načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Trénování paměti a poznávacích schopností - Jaro Křivohlavý; Marek Preiss

Trénování paměti a poznávacích schopností

Elektronická kniha: Trénování paměti a poznávacích schopností
Autor: Jaro Křivohlavý; Marek Preiss

Kognitivní trénink coby důležitá aktivita na vrcholu životní kariéry i v průběhu stárnutí je cennou součástí preventivních projektů a umožňuje zlepšit nejen paměť samotnou, ale i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 205
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Vyšší duševní procesy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2738-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kognitivní trénink coby důležitá aktivita na vrcholu životní kariéry i v průběhu stárnutí je cennou součástí preventivních projektů a umožňuje zlepšit nejen paměť samotnou, ale i výkon v jiných oblastech. Po teoretickém úvodu - definování jednotlivých pojmů - se autoři dostávají k vlastním metodám, způsobům a druhům cvičení. Druhou část publikace tvoří výzkum efektivity cvičení: tři metaanalýzy zjišťující výkonové přírůstky po trénování podávají rozdílné výsledky - od zřetelného přínosu, přes méně výrazné změny k faktu, že změna očekávání se ukazuje být lepší metodou ovlivňování subjektivní paměti než samotný trénink (povídání o stárnutí je účinnější než trénink paměti). Text dále uvádí příklady posilujících modelů tréninku s následnou kritickou analýzou. Poslední část knihy tvoří přepisy rozhovorů účastníků tréninku. Autoři nečiní jednoznačné závěry: informace o tréninku jsou zhodnoceny jeho kvalitami i nedostatky. Trénink kognitivních (poznávacích) funkcí a především paměti jako účinný prostředek práce na sobě samém nejen ve stáří. Příručka.

Popis nakladatele

Rostoucí počet vědců, lékařů a psychologů je přesvědčen, že namáhavé a rozmanité cvičení duševních funkcí může pomáhat v bitvě s jejich úpadkem, který často nabývá až podoby demence. Přechod od léčení k prevenci se proto stal hlavním tématem moderní medicíny a stává se i základním tématem v boji proti kognitivnímu úpadku. Kniha o tréninku paměti a poznávacích schopností je určena především všem čtenářům z řad široké veřejnosti. Přináší přehled systémů trénování paměti a kognitivních funkcí, seznamuje s možnostmi individuálních i skupinových tréninkových hodin pro všechny věkové kategorie. Trénink pomůže zájemcům zdolávat většinu situací, i ty, ve kterých mohou být schopnosti snižovány.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaro Křivohlavý; Marek Preiss - další tituly autora:
Trénování paměti a poznávacích schopností Trénování paměti a poznávacích schopností
Jak zvládat depresi -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Jak zvládat depresi
Deprese a výkon Deprese a výkon
Není radost jako radost Není radost jako radost
 (e-book)
Psychologie moudrosti a dobrého života Psychologie moudrosti a dobrého života
 (e-book)
Neuropsychologie v neurologii Neuropsychologie v neurologii
 (e-book)
Neuropsychologie v psychiatrii Neuropsychologie v psychiatrii
 (e-book)
Psychologie smysluplnosti existence -- Otázky na vrcholu života Psychologie smysluplnosti existence
 (e-book)
Konflikty mezi lidmi Konflikty mezi lidmi
 
K elektronické knize "Trénování paměti a poznávacích schopností" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak se snadno učit a více si pamatovat Jak se snadno učit a více si pamatovat
 (e-book)
Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování

Markétě Holubové za souhrn překladu článku o Posilujícím modelu paměti,

za překlad starích prací na téma trénování paměti a za kritickou revizi ru

kopisu.

Adéle Jenčové a árce Sýkorové za provedení, zaznamenání a přepis roz

hovorů se seniory, kteří v minulosti absolvovali kurzy trénování paměti

u Dany Steinové.

Elice Dočkalové za překlad subjektivních paměových kál.

Daně Steinové za ochotu připravit řadu materiálů pro tuto knihu.

Vem spolupracovníkům českého projektu TRÉNINK KOGNITIVNÍCH

FUNKCÍ U STÁRNOUCÍ POPULACE EFEKTIVITA A VYUITÍ,

podpořeného Národním programem výzkumu II: MMT 2D06013.

Jsou to: Dana Steinová, Hana těpánková, Jiří Lukavský, Zdena Procházko

vá, Adéla Jenčová, Vendula Jeetová, Daniela Řípová a Eva Dragomirecká.

Paní redaktorce Ivě Krejčové za pečlivou redakční práci, řadu připomínek,

které vedly ke zlepení rukopisu.

Vem pokusným osobám v naem výzkumném projektu.

MMT za laskavou podporu této knihy.

Tato kniha byla podpořena Národním programem výzkumu II: MMT 2D06013.

doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.

prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI A POZNÁVACÍCH SCHOPNOSTÍ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3753. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Iva Krejčová, Ph.D.

Sazba a zlom Milan Vokál

Návrh a realizace obálky Daniela Eftimiadisová

Počet stran 208

Vydání 1., 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-2738-7

verze osvit 2; 19 August 2009

OBSAH

Předmluva ..............................7

Úvod: Oč jde v této knize? ....................10

I. část Pamě a její trénování

1. Motivace cvičení paměti a jiných kognitivních funkcí .....16

Vůle a cvičení ............................18

2. Psychologie paměti ........................22

Druhy paměti ............................23

Podrobnějí členění druhů paměti .................37

3. Kognitivní schopnosti .......................41

4. Co a jak cvičit (Metody, způsoby, druhy cvičení,

mnemotechnika) ..........................47

Nejjednoduí způsoby cvičení paměti ...............47

Cvičení pozornosti .........................48

Slovní úkoly (práce se slovy a s jejich významem) ........49

Úkoly s čísly ............................54

Cvičení paměti s obrazovým materiálem ..............55

Cvičení hudební paměti .......................57

Cvičení paměti pro pohybovou aktivitu ..............57

Cvičení zobecňování ........................57

Mnemotechnické pomůcky .....................60

Jak si zapamatovat jména lidí, s nimi přicházíme do osobního

styku? ................................61

Jak si zapamatovat neznámá slova .................64

Jak si zapamatovat to podstatné z daného textu ..........65

5. Podmínky cvičení .........................66

6. Organizace cvičení paměti a jiných kognitivních funkcí ....74

Organizace cvičební hodiny ....................75

Druhy cvičení pro trénování paměti a kognitivních schopností . . 76

Jak sestavit plán cvičení pro mladí skupinu seniorů? .......80

Jak sestavit plán cvičení pro starí skupinu seniorů? ........81

/ 5


7. Jak vypadá trénování paměti v praxi v pohledu nejstarích

účastníků kurzů ..........................83

II. část Výzkum efektivity cvičení paměti

a kognitivních funkcí

1. Proč někteří z nás nepotřebují trénink paměti? .........92

Hypotéza mozkové rezervy .....................94

2. Dobrá zpráva o výkonových přírůstcích po trénování

paměti ...............................96

3. patná zpráva pro pozitivní subjektivní změnu po tréninku

paměti (a dobrá pro propracovanějí tréninkové postupy) ..104 4. Dobrá i patná zpráva pro subjektivní pamě .........110

5. Dlouhodobé dopady trénování paměti .............115

6. Trénink paměti u oslabených jedinců .............122

7. Posilující model tréninku paměti ................125

Specifické rysy tréninku ......................125

Charakteristika tréninku ......................127

8. Příklad netradičního přístupu k tréninku kognitivních

funkcí ...............................134

9. Kritika tréninku paměti .....................136

10. Rozhovory ............................138

Literatura .............................151

Přehled vhodných učebnic pro výcvik a trénování paměti ....151

III. část Přílohy

Sebeposuzovací kály ......................156

Příloha 1: Dotazník kognitivních selhání (CFQ) .........156

Příloha 2: Dotazník funkční paměti (MFQ) ............159

Příloha 3: Dotazník metapaměti pro dospělé (MIA) .......164

Příloha 4: Schwartzova kála (SOS-10) ..............179

Přílohy textové a obrázkové ...................181

Příloha 1: Česká společnost pro trénování paměti a mozkový

jogging .........................181

Příloha 2: Rozhovor s Danou Steinovou .............185

Příloha 3: Paměové háčky ....................193

Příloha 4: Mnemotechniky zapomenuté dědictví antiky ....198

Příloha 5: Zásady, cíle a specifika trénování paměti v ČR ....205 6 / Trénování paměti a poznávacích schopností

PŘEDMLUVA

Nemám dobrou pamě. Aspoň si to o sobě myslím. Okolí mě v tom

občas utvrzuje. Stává se mi, e na některé schůzky či povinnosti zapomenu a jsem nemile překvapen následky. Mám obtíe vzpomenout si na jména, podrobnosti toho, co jsem přečetl, míst, které jsem navtívil, prostě ve srovnání se svými přáteli a známými mám pocit, e fungování mé paměti je horí, ne by se dalo očekávat. Je moné, e někdy v budoucnu mi bude trénink paměti dobrý, e oddálí drastičtějí úbytek duevní výkonnosti a prodlouí období, kdy budu moci zůstat kritickým a myslícím. Toto nebyl hlavní důvod pro vznik této knihy. Tím zásadním byla usilovnost paní ing. Dany Steinové, předsedkyně Společnosti po trénování paměti a mozkový jogging, která nás podnítila k projektu měření efektu trénování paměti a nenápadně přivedla k drobným úkolům (tu k přenáce pro hosty její Společnosti, tu k vystoupení na Valné hromadě aj.). Dana Steinová také trénovala vechny účastníky naeho projektu. Ukázalo se to jako důleité. Pilotní studie, kterou jsme provedli s jinou trenérkou, zcela selhala, efekt tréninku se neukázal. Ukázalo se vak, jak je důleitá osobnost, která poslání, v naem případě trénink paměti, přináí. Psala nám z různých koutů světa a sdělovala, co je v oblasti tréninku paměti nového. Seznámila nás se svým partnerem a pohostila nás ve své domácnosti. Vzbuzovala zájem lidí z jiných zemí o svůj způsob trénování paměti a neúnavně trénink paměti propagovala. Měl jsem zkuenost z několika společných televizních vystoupení, kde vdy vystupovala pohotově a lépe ne já dokázala odhadnout, co potřebuje divák slyet.

Rostoucí počet vědců, lékařů a psychologů je přesvědčen, e namáhavé a rozmanité cvičení duevních funkcí můe pomáhat v bitvě s úpadkem těchto funkcí, jen můe nakonec nabýt podobu demence.Přechododléčení k prevenci je vůdčí téma moderní medicíny, stává se i základním tématem v boji proti kognitivnímu úpadku (Goldberg, 2001).

Programy, jako je trénink paměti, mohou být cennou součástí preventivních projektů zaměřených na duevní zdraví. Problémy s pamětí, a ji jde

/ 7


o subjektivní stínosti nebo o objektivní oslabení, mají nesmírný vliv na veřejné zdraví. Asi 25 % vech starích osob má subjektivní stínosti na pamě a toto procento dramaticky roste s věkem, u osmdesátiletých je to téměř 90 %. Odhaduje se, e lidé se subjektivními stínostmi na pamě mají dvakrát častěji objektivně měřitelné oslabení paměti oproti těm, co si nestěují. Víme, e trénink paměti můe zlepit subjektivní pamě i objektivní paměový výkon. Ze studie ACTIVE víme, e paměový výkon můe být díky tréninku i po pěti letech zvýen (přepočteno na body IQ) o téměř čtyři body. To je podle některých studií téměř rovno přirozenému úbytku kognitivních funkcí za est a sedm let u zdravých starích osob. Jinými slovy, trénink paměti můe otočit běné oslabování kognitivních funkcí. Z přirozeného úbytku se stane přírůstek.

Výzkumníci také věří, e trénink paměti můe zlepit nejen pamě samotnou, ale i výkon v jiných oblastech, předevím v kadodenním fungování a výkonech. Zatím není jisté, zda trénink paměti můe být prevencí před mírnou kognitivní poruchou či Alzheimerovou demencí a jestli můe zpomalit postupný úpadek schopností. Pokud by tomu tak bylo, významně by to ovlivnilo náklady na léčbu a zlepilo veřejné zdraví. I jen malé oddálení počátku mírné kognitivní poruchy či Alzheimerovy demence by znamenalo hodně.

Pojem systematického kognitivního tréninku coby důleité aktivity v průběhu stárnutí i na vrcholu ivotní kariéry je jetě nový. Jde vak o přirozené a logické rozíření tělesného cvičení. Tělesná zdatnost je zdomácnělý pojem. Kognitivní zdatnost směřuje k tomu, aby se stala přítím trendem populární kultury (Goldberg, 2001).

Kognitivní trénink se pomalu stává součástí ivota i u lidí, kteří mají poruchy, které postihují jen velmi malou část populace, jako např. roztrouená skleróza. Přehledový článek (OBrien et al., 2008) shrnuje výsledky estnácti kvalitních studií kognitivní rehabilitace a zjiuje, e kognitivně-rehabilitační pokusy jsou sice u této nemoci v počátcích, e je ale zapotřebí vytrvat a pokračovat ve zkoumání efektivity.

Zdá se, e se kognitivní trénink pomalu roziřuje z tradičních medicínských oblastí (jako je např. traumatické pokození mozku či schizofrenie) k méně častým poruchám či chorobám (např. k roztrouené skleróze) a předevím k běné populaci, nezatíené břemenem závaných nemocí.

Podnětem k této knize byla i práce na projektu Ministerstva kolství a mládee (MMT) s názvem Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a pouití. Původním impulsem k projektu ale byly úvahy Dany Steinové a její představy o efektivitě její dlouhodobé práce 8 / Trénování paměti a poznávacích schopností v České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Dana Steinová byla přesvědčená, e její práce trénování paměti pro běnou i nemocnou populaci je smysluplná i efektivní. Stála o nezávislý důkaz, e tomu tak doopravdy je. Tak vznikl zajímavý projekt podporovaný MMT, umoňující ověření Daniných nápadů a přání.

Na rozdíl od Dany Steinové jsem k účinkům tréninků paměti opatrnějí. Ne proto, e bych si myslel, e účinný není, ale proto, e jako jeden z lidí, kteří měli monost na projektu spolupracovat, vidím moná více zasazení tréninku paměti do sloité sítě sociální podpory, osobnostní struktury, ekonomického zázemí a vlivu stárnutí; prostě jako jeden z prvků mnohočlenné sítě, ne strmě vyčnívající skálu. Data získaná z projektu ale k optimismu spíe vybízejí. I kdy rozbor výsledků projektu bude a součástí závěrečné zprávy ke grantu, nae zkuenosti a literární poznatky jsou v této monografii obsaené.

Cílem této knihy je napomoci rozíření tréninku kognitivních funkcí a předevím paměti. Činíme to informacemi, jak trénink provádět, tak i kritickým zhodnocením kvalit i nedostatků tréninku, tak jak je prováděný předevím v Evropě a USA. Nae práce je vyjádřením obdivu k těm, kteří ve volném čase, hnáni pocitem potřeby udělat něco pro druhé, pomohli tréninku paměti stát se účinným a přitalivým prostředkem práce na sobě. A nejen ve stáří.

Marek Preiss

Předmluva / 9


ÚVOD: OČ JDE V TÉTO KNIZE?

n Řečeno v nejjednoduí formě: zde jde o pamě. n Poněkud ířeji: jde nejen o pamě, ale i o její cvičení. n A proč je v názvu knihy slovo kognitivní?

Pamě je jednou z poznávacích kognitivních schopností a kognitivní

procesy jsou nástroje ke zpracovávání informací. Chceme-li se důklad

něji podívat na pamě, je dobré podívat se i na to, jak vypadá to, kam

pamě patří, tj. na to, co je nad ní. A nejen to. Pamě obvykle potřebu

jeme tam, kde na něco myslíme a mylení je kognitivní funkcí. I tyto

funkce je třeba cvičit. Jejich cvičení mají často mnoho společného. Proto

nám nejde jen o cvičení paměti, ale i toho, co s ní bezprostředně souvisí. n Téma paměti není tématem novým. Novým tématem není ani cvičení pa

měti.

Je mono se domnívat, e zájem o to, co dnes označujeme slovem pa

mě, je mimořádně starého data. S problematikou paměti se zřejmě do

stával do styku člověk ve chvíli, kdy otázka přeití (bytí či nebytí) mohla

být lépe vyřeena díky tomu, e při řeení určitého problému bylo vyuito

toho, co bylo zapamatováno. Obdobně tomu asi bylo i s tím, co dnes

označujeme termínem mylení (kognitivní schopností). I tady člověk

zjioval, e to je něco, co mu můe pomoci při zvládání ivotně důlei

tých problémů, a tak zlepit vyhlídky na přeití.

1

10 / Trénování paměti a poznávacích schopností 1

V některých publikacích o trénování paměti se setkáváme s poměrně odbornějím vypsáním historie

chápánípamětiod nejstarích dob (Řeků a Římanů) a do současnosti (např. Buzan, 2007, s. 3340).


Kde se setkáváme s termínem pamě? n V elektrotechnice. Pamě je tam v různé podobě (např. RAM) součástí kadé

ho elektronického počítače (PC). n O paměti materiálu hovoří fyzika (např. v oddílech o prunosti a pevnosti). n Pamě je tématem biologie (např. pamě jako jedna z charakteristik ivých or

ganismů). n To, jaký je materiální a funkční základ paměové aktivity v naem těle, studují

fyziologové a anatomové. n O paměti hovoří psychologie (pamě jako speciální schopnost člověka). n O paměti hovoří sociologie (pamě jako to, co se uchovává v určitém kolektivu,

kultuře, etniku atp.). n Autoři této publikace jsou psychologové. Proto je tato kniha zaměřena v prvé

řadě na problematiku psychologie paměti. Kde se setkáváme s pamětí, s aktivitou zvanou zapamatování, nutností na něco si vzpomenout a s problémem zapomínání? n Tam, kde s dětmi hrajeme pexeso. n Tam, kde nás ve kole zkouí z naich znalostí. n Tam, kde musíme mluvit jinou neli mateřskou řečí. n Tam, kde si zaparkujeme auto a chceme ho, a nakoupíme, najít. n Tam, kde řeíme kříovky, sudoku a podobné úkoly. n Tam, kde řeíme sloitý úkol a potřebujeme k tomu mnohé z toho, co máme

v paměti.

O potřebě zapamatování ví své hudebník, který má zpaměti zahrát určitou

skladbu nebo dirigent, který řídí celý orchestr zpaměti.

O tom, co rozumíme pojmem nevzpomenout si, vědí lidé starí věkem

a zvlátě pak ti, kteří proili tzv. mozkovou mrtvici.

Úvod: Oč jde v této knize? / 11


Jaký je cíl aktivity nazvané cvičení paměti? n Jde o to cvičit duevní schopnosti, které umoňují duevní činnost (men

tální aktivitu). Je to tak, jako kdy cvičíme tělo při tělocviku. I při tělocviku je

účelem cvičení udrovat pohybový aparát naeho organismu v dobrém stavu

tak, abychom se mohli stále dobře pohybovat. n Při cvičení paměti nám jde o to, aby byl dobrý ná mentální výkon, tj. ta

kový, jaký jen můe být obdobně jako nám jde při tělocviku o to, abychom

se pohybovali co moná nejlépe, tj. tak, jak je to jen moné. Jak se to provádí? n I zde je moné vidět určitou obdobu cvičení paměti k tělesnému cvičení. Existují

tělocvičny různých tělovýchovných či sportovních organizací a klubů a v nich je

mono udrovat tělesné, pohybové schopnosti v dobrém stavu. n Obdobně je mono chodit do cvičebních hodin duevního tělocviku,

které jsou organizovány na mnoha místech (např. v místních kulturních do

mech nebo v domovech pro starí občany atp.). n Druhou moností jeindividuální cvičení cvičení doma např. ranní rozcvič

ka jako dobrý start do nového dne. n Stejně tak je mono uspořádat i individuální duevní tělocvik. Ten můe

mít určitou míru pravidelnosti podobně jako tělesné cvičení pro zdraví. Tak jako tělo cvičíme nejen organizovaně (podle určitého řádu), ale i náhodně (např. tak, e jdeme občas na výlet nebo si zaplavat), tak je mono neorganizovaně cvičit i mentální schopnosti, např. tak, e občas rozlutíme některou kříovku či sudoku, určitý matematický úkol nebo některý hlavolam atp. n Jetě na jednu obdobu tělesného a mentálního cvičení je dobré zde upozornit:

při tělocviku je dobré znát určitý soubor cvičení např. na sportovním hřiti

s určitým vybavením (např. míčové hry), na nářadí v tělocvičně atp. Do určité

míry obdobné vybavení různými cviky mentálních schopností existuje i při cvi

čení paměti atp. A nejen to. Ten, kdo je cvičitelem v tělocvičně nebo trenérem

tělovýchovného klubu, musí něco znát a vědět o tom, s čím pracuje tj. o lid

ském těle, jeho pohybovém aparátu a vhodných formách cvičení. To, co ví

12 / Trénování paměti a poznávacích schopností


a zná, nejen sám pouívá, ale i předává svým cvičencům. Obdobně je na tom

i trenér paměti. I ten chodil do koly, kde se to učil a získal určitou kvalifikaci

pro vedení takovéto činnosti.

2

Oč nám tedy zde jde? Jde nám o: n podání základního pohledu na tematiku paměti, n podání celkového obrazu toho, co se v oblasti trénování paměti a kognitivních

funkcí v současné době děje, n naznačení cest, kterými se ubírá výzkum efektivity paměti a zlepování kogni

tivního výkonu. n Tak jako cvičíme tělesnou schopnost, abychom byli pohybově fit, tak můeme

cvičit i duevní schopnosti a zvlátě pak pamě a kognitivní schopnosti, aby ná

mentální výkon byl takový, jaký by jen mohl být abychom byli duevně fit. Jak se zde hovoří o paměti? V prvé řadě zde jde o seznámení se s tím, co se v psychologii o paměti a o jiných kognitivních funkcích i o jejich cvičení můeme dozvědět. To je tématem první části knihy. Zvlátním tématem druhé části knihy je hlubí vhled do toho, jak psychologové svými experimenty zkoumají efektivitu cvičení paměti.

z

Téma pamě je velice častým tématem. Naznačuje to např. vyhledavač Google. Ten

uvádí celkem 386 milionů webových stránek, kde se vyskytuje slovo memory. Kdy

otevřeme na Googlu téma Memory training (cvičení paměti), objeví secelkem 286 mi

lionů webových stránek jako potenciálních zdrojů informací o trénování paměti.

Podobně té jedno z největích knihkupectví na světě (Barnes and Noble) nabízí

1 384 anglicky psaných učebnic, v nich se hovoří o cvičení paměti. Zároveň uvádí, e

o paměti se hovoří v 12 986 anglicky psaných knihách, které toto knihkupectví v současné

Úvod: Oč jde v této knize? / 13

2

Blií informace jsou v kapitole o organizování výcviku paměti a mentálních schopností.


době nabízí. Český portál Seznam uvádí celkem 486 056 českých webových stránek,

kde se hovoří o paměti. Uvádí té celkem 173 169 českých stránek, ke se hovoří speciál

ně o cvičení paměti.

14 / Trénování paměti a poznávacích schopností


I. část

Pamě a její trénování

+


1. MOTIVACE CVIČENÍ PAMĚTI

A JINÝCH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ

Proč cvičit činnosti probíhající v hlavě?

I kdy jde v této publikaci o pamě, přece jen je důraz kladen na její fungování

a zvlátě potom na její dobrou funkci. Jedním ze způsobu, jak pomoci tomu, aby

nám pamě dobře fungovala, je pamě cvičit. Cvičení je vak aktivitou, kterou je

třeba uvést do pohybu. A o tom, jak to provést a provádět, je to, co označujeme

termínem motivace.

Byla doba, kdy nám bylo ve kole neustále kladeno na srdce, e opakování (toho, co se

učíme) je základem veho učení. V průběhu ivota jsme se vak setkali s tím, e jsme něco

mnohokrát opakovali a vzdor tomu jsme se mnohé nenaučili. Proč? Chybělo nám to, co je

pro učení opravdu tím nejdůleitějím, základním a podstatným. A tím je motivace.

Co se rozumí motivací?

Slovo motivace není českého původu. Je to slovo početěné. Jeho původ je v la

tině. Tam je jeho kořen sloveso moveo, movere uvádět v pohyb, pohybovat

(viz např. slovo motor). Motivací se rozumí něco uvést v pohyb tak, aby to poté

určitým směrem postupovalo. Tím, do čeho se zapřeme, můe být vůz. Hybnou

silou můeme být my nebo v lepím případě pár koní či moderněji traktor. Zapře

me se do něj a vůz se rozjede. Tak rozuměli motivaci nai předkové. A tak jí můe

me obrazně rozumět tam, kde jde o nai vlastní aktivitu o nae jednání, snahy,

touhy, přání, tendence atp. Něčemu se naučí ten, komu o něco jde kdo má

k tomu motivaci. A jak to vypadá s naí motivací?

16 / Trénování paměti a poznávacích schopností


Oč nám jde? Tomu abychom přeili je moné rozumět v irím slova smyslu i tak, abychom ili dobře a, pokud to jen nepatrně lze, i ili lépe: abychom proili dobrý, astný a spokojený, tj.kvalitní ivot. Nejen kadý sám, ale i společenství lidí, do kterého patříme.

K tomu, aby tak člověk il, patří v prvé řadě to, aby sám byl kvalitní osobností

a il, pokud mono, mezi kvalitními lidmi. Je vak k tomu zapotřebí i určitých schopností. Bez nich to nejde.

Řada takových schopností byla člověku dána do vínku ji při narození. Pří

kladem můe být schopnost dýchat, jíst, pít, pohybovat se atp. Jiné schopnosti člověk získává (můe získat) v průběhu ivota. Příkladem můe být mluvit tím či oním jazykem, tančit, zpívat atp.

Jednou skupinou velice důleitých schopností, kterých se nám v zárodku do

stává ji při narození, jsou tzv. kognitivní schopnosti. Hovoříme o nich v dalí kapitole.

Jaký jevztah mezi motivací a naí kognitivní aktivitou? To je mono vyjád

řit velice jednoznačně: Kdy si to ujasníme, pak snadno pochopíme, proč je tak pravdivý první a nejdůleitějí zákon dobrého učení a zapamatování:

Motivace cvičení paměti a jiných kognitivních funkcí / 17

Jde nám v prvé řadě o to, abychom ili a přeili.

Nae kognitivní jednání (a tím i činnost naí paměti a efektivita učení) je

řízeno naí motivací, tj. tím, oč nám opravdu v ivotě jde.

Je to motivace naeho jednání, tj. to, oč nám jde, co je nejdůleitějím

faktorem rozhodujícím o tom, zda se něco naučíme, nebo ne a zda si

něco zapamatujeme, nebo nezapamatujeme. VŮLE A CVIČENÍ Do teoretického pojetí paměti začíná pronikat tzv. konativní psychologie. Jde v ní o otázky vůle zaměření pozornosti. Termín konativní je odvozen od latinského slovesa conari snait se něco uvést v činnost (stimulovat podnítit). Tento termín ovlivnil anglický pojem to con řídit směr plavby lodi na moři k určitému cílovému přístavu. Anglický termín conation pak znamená mít vůli určitou aktivitu dovést k předem stanovenému cíli. Tento cíl je vytvářen za spoluúčasti paměti. Existence záměru a existence cíle usměrňuje pozornost její selektivní (výběrovou) charakteristiku. Krátkodobá pamě pak dává monost porovnávat (konfrontovat) ádoucí cílovou aktivitu s reálně se odvíjejícím děním.

J. Suchá (2007) uvádí ve své krásné a pozoruhodné knize nazvané Cviče

ní paměti pro kadý věk v kapitole Techniky pro zlepení a udrení paměti důleitý poznatek o trénování paměti: Velký význam pro vtípení určité informace do paměti má pozornost a soustředění. Pozornost spočívá v zaměření duevní činnosti na to, co má být uchováno, pomocí soustředění je informace uspořádána a zařazena mezi ostatní známá fakta. Pro nejlepí soustředění na nějakou činnost je třeba být k ní co nejvíc motivován. (s. 13) Dotýká se tak samého jádra problematiky psychologie činnosti kognitivních funkcí a paměti motivace.

Jak víme, e tomu tak je? Nejen ze zkuenosti, ale i z pokusů. V jednom

pokusu předkládal psycholog na velice krátkou dobu (jen jako záblesk) obrázky různých jídel. Pokusnou osobu ádal, aby napsala, co bylo na obrázku nakresleno. Poté zjioval procento správně poznaných obrázků. Přitom rozdělil pokusné osoby do dvou skupin. V jedné skupině (kontrolní) účastníci byli normálně najedeni. Ve druhé (experimentální) čtyři hodiny před pokusem nesměli nic jíst. A co se zjistilo? Ukázalo se, e ti, kteří pracovali s prázdným aludkem a byli hladoví, rozpoznali správně daleko větí procento obrázku neli ti, kteří byli najedeni. A hlad je v psychologii brán jako příklad potřeby, která motivuje jednání. z

Pokus pokračoval jetě dále. Soustavně se zvyovala délka doby hladu. Ukázalo se, e

kdy hlad přesáhne určitou hranici (např. osm hodin), motivace slábne a výkon (měřený

mnostvím správně poznaných projektovaných obrázků) se sniuje. To naznačuje, e

k tomu, abychom podali dobrý výkon, je zapotřebí určité (přiměřené) výe motivace

(ani příli nízké, ani příli vysoké). 18 / Trénování paměti a poznávacích schopností



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist