 200 milionů obyvatel

a  počet Číňanů, kteří jako turisté vyjíždějí každo ročně do zahraničí,

vzrostl téměř trojnásobně. Čínští spotřebitelé nakoupí každý rok 70 %

veškerého světového luxusního zboží, přičemž jejich průměrný věk

činí pouhých 39 let.

Rychlá expanze ekonomiky a neustále se zvyšující domácí spotřeba

působí jako velká voda. Části ekonomiky, která v  hledání vlastních

hranic narazila, musejí unést tlak a těžkosti, jež si tímto hledáním při

vodila. To se promítá do konfliktů mezi různými sociálními vrstvami,

do sporů a možností kompromisů mezi různými zájmovými skupinami,

stejně jako do politických a ekonomických vztahů Číny se Spojenými

státy, Japonskem, Evropskou unií či sousedními zeměmi.

3 Čínsky 激荡三十年, Beijing: CITIC Press, 2008. Jedná se o předchozí dílo autora popisující ve dvou svazcích

vývoj čínského hospodářství v letech 1978 až 2008, tedy od začátku období reforem a otevírání se světu.

Kniha se s více než dvěma miliony prodaných výtisků stala bestsellerem.

4 V  roce 1968 byl totiž stejně jako mnoho dalších intelektuálů a  mladých během kulturní revoluce ještě

před maturitou odeslán z města sbírat zkušenosti na venkov. Konkrétně právě do horské lesnaté oblasti

u severokorejských hranic, kde pracoval sedm a půl roku jako lesník a myslivec.

15Úvod

Jak ukázal Samuel Huntington,

5

vzestup jedné velké mocnosti bývá

i počátkem přenastavování národních zájmů ostatních zemí. Jedná se

o dlouhé a nejisté období jejich vzájemného přizpůsobování, během

něhož strany, jež se tohoto procesu účastní, teprve hledají stav, který

by jim vyhovoval nejvíce.

Ve velkých řekách musejí žít velké ryby.

V uplynulých deseti letech prošly obrovskými změnami také čínské

firmy. V seznamu Fortune Global 500 z roku 2017 vzrostl jejich počet

z 35 na 115 a čtyři se dokonce dostaly mezi desítku nejsilnějších. Firmy

Tencent a Alibaba, zabývající se internetem a e-commerce, zvýšily svou

tržní kapitalizaci patnáctkrát, resp. sedmdesátkrát. Tím se dostaly do

první desítky firem s  největší tržní kapitalizací na světě. V  odvětví

chytrých telefonů zaujaly čtyři čínské společnosti místa v první šestici.

Tradičním trhům s lednicemi, klimatizacemi a televizory dominují čín

ští výrobci, kteří dnes mají největší výrobní kapacitu na světě. Z deseti

největších světových realitních společností jich je sedm z Číny. Čtyři nej

větší banky z hlediska objemu spravovaných aktiv jsou všechny čínské.

A bylo to právě v tomto desetiletí, kdy čínské společnosti zahájily

masivní přeshraniční fúze a  akvizice, koupily největšího výrobce

průmyslových robotů v  Evropě, nejluxusnější pětihvězdičkový ho

tel na Manhattanu, hollywoodský řetězec kin, belgickou pojišťovnu

a  japonské elektronické společnosti. Mimo to Čína koupila více než

30  přístavů a  kontejnerových terminálů v  různých významných do

pravních světových uzlech.

V posledním desetiletí prodělal významnou změnu i samotný infra

strukturní základ světové i čínské obchodní investiční komunity. Jak

řekl Warren Buffett: „Dnešní investor nevydělává na včerejším růstu.“

V téměř všech oborech dnes platí, že nejde o „rekonstrukce na starém

základě“, ale o „stavění na zelené louce“. Ekosystém založený na plat

formě internetu je chápán jako nový svět, který svou větší efektivitou

a novým interaktivním vztahem se zákazníkem zcela proměnil logický

základ podnikání.

V  posledních deseti letech zažili Číňané neuvěřitelné změny

v získávání informací, socializaci, nakupování, běžných služkách, fi

nančních platbách a mnoha dalších. Dokonce i z hlediska kulturního

5 Americký neokonzervativní politolog (1927–2008), autor světoznámé knihy Střet civilizací z roku 1996,

která pojednává o rozštěpení světa po konci studené války. Za protipól k jeho teorii je považován Francis

Fukuyama se svým konceptem konce dějin.

16 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

vlivu jsme svědky obnovy národního sebevědomí. V  Číně došlo

k  oživení pojmů jako národní hrdost a  „čínský styl“. Lidé opět za

čínají vzhlížet k té minulosti, která si zasluhuje uznání, a volají po

návratu k jejímu duchu.

Někteří lidé mají pocit, že se původní svět proměňuje rychleji, než

si dokázali představit. Mají pocit, že dosavadní společenské prostředí

stejně jako způsoby obchodování rychle mizí. Že se starý svět, na kterém

záviseli, hroutí a že ten nový teprve odhaluje své ostré zuby. A my se

jím buď dáme sežrat, nebo se mu vyšvihneme na záda a osedláme si jej.

S velkými rybami se vzduly i řeky, čímž se změnily také konkurenční

podmínky mezi rybími hejny. Ani to člověku nepřidává na klidu.

Jsou tací, kteří varují před novým monopolem. Jsou tací, kteří hovoří

o  „teorii čínské hrozby“, a  jsou i  tací, kteří ve světle hrůzně tlustých

velikých ryb opatrně upozorňují na množství jejich nadbytečného tuku

a předvídají jejich smrt. Dokonce ani velké ryby samy se nedokážou

přizpůsobit náhlému vývoji svého těla. Vznik obrovských čínských

národních podniků vyvolává nové kontroverze. Velké internetové

společnosti a s nimi spojené desítky miliard jüanů rizikového kapitá

lu, které vnikly do průmyslových odvětví stejně jako veřejného života

a začaly je ovládat, způsobily novou paniku a vzdor.

To, čeho jsme byli svědky v minulém desetiletí, je velkolepé a chao

tické zároveň. Přináší to naději stejně jako pochybnosti. Touha po

rychlosti stejně jako strach z ní, prolínání jedné velké řeky s druhou

velkou řekou, to, jak si velké ryby zvykají na velké řeky, stejně jako

kolize mezi velkými rybami navzájem, případně s malými rybami, to

vše vytváří veliký obraz, který však lze jen těžko racionálně pochopit.

II

Před rokem 2008 rostla vlna globalizace dlouhých šedesát let. Lidé se

naučili dosahovat materiálního pokroku prostřednictvím konkurence,

aniž by museli válčit.

Počítač byl vynalezen v roce 1945. Ale trvalo celou generaci, než se

zrodil nový informační svět. Internet pak proměnil nejen způsob toku

informací, ale prosadil i nové způsoby podnikání a akumulace statků.

V desetiletí, které následovalo po roce 2008, se v globální ekonomice

projevily dva nové fenomény:

17Úvod

Zaprvé konec cyklu technologických změn internetové ekonomiky.

Strhnutí opony „třetí vlny“ definované Alvinem Tofflerem. Hnací síla

informační revoluce postupně zpomalila a úsvit nové průmyslové revo

luce je stále ještě daleko, přičemž globální ekonomika zažívá „prázdné

okno“ s všudypřítomnou deflací.

Zadruhé světová finanční krize, kterou odstartovala krize rizi

kových hypoték v  USA, obrátila bývalou přílivovou vlnu tak, že se

novým trendem stala „antiglobalizace“. Byla to doba, kdy se zastavil

předchozí dlouhodobý růst mezinárodního obchodu. Naopak jed

notlivé země začaly prostřednictvím měnové konkurence a  protek

cionismu postupně hájit pouze své vlastní zájmy. V  důsledku toho

vzlétla pověstná „černá labuť“ a znovu se objevil populismus. Brexit

a Trumpovo zvolení v roce 2016 ještě více usnadnily nekontrolovaný

nástup neokonzervativců.

Svět tak zažívá nové zmatky a konfrontace. Čína, která z předcho

zího období globalizace těžila nejvíc, se ocitla v těžké situaci.

V roce 2008 došlo k poklesu čínského zahraničního obchodu. Tato

překvapivá událost však mimoděk iniciovala podporu domácích in

vestic do infrastruktury a  průmyslové transformace. Míra čínského

makroekonomického růstu klesala z 9 % na 6–7 % tzv. nového normálu.

Zároveň začala být cítit výbušnost konkurence mezi čínským jüanem

a americkým dolarem. Iniciativa „Pás a stezka“, kterou v poslední době

prosazuje čínská vláda, vyvolala nové spekulace. Závislost na Číně

a snaha ji zkrotit přinesly nové soužití plné rozporů.

Po Trumpově zvolení vyzval Washington všechny americké fir

my „k návratu do Spojených států“. Čína se tak zničehonic zdála být

snad jedinou supervelmocí podporující globalizaci. Ať už se jednalo

o olympijské hry v Pekingu v roce 2008, Expo v Šanghaji v roce 2010,

iniciativu „Pás a stezka“ oznámenou v roce 2014 či summit G20 v Hang

zhou v roce 2016. To všechno byly významné události, jež potvrzovaly

konzistentní postoj Číny.

V některých okamžicích tedy stála Čína osamocena.

„Potřebuje více svět Čínu, nebo Čína svět?“ To byla často zmiňovaná,

avšak nezodpověditelná otázka. Její zapeklitost odráží složitý vztah

západního světa a jím ovlivňovaných zemí k Číně.

V tomto desetiletí předstihl celkový objem čínského hospodářství

Japonsko, ve velikosti zpracovatelského průmyslu Čína předběhla

Spojené státy. Vyrovnání americké výroby a prodeje automobilů v roce

18 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

2009 v Detroitu způsobilo obrovský psychologický šok. Čína se stala

zemí s nejvyšší penetrací internetu na světě. Evropané přijíždějící do

Číny jí záviděli rychlost sítí 4G. Francouzi byli na jedné straně nadšeni

z množství čínských turistů, kteří se tísnili ve slavném pařížském ob

chodním domu Galeries Lafayette, na druhé straně to v nich vyvolávalo

nelibost. Vše došlo až tak daleko, že zájem postarších Číňanek o zlato

se stal velmi spolehlivým ukazatelem na trhu s futures.

III

Při pohledu na čtyřicetiletou historii čínských reforem zjišťujeme, že

všechny velké změny byly způsobeny především dvěma faktory:

Prvním z nich je inovativnost a smělost reforem. Například reformy

venkova na konci sedmdesátých let, exportní orientace ekonomiky

a urbanizační hnutí konce let devadesátých, reformy státních podni

ků a  finančního sektoru, které opakovaně přicházely celá desetiletí,

prokázaly unikátnost a komplexitu čínských institucionálních inovací.

Druhou věcí byl efekt prolamování hradeb pomocí nových tech

nologií. Ty často obcházely bariéry stávajících regulací a  omezení

a umožnily tak prošlapávat nové cesty mimo zdánlivě zabetonované

platformy. Weibo či WeChat přispěly ke vzniku trhu opřeného o veřejné

mínění a  názory stejně jako rozvoj e-commerce přispěl ke změnám

v průmyslu, obchodní distribuci a finančnictví.

Z těchto dvou faktorů je první faktor reverzibilní a druhý nevratný.

Někdy se projevily zároveň, například v revoluci v oblasti financí, kde

internetové finanční služby, mobilní platby a velká data otřásly tradič

ním bankovnictvím a obchodováním s cennými papíry. Souběžně s tím

pootevřela vláda dveře pro vstup soukromého kapitálu do bankovního

sektoru, po kterém následoval vznik prvních soukromých bank od

konce císařství.

Rychlost však může zakrývat i  mnoho problematických otázek.

S některými lze bojovat úderností tohoto rozvoje. Existují však i tako

vé, a to především na úrovni institucionální struktury, které se nedají

obejít a k nimž je třeba se postavit čelem.

Na této postupné cestě transformace Číny jsme zaznamenali i řadu

strategických rozporů. Některé byly zřejmé od začátku reforem v roce

1978, jiné se objevily až v posledním desetiletí.

19Úvod

Paradox ekonomického růstu: Během celosvětové hospodářské kri

ze v roce 2008 spustila Čína urychleně stimulační program v hodnotě

čtyř bilionů jüanů. Tehdy, v době, kdy se hospodářství ostatních zemí

světa začala rychle propadat do stále hlubší recese, se ještě upevnila

závislost čínské ekonomiky na státních investicích. Ty byly činěny za

účelem jejího oživení, což bylo později vnímáno velmi kontroverzně.

Tyto investice však vedly k  tomu, že během tohoto desetiletí došlo

k zásadní transformaci a modernizaci mnoha průmyslových odvětví.

Ruka trhu proti ruce vlády: Nejvýraznějším prvkem specificky

čínské struktury zřízení je centrální řízení státní správy. Souvisí s ním

téměř veškeré debaty o tržním uvolnění. Profesor Qian Yingyi z univer

zity Tsinghua se kdysi vyjádřil, že čínské reformy posledních čtyřiceti

let nejsou o ničem jiném než o dvou tématech: o otevřenosti a libera

lizaci. Na třetím plenárním zasedání 18. ústředního výboru Komunis

tické strany Číny, které se konalo v roce 2013, navrhlo nové vedení, aby

„rozhodující roli v alokaci zdrojů hrál trh“. Postup a úspěch na tomto

poli je však mnohem těžší, než mohl kdokoliv tehdy dohlédnout. Na

19. sjezdu KS Číny konaném koncem roku 2017 politici vyjádření ke

svému odhodlání k tržně orientovaným reformám opětovně potvrdili.

Rozpor mezi výrobní kapacitou a  zvýšení nároků spotřebitelů:

Čínský zpracovatelský průmysl dlouhodobě těžil z  nízkých nákladů.

Vytvořil se tak standard „hezky vypadajících, avšak laciných produktů“.

V posledním desetiletí dosáhla spotřebitelská poptávka střední třídy

překvapujících rozměrů a ocitla se v obrovském nesouladu s nabídkou.

A tak schopnost zvyšování kvality produktů a cena se staly faktory, jež

rozhodly o budoucnosti průmyslové transformace Číny.

Vzestup Číny a změny v novém hospodářském řádu světa: Během

uplynulého desetiletí proměnila Čína svoji strategii „tichého a skrom

ného přístupu“, které se držela předchozích 30 let, a začala se nadšeně

účastnit mezinárodních záležitostí. Zejména iniciativa „Pás a stezka“

ukázala světu čínské ambice v uplatnění hospodářského vlivu. Avšak

přesně v této době nastoupily trendy antiglobalizace a strachu různých

zemí z čínského kapitálu.

20 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

IV

Úroveň rozvoje země nemůže být zcela jistě měřena množstvím mra

kodrapů. Je samozřejmě dána i  mírou moderního smýšlení všech

občanů. Ve srovnání s  výškovými budovami, vysokorychlostními

železnicemi a  luxusním zbožím se proměna Číny v  posledním dese

tiletí ještě více promítá do rozrůznění společenských vrstev a  změn

hodnotového rámce.

Číňané narození v padesátých až sedmdesátých letech získali z re

forem posledních 40 let samozřejmě nejvíc. Zažili velký třesk nespou

taného růstu. Dnešní hodnotový rámec stejně jako stávající způsoby

podnikání vycházejí a těží právě z jejich práce. Přitom je zajímavé, že

jejich děti už jsou „jiným typem Číňanů“.

Kvůli politice jednoho dítěte má generace narozená v osmdesátých

letech o pět milionů lidí méně než generace narozená v sedmdesátých

letech. Generace narozená v  devadesátých letech čítá o  třicet jedna

milionů méně než generace z  let osmdesátých. Lidí narozených po

začátku milénia je o  čtyřicet jedna milionů méně než těch naroze

ných v  devadesátých letech. Zcela unikátní jsou generace narozené

v osmdesátých a devadesátých letech, které jsou specifické tím, že se

jedná nejen o generaci jedináčků, ale i o generaci tzv. netizens, tedy

internetových občanů, kteří pokud se narodili do rodin střední třídy,

měli již od útlého věku přístup na internet.

Desetiletí, které tato kniha popisuje, je i obdobím, kdy se do aktiv

ního pracovního věku dostávají generace narozené v  osmdesátých

a devadesátých letech, přičemž se pokoušejí ovlivnit i veřejnou sféru.

A  to přináší mezigenerační konflikt dramatičtější a  volatilnější, než

si kdo může myslet.

Současně hrdinové z prvního dějství nejsou ochotni opustit jeviště.

V očích mnoha patří Liu Chuanzhi

6

či Zhang Ruimin

7

již mezi klasic

ké zástupce starého světa. Jejich velký úspěch a  společenská prestiž

z minulosti jejich obraz zcela „petrifikovaly“. Nejsou tak „sexy“. Stali

se těmi, na něž revoluce cílí. Ale brzy uvidíme, že měli dost odvahy

6 Čínsky 柳传志, nar. 1944. Jeden z nejvýznamnějších čínských podnikatelů. Zakladatel výrobce počítačů

Lenovo.

7 Čínsky 张瑞敏, nar. 1949. Jeden z nejvýznamnějších čínských podnikatelů. Zakladatel výrobce domácích

spotřebičů Haier.

21Úvod

k revoluci sebe sama. V měnící se Číně tak mladistvý postoj ani trochu

nesouvisí s věkem.

V posledních deseti letech vzrostla průměrná cena za byt v Šen-čenu

ze třinácti tisíc jüanů za metr čtvereční na šedesát tisíc jüanů za metr

čtvereční. Kancelářské nájemné ve finančním centru Pekingu překročilo

ceny na Manhattanu. Z oblasti širší Číny

8

pochází 692 dolarových mi

liardářů, oproti 552 ze Spojených států. Když se v Šanghaji díváte z ná

břeží Bund řeky Huangpu na mrakodrapy a světla po obou stranách řeky,

uvědomíte si, že se jedná o jedno z nejrušnějších míst dnešního světa.

Mimoto je ale Čína „složenou zemí“. Ve sci-fi povídce Skládací

Peking,

9

která získala cenu Hugo Award

10

pro rok 2016, žijí ve třech

různých prostorech lidé různých kategorií: ve třetím prostoru přebývá

nejnižší kasta modrých límečků, ve druhém prostoru střední třída bí

lých límečků a v prvním prostoru vyvolení se zlatým límečkem moci

a bohatství. Je to typická antiutopie, v níž lze v oddělených prostorách

prohlubovat příkopy mezi společenskými vrstvami, až jsou od sebe

nakonec zcela izolovány i fyzicky.

Strach z  nedostatku bohatství a  neprostupnost společenských tříd

způsobuje, že se dosahování materiálního blahobytu stává hlavním

„etickým kritériem“ dneška. V  Číně vznikne denně deset tisíc nových

startupů a 90 % z nich v prvních osmnácti měsících neuspěje. Na plat

formě Taobao má registraci šest milionů prodejců, velkých i malých, kteří

prodávají své zboží ve dne v noci. S podporou vlády vzniklo po celé Číně

více než osm tisíc podnikatelských inkubátorů. V kavárnách Starbucks

otevírají lidé denně své počítače a horlivě diskutují o jednom ze svých sice

dětinských, zato však ambiciózních podnikatelských plánů za druhým.

Tato téměř šílená honba za bohatstvím není vidět jen v soudobých

dějinách lidstva. Před více než sto lety napsal americký básník Walt

Whitman o  protichůdnosti těchto postojů: „Zřetelně vnímám, že ex

trémní podnikatelská energie a tento téměř s mánií hraničící hlad po

bohatství převládající ve Spojených státech jsou součástmi zlepšování

a pokroku, nezbytně nutnými pro dosažení výsledků, které požaduji.“

11

8 Z angl. Greater China, tedy Hongkong, Makao, Tchai-wan a Singapur.

9 Autorkou povídky Skládací Peking 北京折叠 je Hao Jingfang 郝景芳. Povídku publikovala na školním webu

v roce 2012, když studovala jako doktorandka na Univerzitě Qinghua. I v Číně se ale nejvíce proslavila až

v roce 2016, poté, co získala ocenění Hugo Award. V angličtině povídka vyšla pod názvem Fodling Beijng.

10 Ocenění každoročně udělované nejlepším dílům žánrů science fiction a fantasy, vydaným v uplynulém

roce. Např. v kategorii film byly touto cenou oceněny Hvězdné války, Blade Runner, Vetřelec.

11 Česky srov. Walt Whitman (1819–1892), Vyhlídky demokracie a  moje kniha a  já, poohlédnutí se nazpět na

vlastní cestu, naše vzácné návštěvy; přeložil V. A. Jung, Praha,1903.

22 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

V roce 1975 napsal Václav Havel ve svém dopise prezidentovi Husá

kovi: „Přibití veškeré pozornosti člověka k podlaze jeho čistě spotřeb

ních zájmů ho má zbavit schopnosti vnímat stupňující se míru jeho

duchovního, politického a morálního znásilnění.“

Whitman i Havel však řekli každý pouze půl své pravdy.

V knize Tři turbulentní dekády, již jsem napsal před deseti lety, jsem se

nesourodým textem snažil popsat divokou historii. Byla to doba žijící

pod okovy pokroku. Možnost, že by nás realita mohla zradit, jsme si

s optimistickou sebedůvěrou vůbec nepřipouštěli. Bylo to období, kdy

se kráčelo od nuly k jedné. A těm, kdo si tím prošli, patří čest!

Avšak v desetiletí, které následovalo, vidíme historii velmi odlišnou.

„Zrození bohů“ jako z řeckých bájí se již nebude opakovat. Hrdinové

jsou dnes smrtelníky a z podnikání se opět stala běžná věc. Systémo

vých průlomů dramaticky ubylo a  inovace modelů, růst poháněný

kapitálem a právní řád se staly hlavními osami podnikatelské činnosti.

V jistém smyslu již skončil „romantický věk“ vnímaných transformací.

Po soumraku bohů přichází racionální „věk vědy“.

Dnešní Čína se stala velkolepější, ale zároveň i nezbadatelnou. Když

se řekne: „Ať někteří zbohatnou jako první,“ tak se všichni zeptají:

myslíte těmi některými i mne? Nebo když prohlásíme, že „nezáleží na

tom, jestli je kočka černá, anebo bílá, hlavně když chytá myši“,

12

je nutné

si také uvědomit, že poškození životního prostředí a  ztráty etických

hodnot způsobené „chytáním myší“ poškodily zdraví i zájmy mnoha

lidí. Cena za pokrok se stala novým společenským dilematem. Člověk

musí volit mezi svobodou jednotlivce a  veřejným pořádkem. „Řeku

přebrodíme tak, že se budeme rukama opírat o kameny“

13

– transforma

ce čínské ekonomiky již postoupila tak daleko, že se nachází v oblasti

hlubokých vod, kde dno je mimo dosah, a nejsou tu ani kameny, které

bychom mohli nahmatat.

12 Srov. „Ať někteří zbohatnou jako první: 让一部分人先富起来, „Nezáleží na tom, jestli je kočka černá, anebo

bílá, hlavně když chytá myši.不管白猫黑猫, 抓住老鼠就是好猫。 Dva z nejslavnějších citátů Deng Xiaopinga.

Základ tzv. teorie o černé a bílé kočce, který byl z jeho úst poprvé zaznamenán již 7. července 1962! Její

podstatou je opuštění přemrštěných akademických a  ideologických debat o  formálních náležitostech

zřízení, neboť v těch lze promarnit neopakující se příležitost doby. Deng Xiaoping byl zastáncem konkrétní

rychlé akce. Zároveň tato teorie poskytla ideologické zdůvodnění pro zřízení speciálních ekonomických

zón, na kterých ČLR testovala přechod od centrálně plánovaného hospodářství k  tržní ekonomice. Po

roce 1978 se tak tato koncepce stala ústředním bodem transformační cesty nastoupené na 3. plenárním

zasedání 11. sjezdu KS Číny. Citace byla připomenuta americkým časopisem Time, kde byl Deng Xiaoping

vyhlášen osobností roku 1985.

13 Čínsky 摸着石头过河。 Další z oblíbených frází Deng Xiaopinga, jejímž autorem je však původně Cheng Yun.

Jejím smyslem je, že u reforem se nelze opřít o zkušenosti z minula, a je proto potřeba opatrně postupovat

vpřed přes experimenty v malém měřítku, které se zavedou ve větší míře, až když se osvědčí.

23Úvod

Jinými slovy, vstoupili jsme do éry ztráty shody, kdy se starý kon

senzus zhroutil a nový nebyl dosažen.

V 

Henry Kissinger, první americký diplomat, který kdy navštívil komu

nistickou Čínu, do této země podnikl celkem dvaapadesát oficiálních

cest. K  Číně má obdobný postoj jako Sir Robert Hart před sto lety.

14

Tento Angličan, který sloužil téměř 50 let jako generální daňový ko

misař odboru cel a spotřebních daní na konci dynastie Qing, napsal

v dopise před svou smrtí: „Číňané jsou velmi laskaví, široce smýšlející

a dokážou dobře spolupracovat. Není třeba je k ničemu nutit. Když na

ně jdete postupně, přijdete na to, jak je vše snadné. A cíle s nimi lze

dosáhnout.“ V knize Does the 21st Century Belong to China? The Munk

Debate on China,

15

vydané v roce 2011, cituje Henry Kissinger básníka

Li Bai dynastie Tang: „Dívám se zpět na cestu, po které jsem přišel –

vše halí mlha, ze které prosvítá zeleň.“

16

To jsou slova, která by mohla

symbolizovat mé rozpoložení při psaní této knihy.

V uplynulém desetiletí jsem se z nehezké čtvrti přestěhoval do

třípokojového bytu v dobré rezidenční oblasti s centrálním parčíkem.

I  moje práce se několikrát dramaticky proměnila. Z  autora textů

čistě finančního ražení jsem se stal podnikatelem ve sdělovacích

prostředcích, dokonce mě někteří lidé začali nazývat intelektuální

celebritou internetu.

17

Nicméně stále se snažím psát. Pod mými okny

14 Sir Robert Hart (1835–1911), britský diplomat, který vstoupil do služeb vlády dynastie Qing (1636–1912),

pro niž v letech 1863–1911 vykonával funkci zástupce vrchního inspektora námořní celní služby Číny. Do

Číny přijel původně ve svých devatenácti letech, aby se naučil čínsky. V počátcích působil jako školící se

tlumočník (nejnižší vstupní britská diplomatická pozice té doby) na britském konzulátu v Hongkongu,

později v Ningbo. V roce 1859 vstoupil do služeb námořní celní služby. V Číně strávil celkem 54 let. Do

vlasti se vrátil pouze na dvě krátké cesty v roce 1866 a 1874. Je vnímán jako jeden z nejvlivnějších západních

cizinců na čínském dvoře.

15 Série veřejně přístupných charitativních debat, které v Torontu na různá témata pořádal od roku 2008

vždy jednou za půl roku kanadský filantrop maďarského původu Peter Munk spolu se svojí manželkou

Melanií. Z debat jsou vydávány knižní sborníky. Peter Munk zemřel ve věku 90 let v březnu 2018. Debata

„Bude 21. století patřit Číně?“ se v Torontu uskutečnila 22. listopadu 2011 za účasti bývalého ministra za

hraničí USA Henry Kissingera, historika Harvardovy univerzity Nialla Fergusona, věhlasného čínského

akademického ekonoma a člena akademického poradního kolegia čínské centrální banky Davida Daokui

Li 李稻葵 a amerického spisovatele a žurnalisty zaměřujícího se na mezinárodní vztahy Fareeda Zakarii,

který má svůj pořad na stanici CNN. Z  debaty vydalo nakladatelství House of Anansi Press v Torontu

v roce 2011 sborník.

16 Laskavě propůjčený překlad prof. O. Lomové La Pajovy básně nazvané 下终南山过斛斯山人宿置酒 Cestou

z hor jsem navštívil Chu-s ́a žijícího zde v ústraní, přenocoval u něj a popili jsme víno.

17 Srov. čínsky 知识网红.

24 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

stále tečou vody známé historické vodní cesty – Velkého kanálu

spojujícího Peking s  Hangzhou. Scenerie po obou stranách řeky

se mění s každým dnem, avšak její voda klidně plyne a pomalu nás

přibližuje lidem z dynastií Sui nebo Tang.

Někdy mě napadá, že když jako jedna generace tvoříme a  zazna

menáváme historické okamžiky svým vlastním způsobem, historie

sama skrývá určitou logiku svého významu. Stejně jako Velký kanál

a  jeho význam pro historii a  současnost bude v  různých prostorech

a kontextech interpretován odlišně.

„Každý současník, jenž chce psát dějiny 20. století, které se liší od

jakéhokoliv jiného historického období, když ne pro nic jiného, tak

pouze proto, že jsme částečně jeho součástí ... Jsem současný člověk, ne

učenec. Shromáždil jsem tedy své osobní vnímání a názory na realitu

světa.“ Když napsal Eric Hobsbawm

18

ve věku 77 let knihu Age of Extre

mes

19

, bylo jeho pero plné váhání. Pozorování a hodnocení z přílišné

blízkosti v něm bezpochyby vyvolávalo obavy.

Kniha, kterou se chystáte číst, může být vzrušujícím dobrodruž

stvím. Její hodnota spočívá v tom, že vypráví o něčem, čeho jsme byli

sami svědky a co se snažíme pochopit. Psaní má velkou výhodu. Je

jako vodní hladina. Nikdy nedosáhne nějakého určitého místa, ale

někdy svlaží i srdce přátel.

18 Eric Hobsbawm (1917–2012), britský marxistický historik. Přestože byl členem britské komunistické strany,

odsoudil invazi do ČSSR v roce 1968, zabýval se vznikem industriálního kapitalismu.

19 Česky Věk extrémů: Krátké dějiny 20. století 1914–1991. Argo, Praha, 2010.

I/

2008 – POČÁTEK NEJISTOT

Touto pěšinkou ve světě širém se těžko jde.

Vůkol vidím tolik lidského strádání.

Kolik mi zbývá lásky a kolik slz?

Chci, aby nebesa věděla, že se nevzdám...

— Píseň Vděčné srdce napsaná na podporu

obětem zemětřesení ve Wenchuanu

1

Na konci ledna 2008 reportérka CCTV Chai Jing

2

v  pořadu Sonda do

zpravodajských událostí

3

vedla rozhovory se třemi úspěšnými podni

kateli v  realitním průmyslu: Wang Shiem,

4

Ren Zhiqiangem

5

a  Pan

Shiyiem.

6

Všem položila stejnou otázku: „Dosáhl už obří růst cen

nemovitostí bodu zvratu?“

V  právě uplynulém roce 2007 došlo k  vlně nekontrolovatelného

růstu cen na trhu s  byty ve všech velkých městech. V  celé Číně se

množství půdy určené k realitní výstavbě zvýšilo o pouhé jedno pro

cento, zatímco dokončené investice do nemovitostí dosáhly 2,5 bilionu

jüanů, což představuje nárůst o 30 %. S přílivem velkého množství

1 K zemětřesení došlo 12. května 2008. Počet obětí se odhaduje na více než 69 tisíc.

2 Čínsky 柴静, nar. 1976. Čínská investigativní novinářka, která se proslavila především svými reportážemi

a rozhovory během epidemie SARS v roce 2003 a během zemětřesení ve Wenchuanu v roce 2008.

3 Čínsky «新闻调查».

4 Čínsky 王石, zakladatel Vanke, tč. největší realitní společnosti v ČLR.

5 Čínsky 任志强, bývalý předseda realitní společnosti Beijing Huayuan Property Co., Ltd.

6 Čínsky 潘石屹, společně se svou manželkou Zhang Xin založil realitní společnost CHINA Soho.

26 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

finančních prostředků vzrostly ceny bytů úplně všude: v Shenzhenu

meziročně stouply o 51 %, v Pekingu o 45 %. V Tianjinu, v provincii

Anhui a  v  Šanghaji nárůst meziročně překonal 15  %. Pod tlakem

veřejnosti zavedla ústřední vláda přísnou makroekonomickou regu

laci. Ve druhé polovině roku se tak některá větší čínská města ocitla

v situaci, kdy trh přestal být likvidní. Celým odvětvím se proto začala

šířit nejistota.

Wang Shi byl zastáncem teorie, že trh již dosáhl „inflexního bodu“.

Podle něj ceny bydlení dosáhly hrozivé úrovně a  nemají racionální

prostor pro další růst. Během jedné veřejné akce v Changsha ho prý

požádala mladá dívka o radu, zda si má, či nemá koupit byt. Ptal se jí

tehdy: „Hodláte se teď vdávat?“ Dívka odvětila, že ne. Prý se však obá

vala, že za tři až čtyři roky budou ceny tak vysoké, že už si byt nebude

moci dovolit. Wang Shi jí tehdy odvětil: „Když si po třech až čtyřech

letech nebudete moci dovolit koupit byt, bude na trhu problém.“ Když

se pak Wang Shi účastnil realitního fóra v Šen -čenu, strávil u řečnic

kého pultu 40  minut analýzou stávající situace. Poradil všem, aby

se nenechali strhnout fantazií. Nakonec jeden z  posluchačů, patrně

podnikatel, vstal a řekl: „Pane Wangu, prosím vás, můžete veřejně říct,

že trendem pro následující období bude růst cen nemovitostí?“

Pesimistické vyjádření pana Wang Shi následně způsobilo na trhu

obrovský tlak, zároveň však také dalo vzniknout dvěma protichůdným

názorovým frakcím.

Když položila Chai Jing stejný dotaz Ren Zhiqiangovi, dostala od

pověď, ve které s  názorem Wang Shiho nesouhlasil. Muž, jemuž se

v oboru realit přezdívalo Tlučhuba, věřil, že v dlouhodobém horizontu

budou ceny trvale stoupat. Na okamžité oživení v horizontu dnů prý

však budou mít vliv i makroekonomická rozhodnutí. Dokonce vyřkl

myšlenku, že ceny bytů v minulosti nerostly dostatečně rychle. Celo

státní průměrný měsíční plat, který v roce 1978 činil 28,6 jüanu, se do

roku 2008 zvýšil stokrát. Hlávka pekingského zelí, jež se o  třicet let

dříve prodávala za 0,02 jüanu, se nyní prodává za dva jüany, tedy také

za stonásobek. Ceny bytů se však zvýšily pouze šestnáctkrát.

Pak položila redaktorka stejný dotaz Pan Shiyimu. Zdálo se, že zner

vózněl. Zničehonic prohlásil: „Z vašich otázek jsem vždy tak nervózní.

Zapomínám, co jsem vám chtěl říct. Musím se napít!“

Nejistota však byla patrná již od počátku roku 2008. Přinášela

konfrontace a vzájemnou nevraživost.

272008 – Počátek nejistot

Na jedné straně se Čína po třech desetiletích rychlého růstu stávala

sebevědomější. Zahájení olympijských her v  Pekingu 8.  srpna 2008

bylo vnímáno jako symbolický okamžik demonstrující mocenský

vzestup. Na druhé straně se zdálo, že globální ekonomika, zejména

americká, prodělává znepokojující změny.

V únoru 2007 společnost HSBC oznámila, že na severoamerickém

hypotečním trhu utrpěla zásadní ztrátu, když hodnota jejích aktiv

klesla o 10,8 mld. dolarů. Krize v oblasti tzv. rizikových hypoték byla na

světě. V dubnu podala žádost o ochranu před úpadkem New Century

Financial Corporation, druhá největší společnost ve Spojených státech

zabývající se rizikovými hypotékami. Následoval bankrot více než

30 hypotečních firem poskytujících rizikové úvěry. V srpnu téhož roku

oznámila Bear Stearns, pátá největší investiční banka ve Spojených

státech, že zlikviduje své dva zajišťovací fondy. Následně oznámily

ohromné ztráty i Citigroup, Merrill Lynch, JP Morgan Chase a UBS.

V polovině března 2008 JP Morgan Chase odkoupila společnost Bear

Stearns, která se potýkala s  nedostatkem likvidity a  znehodnocení

aktiv. Strach investorů začal připomínat hrnec horké vody, který se

náhle přiblížil bodu varu.

Čínští politici i ekonomové se k hrozivé situaci na Wall Street, kte

rá trvala celý rok, stavěli jako nezúčastnění pozorovatelé. Hypoteční

krize byla považována za krizi Spojených států, již způsobila tamní

nadbytečná likvidita. Pro Čínu z toho vyplývalo poučení, že by měla

být ostražitá vůči inflaci. Na tiskové konferenci společného plenární

ho zasedání Všelidového shromáždění lidových zástupců a Lidového

politicko-poradního shromáždění,

7

tzv.  dvojím shromáždění, uvedl

premiér Wen Jiabao zcela jasně: „Při stanovování hospodářské strategie

je třeba bránit takovému hospodářskému růstu, jenž by vedl k přehřátí

ekonomiky. Je třeba hledat rovnovážný bod mezi růstem ekonomiky

a potlačováním inflace.“

Tato rozhodovací strategie se promítla i do konkrétních hospodář

ských opatření. Prvním bylo utažení nabídky peněz.

8

Mezi 25. lednem

a 20. květnem zvýšila centrální banka čtyřikrát za sebou výši povinných

minimálních rezerv. Tato sazba pro banky dosáhla historického maxi

ma 16,5 %. Druhým krokem byla opatření, jež potlačovala spekulativní

bubliny na akciovém a nemovitostním trhu.

7 Dvě komory čínského parlamentu, toto „dvojí shromáždění“ obou „komor“ se koná jednou za rok.

8 Peněžní agregát M2.

28 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

Kompozitní index šanghajské burzy začal od 16. října předcházejí

cího roku klesat z hodnoty 6123 bodů. Tento proces byl vnímán jako

projev odbourávání původní bubliny na trhu. Mnoho význačných pod

nikatelů z realitního sektoru se tehdy domnívalo, že cenový vrchol již

byl dosažen a překonán, a tudíž není třeba dál cokoliv řešit. Slova, že

čínský trh již dosáhl bodu zvratu, o čemž hovořil Wang Shi, byla tedy

vyřčena v tomto kontextu.

Vzhledem k  vývoji na trhu musela Wang Shiho realitní skupina

Vanke v dubnu u svých projektů v Hangzhou přistoupit ke snížení cen

nabízených nemovitostí. Stejnou praxi uplatnila ve více než 30 měs-

tech po celé zemi. Takový postup se setkal s  nevolí lidí, kteří si byt

zrovna zakoupili za vyšší cenu, a některá předprodejní místa firmy

9

se ocitla v naprostém obležení, či dokonce byla ničena nespokojeným

davem. Policie se u  případů, k  nimž byla povolána, neangažovala

a  zůstávala pouze v  roli pozorovatele. V  Nankingu, Šanghaji i  v  dal

ších městech vláda vyslala navíc ještě kontroly, které z tohoto důvodu

prověřovaly firemní daně a vedení účetnictví. K září 2008 klesly ve

srovnání s listopadem 2007 ceny akcií firmy zcela devastujícím způ

sobem. Pokles činil 88 %. Další developerské společnosti, například

Poly Real Estate, Country Garden nebo China Shipping Real Estate

Development, zaznamenaly snížení tržní hodnoty svých akcií o 75 %,

87 %, resp. 70 %.

Od 1. ledna roku 2008 přestal úřad veřejné bezpečnosti města Pekin

gu vydávat černé registrační automobilové značky. Tato zpráva před

znamenala velikou, avšak tichou změnu hospodářské politiky státu.

Poznávací značka s bílým textem na černém pozadí symbolizovala

privilegovanost. Dostávaly ji firmy, které byly registrovány jako čínsko

-zahraniční společný podnik (včetně firem s  investory z  Hongkongu

a Macaa). Ty byly oprávněny dovézt automobil bez povinnosti platit

dovozní clo. V  každodenním provozu se takový vůz těšil různým ty

pům velmi preferenčního zacházení. Historicky tento typ registrační

značky symbolizoval „extrateritoriální zacházení“

10

se zahraničními

9 V Číně se v tomto období prodávaly nemovitosti okamžitě po dokončení tzv. skeletu hrubé stavby, tedy

svázání pilířů v nejvyšším patře. Trvalo minimálně další rok, než se mohli lidé nastěhovat. Dlouhodobý

růst cen nemovitostí způsobil, že jejich koupě začala být považována za spolehlivou investici.

10 Výhodné, preferenční zacházení 超过民待遇. Termín extrateritoriální zde používám v přeneseném významu.

Na automobily označené touto SPZ se de facto nevztahovaly zákony a nařízení platná na daném území.

Např. až do roku 2008 tyto automobily téměř nestavěly silniční kontroly, nebyly pokutovány za špatné

parkování atd. Požívaly téměř stejné imunity jako vozy označené diplomatickými značkami, kterým se

navíc svým grafickým zpracováním velmi blížily.

292008 – Počátek nejistot

podniky. Když pekingská radnice toto opatření zrušila, začaly být černé

registrační značky rušeny i v dalších regionech.

Na zasedání dvojího shromáždění toho roku zaznělo, že „trh má

odrážet spravedlivou soutěž“. Byl přijat nový zákon o  dani z  příjmů

z podnikání. Ten stanovil, že daňové sazby domácích a zahraničních

podniků budou sjednoceny z původních 33 % pro čínské firmy a 15 %

pro zahraniční firmy na 25 % pro všechny. V tiskové zprávě agentura

Reuters uvedla, že Čína se pokouší odstranit nerovnosti mezi zda

něním domácích a  zahraničních firem. To znamenalo, že stát, který

byl v  lákání zahraničního kapitálu jedním z  nejradikálnějších, začal

postupně ukončovat „extrateritoriální zacházení“ s  mezinárodním

kapitálem. Čína byla od roku 1992 šestnáct let v řadě zemí s nejvyšší

mírou investic ze zahraničí. Více než 480 společností z Fortune 500

začalo podnikat i v Číně. Celkem bylo v Číně zaregistrováno 280 tisíc

tzv. podniků se zahraničním kapitálem.

Rozsáhlý příliv zahraničního kapitálu v minulosti na jedné straně

řešil nedostatek vlastních domácích finančních zdrojů a  přiváděl

do Číny vyspělé technologie a systémy řízení, na straně druhé však

způsobil, že některá hospodářská odvětví byla kontrolována či do

konce monopolizována zahraničním kapitálem. Podle zprávy čínské

akademie sociálních věd ve 22 odvětvích držel zahraniční kapitál více

než 70  % trhu. Např. řetězce velkých maloobchodních prodejen ve

významných městech na jihovýchodním pobřeží byly z 90 % v držení

zahraničních investorů. Ve zdravotnictví nepodléhaly některé zahra

niční podniky rozhodnutím o  cenových limitech. Léčiva se stejnou

účinnou látkou byla mnohdy výrazně dražší než ta od domácích výrob

ců. U léčiv vyráběných dle stejných standardů tzv. lékopisu ČLR

11

byla

léčiva zahraničních výrobců dražší desetkrát. Dle neúplných statistik

činily průměrné ceny léčiv zahraničních producentů až 1311 % ceny

domácích výrobců.

Zrušení „extrateritoriálního zacházení“ ve vztahu k zahraničnímu

kapitálu proběhlo velmi klidně a  sofistikovaně. O  dva roky později,

1. prosince 2010, Čína oznámila, že oficiálně začala od zahraničních

společností vybírat i  poplatky za údržbu a  výstavbu městské infra

struktury stejně jako poplatek za vzdělávání. Tím byl v Číně završen

11 Obdoba českého lékopisu vydávaného každoročně SÚKL, tedy základního celostátně platného farmaceu

tického normativu složení léčiv.

30 Turbulentní dekáda – promřny žínského byznysu vČletech 2008–2018

proces postupného sjednocení systémů daní vybíraných od podniků

zakládaných domácími čínskými a zahraničními subjekty.

12

Další významnou událostí roku bylo plošné zavedení zákona o pra

covních smlouvách. Dle něho musely všechny podniky najímající za

městnance začít podepisovat pracovní smlouvy. V případě propuštění

dal zaměstnancům nárok na odstupné.

Tento zákon byl mnohými médii považován za „zákon o  svědo

mí“. Do té doby totiž mělo písemnou pracovní smlouvu pouze 7,3 %

tzv. migrujících pracovníků. Po šesti letech od data platnosti tohoto

zákona stouplo číslo na 21,9 %. Podíl migrujících pracovníků, kterým

bylo dluženo za mzdu, se v roce 2014 snížil z původních 4,1 % na 0,8 %.

Míra množství migrujících pracovníků, kterým bylo hrazeno pojištění

proti invaliditě a úrazům, stouplo z 3,5 % na 26,2 %.

Nicméně v očích některých ekonomů měl tento návrh zákona pod

lomit klíčovou komparativní výhodu čínského průmyslu, tedy nízké

náklady na práci. Ekonom Steven N. S. Cheung

13

napsal 13. února na

svém blogu: „Legislativní krok vlády ve snaze dosáhnout všeobecného

smíru, ať už si to uvědomuje či ne, vytváří nepřátelství mezi zaměst

navateli a  zaměstnanci, čímž zvyšuje transakční náklady. To může

ekonomice jako celku způsobit ohromující škody.“

Steven N. S. Cheung příspěvek napsal ve chvíli, kdy zpracovával

studii o regionu Dongguan

14

v provincii Guangdong. Autor se vývoji

čínské ekonomiky věnuje po m