načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně – Alena Špačková

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně

Elektronická kniha: Trénink techniky řeči
Autor: Alena Špačková
Podnázev: Naučte se mluvit barevně

Je určena začínajícím i zkušenějším moderátorům, politikům, učitelům, hercům, tiskovým mluvčím, studentům těchto oborů a všem, kdo mluví na veřejnosti a chtějí se pozitivně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 85.6%hodnoceni - 85.6%hodnoceni - 85.6%hodnoceni - 85.6%hodnoceni - 85.6% 100%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 255
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Lingvistika. Jazyky
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5578-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Je určena začínajícím i zkušenějším moderátorům, politikům, učitelům, hercům, tiskovým mluvčím, studentům těchto oborů a všem, kdo mluví na veřejnosti a chtějí se pozitivně odlišit od ostatních. Zkušená autorka, která je dlouholetou odbornicí na mluvní techniku, vás poutavě a srozumitelně seznámí s problematikou techniky řeči a provede tréninkem. Pomůže vám naučit se přesně a správně vyslovovat, sugestivně frázovat, vědomě umísťovat větný důraz, funkčně proměňovat výšku, sílu i tempo promluvy. Základní cvičení pro jednotlivé oblasti jsou doplněna variantami a inspirací pro vaše vlastní tvůrčí pokusy. Komplexní tréninková učebnice mluvní techniky u nás je určena všem, kteří chtějí hovořit kultivovaným a zvučným hlasem, potlačit zvukovou monotónnost svého projevu a posílit vyzařování své osobnosti.

Popis nakladatele

Jediná komplexní tréninková učebnice mluvní techniky u nás je určena všem, kteří chtějí hovořit kultivovaným a zvučným hlasem, potlačit zvukovou monotónnost svého projevu a posílit vyzařování své osobnosti. Je určena začínajícím i zkušenějším moderátorům, politikům, učitelům, hercům, tiskovým mluvčím, studentům těchto oborů a všem, kdo mluví na veřejnosti a chtějí se pozitivně odlišit od ostatních. Zkušená autorka, která je dlouholetou odbornicí na mluvní techniku, vás poutavě a srozumitelně seznámí s problematikou techniky řeči a provede tréninkem. Pomůže vám naučit se přesně a správně vyslovovat, sugestivně frázovat, vědomě umísťovat větný důraz, funkčně proměňovat výšku, sílu i tempo promluvy. Základní cvičení pro jednotlivé oblasti jsou doplněna variantami a inspirací pro vaše vlastní tvůrčí pokusy. Po zvládnutí techniky dokážete bez námahy veřejně hovořit celý den, většinou se obejdete bez mikrofonu a posluchači vás budou vnímat víc jako člověka než jako řečníka, protože se do jejich duší vemluvíte právě díky kultivovanému projevu. Přesvědčíte tak ostatní nejen obsahem svých slov, nýbrž i podmanivým hlasem. Protože, jak říká německé rčení: Der Ton macht die Musik – tón dělá hudbu. (naučte se mluvit barevně)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Alena Špačková - další tituly autora:
Moderní rétorika   2.vyd. Moderní rétorika 2.vyd.
Trénink techniky řeči -- Naučte se mluvit barevně Trénink techniky řeči
Moderní rétorika na univerzitě Moderní rétorika na univerzitě
 (e-book)
Moderní rétorika na univerzitě Moderní rétorika na univerzitě
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9788024 755786

ISBN 978-80-247-5578-6


Tato tréninková kniha je uctivou vzpomínkou na všechny,

kteří přispěli k vytvoření mluvní techniky – např. Klementina Rektorisová,

Jiřina Hůrková, Vladimír Halada, Libuše Havelková, Anna Rottová...

Především však vzdávám hold své nejlepší učitelce

a odbornici hlasového projevu Haně Makovičkové.

To její metodiku přejímám, rozvíjím a předávám další generaci

mluvčích. Za její inspiraci a vhled do podstaty problematiky

řečové techniky jí mnoho dlužím a z celého srdce děkuji.



Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. MgA. Alena Špačková Trénink techniky řeči Naučte se mluvit barevně Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5868. publikaci Odpovědný redaktor Petr Somogyi Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Návrh a zpracování obálky Vojtěch Wagner Počet stran 256 První vydání, Praha 2015 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-9771-7 (ePub) ISBN 978-80-247-9770-0 (pdf ) ISBN 978-80-247-5578-6 (print) Obsah O autorce ................................................................................................................................. 10

Předmluva .............................................................................................................................. 11

1. Člověk a řeč ...................................................................................................................... 15

Receptář ............................................................................................................................... 21

Teorie ..................................................................................................................................... 23

Vnitřní a vnější technika ....................................................................................................... 23

Vnitřně hmatová paměť ........................................................................................................ 24

Psychotechnika ...................................................................................................................... 25

Ortoepie .................................................................................................................................. 25

Ortofonie ................................................................................................................................ 25

Artikulace ............................................................................................................................... 25

Profesní etika .......................................................................................................................... 26

Zvuková osnova věty ............................................................................................................. 26

Reflexní základ komunikace ................................................................................................. 28

Mozek a lidská řeč ................................................................................................................. 30

2. Psychofyzické uvolnění ............................................................................................ 35

Receptář ............................................................................................................................... 46

Tělesná relaxační cvičení ....................................................................................................... 46

Sebeuvědomění vnitřním hmatem ...................................................................................... 51

Představivost, sugesce, asociace ........................................................................................... 51

Soustředění ............................................................................................................................. 52

Teorie ..................................................................................................................................... 53

Psychosomatika a jóga ........................................................................................................... 53

Pránajáma ............................................................................................................................... 56

Meditace ................................................................................................................................. 57

Křeč ......................................................................................................................................... 57

Povolení .................................................................................................................................. 57

Uvolnění ................................................................................................................................. 57

Soustředění ............................................................................................................................. 58

Druhy pozornosti .................................................................................................................. 58

Vnitřně hmatový pocit .......................................................................................................... 59

Vnitřní řeč ............................................................................................................................... 59

Fyziologická reakce lidského organismu na stres ............................................................... 60

To n u s ....................................................................................................................................... 61

Dynamická stupnice .............................................................................................................. 61

3. Vědomé dýchání ........................................................................................................... 63

Receptář ............................................................................................................................... 75

Texty pro ověření mluvní techniky ...................................................................................... 78

Teorie ..................................................................................................................................... 80

Dechové ústrojí ...................................................................................................................... 80

Dechový proces ...................................................................................................................... 81

Dýchání automatické a vědomé ........................................................................................... 82

Dechová ekonomie ................................................................................................................ 82

Typy dýchání .......................................................................................................................... 82

Plicní kapacita a druhy vzduchu v plicích ........................................................................... 83

Dechová opora ....................................................................................................................... 84

Přídechy .................................................................................................................................. 84

4. Tvoření hlasu .................................................................................................................. 85

Receptář ............................................................................................................................. 107

Rozeznění ............................................................................................................................. 107

Zvuková realizace rázu ........................................................................................................ 110

Rozeznívání v okolnostech ................................................................................................. 111

Přídechová cvičení ............................................................................................................... 114

Teorie ................................................................................................................................... 115

Zvuk ...................................................................................................................................... 115

Hlasové ústrojí ..................................................................................................................... 115

Tvorba hlasu ......................................................................................................................... 117

Vlastnosti hlasu .................................................................................................................... 117

Hlasivky ................................................................................................................................ 118

Tvorba hlásek ....................................................................................................................... 119

Úloha mozku ........................................................................................................................ 119

Hlasové začátky .................................................................................................................... 119

Hlasová hygiena ................................................................................................................... 121

Organické poruchy .............................................................................................................. 121

Funkční poruchy .................................................................................................................. 122

5. Výslovnost samohlásek .......................................................................................... 123

Samohláska „a“ ..................................................................................................................... 126

Samohláska „o“ ..................................................................................................................... 130

Samohláska „u“ .................................................................................................................... 132

Dvojhláska „ou“ ................................................................................................................... 135

Samohláska „e“ ..................................................................................................................... 137

Samohláska „i“ ..................................................................................................................... 141

Souhrnná vokalizační cvičení ............................................................................................. 144

Receptář ............................................................................................................................. 146

Samohláska „a“ ..................................................................................................................... 146

Samohláska „o“ ..................................................................................................................... 146

Samohláska „u“ .................................................................................................................... 147

Dvouhláska „ou“ .................................................................................................................. 148

Samohláska „i“ ..................................................................................................................... 149

Souhrnná vokalizační cvičení ............................................................................................. 150

Teorie ................................................................................................................................... 152

Fonetika ................................................................................................................................ 152

Artikulační ústrojí ............................................................................................................... 153

Koartikulace ......................................................................................................................... 153

Vokalizace ............................................................................................................................. 155

6. Výslovnost souhlásek .............................................................................................. 157

Retnice „p“, „b“, „m“ ............................................................................................................. 159

Retozubné „v“, „f “ ................................................................................................................ 160

Zubodásňové okluzívy (závěrové) „t“, „d“, „n“ .................................................................. 161

Zubodásňové frikativy (úžinové) „s“, „z“, „š“, „ž“ ............................................................. 163

Kmitavé dásňové „r“, „ř“ ..................................................................................................... 167

Boková dásňová frikativa „l“ .............................................................................................. 169

Polozávěrové (afrikáty) „c“, „č“ .......................................................................................... 170

Okluzívy předopatrové (palatální) „ť“, „ď“, „ň“ ................................................................. 171

Předopatrová frikativa „j“ ................................................................................................... 172

Závěrové měkkopatrové (okluzívy velární) „k“, „g“ ......................................................... 173

Frikativa „ch“ ........................................................................................................................ 175

Hrtanová frikativa „h“ ......................................................................................................... 176

Souhrnná cvičení ................................................................................................................. 176

Receptář ............................................................................................................................. 180

Souhlásky „p, b, m“ .............................................................................................................. 180

Souhlásky „f, v“ .................................................................................................................... 180

Souhlásky „t, d, n“ ................................................................................................................ 181

Sykavky ................................................................................................................................. 181

Souhlásky „r, ř“ .................................................................................................................... 183

Souhláska „l“ ........................................................................................................................ 184

Souhlásky „c, č“ .................................................................................................................... 185

Souhlásky „ť, ď, ň“ ................................................................................................................ 186

Souhláska „j“ ........................................................................................................................ 186

Souhlásky „k, g, ch“ ............................................................................................................. 187

Souhláska „h“ ....................................................................................................................... 187

Souhrnná artikulační cvičení ............................................................................................. 188

Teorie ................................................................................................................................... 189

Znělostní asimilace .............................................................................................................. 189

Artikulační asimilace ........................................................................................................... 190

7. Hlasové modulace ..................................................................................................... 193

Intonační modulace ....................................................................................................... 193

Silová modulace .............................................................................................................. 203

Receptář ............................................................................................................................. 209

Intonační modulace ............................................................................................................. 209

Silová modulace ................................................................................................................... 211

Teorie ................................................................................................................................... 212

Rejstříky ................................................................................................................................ 212

Dynamika ............................................................................................................................. 213 8. Tvořivá hra s mateřštinou .................................................................................... 215

Jazyková interpretační fantazie ................................................................................ 215

Plasticita mluvy ............................................................................................................... 224

Větný důraz .......................................................................................................................... 224

Frázování .............................................................................................................................. 225

Práce s textem ...................................................................................................................... 227

Receptář ............................................................................................................................. 239

Teorie ................................................................................................................................... 244

Český slovní přízvuk ........................................................................................................... 244

Diferenciace národního jazyka ........................................................................................... 244

Zásady výslovnosti přejatých slov ...................................................................................... 245

9. Povzbuzení ..................................................................................................................... 247

Literatura .............................................................................................................................. 251 10 / Trénink techniky řeči O autorce

MgA. Alena Špačková

Vystudovala Divadelní fakultu AMU v  Praze, obor herectví,

a absolvovala pětileté studium umělecké aspirantury v oboru

technika mluveného projevu. Od začátku devadesátých let uči

la rétoriku a hlasovou výchovu na Vyšší odborné škole herecké

v Praze a kulturu mluveného projevu a dialogickou komunika

ci nadále učí na Husitské teologické fakultě UK. Jako lektorka

kurzů moderní rétoriky (obchodní nebo osobní prezentace, te

lefonování, společenské vystupování, neverbální komunikace)

trénuje v komunikačních dovednostech skupiny a jednotlivce ze soukromých firem i státních institucí. V odborných konzultacích se snaží o individuální přístup a důraz klade na praktické uplatnění jednotlivých komunikačních technik. Je spoluautorkou výukových videokazet zaměřených na problematiku mezilidské komunikace. Příležitostně prezentuje svou práci v Českém rozhlase a televizi. Rétoriku chápe jako nástroj mezilidského dorozumění.

Kontakt: retorika@sytebarvy.cz


11

Předmluva Vážení čtenáři, možná se právě sami sebe ptáte: Čím se mohu od těch ostatních, kteří také mluví na veřejnosti, pozitivně odlišit, a tím snáze přesvědčit? Co ještě mohu udělat, abych byl svým komunikačním partnerům užitečnější? Proč nejsem při prezentaci svých myšlenek tak úspěšný jako kolega, přestože mám jasnou strukturu sdělení a cíleně využívám psycholingvistické prostředky rétoriky? Co mám trénovat, abych bez únavy hlasu dokázal mluvit celý den? Jak mohu potlačit zvukovou monotónnost projevu a posílit vyzařování své osobnosti?

Odpověď je jednoduchá, cesta k výsledku pracná, ale stojí za to. Osvojte si techniku mluveného projevu – pak dokážete bez námahy veřejně hovořit celý den, většinou se obejdete bez mikrofonu a posluchači vás budou vnímat víc jako člověka než jako řečníka, protože se do jejich duší vemluvíte právě díky oduševnělému, tzn. kultivovanému hlasu (což vám vrátí svým vstřícným pochopením). Emoční kvalitu, bohatost intelektu a  morální hodnotu své osobnosti projevíte především prostřednictvím zvučného a nosného hlasu. Zároveň je volně znějící hlas a přesná výslovnost signálem, že se cítíte svobodně. A když se cítíte uvolněně, myšlenky vás napadají rychlostí blesku a můžete pohotově reagovat na podněty svých posluchačů... Jak tedy na to? Rozviňte svoje mluvní možnosti, abyste své posluchače přesvědčili nikoli jen obsahem slov, nýbrž i podmanivým hlasem. Naučte se přesně a správně vyslovovat, sugestivně frázovat, vědomě umísťovat větný důraz, funkčně proměňovat výšku, sílu i tempo promluvy. Prožijte si pravdivost německého rčení „der Ton macht die Musik“ (tón dělá hudbu).

Cílevědomý trénink je dnes důležitější víc než kdy předtím  – máme totiž méně a méně příležitostí k mluvení (v soukromí i na veřejnosti). Chválím vás, pokud rozšiřujete svou slovní zásobu a formulační schopnosti, chcete-li však umocnit atmosféru situace, využijte moci svého hlasu, naučte svůj nástroj hrát tak, jak si představujete.

Ideální je, abyste při tréninku konzultovali s učitelem, kolegou nebo ochotným rodinným příslušníkem. Abyste mohli cvičit také sami, doplňuji svůj výklad i pokyny ke cvičením množstvím metodických doporučení. 12 / Trénink techniky řeči Naši spolupráci jsem rozdělila do osmi kapitol, každou z nich člením na tři části: 1. Prakticky výuková – obsahuje srozumitelný výklad problematiky, základní praktická

cvičení a graficky odlišené metodické poznámky, které jsem označila ikonou záchran

ného kruhu. Vybrané texty jsou opatřeny ikonou uvozovek. 2. Receptář – nabízí varianty k základním cvičením a inspiraci pro vlastní tvůrčí pokusy,

označila jsem ho vždy ikonou bublin. 3. Teoreticky výkladová – podrobně vysvětluje odborné termíny související s proble

matikou mluvní techniky, tuto část jsem v každé kapitole označila ikonou otevřené

k n i hy. V receptáři sdružuji do skupin cvičení vycházející z totožných principů nebo zaměřující se na trénink téže dovednosti. Při řazení zachovávám pořadí, v jakém jednotlivé techniky probírám v první (prakticky výukové) části.

V  každé kapitole se vždy věnuji ucelenému tématu  řečové kultury. Jedna kapitola představuje více tréninkových lekcí, hlavní téma obohacuji o doplňující nebo rozvíjející cvičení. K již jednou probraným osvědčeným cvičením se průběžně nepravidelně vracejte, protože po čase a s dalšími nabytými dovednostmi dokážete totéž zadání zpracovat v nových souvislostech, neotřele a především i v technicky výrazně vyšší kvalitě. Dodržujte strukturu témat a kontinuitu cvičení, ale tréninky si organizujte podle svých potřeb.

Jestliže chcete mluvní techniku skutečně ovládat, věnujte se tréninku zpočátku vícekrát denně, cca po deseti minutách. Nejvíc žádané základy mluvní techniky si osvojíte během půlroční tréninkové aktivity (téměř každý den cca půl hodiny).

Co vás na cestě za kultivovaným mluvním projevem čeká?

Nejprve se psychofyzicky naladíte k tvůrčí práci se sebou a naší mateřštinou, pak si – protože chcete mít znělý, nosný a vemlouvavý hlas i čistou výslovnost všech hlásek – postupně osvojíte tři techniky mluveného projevu: dechovou, fonační a artikulační.

S novým prvkem se nejprve vždy teoreticky seznámíte, prakticky ho vyzkoušíte, osvětlíte nejasnosti, trpělivě nacvičíte a následně opravíte nepřesnosti. Vaše příprava však nespočívá jen v tréninku. Vždy si ozřejměte podstatu probíraného prvku i studiem příslušné kapitoly v teoretické části. Tímto postupem výrazně urychlíte osvojení potřebné dovednosti a zvýšíte její úspěšnost.

Postupně se naučíte, jak mluvit podmanivě, zřetelně a nahlas, a to i v akusticky ztížených podmínkách, aniž byste se výrazně unavili. Odkrývání rezerv vašeho mluveného projevu a hrátky s hlasem vás jistě inspirují k tvořivým výkonům v mluvní praxi. Nečekejte však jenom zábavu a radostné vzrušení. Připravte se i na trpělivou dřinu, zvlášť ve chvílích, kdy si budete osvojovat řemeslné návyky spojené nejen s fyzickou, ale i psychickou výbavou osobnosti. Projdete relativně dlouhým údobím, kdy budete muset tzv. „vše staré zbořit“ a pečlivě „stavět znovu“. Ovšem energie vložená do rozvoje

Předmluva / 13

osobnosti v oblasti mluveného projevu se vám vrátí i v běžných pracovních a soukro

mých situacích.

Profesionalita je vlastně řečníkova vysoká míra odpovědnosti. Odpovědnosti k sobě

samému, ke spolupracovníkům, někdy i k autorovi textu a především k lidem, před ni

miž vystupuje. Právě tato odpovědnost vás nutí pracovat na sobě trvale, dodržovat určitá

pravidla životního stylu, který často vede k veliké sebekázni a odříkání. Zdůrazňuji to

proto, abyste se obrnili trpělivostí, protože hlavně zpočátku nejsou výsledky snažení

výrazné. Neuchylujte se ke strategii „tato cvičení (například dechová) nějak přežiju,

pak už začnu mluvit, to mi půjde samo“ – vymstí se vám. Pokorně, otevřeně, poctivě

a s plnou pozorností se věnujte VŠEM druhům cvičení, protože výuka řečové techniky

je jako výuka matematiky – stejně jako nezvládnete odčítání a později dělení, pokud se

nenaučíte bezpečně sčítat, neovládnete ani svůj hlas v nejrůznějších modulacích a vaše

mluva může znít drmolivě, nenaučíte-li své tělo vědomě řídit výdechový proud. A jestli

vás teď napadlo, že potřebujete příručku, která vám způsob řeči promění sama a nejlépe

do tří týdnů, pak žijete ve stejné iluzi jako ten, kdo se chce stejným postupem naučit

koncertně hrát na hudební nástroj. Překonáte-li ovšem počáteční nejistotu a vydržíte-li

soustavně pracovat, slibuji vám, že ve veřejné mluvní praxi zažijete ničím nenahraditel

ný pocit vzrušení ze svobodné komunikace.

Jste odborně na výši, jsou za vámi výborné pracovní výsledky, a přitom zatím nezastá

váte pozici, o kterou stojíte a zasloužíte si ji? Využijte ve svých projevech i dovednosti

techniky řeči! Člověk a řeč „Měl vždy co říct a vždy věděl, že se to dá říct tak a tak a tak: a proto nikdy nemusel usilovat o to, aby něco řekl, nýbrž o způsobu jak by to řekl, neboť v tom, jak to říct, existuje neurčité množství možností. Jsou básníci, kteří říkají všechno možné stále stejným způsobem. Nikdy ho nepřitahovalo něco takového. Vždyť konec konců: říkat je možno jen jediné, avšak stále znovu a vždycky nově.“

Ernst Jandl

Vaším základním vyjadřovacím prostředkem a nástrojem je řeč, mluva. Řeč sama je jedinečně lidská schopnost, daná biologicky. To znamená, že lidé se mohou naučit řeči ne proto, že by byli inteligentnější, ale proto, že náš mozek je k řeči speciálně uzpůsoben. Obsahuje zvláštní struktury, zasvěcené pouze řeči. V levém čelním laloku mozkové kůry se tzv. Brocovo centrum zabývá tvorbou řeči a rovněž v levé hemisféře Wernickovo centrum umožňuje řeči rozumět.

Základní funkcí řeči je funkce sdělovací, dorozumívací. Řeč slouží jako podklad pro vytváření pojmů a  představ. Pomocí řeči myslíte, má tedy funkci myšlenkovou. Řeč také slouží k vyjadřování citů, přání, strachu, vyjadřuje vztah mluvčího ke sdělovanému obsahu. Má tedy i funkci expresivní, výrazovou. A protože je řeč i nástrojem ovlivnění, má též funkci apelovou, přesvědčovací.

Člověk se stal člověkem rozumným – homo sapiens – tím, že začal užívat nástrojů a začal se dorozumívat lidskou řečí. Dnešnímu druhu homo sapiens mozek umožňuje na reflexním základě komunikace dorozumívat se řečí, dlouhodobě plánovat, navrhovat kosmické stanice, komponovat opery, vcítit se do myšlení a pocitů svých bližních a především, zřejmě jako jedinému tvoru v přírodě, uvědomovat si svou existenci i pomíjivost.

Zvlášť charakteristická je mozková kůra a v ní sídlící „asociační“ kůra – složitě strukturovaná část mozku, sestávající z 30 miliard nervových buněk. Nezodpovídá za žádné konkrétní činnosti, ale navzájem propojuje (asociuje) informační obsahy. Pravděpodobně je to právě to místo v mozku, kde vzniká vědomí, typicky lidská vlastnost. Hlavní význam v asociační kůře má pracovní paměť, která udržuje po dobu přibližně 15 až 30 sekund různé myšlenky ve vědomém stavu a může je navzájem propojovat.

15

1

+


16 / Trénink techniky řeči

Proces tvoření řeči můžete vnímat jako soustavu nervových, mozkem řízených pochodů, které necítíte, neuvědomujete si je a běžně si starost o jejich koordinaci ani nepřipouštíte. Jedno z vymezení jazyka říká: „Jazyk je výsledek složité nervové aktivity dovolující vyjadřování a vnímání emočních a psychologických stavů prostřednictvím gest nebo sluchových a zrakových znaků při využití smyslových a hybných funkcí, které se původně na tuto činnost nespecializovaly.“

1

Připomeňte si, jak komunikace mluvenou

řečí probíhá – mozek informace vnímá, poznává, co vnímá, a zapamatovává si, co do něj vstoupilo.

Ale rozlišené, registrované a zapamatované informace by byly málo platné, kdybyste je neuměli sdělit, nebo kdyby vaše sdělení bylo nesrozumitelné. Proto při komunikaci řečí, kdy zakreslujete své představy, své duševní obrazy co nejpřesněji do duše svého komunikačního partnera, stále platí: nemluvte k uchu, ale k oku posluchače. Jen pak můžete posluchače zaujmout. Mezilidskou komunikaci si můžete představit jako komiksový příběh, kde každá postava posílá své sdělení té druhé postavě „zabalené do bublinky“. Jednotlivé postavy nevysílají jednotlivá slova, ale celé myšlenky najednou. Tak jako si například při setkání s druhým člověkem nepomyslíte „On mi řekl dobrý den“, ale „On mě pozdravil“. Protože komunikační partner není počítač, potřebuje k zakódování i dešifrování myšlenky čas. To v praxi znamená nespěchat (nechat posluchače, aby si patřičnou představu ve své mysli vyvolal), obrazně řečeno „počkat, až proud slov naplní rybník partnerovy mysli“. Zkrátka neodříkávejte, ale jednejte slovem.

Ovšem tvořit řeč znamená rovněž vědomou práci s jazykem. Rozhodující je výběr slov a  formulační schopnosti. Při tvorbě veřejné řeči čerpáte nejen z  aktivní slovní zásoby, ale využíváte i neotřelé výrazy svého pasivního slovníku. Chcete-li své pocity a myšlenky vyjádřit adekvátně komunikační situaci, pak jste ve výhodě, když používáte jazyk jako citlivý a proměnlivý prostředek a soustavně sledujete nejen teoretický, ale i praktický vývoj své mateřštiny.

„[...] mohlo by se říct, že jazyk je korálový útes, z něhož vidíme právě jen to, co vyčnívá nad hladinu. Ostatek je ponořen do vod zapomenutí a smrti. Tam dole pod hladinou jsou odumřelé hlásky, tvary, slova, rčení a teprve na těch navrstvených hřbitovech se prostírá to, co my nynější prožíváme jakožto jazyk.

[...] mnohá slova zmizela spolu s dobovým společenským zřízením, mnohá nová se objevila a objevují stále s novou společenskou realitou.“

2

Dnešní mládež by sotva rozuměla úryvku z básně Podkoní a žák:

...i nenie partéka tak sucha

by jie nerozmočil jichú,

tiem lekuje svému břichu...

(Parték, partyka = krajíc, jicha = omáčka, lekovat = léčit.) 1 KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše, str. 238 2 EISNER, P. Chrám i tvrz, str. 57–60

Člověk a řeč / 17

Ale tehdejší „teenager“ by zase nerozuměl těm dnešním, protože by si například výra

zy na háku, to dám, šopovat, je boží vykládal po svém a určitě jinak než naši současníci.

Pravda, řeč se vyvíjí a logicky přejímá výrazy z jiných jazyků: v době Rakousko-Uher

ska to byla němčina, v první polovině minulého století francouzština, v éře socialismu nás zaplavila vlna rusizmů a dnes je to snůška anglicizmů, čerpaných nejen z počítačových her a z reklam. Řada rodilých Čechů dnes češtinu používá především pro komunikaci soukromou, protože na pracovišti je jejich dorozumívacím jazykem angličtina. Svou odbornost rozvíjejí studiem textů v angličtině a sami rovněž publikují v angličtině. Když se pak mají fundovaně vyjádřit v mateřštině, je to pro ně obtížný úkol – de facto ve své mysli překládají z angličtiny do své mateřštiny, velmi často značně neobratně, a to nehovořím o jedincích, kteří mluví česky s anglickým přízvukem. Jistě i vy si vybavíte „české“ věty: Neváhejte mě kontaktovat, nebo Díky za sledování.

Přejímání slov z cizích jazyků v míře únosné a vznik nových českých výrazů považuji

za normální vývoj živého organismu, kterým národní jazyk bezpochyby je. A určitě nechci působit konzervativně, jako v 15. století mistr Jan Hus, když se zlobil na Pražany, kteří místo českého slova šišky říkali poněmecku knedlíky. Naší národní kultuře však škodí, když se čeština upravuje necitlivě, a především z nedbalosti. Neplatí to obecně, ale slovní zásoba, zejména určité vrstvy mládeže, je čím dál chudší. Pestrou a pohotovou syntaxi snižuje nadužívání „esemeskové“ a jiné technické komunikace. Kvůli ní dochází ke zkracování slov a vět (například ja na horach) i k fonetickému přepisu (například vse nej xvatku). Lidé se vyjadřují stručně, bez gramatiky, bez nápadu, plytce, ale hlavně rychle. Držte se proto slov Josefa Jungmanna: „Učíme se té veliké pravdě, že jako vše ve světě, tak i jazyk stálé proměně podroben jest a že marné jest syčení a sočení těch, kdo jak draci pokladu národního střehou, nikterak měniti, ničeho přidati, ničeho ujmout nedovolují. Učíme se také, že jen ty změny, které se s ústrojím jazyka českého srovnávají, zdařiti se mohou, vše ostatní zůstává. Učíme se bohatství a užívání jeho dobrému, učíme se češtině pravé a přesné.“

3

V souvislosti s mluvní výchovou upozorňuji i na výcvik vašeho sluchového vnímání

vlastních vyslovených slov a vět. To proto, abyste ovládli nejen znění, polohy, sílu a tempo hlasového projevu, ale aby i výslovnost umocňovala vaše sdělení a nebrzdila ho, jak často slyšíte u méně kvalitních herců. Pro ukázky pokleslé výslovnosti, neznalosti závazné výslovnostní normy českého jazyka a nedostatečného citu pro mateřštinu si stačí poslechnout mnohdy svérázné výkony moderátorů rozhlasových a televizních stanic:

1. Vedení ledovců je neštěstí za klouskem. (Vedení lidovců je naštěstí za Kalouskem.)

2. Jarouš brzy zvítězí nad celouaropou. (Jaro už brzy zvítězí nad celou Evropou.)

3. Výsadky testů olíbanosti politiků mají daníky užráno. (Výsledky oblíbenosti politiků

mají deníky už ráno.)

4. Dobrý večer, smradi... (Dobrý večer, jsme rádi...) 3 JUNGMANNN, J. Zápisky, str. 73



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist